PĚTILETÝ AKČNÍ ENERGETICKÝ PLÁN

Transkript

1 PĚTILETÝ AKČNÍ ENERGETICKÝ PLÁN Ve Zlíně dne

2 Obsah: 1. Úvod 2. Východiska pro tvorbu Akčního plánu 3. SWOT analýza vnějších i vnitřních podmínek pro návrh AP 4. Územní energetická koncepce 4.1 Cíle územní energetické koncepce 4.2 Výchozí podmínky pro potenciál úspor paliv a energie a rozvoj OZE Potenciál úspor ve spotřebě paliv a energie v jednotlivých spotřebitelských a výrobních sektorech Potenciál OZE na území ZK definovaný ÚEK 5. Integrovaný plán ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje 5.1 Cíle dokumentu Specifické cíle 5.2 Prioritní znečišťující látky 5.3 Prioritní kategorie zdrojů 5.4 Prioritní města a obce z pohledu znečištění 5.5 Priority a popis opatření Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku Priorita 3: Udržení podlimitní zátěže SO 2 6. Prioritní oblasti Akčního plánu realizované Energetickou agenturou Zlínského kraje, o.p.s. 6.1 Detailní popis opatření a navrhovaných aktivit Prioritní oblast 1: Podpora hospodaření s energií v objektech v majetku ZK Prioritní oblast 2: Podpora efektivního využití energie na území ZK Prioritní oblast 3: Podpora využiti obnovitelných a druhotných zdrojů energie Prioritní oblast 4: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodavek energie Prioritní oblast 5: Horizontální opatření na podporu realizace Akčního plánu 7. Přínosy Akčního plánu a náklady spojené s jeho realizací 7.1 Očekávané přínosy Akčního plánu 7.2 Náklady na realizaci AP 7.3 Organizační zabezpečení realizace AP 8. Monitorování a vyhodnocování akčního plánu 8.1 Ukazatele pro monitorování AP 8.2 Vyhodnocování Akčního plánu 9. Použité zkratky 10. Použitá literatura 11. Příloha 2

3 1. Úvod Akční plán Energetické agentury Zlínského kraje, o.p.s je programovým dokumentem, který vychází ze schválených dokumentů Zlínského kraje pro oblast energetiky a životního prostředí, zejména ochranu ovzduší. Dokument navazuje na stávající činnost energetické agentury a definuje prioritní činnosti energetické agentury, kterými se bude EAZK zabývat v následujícím pětiletém období, tak aby bylo dosaženo vytyčených cílů těchto dokumentů, aktuálních potřeb Zlínského kraje a pětileté udržitelnosti projektu založení EAZK z programu Inteligentní energie pro Evropu č. smlouvy EIE/TYPE2/05/025/SI , jako nezávislé a neziskové servisní konzultační agentury. Prosazením vhodných opatření a projektů na majetku Zlínského kraje, města a obcí v letech 2010 až 2014 bude EAZK naplňovat vizi Zelený kraj příkladem. 2. Východiska pro tvorbu Akčního plánu Strategické dokumenty: Koncept snižování emisí a imisí, Územní energetická koncepce, Aktualizace programů snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší s programovým dodatkem, Plán odpadového hospodářství, Územní prognóza ZK, které stanovují na území Zlínského kraje cíle a priority rozvoje; Územní energetické koncepce měst - Hulín, Zlín, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm, Studie využití obnovitelných zdrojů mikroregionů Valašského Meziříčí a Bystřice pod Hostýnem a rozpracované koncepce Uherský Brod; Stávající účinnost ve spotřebě paliv a energie na území ZK a potenciál pro její zvýšení; Možnosti a potenciál ve využívání vhodných obnovitelných zdrojů energie; Legislativní požadavky v oblasti hospodaření s energií a v bezpečnosti a spolehlivosti v zásobování kraje palivy a energií; Průzkumy, ankety a výzvy realizované EAZK,výstupy z konzultací s klienty, výstupy ze závěrů seminářů a kulatých stolů pořádaných v rámci činnosti EAZK. Operační programy, národní a Evropské fondy jako možné zdroje financování opatření navržených v Akčním plánu. 3. SWOT analýza vnějších i vnitřních podmínek pro návrh AP Vnější vztahy, ekonomická situace kraje, demografický vývoj Silné stránky Příležitosti - Rozvinutá infrastruktura - Postupující příprava průmyslových - Tradice ve výrobě a zavedené zón obchodní značky - Přilákání zahraničního kapitálu - Zručná a adaptabilní pracovní síla vytvořením příznivého prostředí - Tvorba vyšší přidané hodnoty - Zlepšení přeshraniční spolupráce v v průmyslu než v jiných krajích rámci zemí EU - Existence vysokých škol - Zvyšování míry inovace, vývoje a - Potenciál pro zvýšení vybraných modernizace v průmyslových podnicích oborů - Rozvoj sektoru služeb - Existující agentura napomáhající - Rozvoj turistiky subjektům na území ZK, včetně - Prostor pro rozvoj SMP občanů k čerpání zdrojů EU a - Maximální využití fondů EU ostatních fondů - Zkvalitnění dopravní infrastruktury - Příhraniční region - Rozvoj vědecko-výzkumné základny a vysokého školství - Příznivé přírodní podmínky pro rozvoj turistiky a lázeňství 3

4 Slabé stránky - Nižší průměrná mzda než celostátní průměr - Nižší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných pracovníků než je průměr ČR - Centralizace výroby do velkých podniků - Malé zastoupení SMP na ekonomickém výsledku kraje - Vysoká míra nezaměstnanosti s koncentrací do problémových regionů - Pomalé investování do inovací infrastruktury (doprava, energetika) - Pomalejší tempo růstu HDP než v ostatních krajích - Nízká úroveň modernizace výroby v průmyslu - Málo špičkových a progresivních technologií - Nízká exportní výkonnost kraje - Nedostatek zdrojů veřejné podpory Hrozby - Nedostatečný zájem zahraničního kapitálu - Vysoká konkurence z jiných regionů - Pomalý rozvoj dopravní infrastruktury - Zhoršování kvalifikační struktury pracovní síly v důsledku migrace a zhoršování školské soustavy - Další růst nezaměstnanosti ve vybraných regionech po omezení nebo uzavření průmyslových aktivit (chemický, strojírenský průmysl) - Nedostatek finančních zdrojů pro financování rozvojových projektů v oblasti zvyšování energetické účinnosti a využití obnovitelných zdrojů - Nízká schopnost přípravy projektů ve vymezených prioritních oblastech podpory - Nedostatek podpory činnostem ve zvyšování povědomí, propagaci a popularizaci doporučení ÚEK ZK Emisní situace a kvalita ovzduší ve Zlínském kraji Silné stránky Příležitosti - Nízká imisní zátěž ovzduší na - Nezbytnost dosažení souladu většině území Zlínského kraje s legislativou ve výhledu je oporou při - Plnění emisních limitů u zdrojů čerpání zdrojů podpory v Rámci - Vybavenost krajského úřadu podpory Společenství informacemi a systémem pro - Zlepšení koupěschopnosti a zpracování dat ekonomické síly obyvatelstva a tím - Koncentrace problémů do několika vyšší využívání ekopaliv vybraných oblastí - Využívání zdrojů podpory pro posílení hospodárnosti užití paliv ve spotřebě a ve využívání obnovitelných a druhotných zdrojů prostřednictvím technologických inovací a změn Slabé stránky Hrozby - Špatné provětrávání údolních kotlin v hornatých částech kraje - Zhoršená kvalita ovzduší ve vybraných oblastech a nutnost naplnění legislativy do roku Spalování tuhých paliv a dřeva v zastaralých lokálních topeništích s následnými spady prašných emisí a znečištění emisemi v inversních situacích - Nezbytnost plnění emisního stropu u vybraných škodlivin a koordinace výstavby nových kapacit - Omezení ve vztahu k typu výrob na - Nedostatek finančních prostředků pro nezbytné technologické inovace subjektů v domácnostech a v průmyslu - Neochota subjektů ke spolupráci na realizaci Souhrnného akčního programu - Pokračující spoluspalování odpadů v lokálních topeništích - Nesplnění imisních limitů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší 4

5 rozvojových plochách v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší Energetické hospodářství kraje zdrojová část technická a ekonomická dostupnost zdrojových paliv a energie Silné stránky Příležitosti - Rozvinuté teplárenství (vč. výtopen na biomasu), plynárenství - Vysoká spolehlivost zásobování - Vysoké využívání obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a značný potenciál pro jejich využití ve výhledu - Tuzemská základna pro výrobu, dodávku a opravy většiny technologií pro užití obnovitelných zdrojů energie Slabé stránky - Nízké využití plynárenských kapacit (mrtvé přípojky v obcích) - Vysoké procento spalování tuhých paliv v lokálních topeništích - Nedostatek lokalit vhodných pro využití energie větru - Rekonstrukce zdrojové základny energetiky s pomocí fondů EU, umožňující využití progresivních technologií - Restrukturalizace ekonomiky směrem k nižší energetické náročnosti vytvořené produkce - Aplikace Směrnic EU a Zákona ČR o podpoře OZE vedoucí k jejich vyššímu využití v regionu - Využití ladem ležící půdy na pěstování biomasy - Využití nástrojů Kjótského mechanismu pro zvýšení energetické efektivnosti a využití OZE - Podpora decentralizovaných zdrojů pro posílení distribučních systémů a snížení ztrát v přenosu a rozvodu - Využívání biomasy ve větších zdrojích s moderní zplyňovací technologií - Realizace doporučení energetických auditů ze Zákona č. 406/2000 Sb. Hrozby - Prudký nárůst cen energetických zdrojů na světových trzích - Nedostatečná podpora energetické efektivnosti a OZE - Neschopnost připravit projekty pro čerpání fondů EU - Vysoký podíl jednoho energetického zdroje v energetické bilanci hrozba případného napadení Energetické hospodářství kraje užití energie struktura a účinnost Silné stránky Příležitosti - Subjekty v terciární sféře mají zpracovány energetické audity - Většina spotřebitelů si může volit alespoň ze 2 zdrojů energie na - Podpora nezávislosti a soběstačnosti při zabezpečení energetických potřeb Zlínského kraje vytápění - Široká nabídka energeticky efektivních technologií a spotřebičů - Aplikace Směrnic EU k energetické efektivnosti (budovy, spotřebiče) a zkušeností ze zemí EU a fondů EU - Široká nabídka technologií a dodavatelů pro rekonstrukce budov za účelem zvýšení energetické - Aplikace Směrnic EU a Zákona o podpoře OZE vedoucí k jejich vyššímu využití efektivnosti - Značný potenciál úspor v průmyslu, terciální sféře - Aktualizace Národního programu na podporu EE a OZE na podmínky a požadavky EU - Úsilí kraje o zkvalitnění - Kampaň pro obyvatelstvo na 5

6 energetického a environmentálního řízení - Potenciál v energetickém využívání odpadů Slabé stránky - Klimaticky chladnější region, zejména ve východní části kraje a z toho plynoucí vyšší potřeba energie na vytápění - Silná koncentrace spotřeby paliv a energie v několika nosných podnicích kraje - Výrazné zatížení nízkopříjmových skupin obyvatelstva náklady na energii - Vysoké ztráty v konečné spotřebě energetických zdrojů - Nedostatečná podpora využití nových a alternativních zdrojů energie, současný stav je zejména prosté spalování dřevní hmoty v roštových topeništích - Nedostatečné povědomí o možnostech úspor energie a využití OZE Úroveň energetického řízení na úřadu Zlínského kraje Silné stránky Příležitosti - Vlastní energetická agentura schopna navrhnout, připravit a monitorovat projekty na EE a OZE - Vybavenost komunikačními technologiemi - Vysoká profesionalita, znalost - Komunikační dovednosti - Opora v politickém zastřešení obou oblastí ŽP a energetiky v jedné osobě - Spolupráce s distribučními společnostmi na osobním základě podporu úspor energie a vyššího využití OZE - Podpora alternativních způsobů dopravy (hromadná doprava, cyklistika, alternativní paliva) - Zařazení výchovy k EE a využití OZE do učebních osnov od mateřské školy - Podpora stabilizace soustav CZT (centralizované zásobování teplem) a využívání kombinované výroby elektřiny a tepla na bázi biomasy a bioplynu Hrozby - Prudký nárůst cen energetických zdrojů na světových trzích - Nedostatečná podpora energetické efektivnosti a OZE - Neschopnost připravit projekty pro čerpání fondů EU - Nepodchycení mladé generace pro podporu energetické efektivity a užití OZE - Profesionální přístup k naplňování cílů ÚEK prostřednictvím projektů - Schopnost iniciovat projekty, připravit stanoviska a vyjádření ke konkrétním projektům, předkládaným pro financování - Schopnost koordinovat nebo zpracovat projektové žádosti o financování - Schopnost udržovat a aktualizovat energetický informační systém ve spolupráci s odborem životního prostředí - Schopnost komunikace s příspěvkovými organizacemi kraje v oblasti provozování budov z hlediska potřeb energie - Vybavenost pro možné 6

7 monitorování dopadů výhledových rozvojových záměrů na obraz emisní situace v daném místě - Posílení personálního obsazení EAZK pro realizaci doporučeného řešení energetického hospodářství kraje a pro energetické řízení v oblasti správy majetku kraje Slabé stránky - Chybějící institucionalizace vnitřního řízení v oblasti energetických problémů Hrozby - Nepochopení záměrů o oblasti energetického řízení a nedostatečná motivace k energetickým úsporám - Nedostatek podpory motivačním aktivitám kraje realizovaným prostřednictvím Krajské energetické agentury - Nedostatek kvalitních projektů k realizaci cílů ÚEK ZK - Nedostatek finančních prostředků kraje pro případné spolufinancování projektů 4. Územní energetická koncepce ÚEK ZK byla společností ENVIROS dokončena v roce Koncepce vychází ze zákona č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, platných k datu zpracování ÚEK a z prováděcího předpisu Nařízení vlády č. 195/2001 Sb. k podrobnostem územních energetických koncepcí. Rada Zlínského kraje vzala ÚEK ZK na vědomí usnesením číslo 0636/R16/04 ze dne ÚEK ZK reflektuje požadavky Státní energetické koncepce České republiky a je zaměřena na zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti v zásobování energií, ochranu životního prostředí, podporu hospodárného nakládání s energií a využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen OZE). Globálním cílem Územní energetické koncepce na území Zlínského kraje je zajištění spolehlivého a hospodárného zásobování a nakládání s palivy a energií v souladu s udržitelným rozvojem kraje, měst a obcí. 4.1 Cíle územní energetické koncepce Priority cíle I Stanovit zásady koordinace energetického rozvoje kraje transparentním a nediskriminačním způsobem pro investory i odběratele. Sjednotit požadavky a praxi při výstavbě nových a rekonstrukci stávajících budov a zdrojů energie Priority cíle II Snížení negativních vlivů užití energie na životní prostředí. Úspory energie ve výrobě, přenosu a spotřebě. Větší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie s cílem zvýšit zaměstnanost a energetickou soběstačnost měst a obcí a rovněž podpořit ekologicky šetrný cestovní ruch. Dílčí cíle ÚEK byly stanoveny následovně: 7

8 Zajistit spolehlivé, kvalitní a cenově dostupné služby zásobování energií posilováním efektivního konkurenčního prostředí a přispět tak k rozvoji kraje. Omezit negativní environmentální vlivy spojené z užitím energie. Prosazovat udržitelné trendy, které se mimo jiné vyznačují: a) snižováním energetické náročnosti a současně zlepšováním efektivnosti užití energie ve všech sektorech konečné spotřeby; b) změnami ve struktuře krytí poptávky po energii upřednostňující ušlechtilejší a emisemi méně zatěžující paliva a energie jak v transformačních procesech, tak i v konečném užití při zohlednění ekonomické efektivnosti; c) růstem spolehlivosti a bezpečnosti energetických systémů a dodávek paliv a energie na území d) využíváním druhotných zdrojů energie jakožto místních zdrojů majících obnovitelný charakter (což přispívá ke zvýšení soběstačnosti a udržitelnosti rozvoje kraje) Opatření navržená v ÚEK obsahují dvě hlavní oblasti v návaznosti na definici cílů a priorit Zachování a posílení diverzifikace zdrojů a spolehlivosti v zásobování energií. Zavedení systému hospodaření s vlastním majetkem (energetický management), který identifikuje a realizuje ekonomicky návratné projekty na úsporu energie v zařízeních kraje, které kromě snížení negativních vlivu na životní prostředí přinesou kraji i čistý ekonomický přínos. V návaznosti na získané zkušenosti budou tyto praktické zkušenosti s přípravou, realizací a financováním ekonomicky efektivních projektů dále rozšiřovány i pro využití ostatními subjekty na území kraje. 4.2 Výchozí podmínky pro potenciál úspor paliv a energie a rozvoj OZE Potenciál úspor ve spotřebě paliv a energie v jednotlivých spotřebitelských a výrobních sektorech Tabulka 1: Potenciál úspor energie v konečné spotřebě ve výhledu k r oku 2020 (dle ÚEK) Odvětvi Výchozí spotřeba (tis. GJ) Potenciál úspor průmysl 17,76 0 až 30 % (dle sektoru a užívané formy nevýrobní sféra 6,65 0 až 30 % (dle sektoru a užívané formy domácnosti 17,68 0 až 40 % (dle užívané formy energie) Potenciál úspor paliv a energie byl propočten na základě předpokládaného potenciálu ekonomicky dosažitelných úspor energie v jednotlivých sektorech z bilancí spotřeby paliv a energie na území ZK. Zjištěné potenciály nejsou stavovou veličinou, ale berou do úvahy i předpokládanou dynamiku vývoje co do nové bytové a další výstavby a strukturálních změn v průmyslovém sektoru a nevýrobní sféře v následujících letech Potenciál OZE na území ZK definovaný ÚEK Obrázek 1: Velikost potenciálu OZE dle jednotlivých ORP- stávající stav 8

9 Obrázek 2: Velikost potenciálu OZE dle jednotlivých ORP - výhled do roku 2020 Odhadovaný dostupný potenciál 4,25PJ/rok, PPEZ 9,5% v členění po okresech 5. Integrovaný plán ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje 9

10 Tento program byl zpracován na základě zákona č.86/2002 Sb.,o ochraně ovzduší v platném. znění a řeší území Zlínského kraje z pohledu znečišťujících látek, u nichž na v roce 2008 došlo k překročení imisního limitu a meze tolerance nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena Cíle dokumentu Globálním cílem tohoto dokumentu je zajistit na celém území zóny Zlínský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které ČR přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy) Specifické cíle snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší); časová naléhavost K, snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány; udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů; dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak. Zdůvodnění specifických cílů Výměra území zóny Zlínský kraj, na nichž byly v letech 2001 až 2007 vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále "OZKO") (v % celkového území zóny/aglomerace): Tabulka 2: Vývoj úrovně znečištění ovzduší ve vztahu k lidskému zdraví (v % území zóny) v letech Rok PM10 (d IL) PM10 (r IL) Celkem B(a)P Ni O ,90% - 4,40% 4,30% 0,10% 81,30% ,60% - 3,60% 0,20% - 97,00% ,00% - 12,00% % ,80% - 5,80% ,60% ,70% 0,30% 70,70% 3,80% - 99,30% ,40% 0,70% 32,40% 14,90% - 100% ,70% - 6,70% 7,80% - 100% V roce 2007 žilo v OZKO cca obyvatel (3,78 % zóny) v rámci zóny Zlínský kraj. Emisní data pro hlavní znečišťující látky srovnaná s doporučenými hodnotami krajských emisních stropů, kterých by mělo být dosaženo v roce 2010 (v t ročně): Tabulka 3: Vývoj emisí znečišťujících látek a vztah k emisním stropům 10

11 VÝVOJ EMISÍ REZZO 1-4 VE ZLÍNSKÉM KRAJI TZL SO 2 NOx CO VOC NH 3 Rok [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] ,5 6894, , ,9 9722,3 3599, ,1 7443, , ,8 9720,9 3484, ,7 6979,6 9222, ,8 9125,2 3593, ,6 7652,6 9341, ,9 8682,6 3463, ,5 8743,1 9251, ,0 8656,5 3105, ,6 7326,1 9163, ,6 8574,7 3034, ,5 7001,5 8340, , ,2 3054, ,5 6529,6 8357, ,9 9348,4 3036,2 Emisní strop Vztah v roce ,82% 91,84% 76,63% 75,91% Celkové krajské emise nepřekračují doporučenou hodnotu krajského emisního stropu pro žádnou z uvedených škodlivin. 5.2 Prioritní znečišťující látky Pro účely dokumentu jsou na úrovni zóny Zlínský kraj stanoveny následující prioritní znečišťující látky: 1. tuhé znečišťující látky (konkrétně PM10 a PM2,5) z důvodu překračování imisních limitů pro ochranu zdraví obyvatelstva na některých územích zóny, 2. oxidy dusíku z důvodu pouze těsného překračování emisního stropu pro rok 2010 (Tab. 3), oxidy dusíku jsou prekurzorem troposférického ozónu. 3. oxid siřičitý hodnoty emisních limitů se v současnosti pohybují pod emisním stropem pro rok 2010, pro udržení tohoto trendu je potřeba pokračovat v započatých aktivitách 4. těkavé organické látky (VOC) emise VOC se pohybují relativně nízko pod hranicí emisního stropu pro rok 2010 (Tab. 3), avšak jsou spolu s NOX prekurzorem troposférického ozónu, který překračuje cílový imisní limit na celém území zóny. Z hlediska EAZK jsou význámné emise z tzv. studených startů vozidel, které lze omezit podporou alternativních paliv v dopravě (např. CNG). 5.3 Prioritní kategorie zdrojů Pro účely dokumentu jsou na úrovni zóny Zlínský kraj stanoveny pro každou prioritní znečišťující látku následující prioritní kategorie zdrojů, přičemž jejich zdůvodnění vyplývá z podílů na celkových krajských emisí jednotlivých škodlivin: 1. tuhé znečišťující látky mobilní zdroje REZZO4 a malé zdroje REZZO3, 2. oxidy dusíku mobilní zdroje REZZO4 a zvláště velké a velké zdroje REZZO1, 3. oxid siřičitý - velké zdroje REZZO1 a malé zdroje REZZO3 4. těkavé organické látky (VOC) malé zdroje REZZO3 (konkrétně sektor užívání rozpouštědel) a mobilní zdroje REZZO Prioritní města a obce z pohledu znečištění 11

12 Stanovení priorit na úrovni měst a obcí bylo provedeno na základě odhadu počtu obyvatel žijících v OZKO (s nadlimitními koncentracemi jedné nebo více znečišťujících látek) v rámci následujících kategorií: Tabulka 4: Kategorie prioritních měst a obcí: Prioritní města a obce jsou z hlediska počtu obyvatel žijících v OZKO stanoveny v následujícím seznamu (na základě vyhodnocení imisních dat pro rok 2007 dle klesající významnosti). Prioritní města a obce jsou z hlediska počtu obyvatel žijících v OZKO stanoveny takto (na základě vyhodnocení imisních dat pro rok 2004 dle klesající významnosti): Kategorie I 0 obcí Kategorie II 7 obcí (uvedeny v Tab. 6) Kategorie IIIa 0 obcí Kategorie IIIb 59 obcí (viz Obr. 3) Tabulka 5: Obce kategorie IIIb vč. počtu lidí žijící v OZKO (pouze obce nad 1000 obyvatel v OZKO) ICOB KODNUTS4 NAZEV VYMERA OBYVATEL OBYVATEL_OZKO Zlín 11885, Vsetín 5760, Valašské Meziříčí 5455, Uherské Hradiště 2125, Otrokovice 1960, Uherský Brod 5206, Rožnov pod Radhoštěm 3947, Obrázek 3: Obce zóny Zlínský kraj s vymezenými OZKO 12

13 Tabulka 6: Obce s překročeným cílovým IL (bez O3) na svém území (pouze obce nad 1000 obyvatel TLV) KODNUTS VÝMĚR OBYVATE OBYVATEL_TL V ICOB NÁZEV 4 A L Zlín , Kroměříž , Vsetín , Valašské Meziříčí , Uherské Hradiště , Otrokovice , Uherský Brod , Rožnov pod Radhoštěm ,

14 Obrázek 4: Obce zóny Zlínský kraj s překročeným cílovým IL (bez O3) 5.5 Priority a popis opatření Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Zdůvodnění: Na území zóny Zlínský kraj jsou překračovány imisní limity pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice velikostní frakce PM10 (zejména 24 hodinový limit). Výměra OZKO se v letech 2004 až 2007 pohybovala mezi 5,8 % a 45,5 % celkové výměry kraje a v těchto oblastech žilo v roce 2007 odhadem obyvatel. Lokalizace: Priorita 1 se vztahuje především na prioritní města a obce, zařazené do kategorie I, II či III, dále pak na celé území kraje vzhledem k rozdílným plochám OZKO v jednotlivých letech. Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku Zdůvodnění: Celkové krajské emise oxidů dusíku se pohybují v těsné blízkosti doporučené hodnoty krajského emisního stropu. Oxidy dusíku jsou navíc prekurzorem tvorby přízemního ozónu, jehož cílový imisní limit je překračován ne celém území kraje. Lokalizace: Priorita 2 se vztahuje na celé území kraje. Priorita 3: Udržení podlimitní zátěže SO2 Zdůvodnění: 14

15 Celkové krajské emise VOC jsou relativně nízko pod doporučenou hodnotou krajského emisního stropu. Těkavé organické látky jsou však spolu s NOx prekurzorem tvorby přízemního ozónu, jehož cílový imisní limit je překračován ne celém území kraje. Lokalizace: Priorita 3 se vztahuje na obce spadající pod ORP Zlín, Otrokovice, Valašské Meziříčí Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM 10 Imisní zátěž suspendovanými částicemi představuje spolu s troposférickým ozónem největší problém z hlediska kvality ovzduší v celé ČR. V případě suspendovaných částic vyvstává problém jak s primárními emisemi, tak se sekundárními vznikajícími nukleací z plynných prekurzorů. V neposlední řadě musí být v případě částic započtena i resuspenze již jednou usazených částic. Negativní vliv částic na zdraví obyvatelstva se odvíjí od jejich aerodynamického průměru (menší částice se dostanou dále do organismu a mohou tedy více škodit), dále od jejich fyzikálních vlastností (tvar možnost dráždění sliznic, povrch míra adsorpce) a v neposlední řadě od jejich chemického složení (těžké kovy, PAH, alergeny). Imisní limity se vztahují k velikostní frakci PM10. Imisní limit pro PM2,5 by měl být do legislativy ČR zakomponován v roce Z hlediska chemického složení se ještě odvíjí imisní limit pro Pb, cílové imisní limity pro Ni, As, Cd a B(a)P coby zástupce PAH. Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Popis opatření: Z emisní analýzy vyplývá, že majoritním zdrojem TZL v zóně Zlínský kraj je doprava a dále pak malé zdroje (domácnosti). Redukční potenciál ke snižování emisí TZL z dopravy není příliš velký vzhledem k vysokému počtu tranzitní dopravy, který je z hlediska KÚ téměř neřešitelný. Záměr je tedy zatraktivnění veřejné dopravy a IDS za účelem snížení intenzity individuální automobilové dopravy. Dále pak je nutné co nejvíce potlačit resuspenzi způsobenou právě dopravou. K tomu účelu slouží zejména zpevnění povrchu a okrajů vozovek a jejich pravidelné čištění. Z hlediska malých zdrojů je potřeba zaměřit se především na dosud neplynofikované oblasti. Dále je třeba při plánování, opravách či restrukturalizacích CZT co nejvíce zapojit průmyslové odpadní teplo, optimalizovat sítě, aby nedocházelo k velkým ztrátám a snažit se co nejvíce zvýhodnit právě tento systém. Obrázek 5: Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích tuhých znečišťujících látek Emise TZL v Zlínském kraji, rok % 4% 53% 35% REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Z grafu vyplývá, že majoritním zdrojem znečištění tuhými látkami ve Zlínském kraji jsou mobilní zdroje (REZZO 4). Velmi významným zdrojem jsou však také malé zdroje (REZZO 3), především lokální topeniště pro vytápění domácností, které produkují téměř trojnásobné množství tuhých látek, než zvláště velké, velké a střední zdroje dohromady (REZZO 1 + REZZO 2). 15

16 K opatření jsou navrhována tato podopatření: 1.1. Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury 1.2. Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých látek 1.3. Ekologizace dopravy Podopatření 1.1. Rozvoj environmentálně příznivé infrastruktury Prioritní oblasti: neplynofikované obce prioritní obce kategorie II prioritní obce kategorie IIIb ORP s nejvyššími emisemi TZL Zlín, Uherské Hradiště, Vsetín, Valašské Meziříčí, Kroměříž ORP s nejvyšším zastoupením REZZO 3 na emisích TZL Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: plynofikace obcí a jejich částí, rozvoj stávajících sítí CZT, budování nových systémů CZT, optimalizace vytápění, využívání stávajícího průmyslového odpadního tepla. Projekty doporučené k realizaci: Rekonstrukce a rozšíření systému CZT II. Etapa Město Slavičín Rekonstrukce CZT Uherský Brod Využití OZE v teplárnách Zlín a Otrokovice, Podopatření 1.2. Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie II prioritní obce kategorie IIIb ORP s nejvyššími emisemi TZL Zlín, Uherské Hradiště, Vsetín, Valašské Meziříčí, Kroměříž V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: ekologizace energetických zdrojů v majetku obcí, tepelně energetická sanace budov, instalace odlučovačů pevných částic v zařízeních na spalování pevných paliv, prachové filtry v CZT, optimalizace mechanických zařízení (průmysl), zapracování ekologických aspektů do právních předpisů v oblasti projektování/plánování, výběrových řízení a realizace stavebních projektů ekologizace dalších zdrojů emisí. Podopatření 1.3. Ekologizace dopravy Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie II prioritní obce kategorie IIIb ORP s nejvyššími emisemi TZL Zlín, Uherské Hradiště, Vsetín, Valašské Meziříčí, Kroměříž 16

17 V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: obměna vozidlového parku v majetku měst a obcí, obměna vozidlového parku městské hromadné dopravy, iniciativy v oblasti úspor paliva, prosazování rozvoje distribuční sítě alternativních pohonných hmot (zemní plyn, elektřina,...), vestavba filtrů pevných částic (těžká užitková vozidla), podpora pěšího a cyklistického provozu ekologizace stávajících vozidel městské hromadné dopravy Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku Emisní strop pro rok 2010 je v roce 2007 na hladině cca 92%. Potenciál úspor Zlínského kraje naznačuje, že emisní strop by měl být v roce 2010 splněn. Možnosti ke snížení emisí NOx jsou zejména na mobilních zdrojích coby majoritním přispěvateli emisí. Většina uvedených opatření úzce souvisí s opatřeními na omezení prašnosti. Další šance ke snížení emisí NOx je efektivnější využívání energií. Nemusí jít vždy o velký úbytek emisí, ale vzhledem k tomu, že emisní strop není překročen, tak i malé úspory mohou vést k udržení tohoto stavu v roce Z hlediska imisí není na území zóny Zlínský kraj překročen žádný imisní limit pro ochranu zdraví obyvatelstva (NO2) a stejně tak není překračován imisní limit pro ochranu vegetace a ekosystémů (NOx Tab. 8). Tabulka 7: Překročení přípustných úrovní znečištění ovzduší pro ochranu ekosystémů a vegetace (v % území zóny) v období Rok NOx O ,44% 30,90% ,44% 91,60% % % ,30% % % K udržení emisního stropu NOx jsou navrhována následující opatření: 2.1. Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie 2.2. Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy Opatření 2.1: Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie K opatření 2.1 jsou navrhována následující podopatření: Zlepšení tepelných izolací veřejných budov Zlepšení regulace vytápění veřejných budov Užívání úsporných svítidel a spotřebičů ve veřejných budovách Omezení ztrát v rozvodech tepla a optimalizace CZT v některých městech. Vzájemným propojením doposud samostatných sítí zásobování teplem lze dosáhnout lepšího využití výkonu kotlů a tím snížení spotřeby zemního plynu spojené se snížením emisí NOx a CO. Podpora nespalovacích obnovitelných / alternativních zdrojů energie Postupná výměna plynových kotlů r. výroby 1985 a starších a to zejména za typy s označením ekologicky šetrný výrobek. Moderní plynové kotle mají lepší účinnost (menší spotřebu plynu) a nižší emise. Celkově je možno pro každou uvedenou látku dosáhnout snížení emisí o 15 %. 17

18 V rámci tohoto opatření lze podporovat následující aktivity na podporu OZE: Aplikace slunečních kolektorů na výrobu elektřiny i tepla Aplikace kondenzační techniky a tepelných čerpadel Aplikace malých vodních elektráren Aplikace malých větrných elektráren Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie II prioritní obce kategorie IIIb ORP s nejvyššími emisemi NOx Zlín, Valašské Meziříčí, Uherské Hradiště, Otrokovice Opatření 2.2: Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy K opatření 2.2 jsou navrhována následující podopatření: Rozvoj městské hromadné dopravy (včetně integrované dopravy) Omezení automobilové dopravy v centrech měst Zvýšení plynulosti silniční dopravy Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie II prioritní obce kategorie IIIb ORP s nejvyššími emisemi NOx Zlín, Valašské Meziříčí, Uherské Hradiště, Otrokovice Obrázek 6: Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích oxidů dusíku Emise NOx v Zlínském kraji, rok % 66% 6% 2% REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Z grafu vyplývá, že majoritním zdrojem znečištění oxidy dusíku ve Zlínském kraji jsou mobilní zdroje (REZZO 4). Dalším významným zdrojem jsou zvláště velké a velké zdroje (REZZO 1), které produkují více než trojnásobné množství oxidů dusíku, než malé a střední zdroje dohromady (REZZO 2 + REZZO 3) Priorita 3: Udržení podlimitní zátěže SO2 Udržení podlimitní zátěže se vztahuje k emisním stropům pro rok SO2 se pohybuje zhruba na 75% emisního stropu pro rok Pro nepřekročení emisních stropů v roce 2010 je tedy vhodné pokračovat v opatřeních z aktualizace PZKO v roce

19 Obrázek 7: Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích oxidu siřičitého Emise SO 2 v Zlínském kraji, rok % 13% 0% 85% REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Z grafu vyplývá, že majoritním zdrojem oxidu siřičitého ve Zlínském kraji jsou zvláště velké a velké zdroje (REZZO 1). Dalším významným zdrojem jsou však také malé zdroje (REZZO 3), především lokální topeniště pro vytápění domácností, které produkují zhruba čtyřnásobné množství oxidu siřičitého, než mobilní a střední zdroje dohromady (REZZO 4 + REZZO 2). Lokalizace: Priorita 3 se vztahuje na obce spadající pod ORP Zlín, Otrokovice, Valašské Meziříčí. K udržení podlimitní zátěže SO2 jsou navrhována následující opatření: 3.1. Rekonstrukce spalovacích zdrojů 3.2. Optimalizace vytápění 3.3. Tepelně energetická sanace budov 6. Prioritní oblasti akčního plánu realizované EAZK Realizací těchto opatření v následujících pěti letech přispěje EAZK k naplnění cílů ÚEK a Integrovaného plánu na ochranu ovzduší. Zelený kraj příkladem aneb Kraj příkladem v úsporách energie" je heslo, které, pokud se zaměří na ekonomicky efektivní projekty, včetně realizace projektů formou EPC( financování investice třetí stranou a splácení investice z úspor energie), přinese nejen úspory energie a snížení emisí, ale především finanční úspory a návratnost investic. Kraj by měl být hlavním iniciátorem, koordinátorem a garantem výše uvedených činností. Výše uvedené aktivity se neobejdou bez účinného strategického plánování a řízení. Proto v rámci tohoto programu navrhujeme realizovat následující opatření: Prioritní oblast 1: Podpora efektivního využití energie na území ZK Opatření 1.1: Podpora přísnějších energetických požadavků min. na úroveň nízkoenergetického standardu při investicích do majetku ZK Opatření 1.2: Realizace projektů EPC u vhodných objektů v majetku ZK Opatření 1.3: Uplatnění systému energetického řízení v objektech v majetku ZK, včetně součinnosti v inventarizaci majetku, analyzování spotřeb a nákladů za energii, včetně organizace nákupu jednotlivých energetických komodit,metodické vedení a dohled nad legislativními povinnostmi Opatření 1.4: Iniciování, realizace projektů financovaných ze zdrojů EU Prioritní oblast 2: Podpora efektivního využití energie na území ZK 19

20 Tato priorita je velmi rozmanitá, vztahuje se k sektorům výroby, distribuce i užití energie a zahrnuje následujících 9 opatření: Opatření 2.1a: Podpora nízkoenergetické a pasivní výstavby Opatření 2.1b: Identifikace rozvojových ploch pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu Opatření 2.2: Podpora při realizaci požadavků novely zákona č. 406/2000 Sb. v oblasti energetické náročnosti budov Opatření 2.3: Podpora při realizaci požadavků novely zákona č. 406/2000 Sb. v oblasti zvyšování účinnosti kotlů Opatření 2.4: Podpora využívání CZT pro nově stavěné sídlištní celky a objekty v blízkosti rozvodů CZT na území ZK Opatření 2.5: Zvýšení efektivnosti dodávek tepla z CZT na území ZK Opatření 2.6: Přeměna zdrojů a topných systémů spalujících tuhá/kapalná paliva Opatření 2.7: Úspory energie a ekologizace v dopravě Opatření 2.8 Podpora uplatnění zemního plynu v hromadné a ostatní automobilové dopravě Opatření 2.9 Osvěta a podpora vzdělávání v oblasti energetické efektivity Prioritní oblast 3: Podpora využití obnovitelných, druhotných a perspektivních zdrojů energie Podstatou všech opatření je vyhledávání, přímá realizace nebo alespoň podpora realizace konkrétních projektů využití obnovitelných (OZE)a druhotných zdrojů energie (ODZE) v rámci stávajících objektů a infrastruktury: Opatření 3.1: Podpora využívání OZE v domácnostech Opatření 3.2: Podpora využívání OZE ve veřejném a soukromém sektoru Opatření 3:3: Podpora využívání druhotných zdrojů energie ve všech sektorech Prioritní oblast 4: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie V návrzích na zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti dodávek energie na území kraje je jednak oblast minimalizace poruchovosti v dodávkách tepla a TV a také vytvoření informačního systému, který by s využitím GIS identifikoval a popsal prioritní objekty pro dodávku tepla, elektřiny a plynu, jejich stávající nároky a možnosti jejich redukce v přesně stanoveném čase. Prioritní oblast tedy zahrnuje následující opatření: Opatření 4.1: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek el. energie Opatření 4.2: Rozvoj informačního systému projektu JDTM ZK Opatření 4.3: Účast zástupce EAZK v krizovém řízení Zlínského kraje Opatření 4.4: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek tepla Prioritní oblast 5: Opatření na podporu realizace Akčního planu Na podporu realizace Akčního plánu budou připravena následující osvětová opatření: Opatření 5.1: Zlínský kraj příkladem Opatření 5.2: Vzdělávání k úsporám energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (ODZE) Opatření 5.3: Získávání zdrojů financování Opatření 5.4: Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru na území ZK 20

21 6.1 Detailní popis opatření a navrhovaných aktivit Prioritní oblast 1: Podpora hospodaření s energií v objektech v majetku ZK Opatření 1.1: Podpora přísnějších energetických požadavků min. na úroveň nízkoenergetického standardu při investicích do majetku Zlínského kraje Cíl opatření: Cílem je podpořit optimalizovaná technická opatření, která snižují dopady staveb a spotřeby paliv a energie v nich na životní prostředí a vedou ke snížení energetické náročnosti objektů v majetku kraje v případě jejich rekonstrukce nebo v případě nové výstavby. Popis opatření: Smyslem opatření je, aby při hledání projektanta byly na nové objekty v majetku kraje v rámci zadávacích řízení uplatněny přísnější normové hodnoty prostupu tepla a vyšší požadavky na využití OZE než je tomu u běžné výstavby, a to všude tam, kde je to technicky možné a ekonomicky vhodné. K obnově stávajících budov navrhujeme přistupovat tak, aby: Provozní náklady stávajících objektů (měrné) se blížily provozním nákladům v nových budovách Nevznikal příliš velký rozdíl mezi cenou modernizované a nové nemovitosti Realizovaná opatření přinesla jak úspory energie, tak prodloužila morální i fyzickou životnost objektu Pro identifikování vhodných objektů k realizaci opatření, lze využít již zpracovaných energetických auditů. Návrhy a doporučení vyplývající z energetických auditů, provedených před více než 5 lety by měly být opětovně vyhodnoceny. To se týká nejen opatření na technickém zařízení budov, ale i opatření na stavebních konstrukcích. Je třeba zajistit, aby u nové výstavby či rekonstrukce byla dosažena nižší spotřeba energie, nežli je obvyklé při běžném způsobu projektování, tj. zajistit: Dosažení lepších tepelně technických parametrů na stavebních konstrukcích (dosažení alespoň doporučených hodnot podle CSN :2 platného znění). Doporučené normové hodnoty jsou odvozeny z průměrných investičních nákladů (vyplývajících současných možností průmyslu) a provozní spotřeby energie. Tyto hodnoty vyjadřují současný stupeň optimalizace technicko-ekonomického konsensu; Instalaci moderních zdrojů tepla a přípravy teplé vody (využití inovativních technologií, např. umožňujících rekuperaci tepla); Zateplení rozvodů otopného systému a systému teplé vody; Zajištění hydraulického vyvážení otopného systému a osazení a seřízení regulace. U technického zařízení budov lze zpřísnění požadavků odvodit podle účinnosti jednotlivých zdrojů, rozvodů a regulace. Doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla ochlazovaných stavebních prvků a konstrukcí jsou stanoveny podle současně platné CSN z dubna roku Tabulka 8: Požadovaný součinitel prostupu tepla ochlazovaných stavebních prvků a konstrukci podle období výstavby Stavební prvek Výstavba 1964 Součinitel prostupu tepla U [W/(m2.K)] Výstavba - Výstavba - Výstavba Výstavba a renovace Okna - 3,70 2,90 1,80 1,70 Obvodový plášť 1,47 0,89 0,46 0,38 0,38 Střešní plášť 0,90 0,51 0,32 0,30 0,24 21

22 Podlaha 1,37 1,09 1,03 0,60 0,60 Pozn.: Ještě rychlejší rozvoj a změnu účinností jednotlivých systémů za znamenáváme v posledních letec h v oblasti technického zařízení budov (TZB). Oblast TZB je významná zvláště u historických, památkově chráněných objektů, k de nejsou žádoucí opatření na stavebních konstrukcích. Tabulka 9: Doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla ochlazovaných stavebních prvků a konstrukcí a hodnoty odvozené pro nízkoenergetický standard Součinitel prostupu tepla U [W/(m2.K)] Stavební prvek Doporučené hodnoty Hodnoty pro nízkoenergetické budovy Hodnoty pro pasivni budovy Okna 1,20 1,20 0,80 1,00 0,60 Obvodový plášť 0,25 0,15 0,10 Střešní plášť 0,16 0,12 0,10 Podlaha 0,40 0,20 0,10 Tabulka 10: Aktivity v rámci opatření 1.1 Opatření Opatření 1.1: Podpora přísnějších energetických požadavků při investicích do majetku ZK 1. Aktivity Zhodnocení stávajících technických dokumentací a návrh jejich přepracování do NED standardu, zajistit opakovatelnost řešení na obecních i podnikatelských budovách. 2. Na základě definice budoucího způsobu užívání objektu zhodnocení vhodnosti zdrojů energie, materiálové řešení, alternativní zdroje a systémy výtápění a případně chlazení. 3. Zajištění školení a osvěty stavebních úřadů a dalších rozhodovacích orgánů, vydávajících souhlas k projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení - v oblastech technicko-technologického vývoje; technologických postupů; změně legislativních požadavků a způsobu hodnocení energetické zátěže, vyhodnocení projektové dokumentace a požadavků na stavební konstrukce a technické zařízení budov s cílem dosažení zpřísněných požadavků v energetické náročnosti budovy. 5. Provedení realizace na základě stanovení technickoekonomického potenciálu úspor energie ve stávajících objektech při dodržení doporučených hodnot u stavebních konstrukcí, lepšího standardu technického zařízení budov či stanovení mezních měrných hodnot pro nové budovy. 6. Hledání zdrojů pro potřeby financování jednotlivých investičních akcí. 7. Součinnost při realizaci, měření a vyhodnocování dosažených výsledků. Zhodnocení vynaložených nákladů a úspor provozních nákladů. 22

23 Opatření 1.2: Realizace projektů EPC u vhodných objektů v majetku ZK Cíl opatření: Cílem opatření je podpořit realizaci energeticky úsporných opatření v objektech v majetku ZK bez nároků na vstupní kapitálové investice do těchto opatření, což umožňuje metoda EPC (Energy Performance Contracting nebo také energetické služby se zárukou, splácení investice z úspor energie). Popis opatření: Aplikace metody EPC umožňuje instalovat vhodná energeticky úsporná opatření ve vybraných objektech, přičemž dodavatel komplexního projektu ručí za dosažení sjednaného objemu úspor energie. Uspořené náklady za energii i případné další úspory v provozních nákladech jsou následně použity na splácení investice vynaložené na instalaci energeticky úsporných opatření. Ve fázi přípravy projektu jsou nejprve vybrány vhodné objekty, ve kterých lze metodu EPC aplikovat. Poté je třeba vybrat vhodného dodavatele, nejlépe formou výběrového řízení, provedeného v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a za pomoci odborné firmy, která je zárukou pro: správné nastavení rozhodovacích kritérií pro výběr dodavatele, výběr nejvhodnějších energeticky úsporných opatření, která by měla být instalována, dosažení nejvhodnějšího finančního modelu řešení projektu. Tabulka 11: Aktivity v rámci opatření 1.2 Opatření Opatření 1.2: Realizace projektů EPC u vhodných objektů v majetku ZK Aktivity 1. Analýza energetických auditů pro výběr vhodných objektů. 2. Aktualizace potřebných dat, provedení potřebných kalkulací a zjištění, zda jsou vybrané objekty vhodné pro aplikaci metody EPC. 3. Finální výběr vhodných objektů. 4. Zadání požadavků na vyhlášení výběrového řízení. 5. Stanoveníé požadavků na kvalifikaci uchazečů, příprava 6. Součinnost u prohlídky míst plnění s uchazeči. 7. Vedení jednání s uchazeči o nabídkách. 8. Součinnost při výběru vhodného dodavatele. 9. Konzultace uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem. 10. Monitorování a hodnocení realizace energeticky úsporných opatření. Zabezpečení - koordinaci výše uvedených aktivit pro výběr dodavatele energetické služby se zárukou provede pro ZK EAZK. Doporučené konkrétní projekty v rámci opatření: Jako pilotní projekt pro metodu EPC by v současné době bylo nejvhodnější realizovat snížení spotřeby energie v budovách v majetku ZK, které nedosáhnou na podporu z Operačních programů. Mnohé z těchto objektů jsou charakteristické svojí vysokou energetickou náročností a zastaralým energetickým systémem, který v mnoha případech nutně potřebuje renovaci. Většina opatření, 23

24 která by se v těchto objektech realizovala, jsou vhodná pro metodu EPC např. rekonstrukce plynových kotelen a topných systémů starších 20 let. Opatření 1.3: Zavedení systému energetického řízení v objektech v majetku ZK Cíl opatření: Cílem opatření je usnadnit plnění požadavků legislativy a hospodárnou správu objektů zavedením systemizovaného energetického řízení. Popis opatření: V rámci opatření bude pravidelně sledována a vyhodnocována spotřeba paliv a energie v objektech, náklady na energii a vodu, ostatní provozní náklady a technické údaje k jednotlivým objektům a areálům. Objekty ZK budou kategorizovány s využitím již existující databáze, případně doplněné o majetkovou evidenci kraje, tedy o další sledované údaje, a to podle podlahové plochy, stáří zařízení, stáří kotlů, legislativních požadavků, počtu uživatelů apod.. Kromě doporučení pro postup realizace požadavků legislativy umožní systém řízení sledovat dosahování úspor energie a nákladů po realizaci energeticky úsporných opatření zejména v objektech, kde nejsou investice prováděny metodou EPC. Tabulka 12: Aktivity v rámci opatření 1.3 Opatření Opatření 1.3: Zavedeni systému energetického řízení v objektech v majetku ZK Aktivity 1. Naplnění SW kraje daty z provozní evidence a energetických auditů 2. Evidence dat o spotřebě energie v objektech ve vlastnictví ZK 3. Hodnocení spotřeby a tvorba výstupů ze systému pro potřeby ZK a pro realizaci opatření 2.1, 2.2. Opatření 1.4: Realizace opatření doporučených energetickými audity Cíl opatření: Snížit náklady na vytápění a provoz objektů v majetku ZK. Popis opatření: V rámci opatření bude provedeno šetření po jednotlivých organizacích a zjištěn aktuální stav v realizaci doporučení energetických auditů; bude provedena evidence chybějících opatření a také možných vyvolaných investičních nákladů na provedení zbývajících opatření. Tabulka 13: Aktivity v rámci opatření 1.4 Opatření Aktivity Opatření 1.4: 1. Bude zjištěn aktuální stav v realizaci doporučení Realizace opatření energetických auditů doporučených 2. Bude proveden soupis již provedených opatření a energetickými audity chybějících opatření podle jednotlivých objektů, evidovány potřebné investiční náklady 3. Budou vypočteny celkové předpokládané investice do energetického zhodnocení budov a zařízení v majetku ZK 4. Budou navrženy možnosti ve financování zbývajících opatření. 24

25 6.1.2 Prioritní oblast 2: Podpora efektivního využití energie na území ZK Opatření 2.1a: Podpora nízkoenergetické výstavby Cíle: Iniciovat projekty 10 až 20 nízkoenergetických domů pro bytové i nebytové účely v období Akčního plánu (AP), a to jak projektů hrazených z prostředků kraje, tak projektů realizovaných jinými investory demonstrovat možnosti významné redukce energetických nároků u objektů různého účelu bez nutnosti (významně) vyšších investic, a to primárně u projektů realizovaných z prostředků kraje - v souladu se strategií AP Zlínský kraj příkladem. Nízkoenergetický dům je charakterizován nízkou energetickou náročností, vyjádřenou zejména spotřebou tepla na vytápění. Jedná se o stavby, u kterých je energetická náročnost významně nižší, než je běžným současným standardem (a vyžadováno předpisy). Tabulka 14: Typická spotřeba energie v budovách Popis: Roční spotřeba na vytápění Celková roční spotřeba Typ objektu kwh/(m2. rok) kwh/(m2. rok) Pasivní Nízkoenergetický Běžná novostavba Starší dům Poradenství prostřednictvím odborných služeb na nízkoenergetickou výstavbu (poradenství je určeno investorům, developerům, ZK, apod.). Uplatňováním požadavků na dosahování nízkoenergetických a pasivních parametrů u potenciálně vhodných projektů staveb financovaných z rozpočtu ZK,či stavěných na pozemcích měst a obcí. Tabulka 15: Aktivity navrhované k realizaci v rámci opatření 2.1a Opatření Opatření 2.1a: Podpora nízkoenergetické výstavby Aktivity 1. Pořádání seminářů a šíření zkušeností s již realizovanými projekty. 2. Aktivní vyhledávání projektů plánovaných krajem, do nichž by bylo možné a výhodné prvky/koncept nízkoenergetické architektury zakomponovat. 3. Odborná asistence, ale i oponentura architektům a projektantům kontrahovanými na projektovou přípravu daného projektu pro vhodnou úpravu. 4. Dohled skupiny (stavební dozor) nad řádnou 5. Sledováni skutečné energetické náročnosti objektu po uvedeni do provozu pro ověřeni splněni plánovaných parametru a pro následnou propagaci. 6. Publikace výsledku a zkušenosti prostřednictvím různých aktivit. 25