Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav informačních studií a knihovnictví. Zpráva z exkurze. Seminární práce

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví Zpráva z exkurze Seminární práce 2012 Ondřej Hotovec, 1. Ročník, Informační studia a knihovnictví

2 Na sobotní den jsme si naplánovali exkurzi do severních Čech do tamějších knihoven. Plánování a organizování zabralo organizátorům pár dní. Dělalo se poměrně hodně dopředu ostatně tak to má asi být. Ovšem to jsme netušili, jak dobře se to povede. Podle posledních informací které jsme všichni obdrželi všichni mailem od paní doktorky Slámové. Ve kterém byl zde detailní rozpis cesty s orientačními časy, abychom si udělali představu, jak to teda asi bude vypadat. Obdrželi jsme i telefon pro případ náhlých komplikací. Bohužel někteří z nás, jej byli nucení využít. Jak se pomalu blížil den výletu, tak jsme dle předpovědi počasí pomalu a jistě zjišťovali, že bude krásně teploučko. A že to vypadá na první teplý a prosluněný víkend. A tak jak se výlet blížil tak sic přes trochu skepse jsem se na výlet poměrně těšil. A říkal jsem si, že se nechám překvapit. Pravdou je to, že díky zkušenostem ze školních výletů ze střední a základní školy jsem měl trošku obavy. Jak jsem v závěru zjistil tak byli naprosto neopodstatněné. V pátek poslední den před exkurzí, jsme s několika spolužáky dolaďovali poslední detaily. A připravovali si větší svačiny. A začínali se těšit, což bych nazval dobrým znamením. A tak nastal den s velkým d. Ten den jsem měl velice nedočkavou náladu a nemohl jsem ani pořádně dospat. A tak se stalo, že už ve 4:30 jsem doma v kuchyni snídal. Po chvilce jsem vymyslel, že když už jsem vzhůru tak bych mohl ještě malinko pomoci svému zdraví a tak jsem se v 5:00 vydal ven na inline brusle a dal si v nedalekém parku malou rozcvičku cca 5km svižnou jízdou a už v tuto dobu jsem věděl, že výlet bude mít nádherné počasí. Vítr byl lehce chladný a slunce se probíjelo na oblohu, a čím více se probíjelo tak už i takhle brzo po ránu hřálo takovým krásným svěžím způsobem, který umí pouze ranní sluníčko. Když už jsem začínal cítit lehké tahání ve svalech tak jsem věděl, že je to tak akorát. A tak jsem vyrazil zpět domů. A provedl osvěžující ranní sprchu (přeci nebudu celý den v autobuse spolužačkám smrdět pod nos =)). A krásně osvěžený jsem si ještě přečetl ranní tisk. A následně jsem vyrazil směrem k Poliklinice Budějovická, kde jsme měli mít sraz. Díky krásně volné Praze v těchto ranních hodinách se mi podařilo z Černého Mostu na Budějárnu dojet cca za 15 minut a tak jsem tam byl půl hodiny před požadovaným časem spolu s dvěma dalšími spolužáky. Tak jsme ještě s dalším spolužákem šli nakoupit poslední zásoby hlavně teda pití. Po návratu zpět na místo sraziště jsme zjistili, že už je nás více a jak se minuty sunuly tak nás tam bylo stále více. Při čekání na ostatní, jsme probrali školní povinnosti, a naše dosavadní snažení na této vysoké škole. V 7:30 jsme přesně podle plánu nasedli do autobusu. Ale bohužel jsme ještě třicet minut čekali na posledního opozdilce pana Ledvinku. Ten právě využil stejně jako Hajk, který ovšem oznámil, že zaspal a nemá šanci nás již dostihnout, telefon na paní doktorku Slámovou. Takže jsme vyjeli s půlhodinovým zpožděním tj. cca v 8:00. Vyjeli jsme po jižní spojce směr Liberec. Díky našemu zpoždění jsme ještě chytli ranní špičku a tak jsme dalších 30 minut stáli v koloně. Zbytek cesty do Liberce byl naštěstí již bez komplikací. A tak jsme v 9:50 stáli před Severočeským muzeem v Liberci. Což bylo cca s padesátiminutovým zpožděním oproti původnímu plánu. Naštěstí o nás věděli a v průběhu cesty jsme je informovali o nabraném zpoždění. A tak nás provedli knihovnou Severočeského muzea, uvnitř jak bylo naplánováno. Po cestě do Liberce nám paní doktorka Slámová pověděla několik organizačních slov, co, kdy a jak nás dnes čeká. Dále nám přiblížila nám také, co od nás bude

3 požadovat jako výstup (tuto práci). Potom co jsme dojeli k Severočeskému muzeu, nás čekalo velice příjemné překvapení, nebo alespoň mne. A to že budova muzea je krásně udržovaná a zasazená do hezkého parčíku. Celá budova je postavena v romanticko-historizujícím stylu dle návrhu profesora Ohmanna z Prahy. Po pár úvodních slovech na přivítání jsme byli pozvání dovnitř a rovnou zavedeni do tamější knihovny. Kde nám byly postupně řečeny všechny důležité informace, které jsme pro potřeby exkurze potřebovali vědět. Takže to vezmeme hezky pěkně popořádku. Zřizovatelem Severočeského muzea v Liberci je Liberecký kraj, který ji zřizuje jako příspěvkovou organizaci. Zdejší knihovna spadá pod Severočeské muzeum. První zmínky o knihovně pocházejí z roku 1884, kdy dochází k její reorganizaci. Knihovna se ve své historii velice rozšiřovala a největší rozkvět zažila na zlomu devatenáctého a dvacátého století. Na konci devatenáctého století dostává knihovna nové prostory se studovnou a v těchto prostorech sídlí knihovna dodnes. V knihovně je dnes přes svazků tematicky složených do tří oblastí a tj. přírodovědecká, historická a uměleckohistorická. Dle mého názoru tamější knihovnice je nejvíce pyšná na velikou sbírku obrazových předloh k uměleckořemeslným vzorům. Ty nám byly také ukázány, a je pravdou, že byly nádherné. Knihovna je otevřená pro širokou veřejnost. Každý ji může navštěvovat, a nabízí velikou škálu knihovnických služeb. A to od výpůjční činnosti, evidence, zajišťuje vazbu knih a časopisů, MVS, revize, provádí digitalizaci fondu a další běžné knihovnické činnosti. Knihovna připravuje i mnoho akcí pro veřejnost jako například prezentace knihovních fondů sborníky, dále například prezentace sbírky map. Knihovna jelikož je součástí Severočeského muzea má otevřeno stejně spolu s muzeem. Severočeské muzeum dále vydává vlastní Čtvrtletník Severočeského muzea v Liberci. Po přednášce paní knihovnice Beňadíkové nám pronesl ještě pár slov ředitel Severočeského muzea pan Křížek. Který nám ještě navíc ukázal mimo jiné výstavu Loukamosaic, kde návštěvníci skládají ze

4 střípků obsažených v připravených sadách do šestiúhelníkové krabičky vzory a ty se se jako celky sestavují do veliké mozaikové louky. Tímto naše návštěva v Severočeském muzeu v Liberci končí. A svižným krokem jsme vyrazili směrem ke Krajské vědecké knihovně v Liberci. Ta byla vzdálená cca 10 minut svižné chůze a tak jsme vzorně šlapali. Cestou jsme obdivovali staré měšťanské domy často s letopočty nad dveřmi z 18. století. A tak jsme pomalu došli kolem Technické Univerzity v Liberci, kde byla vidět zajímavě řešená knihovna v jakési skleněné kopuli. Tu jsme ovšem pouze minuli a vydali se za roh, kde již byla překrásná novodobá stavba Krajské vědecké knihovny v Liberci. Tato budova nazývaná také jako Stavba smíření. Která vznikla na místě bývalé synagogy. A k níž také přiléhá z historických a památečních důvodů menší synagoga, která je součástí budovy knihovny. Po vstupu do této krásné budovy nás přivítala paní ředitelka Mgr. Blanka Konvalinková. Ta nás uvítala a představila nám v rychlosti program. Po té nás zavedla do přednáškového sálu. A povyprávěla nám o historii knihovny a její faktografické údaje. A tak jsme se v příjemném prostředí dozvěděli mnoho zajímavých věcí. Zřizovatelem knihovny je Liberecký kraj a spolufinancuje ji město Liberec a mnoho dalších sponzorů, dárců a partnerů. Knihovna je zřízena jako příspěvková organizace. Kořeny této knihovny šahají velice hluboko do historie a jako svůj prvopočátek považují knihovnu děkana P. Antona Kopsche z roku Během let se knihovna vyvíjela a rozšiřovala, až cca na svazků v roce 1954 bohužel v tomto roce knihovnu také zachvátil požár. Tento požár nenávratně zničil svazků. V roce 1995 byl započat projekt novostavby knihovny Stavba smíření pod záštitou V. Havla a R. Herzoga. O rok později byla zahájena stavba a další rok na to byl položen základní kámen. Stavba byla dokončena v roce V roce 2001 byla knihovna otevřena pro veřejnost. Mezi hlavní oddělení v této knihovně patří: Informační služba, Studijní knihovna a periodika, Všeobecná knihovna, Hudební knihovna, Knihovna pro děti a mládež, DTP studio a Knihařská dílna, Germanika z českých zemí, Rakouská knihovna, Goethe-Institut a Britské centrum. Celkem ve fondu knihovny je přes 1,2 milionu knihovních jednotek. Fond knihovny tvoří dokumenty pro děti, mládež i dospělé, naučná literatura i beletrie. Návštěvníci jsou složeni ze všech vrstev. Knihovna se snaží zvyšovat gramotnost mládeže a tak má i mnoho programů právě pro děti předškolního a školního věku. Knihovna je velice pěkně řešená a je velice vzdušná a působí velice příjemným dojmem. A z oken

5 byl poměrně hezký výhled na Ještěd. Po přednášce paní ředitelky Mgr. Blanky Konvalinkové jsme si celou knihovnu prošli a to i včetně zázemí. Viděli jsme členění knihovny atd. a seznámili jsme se s názorem paní ředitelky, že každá knihovna by měla mít dobrou kavárnu, s čímž se naprosto ztotožňuji. Po návratu do přednáškového sálu jsme se s paní ředitelkou rozloučili a vyrazili směr oběd. Rezervaci jsme měli v pizzerii. Většina z nás si dala pizzy. Trošku jsme byli zaraženi jejich velikostí a poctivostí. Většině z nás nezbylo nic jiného než si je nechat zabalit (i já ostuda sem ji nezvládl dojíst). Po obědě jsme opět nasedli do autobusu a vyrazili směr Rumburk. Po cestě nám paní doktorka Slámová vyprávěla o zdejším kraji. Po příjezdu do Rumburku, autobus zastavil přímo před městskou knihovnou, což byl další z cílů naší cesty. Budova knihovny mi hned na první pohled připomínala klášter. Z venku vypadal kapánek zanedbaně. Hned ve dveřích nás přivítala paní ředitelka Candríková. Ta nás zavedla do sálu, a jak jsem procházel chodbou, viděl jsem poměrně hezké prostředí. V sále, který byl v pěkném stavu, i když působil staře a majestátně nám paní ředitelka představila knihovnu. Dozvěděli jsme se opět veškeré faktografické údaje. A tak Městská knihovna Rumburk je menší knihovna s bohatou historií, kdy první zmínky o knihovně zde ve městě pocházejí z roku 1882, kdy zde vznikla první veřejná knihovna v Rumburku. Po mnoha stěhování a rozšiřování se nakonec v roce 1994 přestěhovala do dnešního sídla v rumburském klášteře, který byl od roku 1950 prázdný. Knihovna za tu dobu již nashromáždila svazků knih a 6500 zvukových dokumentů a mnoho dalších. Zřizovatelem je město Rumburk, jako příspěvková organizace. Knihovna má návštěvníků ročně. Po krátkém představení knihovny následovala prohlídka, kdy jsme si všichni všimli nádherného nábytku, který působil starobylým dojmem. A velice dobře zapadal do klášterních prostor, i přes jeho relativní novotu. Prošli jsme celkem čtyři části knihovny a to oddělení pro dospělé se studovnou, oddělení pro děti, hudební oddělení a výstavní místnost. Dále je zde v podkroví sklad knih. Po prohlídce jsme se rozloučili a vydali se podívat se na Loretu. Kde jsme viděli, jak probíhá rekonstrukce. Některé části jsou již pěkně opravené a některé ještě budou chvilku potřebovat. Po prohlídce Lorety jsme se vydali na malé občerstvení do Vinárny, která se nachází ve sklepních prostorách Městské knihovny Rumburk. Během našeho občerstvování se s námi rozloučila paní doktorka Slámová a my pokračovali do Prahy, kde naše exkurze končí opět v místě výjezdu. V celku jsem tedy byl s exkurzí nadmíru spokojen, viděl jsem zajímavá místa a něco zajímavého jsem se dozvěděl. A těším se, pokud se podaří zorganizovat podobný výlet.

6 Povinné otázky k exkurzi: 1. SM Kdo se může stát uživatelem knihovny SM? Kdokoli, knihovna SM je veřejná. 2. SM Jaké akce nabízí SM pro veřejnost? Z aktuálních: ukázky map ze zdejších fondů, prezentace sborníků atd. 3. SM Kdy je knihovna SM otevřena? Je otevřena stejně spolu s SM. Krom pondělků. 4. SM Vydává SM nějaké vlastní publikace? Ano vydává Čtvrtletník Severočeského muzea v Liberci 5. Kolik pater má KVKLI? Toto je velice záludné, jelikož je zde mnoho mezipater. Ale dle mého názoru Jaká stavba je součástí KVKLI? Synagoga 7. Jaké služby/akce nabízí KVKLI pro děti? Bibliografické lekce, čtení dětí dětem atd. 8. Jaké služby/akce nabízí KVKLI pro seniory? Čtení v domě seniorů. (Předčítání) 9. Jaké služby nabízí KVKLI pro knihovníky? Porady pro regionální funkce. 10. Jakou významnou konferenci každoročně pořádá KVKLI? Konferenci o Švýcarském knihovnictví, Konference knihovníků Euroregionu Nisa 11. Jaká je otevírací doba oddělení pro dospělé v MKR? Pondělí 9:00-12:00, 13:00-17:30, Úterý 13:00-17:30, Čtvrtek 13:00-17:30, Pátek 9:00-12:00, 13:00-17:30, Sobota 8:00-11: První veřejná knihovna v Rumburku zpřístupněná v roce? V objektu kláštera sídlí knihovna od roku? Hudební oddělení nabízí kolik zvukových dokumentů? 6500