Martin Mikuľák. Programujeme WWW stránky pro úplné začátečníky

Transkript

1

2 Martin Mikuľák Programujeme WWW stránky pro úplné začátečníky Computer Press Brno 2013

3 Programujeme WWW stránky pro úplné začátečníky Martin Mikuľák Obálka: Martin Sodomka Odpovědný redaktor: Martin Domes Technický redaktor: Jiří Matoušek Objednávky knih: bezplatná linka ISBN Vydalo nakladatelství Computer Press v Brně roku 2013 ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace Albatros Media a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vydavatele. Dotisk 1. vydání

4 Obsah Úvodem 9 Zpětná vazba od čtenářů 10 Zdrojové kódy ke knize 10 Errata 10 Kapitola 1 Než začneme 11 Dynamické vs. statické stránky 11 Co je a k čemu slouží PHP 12 Instalace potřebného softwarového vybavení 13 Instalace webového serveru 13 Spuštění serveru Xampp 15 Kontrola správné instalace 17 Zkopírování zdrojových kódů ke knize na lokální webový server 18 Adresářová struktura a přístup k souborům 18 Textové editory se zvýrazněním syntaxe 19 Instalace textového editoru pro skripty 19 Jak k práci využít textový editor pro skripty 20 Výchozí podoba ukázkového webu 20 Kapitola 2 Dynamické zobrazování obsahu 25 Přetypování statických souborů 25 Ahoj světe! 27 Ukládáme údaje do proměnných 28 Volání externích souborů při generování dynamické stránky 29 Volání externích souborů princip fungování 30 Části stránky v samostatných souborech a jejich volání 32 Parametry v URL adrese 36 Načítání hodnot parametrů z URL adresy 37 3

5 Obrana proti vkládání škodlivého kódu přes parametr URL adresy 38 Volání externích skriptů s texty a ošetření všech možností 39 Rozšiřujeme své znalosti 42 Správné programátorské návyky 43 Podmínky a jejich vyhodnocování 43 Vytváříme cykly 44 Kapitola 3 Tvoříme kontaktní formulář 49 Fungování formulářů 50 První formulář 51 Metody POST a GET 53 Tlačítka ve formulářích 55 Vstupní pole různé druhy 55 Klasické jednořádkové textové pole 55 Textová oblast 58 Pole pro heslo 59 Skrytá pole 59 Výběr z možností 60 Roletová nabídka 62 Zaškrtávací políčko 63 Formulář i výkonný skript v jediném souboru 65 Návrh a spuštění kontaktního formuláře 66 Obsah kontaktního formuláře 66 HTML kód formuláře 67 Ověření údajů vložených do formuláře 68 Ověření dat v kontaktním formuláři 76 Odesílání ů 78 Fungování kontaktního formuláře 83 Ochrana formuláře proti spamerům 85 Kapitola 4 Návrh databází 87 Jak vypadá databáze 87 Datové typy 87 Číselné typy 88 Textové (řetězcové) typy 88 Dvě funkce identifikátoru 89 Práce v prostředí PHPMyAdmin 90 Vytvoření nové databáze 91 4 OBSAH

6 Vytvoření nové tabulky v databázi 93 Záložky Struktura a Projít 95 Vkládání záznamu do tabulky 95 Zobrazování záznamů v tabulce 96 Úprava záznamů v tabulce 97 Smazání záznamu z tabulky 97 Úprava nebo smazání více záznamů současně 98 Export a import databází a tabulek 99 Práce s databází v jazyce PHP 103 Připojení k databázi 104 Možné chyby při připojování k databázi a jejich řešení 106 Výběr dat z databáze 106 Vkládání nových záznamů do tabulky 119 Úprava existujících záznamů 120 Mazání záznamů z tabulky 122 Doplňující informace 123 Kapitola 5 Dynamický obsah načítaný z databáze 125 Vytvoření databáze a tabulky pro texty 126 Skript pro přípravu textů 126 Jak to funguje? 129 Proč vyplňovat značky unikátními texty 131 Co když požadovaná stránka neexistuje? 132 Kapitola 6 Připravujeme administrační zónu 135 Relace pamatování informací do okamžiku zavření prohlížeče 135 Soubory cookie koláčky, které si informace pamatují i mezi relacemi 138 Nastavení času vypršení cookie 140 Zrušení platnosti souboru cookie 142 Zobrazení souborů cookie přes prohlížeče 142 Práce s časem a datem 148 Jednoduchá správa obsahu administrační zóna 150 Princip fungování 150 Co dělají jednotlivé skripty 151 Administrační zóna v praxi 158 Změna hesla přímo v administrační zóně 163 Tipy na vylepšení administračního rozhraní 175 OBSAH 5

7 Kapitola 7 Tvorba fotogalerie a úprava obrázků 177 Nahrávání souborů na webový server 177 Přesun souborů po nahrání na server 178 Zjištění dalších informací o souboru 182 Vytváření obrázků pomocí PHP 186 Míchání barev 188 Jednoduché tvary 188 Průhlednost 191 Ochrana formuláře proti spamerům 193 Práce s obrázky, které odesílají uživatelé 196 Přetypování obrázků 196 Využíváme dostupné filtry 199 Zmenšování obrázků 205 Vkládáme vodoznaky 208 Mazání souborů 209 Praktická realizace fotogalerie 210 Mazání obrázků přímo v administrační zóně 216 Zobrazení fotogalerie v části pro uživatele 220 Kapitola 8 Kniha návštěv 223 Analýza požadavků 223 Návrh databáze a skriptů 224 Skript pro obsluhu knihy návštěv 224 Další potřebné úpravy 227 Přidání textu/stránky do databáze 227 Testování a ladění 230 Správa knihy návštěv v administrační zóně 233 Zobrazení, úprava a mazání příspěvků 233 Testování a ladění administrační zóny 237 Možná vylepšení 238 Kapitola 9 Testování a oprava chyb 239 Chyby způsobené překlepy 239 Nalezen neočekávaný znak 239 Očekávaný znak nenalezen OBSAH

8 Chyby ve funkcích 240 Hlavička odeslána 241 Logické chyby 241 Chyby v proměnných 241 Nenastartované relace 242 Soubory Cookie 242 Cykly a podmínky 242 Nevykonání příkazů uvnitř podmínky 242 Zakomentování částí skriptu 243 Testování a ladění 243 Jak testovat 243 Závěrem 245 Příloha A Časté konstrukce 247 PHP 247 Větvení (rozhodovací struktury) 247 Cykly 250 MySQL 252 Připojení k databázi 252 Vkládání nových záznamů do databáze 252 Výběr a výpis dat z databáze 253 Aktualizace záznamu 254 Mazání záznamů 254 Příloha B Přehled funkcí a příkazů použitých v knize 255 Všeobecné funkce 255 Práce s textem 255 Práce s poli 256 Práce se soubory 256 Práce s časem 257 Odesílaní ů 257 Práce s obrázky 257 Rejstřík 259 OBSAH 7

9

10 Úvodem V dnešní době to někdy vypadá, že Internet vládne světu. Dnes už není problém vyřídit mnoho běžných záležitostí přímo od počítače, aniž bychom museli někam chodit, a to během pár minut. Když potřebujeme něco koupit, na Internetu si vyhledáme informace o dostupných řešeních. Zjistíme si reference lidí na jednotlivá řešení a firmy, které je poskytují. Až pak se rozhodneme, že konkrétní firmu navštívíme osobně a využijeme jejích služeb. Mnohdy však není potřeba ani to. Internet nabízí mnoho možností: můžeme nakupovat zboží, psát vlastní názory na blogu nebo komunikovat s přáteli, kteří jsou třeba na opačném konci světa. Vše okamžitě a bez problémů. Pravděpodobně i vás zajímá, jak vytvořit kvalitní dynamické stránky, které budou snadno rozšiřitelné o nové funkce a obsah. To je totiž to, co mají lidé na Internetu rádi kvalitní obsah podaný v přehledné formě. A zajímavé funkce k tomu. V této knize si ukážeme, jak přetvořit běžné (X)HTML statické stránky do dynamické podoby. Po přečtení této knihy budete umět psát vlastní skripty a navrhovat a používat databáze. Budete si umět vytvořit vlastní administrační zónu a díky tomu pro vás bude přidávání nového obsahu na stránky hračkou. Celá kniha je napsaná snadno srozumitelným jazykem a prakticky při všem používá ukázkové příklady. Na začátku jednotlivých kapitol se nejdříve naučíme používat nové funkce a získané znalosti pak použijeme na konkrétním řešení, které implementujeme do bývalých statických stránek. Původní jednoduché stránky tak rozšíříme o spojení s databází, o fotogalerii s automatickou úpravou fotek, kontaktní formulář s odesíláním zpráv na , knihu návštěv a také administrační rozhraní pro správu obsahu. Díky znalostem, které získáte, pro vás nebude problém vytvořit vlastní funkcionalitu nebo modul. V této knize se budeme věnovat pouze jazykům PHP a MySQL a to od úplných základů. Nebudeme se však zabývat vysvětlováním jazyka (X)HTML a jeho značek ani tvorbou stylů pomocí CSS. Předpokládáme, že tyto znalosti již máte. Celá kniha je členěna do devíti kapitol a obsahuje také dvě přílohy. 9

11 V první kapitole si nainstalujeme potřebné softwarové vybavení a podíváme se na statické stránky, které budeme předělávat. V dalších sedmi kapitolách se budeme postupně učit psát skripty v jazycích PHP a MySQL a budeme předělávat původní statické stránky. V deváté kapitole naleznete užitečné rady a tipy, jak řešit případné problémy a jak testovat a ladit vaše webové aplikace. V příloze A pak uvádíme přehled nejčastěji používaných konstrukcí jazyků PHP a MySQL i s krátkými příklady použití. A nakonec v příloze B najdete seznam funkcí jazyka PHP, které budeme v knize používat při tvorbě našich skriptů. Dost bylo slov vrhněme se na tvorbu dynamických stránek! Zpětná vazba od čtenářů Nakladatelství a vydavatelství Computer Press stojí o zpětnou vazbu a bude na vaše podněty a dotazy reagovat. Můžete se obrátit na následující adresy: redakce PC literatury Computer Press Spielberk Office Centre Holandská Brno nebo sefredaktor.pc@cpress.cz Computer Press neposkytuje rady a konzultace ohledně programování. Zdrojové kódy ke knize Z adresy si po klepnutí na odkaz Soubory ke stažení můžete přímo stáhnout archiv s ukázkovými kódy. Errata Přestože jsme udělali maximum pro to, abychom zajistili přesnost a správnost obsahu, chybám se úplně vyhnout nedá. Pokud v některé z našich knih najdete chybu, ať už chybu v textu nebo v kódu, budeme rádi, pokud nám ji nahlásíte. Ostatní uživatele tak můžete ušetřit frustrace a pomoci nám zlepšit následující vydání této knihy. Veškerá existující errata zobrazíte na adrese po klepnutí na odkaz Soubory ke stažení. 10 ÚVOD

12 Než začneme Kapitola 1 Než začneme 1 Předtím, než naše statické stránky předěláme do dynamické podoby, bychom si měli říct, co to vlastně dynamické stránky jsou, co všechno umožňují nám jako tvůrcům a co návštěvníkům našich stránek. V této kapitole si také připravíme a nainstalujeme všechno, co budeme později při psaní a ladění dynamických stránek potřebovat. Dynamické vs. statické stránky Základní rozdíl mezi statickými a dynamickými stránkami je, že statické stránky jsou neměnné. Celý web je vyskládán z mnoha souborů, přičemž každý z nich obsahuje HTML soubor, ve kterém je kompletně celý zdrojový kód dané podstránky. Dynamické weby však mají v jednotlivých souborech pouze části celkové stránky (jeden soubor obsahuje zdrojový kód hlavičky, další patičky, další soubor třeba kontaktní formulář a tak dále). Výsledná stránka, kterou pak uživatel vidí na svém monitoru, je vyskládaná z těchto častí. Obrázek 1.1 Statický web má celé stránky v jediném souboru, a pokud máme stránek více, je obtížné změnit třeba menu na každé z nich. Dynamické stránky jsou však vyskládány jako mozaika z několika souborů, a tak se změny v jediném souboru projeví na všech stránkách celého webu. 11

13 Tento přístup má výhodu v tom, že pokud máme menu v samostatném souboru a chceme ho změnit, stačí, když tak učiníme pouze v jediném souboru. Změněné menu se pak jako část skládačky použije na celém webu a na každé podstránce, kterou vidí uživatel ve výsledku na svém monitoru. Tento přístup použijeme i v našem ukázkovém projektu, hned v příští kapitole. Dynamické stránky však umožňují daleko více než jen snadné úpravy a údržbu. Jejich další vlastností je, že jsou většinou propojené s databází a mohou měnit svůj obsah podle toho, co konkrétní uživatel vyžaduje. Dobrým příkladem je vyhledávaní. Každý uživatel bude na našich stránkách hledat něco jiného, ale nám stačí napsat pouze jeden skript, který projde databázi a ukáže uživateli to, co chtěl najít na stránce s vyhovujícími články. A to vše dynamicky. Jak přesně dynamické stránky fungují, si vysvětlíme dále. Co je a k čemu slouží PHP PHP je open source skriptovací jazyk, který se používá k vytvoření dynamických stránek. Dá se snadno naučit, a přitom má široké možností využití: můžeme ho použít pro malé a jednoduché osobní stránky nebo blogy, ale také pro elektronické obchody či prezentaci velké společnosti. PHP jazyk se používá pro programování aplikací na bázi klient server (obrázek 1.2). požadavek uživatel (klient) server výsledná (X)HTML stránka Obrázek 1.2 Schéma fungování aplikací na bázi klient server 1. Uživatel někde na Internetu klepne na odkaz vedoucí na naši stránku nebo její adresu napíše do řádku pro URL adresu a stiskne klávesu Enter. 2. Uživatelův prohlížeč odešle požadavek serveru, na kterém jsou naše stránky hostovány. Požadavek obsahuje informaci o tom, kterou stránku si chce uživatel zobrazit. 3. Server spustí náš skript, který dynamicky vygeneruje požadovanou stránku. Vybere z databáze požadované informace a spojí části stránky (hlavička, menu, hlavní text, patička) do jediného (X)HTML zdrojového kódu výsledné stránky. Tento kód už vypadá jako kód běžné statické stránky jen byl vytvořen dynamicky. 4. Tento (X)HTML kód je poslán prohlížeči uživatele, který jej zobrazí a vykreslí, tak jako běžnou statickou stránku. Jak je vidět, podstata je v tom, že všechno dynamické se děje na straně serveru, který na základě požadavku od uživatele vygeneruje statickou stránku a tu pošle prohlížeči uživatele. 12 KAPITOLA 1 NEŽ ZAČNEME

14 Výhody tohoto klient-server přístupu jsou v tom, že všechny výpočty, dotazy do databáze a generování kódu (skládaní mozaiky) probíhají na serveru (což je vlastně velmi výkonný počítač) a uživateli se posílá statický zdrojový kód, který prohlížeč pouze zobrazí tak jako každou jinou statickou stránku. Využití skriptů napsaných v jazyce JavaScript Součástí dynamických stránek jsou často i skripty v jazyce JavaScript. Tyto skripty se však posílají spolu s (X)HTML kódem prohlížeči uživatele a tento prohlížeč teprve vykonává instrukce obsažené v uvedených skriptech. JavaScript neběží na straně serveru jako PHP, ale až na straně uživatele. V praxi se obvykle využívá kombinace těchto dvou jazyků. PHP skript na serveru vygeneruje statickou stránku třeba s fotogalerií i s vloženým javascriptovým kódem. Výsledek se pošle prohlížeči uživatele. JavaScript pak umožní, že fotogalerie už není jen nudný, statický výčet fotek. Taková fotogalerie pak vypadá velmi efektně díky tomu, že jednotlivé fotky mohou dynamicky vystoupit do popředí, různě rolovat a podobně. Právě díky tomu, že JavaScript běží na straně uživatele, se nezatěžuje server, na kterém jsou naše stránky hostovány. JavaScript však umožňuje mnohem více než jen vytvoření efektních fotogalerií. Díky němu je možné měnit a aktualizovat některé části (bloky) stránky, aniž by bylo nutné znovu načítat celou stránku. To však není obsahem naší knížky, proto se tomuto tématu dál věnovat nebudeme. Instalace potřebného softwarového vybavení Abychom se mohli naučit programovat dynamické stránky v jazyce PHP, musíme si na náš počítač nainstalovat webový server. Slouží k tomu, abychom přímo na našem vlastním počítači mohli spouštět PHP skripty a vytvářet tak naše dynamické stránky. To je nezbytné, abychom nemuseli naše stránky testovat a vyvíjet na reálném, vzdáleném serveru, kde už běží naše statické stránky. Bylo by totiž hodně nepraktické při každé změně kopírovat upravené soubory na vzdálený server. Nemluvě o tom, že pokud by byl skript špatný (třeba se zacyklil do nekonečné smyčky), zbytečně by server zatěžoval. I v praxi se webové aplikace vyvíjí na vlastním počítači a na server se nasazuje už otestovaná aplikace. Instalace webového serveru Jako u téměř každého softwaru, i zde existuje více rozdílných možností. My si nainstalujeme Xampp server, protože se instaluje velice snadno, obsahuje webový Apache i databázový MySQL server (využijeme ho později) a má pohodlné ovládání. Je to open source freeware řešení, takže si nemusíme nic kupovat. Poznámka: Pro instalaci budeme potřebovat administrátorská práva, takže se musíme přihlásit jako administrátor. Existuje několik možností, jak si tento server nainstalovat. Záleží také na tom, jaký operační systém používáme. Všeobecně platí, že si nejdříve musíme otevřít stránku na které najdeme vše potřebné. INSTALACE POTŘEBNÉHO SOFTWAROVÉHO VYBAVENÍ 13

15 Instalace ve Windows pomocí instalátoru (doporučujeme): 1. Xampp server je podporován prakticky všemi dnes používanými operačními systémy od společnosti Microsoft: Windows 2000, Windows XP, Windows Vista i Windows Klepneme na možnost Xampp for Windows a dostaneme se na stránku apachefriends.org/en/xampp-windows.html. 3. Rolujme stránku níže, až dojdeme k bloku Download. V době psaní této knihy je aktuální verze XAMPP Windows Klepneme na možnost Installer a stáhneme si jej. Měl by mít velikost kolem 66 MB. 5. Po stáhnutí instalátoru na něj poklepeme a spustíme ho. 6. Vybereme si jazyk English. 7. V dalším kroku pouze klepneme na Next. 8. Vybereme si cílový adresář na disku, do kterého chceme server nainstalovat. Doporučujeme si zvolit adresář C:\xampp, protože dále v knize budeme používat právě toto umístnění. Instalace serveru vyžaduje asi 460 MB volného místa na disku. Klepneme na Next. 9. V dalším kroku můžeme označit, jaké ikony chceme vytvořit. Možnosti Create a XAMPP desktop icon a Create an apache friends xampp folder in the start menu doporučujeme nechat zaškrtnuté. Poznámka: Možnosti Install apache as service a Install mysql as service můžeme zaškrtnout také. Znamenají, že chceme, aby se webový server a server pro databáze nainstalovaly jako služby operačního systému. Pokud je tak nainstalujeme, budou se automaticky spouštět již při startu počítače. Tato možnost je vhodná, pokud se programování stránek budete věnovat často. Nebudete tak muset startovat tyto servery ručně pokaždé, když je budete potřebovat. 10. Klepněme na Install. 11. Pokud instalace proběhla správně, zobrazí se okno s tlačítkem Finish. Klepneme na něj. 12. Pokud vyskočilo okno Firewallu, klepneme na možnost Unblock (neblokovat). 13. Instalace je dokončená. Instalace ve Windows bez instalátoru: Pokud jste zkušenější uživatel, můžete si Xampp server nainstalovat i bez instalátoru. Ze stránky si v sekci Download stáhněte ZIP archiv. Rozbalte ho do adresáře podle svého výběru. Poté spusťte soubor setup_xampp. bat a server si nakonfigurujte podle instrukcí na obrazovce. Důležité: Pokud si vyberete jako cílový adresář C:\, nemůžete spustit soubor setup_xampp.bat. Způsobovalo by to problémy. 14 KAPITOLA 1 NEŽ ZAČNEME

16 Instalace v Linuxu: 1. Stáhneme si nejnovější verzi ze stránky 2. V terminálovém okně zadáme příkaz su a přihlásíme se jako root. 3. Spustíme následující příkaz: tar xvfz xampp-linux tar.gz -C /opt. Poznámka: Verze je aktuální v době psaní této knihy. Pokud jste si stáhli novější verzi, pozměňte příkaz tak, aby vyhovoval názvu staženého archivu. Důležité: Používejte pro instalaci pouze tento příkaz. Na rozbalení archivu nepoužívejte žádné jiné nástroje, jinak se instalace nezdaří. Důležité: Po spuštění tohoto příkazu se přepíše původní (pokud byla) instalace/verze serveru Xampp. Pro nastartování serveru spustíme příkaz /opt/lampp/lampp start. Pokud je na obrazovce následující text, server se úspěšně nastartoval: Starting XAMPP LAMPP: Starting Apache... LAMPP: Starting MySQL... LAMPP started. Teď už zbývá jen zkontrolovat správnost instalace. Spuštění serveru Xampp Pokud jsme server Xampp nenainstalovali jako službu, a není tudíž ještě spuštěný, klepneme na ikonu Xampp Control Panel. Pokud ji nemáme na ploše, vyhledejme ji v nabídce Start XAMPP for Windows Xampp Control Panel. Otevře se ovládací panel serveru (jako na obrázku 1.3). Řešení problému: Pokud systém při pokusu o zobrazení kontrolního panelu vypisuje hlášku jako na obrázku 1.4 s textem ERROR: XAMPP control panel is already running (XAMPP control panel už běží), zkuste si tento kontrolní panel zobrazit z nabídky běžících programů, kterou najdete v pravém dolním rohu obrazovky (jako na obrázku 1.5). Xampp Control Panel má oranžovou ikonku s velkým písmenem X obtaženým bílou barvou. Pokud v levé části okna vedle popisku Apache nesvítí zelený obdélník s textem Running, klepneme na tlačítko Start ve stejném řádku, jako je popisek Apache. Totéž můžeme udělat i s druhým řádkem pro MySQL. Pokud jsou oba servery spuštěny, svítí vedle jejich názvů dva zelené obdélníky s textem Running (viz obrázek 1.6). INSTALACE POTŘEBNÉHO SOFTWAROVÉHO VYBAVENÍ 15

17 Obrázek 1.3 Xampp Control Panel Obrázek 1.4 Chybová hláška: kontrolní panel serveru Xampp už běží Obrázek 1.5 Zobrazení kontrolního panelu serveru Xampp z nabídky běžících programů Obrázek 1.6 Xampp Control Panel ve stavu, kdy běží webový (Apache) i databázový (MySQL) server 16 KAPITOLA 1 NEŽ ZAČNEME

18 Kontrola správné instalace Pokud už máme nainstalovaný a spuštěný webový server, můžeme zkontrolovat jeho funkčnost. Otevřeme si svůj oblíbený internetový prohlížeč a v něm adresu Pokud se zobrazila stránka s velkým logem Xampp uprostřed a možností volby jazyka, máme server nainstalován správně a také správně běží. Klepneme na možnost English a dostaneme se na další stránku. Měli bychom vidět hlášku: Congratulations: You have successfully installed XAMPP on this system!, která potvrzuje správnou instalaci. Obrazovka by teď měla vypadat jako na obrázku 1.7. Obrázek 1.7 Stav obrazovky po úspěšné instalaci a nastartování webového serveru Můžeme si zobrazit také stránku Na této adrese se zobrazí uživatelské rozhraní pro práci s databázemi. Těm se budeme věnovat později. Řešení problému: Pokud se na vašem počítači nezobrazila hláška o úspěšném zprovoznění webového serveru, může to být způsobeno hlavně těmito skutečnostmi: Pokud na obrazovce máte hlášku prohlížeče Stránka nenalezena, zkontrolujte, jestli máte nastartován webový server, podle odstavce Spuštění Xampp serveru výše v této kapitole. Pokud server nejde nastartovat nebo se ani nezobrazí Xampp Control Panel, zkuste celý server přeinstalovat. Pokud Xampp Control Panel vypadá jako na obrázku 1.6 vedle řádku s textem Apache je zelený obdélník s textem Running zkontrolujte, jestli se pokoušíte zobrazit správnou stránku: nebo Pokud nic nepomáhá, zkuste server znovu přeinstalovat. INSTALACE POTŘEBNÉHO SOFTWAROVÉHO VYBAVENÍ 17

19 Zkopírování zdrojových kódů ke knize na lokální webový server Teď si nakopírujeme zdrojové kódy ke knize na náš právě vytvořený lokální webový server, abychom mohli sledovat všechny postupy a řešení, tak jak budou popsány v knize. Stáhneme si zdrojové kódy dostupné ke knize z webové stránky k1868 a rozbalíme je. Otevřeme si adresář C:\xampp\htdocs\. Vytvoříme si nový adresář kniha a všechny soubory, které jsme si před chvíli stáhli, nakopírujeme do tohoto adresáře. Kódy k jednotlivým kapitolám najdeme v příslušném podadresáři např. pro tuto první kapitolu jsou v adresáři C:\xampp\htdocs\kniha\01\. Adresářová struktura a přístup k souborům Ze začátku bude možná trochu matoucí, jak najít požadovaný soubor na disku (třeba pro editaci) a jak zapsat jeho adresu do prohlížeče tak, aby webový server vykonal instrukce skriptu zapsané v daném souboru. Pri práci se soubory a skripty budeme postupovat následovně: Pokud budeme chtít najít soubor na disku (třeba pro editaci), hledejme ho v adresáři např. takto: C:\xampp\htdocs\kniha\01\index.html. Pokud si budeme chtít tento soubor zobrazit v prohlížeči (tak aby webový server vykonal skript, který soubor obsahuje), zapišme do něj adresu Jediný rozdíl v přístupu k souboru pak spočívá v začátku cesty k němu: buď C:\xampp\ htdocs\..., nebo Záleží na tom, co s tímto souborem chceme dělat. Poznámka: Heslo pro uživatele root pro přístup k databázi můžete nastavit na stránce security/xamppsecurity.php. Podrobnější informace o bezpečnostních nastaveních pak naleznete na stráncehttp://localhost/security/. Pro naše výukové účely a později i pro vývoj vlastních stránek a aplikací na lokálním počítači tato nastavení nemusíte měnit. Omezená bezpečnost Xampp serveru Xampp se rver je určen téměř výhradně pro vývojáře webových aplikací na jejich lokálních počítačích a tomu odpovídají i jeho nastavení. Je konfigurován jako co nejvíce otevřený a s minimem bezpečnostních omezení, proto je nevhodný pro produkční (ostrý) server. Je navržen tak, aby umožňoval vše, co návrhář potřebuje. Za všechny bezpečnostní hrozby uveďme alespoň jednu. Pro přístup k databázi se používá standardní uživatel (root), který nemá nastavené žádné heslo. Heslo pro tohoto uživatele se sice dá nastavit, ale pořád zbývají ostatní hrozby. Proto Xampp server využívejte pouze na svém lokálním počítači a jen pro vývoj webových stánek a aplikací. Pro hotové stránky, které pak budete chtít zavěsit na Internet, využijte služby poskytovatelů webhostingu, kteří se poskytování těchto služeb věnují. Pokud byste chtěli provozovat vlastní webový sever, rozhodně budete potřebovat nastudovat více informací. 18 KAPITOLA 1 NEŽ ZAČNEME

20 Textové editory se zvýrazněním syntaxe HTML stránky i skripty jazyka PHP lze psát prakticky v libovolném textovém editoru (třeba i v Poznámkovém bloku nebo editoru Vi), ale existuje obrovské množství editorů, jež umožňují zvýrazňování a některé i doplňování značek kódu konkrétního jazyka. Využít můžete také velké množství placených, ale rovněž freeware editorů, které se dost liší kvalitou i uživatelskou přívětivostí. Pro jakéhokoli vývojáře nebo programátora je velmi vhodné pracovat s editorem, který dokáže zvýraznit (a třeba i doplnit) značky daného jazyka. Pro nás je výhodné, když jsou značky HTML kódu zvýrazněné jinou barvou jako proměnné jazyka PHP a když jsou navíc ještě odlišené jinou barvou třeba od funkcí tohoto jazyka. Velmi příjemnou vlastností je také zvýrazňování začátku a konce bloků mezi závorkami / kulatými () i složenými {}/, třeba při cyklech nebo podmínkách jazyka PHP. Častá je také funkce automatického odsazování a zpřehlednění zdrojového kódu. Všechny tyto funkce editoru výrazně usnadňují práci programátorům a vývojářům, kteří rychleji najdou chybu ve svém skriptu nebo se v něm výrazně rychleji zorientují. Instalace textového editoru pro skripty Pro naše účely je velmi vhodný PSPad editor, který je freeware. 1. Otevřeme si stránku 2. Klepneme na možnost Stažení PSPadu v levém menu. 3. Stáhneme si Instalátor. Je to malý soubor (asi 3,5 MB), v době psaní knihy je aktuální verze Poté na Instalátor poklepeme a zahajíme proces instalace. 5. Na první kartě pouze klepneme na Další. 6. Na druhé kartě musíme souhlasit s licenčními podmínkami, poté klepneme na Další. 7. V třetím kroku si vybereme, kam chceme editor naistalovat. Cílový adresář nemusíme (ale můžeme) změnit. Klepneme na Další. 8. V dalším kroku si vybereme typ instalace. Klidně můžeme ponechat možnost Plná instalace, poněvadž zabere pouze necelých 12 MB prostoru na disku. Klepneme na Další. 9. V tomto kroku vytvoříme zástupce v nabídce Start. Opět můžeme ponechat beze změn. Klepneme na Další. 10. Na následující kartě si zvolíme další požadované úlohy podle toho, co budeme od editoru požadovat. Můžeme je nechat nezměněné, některé možnosti lze ubrat nebo také zaškrtnout položku Otevírat soubory TXT programem PSPad. Klepneme na Další. 11. Klepneme na Instalovat. 12. Instalace je ukončená, klepneme na Dokončit. INSTALACE POTŘEBNÉHO SOFTWAROVÉHO VYBAVENÍ 19

21 Jak k práci využít textový editor pro skripty Spustíme si teď nově nainstalovaný editor buď klepnutím na ikonku PSPad na ploše, nebo po vyhledání v nabídce Start PSPad. Klepneme na příkaz Soubor Nový. Otevře se okno, ve kterém je poměrně dlouhý seznam podporovaných typů souborů. Vyberme si třeba HTML multihighlighter. Otevře se nový soubor a v něm připravená základní šablona. Napišme mezi značky <body> a </ body> následující kód: <div id= test > testovací text </div> Teď klepneme do značky </div>. Jak vidíme na obrázku 1.8, značka <div id= test > a k ní patřící uzavírací značka </div> se podbarví modře. Zvýrazňování syntaxe je velmi užitečné, a když si na něj zvyknete, pravděpodobně už nebudete chtít používat editor bez této funkce. Obrázek 1.8 Zvýrazňování syntaxe ulehčuje práci vývojářům Výchozí podoba ukázkového webu Podívejme se na ukázkové testovací stránky, které postupně předěláme do dynamické podoby. Najdeme je v adresáři /01/ mezi zdrojovými kódy doprovázejícími tuto knihu. Pokud jste si server nainstalovali stejně jako já, je cesta k těmto stránkám C:\xampp\ htdocs\kniha\01\. Jak vidíme, v tomto adresáři máme: tři statické stránky: index.html, o-nas.html a kontakt.html, adresář obrazky, ve kterém jsou obrázky použité na těchto stránkách, a adresář css, v němž je jenom jeden soubor style.css, který popisuje vzhled stránek. 20 KAPITOLA 1 NEŽ ZAČNEME

22 Otevřeme si v prohlížeči soubor index.html. Měl by vypadat jako na obrázku 1.9. Obrázek 1.9 Soubor index.html zobrazený v prohlížeči Teď si rychle prohlédneme zdrojový kód souboru index.html, abychom přesně poznali stránky, které budeme předělávat do dynamické podoby. Nejdříve definujeme typ souboru, kódování, titulek stránky, připojíme soubor s definicí stylu, ikonku, informace pro roboty procházející stránky na Internetu a prozatím prázdné značky pro metapopis a klíčová slova: <!DOCTYPE html PUBLIC -//W3C//DTD XHTML 1.0 Strict//EN > <html xmlns= > <head> <meta http-equiv= Content-Type content= text/html; charset=utf-8 /> <title>testovací stránky</title> <style type= text/css media= all css/style.css ; </style> <link rel= shortcut icon href= obrazky/favicon.ico /> <meta name= robots content= index,follow /> <meta name= description content= /> <meta name= keywords content= /> </head> VÝCHOZÍ PODOBA UKÁZKOVÉHO WEBU 21

23 Teď následuje samotné tělo stránky. Uspořádání jednotlivých bloků ukazuje obrázek blok pro hlavičku blok pro menu blok pro hlavní obsah blok pro paričku Obrázek 1.10 Uspořádaní bloků ukázkové stránky Celá stránka je zabalená v bloku obalstranky. Nahoře je hlavička, která obsahuje dva bloky jeden vlevo pro logo a druhý vpravo pro hlavní nadpis a podnadpis stránek. <body> <div id= obalstranky > <div id= hlavicka > <div id= logo > <a href= index.html /> <img src= obrazky/logo.png /> </a> </div> <div id= nadpisy > <h1>programování WWW stránek pro úplné začátečníky</h1> <h2>...a statické stránky se změní na dynamické</h2> </div> </div> Střední část stránky obsahuje také dva bloky. Vlevo je sloupec pro menu a případně další malé bloky. Vpravo se zobrazuje samotný obsah stránek hlavně texty. <div id= stred > <div id= levysloupec > <div id= menu > <a href= index.html > <div class= menulink >Domů</div> </a> <a href= o-nas.html > 22 KAPITOLA 1 NEŽ ZAČNEME

24 <div class= menulink >O nás</div> </a> <a href= kontakt.html > <div class= menulink >Kontakt</div> </a> </div> </div> <div id= obsah > <h3>programování WWW stránek pro úplné začátečníky</h3> <p>tyto stránky slouží jako podpůrný materiál ke knize <a href= target= _blank > <strong>programování WWW stránek pro úplné začátečníky</strong></a>. V první kapitole jsou tyto stránky statické, ale postupně je předěláme do dynamické podoby.</p> <p>přidáme kontaktní formulář, fotogalerii, knihu návštěv a také administrační zónu, v které budeme umět spravovat obsah stránek.</p> </div> <div style= clear:both; ></div> </div> Nakonec přidáme patičku, zavřeme párové značky a stránka je hotová. <div id= paticka > Ukázka ke knize: <a href= target= _blank ><strong>programování WWW stránek pro úplné začátečníky</strong></a> </div> </div> </body> </html> Tím jsme dokončili první kapitolu a můžeme se pustit do další, v níž se budeme věnovat dynamickému zobrazení obsahu webové stránky. VÝCHOZÍ PODOBA UKÁZKOVÉHO WEBU 23

25

26 Kapitola 2 Dynamické zobrazování obsahu 2 Jak jsme si již řekli, mezi základní vlastnosti dynamických stránek patří možnost dynamického generování výsledného kódu, který se odesílá uživateli. Také jsme už zmínili, že jednotlivé části stránky jsou obyčejně uloženy v samostatných souborech. Tento přístup má několik výhodných vlastností: Každou část stránky (hlavička, menu, patička) máme uloženu v samostatném souboru, a je tudíž velice snadné udělat jakoukoliv změnu. Změnu stačí udělat v jediném souboru a ta se projeví na všech stránkách, kde se tento soubor používá jako část výsledného zdrojového kódu (mozaiky). Díky tomuto dělení jsou i samotné soubory kratší a přehlednější. Při vývoji se tak snadněji hledají chyby a později provádějí změny a úpravy a doplňují nové funkce. Přetypování statických souborů Prvním krokem k dynamickému webu je přetypování souborů z typu *.html na typ, ve kterém jsou skripty jazyka PHP *.php. Je to nezbytné, aby server věděl, jak má k souboru přistupovat aby vykonal skripty zapsané v souboru a nebral je pouze jako statickou stránku. Poznámka: Všimněte si adresáře C:\xampp\htdocs\kniha\ts\. Ts odpovídá zkratce Testovací stránky. V tomto adresáři jsou stejné soubory, jako byly v adresáři C:\xampp\htdocs\kniha\01\. Soubory jsou v *.html formátu. Přetypování souborů je velmi jednoduché. Následující změny budeme vykonávat na souborech v adresáři C:\xampp\htdocs\kniha\ts\. 1. Otevřeme si soubor index.html. Můžeme použít editor PSPad, Poznámkový blok nebo jiný textový editor. Je to běžná statická stránka. 2. Klepneme na možnost Soubor a Uložit jako. 3. Otevře se nové okno, jak je vidět na obrázku 2.1. V nejspodnějším řádku (možnost Uložit ve formátu) zvolíme možnost Všechny soubory *.*. V řádku pro Název souboru napíšeme index.php. Klepneme na Uložit. 25

27 Obrázek 2.1 Okno s možnostmi pro uložení souboru 4. Stejným způsobem jako v krocích 1 až 3 přetypujeme i soubory o-nas.html na o-nas. php a kontakt.html na kontakt.php. 5. Všechny soubory s příponou *.html teď smažeme. 6. Pokud nemáme spuštěný webový server, učiníme tak podle postupu v odstavci Spuštění Xampp serveru v předešlé kapitole. 7. Pokud už máme server spuštěný, zobrazíme si stránku 8. Měla by se zobrazit úvodní stránka testovacího webu. Problém však nastane, když klepneme na některý z odkazů v menu nebo na logo testovacích stránek v hlavičce. Tyto odkazy totiž vedou na soubory s příponou *.html, které jsme již smazali. Prohlížeč nám ukáže pouze chybovou stránku s hláškou Stránka nenalezena. Odkazy v menu a odkaz z loga v hlavičce budeme muset změnit tak, aby odkazovaly na stránky s příponou *.php. 1. Otevřeme si soubor index.php a změníme odkaz v řádku 16 tak, aby parametr href v odkazu směřoval na soubor index.php. Výsledný odkaz bude vypadat následovně: <a href= index.php /> <img src= obrazky/logo.png /></a> 2. Podobným způsobem změníme i všechny odkazy v menu. Nacházejí se na řádcích 26 až 28. <a href= index.php ><div class= menulink > Domů</div></a> <a href= o-nas.php ><div class= menulink > O nás</div></a> 26 KAPITOLA 2 DYNAMICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ OBSAHU

28 <a href= kontakt.php ><div class= menulink > Kontakt</div></a> 3. Stejným způsobem upravíme i odkazy v souborech o-nas.php a kontakt.php. Tip: Pokud vlevo od zdrojového kódu nevidíme čísla řádku, můžeme si je zapnout v horním menu v položce Ukaž a Čísla řádků. Opět si otevřeme stránku index.php v prohlížeči (na adrese php). Po klepnutí na kterýkoliv odkaz na stránce (v menu nebo na logo) se dostaneme na existující stránku s příponou *.php. První krok k dynamickému webu tak máme úspěšně za sebou. Ahoj světe! Teď nastal čas, abychom si ukázali, jak se vytvářejí skripty v jazyce PHP a jak přesně fungují. Generování výsledné stránky se skládá ze dvou základních částí: Veškerý (X)HTML kód, který je mimo značek <?php a?>, se jako část výsledné statické stránky posílá uživateli beze změn tak jak je. Instrukce pro webový server, které jsou mezi značkami <?php a?>, se vykonají a (X)HTML kód, jenž z nich vznikne, se jako součást výsledné statické stránky pošle prohlížeči uživatele. Vše si podrobně vysvětlíme a princip fungování lépe pochopíte na ukázkovém skriptu ahoj.php, který najdeme v adresáři C:\xampp\htdocs\kniha\02\. Vypadá následovně: <html> <head> <meta http-equiv= Content-Type content= text/html; charset=utf-8 /> </head> <body> <?php echo Ahoj světe! ;?> </body> </html> Na začátku skriptu (prvních pět řádků) máme pouze klasický HTML kód, který bude ve výsledné stránce beze změn. Dále je kód mezi značkami <?php a?>. Jak jsme si již řekli, tento kód vlastně představuje instrukce pro webový server. Příkaz echo znamená, že se textový řetězec uvedený za ním mezi apostrofy pouze vypíše. Tento text se pak vloží do výsledné statické stránky jako běžný HTML kód. Poslední dva řádky jsou běžné HTML uzavírací značky. Vypíšou se stejně jako kód v prvním bodě tak jak jsou. AHOJ SVĚTE! 27

29 Poznámka: Značky <?php a?> se do výsledného zdrojového kódu stránky (který se posílá uživateli) nevkládají. Slouží pouze k tomu, aby webový server věděl, že kód uvedený mezi nimi není běžný text, ale instrukce, které je třeba vykonat. Pokud si tento velmi jednoduchý skript spustíme (na adrese php), uvidíme na obrazovce vypsaný text Ahoj světe! Když si zobrazíme zdrojový kód, uvidíme, že je to klasický statický HTML kód, tak jak jej známe (bez značek <?php a?>). Poznámka: Možná si říkáte, že jsme mohli stejného výsledku dosáhnout i bez použití jazyka PHP stačilo by napsat statickou stránku, která by se jednoduše odeslala uživateli. Máte pravdu, ale teď si už ukážeme práci s proměnnými, které jsou dalším krokem k plnohodnotnému dynamickému webu. Ukládáme údaje do proměnných Nyní si ukážeme práci s proměnnými a začneme objevovat další výhody dynamických stránek. Ve skriptu ahoj.php si upravme kód mezi značkami <?php a?> do této podoby: <?php $uzivatel= Host ; echo Ahoj.$uzivatel.! ;?> Opět si zobrazíme stránku a měli bychom vidět text Ahoj Host! Přidali jsme novou proměnnou se jménem $uzivatel a přiřadili jí hodnotu Host. Příkaz echo teď vypíše řetězec Ahoj, pak hodnotu proměnné $uzivatel a následně vykřičník (!) tedy celkově tři textové řetězce. Ty jsou mezi sebou spojené znakem tečka, abychom nemuseli použít celkově třikrát příkaz echo s vypsáním pouze jediného řetězce. Kód je tak lépe organizovaný, jednodušší a ve výsledku výrazně přehlednější. Jednotlivé příkazy jazyka PHP jsou od sebe odděleny středníkem (;). V našem příkladě teď máme dva příkazy první pro přiřazení hodnoty Host proměnné $uzivatel a druhý pro vypsání tří řetězců spojených tečkou. Tvorba proměnných se řídí několika základními pravidly: Před použitím není třeba proměnnou deklarovat (neboli založit) jako v jiných jazycích. Proměnné mají tradiční typy jako celé číslo, desetinné číslo, textový řetězec. Ve většině případů se není třeba pozastavovat nad přetypováním (změna z textového řetězce na číselný typ či naopak). Vše se děje automaticky. Jméno proměnné vždy začíná znakem dolaru $ (správně: $uzivatel). Jméno proměnné se může skládat z písmen anglické abecedy, čísel a znaku _ (správně: $uzivatel, $uzivatel8, $_uzivatel). Číslo však nesmí následovat hned po znaku $ (špatně: $2uzivatel). Diakritika se nepoužívá (špatně: $žlutá, správně: $zluta). 28 KAPITOLA 2 DYNAMICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ OBSAHU

30 Jméno proměnné nesmí obsahovat mezeru ani interpunkční znaménka ani tečku (špatně: $zluta!, $modra.1, $cervena 2, správně: $zluta, $modra1, $cervena2). Když si zvolíme jméno proměnné složené ze dvou slov, je vhodné je oddělit znakem _ nebo druhé slovo začít velkým písmenem je to důležité kvůli přehlednosti kódu (správně: $zluta_barva, $modrabarva). Vždy se snažme zvolit jméno proměnné co nejvýstižněji, ale tak, aby název nebyl příliš dlouhý. Tip: Hledat chybu spočívající v překlepu v názvu proměnné je někdy poměrně náročné a název proměnné $ciselnyidentifikatorprihlasenehouzivatele nám to určitě neusnadní. Tip: Při vývoji stránek je vhodné jednotlivé části kódu okomentovat. Určitě to oceníte při pozdějším návratu ke kódům třeba při dodělávání nových funkcí nebo dalším vylepšování stránek. Ve skriptech jazyka PHP existují dva druhy komentářů: // obyčejný jednořádkový komentář /* delší, i několikařádkový komentář */ Komentáře budeme používat i při skriptech v dalších kapitolách této knihy. Volání externích souborů při generování dynamické stránky Celý princip fungování volání externích skriptů si ukážeme na velmi jednoduchém příkladu a poté jej použijeme i na testovací stránce. Pro volání externích souborů a skriptů existují dvě funkce require a include. Princip jejich fungování ukazuje obrázek 2.2. hlavni.php <?php nějaké příkazy; require externi.php ; další příkazy; externi.php <?php externí_příkazy;?>?> Obrázek 2.2 Fungování funkcí require a include 1. V hlavním skriptu použijeme funkci require (nebo include) pro zavolání nějakého externího souboru či skriptu. 2. Pokud tento soubor existuje, obě funkce se chovají stejně požadovaný soubor se připojí a běh hlavního skriptu běží dál. VOLÁNÍ EXTERNÍCH SOUBORŮ PŘI GENEROVÁNÍ DYNAMICKÉ STRÁNKY 29

31 3. Rozdílně se však chovají v případě, kdy požadovaný soubor neexistuje: funkce require skončí běh hlavního skriptu s chybovou hláškou, funkce include běh hlavního skriptu neukončí. Rozdílné chování funkcí při neexistujícím externím souboru určuje, kdy je která vhodnější: Funkce require je vhodná pro volání životně důležitých souborů. Používá se třeba při volání souboru, v kterém jsou definovány přístupové údaje k databázi. Pokud se je totiž nepodaří získat, nepodaří se připojit k databázi a získat tak požadované informace. Funkce include se pak používá u souborů, bez kterých se lze obejít, např. skript pro anketu apod. Anketa se sice nenačítá, ale uživatel bude i přesto rád, že se dostal k požadovaným informacím a že stránka neskončila chybou. Poznámka: V praxi je však vhodné pohlídat, aby všechny volané soubory existovaly a stránka se načetla bez chyb nebo varování a tak, jak jsme to měli v úmyslu. V praxi by se stránka měla chovat stejně bez ohledu na to, zda používáme funkci require, nebo include. Volání externích souborů princip fungování Otevřeme si hlavní skript, ze kterého budeme volat jiný, externí skript. Najdeme ho mezi zdrojovými kódy k druhé kapitole (C:\xampp\htdocs\kniha\02\hlavni.php). Zdrojový kód hlavního skriptu bude vypadat následovně: <html> <head> <meta http-equiv= Content-Type content= text/html; charset=utf-8 /> </head> <body> Text vypsaný před zavoláním externího skriptu.<br /> <?php include externi.php ;?> Text vypsaný po zavolání externího skriptu. </body> </html> Obrázek 2.3 Chybová hláška při pokusu o volání neexistujícího souboru externi.php pomocí funkce include() 30 KAPITOLA 2 DYNAMICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ OBSAHU

32 Nejdříve použijeme funkci include a zkusíme zavolat neexistující soubor externi.php zobrazením stránky Jak vidíte, server vypsal varování, že se pokoušíme zavolat neexistující soubor. Běh hlavního skriptu však pokračoval a byla vypsána i věta Text vypsaný po zavolání externího skriptu. Vzhled obrazovky ilustruje obrázek 2.3. Změňme teď funkci volání skriptů z include na require. Kód bude vypadat následovně: <?php require externi.php ;?> Opět si zobrazíme stránku Server znovu vypíše varování, ale i fatální chybu, a běh skriptu se ukončí. V tomto případě už skript nevypsal větu Text vypsaný po zavolání externího skriptu. Vzhled obrazovky ilustruje obrázek 2.4. Obrázek 2.4 Chybová hláška při pokusu o volání neexistujícího souboru externi.php pomocí funkce require() Vytvoříme si nový soubor (v adresáři C:\xampp\htdocs\kniha\02\) a uložíme jej jako externi. php. Kód tohoto skriptu bude velmi krátký bude obsahovat pouze následující větu: Text, který byl v externím skriptu.<br /> Znovu si zobrazíme stránku localhost/kniha/02/hlavni.php. Text vypsaný na obrazovce by měl vypadat jako na obrázku 2.5. Obrázek 2.5 Úspěšně jsme zavolali externí skript, který obsahoval střední větu VOLÁNÍ EXTERNÍCH SOUBORŮ PŘI GENEROVÁNÍ DYNAMICKÉ STRÁNKY 31

33 Úloha: V souboru hlavni.php změňte funkci, která volá externí skript, z require zpátky na include. Znovu si stránku hlavni.php zobrazte v prohlížeči. Výsledek by měl vypadal stejně jako na obrázku 2.5, díky tomu, že volaný soubor existuje. Části stránky v samostatných souborech a jejich volání Teď se vrhneme na rozbití stránek na několik častí, které jsme zmiňovali již dříve. Stránku si rozbijeme na několik častí. Následující úpravy se budou opět týkat souborů v adresáři C:\xampp\htdocs\kniha\ts\. Obrázek 2.6 Kód některých částí statické stránky vložíme do samostatných souborů, abychom jej pak mohli snadno měnit na jediném místě a změna se projevila všude tam, kde kód vkládáme do jiné stránky Jak je vidět na obrázku 2.6, vytvoříme si samostatné soubory pro: hlavičku, menu, patičku. Tyto soubory pak jednoduše zavoláme a ony do výsledného zdrojového kódu přispějí svojí částí, svým obsahem. 1. Otevřeme si soubor index.php. 2. Označíme a zkopírujeme následující část kódu, ve které se popisuje hlavička stránky (nachází se na řádcích 14 až 22): <div id= hlavicka > <div id= logo > <a href= index.php /> <img src= obrazky/logo.png /></a> 32 KAPITOLA 2 DYNAMICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ OBSAHU

34 </div> <div id= nadpisy > <h1>programování WWW stránek pro úplné začátečníky</h1> <h2>...a statické stránky se změní na dynamické</h2> </div> </div> 3. Klepneme na nabídku Soubor a zde na příkaz Nový. V nově otevřeném okně si vybereme možnost PHP a klepneme na OK. 4. Kód, který nám editor předepsal, prozatím můžeme smazat a nahradit jej zkopírovaným kódem pro hlavičku. Celý soubor pak bude obsahovat pouze zdrojový kód jako ve 2. bodě tohoto postupu. 5. Klepneme na Uložit jako a napíšeme jméno souboru: hlavicka.php. V nabídce Typ souboru by měla být vybrána možnost PHP files a v závorce vypsáno několik možných přípon PHP souborů. 6. Zkontrolujeme si adresář, do kterého se soubor uloží. Pokud je nastaven na C:\xampp\ htdocs\kniha\ts\, klepneme na Uložit; pokud není, tak ho tímto způsobem nastavíme a až poté ho uložíme. 7. To stejné teď musíme udělat i pro menu a patičku. 8. Připravíme si samostatný soubor pro menu. Z původního souboru index.php si zkopírujeme následující část kódu (řádky 25 až 29): <div id= menu > <a href= index.php ><div class= menulink > Domů</div></a> <a href= o-nas.php ><div class= menulink > O nás</div></a> <a href= kontakt.php ><div class= menulink > Kontakt</div></a> </div> 9. Tento kód uložíme jako menu.php. 10. Poslední částí bude kód pro patičku. V souboru index.php ho najdeme na řádcích 38 až 40: <div id= paticka > Ukázka ke knize: <a href= target= _blank > <strong>programování WWW stránek pro úplné začátečníky </strong></a> </div> 11. Tento kód uložíme jako paticka.php. 12. Právě jsme si vytvořili soubory, které budeme jako část mozaiky vkládat do výsledných zdrojových kódů dynamických stránek. Proto původní kód pro hlavičku (krok 2 tohoto postupu) můžeme nahradit příkazem, který zavolá tento externí skript: VOLÁNÍ EXTERNÍCH SOUBORŮ PŘI GENEROVÁNÍ DYNAMICKÉ STRÁNKY 33

35 <?php // zavolání skriptu s kódem pro hlavičku require hlavicka.php ;?> 13. Kód z bodu 8 nahraďte příkazem, který zavolá externí skript menu.php: <?php // zavolání skriptu s kódem pro menu require menu.php ;?> 14. Kód pro patičku v souboru index.php (bod 10 tohoto postupu) změníme na příkaz, kterým zavoláme externí soubor s kódem pro patičku: <?php // zavolání skriptu s kódem pro patičku require paticka.php ;?> Stejným způsobem upravíme i skripty o-nas.php a kontakt.php. Nahradíme kód pro hlavičku, menu a patičku pouze voláním už vytvořených externích skriptů zopakujeme kroky 12 až 14 předešlého postupu. zbytečně opakovaná část kódu zbytečně opakovaná část kódu Obrázek 2.7 Každá podstránka ještě stále obsahuje zbytečně mnoho duplikovaných částí zdrojového kódu 34 KAPITOLA 2 DYNAMICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ OBSAHU

36 Upravené výsledné skripty si můžeme zobrazit i v prohlížeči na adrese index.php. Stránka vypadá úplně stejně jako v první kapitole, kdy to byly pouze statické stránky. Zkusme však změnit text v hlavičce, třeba spodní podnadpis. Otevřeme si soubor hlavicka. php a přepíšeme text mezi značkami <h2> a </h2>. Napíšeme tam např. text Tuto stránku upravil a svoje jméno. Soubor uložíme a zobrazíme si stránku index.php v prohlížeči načtením stránky Teď klepneme na odkazy na obě další stránky O nás i Kontakt. Po jejich načtení si všimněme, že podnadpis v hlavičce je změněný. A změnu jsme přitom provedli pouze v jediném souboru hlavicka.php. V tom spočívá jedna z klíčových výhod dynamických stránek. Zamysleme se, jak bychom asi postupovali, jestliže bychom chtěli přidat novou podstránku, např. s novým textem. Museli bychom si zkopírovat celý soubor (třeba o-nas.php) a pak původní text v hlavní části zaměnit za nový. Když se však zamyslíme, pořád to není ideální, protože v každém souboru s textem jsou zbytečně duplikovány řádky, např. hlavička stránky mezi značkami <head> a </head>. Zbytečně duplikované části jsou zvýrazněny na obrázku 2.7. Proto se v praxi obvykle používá pouze jeden soubor index.php, do kterého se pak volají externí soubory tak, aby výsledná stránka, jež se posílá uživateli, vypadala tak, jak chceme. Tento princip blíže popisuje obrázek 2.8. index.php hlavicka.php menu.php titulka.php o-nas.php kontakt.php error404.php paticka.php Obrázek 2.8 Struktura webových stránek s jediným souborem index.php, do kterého se následně volají externí skripty, tak aby spolu vytvořily stránku, jež se pak pošle uživateli Teď si ukážeme, jak takové stránky fungují. Používat budeme soubor index.php jako hlavní nebo základní a do něj pak budeme vkládat externí skripty nejen pro hlavičku, menu a patičku, ale také pro všechny texty hlavní obsahovou část stránky. 1. Otevřeme si soubor o-nas.php v adresáři C:\xampp\htdocs\kniha\ts\. Změníme jeho zdrojový kód pouze na: <h3>o nás</h3> <p>text o nás. Tento text slouží jen na to, aby zde bylo něco napsáno, abychom lépe pochopili všechno, co v knize probereme.</p> Ponecháme jen obsahovou část nadpis a samotný text. VOLÁNÍ EXTERNÍCH SOUBORŮ PŘI GENEROVÁNÍ DYNAMICKÉ STRÁNKY 35

37 2. Soubor o-nas.php uložíme a otevřeme si soubor kontakt.php. Změníme ho do následující podoby: <h3>kontakt</h3> <p>tady by standardně byly vypsány kontaktní informace. Později přidáme funkční kontaktní formulář.</p> 3. Uložíme ho a otevřeme si soubor index.php. Označíme část zdrojového kódu pro samotný text a uložíme ji do nového souboru titulka.php: <h3>programování WWW stránek pro úplné začátečníky</h3> <p>tyto stránky slouží jako podpůrný materiál ke knize <a href= target= _blank > <strong>programování WWW stránek pro úplné začátečníky </strong></a>. V první kapitole jsou tyto stránky statické, ale postupně je předěláme do dynamické podoby.</p> <p>přidáme kontaktní formulář, fotogalerii, knihu návštěv a také administrační zónu, v které budeme umět spravovat obsah stránek.</p> 4. Když máme text pro titulní stránku uložený v samostatném souboru, můžeme ho vymazat ze souboru index.php. 5. Vytvoříme si ještě soubor, který se načítá, pokud uživatel bude chtít zobrazit stránku, jež na našem webu neexistuje. Vložíme do něj následující text a uložíme ho jako error404.php. <h3>stránka nenalezena</h3> <p>litujeme, ale požadovaná stránka neexistuje.</p> Jak však bude webový server vědět, který z těchto souborů má zavolat a který text zobrazit? To vyřešíme nyní. Parametry v URL adrese Každá stránka musí mít vlastní unikátní, tedy jedinečnou URL adresu. Právě podle ní bude webový server vědět, který soubor s textem má zavolat. Vzhledem k tomu, že budeme používat pouze jeden základní soubor (index.php), musíme použít takzvaný parametr, který v kombinaci s názvem souboru vytvoří unikátní URL adresu konkrétní podstránky našeho webu. Jak vypadá URL adresa stránky s parametry? URL adresa stránky, tak jak ji prozatím známe, vypadá následovně: taková adresa obsahuje prakticky jen jméno souboru, který se má zobrazit. tato adresa už obsahuje jméno souboru, ale také parametr text s hodnotou nazev-textu. Poznámka: URL adresa může obsahovat i více parametrů. Ty jsou pak spojeny znakem & např. takto: V této kapitole však budeme používat URL adresy pouze s jedním parametrem. 36 KAPITOLA 2 DYNAMICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ OBSAHU

38 Načítání hodnot parametrů z URL adresy Aby webový server věděl, který externí soubor s textem má zavolat, je třeba, aby skript hodnotu parametru z URL adresy probral. Jak takové načítání hodnot parametrů funguje, si ukážeme na jednoduchém příkladu. V adresáři C:\xampp\htdocs\kniha\02\ se nachází PHP skript se jménem prober.php, který obsahuje následující kód: <?php echo Hodnota:.$_GET[ par ];?> Tento skript, jak už víme, vypíše textový řetězec Hodnota: a pak hodnotu parametru. Tato hodnota je uložena v proměnné $_GET[ par ]. Část $_GET[] znamená, že se hodnota načte z pole (speciální typ proměnné), které se naplní hodnotami parametrů z URL adresy. Řetězec par uvnitř znamená, že se bude načítat hodnota parametru s názvem par. Zobrazme teď stránku Na obrazovce je napsáno pouze slovo Hodnota:. Je to proto, že parametr par nemá nastavenu žádnou hodnotu. Obrázek 2.9 Jestliže parametr par v URL adrese není nastaven, stránka vytvořená skriptem prober.php vypadá takto Zkusme si zobrazit stránku Teď by mělo okno prohlížeče vypadat jako na obrázku Skript načetl hodnotu parametru a vypsal ji. Obrázek 2.10 Skript prober.php úspěšně probral hodnotu parametru par a vypsal ji Když už víme, jak používat parametry v URL adrese stránek, upravíme i testovací stránky, tak aby zobrazovaly požadovaný text. Budeme také muset ošetřit možné problémové stavy, např. když není parametr určen, když má nesprávnou hodnotu nebo požadovaný soubor neexistuje. VOLÁNÍ EXTERNÍCH SOUBORŮ PŘI GENEROVÁNÍ DYNAMICKÉ STRÁNKY 37

39 Obrana proti vkládání škodlivého kódu přes parametr URL adresy Velmi důležité je myslet také na bezpečnost naší aplikace. Musíme zabránit tomu, aby mohl kterýkoliv potenciální uživatel našeho webu narušit jeho bezpečnost. Nejdříve si ukažme, co hrozí. Uživatel se může pokusit dostat na naše stránky škodlivý kód, právě přes nechráněné a nedomyšlené načítání obsahu proměnných. Zobrazme si stránku kniha/02/prober.php?par=<script>alert( Potencialne%20skodlivy%20kod )</script>. Přes obrazovku by se mělo zobrazit nové okno s hláškou JavaScriptu: Potencialne skodlivy kod. Kód, který jsme vložili jako parametr do URL adresy, se vypsal ve zdrojovém kódu stránky (můžeme si jej zobrazit). Situaci na obrazovce vidíme na obrázku Zdrojový kód stránky s nechráněně načteným parametrem zachycuje obrázek Obrázek 2.11 Neošetřené načítání parametrů může být velmi nebezpečné. Tento vložený skript pouze vykreslil nové okno s varováním. Obrázek 2.12 Zdrojový kód, který obsahuje parametr načtený bez ošetření. Právě tato část kódu způsobila zobrazení nového okna s varováním. Tento javascriptový kód vyvolá pouze nové okno s upozorněním. Potenciální útočník by nepoužil takové okno, ale jiný škodlivý kód, kterým by se mohl nabourat do našeho systému. Upravme kód v souboru prober.php do následující podoby: echo Hodnota:.htmlspecialchars(strip_tags($_GET[ par ])); Když si teď zobrazíme stránku alert( potencialne%20skodlivy%20kod )</script>, uvidíme vypsaný pouze varovný text 38 KAPITOLA 2 DYNAMICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ OBSAHU

40 jako na obrázku 2.13, aniž by se zobrazilo nové okno spuštěné JavaScriptem. Úspěšně jsme zabránili vložení potenciálně škodlivého kódu. Obrázek 2.13 Při ošetření vstupu jsme zkomplikovali vkládání potenciálně nebezpečných skriptů Funkce strip_tags() nejdříve odřízne značky <script> a </script>, mezi které se vkládá kód JavaScriptu. Funkce strip_tags() všeobecně ořezává ze zadaného řetězce všechny značky jazyka HTML a vrací řetězec bez nich. Funkce htmlspecialchars() potenciálnímu útočníkovi dále ztěžuje napadení našeho webu. Není moc podstatné, jak vše přesně funguje, důležitý je výsledek potenciálně nebezpečný kód se nespustí. Kombinace těchto dvou funkcí je dobrým základem pro ochranu našeho webu. Poznámka: Zabezpečení aplikací je velmi široké téma, kterému se v této knize nebudeme podrobně věnovat. Ukážeme si základní techniky a kroky, jak naše webové stránky ochránit proti nejčastějším útokům. Toto zabezpečení bude dostatečné pro běžné osobní stránky, určitě však ne třeba pro internetový platební systém v bance. Takové ambice však v této fázi zvládání jazyka PHP určitě nemáte. Volání externích skriptů s texty a ošetření všech možností Otevřeme soubor index.php v adresáři C:\xampp\htdocs\kniha\ts\ a mezi řádky <div id= obsah > a </div> napíšeme příkazy, které zavolají text, podle toho, jakou hodnotu bude mít parametr s názvem text. Skript se bude snažit zavolat soubor se stejným názvem, jako má parametr text (název souboru včetně přípony.php). <?php $text=htmlspecialchars(strip_tags($_get[ text ])); Nejdříve si do proměnné text uložíme hodnotu parametru $_GET[ text ]. Použijeme při tom i dříve vysvětlené funkce htmlspecialchars() a strip_tags(). V proměnné $text teď máme bezpečný řetězec. if($text== ){ $text= titulka ; } VOLÁNÍ EXTERNÍCH SOUBORŮ PŘI GENEROVÁNÍ DYNAMICKÉ STRÁNKY 39

41 Pokud parametr text neobsahuje hodnotu, znamená to, že chceme zobrazit úvodní stránku. if (file_exists($text..php )) { require $text..php ; } else { require error404.php ; } Těmito příkazy zjišťujeme, zda požadovaný soubor existuje. Pokud ne, zavoláme soubor error404.php, který uživatele informuje, že se pokouší zobrazit neexistující stránku (text).?> Použili jsme dva nové prvky: Funkci pro ověření, zda požadovaný soubor existuje: file_exists($text..php ) Tato funkce vrací hodnotu true (1), pokud požadovaný soubor existuje, a false (0), jestliže takový soubor neexistuje. Podmínku: Rozhodovací struktury budeme při programování používat velice často, protože se využívají k ovlivňování chodu skriptu. Konstrukce rozhodovací struktury je následující: if ( podmínka_která_se_vyhodnocuje ) { platí_větev příkazy_které_se_vykonají_pokud_podmínka_platí } else { neplatí_větev příkazy_které_se_vykonají_pokud_podmínka_neplatí } běh skriptu platí (pravda) podmínka neplatí (nepravda) příkazy, které se vykonají, když podmínka PLATÍ příkazy, které se vykonají, když podmínka NEPLATÍ další běh skriptu Obrázek 2.14 Vývojový diagram úplné konstrukce rozhodovací struktury 40 KAPITOLA 2 DYNAMICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ OBSAHU

42 Podmínka, která se vyhodnocuje, může být jakýkoliv výraz, o němž se dá jednoznačně určit, zda je pravdivý, nebo nikoliv. Podmínky se mohou týkat jak číselných hodnot, tak textových řetězců. Jak tvořit podmínky a jaké operátory je možné použít, názorně ukazuje tabulka 2.1. Tabulka 2.1 Operátory nejčastěji používané k tvoření podmínek typ operátor význam příklad Číselné hodnoty == Je rovný $cislo==5!= Není rovný $cislo!=5 < Je menší $cislo<5 <= Je menší nebo rovný $cislo<=5 > Je vetší $cislo>5 >= Je větší nebo rovný $cislo>=5 Textové řetězce == Je shodný $text== ano!= Není shodný $text!= ano Jak je vidět na obrázku 2.14, nejdříve se rozhoduje o pravdivosti podmínky. Pokud podmínka platí, vykonají se příkazy v příslušné větvi (mezi následujícími složenými závorkami). Pokud podmínka neplatí, vykonají se příkazy z druhé větve (uzavřené také mezi složené závorkami viz dále). Kromě úplné rozhodovací struktury existuje i jednodušší verze. Vypadá následovně: if ( podmínka_která_se_vyhodnocuje ) { příkazy_které_se_vykonají_pokud_podmínka_platí } Příkazy mezi složenými závorkami se vykonají pouze tehdy, když podmínka (uvedená v kulaté závorce) platí. Pokud neplatí, pokračuje běh skriptu za touto strukturou, jak je vidět na obrázku Jak jste již zřejmě odhalili, naše rozhodovací struktura nejdříve zjistí, zda soubor v parametru URL s názvem text existuje. Pokud ano, pak struktura soubor zavolá a doplní jeho text do výsledného zdrojového kódu a ten se jako celek pošle uživateli (do jeho prohlížeče). Jestliže takový soubor neexistuje, zavolá struktura soubor error404.php a dá tak uživateli vědět, že se pokouší zobrazit stránku, která neexistuje. platí (pravda) příkazy, které se vykonají, když podmínka PLATÍ běh skriptu podmínka další běh skriptu když podmínka neplatí, pokračuje se dalšími příkazy Obrázek 2.15 Pokud podmínka platí, vykonají se příkazy uvnitř této struktury. Pokud podmínka neplatí, pokračuje běh skriptu za touto strukturou. Nyní zbývá pouze upravit soubor menu.php, tak aby jednotlivé odkazy odkazovaly vždy pouze stránku index.php, ale pokaždé s jiným parametrem: VOLÁNÍ EXTERNÍCH SOUBORŮ PŘI GENEROVÁNÍ DYNAMICKÉ STRÁNKY 41

43 <div id= menu > <a href= index.php ><div class= menulink > Domů</div></a> <a href= index.php?text=o-nas ><div class= menulink > O nás</div></a> <a href= index.php?text=kontakt ><div class= menulink > Kontakt</div></a> </div> Teď už zbývá pouze naše řešení otestovat. V prohlížeči zobrazíme stránku Měli bychom vidět úvodní stránku, kterou už dobře známe. Klepneme na některý odkaz v navigační nabídce. A měla by se zobrazit požadovaná stránka. Zkusme zobrazit i stránku, která neexistuje např. php?text=neexistujici-obsah. Měla by se zobrazit stránka s chybovou hláškou jako na obrázku Obrázek 2.16 Vzhled stránek v situaci, kdy se pokoušíme zobrazit neexistující stránku (text) Gratulujme si, další krok k dynamickému webu máme za sebou. Teď si nabyté znalosti o práci s proměnnými, rozhodovacími strukturami a tvořením podmínek trochu rozšíříme. Rozšiřujeme své znalosti Pro další kapitoly budeme potřebovat umět používat časté konstrukce, jako jsou rozhodovací struktury, nebo umět tvořit podmínky a cykly. Na následujících stránkách si vše vysvětlíme přímo na příkladech. Také si řekneme něco víc o správných programátorských návycích. 42 KAPITOLA 2 DYNAMICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ OBSAHU

44 Správné programátorské návyky Nejdříve bychom si měli říct něco o správných návycích při programování. Když se je naučíme používat už od začátku, oceníme to v budoucnosti, kdy budeme tvořit větší projekty. Pravidla pro tvorbu proměnných jsme si již objasnili dříve v této kapitole. Pravidla pro psaní kódu: Vnořené řádky odsazujeme (třeba tabelátorem), aby bylo ihned vizuálně poznat, který řádek patří do dané rozhodovací struktury nebo cyklu. Jednotlivé logické části kódu můžeme odsadit volným (prázdným) řádkem zvýší se tak přehlednost kódu. Kód komentujme když se po pár měsících či letech vrátíme ke svým zdrojovým kódům, uvidíme, že nám velmi v orientaci v kódu pomohou. Podmínky a jejich vyhodnocování Jak jsme řekli již dříve, podmínkové výrazy se ve skriptování a programování využívají velice často, protože jsou nezbytně nutné pro směrování běhu skriptů. Teď si ukážeme několik dalších možností použití i s komentářem. Jednotlivé kódy si můžeme tak, jak jsou napsány tady, uložit jako PHP skript a zkusit si jeho chování i naostro. <?php $cislo=5; if ( $cislo>4 && $cislo<6 ) { echo Číslo je větší než 4 a zároveň menší než 6. ; }?> Do proměnné $cislo jsme vložili hodnotu 5. Podmínkový výraz se teď skládá ze dvou částí $cislo>4 a $cislo<6. Mezi nimi je logický operátor &&, který znamená anglické and v překladu a současně. Tento operátor znamená, že musí platit obě podmínky, aby měl celý výraz hodnotu pravda. Tento skript vypíše větu Číslo je větší než 4 a zároveň menší než 6., protože hodnota 5 je větší než 4 a zároveň menší než 6. Proto má i celý podmínkový výraz v závorce pravdivostní hodnotu pravda (platí). Tip: Zkuste hodnotu proměnné změnit např. na 7. Skript v tomto případě nevypíše nic, protože sice platí první část podmínky (7>4), ale druhá část již neplatí (7<6). Proto neplatí ani celá podmínka má nepravdivou hodnotu. Podívejme se na další příklad: <?php $cislo=7; if ( $cislo>4 $cislo<6 ) { echo Číslo je větší než 4 nebo menší než 6. ; }?> ROZŠIŘUJEME SVÉ ZNALOSTI 43

45 Velice často se používá také logický operátor anglicky or ve významu anebo. Znamená, že aby byl celý výraz vyhodnocen jako pravdivý, stačí, aby byla pravdivá alespoň jedna podmínka (nebo také obě). Tento skript vypíše Číslo je větší než 4 nebo menší než 6., protože platí první podmínka (7>4), a to při použití logického operátoru or postačuje, aby i celý výraz měl pravdivostní hodnotu pravda (platí). <?php $cislo=8; if ( $cislo>4 && ( $cislo==5 $cislo<9 ) ) { echo Číslo je větší než 4 a současně rovné 5 nebo menší než 9. ; }?> V praxi se také setkáme se závorkováním částečných výrazů do bloků uzavřených závorkami. Celý výraz se vyhodnotí jako pravdivý, pokud bude platit, že číslo v proměnné $ci slo je větší než 4, a zároveň bude platit i výraz v menší závorce. Ten bude platit, pokud je $cislo rovné 5 nebo menší než 9. Tento skript vypíše větu Číslo je větší než 4 a současně rovné 5 nebo menší než 9., protože výraz ve vnitřní závorce platí (8 se sice nerovná 5, ale 8 je menší než 9, takže výraz ve vnitřní závorce je pravdivý) a současně platí, že 8 je větší než 4. Úloha: Zkuste si sami různé kombinace podobných logických podmínek a závorek, tak abyste tuto problematiku dokonale pochopili určitě se vám to v příštích kapitolách i v dalším programování bude hodit. Vytváříme cykly Cykly jsou v programování velmi často využívané, proto je důležité, abychom je uměli bez problémů používat a rozuměli jim. Cyklus je smyčka příkazů, která se opakuje tak dlouho, dokud není splněná výchozí podmínka (například dokud nějaká proměnná, jíž se při každém proběhnutí cyklu přičte jednička, nedosáhne určité číselné hodnoty). V principu existují dvě kategorie cyklů: Cykly s pevným počtem opakování; používáme je, když víme, kolikrát se má nějaká část kódu (posloupnost příkazů) vykonat. Cykly, které vykonávají příkazy, dokud platí řídicí podmínka. Cyklus s pevným počtem opakování Tento typ cyklu se používá, když přesně víme, kolikrát se mají nějaké příkazy zopakovat. Řekněme, že chceme vypsat čísla o 1 do 10 a k nim jejich druhé mocniny. Můžeme na to použít následující skript s cyklem: <?php for($i=1;$i<=10;$i++){ 44 KAPITOLA 2 DYNAMICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ OBSAHU

46 echo Číslo:.$i. : druhá mocnina =.$i*$i. <br /> ; } echo Aktuální hodnota i je.$i;?> Tento velice jednoduchý skript vypíše deset řádků a použije v nich aktuální hodnoty řídicí proměnné $i. Co znamená celý první řádek tohoto skriptu? 1. Klíčové slovo for značí, že jde o skript s pevným počtem opakování. 2. Část $i=1 inicializuje na začátku proměnnou $i na hodnotu Druhá část $i<=10 je podmínka jaké hodnoty běh skriptu může maximálně proměnná dosáhnout. Určuje, kdy se zastaví provádění příkazů uvnitř cyklu pro $i od 1 do 10 mezi složenými závorkami. 4. Poslední část $i++ je proměnná s operátorem inkrementace (++). Určuje, co se má udělat s řídicí proměnnou (v tomto případě $i) vždy po vykonání cyklu v našm případě se vždy přičte jednička a proměnná nabude nové hodnoty (1, pak 2, pak 3 atd.). V praxi to vypadá jako na obrázku Po spuštění cyklu se stane následující: tělo cyklu další běh skriptu Obrázek 2.17 Blokové schéma fungování cyklu s pevným počtem opakování 1. Hodnota řídicí proměnné se nastaví na 1 a vypíše se HTML kód Číslo: 1: druhá mocnina = 1<br />. 2. Hodnota řídicí proměnné se zvýší o 1 ($i++) a opět se vykoná cyklus se všemi příkazy. Tentokrát se vypíše Číslo: 2: druhá mocnina = 4<br />. 3. Hodnota se opět změní a to se opakuje, až je hodnota řídicí proměnné rovna 10 a vypíše se řádek Číslo: 10: druhá mocnina = 100<br />. 4. Opět se zvýší hodnota proměnné teď už na 11. Protože však již neplatí podmínka $i<=10, příkazy uvnitř cyklu se už nevykonají. 5. Běh skriptu pokračuje dále příkazy pod cyklem for. V našem případě to je řádek, který vypíše aktuální hodnotu proměnné $i. Zkrácené zvyšování a snižování hodnot V předchozím příkladu jsme se možná pozastavili nad zápisem inkrementace (což je matematický termín): $i++. Je to často využívaný zápis, který znamená, že se má hodnota proměnné zvýšit o 1. Je to stejné jako zápis $i=$i+1. Výhodou tohoto zápisu je fakt, že je přehlednější a na zapsání téhož stačí méně znaků. Existuje také operátor $i--, který hodnotu proměnné snižuje o 1. V tomto případě se tomu říká dekrementace. Tyto zápisy se využívají velmi často v cyklech a v případě nejrůznějších počítadel. ROZŠIŘUJEME SVÉ ZNALOSTI 45

47 Cyklus s podmínkou Existují situace (a není jich málo), kdy potřebujeme vypsat nějaký seznam položek nebo podobných prvků, a přitom dopředu nevíme, kolikrát bude cyklus muset proběhnout. Například při vyhledávání: Uživatel může zadat dotaz, jemuž nevyhovuje ani jeden článek či produkt. Může též zadat dotaz, kterému vyhovuje 10, 20 nebo také 500 článků či výrobků. V takovém případě se používá cyklus s podmínkou a příkazy uvnitř cyklu se opakují, dokud podmínka platí. Zjednodušeně řečeno, vypisování informací pomocí tohoto cyklu funguje na principu dokud máš co vypisovat, tak to vypisuj. Předešlý skript můžeme upravit tak, aby fungoval jako cyklus s podmínkou: <?php $i=1; while($i<=10){ echo Číslo:.$i. : druhá mocnina =.$i*$i. <br /> ; $i++; } echo Aktuální hodnota i je.$i;?> Vypíše to stejné jako cyklus s příkazem for, ale funguje poněkud jinak. Vše názorně ukazuje obrázek Skript s tímto typem cyklu provádí následující kroky: 1. Nejdříve jsme si nastavili proměnnou $i na hodnotu Klíčové slovo while znamená v češtině dokud. Příkazy v těle cyklu se tak budou vykonávat, dokud bude podmínka v závorce platit. Teď je běh skriptu podmínka když podmínka platí, vykoná se tělo cyklu tělo cyklu další běh skriptu když (už) podmínka neplatí, pokračuje se v dalším běhu skriptu Obrázek 2.18 Fungování cyklů s podmínkou na začátku hodnota proměnné $i rovna 1 a podmínka říká, že se mají příkazy vykonávat, pokud bude menší nebo rovna 10. Příkazy uvnitř se tedy vykonají. 3. V tomto případě musíme sami zvětšovat hodnotu proměnné o 1 (je to vlastně počítadlo), abychom skript někdy i ukončili (aby nevznikl zacyklený tedy nekonečný cyklus). 4. Pokud se hodnota proměnné zvýší na 11, podmínka $i<=10 už neplatí a cyklus se ukončí. Pokračuje se příkazy za cyklem. Kromě příkazu s podmínkou na začátku existuje i cyklus s podmínkou na konci. Postačí nám však dobře umět používat cyklus while(). Úloha: Zkuste si vytvořit několik cyklů sami a sledujte, jak se chovají a co vypíší. Zkuste napsat také nějaký složitější skript, který bude obsahovat cyklus i úplnou a neúplnou rozhodovací strukturu. 46 KAPITOLA 2 DYNAMICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ OBSAHU

48 Řešení problému: Pokud se vám stane, že napíšete a spustíte zacyklený nekonečný cyklus, nepropadejte panice. V prohlížeči klepněte na ikonku Zastavit načítání stránky. Toto tlačítko se většinou nachází vedle tlačítka pro znovunačtení stránky nebo u tlačítka Zpět. Pokud to nepomůže, zavřete celé okno prohlížeče, skript opravte a pak jej spusťte znovu. Poznámka: Nekonečného zacyklení se nemusíte bát. Učíte se a téměř jistě se vám občas podaří vytvořit a spustit nekonečný skript. I proto neděláme vývoj a testování webových aplikací na ostrém vzdáleném serveru, ale na lokálním počítači. V případě, že se vám testovací stránky v adresáři C:\xampp\htdocs\kniha\ts\ nepodařilo dostat do stavu, v jakém by teď podle knihy měly být (nebo se vám nechce přepisovat a upravovat skripty podle postupů v této kapitole), můžete celý obsah adresáře C:\xampp\ htdocs\kniha\ts\ smazat a nahradit jej obsahem adresáře C:\xampp\htdocs\kniha\02\ts\. Důležité: Tento adresář obsahuje kompletní testovací stránky v provozuschopném stavu, v jakém mají být po výuce této kapitoly. Je nezbytné, abyste si případnou chybu nepřenášeli do dalších kapitol. ROZŠIŘUJEME SVÉ ZNALOSTI 47

49

50 Tvoříme kontaktní formulář Kapitola 3 Tvoříme kontaktní formulář 3 Další z významných vlastností dynamických webových stránek jsou formuláře, pomocí nichž může návštěvník komunikovat se stránkou a ovlivňovat tak její chování. Pomocí formuláře může návštěvník odeslat se svým dotazem firmě, objednat si zboží, nebo pouze sdělit své pocity celému světu na sociální síti. Mezi nejčastěji používané druhy formulářů patří: vyhledávání, kontaktní formuláře, registrační formuláře, přihlašovací formuláře, rezervační formuláře, objednávkové formuláře a mnohé jiné. Obrázek 3.1 Kontaktní formulář 49

51 Obrázek 3.2 Registrační formulář Fungování formulářů Princip fungování formulářů je velice jednoduchý. Samotný formulář tvoří pole a popisky či jiný text a tlačítka. Pole (vstup nebo anglicky input) slouží k zadávání údajů od uživatele. Existuje více typů vstupů podrobněji se na ně podíváme později. Hodnoty ze vstupu jsou poté odeslány PHP skriptu, který ověří, jestli jsou vyplněna všechna povinná pole a zda obsahují korektní údaje (kupř, jestli má ová adresa standardní tvar). Pokud jsou data v pořádku, skript vykoná požadovanou operaci (zapíše je do databáze, odešle apod.). Jestliže data nejsou v pořádku, skript většinou vypíše chybovou hlášku a nabídne doplnění údajů do chybějících povinných polí nebo opravu špatně zadaných údajů (např. pokud telefonní číslo nebo ová adresa mají nestandardní tvar nebo obsahují nepovolené znaky). formulář nesprávná data Obrázek 3.3 Přihlašovací formulář data kontrola dat výkonný skript vykonání požadované operace s daty Obrázek 3.4 Schéma fungování formuláře a výkonného skriptu 50 KAPITOLA 3 TVOŘÍME KONTAKTNÍ FORMULÁŘ

52 První formulář Podívejme se na velice jednoduchý formulář a výkonný skript, který k němu patří. Formulář je v souboru form.php a v adresáři C:\xampp\htdocs\kniha\03\. Celý soubor vypadá následovně: <html> <head> <meta http-equiv= Content-Type content= text/html; charset=utf-8 > </head> <body> <form action= jmeno.php method= get > <label for= jmeno >Uveďte Vaše jméno:</label> <input type= text name= jmeno id= jmeno /><br /> <input type= submit value= Odeslat /> </form> </body> </html> Celý formulář je zabalen mezi značky <form> a </form>. V parametru action je uvedeno jméno skriptu, kterému se údaje z formuláře odešlou. Parametr method určuje metodu (způsob), jakou budou údaje odeslány (budeme se jí věnovat dále). Formulář (jak je vidět na obrázku 3.5) obsahuje pouze jeden vstup textové pole pro jméno, popisek k tomuto poli (mezi značkami <label> a </label>) a tlačítko pro odeslání celého formuláře. Obrázek 3.5 První formulář Formulář se odešle skriptu, který se jmenuje jmeno.php a vypadá takto: <html> <head> <meta http-equiv= Content-Type content= text/html; charset=utf-8 > </head> <body> <?php echo Vaše jméno je.$_get[ jmeno ].. ;?> </body> </html> PRVNÍ FORMULÁŘ 51

53 Jak vidíme na obrázku 3.6, tento skript pouze vypíše větu Vaše jméno je XY., kde XY je jméno, které jsme uvedli ve formuláři. Spusťme si tedy skript s formulářem (v mém případě má adresu form.php). Měli bychom vidět jednoduchý formulář (jako na obrázku 3.5). Napišme své jméno a klepněme na tlačítko Odeslat. Pokud všechno proběhlo správně, měli bychom vidět text Vaše jméno je XY., kde XY je jméno, které jsme zadali ve formuláři. Obrázek 3.6 Výsledek po odeslání prvního formuláře se jménem Obrázek 3.7 Chybová hláška při nespuštěném serveru Apache 52 KAPITOLA 3 TVOŘÍME KONTAKTNÍ FORMULÁŘ