MANAGEMENT zpracované okruhy
|
|
- Oldřich Matoušek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MANAGEMENT zpracvané kruhy Blažek, L.: Management Organizvání, rzhdvání, vlivňvání (vlně)
2 Obsah 1 A Pjetí managementu A Histrický vývj managementu: Klasický management A Histrický vývj: Manažerská revluce A Histrický vývj: Psindustriální trendy A Pdstata rganizace A Organizace a trh A Outsurcing a integrace A Sdružvání rganizací A Organizační struktura, prcesní struktura A Útvarvá struktura A Stupeň rganizvansti A Dělba práce, princip funkční a předmětné specializace A Rzpětí řízení A Tradiční útvarvé struktury, linivě-štábní struktura A Cílvě-prgramvé útvarvé struktury, maticvá struktura A Faktry vlivňující rganizační strukturu B Pdstata rzhdvání, plná a mezená racinalita rzhdvání B Organizační stránka rzhdvání B Fáze rzhdvacíh prcesu B Hdncení dle metd rzhdvací analýzy, základní pjmy a vztahy B Předběžné hdncení přadí variant a rizikvst variant B Vícekriteriální rzhdvání v pdmínkách jistty B Vztah rzhdvatele k riziku B Jednkriteriální rzhdvání v pdmínkách rizika B Analýza citlivsti, simulace metdu Mnte Carl B Jednkriteriální rzhdvání v pdmínkách nejistty B Vícekriteriální rzhdvání v pdmínkách rizika B Víceetapvé rzhdvací prcesy B Mtivační terie zaměřené na pznání mtivačních příčin B Terie zaměřené na průběh mtivačníh prcesu B Mtivační nástrje B Vedení lidí v rganizacích B Vztahvé chvání
3 1 A Pjetí managementu management americký výraz, tři významvé rviny prces řízení, řídící pracvníci, subr pznatků žízení management jak prces řízení ekvivalent českéh řízení, ale sirší pjetí v různých systémech technických, bilgických, atp. management je řízením v rganizacích => řízením skupin a jedntlivců v uspřádaném eknmick-sciálním prstředí def.: Management je prces tvrby a udržvání prstředí, ve kterém jedntlivci pracují splečně ve skupinách a účinně dsahují vybraných cílů Kntz Wihrich Management je prcesem, který prbíhá mezi jedntlivcem, resp. skupinu, který(á) řídí, tj. řídícím subjektem a jedntlivcem či skupinu, který(á) je řízen(a), tj. řízeným bjektem. V rámci tht prcesu řídící subjekt vytyčuje cíle a prstřednictvím vzájemnéh půsbení řídícíh subjektu a řízenéh bjektu je z variety dispnibilníh chvání řízenéh bjektu vymezen takvé chvání, kterým jsu vytyčené cíle efektivě dsahvány. btížně uchpitelný prces, mnžství definic, ale žádná h nepstihuje kmplexně z čeh se skládá? kncepty: dle manažerských fcí z fcí správy (1916, H. Fayl) plánvání, rganizvání, persnalistika, vedení, kntrlvání dle manažerských rlí (H. Mintzberg, 7. léta 20.st.), na zákl. analýzy th, c manažery skutečně dělají 10 manažerských rlí d 3 skupin: interpersnální rle (manažer v rli lídra, spjvacíh článku), infrmačních rlí (příjemce, šiřitel infa), rzhdvací rle (man. v rli pdnikatele, řešitele prblému a vyjednavače) řídích cyklu rzhdvání, vlivňvání, kntrlvání kritických faktrů neúspěchu vytipvání těch vlivů, které jsu rzhdující pr dluhdbu prsperitu => něklik mdifikací jedna kncept 7S strategie, struktura, splupracvníci, systémy managementu, sdílené hdnty, styl managementu, schpnsti manažerských kmpnent klní prstředí, plánvání, rganizvání, manažerské prcesy, kntrlvání, rzhdvání, lidské zdrje, rg. kultura, inf systémy a kmunikace kncepty jsu jedndimenzinální management jak řídící pracvníci persnifikaci pjmu managementu manažer ~ veducí pracvník důležitst managementu pr úspěšnst rganizace rste stejně tak i důležitst vyknavatelů- managerů, zvyšuje se participace zaměstnanců na řízení suvisí s delegváním, mtivváním, kučváním => nárčné na čas a schpnsti a dvedndnsti manažerl manažeři členění d 3 skupin: man. 1. linie mistr či dílveducí, veducí prdejny, katedry, bezprstřední styk s výknnými pracvníky střední man. půsbí v rli převdvých pák mezi nejvyšším a nejnižším stupněm řízení rganizace vrchlví manažeři (tp management) řídí rganizaci jak celek a reprezentují ji navenek, menší rg. tp management = vlastník (může) v důsledku širšíh uplatňvání inf. systémů ztrácí střední management pstupně na významu, mění se i pzice man. první linie více prpjvat s výknnými slžkami; rste nárčnst řídící práce na pzici tp managementu management jak subr pznatků řízení rzvíjí se zhruba 100 let ptřeba pznatků řízení byla inicivána pžadavky prudce se rzvíjejících rg., z praxe šly pžadavky, praxe pskytvala pznatky, d praxe směřvala zbecnění těcht pznatků v pdbě principů a metd zázemím pr rzvj jsu psychlgie, sc. psychlgie, scilgie, eknmie a práv, aplikace terie systémů a kybernetiky, matematiky, lgiky a dalších frmálních věd; filsfie, etika, atp
4 man. má dstatek pznatků, aby je byl mžné a smysluplné využívat v prcesu výchvy a vzdělávání stávajících, resp. buducích man. příspěvek vzdělání k rzvji man. schpnstí může být puze dílčí musí jít symbiózu kvalitníh vzdělán s s. předpklady, talentem a zkušenstmi z man. praxe další vzdělávání kučing, mentring, učení se akcí na VŠ by měla rzvíjet: dbrnu kmpetenci - spajtu s vědmstní inteligencí, dvednstní kmpetenci spjatu s aktivizační inteligencí a sbnstní kmpetenci spjenu s emční inteligencí (dnes výrazně převládá slžka vzdělávací nad výchvnu); učit se puze tereticky je neefektivní, výhda těch c pdnikají (jsu zaměstnaní knfrntvání pznatků s realitu, mhu zlepšvat svůj útvar) => studenti bez praxe větší péče 1. frma prezentace a diskuze k tématům pchpení te. pznatků, rzvíjení kmunikačních (manažerkých dvednstí) 2. frma případvé studie analýza reálných či smyšlených situacích typických pr man. práci, prváděnu týmem studentů, využívání terie 3. frma manažerské hry simulace reálné praxe, nejefektivnější, dluhdbé řada různých managementů krizvý, persnální, prduktvý, prvzní, man. neziskvých rg.; všebecný management c je pr man. becně platné man. činnst prbíhá v rg. prstředí, které pdpruje, ale zárveň limituje řídící aktivity, řízení zvěcnělé, ve kterém prbíhá řízení živé smysl man. práce tkví v efekt. dsahvání vytyčených cílů => man. se musí správně rzhdnut jaku cestu se k cíli ubírat; rzhdvání tvří těžiště řídící práce; nestačí rzhdnut, ale účinně vlivnit splupracvníky, aby chtěli a uměli p dané cestě vytyčený cíl dsáhnut - 4 -
5 2 A Histrický vývj managementu: Klasický management řízení je stejně staré jak lidstv sam rganizace práce vyknávanu v klektivu např. stavby pyramid, ale i řízení státu, církve, s nástupem insdustriální splečnsti větší význam řízení průmyslvé pvahy zrd a vývj md. managementu v důsledku prudkéh růstu průmyslvé výrby a s ní suvisející infrastruktury ve 2. pl. 19.st. 3 etapy 1. d světvé hspdářské krize na pč. 30. let léta a 2 rpné šky 3. ddnes Klasický management knec 19.st., expanze textilní výrby, strjů i jiných prduktů želez, cel, infrastruktura - železnice, telegraf (zvýšení perativnsti a akceschpnsti, snižvání zásb) => kncentrace výrby d stále větších pdniků na přelmu 19. a 20. st. na základě mhutné vlny fúzí cca 1/3 výrvních kapacit USA slučena d 300 gigantických krprací GM, U. S. Steel, atd specializace výrbní technlgie a techniky => zhrmažďvání výrby, zvyšvání prduktivity práce, zvyšvání efektivnsti (velkvýrba) shrmažďvání pdniků, větší specializace => nvý faktr řízení, má dpvídat pžadavkům dby, pírat terii => zrd mderníh managementu (2. pl. 19.st.), ale začátek systematickéh rzvje až 1. pl. 20. st. Myšlenkvé prudy Škla vědeckéh řízení nejstarší z myšl. prudů managementu (z knihy :D), první pkusy prniknutí věd. přístupů inženýrský přístup k racinalizaci přípravy; pzrnst zaměřena na výkn práce na pracvištích a řízení na úrvni dílen a prvzu v centru zájmu 3 faktry člvěk, výrbek, strj systém pravidel na zákl. rzbru práce nej dělníků s využitím časvých a phybvých studií přených exaktní měření a evidenci, nrmvání sptřeby času => výchdisk pr dměny => mtivace - čím víc makám, tím víc peněz => zvyšvání prduktivity výr. prces se dělí d stále většíh pčtu specializvaných perací prváděných na spec. pracvištích, které jsu prpjeny d výr. linek => rg. a nrmvání práce je nezbytnstí Frederik W. Taylr ( ) USA, díla: Řízení dílen, Zásady vědeckéh řízení, Svědectví před zvláštní kmisí sněmvny splupracvníci a následvníci Henry L. Gannt ( ), F. B. Gilberth ( ), L. M. Gilberthva ( ), H. Emersn ( ) pzitiva snaha bjektivně zdůvdněné racinální pstupy plánvání, prvádění a dměňvání práce negativa preference autritativníh stylu řízení vycházejícíh ze zjedndušenéh vnímání člvěka Škla lidských vztahů reakce na zúžené pjetí taylrismu (rientvanéh puze na technicku a věcnu stránku řízení), výrazně akcentuje psychlické a sciální aspekty činnsti lidí lidé jsu tím nejcenějším kapitálem, kterým pdnik může dispnvat experiment Western Electric v Chicagu na výknnst lidí mají faktry ne fyzikální, ale psych a sciální => vznik řady dpručení pr tvrbu metd vedení lidí zdůrazňvána nutn respektvání vztahu pracvníků k sc. pdmínkám jejich činnsti Tylr = jednduchá reakce na jednduché stimuly X zde člvěk jak bytst usilující existenci ve splečnsti pdmínky a atmsféra ve skupině jsu zákl. faktry nejen prduktivity, ale spkjensti, důl. rle nefrmální vztahy, hnutí human relatins - 5 -
6 cílevědmé vytváření pcitu rvnsti mezi pd a nadřízenými, lajaity a slidarity vůči pdniku, prkreativní atmsféra i pdmínek pr řešení sc. prblémů zaměstnanců Eltn May ( ) veducí týmu expertů, Lidské prblémy průmyslvé civilizace; Marry P. Flletvá Tvůrčí zkušenst H. Münsterberg tec průmyslvé psychlgie, Psychlgie a efektivnst průmyslu výchdiskem pr mderní persnalistiku pzitiva správná mtivace je účinnější než zdrjvě nárčnější zlepšvání prac. pdmínek negativa přeceňvání významu skupin, přílisný důraz na harmnii vztahů, nedcenění prgresivní fce knfliktu Škla správnéh řízení kncept celistvsti, správa univerzální charakter pr všechny frmy sc. rganizace, tj. celkvé řízení dané rg. jedntky priritní pzrnst činnsti řídících pracvníků, zejména na vyšších sturpních sledvání 6 základních druhů činnstí technických, bchdních, finančních, chranných, účetních a správních klíčvé 5 fcí správy: plánvání, rganizvání, přikazvání, krdinvání, kntrlvání + 14 principů úspěšné správní činnsti dpručení pr samstatné jednání veducíh pracvníka Henri Fayl ( ) zakladatel, úspěšný praktik, vytáhl firmu z bankrtu d finančně silnéh a technicky mderníh kncernu; Správa pdniků a správa všebecná myšlenky se staly výchdiskem pr vnitřní strukturalizaci řízení ústící d definvání man. fcí, základem pr rzvj kncepcí rg. struktur pdniků stálu platnst má Fylv pjetí celistvéh, vzájemně prvázanéh a vyváženéh řízení pdniku jak celku negativa: přílišná snaha sevřít praxi d becných schémat Škla byrkratickéh řízení důraz na jasně deklarvanua jednznačnu hierarchii mci a přádku, racinální uspřádání rganizace vlivněn prusku filsfií přádku a prtestantsku etiku veškerá činnst členěna na c nejjedndušší perace na zákl. specializace, principy hierarichie, pravmc přesně hraničena, přísné ddržvání becných pravidel, veducí řídí nesbně a spravedlivě, vyský stupeň lajality vůči rganizaci, rg. budvána na zákl. stability, přádku, přesnsti, disciplíny a splehlivsti Max Weber ( ), něm. scilg, Přehled sciální eknmie, Hspdářství a splečnst klisickým výchdiskem pr dnešní pjetí rg. řádu negativa přeceňvání frmální stránky rg. a pdceňvání její stránky nefrmální - 6 -
7 3 A Histrický vývj: Manažerská revluce d překnání hsp. krize ve 30. letech a další 3 dekády, jádr hspdářství cca 500 velkých pdniků => krprace asi 40% zisků všech firem USA; každému z hlavních dvětví šéfvaly 2-3 gigantické krprace, které určvaly mzdy, velkvýrbní metdy, ceny, klem něklik tisíc velkých pdniků, bank, pjišťven, distribučních firem krprace nabývaly větší bliby hlavně p deznění hspd. krize v té dbě vzniká rganizvaný trh akcií; akcie => výnsná frma jmění, pčet akcinářů rychle vzrůstá => vede k ddělvání vlastnictví d řízení a skutečný výkn řídící činnsti není v ruku vlastníka, ale prfesinálnů řídících pracvníků => manažerská revluce New Deal (F. D. Rsevelt) k zastavení deprese a bnvení zdravéh hspdářskéh růstu manažeři nezištní služebníci splečnsti, zájmy jsu v prtikladu vůči zájmům kapitalistických magnátů, zisk přestává být základním cílem pdnikání; úklem tp managementu je uvádět v sulad zájmy akcinárů, zaměstnanců, zákazníků a nejširší veřejnsti 50. léta v E hlavní mtiv v nastupujicich ek. pdminkach je nezbytna spec. kvalifikace, rust vlivu státu, znardnvani, stat se stava investrem nve vznikajicích pdniků => jsu řízeni prfesinálními manažery Myšlenkvé prudy mnžství různrdých škl i přístupů, v nichž je bsažena terie řízení rganizací dminantní pstavení američtí autři, management se rzvíjí na univerzitách i specializvaných institucích dělení: prcesní přístupy, psychlgick-sciální přístupy, systémvé p., kvantitativní p., empirické p. Prcesní přístup navazuje na myšlenky správníh řízení H. Fayla, částečně i byrkratickéh řízení M. Webera důraz kladen na ucelené chápání fungvání a řízení rg. jednky, jak v blasti reprdukčníh prcesu, tak i úrvní řídící hierarchie jednduché, přehledné, lgické utřídění dílčích prcesů man. činnsti, vytvřit becněji platná dpruční vyústění d klasifikace man. fcí, které navazuje na Faylvy fce správy snaha úplnst, víceaspektvst a uspřádanst výhrady nedcenění lidskéh faktru a tendencí ke schematičnsti L. Gulick, L. F. Urwick ppularizace Faylva díla; E. Dále, H. Kntz, H. Wihrich, C. O Dnnel Psychlgick-sciální přístup čerpají z pznatkvé báze škly lidských vztahů na ni navazující práce psychlgů a scilgů analyzujících lidské jednání, ptřeby a mtivaci člvěk sciální bytst a jak takvý chce žít, pracvat a být uznáván, určitá pracvní autnmie a aktivní tvůrčí činnst, zdůrazňují význam nefrmálních vazeb a nepřímých metd řízení, značná pzrnst věnvána mtivaci, vychází z hierarchie ptřeb, knfliktů v rganizaci a jejich eliminvání, prblematika stylu vedení D. McGregr, A. Maslw, F. Herzberg, V. H. Vrm Systémvé přístupy respektují princip celistvsti, celek je více než puhá suma částí výchdiskem je becná terie systémů a kybernetika vztahy mezi rzlišvanými částmi, stejně jak jevy v nich prbíhající, chápán y ve vzájemných suvislstech; zvláštní pzrnst vědvána vlastnstem, které vykazuje systém jak celek, ale neprjevuje se u žádnéh z prvků řešení se hledá v hledu na širší hlediska, s hledem i na nepřímé důsledky Ch. Barnard, H. A. Simn, C. W. Churchman Kvantitativní přístup řízení akcentuje uplatnění metd, pírajících se matermatiku, lgiku a další frmální vědy; především k řešení rzhdvacích úlhy - 7 -
8 metdy perační analýzy např. terie her k řešení tříd knfliktních situací, síťvé grafy pr řešení časvé/zdrjvé a nákladvé analýzy slžitějších prcesů, atd. navazují na šklu vědeckéh řízení hlavním impulzem pr rzvj metd kvantitativních přístupů byl jejich využití při válečných perací během WWII. prudký nástup těcht metd v civiliní blasti, pdprvaný rychlým rzvjem výpčetní techniky v průběhu 50. a 60. let V. W. Cper, G. B. Dantzig, S. I. Gass, T. L. Saaty, A. Kaufmann Empirické přístupy vycházejí z analýzy a zbecnění zkušenstí z man. práce, nejrzšířenější a zárveň názrvě nejrzmanitější myšlenkvý prud managementu, snaha frmulvat knkrétní dpručení pr intepretaci svých názrů, spíše si je v prípadě ptřeby půjčují d jiných management = věda a umění, umění je věcí intuice lze sem zařadit i autbigragická díla významných manažerů, kteří na příběhu své kariéry prezentují knkrétní zkušensti z řídící práce d přátku 70. let autři d VŠ prfesrů, přes zástupce pradenských firem, praktici, zkušení manažeři P. F. Drucker, P. Ktler, A. Chandler, H, Mintzberg, J. Ktter - 8 -
9 4 A Histrický vývj: Psindustriální trendy d plviny 70. let, akcelerace změn, nástup věku diskntinuity tj. zásadních a těžk předvídatelných přeměn, prstředí turbulence a chasu glbalizace, rzšiřující se dělba práce, využívání kmparativních výchd pdnikání v různých lkalitách umžněn rzvjem dpravy a kmunikační techniky, zárveň plitickeknmickými integračními prcesy růst prdukce předstihuje růst ptřeb => převis nabídky nad pptávku, deficit = zákazníci stále výraznější rli sehrává (p)prdejní servis glbální knkurence mezi výrbci stále stlačuje zisky ze všeh, c je unifrmní, rutinní a standardní, tj. všeh c se dá vyrbit kdekliv ve světě; firmy ve vyspělých zemíich => speciální prdukty a služby vztahy mezi pdniky i jejich vnitřní uspřádání => stále slžitější, neustále se vyvíjející sítě hlavní devízu kvalifikace lidí, kreativita a neustálá schpnst učení, které se stává cestu ke stálemu zdknalvání práce a k prsperitě pdniku => takže klíčvým faktrem se stává lidský kapitál Myšlenkvé prudy rzhjňvání pznatků terie řízení, ústí d specializvaných disciplín => ty nejsu věcí manažera, ale specialistů, kteří neřídí, ale sfistikvaně pdprují manažera pč. 80. let P. F. Drucker pč. 80. let, Řízení v turbulentní dbě, je třeba neustále sledvat změny v pdnikatelském prstředí, včas a aktivně na ně reagvat v pdnikatelské strategii i v pružné taktice její realizace; je třeba využívat celéh spektra mtivačních metd W. G. Ouchi Jak americké pdnikání může vzdrvat japnské výzvě, řízení JAP pdniků T. J. Peters, R. H. Waterman Hledání dknalsti Pučení z nejlépe vedených amerických splečnstí => 8 dpručení aktivně jednat, být blízk zákazníkvi, přiměřenu autnmií rzvíjet pdnikavst, zvyšvat prduktivitu prstřednictvím lidí, pdprvat mtivující hdntvý systém firmy, držet se th, c firma zná a umí, využívat jednduché rg. frmy a nepčetný správní i řídící aparát, umět suběžně pužívat a kmbinvat řízení s přitaženu i vlnu uzdu 2. plvina 80. let P. F. Drucker Management: Buducnst začíná dnes, Invace a pdnikavst; umění invace jak klíčvý faktr pdnikatelskéh úspěchu J. Naisbitt, P. Aburdenvá Znvubrzení krprace Přeměmna vašeh zaměstnání a vašeh pdniku pr nvu infrmační splečnst R. M. Kantervá Když se bři učí tančit - prblematika flexibility a akceschpnsti velkých firem 90. léta P. F. Drucker Cestu k zítřku - Management pr 21. st., Pstkapitalistická splečnst, bě zaměřeny na změny myšlení a jednání veducích růst sciální dpvědnsti, ptřeba vytvářet sdílené hdnty P. M. Senge Pátá disciplína Umění a praxe učící se rganizace, význam infrmací jak klíčvéh zdrje úspěšné manažerské práce M. Hammer, J. Champy Reengineering Radikální prměna firmy, reengineering = zásadní přehdncení a radikální prměna pdnikvých prcesů pr dramatické zvýšení výknu přelm stletí M. Hammer Agenda 21 C musí každý pdnik udělat pr úspěch v 21. stletí - 9 -
10 5 A Pdstata rganizace umělá rganizace je cílevědmě vytvřená, její účel, pdmínky existence a vnitřní i vnější vtahy jsu explicitně artikulvány a kdifikvány. Takvá rg. je umělý řád, vědmě lidmi vytvřený z pův. řádu přirzenéh, za účelem dsahvání stanvených cílů d rg. vstupují lidé prstřednictvím pracvně-právními vztahy a stávají se zaměstnanci => rganizace zaměstanecké tj. pdnikatelský charakter, firmy, pdniky, ale i neziskvky; chápeme jak mnžinu lidí, zaměstnanců, kteří dispnují svu prac. silu, vybavených techniku, inf a financemi, které jsu majetkem vlastníků vstup d rg. je spjatý s přijetím urč. závazku, ten se čast artikuluje cestu slavnstníh rituálu (sňatek, vjenská přísaha) účelem rituálu je psílení závazku člvěka vůči rg. na základě emčníh půsbení při vstupu d zam. rg. se nic takvéh neděje uzavře se pracvní smluva; existuje ale sychlgická smluva reciprční čekávání mezi běma stranami etické kdexy nejvyšším cílem rg. je maximalizace užitku; prstředkem k dsažení je nižší cíl efektivní realizace výrbků a služeb pr naplňvání tht cíle služí ada dalších, stupeň nižších cílů puze část, z veškerých zdrjů, ptřebných pr realizaci výrbků či služeb, je sučástí rg., zbývající zdrje jsu danu rg. nakupvány 2 zásadní tázky c zabezpečvat v rámci rg., tj. vlastními prduktivními zdrji a c zabezpečvat externě jak prduktivní zdrje v rámci dané rg. uspřáda
11 6 A Organizace a trh pr ef. výkn rg. je důležité, aby byla nalezena ptimální prprce mezi vnitřními zdrji, krdinvanými pmcí vnitřníh zařízení a vnějšími zdrji, krdinvanými trhem jednu ze stěžejních úlh je hledání hranic rganizace, tedy hledání veliksti jejíh zaměření tážeme se, c dělat sám a c kupvat d jiných nejprve, je-li na trhu vůbec nabídka prduktu, zda lze sjednat smluvu buducí ddávce, pak musíme prvnat náklady a rizika vážící se k externí ddávce s náklady a riziky, kdybychm si t zajišťvali sami náklady suvisí se specifičnstí prduktu pr velký pčet dběratelů => náklady nižší, než když rg. sama nespecifi. prdukt převis nabídky nad pptávku prdukt šitý na míru lépe zajišťvat si sám, na straně ddavatele mhu být spec. zdrje pr realizaci, pak je nezbytné pr kvalitu zabezpečení cestu ddávky d nákladů na prdukt je třeba připčíst náklady na krdinaci; tzv. transakční náklady náklady spjené s vyhledáváním vhdnéh ddavatele, s přípravu uzavírání smluvy, s kntrlu jejíh plnění, ppř. náklady v rámci krdinaci v rámci vlastní rg. => jedná-li se dluhdbé dbré partnery nebudu veliké, jde-li jednrázvu smluvu, budu vyské (becně vzat, má na ně vliv kvalita tržníh prstředí, na výši nákladů na krdinaci v rámci rg. má vliv kvalita systému řízení rg.) rizik zajišťvání v rámci trhu vyšší rizik než vlastní rg. ddavatel je samstatný subjekt, musí se slžitě vyjednávat, uplatňvat sankce za neplnění smluvy v rámci rg. - splupráce, je mžn zaměstnance mcensky dnutit v prstředí stré tržní knkurence může být ale zájem ddavatele vyhvět dběrateli pdstatně vyšší než zájem mál mtivvanéh zaměstnance plnit iniciativně příkazy zvýšen rizik může být dán unikátnstí a mezenstí zdrjů, může jít jediný unikátní strj, jehž prucha znemžní dané rg. prdukt zajišťvat je třeba věnvat pzrnst kvalitě tržníh prstředí když trhy fungují špatně (smluvy nejsu právně vymahatelné), neb tam kde trhy fungují defrmvaně (centrální hspdářství) tendence c nejvíce realizvat v rámci vlastní rg., prtže trvalý převis pptávky nad nabídku eknmiky s vyspělu tržní eknmiku mnžství spec. výrbků a služeb, nabídka převyšuje pptávku => dán přednst alternativně, která má nižší náklady a je méně rizikvá ke změně hranic rg. djde prstřednictvím 2 prtichůdných prcesů utsurcing zdrje a s nimi suvisející činnsti se z rg. vyčleňují, pčet činnstí v rg. se snižuje, stává se specializvanější integrace d rg. se přičleňují, zvyšuje se pčet činnstí, rg. se stává kmplexnější
12 7 A Outsurcing a integrace utsurcing = rg. vyčleňuje ze své půsbnsti takvé činnsti, které není schpna vlastními silami prvádět stejně efektivně jak rg. specializvaná v pdmínkách glbalizace trhů a zvyšvání jejich kvality nabývá prces utsurcing převahu nástrjem pruhlubvání dělby práce mezi rg., kncentrace puze na ty činnsti, které rg. dkáže sama vyknávat s nižšími náklady, vyšší kvalitu může vést ke zvýšení efektivnsti bu partnerů prdukty nemající spec. charakter, existuje řada ddavatelů, vyjednávací síla dběratele je vyská, nebť může rychle a bez vyských trans. nákladů přejít ke knkurenci takvu pzici může uplatnit při vyjednávání ceně c utsurcvat zvážit z mnha hledisek zásada, že pkud sledvaný prdukt patří ke klíčvým kmpetencím, pak h nelze z rg. vyčlenit, byť by dle statních hledisek t byl výhdné spec. frmu vyčleňvání činnstí charakteru duševní práce a jejich zajišťvání ext. službami účetní činnsti, právní, technické i manažerské; bdbně se vyčleňuje i manuální práce bzvlášť u klísání v rámci sezónních prací v důsledku může djít k velmi těsnému prpjení dběratelská rg. se může dstat d bezprstřední závislsti na službách ddavatele, takže rizik pkud je nám bdbně zajišťvána nějaká klíčvá kmpnenta prdukvanéh výrbku integrace vede ke zvyšvání kmplexnsti,a t cestu začleňvání dalších zdrjů d rg. nvě vytvřeny prstřednictvím přijetí a vyšklení nvých pracvníků, přízením nvé techniky, nákupem knw hw
13 8 A Sdružvání rganizací klasický mdel dichtmie hierarchie a trhu krdinace zdrjů prbíhá buď prstřednictvím hierarchickéh řízení v rg., neb je realizvána prstřednictvím trhu výrbků a služeb ke zvyšvání těsnsti ddavatelsk-dběratelskcýh vztahů dchází v rámci integrace; mezi úzce kperujícími rg se dehrává krdinace na bázi spl. půsbení hierarchie a trhu v prstředí, kdy rg. navzájem uzavírají dluhdbé smluvy mezujících jejich samstatnst, jedna rg je předmětem vlastnickéh vládání druhé kperace dbrvlná splupráce pdniků, které zůstávají právně samstatné, stejně tak eknmicky s výjimku, které jsu staveny ve smluvě splupráci; typické příležitstná splečenství, karty a splečné pdniky příležitstná splečenství vytváření k prvedení jednh, neb smluvně mezenéh pčtu, prjektů (např. výzkum a vývj) zájmvá splečenství širší a becnější cíle než přílež. s.; splečenství zastupující zájmy členských rg. navenek, zejména vůči zákndárné mci, veřejné správě, dbrům, atp. kartely splupráce právně samstatných pdniků, která má vést neb vede k mezení či pškzení knkurence splečenské pdniky (jin-venture) - za účelem realizace strategické aliance dvu či více pdniků kncentrace více než kperace pd jedntným vedením jsu vyknávány ne jen některé, ale všechny činnsti sdružených pdniků, které tím ztrácejí svu hspdářsku samstatnst; v případě, že ztrácejí i svu právní samstatnst, jde fúzi kapitálvé účasti dávají akcinářům práva splečníka, velikst je dána velikstí vlastnickéh pdílu, více než 50% => může uplatňvat rzhdující vliv kncern právně samstatné pdniky fungují pd jedntným vedením pdřízený k. - existuje jeden vládající a jeden či více vládaných nepdřízený k. - splečné vedení, ale sdružené pdniky jsu rvncenné z hlediska vnitřní rg. k. mateřskéh pdniku vyknává nadřízená spl. řízení ve všech funkčních blastech hlding centralizván puze strategické řízení manažerský h. - centralizace strat. řízen ve všech funkčních blastech finanční h. - centralizace puze finančníh strat. řízení nejtěsnější splupráce sdružené pdniky ztrácejí nejen hspdářsku, ale i právní samstatnst z půvdníh sdružení strategické aliance, vzniká jeden pdnik cestu fúze slučením (A přejímá B) neb A a B vytvří nvý pdnik C akvizice zakupením, phlcením, získáním sdružvání sleduje řadu cílů úspry z rzsahu, psílení pzice na trhu, snížení rizika z činnsti, zisk hsp.-mcenské pzice mezením knkurence, psílení pzice vůči státu sítě vznik prpjením rg. na základě dluhdbých smluv, pružná struktura, d které vstupují rg na zákl. smluvy neb z ní vystupují
14 9 A Organizační struktura, prcesní struktura terminlgii terie systéml je rganizvání mžn chápat jak vytváření struktury systému, tedy jak definvání prvků systému a zejména vztahu mezi nimi pr nás třeba definvat na rg. systému řízení a zabývat se aspekty jak dělba práce, kperace, krdinace, nad/pdřízenst, pravmc, dpvědnst, každý systém má svu strukturu a vykazuje urč. chvání becně platí, že struktura systému je relativně stabilní, chvání je dynamické, struktura předurčuje chvání, chvání vlivňuje a mění strukturu systému v terii managementu. rg. Struktura = struktura systému řízení rg. struktura prcesní subr činnstí a sekvenčních, dále též infrmačních či hmtněenergetických, vztahů mezi těmit činnstmi strukturu útvarvu subr pracvních míst a mcenských, dále též inf. či hmtněenergetických vztahů mezi těmit prac. místy prcesní struktura určující jsu prcesy, nikliv útvary, útvary existují kvůli naplňvání cílů rg. je slžitá a btížně rzpznatelná útvar urč. lidé, kteří jsu vybaveni urč. prstředky nalézající se na urč. místě činnst t, c tit lidé, ppř. strje a zařízení jimi vládané, dělají důležitá je vlba přiměřené rzlišvací úrvně pkud zvlíme příliš hrubu rzl. úrveň, pak bude braz prc. struktury příliš triviální; pkud příliš detailní => nepřehlednst vlba přiměřené úrvně becnsti s jaku budu prcesy a v nich bsažené činnsti definvány, cž musí být prveden tak aby byl relativně stabilní, v delším čas. bdbí platné pr všechny jedntlivé, reálně nastávající situace
15 10 A Útvarvá struktura představuje mnžinu útvarů daných seskupení míst a mcenských, resp. Inf a hmtně.energetických vztahů mezi nimi vůči prcesní struktuře sekundární uplatňvání principu jedinéh dpvědnéh veducíh každý veducí má jen jednh nadřízenéh nutnst krdinace mezi kperací grafické zbrazení útvarvé struktury se nazývá rg. schéma prvky pracvní místa, znázrněna pmcí uzlů vztahy znázrněny hranami mezi uzly v pdbě přímek stupeň řízení tvřen těmi prvky útvarvé struktury, které jsu na stejné hierarchické úrvni útvar seskupení prvků rg. struktury bsahující prac. místa a přísl. řídící míst rzpětí řízení hdnta, která udává, klik pracvníků (prac. míst) je přím pdřízen jednmu veducímu trendy směřují ke změkčvání hierarchickéh řízení nesluší se mluvit pdřízených, ale splupracvnících či partnerech ve vertikálních vztazích je výlučný směr d nad k pdřízenému dplňván směřvání pačné d pd k nad participace na řízení psilují se též hrizntální vztahy dchází ke změnám stylu vedení, a t d autritativníh k liberálnímu začíná se uplatňvat vícelinivé řízení, kdy je pracvník pdřízen dvěma, ppř. více veducím, zejména v cílvě-prgramvých strukturách důvdem je zpružnění řízení rg. jak reakce na zvyšvání dynamiky jejich vnějšíh i vnitřníh prstředí vývjvé trendy předpvídají přechd d vertikálních k hrizntálním strukturám, tedy přechd d krdinace prstřednictvím hierarchie ke krdinaci prstřednictvím trhu, cž předpkládá nahrazení útvarů samčinnými týmy
16 11 A Stupeň rganizvansti Dělení pr celkvý chd rg. je důležitý vztah mez strukturu a chváním systému řízení, tedy prprce mezi tím, c je již dpředu zrganizván v pdbě pravidel a tím, c se řeší v bezprstřední suvislsti s realizací knkrétní činnsti nepřiměřeně nízký pravidla nejsu stanvena vůbec, neb jen nejasně, musí se veducí stále znvu a znvu zabývat řešením velkéh mnžství prblémů, nezbývá prstr pr kncepční práci, je přetížen nepřiměřeně vyský příliš mnh pravidel, práci veducíh znesnadňuje, řídící činnst může zdegenervat na kličkvání mezi předpisy, systém se stává těžkpádným a neschpným reagvat na měnící se pdmínky ptimální stupeň někde mezi ;) ptimálnímu stupni dpvídá maximální efekt je třeba rganizvat t, c je pdstatné, knkrétně vyjádřitelné, relativně stabilní a čast se pakující (v každé rg. jiné, tudíž nejde říct becně) pdrbně a přesně technlgické pstupy, v sérivé či hrmadné výrbě, administrativní činnsti, atp becně, s malu míru pdrbnstí tvůrčí práce, marketing, management ideální když - autmatizuje realizaci mnha činnstí a tím pádem zbavuje veducíh břemene celé řady řídících zásahů, ale nemezuje h t v řídící práci a nebrání ani ve vývji rganizace mechanická rganizační struktura vše je dpředu jasně stanven, pracvník ví přesně c má dělat a musí t respektvat, řídící práce veducíh je především kntrla např. bsluha v rychlém bčerstvení velká rganizvanst, velký pčet stupňů řízení, centralizace, hrizntální diferenciace, hlavně ve větších rg. S mál kvalifikvanu silu rganická rg. struktura hlavní rle řídící aktivity pracvníka nízký stupeň rg., nízká frmalizace, malý pčet stupňů řízení, značná decentralizace, malá hrizntální diferenciace v menších rg. v dynamickém prstředí, vysce kvalifikvaní, tvůrčí a lajální pracvníci??? - mdel C, str. 52 nízký stupeň rganizvansti, uplatňvání becných pravidel, realizaci řídí veducí, ale výknnému pracvníkvi je pnechán velký prstr pr stanvení způsbu, jak bude jemu svěřené činnsti realizvat rg. struktura je cílevědmě uměle vytvřený řád, je zaktvena v rg. předpisech, které vymezují kd (útvar, pracvník), c (činnst) a jak (pdmínky) v rg. dělá rámcvým předpisem vymezujícím základní vztahy (zejm. právní pstavení), a její vztahy k vlastníkům, zaměstnancům a dalším subjektům, jsu stanvy, statut, ppř. další zákl. předpisem vnitřníh řízení je rganizační řád, vymezující zejména útvary rg., jejich pracvní náplň a vzájemné vztahy, primárně je zaměřen na útvarvu strukturu naprti tmu tzv. prcesní předpisy primárně sledují prcesy jducí napříč útvary, sekundárně pak útvary, ve kterých se jedntlivé prvky prcesů (i činnstí) realizují splu s předpisy pr lidi je třeba brát v úvahu sftware - předpisy pr techniku - prgramy pracují s nepměrně vyšším stupněm rganizvansti (nepředpkládá se tvůrčí využití prstru. Jak u strjů, tak u lidí s nimi pracujícími)
17 12 A Dělba práce, princip funkční a předmětné specializace základní parametry rg. struktury p. dělby práce udává jak jsu jedntlivé činnsti prvky prcesní struktury, přiřazeny jedntlivým pracvním místům p. rzpětí řízení udává pčet pracvníků přím pdřízených jednmu veducímu p. dělby pravmcí jak je řídící pravmc distribuvána ve vertikální dimenzi Dělba práce seskupvání na základě dvu becných principů p. funkční specializace tvří se útvarvé struktura tak, že se d jejich jedntlivých útvarů seskupují činnsti dle míry pdbnsti p. předmětné specializace vytváří se samstatné subsystémy, služící k prdukci výrbků neb pskytvání služeb urč. charakteru neb určení funkční spec - t, že se jedntlivé činnsti prvádí v daných útvarech vytváří příznivé pdmínky pr zvyšvání prduktivity práce a dsahvání úspr z rzsahu => výsledkem je snižvání nákladů na výknné činnsti vyšší prduktivita práce, úspry z rzsahu předmětná každý je specializvaný na výrbu jednh druhu výrbku, včetně veškeréh ptřebnéh zabezpečení dané útvary, čast značvané jak divize, jsu autnmní přináší pdstatné snížení celkvých kperačních vztahů a zpružnění řízení a snížení nákladů na řídící činnst decentralizace => malé štábní útvary na úrvni GŘ v praxi většinu kmbinace daná strukturalizace prbíhá nejen v jedné, ale ve více úrvních struktury zabezpečující sjedncení kntaktů s ddavateli a zákazníky ve vztahu k ddavatelům se prjevuje tendence ke shrmažďvání nákupu být silným a stabilním dběratelem znamená získávat d ddavatelů různá privilegia (nižší ceny, vyšší garance, individuální přístup, atp) bdbně ve vztahu ke zákazníkvi, zejména knečný sptřebitel (laik) nehledá zpravidla knkrétní výrbek ani službu hledá řešení svéh prblému => vítá kmplexní služby, spjené s pradenstvím, řešící jeh individuální prblém, kmplexní služby spjené s ddávku výrbku ptimální je takvá prprce uplatnění p. funkční a předmětné spec., při které dchází k minimalizaci sučtu náklad na výknnu a řídící činnst
18 13 A Rzpětí řízení = parametr, který vlivňuje tvar útvarvé struktury a pměry v ní panující = pčet pracvníků přím pdřízených veducímu nízké rzpětí řízení např. 2,8 => vyská útvarvá struktura nákladné, řídící řetězce, tj. kmunikační kanály p linkách nadřízensti a pdřízensti, jsu dluhé řízení je těžkpádné, dchází ke zkreslvání infrmací vyšší rzpětí řízení např. 6 => nízká útvarvá struktura méně nákladné, řetězce jsu kratší, řízení je pružnější, přens inf rychlejší vyské útvarvé struktury s malým rzpětím řízením jsu méně vhdné, prtže vyžadují více veducích a řízení se dehrává na více stupních rzpětí řízení je limitván, veducí nemůže zvládnut řízení libvlnéh pčtu lidí maximální rzpětí závisí na řadě faktrů: výknnst veducíh pracvníka diferencván, závisí na kvalifikaci veducíh, zkušenstech, mtivaci, atp pdíl času vynakládanéh veducím na jiné činnsti než řízení bezprstředních pdřízených např. rzvj kvalifikace výknnst, kvalifikace a mtivace pdřízených stále více se na t dbá v rg => faktr ve prspěch zvětšvání rzpětí řízení míra samstatnsti pdřízených malá => veducí se zabývá detailním zadáváním úklů a detailní kntrlu plnění => faktr ve prspěch zvětšvání rzpětí řízení různrdst, pakvatelnst a slžitst práce pdřízených půsbení faktru je zpravidla diferencvané, v prvzech s hrm. výrbu => značné rzpětí stupeň rganizvansti intenzita a kvalita hrizntálních vztahů funkce veducíh spčívá ve vytváření pzitivníh prstředí => snížení jeh zátěže stupeň pdpry ze strany štábních útvarů řadu činnstí lze přenést na jeh s. štáb, ppř. další štábní útvary stupeň autmatizace řízení - aplikace IS/IT pršťuje veducíh d rutinních činnstí, šetří jeh čas a zvyšuje jeh výknnst prstrvá rzmístění kncentrace pdřízených na jednm místě snižuje kmunikační nárky vytvářet takvé pdmínky, za které by výše zmíněné faktry půsbily ve směru maximalizace rzpětí řízení překrčení limitu vede k přetížení veducíh pracvníka nízké útvarvé struktury umžňují úspru pčtu řídících pracvníků, řízení zjedndušují, zlevňují a zkvalitňují v praxi jednznačný trend d vyských útvarvých struktur ke strukturám nízkým
19 14 A Tradiční útvarvé struktury, linivě-štábní struktura zabýváme se dělbu pravmci v hrizntální dimenzi, cž suvisí s tázku jednlinivéh či vícelinivéh řízení jediný dpvědný veducí striktně jen v některých případech, ve většině případů dchází k jeh narušvání, pracvník je pak pdřízen ve větší či menší míře dalším veducím členění útvarvých struktur tradiční útvarvé struktury linivé s. funkcinální s. linivě-štábní s. cílvě prgramvé útvarvé struktury prjektvá krdinace prjektvá s. maticvá s. Tradiční útvarvé struktury linivá struktura zalžena na důsledném ddržvání principu jedinéh dp. veducíh, ten má nedělitelnu pravmc a nedělitelnu dpvědnst kmplexní řízení útvaru histricky překnaná, vyskytuje se jen ve velmi malých rg. funkcinální s. též vícelinivá dělba práve v řízení, zmiňván Taylr neexistence jedinéh veducíh a jeh nahrazení více spec. veducími s sebu nese prblém vymezení kmpetencí v praxi dstává pracvník prtichůdné, nekrdinvané příkazy => stává se btížně realizvatelné, stejně tak dpvědnst je btížná linivě-štábní kmbinací lin. a funkc. s., v dnešní dbě nejrzšířenější v čele každéh útvaru je linivý veducí,který daný útvar řídí kmplexně, aby tt mhl realizvat s dstatečnu kvalifikací, pmáhá mu v tm dbrný aparát. štáb psláním je prvádět veškeru administrativu a další činnsti zajišťující a pdprující činnst linivéh veducí, zpracvávat analýzy a návrhy na rzhdnutí úklem veducíh je pak krdinvat návrhy štábů, ty nejsu dpvědny za jeh rzhdnutí ptm; dělení: sbní štáb asistent(ka), ppř. sekretariát slžený z více admin. pracvníku, v čele zpravidla tajemník psláním - plnit bezprstřední, bvykle perativní úkly veducíh (být mu k ruce) a pečvat ptimální prstředí pr jeh činnst všebecný štáb - jen na nejvyšším stupni řízení bvykle, štáb premiéra na úřadu vlády atp., funkce asistentů a pradců; jsu bezprstředně nápmcni veducímu při řešení slžitých úlh kmplexníh charakteru, mhu jej zastupvat na důl. jednáních atp.; mhu zajišťvat spjená mezi linivými veducími a jeh spec. štáby, krdinvat je, analyzvat materiály d nich specializvaný štáb - řeší úlhy a zpracvávají pdklady v různých spec. blastech řízení; pracuje relativně samstatně, dle dluhdbě stanvéh prgramu a v pevně vymezené blasti, např. persnální, eknmika, marketing, atp. mezená funkcinalizace - nepanují jen linivé vztahy, ale také funkční na nejnižším stupni je štáb minimální, na nejvyšším se jedná rzsáhlu, bhatě strukturvanu sustavu útvarů pkud by všechny vztahy měly vést přes GŘ, pak by byl přetížený => štáby by byly přítěží, ne pmcí, tudíž urč, činnsti, předem stanvené, dán veducímu štábních útvarů (ppř. jedntlivým pracvníkům) pravmc jednat přím (musí t být zaktven v rg. řádu, neb jiné nrmě)
20 => tím vznikají vedle linivých vztahů i vztahy dplňkvé funkční, vybavené dílčí, specializvanu, pravmcí - ty bsahují metdick-kntrlní pravmc šttáb vykvává met.-knt. řízení, dhled na realizací urč. pstupů vyplývajících z vnitřních nrem, např. persnální ředitel má kmpetenci nad uzavíráním pracvně-právních smluv, na ddržvání platvých pdmínek rzhdvací a přikazvací pravmc stejná pravmc jak linivý veducí, důvdem je nebezpečí z prdlení; např. bezpečnstní technik může dát příkaz k kamžitému zastavení strje, pkud t hržuje psilvání funkčních vztahů zvyšvání kmpetence štábních útvarů, může mít pzitivní důsledek např. Z hlediska mtivace ale při překrčení urč. míry funkcinalizace dchází k desintegraci řízení
21 15 A Cílvě-prgramvé útvarvé struktury, maticvá struktura linvě-štábní sturktura funguje efektivně ve stabilních pdníkách, ale je nepružná, neschpná rychle reakce pžadavky efektivní relaizace kmplexních změn prjektů plní cílvě-prgramvé rg. strukruy, ke kterým patří prjektvá krdinace, prjektvá rg. struktura a maticvá rg. strukrua prjektvá krdinace dílcí úprava linivě-štábní struktury t vytvřením funkčníh místa krdinátra prjektu vhdné tam, kde je realizace prjektů spíše výjimku než pravidlem a jedná se prjekty menšíh rzsahu pslání krdinátra je zabezpečvat přípravu, realizaci prjektu, zejména pak krdinvat kperační vztahy mezi jedntlivými útvary rganizace, ppř. s externisty; má jen velmi mezenu pravmc a musí své záměry prsazvat buď nefrmálně, neb frmálně pmcí nadřízenéh linivéh veducíh prjektvá struktura v rámci stávající rg. struktury se vytváří specializační útvary vhdné tam, kde se prjekty častěji pakují, jedná se prjekty relativně velkéh rzsahu s relativně dluhu pružnu dbu jedntlivé útvary mají pdbu prjektvých skupin, každá skupina přebírá za prjekt zdpvědnst jsu v ní pracvníci všech prfesí ptřebných pr přípravu a realizaci prjektu jak pracvníci z rg. tak i externisti vzniká interdisciplinární, značně hetergenní tým členvé se zabývají puze prjektem a jsu pdřízení puze veducímu prjektu maticvá stuktura kmbinace linivě-štábní stuktury a prjektvé struktury, snažící se využívat klady bu tvří bvykle spec. rg. řešení v rámci širší, z pravidla linivě-štábní stuktury celé rg. např. vztahy mezi pdniky v kncernu tvar mřížky svislé sy jsu dle funkční specializace rganizvány kmenvé útvar, ve směru vdrvném jsu dle pedmětné specializace rganizvány dčasné prjektvé skupiny kmenvé útvary ddávají zdrje, prjektvé skupiny realizují prjekty veducí kmenvých útvarů zdpvídají za dispnibilitu, kvalitu a rzvj lidských a dalších zdrjů => mají tak vytvářet kapacity pr realizaci prjektů veducí prjektů zdpvídají za včasnu a kvalitní realizace prjektů, na základně efektivníh využívání těcht kapacit => tj. dvjí pdřízenst, kmplikace 1 pracvník může pracvat na více prjektech => kmpetenčním prblémům lze čelit tím, že bude vymezena dělba pravmci a dpvědnsti mezi vertikální a hrizntální linií řízení 2 mdely: větší kmpetence u veducích kmenvých útvarů, veducí prjektu si bjednává práci u jedntlivých útvarů prstřednictvím veducích a nemá mžnst určit, kd bude práci vyknávat, ani v pravém slva smyslu nedchází k vytvření skupiny vyšší míra kmpetence na straně hrizntální linie; veducí prjektu si najímá pracvníky d své prjektvé skupiny, přičemž veducí útvaru zrpavidla mají práv splurhdvat tm, který z pracvníků t bude; týmvá splupráce s bezprstřední sučinnstí a bezprstředním knraktem veducíh prjektu s pracvníky vlba by vždy měla vycházet z pdstaty prjektu vhdn využívat tam, kde realizace prjektů je byklu záležitstí, např. výzkum a vývj též u rg. kde prjekty nejsu určeny pr zabezpečvání vlastních změn rg., nýbrž jsu jejím finálním prduktem, výzkumné a vývjvéustavy, filmvá a televizní studia
22 16 A Faktry vlivňující rganizační strukturu rg. struktura knkrétní rg. je vždy unikátním řešením, nejsu ani univerzální zásady nutn přihlížet k řadě specifických pdmínek, ve kterých rg. půsbí aplikvat kntingenční přístup faktry, které je třeba při kncipvání rganizační stuktury brát v úvahu streategie (kteru rg. sleduje),teritrium (ve kterém půsbí), technlgie (pmcí které realizuje své prdukty), velikst, kultura atd. vliv faktrů na rg. strukturu je ppisván jak vztah parciální a jednsměrný strategie určení dvětví, resp. dvětvvéh segemntu, prtfli prdukvaných výrbků či pskytvaných služeb jde vědmu či intuitivní vlbu některé z tzv. generických strategiií, které jsu strategie : prvenství v nákladech rg. se rientuje na úspry z rzsahu, nižší náklady umžňují nabízet prdukty za nižší ceny => zvýšená pptávka; princip funkční specializace strategie dlišení realizace výrbků či služeb, které jsu svým zůsbem unikátní; prdukt napňuje specifické ptřeby a individuální přání stávajících či buducích zákaníků; za unikátnst a individualitu => vyšší cena; strategie vyžaduje tvůrčí pdnikatelský přístup, špičkvu úrveň výzkumu a vývje, silný marketing a vysku kvalitu, pružně reagvat na měsící se pdmínky strategie zaměření realizace strategie prvenství v nákladech, neb dlišení, ale puze na úzce vymezeném tržním segmentu => specifikum je úzký tržní segment technlgie každé dvětví má svji speciální = zpracvatelský prces, který rg. pužívá pr transfrmaci vstupů na pžadvané výstupy (i ke službám) vytváří prvtní strukturu činnstí, kteru je následně třeba dále strukturalizvat z hlediska rganizačníh pkud vyžaduje kntinuitu, je třeba aplikvat princip předmětné specializace; pkud je žáducí prdukci zhrmadnit, je vhdné aplikvat princip funkční specializace teritrium vliv zejména v případech, kdy pvaha prduktu a jeh technlie vyžaduje bezprstřední kntakt s sbami, pr které je určen typické pr většinu služeb velikst když je rg. malá, tak je řízení spíše nefrmální, pčet útvaru nevelký, dělba práce malá, stupeň rganizvansti je velmi nízký, kmunikace mezi zaměstnanci je nefrmální, kntakty jsu bezprstřední, vli rg. struktury je nepříliš výrazný střední rg. dělba práce se pruhlubuje, úměrně tmu rste i pčet útvarů, mezilidské vztahy se frmalizují, vliv rg. struktury nabývá na síle => musí dpvídat růst stupně ranizvansti velká rg. kvalita rg. struktury a její adekvátnst daným pdmínkám se stává jedním z nejdůležitějších faktrů její efektivnsti; pravděpdbné, že djde k teritriální expanzi, že bude dcházet k rzšiřvání a diverzifikaci prtflia kultura vzniká a rzvíjí se spntánně, zpravidla velmi stabilní lze ji chápat jak: subr základních předpkladů, hdnt, pstů a nrem chvání, které jsu sdíleny v rámci rg., které se prjevují v myšlení, cítění a zejména chvání členů rg. a v artefaktech (výtvrech) materiální a nemateriální pvahy má nadindividuální pvahu prstr pr individuální jednání pracvníků, kteří jejím prstřednitcvím prsazují své prfesní, eknmické, mecesnké a další sbní zájmy vztah mezi rg. kulturu a rg. strukturu se prjevuje zejména v nrmách chvání vznikají a rzvíjejí se především spntánně X nrmy v předpisech uměle v rámci cílevědméh prcesu vytváření rg. struktury => pkud panuje sulad mezi nrmami v předpisech a nrmami, které jsu sučástí kultury -> příznivá situace, která vytváří předpklady pr nižší stupeň rganizvansti, chvání zaměstnanců víceméně spntánně směřuje k plěnní cílů rganizace
23 1 B Pdstata rzhdvání, plná a mezená racinalita rzhdvání rzhdvání je klíčvým prvkem řízení, správné rzhdnutí je nutnu pdmínku pr dsažení cíle rzhdvání = vlba mezi více variantami chvání veducích k naplnění urč. cíle člvěk se neustále rzhduje většinu - malá rzhdnutí, pžadavek bezprstřední reakce je naléhavý, není čas na prmyšelní (dběhnu ten autbus neb ne?) střední a velká klíčvý výhnam rzhdvání, ptřeba mít k dispzici metdu, návd či radu, jak se správně rzhdnut rzhdvání sbní sbě samém, taktéž svje rzhdnutí zpravidla vlastními aktivitami a úsilím naplňuje rzhdvání sjaté s fcí člvěk rzhduje v zájmu někh jinéh; rzhdnutí čast realizván někým jiným; plitické, velitelské, správní, manažerské stupeň determinace velikst prstru pr rzhdvání velikst prstru pr rzhdvání hranice vymezují etické zásady, pak předpisy (jak právní, tak rganizace) mhu determinvat dbu, pstup, vyský stupeň úředník s pdrbnými předpisy, termíny nízký sbní rzhdvání manažerské rzhdvání manažer rzhduje v zájmu nadřízenéh (zaměstnavatele) stupeň determinace střední až nízký čast (hlavně v tp managementu) není prblém nedstatečnéh prstru, ale prblém nadměrnéh prstru btížná rientace v nejasně vymezeném a nepřehledném prstředí relevantní pjmy pravmc, dpvědnst, funkční míst tázky jak rzhdvat, kd a čem má rzhdvat prcesní stránka rzhdvání rzhdvání manažerů racinální plná racinalita rzhdvání ale předpkládá, že budu k dispzici všechny ptřebné infrmace, dkáže je zpracvat, frmulvat všechny mžné varianty cest, rzpznat všechny jejich důsledky, dkáže z nich vybrat nejlepší variantu; úplná racinalita reálně neexistuje správnst stávajícíh rzhdnutí plně závisí na bud. situaci, nicméně buducnsti nemůžeme vědět nic s jisttu infrmace buducnsti puze urč. předpklady, zatížené větší či menší jisttu; rzhdvatel není schpen všechny dispnibilní infrmace získat nastupuje tzv. mezená racinalita rzhdvání musí se člvěk spkjit s rzhdnutím, které je dstatečně dbré, vedle racinality vystupuje též intuice a další faktry rzhdnutí je tedy přijímán na základě: racinálně využitých znalstí, zkušenstí, etických hdnt a kultury, emcí, pdvědmí rzhdvací prcesy můžeme dělit na dbře a špatně strukturvané dbře prcesy jednduché, přehledné, čast se pakující, pstup řešení je známý, inf. zabezpečení je dbré, rutina, nebývá zatížen rizikem, lze aplikvat matematické ptimalizační metdy, perační analýzy špatně slžité prcesy, nepřehledné, unikátní, s vyským nárkem na kreativitu rzhdvatele, pstup řešení není k dispzici, infrmační zabezpečení bývá prblematické; náleží sem většina prcesů veducích ke strategickým rzhdnutím těm závažným s velkplšným dpadem rzhdvací analýza přístup k řešení slžiých rzhdvacích prblémů. který se snaží vzájemně sklubit jak jednduchá pravidla, tak i exaktní pstupy a mdelvé nástrje se znalstmi, zkušenstmi a intuicí řešitelů těcht prblémů
24 aplikace značně diferencvaná praxí prvěřená pravidla, vs. řešitelský tým s řadu dbrníků; čast pčítačvá pdpra rhdvání Busines Intelligence (využívání SW) praktické rzhdvání vlíme pstup, který, statisticky vzat, snižuje rizik špatnéh rzhdnutí, resp. zvyšuje pravděpdbnst rzhdnutí správnéh za rzhdvací prces pvažujeme jak přípravu, tak vlastní rzhdnutí 1. fáze definvání stanvení cíle, analýza 2. f. analyzvání zisk infa 3. f. genervání vytvření dstateč. pčtu pdnětů, jak dsáhnut cíle/řešit prblém 4. f. klasifikace frmulace subru variant dsažení cíle 5. f. hdncení výstupem je zdůvdněné dpručení jedné z variant 6. f. rzhdnutí závazný akt výběru varianty pr fáze 1 3 užíváme divergentní myšlení, tvůrčí přístup veducí k narůstání bjemu infrmací fáze 4 6 myšlení knvergentní zužvání, zalžen na tm dspět k jednznačnému názru rzhdnutí v rámci aplikace přirzeně vznikají zpětné vazby v praxi - pestrá paleta rzhdvacích úlh
25 2 B Organizační stránka rzhdvání správné určení distribuce rzhdvací pravmci v rg. struktuře je nanejvýš důležité kd má čem rzhdvat musíme psuzvat jeh infrmační zabezpečení (dbrá znalst těch prblémů, které jsu předmětem rzhdvání), dpvídající kvalifikační předpklady a zájmvu rientaci d manažera se čekává, že bude rzhdvat tak, aby svými rzhdnutími naplňval zájmy svéh zaměstnavatele dcílení: zájmy manažera jsu v plném suladu se zájmy zaměstnavatele sulad je částečný, nicméně manager respektuje pvinnst zájmy zaměstnavatele uplatňvat systém je nastaven tak, že naplňvání zájmů naplňuje i zájmy manažera manažer by měl tedy rzhdvat tm: čem má lepší inf, pr c má lepší kvalifikaci, vůči čemu má vhdnější hdntvu rientaci než kdkliv jiný v rg. vztah mezi stupněm řízení a charakterem bjektu rzhdvání na vyšších stupních má převládat strategické rzhdvání, rámcvé s dluhdbým časvým hrizntem, btížně algritmizvatelné na nižších perativní rzhdvání s malplšným dpadem pkud je mžn rzhdvat na dvu či více stupních řízení, pak vlíme ten nižší individuální rzhdvání = princip jedinéh dpvědnéh veducíh má práv sám rzhdvat daných záležitstech a mc dsáhnut s využitím jemu daných sanknčích nástrjů realizace rzhdvání; sám nese za důsledky svéh rzhdvání dpvědnst nejde jen práv rzhdvat, ale i pvinnst i za situace, kdy t může být nepříjemné (důsledky), neb nedkáže rzpznat správné řešení pkud si neví rady, může řešení prblému dlžit, kdy bude mít pr rzhdnutí lepší pdmínky (další inf, hlubší analýzu) ddálením se může situace vyřešit sama, zmizet (ddalvání je čast taktiku při vyjednávání) klektivní rzhdvání = pravmc rzhdvat a dpvědnst za důsledky rzhdvání dána klektivu v bchdních splečnstech, v akcivkách rzhdvání vlastníci pdniku diferencvaně dle výše vlastnickéh pdílu v primární rvině zasahuje všechny členy dané kmunity v sekundární rvině pak prbíhá účelvě ve vytvřených klektivech rgánech, na něž členvé kmunity delegvali vymezenu rzhdvací pravmc rzhdvání zpravidla prstřednictvím hlasvání (musí být pravidla) prblém dpvědnsti jsu zasaženi i ti, kteří hlasvali pr správnu variantu tajné hlasvání chrání před mžnými sankcemi za t, jak hlasvali => prstr pr svbdné vyjádření stanviska, ale snižuje se sbní zdpvědnst za individuální rzhdvání veřejné hlasvání může být i zaprtklván kd jak hlasval, umžňuje diferenciaci následných sankcí při prijímaní rzhdnutí dchází buď k dminanci názrů splupráce (hlavním mtivem je jednta názrů), neb knkurenční vztahy (rzpad klektivu na menší skupinky, ppř. jedntlivce) má-li být rzhdvání funkční, musí být splupráce a knkurence v rvnváze příprava rzhdnutí musí mu předcházet adekvátní příprava různrdé pdby: v nejjedndušším případě prmyšlení, zvážit různé klnsti x v nejslžitějším tým dbrníků, zprava z řad zaměstnanců ale i externistů participace jiných sb na přípravu rzhdnutí dvjí efekt: psilují se kapacity pr rzhdvání (kvali i kvantitativně), usnadňuje se realizace (za předpkladu, že ti c participují na přípravě budu řešit i samtnu realizaci) zainteresvanst těch, kterých se t týká je typickýcm rysem participativníh a liberálníh stylu vedění dpvědnst ale vždy leží na bedrech rzhdvatele manažera či rgánu špatné rzhdnutí třesení pdizce rzhdvatele, ztráta důvěryhdnsti, dvlání z fce
Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace
Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem
VíceSylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení
Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.
VíceSlezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné, Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika Slezská univerzita v Opavě Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné Přílha Dluhdbéh záměru vzdělávací a
VícePřednášky Teorie řízení Tereza Sieberová, 2015 LS 2014/2015
-černě přednášky -červeně cvičení různě přeházené, pdle th, jak jsme pakvali, datum dpvídá přednáškám PŘEDNÁŠKA 10.2. C je t řízení? Subjektivní, cílevědmá činnst lidí Objektivně nutná Pznává a využívá
VíceSylabus modulu: B - Strategické řízení organizace
Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem
VícePODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.
PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a
VíceCharakteristika vzdělávacího programu
Charakteristika vzdělávacíh prgramu Základní filsfie mateřské škly:,,důležitější pr dítě předšklníh věku je, jak se v mateřské škle cítí, než t c umí a zná. Vzdělávací cíle vyplývající z filsfie škly:
VíceDotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí.
Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Reserch a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých
VíceSběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.
Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.
VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne
VíceTémata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách.
Vstup na trh práce Antace Mdul ppisuje přístupy, způsby a dvednsti ptřebné pr úspěšné hledání práce. Jeh sučástí jsu úkly k jedntlivým tématům a výběr adres pracvních serverů s nabídkami práce. Tip pr
Více9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o.
Dplední prgram 9:30 9:45 Zahájení knference 9:45 10:20 Úvdní slv Mgr. Milslav Kvapil, ředitel splečnsti DYNATECH s.r.. Odbrný blk 1.: Vztahy mezi zřizvatelem a příspěvkvými rganizacemi (principy, pravidla,
VíceInformační audit teorie a praxe v České republice
Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz
VíceSTRUKTURA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU
Struktura pdnikatelskéh záměru JÍZDNÍ ŘÁD FIRMY 1. Úvd a shrnutí (Executive Summary) Tent první ddíl shrnuje důležitst, atraktivitu a finanční zajímavst pdnikatelskéh záměru. Měl by bsahvat představení
VíceMěsto Tábor. Pravidla projektového řízení
Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,
Více1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.
STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení
VíceInformačně expertní systém včasného varování a vyrozumění v důsledku stanovení rizik skalního řícení
Infrmačně expertní systém včasnéh varvání a vyrzumění v důsledku stanvení rizik skalníh řícení Prjekt je realizván za finanční pdpry Ministerstva vnitra České republiky, v rámci Prgramu bezpečnstníh výzkumu
VíceZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY
ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh
VíceŠ K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016
Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005
VíceJak zavést systém managementu kvality
Jak zavést systém managementu kvality Systém managementu kvality může být zaveden d Vaší rganizace něklika způsby, například: 1. knzultační frma Pravidelné návštěvy v rganizaci dbrným pradcem a knzultace
VíceZákladní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace
Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet
Vícezákladní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny
Měkké dvednsti (semináře, výcviky, wrkshpy, knzultace, kučvání, mentring ) MĚKKÉ DOVEDNOSTI SOFT SKILLS ING. MGR. MARIE NOVÁKOVÁ základní rzsah seminářů: 3-8 vyučvacích hdin (1 vyučvací den) cena seminářů:
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK
Gymnázium, Milevsk, Masarykva 183 Šklní vzdělávací prgram (ŠVP) pr nižší stupeň smiletéh všebecnéh studia 5.1.4. Jazyk a jazykvá kmunikace Charakteristika vyučvacíh předmětu RUSKÝ JAZYK Obsahvé, časvé
VíceEtržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz
Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných
VíceVítejte na 1. Výukovém setkání
Vítejte na 1. Výukvém setkání Prgram 1. Část 1. Prjekt: Samstatný abslvent (Edita Janstvá, DiS.) 2. Klíčvá aktivita KA04 Průběh piltníh věřvání vzdělávacíh prgramu (Tmáš Varga) Vzdělávací Mduly v praxi
VícePříležitosti a rizika profesní komory pro soci{lní pracovníky v soci{lních služb{ch
Příležitsti a rizika prfesní kmry pr sci{lní pracvníky v sci{lních služb{ch Presentace pr seminář Výbru pr sciální plitiku PČR 3.3.2015 Daniela Luskvá Pčty sci{lních pracvníků v sci{lních služb{ch Nejsilnější
VíceMožnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání
Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským
VíceSMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)
Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:
VíceZákon o zdravotních pojišťovnách
Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky
VíceVyužití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním
Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a
VíceUdržitelné stavební investice v ČR do roku 2020
Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Stavebnictví v kntextu nárdníh hspdářství Studie Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Studie Cíle studie: Upzrnit dbrnu veřejnst na situaci v Evrpě
VíceStanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona
Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z
VíceMetodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů
Metdická pmůcka Využívání záruk ČMZRB k zajišťvání bankvních úvěrů Cílem pmůcky je minimalizvat pdíl případů, kdy je nutn zamítnut žádst pskytnutí záruky z důvdu nesuladu s klíčvými pdmínkami prgramu pdpry.
VíceMaintenance. Tomáš Krátký. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evrpský sciální fnd Praha & EU: Investujeme d vaší buducnsti Maintenance Tmáš Krátký tmas.kratky@prfinit.eu http://www.prfinit.eu/cz/pdpra-univerzit/univerzitni-vyuka C je údržba? Stav systému Systém je
VíceNorské fondy Program CZ08
Nrské fndy Prgram CZ08 Základní údaje Pskytvatel příspěvku (dnr): Nrsk Zprstředkvatel prgramu: Ministerstv financí Partner prgramu - ČR: Ministerstv živtníh prstředí pdílí se na přípravě prgramu včetně
VícePosuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce
Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní
VícePROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2
PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE Eknmika staveb a sídel /2 Rzmístění bydlení ve městě filter dwn = vyfiltrvání stárnutím bytů se zhršuje kvalita bydlení nárčnější byvatelé dcházejí staré čtvrti
VíceNovela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny
Nvela zákna investičních pbídkách pzitivní změny Prezident republiky Milš Zeman pdepsal 1. dubna nvelu zákna investičních pbídkách a suvisejících záknů. Změny nabudu účinnsti d 1. května. Návrh pršel ve
VíceDoporučená struktura podnikatelského plánu
Dpručená struktura pdnikatelskéh plánu 1 Pdnikatelský Plán Účel vypracvání pdnikatelskéh plánu má něklik rvin: Pr pdnikatele je tent dkument mžnstí zamyslet se ve strukturvané frmě nad jedntlivými blastmi
VíceVeřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)
Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení
VíceUSNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012
*UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění
VíceBusiness Intelligence - principy, efekty, předpoklady. OKsystem, 26/11/2009
Business Intelligence - principy, efekty, předpklady OKsystem, 26/11/2009 Jan Pur katedra IT, VŠE / ITG, s.r.. (pur@vse.cz, pur@itg.cz ) Snímek 1 Agenda 1. Prč Business Intelligence? 2. Základní principy
VíceMezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech
Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby
VíceProduktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise
Hudební výchva Charakteristika vyučvacíh předmětu Předmět Hudební výchva vychází ze vzdělávacíh bsahu bru Hudební výchva a integrujícíh tématu Umělecká tvrba a kmunikace vzdělávací blasti Umění a kultura
VíceTvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011
Tvrba jedntnéh zadání závěrečné zkušky ve šklním rce 2010/2011 bry středníh vzdělání kategrie E pracvní verze 1 Obsah I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ 4 2. Činnst autrskéh týmu 6 3. Kntakty
VíceÚvod Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie) Eva Kubátová, koordinátorka projektu
Úvd Strategie rzvje infrastruktury pr prstrvé infrmace v ČR d rku 2020 (GeInfStrategie) Eva Kubátvá, krdinátrka prjektu Prstrvé infrmace jak sučást digitální buducnsti, Praha, 22. května 2014 Usnesení
VícePORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ
PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní
VíceDOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH
ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám
VíceCena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě Ročník 2008 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z ŘEŠENÍ
Cena Ministerstva vnitra za invaci ve veřejné správě Rčník 2008 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z ŘEŠENÍ 1. Stručný název řešení: Suběžná implementace mderních metd řízení na Ministerstvu pr místní rzvj. 2. Autr zprávy:
VíceJE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?
JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie
VíceA3RIP Řízení projektů. 13. seminář 8. 10. 12. 2014
A3RIP Řízení prjektů 13. seminář 8. 10. 12. 2014 Obsah 1. uknčení prjektu 1a. cíle při uknčení prjektu 1b. pakvaně pužitelné výsledky 1c. archivace dkumentů 2. hdncení prjektu 3. úspěch prjektu 4. time
VíceINTRANET V JVK ČESKÉ BUDĚJOVICE
INTRANET V JVK ČESKÉ BUDĚJOVICE Vladimír Pávek, Jihčeská vědecká knihvna v Českých Budějvicích Úvd Jihčeská vědecká knihvna (JVK) v Českých Budějvicích prvzuje své webvé stránky d začátku rku 1996 (tehdy
VíceÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
*UOHSX008357X* UOHSX008357X ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0114/2016/VZ-07578/2016/521/MŽi Brn 26. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006
VíceSylabus modulu: E Finance a finanční nástroje
Sylabus mdulu: E Finance a finanční nástrje Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jiří Krátký 26. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem mdulu,
VíceKURZ: Inkluze v MŠ se zaměřením na problematiku PAS a syndrom ADHD
KURZ: Inkluze v MŠ se zaměřením na prblematiku PAS a syndrm ADHD Akreditace MŠMT -č. j. 31094/2016-1- 921 I/2.3 Vzdělávání pedaggických pracvníků MŠ (v rámci OP VVV) Kurz je zaměřen na prhlubení kmpetencí
Více! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91
STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990
VícePODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst
PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvdní seminář Vsetín, 1. listpadu 2017 www.zdravamesta.cz/ps2017 Tat akce byla připravena za finanční pdpry SFŽP a MŽP. Pdzimní škla NSZM Vsetín, 1. 11. 2017 Metdická pdpra
VíceProgram prevence nehod a bezpečnosti letů
SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.
VícePříloha A Informační memorandum k Projektu
Přílha A Infrmační memrandum k Prjektu Sutěž výběr strategickéh partnera d splečnéh pdniku spluzakládanéh Dpravním pdnikem hl. m. Prahy, akcivá splečnst, za účelem maximalizace ptenciálu rzvje území stanic
VíceZpráva o činnosti HV Svazu účetních
Zpráva činnsti HV Svazu účetních 1. HV SÚ Snaha řešit situaci vůči KCÚ direktivně se ukázala jak špatná a kntraprduktivní. Byl nutné situaci uklidnit a zárveň narvnat některé krky ze strany bývalé paní
VíceZpráva pro uživatele
Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních
VíceŠ K O L N Í R O K / ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT. Plán práce 2012/2013
Š K O L N Í R O K 2 0 1 2 / 2 0 1 3 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT Plán práce 2012/2013 Náplň činnsti Náplň práce ICT metdika vychází z vyhlášky 317/2005 upravené
VíceRole metodika v procesu zavádění a ověřování standardů kvality v praxi
Rle metdika v prcesu zavádění a věřvání standardů kvality v praxi Standardizace rgánu sciálně-právní chrany dětí na Městském úřadu v Třinci 20.05.2015 Standard kvality Standard nrma, kritérium, becně uznávaný
VíceNávaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy
Návaznst vzdělávacích prgramů DOX na Rámcvé vzdělávací prgramy Obsah Myšlenkvá základna [ 2 ] Klíčvé kmpetence [ 3 ] Návaznst vzdělávacích prgramů na RVP VV ZŠ a RVP VV G [ 3 ] Výtvarná výchva základní
VíceDoporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní
, 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka
VíceNÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ
Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání
Víceaneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro pedagogické pracovníky v oblasti EVVO
Rukvěť ekvzdělavatele I. Rukvěť (ek)vzdělavatele I. aneb Dpručení pr přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pr pedaggické pracvníky v blasti EVVO Vzdělávací akce pr pedaggické pracvníky charakteristika
VíceHREA EXCELLENCE AWARD 2013
HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)
VíceUniverzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní. Bakalářská práce
Univerzita Pardubice Fakulta eknmick-správní Bakalářská práce 2015 Pavel Babic Univerzita Pardubice Fakulta eknmick-správní Vybrané činnsti řízení lidských zdrjů v rganizaci Pavel Babic Bakalářská práce
VíceM E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE
M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE O PROJEKTU Předkládaný výtah Metdiky tvrby prgramu rzvje bce ( Metdika ) je výstupem prjektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektrnická metdická pdpra tvrby rzvjvých
VíceZápis z diskusního fóra pracovní skupiny č. 16
Zápis z diskusníh fóra pracvní skupiny č. 16 (Průřezvá skupina) Termín knání: 25. 5. 2017 Míst knání: Ostrava Mariánské Hry, budva DTO Facilitátři: Mgr. Jarslava Krömervá, PhDr. Jarslava Sýkrvá Téma: Kvalita
VíceUNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice
UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.
VícePříloha č. 2 Popis podporovaných aktivit
Přílha č. 2 Ppis pdprvaných aktivit Pdprvané aktivity pdpry typu A - Systémvá pdpra sciální práce v bcích (maximální dba realizace 24 měsíců): 1) Výkn sciální práce dle 63 zákna č. 111/2006 Sb., pmci v
VíceStrategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013
Strategické rámce správy a rzvje klasifikace DRG v rce 2013 Ministerstv zdravtnictví má až d knce rku 2013 uzavřenu s NRC prváděcí smluvu k prvádění některých činnstí týkajících se kultivace systému DRG
VíceŘízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010
Sylabus mdulu G: Řízení kvality, kntrling, rizika Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Branislav Lack Martina Plčákvá Kateřina Hrazdilvá Bčkvá - knzultantka 6. 12. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky
VícePLÁN ČERPÁNÍ TECHNICKÉ ASISTENCE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SODRŽNOSTI SEVEROZÁPAD
Sídl: Masarykva 3488/1, 400 01 Ústí nad Labem tel.: 475 240 600, fax: 475 240 610 www.nuts2severzapad.cz, www.eurpa.eu Pracviště: Závdní 353/88, 360 21 Karlvy Vary tel.: 353 502 624, fax: 353 502 353 e-mail:
VícePříjem a hodnocení žádostí o podporu
Příjem a hdncení žádstí pdpru Seminář pr žadatele ve Specifickém cíli 2.5 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Průběžná výzva č. 16 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Ing. Barbra Pirtvá
VíceNABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:
NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným
VícePRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020
PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním prgramu Živtní prstředí pr bdbí 2014 2020 Verze 5.0 Znění účinné d: 14. 10. 2015 Identifikace dkumentu Evidenční čísl: Zpracván dne: 9. 10. 2015 Verze
VíceKoncepce Smart Administration města Mohelnice
Mtt: Smart Administratrin = měkké metdy + tvrdá data Kncepce Smart Administratin města Mhelnice Draft 1.0, 25.1.2010 1. Obsah 1. OBSAH... 2 2. VYMEZENÍ SMART ADMINISTRATION... 3 3. SMART ADMINISTRATION
VícePioneers of Change Horní Rakousko - Jižní Čechy. Detail návrhu PoC (pojetí záměru ze strany českého partnerského týmu)
Pineers f Change Hrní Rakusk - Jižní Čechy Detail návrhu PC (pjetí záměru ze strany českéh partnerskéh týmu) 1 Účel kurzu Účelem je dsáhnut th, aby talentvaní jedinci realizvali své nápady, a t v příhraničním
VíceCAR FLEET SERVICE ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK. Tomáš Kabrhel
ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK Tmáš Kabrhel 1 T že dkáže ptimalizvat a ušetřit firemní klientele náklady na servis a pravy vzidel jen dkladuje neustále se rzšiřující se pčet vzidel ve správě včetně rzšiřující
VíceÚčetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)
Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.
VíceOrganizační řád Valná hromada Výkonný výbor Revizní komise
Organizační řád Valná hrmada (dále také jen VH) je nejvyšším rgánem sdružení a tvří ji členvé sdružení (FO) neb statutární zástupci členů - právnických sb. Valnu hrmadu svlává nejméně jednu rčně předseda
VíceVýživa a sport, základy fitness
Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků Výživa a sprt, základy fitness Autr kurzu: Vyučvací předmět: Rčník: Téma: Účel kurzu: Tělesná výchva, Bilgie (Chemie) Studenti středních škl d 16 let Výživa a
VíceVnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)
platná d 1.1.2016 Vnitřní předpis města Náchda pr zadávání veřejných zakázek maléh rzsahu (mim režim zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách) Zadavatel je pvinen ddržvat zásady transparentnsti, rvnéh
VíceETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ
ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ POLITIKA PRO DARŮ & POHOŠTĚNÍ Nabízení či přijímání bchdních darů a phštění je čast náležitým způsbem, jak si bchdní partneři prkazují vzájemnu úctu
VíceDohoda o výkonu pěstounské péče
Dhda výknu pěstunské péče Název rganizace: Centrum pr dítě a rdinu LATUS Právní frma: bčanské sdružení se sídlem Nýřanská 34, 323 26 Plzeň IČ: 22767452 reg. MVČR 4.11.2011.pd č.j. VS/1-1/86 311/11-R zast.
VíceOrganizační řád Občanského sdružení NHfree.net
Organizační řád Občanskéh sdružení NHfree.net revize 1.3 ze dne 22.2.2009 Občanské sdružení NHfree.net, Stříbrné Hry 121, 341 01 Nalžvské Hry, IČO 27038114, nhnet@seznam.cz, www.nhfree.net Zaregistrván
Více65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samostatná odborná práce
65 51 H/01 Kuchař číšník Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samstatná dbrná práce 1. Zadání samstatné dbrné práce (SOP) Předlžené zadání je sučástí jedntnéh zadání závěrečných zkušek a jeh realizace je pvinná.
Víceaneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost
Rukvěť ekvzdělavatele II. Rukvěť (ek)vzdělavatele II. aneb Dpručení pr přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pr dbrnu veřejnst Vzdělávací akce pr dbrnu veřejnst charakteristika Smyslem vzdělávacích akcí
VíceCena hejtmana Plzeňského kraje za společenskou odpovědnost pro rok 2014
Cena hejtmana Plzeňskéh kraje za splečensku dpvědnst pr rk 2014 1. Úvdem Cenu hejtmana Plzeňskéh kraje za splečensku dpvědnst pr rk 2014 vyhlašují: Rada Plzeňskéh kraje, Reginální hspdářská kmra Plzeňskéh
VíceIng. Jana Pilátová. Ing. Jana Dlabačová. Ing. Miloslava Halusková
Ing. Jana Pilátvá Půsbení ve Svazu prezidentka Svazu (2011 2015) předsedkyně Metdické rady Svazu pr pdnikatele členka Výbru pr tázky výknu účetní prfese šéfredaktrka časpisu Metdické aktuality Svazu dbrný
VíceMateriál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015
20. P ČOS 20. únra 2015 MATERIÁL Č. 20-06-03 Materiál pr jednání P ČOS Předkládá: Tmáš Kučera, člen P ČOS Cíle P ČOS Na 15. jednání P ČOS jsme věnvali dsti času hvru a v závěru i práci na cílech pr P ČOS
VíceCharakteristika hlavních skupin druhů dokumentů šedé literatury
Manuál Charakteristika hlavních skupin druhů dkumentů šedé literatury S s = 62 370 mm 2 210 mm A4 Charakteristika hlavních skupin druhů dkumentů šedé literatury
VíceBalíček oběhového hospodářství v Evropě
Balíček běhvéh hspdářství v Evrpě Pdkladvý materiál k debatě (9. 2. 2016, Evrpský dům) I. Úvd V sučasné dbě již k zajištění udržitelnéh růstu v Evrpské unii nestačí mdel, na který jsme byli v minulsti
VíceConfiguration Management
Evrpský sciální fnd Praha & EU: Investujeme d vaší buducnsti Cnfiguratin Management Tmáš Krátký tmas.kratky@prfinit.eu http://www.prfinit.eu/cz/pdpra-univerzit/univerzitni-vyuka Sftwarvý prces??? Sftwarvý
VíceVYMEZENÍ ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ. PROGRAM PODPORY PORADENSTVÍ VÝZVA I Poradenské služby pro MSP
Přílha č. 1 Ministerstv průmyslu a bchdu České republiky Sekce fndů EU Řídící rgán OP PIK VYMEZENÍ ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ PROGRAM PODPORY PORADENSTVÍ VÝZVA I Pradenské služby pr MSP Platnst d: 22. 07. 2019
VíceDům tří přání www.dumtriprani.cz
Dům tří přání Pmáháme dětem a jejich rdinám, které se citly v krizvé situaci. Naší snahu je umžnit těmt dětem bezpečný vývj v půvdní rdině. Pracviště dmu tří přání Ambulantně terénní centrum Terrnská 7,
VíceVŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.
VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007
Více