Mendelova univerzita v Brně. Změny ve složení aktuálního zaplevelení ovocných sadů v průběhu vegetace

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Změny ve složení aktuálního zaplevelení ovocných sadů v průběhu vegetace Diplomová práce Vedoucí diplomové práce Ing. Jan Winkler, Ph.D. Vypracovala Bc. Šárka Kotrbová Lednice 2012

2

3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Změny ve sloţení aktuálního zaplevelení ovocných sadů v průběhu vegetace vypracovala samostatně a pouţila jen zdroje informací, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici dne... Podpis studenta..

4 Poděkování Děkuji vedoucímu diplomové práce panu Ing. Janu Winklerovi, Ph.D. za jeho čas, cenné rady a odborné připomínky, které mi poskytl při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat Ovocnářskému druţstvu v Brně za moţnost vyuţití sadu pro sledování plevelů v průběhu vegetace. Jmenovitě pak děkuji panu Ing. Josefu Viktorinovi, předsedovi druţstva a panu Karlu Blahovi, pracovníkovi pro provoz, ochranu a agrotechniku sadů za informace a odborné rady.

5 Obsah 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Plevelné rostliny - pojem Rozdělení plevelů Rozdělení dle výskytu Rozdělení dle původu Rozdělení dle biologických vlastností Rozdělení dle škodlivosti Šíření plevelných rostlin Rozmnoţování plevelů Pohlavní (generativní) rozmnoţování Nepohlavní (vegetativní) rozmnoţování Hospodářský význam plevelů Škodlivost plevelů Uţitečnost plevelů Regulace plevelných druhů Regulace pomocí herbicidů Rezistence plevelů vůči herbicidům Mechanická regulace plevelů Původ jabloní Specifické faktory pěstování jabloní Plevele ovocných sadů METODIKA PRÁCE Charakteristika zvoleného podniku Metodika sledování plevelných druhů VÝSLEDKY PRÁCE Vyhodnocení zaplevelení ovocného sadu na jaře Vyhodnocení zaplevelení ovocného sadu v létě Vyhodnocení zaplevelení ovocného sadu na podzim Statistické vyhodnocení... 51

6 6 DISKUSE ZÁVĚR SOUHRN A RESUME SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY... 66

7 1 ÚVOD Motto: Co je to plevel? Rostlina, jejíž hodnota nebyla ještě objevena. (R. W. Emerson) Přítomnost plevelných rostlin v pěstovaných plodinách je známá jiţ od dob vzniku samotného polního hospodářství. Při pouţití správné agrotechniky se stávají pěstované plodiny dominantní sloţkou porostu. V opačném případě je moţné, ţe nad plodinami získají převahu plevelné druhy, coţ samozřejmě není ţádoucí. Tento jev má zpravidla negativní důsledky na přímé náklady, kvalitu produkce a výnos plodiny. Velice významná jsou proto všechna opatření vedoucí ke sníţení negativních vlivů plevelů (DVOŘÁK, 1998). Dle HRONA (1974) je při regulaci neţádoucích rostlin nejprve nutné stanovit diagnózu zaplevelení plodiny, dále spolehlivě určit prognózu vývoje a významu zaplevelení a na základě toho zvolit postup komplexní regulace plevelů. Ovocnářská unie na svých internetových stránkách uvádí, ţe v České republice se v současné době pěstuje ovoce na ploše zhruba ha intenzivních sadů. Na této výměře se pak kaţdoročně vyprodukuje průměrně tun ovoce. Kromě tohoto mnoţství se vypěstuje dalších tun v extenzivních sadech a zahradách. Hlavním ovocným druhem pěstovaným v České republice jsou jabloně. V intenzivních výsadbách se kaţdoročně vyprodukuje tun konzumních jablek. Stěţejními odrůdami jsou Idared, Golden Delicious, Jonagold, Šampion, Rubín, Gloster ad. Velmi důleţité je také pěstování višní pro zpracování. Ročně je v České republice vyprodukováno 10 tisíc tun a stávají se významným exportním artiklem. Na jiţní Moravě je navíc velmi významné pěstování broskví a meruněk, dále jsou v sadech pěstovány švestky, hrušky a rybízy (KOLEKTIV AUTORŮ, 2011). Tato práce se zaměřuje na plevelné druhy vyskytující se v ovocném sadu a sledování změn ve sloţení aktuálního zaplevelení v průběhu vegetace. Regulace plevelů je poměrně obtíţnou a náročnou agrotechnickou záleţitostí, a proto je velmi důleţité věnovat jí značnou pozornost. 7

8 2 CÍL PRÁCE Vyhodnocení druhového sloţení plevelů ve vybraném ovocném sadu Stanovení rozdílů v zaplevelení na odlišných stanovištích v sadu Vyhodnocení změn v zaplevelení ve sledovaném období Zjištění plevelných druhů, které mohou výrazně škodit ovocným stromům ve vybrané lokalitě Navrţení úpravy regulace nejškodlivějších nalezených plevelných druhů 8

9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Plevelné rostliny - pojem Jako plevelné lze označit takové rostliny, které se vyskytují na polích, loukách a zahradách proti vůli člověka. Rostou zde vedle pěstovaných rostlin a patří mezi jedny z nejvýznamnějších škodlivých činitelů (MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL., 2005). FLOWERDEW (2011) označuje plevel jako rostlinu, která roste na neţádoucím místě, je velice invazivní, nebo se sama dobře rozmnoţuje. LIEBMAN, MOHLER a STAVER uvádějí, ţe plevelné rostliny jsou nejčastěji vnímány jako neţádoucí součást agroekosystémů, jelikoţ sniţují výnosy a vyţadují značné mnoţství lidské práce i technologie, aby se co nejvíce zabránilo ztrátám na kulturních rostlinách. V dřívějších dobách byly tyto rostliny odstraňovány převáţně ruční prací, později mechanicky a v posledních letech převáţně chemicky pomocí herbicidů. 3.2 Rozdělení plevelů Rozdělení dle výskytu DVOŘÁK A SMUTNÝ (2008) dělí plevelné rostliny dle místa jejich výskytu do čtyř základních skupin. V první řadě se jedná o polní plevele, které se vyskytují na orných půdách, v zahradách, ovocných a okrasných sadech, vinohradech, chmelnicích atd. Ideální je pro ně přiměřeně zkypřená a ţivinami zásobená půda. Další skupinu představují luční plevele, coţ jsou plevele luk, pastvin, okrasných trávníků atd. Vyhovují jim stanoviště pokrytá trvalým, převáţně travním porostem. Třetí skupinou jsou vodní plevele vyskytující se převáţně u vodních nádrţí, toků, zavlaţovacích systémů atd. Do čtvrté skupiny se řadí lesní plevele, pro které jsou ideální podmínky lesních porostů, a škodí zejména stromům v prvních letech po výsadbě Rozdělení dle původu Plevele je moţné rozdělit z mnoha dalších různých hledisek. Jedním z nich je rozdělení podle původu. 9

10 MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL. (2005) dělí rostliny dle původu následovně: I. APOFYTY, původní plevelné rostliny, vyskytující se na člověkem pozměněných stanovištích, jako je např. orná půda. Patří sem pýr plazivý (Elytrigia repens), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) atd. II. ANTROPOFYTY, coţ jsou druhy cizího původu, introdukované. Tyto lze dále dělit následovně: 1) Hemerofyty druhy člověkem zavlečené úmyslně a) Ergasiofyty rostliny rostoucí na určitém území pouze v pěstované kultuře. Nemají význam jako plevely. b) Ergasiofygofyty pěstované rostliny, zplaňující a dále se šířící. c) Ergasiolipofyty dříve pěstované rostliny, které se dodnes udrţují na našem území jako zbytky kultur. 2) Xenofyty druhy zavlečené člověkem neúmyslně a) Archeofyty zavlečeny do roku 1500 (před objevením Ameriky). Do této skupiny patří např. kopřiva ţahavka (Urtica urens) a chrpa modrá (Centaurea cyanus). b) Neofyty k zavlečení došlo aţ po roce Patří k nim např. turanka kanadská (Conyza canadensis) či laskavec zelenovlasý (Amaranthus powellii). Tato skupina se dále dělí na: - Efemerofyty druhy zavlečené na druhotná stanoviště, kde se vyskytují pouze krátkodobě. - Epoekofyty zdomácnělé a rostoucí pouze na člověkem pozměněných stanovištích. Řadí se k nim např. pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora), laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), starček jarní (Senecio vernalis). - Neoindigenofyty jsou schopné rozšiřovat se i do přirozených porostů. Patří sem např. rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis) či zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). 10

11 3.2.3 Rozdělení dle biologických vlastností Plevelné druhy se dále dělí dle biologických vlastností, tedy podle délky ţivota rostlin, způsobu rozmnoţování, doby klíčení a vzcházení apod. Toto rozdělení je klíčové pro volbu správné a vhodné regulace (MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL. (2005). MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL. (2005) uvádějí rozdělení plevelů dle biologických vlastností takto: I. jednoleté, jejichţ ţivotní cyklus proběhne do jednoho roku nebo za jedno vegetační období. Rostliny se rozmnoţují pouze semeny. Do této skupiny lze zařadit většinu plevelných druhů a tyto rostlinné druhy se dělí do čtyř kategorií. První kategorií jsou tzv. efemérní plevely, vzcházející na podzim, během zimy nebo brzy na jaře. Jejich ţivotní cyklus je velmi krátký, nepatří tedy mezi významné plevely. Řadí se k nim např. rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia). Do druhé kategorie se zařazují časně jarní plevely, které svůj vývoj začínají velmi brzy na jaře, ale jsou schopny vzcházet prakticky během celé vegetační doby. Lze sem zařadit např. opletku obecnou (Fallopia convolvulus), drchničku rolní (Anagallis arvensis) atd. Třetí kategorii představují pozdně jarní plevely, které vzcházejí aţ při vyšších teplotách půdy. Vzcházení probíhá na jaře, ale také v létě a během teplého podzimu. Patří sem např. merlík bílý (Chenopodium album), jeţatka kuří noha (Echinochloa crus galli) atd. Čtvrtou kategorií jsou ozimé plevely. Patří k nim většina plevelných druhů. Rostliny vzcházejí koncem léta nebo na podzim a do zimy vytvoří nejčastěji listovou růţici. Na jaře pak pokračují ve vývoji. Semena rostlin jsou schopná klíčit prakticky během celé vegetační sezóny. Do této kategorie se řadí např. kokoška pastuší tobolka Capsella bursa pastoris) či úhorník mnohodílný (Descurainia sophia). II. dvouleté aţ vytrvalé plevely rozmnoţující se převáţně generativně. Přestoţe se rostliny rozmnoţují převáţně generativním způsob, většina z nich je schopna se mnoţit také vegetativně (částmi kořenů). Řadí se k nim např. smetánka lékařská (Taraxacum officinale), jitrocel větší (Plantago major) nebo šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius). III. vytrvalé plevely rozmnoţující se převáţně vegetativně. Tyto rostliny se intenzivně rozrůstají a šíří do okolí mateřské rostliny a po pozemku. Na orné půdě se zpravidla rozmnoţují vegetativně, ale na ulehlých a neobhospodařovaných lokalitách 11

12 převaţuje generativní způsob rozmnoţování (MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL., 2005) Rozdělení dle škodlivosti Velmi důleţité je členění plevelů podle jejich škodlivosti, především z hlediska volby správného agrotechnického zásahu. Základem této kategorizace je ohroţení a nebezpečí pro určitou plodinu nebo kulturu v daných ekologických podmínkách a nutnost provádění radikálních regulačních zásahů. MIKULKA ET. AL. (1999) dělí plevele dle jejich škodlivosti do tří skupin, a to: 1. velmi nebezpečné plevele statné rostliny, které představují nebezpečí pro plodinu jiţ v malém počtu. Je třeba věnovat jim zvýšenou pozornost a v případě přemnoţení uplatnit radikální mechanický nebo herbicidní zásah. 2. příleţitostné (přechodné) plevele většina polních plevelů. Rostliny dosahují středního vzrůstu a při normálním zaplevelení nepředstavují potenciální nebezpečí pro plodiny. Stupeň nebezpečnosti se zvyšuje aţ při přemnoţení a je nutný radikální zásah. 3. bezvýznamné (zanedbatelné) plevele druhy drobnějšího vzrůstu, které se nachází v přízemní vrstvě porostu. Při běţném výskytu, případně přemnoţení, nepředstavují pro plodinu ţádné nebezpečí. 3.3 Šíření plevelných rostlin KOHOUT (1997) uvádí několik moţných způsobů roţšiřování plevelných rostlin. Velmi významné je šíření vysemeněním dozrálých druhů na poli, coţ zvláště podporuje sklizeň ţacími mlátičkami. Dalšími moţnostmi rozšiřování je dlouhověká zásoba semen plevelů v půdě, šíření plevelů z ohnisek zaplevelení větrem, vodou, nekvalitními statkovými hnojivy či osivem. Expanze rostlin byly v průběhu vývoje zemědělské činnosti různě intenzivní. Jiţ v období pravěku změny souvisely s primitivní zemědělskou činností, docházelo tedy k šíření plevelů z ruderálních lokalit na ornou půdu. Období šíření plevelných rostlin pokračovalo ve starověku, kdy se rozšiřoval obchod a komunikace s Asií a začínaly se na naše území dostávat euroasijské druhy. V novověku pak po objevení Nového světa k nám byly postupně zavlékány druhy ze Severní a Jiţní Ameriky (MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL., 2005). 12

13 Potenciální invaze druhů na nová území je podmíněna způsobem preadaptace získaným ve vlasti, moţnostmi transportu nebo migrace a také příznivými lokálními podmínkami, usnadňujícími kolonizaci po příchodu nových druhů do nových podmínek (JEHLÍK ET. AL., 1998). Rostliny se po zavlečení do nových teritorií chovají různě, některé v nových podmínkách prostředí neobstojí, jiné se novým lokalitám naopak přizpůsobí velmi dobře. Invaze je známá jako proces, během něhoţ zavlečený druh překonává různé překáţky a jednotlivé fáze tohoto procesu je moţné definovat pomocí bariér, jeţ se danému druhu podařilo překonat. Introdukce neboli zavlečení znamená, ţe rostlina prostřednictvím člověka překonala hlavní geografickou bariéru. Některé druhy přeţívají jako přechodně zavlečené, mohou se po určitou dobu i rozmnoţovat, ale jejich přítomnost v území nikdy nepřestane být závislá na opakovaném zavlékání člověkem (PYŠEK, TICHÝ, 2001). 3.4 Rozmnoţování plevelů Plevelné druhy se rozmnoţují pomocí diaspor. Jak uvádí MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL. (2005), diasporou je chápán kaţdý jednotlivý orgán povahy generativní nebo vegetativní, z kterého se vytvoří nová rostlina. Plevely se vyznačují vysokou plodností, jejich diaspory se uchovávají po dlouhou dobu v půdě a jsou rozšiřovány mnoha způsoby na různé vzdálenosti od rostliny. Jsou-li příznivé ekologické podmínky, vede reprodukční proces k rozmnoţení, mnohdy aţ přemnoţení daného druhu. V porovnání s plodinami mají plevele vyšší reprodukční potenciál (DVOŘÁK, SMUTNÝ, 2008) Pohlavní (generativní) rozmnoţování Jedná se o základní způsob rozmnoţování a je vlastní všem plevelným druhům. Diasporami tohoto rozmnoţování jsou výtrusy, plody nebo semena (MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL., 2005). KORČÁKOVÁ (2011) uvádí, ţe mnoţství semen je vlastnost druhově specifická, úzce závislá na ekologických podmínkách stanoviště (půdní, klimatické a prostorové). Mnoţství vyprodukovaných semen jedním druhem na vyhnojeném stanovišti je jiné neţ na stanovišti ţivinami chudém s konkurencí dalších rostlin. 13

14 Snahou plevelných rostlin je setrvání jednotlivýh druhů na dané lokalitě. Dle HRONA (1957) se proto většina polních plevelů vyznačuje vysokou produkcí semen či plodů, coţ je jednou z hlavních příčin jejich značně obtíţné regulace Nepohlavní (vegetativní) rozmnoţování Lze hovořit o doplňkovém způsobu rozmnoţování, často vyuţívaném některými vytrvalými druhy plevelů (MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL., 2005). Přesto ale v některých případech vegetativní rozmnoţování nabývá převahu nad generativním, zvláště u pýru plazivého či pcháče osetu (DVOŘÁK, SMUTNÝ, 2008). Diasporami vegetativního původu jsou např. cibule, hlízy, pacibulky, části oddenků a kořenů s adventivními pupeny. I v případě nepříznivých podmínek prostředí, ve kterých se rostlina ať uţ krátkodobě či dlouhodobě nachází, je tedy zajištěno zachování druhu. Zaplevelení můţe však vzniknout i z velmi malých orgánů vegetativního rozmnoţování. Velmi důleţitá je ţivotnost a regenerační schopnost těchto orgánů, coţ závisí např. na jejich stáří a zdravotním stavu, obsahu zásobních látek, ročním období či podmínkách prostředí při regeneraci (MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL., 2005). 3.5 Hospodářský význam plevelů Škodlivost plevelů Škodlivost plevelů dle DVOŘÁKA A SMUTNÉHO (2008) můţe být buď přímá, nebo nepřímá. Přímý škodlivý vliv plevelů na pěstované plodiny je důsledkem jejich konkurence. Nejškodlivější plevelné druhy mají nejlepší konkurenční schopnosti. Mnohé druhy plevelných rostlin mají schopnost vzdorovat zamokření, mrazu a dalším nepříznivým podmínkám. Některé plevelné druhy kvetou zhruba ve stejném období jako ovocné stromy, mohou bý tedy konkurencí při opylování. Plevele ochuzují kulturní plodiny nejen o vláhu, ale také o ţiviny. Tato schopnost je dána mohutností kořenového systému a hloubkou zakořenění. Některé plevelné druhy jsou schopny z půdy přijímat vláhu lépe neţ kulturní rostliny. Silně zaplevelené půdy se vyznačují nejen nedostatkem vody, ale 14

15 také niţší teplotou neţ půdy nezaplevelené. Je to způsobeno především zvýšeným odpařováním vody plevelnými rostlinami a zastíněním povrchu půdy bohatě olistěnými plevely, a tím je omezeno prohřívání půdy slunečními paprsky. Takovéto půdy jsou charakteristické podstatně zhoršenými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi a tedy i ţivotními podmínkami pro kulturní rostliny (HRON, 1957). Nepřímá škodlivost se projevuje tak, ţe plevelné rostliny podporují rozšiřování chorob a škůdců kulturních plodin. Na mnoha plevelech ţijí původci četných chorob, které mohou být přenášeny na plodiny. Mnohé plevele také poskytují potravu a úkryt různým ţivočišným škůdcům. Řada plevelných druhů je známa produkcí alergenů. K nejrozšířenějším typům alergických onemocnění pak patří pylová alergie (DVOŘÁK, SMUTNÝ, 2008) Uţitečnost plevelů HRON (1957) uvádí, ţe uţitek plevelů je ve srovnání s jejich škodlivostí velmi nepatrný. Některé plevelné druhy mohou být v mládí dobrou pící. Jiné druhy lze pouţít jako organické hmoty do kompostů nebo na zelené hnojení, nízké druhy, jako např. rdesno ptačí (Polygonum aviculare), vytváří husté, souvislé porosty a chrání tak částečně půdu před nadměrným vysoušením a moţnou erozí. U některých druhů polních plevelů lze hovořit o určitém uţitku v tom smyslu, ţe poskytují bohatou pastvu včelám. Dle DVOŘÁKA A SMUTNÉHO (2008) bylo dokázáno, ţe pyl a nektar hluchavek jsou nenahraditelnou jarní potravou pro matky čmeláků, které přezimovaly a zakládají nové kolonie. Uvnitř porostů se vyskytují mimo jiné hlubokokořenící druhy plevelů, jeţ přivádějí do rizosféry plodin ţiviny, které jsou jinak pro tvorbu výnosu nevyuţitelné. Četné druhy patří také mezi léčivé rostliny. 3.6 Regulace plevelných druhů K potlačování neţádoucích plevelných druhů vynakládali zemědělci vţdy mnoho času i finančních prostředků. Zpočátku se jednalo pouze o ruční práci, postupem času o vyuţívání mechanismů a vymýšlení pěstitelských technologií, jak podpořit konkurenční schopnost porostů za pomoci hnojení, herbicidů atd. (MIKULKA ET. AL., 1999). 15

16 Růst kořenového systému stromů je nejvíce ovlivňován uvnitř zhruba 2 m širokých příkmenných pásů. V příkmenných pásech je tedy nutné odstraňování plevelů z toho důvodu, aby nekonkurovaly ovocným dřevinám z hlediska důleţitých ţivotních faktorů. Regulace vytrvalých plevelných druhů je sloţitější neţ v případě jednoletých plevelů. Vytrvalé plevele se rozmnoţují generativně, ale mohou se mnoţit i vegetativním způsobem. Vytváří mohutný kořenový systém, v mnoha případech s kořenovými výběţky či oddenky, které jsou zdrojem zaplevelení (NÁMĚSTEK, 2011). Existuje několik způsobů regulace plevelů v sadech. Jedním z nich je dle NÁMĚSTKA (2011) mělká kultivace nebo okopávka, dále seţínání plevelů, nastýlání půdy, aplikace herbicidů nebo kombinace chemických a mechanických metod regulace plevelů Regulace pomocí herbicidů Nejúčinnějším způsobem regulace plevelů je aplikace doporučených herbicidů, přičemţ velmi vhodné je vyuţívat herbicidy povolené pro integrované systémy pěstování ovoce (ANDR, PRAŢÁK, NÁMĚSTEK, 2010). Pojmem herbicid se označuje chemický přípravek, který má za úkol ničit neţádoucí vegetaci. V uţším slova smyslu je pak herbicid chápán jako chemická sloučenina, která je nositelem biologických vlastností uplatňujících se při ničení neţádoucí vegetace (MULLER, RATAJ, ZEMÁNEK, 1960). Rozsáhlejší poţívání herbicidů je zaznamenáno od počátku padesátých let minulého století a jejich vývoj probíhá velmi rychle. Bez aplikace účinných herbicidních přípravků není v dnešní době moţné pěstovat naprostou většinu plodin. Bylo prokázáno, ţe zavedení nových herbicidních látek významně ovlivňuje druhové sloţní plevelů nejen v ovocných sadech (KNEIFELOVÁ, MIKULKA, 2003). Pravidelné ošetřování systemicky působícími listovými herbicidy zabraňuje nárůstu zaplevelení zejména problematickými vytrvalými plevelnými druhy. Proti jednoletým plevelům, které mohou intenzivně vzcházet po celou vegetační dobu, je naopak vhodné ošetření přípravky působícími přes půdu. Ty jsou schopné minimalizovat jejich vzcházení po několik týdnů aţ měsíců (ANDR, PRAŢÁK, NÁMĚSTEK, 2010). Při regulaci plevelů v plodících výsadbách jsou s ohledem na tvorbu výnosu důleţitá dvě období, a to kvetení stromů a období intenzivního růstu plodů, coţ je u 16

17 jádrovin od června do září. Ovocnáři mají v současné době k dispozici celou řadu herbicidů. Nezbytně nutné je však dodrţování určitých zásad při jejich aplikaci. Důleţité je v první řadě správné určení plevelných druhů a výběr herbicidu dle plevelného spektra. Samotná aplikace herbicidů by měla být provedena ve vhodném aplikačním termínu (glyphosatové herbicidy v plném růstu plevelů, půdní herbicidy před vzejitím plevelů, nebo krátce po něm). Dávku přípravku je potřeba zvolit s ohledem na plevelné spektrum, povětrnostní a půdní podmínky, charakter přípravku a ţivotní prostředí. Velmi důleţité je také dodrţení podmínek aplikace, například s ohledem na teplotu vzduchu či odstup deště. Je nutné i střídání herbicidů s různým místem působení v rostlině z toho důvodu, aby nedošlo ke vzniku rezistentních populací plevelů (ANDR, PRAŢÁK, NÁMĚSTEK, 2010) Rezistence plevelů vůči herbicidům Vznik rezistence plevelů vůči některým herbicidním látkám je zatím jejich poslední reakcí na podmínky současného pěstování rostlin. Rezistence plevelů vůči herbicidům bývá vyvolána dlouhodobým působením herbicidních látek na plevelná společenstva. Proto byly první případy vzniku rezistence zaznamenány především v těch oblastech, kde byla prováděna intenzivní ochrana proti plevelům (ANONYM, 2011). Vysoká pravděpodobnost objevení se rezistentních rostlin je tedy ve víceletých monokulturách při pravidelné aplikaci herbicidů se stejným mechanizmem účinku. V současné době jsou dle DVOŘÁKA A SMUTNÉHO (2008) prostudovány dva mechanizmy rezistence, a to: 1) chloroplastová rezistence, kdy u citlivých rostlin váţe membrána chloroplastů herbicid. U rezistentních rostlin je v chloroplastech změněn membránový protein tak, ţe nedochází k vazbě s herbicidem, a tento je tedy neúčinný. 2) metabolická rezistence, u níţ spočívá rozdíl v odlišném metabolizmu herbicidu. U citlivých rostlin má vzniklý metabolit toxické vlastnosti, u rezistentních dochází ke tvorbě netoxických metabolitů. 17

18 3.6.3 Mechanická regulace plevelů V jabloňových výsadbách je rozšířeným způsobem obdělávání půdy herbicidní úhor, přičemţ regulace plevelných druhů je realizována pomocí herbicidních přípravků. Příkmenné pásy je však moţné udrţovat v bezplevelném stavu také mechanickou kultivací. Tato se musí provádět velmi mělce, aby nedošlo k poškození kořenů stromů. Uskutečňuje se pomocí speciálních strojů s rotujícími výchylnými kultivačními sekcemi, které jsou schopny zbavit půdu plevelů i v těsné blízkosti kmene bez rizika jeho poškození (BLAŢEK, 2001). BLAŢEK (2001) dále uvádí, ţe mechanickou kultivaci je moţné nahradit mělkou ruční okopávkou. V sadech se můţe rovněţ provádět ruční nebo mechanizované seţínání plevelů v pásech pod korunami stromů. Seţínáním nedochází k ničení plevelů, jen se omezí v růstu. Je moţné jej kombinovat s okopávkou, přičemţ v první polovině vegetace se ničí plevelné druhy okopávkou a později, v době narůstání plodů, se plevele seţínají. Další moţností péče o půdu v ovocných sadech je nastýlání (mulčování) půdy v pásech pod korunami stromů. Tato operace je doporučena jak pro mladé, tak i pro plodící výsadby. Je moţné pouţití např. drcené stromové kůry, starší slámy, sena, posečené trávy, pilin, rašeliny, rozdrcených větví po řezu atd. Pouţívají se také tmavé fólie z polyetylenu. Nastýlány jsou buď celé pásy, nebo jen kruhy kolem stromů. Nastýlka zabraňuje neţádoucímu výparu vody z půdy. Nejlepší výsledky jsou dosahovány v mladých výsadbách, jelikoţ je podporován počáteční růst stromů a zkracuje se období vstupu do plodnosti (BLAŢEK, 2001). V dnešní době je běţnou záleţitostí zatravňování meziřadí v sadech. Podle HRUBÉ (2011) zatravňováním dochází především ke sníţení erozních a odtokových poměrů v sadech, přičemţ význam tohoto opatření ještě stoupá ve svaţitých terénech. Zasakování vody v trvalých travních porostech probíhá tak, ţe dešťová voda nasytí svrchní vrstvu a má dále moţnost dostat se do hlubších vrstev systémem různých trhlin a pórů v půdě. Proto zasakuje rychleji a hlouběji. Další výhodou trvalých travních porostů je akumulace humusu v půdě a mulčování nadzemní části. Pokud se přidají k travním druhům i jeteloviny, které díky hlízkovým bakteriím na svých kořenech poutají vzdušný dusík, dochází k obohacování půdy tímto prvkem. Nevýhodou zatravnění, jak uvádí HEJDUK (2008), jsou vyšší náklady spojené s pravdelnou údrţbou travního porostu, zvýšení výparu a spotřeby vody. Pro zatravnění 18

19 jsou nejvhodnějš druhy a odrůdy, které tvoří husté niţší porosty. Mezi nejvhodnější patří druhy Festuca rubra, Festuca ovina, Festuca arundinacea, Poa pratensis, Lolium perenne, Lolium multiflorum, Trifolium repens a Medicago lupulina. Pro dlouhodobé udrţení travního porostu je vhodné častější sečení na výšku 5 6 cm. Černý úhor je metoda, při níţ je půda v sadu celoročně obdělávaná bez pokryvu rostlin. Systém černého úhoru byl pouţíván hlavně v minulých letech. HEJDUK (2008) udává, ţe v současné době se od něj postupně upouští, neboť záporné dopady ve velké míře převaţují nad kladnými. Je li půda obdělávána bez rostlinného pokryvu, probíhá zasakování vody při dešti tak, ţe se nejprve nasytí svrchní vrstvy, a aţ poté se vláha šíří do niţších vrstev. Tento proces je poměrně pomalý a při silném dešti se voda nestíhá vsáknout. Začíná tedy odtékat a bere s sebou části půdy. Nedostatečně rychlé zasakování dešťové vody tedy způsobuje vodní erozi. V sušších oblastech můţe docházet k erozi větrné, kdy vítr zvedá jemné částečky půdy a unáší je na různé vzdálenosti (HRUBÁ, 2011). 3.7 Původ jabloní Jabloně patří v našich podmínkách k nejrozšířenějším ovocným druhům. První pěstované kultivary jabloní vznikly pravděpodobně v Zakavkazsku, odkud se rozšířily přes Řecko a Řím do západní a střední Evropy. Na vzniku dnešních pěstovaných kultivarů se podílelo nejméně osm původních planě rostoucích druhů, a to Malus silvestris, Malus sieversii, Malus orientalis, Malus pumila, Malus prunifolia, Malus baccata, Malus niedzwetzkiana a Malus turkmenorum (HRIČOVSKÝ ET. AL., 1990). DVOŘÁK (1987) uvádí, ţe tyto botanické druhy jabloní vynikají v původní formě některými vhodnými vlastnostmi, které jsou mnohdy zakotveny ve vlastnostech našich odrůd (např. Malus baccata mrazuodolnost, M. prunifolia odolnost proti suchu, mrazuodolnost atd.). Mnohé z uvedených druhů dodnes rostou volně v Turkestánu, na Kavkaze, v Zakavkazí a na Blakáně. 19

20 3.8 Specifické faktory pěstování jabloní Jabloně patří z hlediska nároků na klimatické podmínky mezi velmi plastické ovocné druhy. Podle BLAŢKA ET. AL. (1998) je to dáno především širokým sortimentem pěstovaných odrůd a podnoţí. Jabloně se úspěšně pěstují od subtropických pásem aţ zhruba k 55. rovnoběţce na úrovni jiţních oblastí Skandinávie. HRIČOVSKÝ ET. AL. (1990) uvádí, ţe nejvyšší úrody a nejlepší kvality plodů dosahují jabloně v nadmořské výšce do 350 m, dle BLAŢKA ET. AL. (1998) se jim však v České republice velmi dobře daří na území celého státu aţ do oblastí s nadmořskou výškou kolem 600 m. Pro ovocné rostliny, které rostou na trvalém stanovišti delší dobu, je mimořádně důleţitá kvalita půdy. Co se týče půdní reakce, jabloním nejlépe vyhovuje rozmezí ph 6,0 8,0, často přitom snášejí i podzolované kyselejší půdy. Půdy pro intenzivní sady by měly být dostatečně humózní nebo pravidelně zásobené humusem. Nejlepších výsledků je dosahováno zhruba při 2 % obsahu humusu (DVOŘÁK, 1987). Jabloním nejvíce vyhovují lehčí aţ středně těţké půdy s dobrými fyzikálními vlastnostmi v celém půdním profilu. Jsou upřednostňovány půdy svěţí, tzv. panenské, kde se předtím jabloně nepěstovaly. Co se týče expozice svahu a členitosti terénu, patří jabloně k nejméně náročným ovocným druhům. Nevhodné jsou pro ně hluboké mrazové kotliny a stanoviště, které jsou vystaveny silným větrům. Větrná stanoviště v rovinných územích je moţné zlepšit výsadbou větrolamů. V ucelených výsadbových komplexech pak nejsou větrolamy nutností, jelikoţ husté intenzivní výsadby tvoří samy svou masou účinnou ochranu proti větrům (BLAŢEK ET. AL., 1998). 3.9 Plevele ovocných sadů K nejčastěji se vyskytujícím plevelům v ovocných sadech patří smetánka lékařská (Taraxacum officinale), pýr plazivý (Elytrigia repens), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), pcháč rolní (Cirsium arvense) aj. (NÁMĚSTEK, 2011). KOHOUT (1997) uvádí, ţe pýr plazivý je velmi hojný a svou vitalitou také velice obtíţný plevel. Zapleveluje všechny jednoleté, víceleté i vytrvalé kultury. Intenzivně se rozmnoţuje obilkami i oddenky, které mají vysokou regenerační 20

21 schopnost a jsou odolné k vysychání a vymrzání. Patří k nebezpečným druhům, a to z toho důvodu, ţe jeho kořenový systém vylučuje alelopatické látky (např. agropyren), které inhibují růst ostatních rostlin (KNEIFELOVÁ, MIKULKA, 2003). Pýr také ochuzuje rostliny o vláhu a ţiviny a můţe být hostitelem některých chorob a škůdců (HRON, 1957). Smetánka lékařská je také značně nebezpečným druhem v ovocných sadech. Jedná se o konkurenčně velmi zdatnou rostlinu, jejíţ mohutný kořenový systém sahá do velkých hloubek a která je schopna si z těchto míst osvojit vodu. V kořenech rostlina ukládá velké mnoţství zásobních látek, které jí umoţňují překonávat nepříznivé podmínky. Pokud se plochy zaplevelené smetánkou neošetřují, mohou být zdrojem zaplevelení pro další lokality (KNEIFELOVÁ, MIKULKA, 2003). Pcháč rolní je také konkurenčně silnou rostlinou. Podle PIKULY, OBDRŢÁLKOVÉ A ZAPLETALA (1997) je schopný odčerpat z půdy značné mnoţství vláhy a ţivin a zabírá prostor plodinám. KNEIFELOVÁ A MIKULKA (2003) udávají, ţe v místech s vyšším výskytem dokáţe půdu silně vysušit. DVOŘÁK A SMUTNÝ (2008) uvádí, ţe svlačec rolní, který se také hojně vyskytuje v ovocných sadech, patří mezi nejúpornější plevelné rostliny. Kořeny jsou schopné prorůstat i velmi extrémní překáţky. Výskyt svlačce rolního je podporován redukovaným zpracováním půdy. 21

22 4 METODIKA PRÁCE 4.1 Charakteristika zvoleného podniku Sady ovocnářského druţstva se nachází v katastru Starý Lískovec, v okrese Brno město. Jedná se o kukuřičnou zemědělskou výrobní oblast, podoblast K 4, která se vyznačuje mírnou převahou méně produkčních půd, jako jsou hnědé půdy, rendziny a nivní půdy na píscích (KOLEKTIV, 2011) Klimatické a meteorologické údaje byly získány z internetových stránek ČHMÚ, meteorologická stanice Brno Tuřany (viz. Tab. 1 Tab. 5). Tab. 1 Průměrná teplota vzduchu dlouhodobý normál za období Měsíc Rok Teplota (ºC) -2,5-0,3 3,8 9,0 13,9 17,0 18,5 18,1 14,3 9,1 3,5-0,6 8,7 Tab. 2 Úhrn sráţek dlouhodobý normál za období Měsíc Rok Sráţky (mm) 24,6 23,8 24,1 31,5 61,0 72,2 63,7 56,2 37,6 30,7 37,4 27,1 490,1 Tab. 3 Trvání slunečního svitu dlouhodobý normál za období Měsíc Rok Počet (h) 45,3 71,6 121,5 169,1 219,1 221,0 234,9 217,9 161, ,3 40,1 1677,4 Tab. 4 Průměrné teploty vzduchu za rok 2011 Měsíc Rok Teplota -0,5-0,8 5,7 12,5 15,1 19,2 18,9 20,5 17,2 9,5 2,9 2,1 10,2 Tab. 5 Úhrn sráţek za rok 2011 Měsíc Rok Sráţky (mm) 17,6 3,0 46,4 24,5 44,2 61,6 92,6 35,6 30,6 18,6 0,0 18,0 392,7 22

23 Firma vznikla v roce Ovocnářské druţstvo je zakládajícím členem CZ FRUIT, největšího odbytového druţstva ovoce v ČR a také členem Ovocnářské unie Moravy a Slezska. V současné době firma hospodaří na téměř 110 ha půdy. Ovocnářské druţstvo pěstuje převáţně jabloně, a to na 79 ha půdy. Na 12 ha jsou pěstovány meruňky (dalších 6 ha se připravuje na novou výsadbu). Broskvoně byly vysázeny v roce 2011 na 6 ha půdy. Letní a zimní odrůdy hrušní zabírají plochu 6,5 ha a švestky, které byly vysázeny v roce 2007, pak 2 ha půdy. Velkou odběratelskou skupinu tvoří velkoobchody, které mají specifické poţadavky na mnoţství a balení. Firma zásobuje také obchodníky z celého regionu. Důleţitou skupinou odběratelů jsou rovněţ zpracovatelské firmy. Jablka jsou zpracovávána na koncentráty, meruňky jsou dodávány na pálení firmě Jelínek Vizovice, jahody jsou určeny na dřeně pro firmu HAME Podivín. V posledních letech vzrůstá podíl jablek určených na dětské výţivy pro firmu Nutricia DEVA se specifickou formou ochrany před chorobami a škůdci (ANONYM, 2011). 4.2 Metodika sledování plevelných druhů Zaplevelení v ovocném sadu a proměnlivost jednotlivých druhů byly zjišťovány pomocí fytocenologických snímků pro tři stanoviště, a to příkmenný pás, meziřadí a souvrať. V těchto třech stanovištích bylo pozorováno druhové zastoupení plevelů. Pro kaţdé stanoviště bylo vytyčeno 10 fytocenologických snímků, přičemţ plocha kaţdého snímku byla 10 m 2, a samotné pozorování bylo provedeno pomocí odhadové metody. Pokryvnost jednotlivých druhů byla stanovena přímo v procentech. Pozorování bylo provedeno v roce 2011 celkem třikrát, a to v květnu, červenci a říjnu. České a latinské názvy plevelných druhů byly pouţity podle Kubáta (Kubát, 2002). Získané údaje byly zpracovány mnohorozměrnou analýzou ekologických dat. Výběr optimální analýzy se řídil délkou gradientu (Lengths of Gradient), zjištěného segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Pro další zpracování byla pouţita redundanční analýza (redundancy analysis, RDA), která je zaloţena na modelu lineární odpovědi (Linear Response). Při testování průkaznosti pomocí testu Monte-Carlo bylo propočítáno 499 permutací. Data byla zpracována 23

24 pomocí počítačového programu Canoco 4.0. (Ter Braak, 1998). Pomocí těchto analýz byl zjišťován vliv stanoviště a termínu hodnocení na zaplevelení ovocného sadu. 24

25 5 VÝSLEDKY PRÁCE V následující části je uveden souhrn jednotlivých fytocenologických snímků stanovišť příkmenný pás, meziřadí a souvrať. Tato stanoviště byla sledována na jaře, v létě a na podzim roku 2011, přičemţ byla odhadem stanovena jednak jejich celková pokryvnost a dále procentuální zastoupení jednotlivých plevelných druhů. 5.1 Vyhodnocení zaplevelení ovocného sadu na jaře Fytocenologické snímky stanoviště příkmenný pás: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 90 % Ptačinec prostřední Stellaria media 20 Pýr plazivý Elytrigia repens 15 Merlík bílý Chenopodium album 15 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 15 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 10 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 10 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 10 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 5 Starček obecný Senecio vulgaris 5 Úhorník mnohodílný Descurainia sophia 3 Kakost maličký Geranium pusillum 2 Baţanka roční Mercurialis annua 2 Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 90 % Sveřep měkký Bromus hordeaceus 35 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 30 Ptačinec prostřední Stellaria media 20 Pýr plazivý Elytrigia repens 15 Kakost maličký Geranium pusillum 10 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 7 Hrachor hlíznatý Lathyrus tuberosus 5 Starček obecný Senecio vulgaris 3 Tolice dětelová Medicago lupulina 3 Locika kompasová Lactuca serriola 1 Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 95 % Sveřep jalový Bromus sterilis 40 Ptačinec prostřední Stellaria media 20 Pýr plazivý Elytrigia repens 10 Merlík bílý Chenopodium album 10 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 5 25

26 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 5 Kakost maličký Geranium pusillum 5 Merlík zvrhlý Chenopodium hybridum 2 Starček obecný Senecio vulgaris 2 Violka rolní Viola arvensis 1 Baţanka roční Mercurialis annua 1 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 1 Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 80 % Pomněnka rolní Myosotis arvensis 20 Ptačinec prostřední Stellaria media 15 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 15 Srha laločnatá Dactylis glomerata 15 Tolice dětelová Medicago lupulina 10 Merlík bílý Chenopodium album 10 Pýr plazivý Elytrigia repens 8 Kakost maličký Geranium pusillum 5 Starček obecný Senecio vulgaris 5 Hluchavka objímavá Lamium amplexicaule 1 Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 78 % Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 60 Ptačinec prostřední Stellaria media 20 Penízek rolní Thlaspi arvense 7 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 5 Pýr plazivý Elytrigia repens 5 Starček obecný Senecio vulgaris 3 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 1 Merlík bílý Chenopodium album 1 Úhorník mnohodílný Descurainia sophia 1 Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 80 % Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 35 Ptačinec prostřední Stellaria media 20 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 15 Penízek rolní Thlaspi arvense 10 Locika kompasová Lactuca serriola 8 Pýr plazivý Elytrigia repens 8 Kakost maličký Geranium pusillum 7 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 5 Sveřep jalový Bromus sterilis 5 Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 90 % Ptačinec prostřední Stellaria media 15 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 15 Sveřep jalový Bromus sterilis 15 Kakost maličký Geranium pusillum 10 26

27 Merlík bílý Chenopodium album 10 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 10 Popenec obecný Glechoma hederacea 10 Starček obecný Senecio vulgaris 5 Srha laločnatá Dactylis glomerata 3 Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 95 % Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 35 Pýr plazivý Elytrigia repens 30 Ptačinec prostřední Stellaria media 20 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 15 Kakost maličký Geranium pusillum 8 Starček obecný Senecio vulgaris 2 Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 85 % Pomněnka rolní Myosotis arvensis 30 Ptačinec prostřední Stellaria media 20 Kakost maličký Geranium pusillum 10 Jílek vytrvalý Lolium perenne 10 Sveřep jalový Bromus sterilis 8 Starček obecný Senecio vulgaris 5 Penízek rolní Thlaspi arvense 5 Hluchavka objímavá Lamium amplexicaule 2 Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 80 % Sveřep jalový Bromus sterilis 30 Ptačinec prostřední Stellaria media 15 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 10 Jetel plazivý Trifolium repens 10 Srha laločnatá Dactylis glomerata 10 Penízek rolní Thlaspi arvense 5 Merlík bílý Chenopodium album 3 Hluchavka objímavá Lamium amplexicaule 1 Starček obecný Senecio vulgaris 1 Rozrazil rolní Veronica arvensis 1 Fytocenologické snímky stanoviště meziřadí: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 95 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 35 Lipnice luční Poa pratensis 25 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 20 Jitrocel větší Plantago major 15 Jetel plazivý Trifolium repens 10 27

28 Tolice dětelová Medicago lupulina 5 Hrachor hlíznatý Lathyrus tuberosus 2 Srha laločnatá Dactylis glomerata 2 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 1 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 1 Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 100 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 30 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 30 Lipnice luční Poa pratensis 20 Jitrocel větší Plantago major 15 Tolice dětelová Medicago lupulina 10 Hrachor hlíznatý Lathyrus tuberosus 4 Kakost maličký Geranium pusillum 3 Srha laločnatá Dactylis glomerata 2 Kopřiva dvoudomá Urtica dioica 2 Řebříček obecný Achillea millefolium 1 Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 100 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 35 Lipnice luční Poa pratensis 30 Srha laločnatá Dactylis glomerata 8 Violka rolní Viola arvensis 5 Rozrazil rolní Veronica arvensis 5 Řebříček obecný Achillea millefolium 5 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 8 Kakost maličký Geranium pusillum 3 Jitrocel větší Plantago major 5 Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 100 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 45 Lipnice luční Poa pratensis 25 Jetel plazivý Trifolium repens 10 Jitrocel větší Plantago major 10 Hrachor hlíznatý Lathyrus tuberosus 5 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 5 Řebříček obecný Achillea millefolium 3 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 2 28

29 Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 100 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 40 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 35 Lipnice luční Poa pratensis 30 Tolice dětelová Medicago lupulina 10 Řebříček obecný Achillea millefolium 3 Srha laločnatá Dactylis glomerata 2 Jetel plazivý Trifolium repens 1 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 1 Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 100 % Lipnice luční Poa pratensis 30 Jílek vytrvalý Lolium perenne 25 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 15 Kostřava luční Festuca pratensis 10 Řebříček obecný Achillea millefolium 10 Jetel plazivý Trifolium repens 10 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 5 Jitrocel větší Plantago major 5 Srha laločnatá Dactylis glomerata 5 Rozrazil rolní Veronica arvensis 3 Tolice dětelová Medicago lupulina 3 Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 100 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 30 Lipnice luční Poa pratensis 25 Jetel plazivý Trifolium repens 15 Ptačinec prostřední Stellaria media 15 Kostřava luční Festuca pratensis 10 Srha laločnatá Dactylis glomerata 5 Merlík bílý Chenopodium album 5 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 5 Kakost maličký Geranium pusillum 5 Jitrocel větší Plantago major 3 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 3 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 1 Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 98 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 40 Lipnice luční Poa pratensis 35 29

30 Jetel plazivý Trifolium repens 5 Kostřava luční Festuca pratensis 5 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 3 Řebříček obecný Achillea millefolium 3 Srha laločnatá Dactylis glomerata 3 Rozrazil rezekvítek Veronica chamaedrys 3 Jitrocel větší Plantago major 2 Kakost maličký Geranium pusillum 1 Kopřiva dvoudomá Urtica dioica 1 Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 100 % Lipnice luční Poa pratensis 35 Jetel plazivý Trifolium repens 30 Jílek vytrvalý Lolium perenne 30 Kakost maličký Geranium pusillum 8 Srha laločnatá Dactylis glomerata 5 Jitrocel větší Plantago major 5 Rozrazil rolní Veronica arvensis 2 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 1 Hrachor hlíznatý Lathyrus tuberosus 1 Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 98 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 30 Lipnice luční Poa pratensis 20 Jetel plazivý Trifolium repens 15 Jitrocel větší Plantago major 15 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 10 Srha laločnatá Dactylis glomerata 10 Tolice dětelová Medicago lupulina 5 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 5 Kontryhel obecný Alchemilla vulgaris 1 Fytocenologické snímky stanoviště souvrať: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 95 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 30 Jílek vytrvalý Lolium perenne 20 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 15 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 10 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 10 Lipnice luční Poa pratensis 10 30

31 Ptačinec prostřední Stellaria media 7 Merlík bílý Chenopodium album 5 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 5 Baţanka roční Mercurialis annua 2 Kakost maličký Geranium pusillum 2 Úhorník mnohodílný Descurainia sophia 1 Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 100 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 35 Jílek vytrvalý Lolium perenne 20 Pýr plazivý Elytrigia repens 15 Lipnice luční Poa pratensis 15 Jetel plazivý Trifolium repens 8 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 5 Kokoška pastuší tobolka Casella bursa-pastoris 5 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 3 Úhorník mnohodílný Descurainia sophia 2 Řebříček obecný Achillea millefolium 2 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 2 Tolice dětelová Medicago lupulina 1 Kakost maličký Geranium pusillum 1 Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 90 % Sveřep měkký Bromus hordeaceus 30 Jílek vytrvalý Lolium perenne 25 Lipnice luční Poa pratensis 20 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 15 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 10 Tolice dětelová Medicago lupulina 5 Kakost maličký Geranium pusillum 5 Locika kompasová Lactuca serriola 5 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 4 Sveřep jalový Bromus sterilis 2 Úhorník mnohodílný Descurainia sophia 1 Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 85 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 35 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 20 Jílek vytrvalý Lolium perenne 20 Lipnice luční Poa pratensis 10 Pýr plazivý Elytrigia repens 8 Jetel plazivý Trifolium repens 8 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 5 31

32 Kakost maličký Geranium pusillum 5 Starček obecný Senecio vulgaris 3 Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 75 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 20 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 15 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 15 Lipnice luční Poa pratensis 10 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 7 Jetel plazivý Trifolium repens 5 Kakost maličký Geranium pusillum 3 Srha laločnatá Dactylis glomerata 3 Penízek rolní Thlaspi arvense 2 Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 80 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 30 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 15 Lipnice luční Poa pratensis 15 Jílek vytrvalý Lolium perenne 15 Jetel plazivý Trifolium repens 7 Penízek rolní Thlaspi arvense 5 Starček obecný Senecio vulgaris 5 Hluchavka objímavá Lamium amplexicaule 5 Merlík bílý Chenopodium album 3 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 1 Locika kompasová Lactuca serriola 1 Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 75 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 20 Jílek vytrvalý Lolium perenne 18 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 15 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 15 Lipnice luční Poa pratensis 10 Pýr plazivý Elytrigia repens 10 Kakost maličký Geranium pusillum 3 Jetel plazivý Trifolium repens 3 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 1 32

33 Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 90 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 30 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 20 Jílek vytrvalý Lolium perenne 18 Pýr plazivý Elytrigia repens 15 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 10 Lipnice luční Poa pratensis 10 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 8 Merlík bílý Chenopodium album 2 Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 100 % Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 50 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 30 Jílek vytrvalý Lolium perenne 20 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 5 Lipnice luční Poa pratensis 5 Pýr plazivý Elytrigia repens 5 Merlík bílý Chenopodium album 5 Jitrocel větší Plantago major 3 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 1 Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 90 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 35 Ptačinec prostřední Stellaria media 15 Jílek vytrvalý Lolium perenne 15 Srha laločnatá Dactylis glomerata 10 Pýr plazivý Elytrigia repens 10 Lipnice luční Poa pratensis 10 Penízek rolní Thlaspi arvense 5 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 5 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 3 Jitrocel větší Plantago major 3 Violka rolní Viola arvensis 1 Merlík bílý Chenopodium album 1 33

34 5.2 Vyhodnocení zaplevelení ovocného sadu v létě Fytocenologické snímky stanoviště příkmenný pás: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 90 % Ptačinec prostřední Stellaria media 30 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 20 Pýr plazivý Elytrigia repens 20 Merlík bílý Chenopodium album 18 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 10 Tetlucha kozí pysk Aethusa cynapium 10 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 5 Baţanka roční Mercurialis annua 5 Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 95 % Sveřep měkký Bromus hordeaceus 40 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 25 Pýr plazivý Elytrigia repens 17 Ptačinec prostřední Stellaria media 10 Kakost maličký Geranium pusillum 5 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 2 Hluchavka nachová Lamium purpureum 1 Merlík bílý Chenopodium album 1 Hrachor hlíznatý Lathyrus tuberosus 1 Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 80 % Sveřep jalový Bromus sterilis 40 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 35 Ptačinec prostřední Stellaria media 10 Merlík bílý Chenopodium album 3 Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 80 % Ptačinec prostřední Stellaria media 20 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 15 Merlík bílý Chenopodium album 10 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 10 Kakost maličký Geranium pusillum 10 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 5 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 5 34

35 Lebeda rozkladitá Atriplex patula 3 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 1 Hluchavka objímavá Lamium amplexicaule 1 Starček obecný Senecio vulgaris 1 Tolice dětelová Medicago lupulina 1 Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 60 % Ptačinec prostřední Stellaria media 25 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 20 Penízek rolní Thlaspi arvense 10 Tolice dětelová Medicago lupulina 5 Řebříček obecný Achillea millefolium 3 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 2 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 2 Kakost maličký Geranium pusillum 2 Úhorník mnohodílný Descurainia sophia 1 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 1 Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 60 % Ptačinec prostřední Stellaria media 20 Locika kompasová Lactuca serriola 15 Kakost maličký Geranium pusillum 10 Tolice dětelová Medicago lupulina 10 Penízek rolní Thlaspi arvense 5 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 5 Lebeda rozkladitá Atriplex patula 1 Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 80 % Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 35 Ptačinec prostřední Stellaria media 30 Merlík bílý Chenopodium album 10 Kakost maličký Geranium pusillum 8 Sveřep jalový Bromus sterilis 5 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 5 Kopřiva dvoudomá Urtica dioica 1 Kozinec sladkolistý Astragalus glycyphyllos 1 Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 80 % Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 35 Pýr plazivý Elytrigia repens 30 Ptačinec prostřední Stellaria media 10 35

36 Kakost maličký Geranium pusillum 3 Tolice dětelová Medicago lupulina 2 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 2 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 1 Mák vlčí Papaver rhoeas 1 Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 90 % Ptačinec prostřední Stellaria media 20 Sveřep jalový Bromus sterilis 20 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 15 Tolice dětelová Medicago lupulina 10 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 10 Pýr plazivý Elytrigia repens 10 Jetel plazivý Trifolium repens 8 Kakost maličký Geranium pusillum 5 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 2 Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 60 % Sveřep jalový Bromus sterilis 20 Ptačinec prostřední Stellaria media 20 Tolice dětelová Medicago lupulina 13 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 5 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 3 Kakost maličký Geranium pusillum 2 Starček obecný Senecio vulgaris 1 Fytocenologické snímky stanoviště meziřadí: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 100 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 40 Lipnice luční Poa pratensis 20 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 15 Jitrocel větší Plantago major 10 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 8 Tolice dětelová Medicago lupulina 7 Kakost maličký Geranium pusillum 5 Jetel plazivý Trifolium repens 5 Škarda dvouletá Crepis biennis 2 Srha laločnatá Dactylis glomerata 2 Pastinák setý Pastinaca sativa 1 36

37 Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 100 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 40 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 20 Lipnice luční Poa pratensis 20 Jitrocel větší Plantago major 18 Kakost maličký Geranium pusillum 5 Tolice dětelová Medicago lupulina 5 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 3 Srha laločnatá Dactylis glomerata 2 Bodlák obecný Carduus acanthoides 1 Baţanka roční Mercurialis annua 1 Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 85 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 40 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 20 Lipnice luční Poa pratensis 20 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 7 Jitrocel větší Plantago major 5 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 2 Kakost maličký Geranium pusillum 2 Řebříček obecný Achillea millefolium 1 Lebeda rozkladitá Atriplex patula 1 Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 100 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 35 Lipnice luční Poa pratensis 20 Jitrocel větší Plantago major 15 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 10 Jetel plazivý Trifolium repens 10 Tolice dětelová Medicago lupulina 10 Řebříček obecný Achillea millefolium 7 Srha laločnatá Dactylis glomerata 5 Kakost maličký Geranium pusillum 5 Hluchavka nachová Lamium purpureum 3 Starček obecný Senecio vulgaris 2 Kozinec sladkolistý Astragalus glycyphyllos 1 Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 100 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 40 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 30 37

38 Lipnice luční Poa pratensis 25 Tolice dětelová Medicago lupulina 10 Jitrocel větší Plantago major 5 Řebříček obecný Achillea millefolium 2 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 1 Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 100 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 30 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 25 Lipnice luční Poa pratensis 20 Jetel plazivý Trifolium repens 10 Jitrocel větší Plantago major 10 Řebříček obecný Achillea millefolium 10 Srha laločnatá Dactylis glomerata 2 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 1 Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 100 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 50 Lipnice luční Poa pratensis 20 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 10 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 8 Jitrocel větší Plantago major 7 Jetel plazivý Trifolium repens 5 Kakost maličký Geranium pusillum 5 Merlík bílý Chenopodium album 5 Ptačinec prostřední Stellaria media 5 Srha laločnatá Dactylis glomerata 2 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 1 Hrachor hlíznatý Lathyrus tuberosus 1 Kopřiva ţahavka Urtica urens 1 Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 100 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 50 Lipnice luční Poa pratensis 35 Jitrocel větší Plantago major 10 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 5 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 4 Kakost maličký Geranium pusillum 2 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 2 38

39 Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 98 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 40 Lipnice luční Poa pratensis 30 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 15 Jitrocel větší Plantago major 15 Pýr plazivý Elytrigia repens 10 Jetel plazivý Trifolium repens 8 Srha laločnatá Dactylis glomerata 5 Kakost maličký Geranium pusillum 3 Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 97 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 35 Lipnice luční Poa pratensis 25 Jetel plazivý Trifolium repens 20 Jitrocel větší Plantago major 15 Srha laločnatá Dactylis glomerata 10 Pýr plazivý Elytrigia repens 7 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 7 Kakost maličký Geranium pusillum 2 Tolice dětelová Medicago lupulina 2 Fytocenologické snímky stanoviště souvrať: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 100 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 30 Jílek vytrvalý Lolium perenne 20 Tolice dětelová Medicago lupulina 17 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 15 Lipnice luční Poa pratensis 15 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 10 Ptačinec prostřední Stellaria media 10 Pýr plazivý Elytrigia repens 5 Kakost maličký Geranium pusillum 5 Jetel plazivý Trifolium repens 1 Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 95 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 35 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 25 Jílek vytrvalý Lolium perenne 18 39

40 Lipnice luční Poa pratensis 15 Kakost maličký Geranium pusillum 10 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 5 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 3 Jitrocel větší Plantago major 1 Řebříček obecný Achillea millefolium 1 Lopuch plstnatý Arctium tomentosum 1 Tolice dětelová Medicago lupulina 1 Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 100 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 40 Jílek vytrvalý Lolium perenne 20 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 15 Sveřep jalový Bromus sterilis 10 Lipnice luční Poa pratensis 10 Merlík bílý Chenopodium album 8 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 8 Hluchavka objímavá Lamium amplexicaule 2 Úhorník mnohodílný Descurainia sophia 1 Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 90 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 35 Ptačinec prostřední Stellaria media 20 Jílek vytrvalý Lolium perenne 15 Lipnice luční Poa pratensis 12 Pýr plazivý Elytrigia repens 10 Tolice dětelová Medicago lupulina 5 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 3 Kakost maličký Geranium pusillum 3 Úhorník mnohodílný Descurainia sophia 1 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 1 Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 85 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 30 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 15 Jílek vytrvalý Lolium perenne 15 Lipnice luční Poa pratensis 15 Jetel plazivý Trifolium repens 7 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 5 Kakost maličký Geranium pusillum 4 Pýr plazivý Elytrigia repens 3 Starček obecný Senecio vulgaris 1 40

41 Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 95 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 30 Jílek vytrvalý Lolium perenne 18 Tolice dětelová Medicago lupulina 10 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 10 Penízek rolní Thlaspi arvense 10 Lipnice luční Poa pratensis 10 Starček obecný Senecio vulgaris 7 Pýr plazivý Elytrigia repens 5 Kakost maličký Geranium pusillum 5 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 4 Merlík bílý Chenopodium album 3 Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 80 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 20 Jílek vytrvalý Lolium perenne 20 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 15 Lipnice luční Poa pratensis 10 Ptačinec prostřední Stellaria media 10 Tolice dětelová Medicago lupulina 8 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 5 Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 85 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 20 Jílek vytrvalý Lolium perenne 18 Lipnice luční Poa pratensis 16 Ptačinec prostřední Stellaria media 15 Pýr plazivý Elytrigia repens 10 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 7 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 7 Jeţatka kuří noha Echinochloa crus-galli 1 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 1 Tolice dětelová Medicago lupulina 1 Komonice bílá Melilotus albus 1 Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 95 % Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 40 Ptačinec prostřední Stellaria media 25 Jílek vytrvalý Lolium perenne 20 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 15 Lipnice luční Poa pratensis 10 41

42 Tolice dětelová Medicago lupulina 5 Lebeda rozkladitá Atriplex patula 2 Kakost maličký Geranium pusillum 1 Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 85 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 25 Ptačinec prostřední Stellaria media 20 Jílek vytrvalý Lolium perenne 15 Lipnice luční Poa pratensis 10 Srha laločnatá Dactylis glomerata 7 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 5 Tolice dětelová Medicago lupulina 2 Starček obecný Senecio vulgaris 2 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 2 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 1 Jeţatka kuří noha Echinochloa crus-galli Vyhodnocení zaplevelení ovocného sadu na podzim Fytocenologické snímky stanoviště příkmenný pás: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 50 % Pýr plazivý Elytrigia repens 17 Merlík bílý Chenopodium album 10 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 10 Tetlucha kozí pysk Aethusa cynapium 5 Ptačinec prostřední Stellaria media 2 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 2 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 2 Starček obecný Sececio vulgaris 1 Kakost maličký Geranium pusillum 1 Tolice dětelová Medicago lupulina 1 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 1 Locika kompasová Lactuca serriola 1 Jetel plazivý Trifolium repens 1 Baţanka roční Mercurialis annua 1 Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 60 % Sveřep měkký Bromus hordeaceus 30 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 20 Starček obecný Senecio vulgaris 4 42

43 Jetel plazivý Trifolium repens 3 Kakost maličký Geranium pusillum 3 Ptačinec prostřední Stellaria media 2 Hluchavka nachová Lamium purpureum 2 Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 60 % Sveřep jalový Bromus sterilis 20 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 15 Jetel plazivý Trifolium repens 8 Pýr plazivý Elytrigia repens 7 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 5 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 5 Baţanka roční Mercurialis annua 2 Starček obecný Senecio vulgaris 2 Merlík bílý Chenopodium album 1 Tolice dětelová Medicago lupulina 1 Kakost maličký Geranium pusillum 1 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 1 Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 35 % Pýr plazivý Elytrigia repens 15 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 7 Srha laločnatá Dactylis glomerata 5 Jetel plazivý Trifolium repens 3 Ptačinec prostřední Stellaria media 3 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 2 Merlík bílý Chenopodium album 2 Starček obecný Senecio vulgaris 1 Kakost maličký Geranium pusillum 1 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 1 Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 20 % Penízek rolní Thlaspi arvense 5 Ptačinec prostřední Stellaria media 5 Řebříček obecný Achillea millefolium 5 Úhorník mnohodílný Descurainia sophia 2 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 2 Jetel plazivý Trifolium repens 2 Merlík bílý Chenopodium album 1 Kakost maličký Geranium pusillum 1 Jílek vytrvalý Lolium perenne 1 43

44 Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 30 % Locika kompasová Lactuca serriola 15 Tolice dětelová Medicago lupulina 5 Srha laločnatá Dactylis glomerata 4 Pýr plazivý Elytrigia repens 3 Ptačinec prostřední Stellaria media 2 Kakost maličký Geranium pusillum 2 Jetel plazivý Trifolium repens 2 Starček obecný Senecio vulgaris 1 Penízek rolní Thlaspi arvense 1 Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 35 % Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 15 Srha laločnatá Dactylis glomerata 5 Sveřep jalový Bromus sterilis 5 Kakost maličký Geranium pusillum 3 Penízek rolní Thlaspi arvense 3 Ptačinec prostřední Stellaria media 2 Starček obecný Senecio vulgaris 1 Kopřiva dvoudomá Urtica dioica 1 Řebříček obecný Achillea millefolium 1 Tolice dětelová Medicago lupulina 1 Jetel plazivý Trifolium repens 1 Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 50 % Pýr plazivý Elytrigia repens 25 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 20 Srha laločnatá Dactylis glomerata 3 Starček obecný Senecio vulgaris 2 Kakost maličký Geranium pusillum 1 Hluchavka nachová Lamium purpureum 1 Ptačinec prostřední Stellaria media 1 Hluchavka objímavá Lamium amplexicaule 1 Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 35 % Sveřep jalový Bromus sterilis 15 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 8 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 5 Jetel plazivý Trifolium repens 5 Tolice dětelová Medicago lupulina 3 Ptačinec prostřední Stellaria media 1 44

45 Starček obecný Senecio vulgaris 1 Kakost maličký Geranium pusillum 1 Hluchavka nachová Lamium purpureum 1 Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 20 % Sveřep jalový Bromus sterilis 15 Tolice dětelová Medicago lupulina 5 Pýr plazivý Elytrigia repens 2 Ptačinec prostřední Stellaria media 2 Starček obecný Senecio vulgaris 1 Penízek rolní Thlaspi arvense 1 Fytocenologické snímky stanoviště meziřadí: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 90 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 45 Srha laločnatá Dactylis glomerata 20 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 15 Lipnice luční Poa pratensis 15 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 10 Jetel plazivý Trifolium repens 7 Škarda dvouletá Crepis biennis 3 Jitrocel větší Plantago major 2 Tolice dětelová Medicago lupulina 1 Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 100 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 55 Lipnice luční Poa pratensis 20 Jetel plazivý Trifolium repens 10 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 8 Kopřiva dvoudomá Urtica dioica 2 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 2 Srha laločnatá Dactylis glomerata 2 Starček obecný Senecio vulgaris 2 Řebříček obecný Achillea millefolium 1 Pastinák setý Pastinaca sativa 1 Kakost maličký Geranium pusillum 1 Rozrazil rolní Veronica arvensis 1 45

46 Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 95 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 50 Lipnice luční Poa pratensis 20 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 8 Kakost maličký Geranium pusillum 7 Srha laločnatá Dactylis glomerata 5 Jitrocel větší Plantago major 5 Řebříček obecný Achillea millefolium 5 Starček obecný Senecio vulgaris 3 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 3 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 1 Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 95 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 50 Jetel plazivý Trifolium repens 15 Lipnice luční Poa pratensis 15 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 10 Srha laločnatá Dactylis glomerata 5 Kakost maličký Geranium pusillum 4 Jitrocel větší Plantago major 4 Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 95 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 40 Lipnice luční Poa pratensis 25 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 15 Jitrocel větší Plantago major 10 Jetel plazivý Trifolium repens 5 Řebříček obecný Achillea millefolium 5 Tolice dětelová Medicago lupulina 3 Locika kompasová Lactuca serriola 1 Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 95 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 50 Lipnice luční Poa pratensis 20 Jitrocel větší Plantago major 10 Řebříček obecný Achillea millefolium 10 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 8 Tolice dětelová Medicago lupulina 5 Srha laločnatá Dactylis glomerata 3 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 1 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 1 46

47 Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 80 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 40 Lipnice luční Poa pratensis 20 Srha laločnatá Dactylis glomerata 10 Rozrazil rezekvítek Veronica chamaedrys 5 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 5 Kakost maličký Geranium pusillum 3 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 1 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 1 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 1 Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 95 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 55 Lipnice luční Poa pratensis 20 Srha laločnatá Dactylis glomerata 10 Kakost maličký Geranium pusillum 3 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 2 Kopřiva dvoudomá Urtica dioica 2 Tolice dětelová Medicago lupulina 1 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 1 Starček obecný Senecio vulgaris 1 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 1 Rozrazil rezekvítek Veronica chamaedrys 1 Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 95 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 50 Lipnice luční Poa pratensis 20 Jitrocel větší Plantago major 15 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 10 Jetel plazivý Trifolium repens 10 Merlík bílý Chenopodium album 3 Kakost maličký Geranium pusillum 2 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 2 Starček obecný Senecio vulgaris 1 Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 90 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 45 Lipnice luční Poa pratensis 18 Jetel plazivý Trifolium repens 15 Jitrocel větší Plantago major 10 47

48 Srha laločnatá Dactylis glomerata 8 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 8 Svlačec rolní Convolvulus arvensis 2 Kakost maličký Geranium pusillum 1 Starček obecný Senecio vulgaris 1 Lopuch plstnatý Arctium tomentosum 1 Fytocenologické snímky stanoviště souvrať: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 75 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 40 Jílek vytrvalý Lolium perenne 20 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 10 Lipnice luční Poa pratensis 10 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 3 Jitrocel větší Plantago major 1 Pýr plazivý Elytrigia repens 1 Baţanka roční Mercurialis annua 1 Tolice dětelová Medicago lupulina 1 Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 85 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 30 Jílek vytrvalý Lolium perenne 22 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 10 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 10 Lipnice luční Poa pratensis 10 Řebříček obecný Achillea millefolium 3 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 2 Jitrocel větší Plantago major 1 Jetel plazivý Trifolium repens 1 Tolice dětelová Medicago lupulina 1 Kakost maličký Geranium pusillum 1 Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 90 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 40 Jílek vytrvalý Lolium perenne 18 Lipnice luční Poa pratensis 12 Sveřep jalový Bromus sterilis 7 Merlík bílý Chenopodium album 5 Sveřep měkký Bromus hordeaceus 4 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 2 Hluchavka nachová Lamium purpureum 2 48

49 Baţanka roční Mercurialis annua 1 Sléz přehlíţený Malva neglecta 1 Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 55 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 20 Jílek vytrvalý Lolium perenne 20 Lipnice luční Poa pratensis 10 Pýr plazivý Elytrigia repens 5 Jetel plazivý Trifolium repens 5 Ptačinec prostřední Stellaria media 3 Jitrocel větší Plantago major 2 Starček obecný Senecio vulgaris 1 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 1 Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 60 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 15 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 15 Lipnice luční Poa pratensis 14 Jetel plazivý Trifolium repens 8 Pýr plazivý Elytrigia repens 7 Ptačinec prostřední Stellaria media 2 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 1 Jitrocel větší Plantago major 1 Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 55 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 20 Jílek vytrvalý Lolium perenne 18 Lipnice luční Poa pratensis 10 Tolice dětelová Medicago lupulina 5 Pýr plazivý Elytrigia repens 5 Ptačinec prostřední Stellaria media 2 Penízek rolní Thlaspi arvense 1 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 1 Kakost maličký Geranium pusillum 1 Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 60 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 20 Jílek vytrvalý Lolium perenne 20 Lipnice luční Poa pratensis 12 Tolice dětelová Medicago lupulina 4 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 3 49

50 Pýr plazivý Elytrigia repens 2 Ptačinec prostřední Stellaria media 1 Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 55 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 20 Rdesno ptačí Polygonum aviculare 18 Lipnice luční Poa pratensis 10 Pýr plazivý Elytrigia repens 8 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 5 Jitrocel větší Plantago major 2 Pomněnka rolní Myosotis arvensis 1 Sléz přehlíţený Malva neglecta 1 Kakost maličký Geranium pusillum 1 Hluchavka nachová Lamium purpureum 1 Tolice dětelová Medicago lupulina 1 Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 60 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 25 Jílek vytrvalý Lolium perenne 18 Lipnice luční Poa pratensis 10 Pýr plazivý Elytrigia repens 5 Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris 2 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 2 Tolice dětelová Medicago lupulina 1 Hluchavka objímavá Lamium amplexicaule 1 Kakost maličký Geranium pusillum 1 Merlík bílý Chenopodium album 1 Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 50 % Rdesno ptačí Polygonum aviculare 20 Jílek vytrvalý Lolium perenne 18 Lipnice luční Poa pratensis 15 Srha laločnatá Dactylis glomerata 3 Jitrocel větší Plantago major 2 Ptačinec prostřední Stellaria media 1 Smetánka lékařská Taraxacum officinale 1 Tolice dětelová Medicago lupulina 1 50

51 5.4 Statistické vyhodnocení Výsledky vyhodnocení zaplevelení v ovocném sadu byly zpracovány analýzou DCA. Délka gradientu u získaných dat byla 3,279, z tohoto důvodu byla vybrána pro následující zpracování dat redundanční analýza (RDA). Na základě frekvence výskytu a pokryvnosti plevelných druhů v jednotlivých sledováních bylo analýzou RDA vytvořeno prostorové uspořádání nalezených rostlinných druhů. Toto zpracování bylo graficky zobrazeno pomocí ordinačních diagramů. Rostlinné druhy jsou zde zobrazeny pomocí vektorů (šipky), které mají odlišný směr a barvu. Jednotlivá stanoviště jsou zobrazena jako body různého tvaru a barvy. V případě, ţe vektor příslušného druhu směřuje k bodu varianty, je jeho výskyt nebo pokryvnost více vázána k tomuto stanovišti. Výsledky analýzy RDA jsou signifikantní na hladině významnosti α = 0,002 pro všechny kanonické osy a vysvětlují 35,9 % celkové variability v datech. Výsledky jsou tedy statisticky vysoce průkazné. Podle ordinačního diagramu (obr. č. 1) je moţné druhy rostlin rozdělit do několika skupin. První skupina rostlin se více vyskytovala nebo měla vyšší pokryvnost na stanovišti příkmenný pás, a byly to následující druhy: ptačinec prostřední, kakost maličký, sveřep jalový, pomněnka rolní, merlík bílý, starček obecný, penízek rolní, baţanka roční, sveřep jalový a kokoška pastuší tobolka. U Druhé skupina rostlin byla zaznamenána vyšší pokryvnost převáţně na stanovišti meziřadí a zahrnovala hlavně tyto druhy: jílek vytrvalý, lipnice luční, jitrocel větší, smetánka lékařská, dále se zde vyskytovaly srha laločnatá, jetel plazivý, rozrazil rolní, kopřiva dvoudomá a další. Na souvrati se vyskytovalo ve větší míře neţ na ostatních stanovištích rdesno ptačí. Rozdíly ve výskytu a pokryvnosti nalezených druhů mezi jednotlivými termíny hodnocení byly podle analýzy RDA signifikantní, na hladině významnosti byla α = 0,196 a jsou tedy statisticky neprůkazné. Zobrazení výsledků je na obr. č

52 Obr. 1: Ordinační diagram zobrazující vliv stanoviště na plevelné druhy v ovocném sadu Vysvětlivky: Meziradi meziřadí, Prikmeny příkmenný pás, Souvrat souvrať Aet cyna Aethusa cynapium, Ach mill Achillea millefolium, Alc vulg Alchemilla vulgaris, Arc tome Arctium tomentosum, Ast glyc Astragalus glycyphyllos, Atr patu Atriplex patula, Bro hord Bromus hordeaceus, Bro ster Bromus sterilis, Cap burs Capsella bursa pastoris, Car acan Carduus acanthoides, Con arve Convolvulus arvensis, Dac glom Dactylis glomerata, Des soph Descurainia sophia, Ech crus Echinochloa crus galli, Ely repe Elytrigia repens, Fes prat Festuca pratensis, Ger pusi Geranium pusillum, Gle hede Glechoma hederacea, Che albu Chenopodium album, Che hybr Chenopodium hybridum, Lac serr Lactuca serriola, Lam ampl Lamium amplexicaule, Lam purp Lamium purpureum, Lat tube Lathyrus tuberosus, Lol pere Lolium perenne, Mal negl Malva neglecta, Med lupu Medicago lupulina, Mel albu Melilotus albus, Mer annu Mercurialis annua, Myo arve Myosotis arvensis, Pap rhoe Papaver rhoeas, Pas sat Pastinaca sativa, Pla majo Plantago major, Poa prat Poa pratensis, Pol avic Polygonum aviculare, Sen vulg Senecio vulgaris, Ste medi Stellaria media, Tar offi Taraxacum officinale, Thl arve Thlaspi arvense, Tri repe Trifolium repens, Urt dioi Urtica dioica, Urt uren Urtica urens, Ver arve Veronica arvensis, Ver cham Veronica chamaedrys, Vio arve Viola arvensis, 52

53 Obr. 2: Ordinační diagram zobrazující druhové sloţení plevelů v ovocném sadu na jaře, v létě a na podzim v roce 2011 Vysvětlivky: jaro (květen), léto (červenec), podzim (říjen) Aet cyna Aethusa cynapium, Ach mill Achillea millefolium, Alc vulg Alchemilla vulgaris, Arc tome Arctium tomentosum, Ast glyc Astragalus glycyphyllos, Atr patu Atriplex patula, Bro hord Bromus hordeaceus, Bro ster Bromus sterilis, Cap burs Capsella bursa pastoris, Car acan Carduus acanthoides, Con arve Convolvulus arvensis, Dac glom Dactylis glomerata, Des soph Descurainia sophia, Ech crus Echinochloa crus galli, Ely repe Elytrigia repens, Fes prat Festuca pratensis, Ger pusi Geranium pusillum, Gle hede Glechoma hederacea, Che albu Chenopodium album, Che hybr Chenopodium hybridum, Lac serr Lactuca serriola, Lam ampl Lamium amplexicaule, Lam purp Lamium purpureum, Lat tube Lathyrus tuberosus, Lol per Lolium perenne, Mal negl Malva neglecta, Med lupu Medicago lupulina, Mel albu Melilotus albus, Mer annu Mercurialis annua, Myo arve Myosotis arvensis, Pap rhoe Papaver rhoeas, Pas sati Pastinaca sativa, Pla majo Plantago major, Poa prat Poa pratensis, Pol avic Polygonum aviculare, Sen vulg Senecio vulgaris, Ste medi Stellaria media, Tar offi Taraxacum officinale, Thl arve Thlaspi arvense, Tri repe Trifolium repens, Urt dioi Urtica dioica, Urt uren Urtica urens, Ver arve Veronica arvensis, Ver cham Veronica chamaedrys, Vio arve Viola arvensis 53

54 6 DISKUSE V průběhu sledování plevelných druhů v ovocném sadu byly zaznamenány změny ve sloţení i procentuálním zastoupení jednotlivých druhů v závislosti na termínu i stanovišti. V sadu bylo v průběhu vegetace nalezeno celkově 46 druhů plevelů, z toho 25 jednoletých, 15 vytrvalých a 6 dvouletých. Na stanovišti meziřadí bylo v průběhu celého vegetačního období nalezeno celkem 37 plevelných druhů, z toho 18 jednoletých, 5 dvouletých a 14 vytrvalých. Nejvíce rozšířeným druhem s největší pokryvností na všech stanovištích meziřadí byl jílek vytrvalý (Lolium perenne). Podle STEINBACHA (1990) se jedná o vytrvalou trsnatou trávu tvořící husté porosty odolné proti sešlapání. Vyskytuje se převáţně na mírně vlhkých aţ vlhkých, výţivných půdách. V sadu nebyl vyset záměrně, ale dostal se sem patrně přirozenou sukcesí a díky příznivým půdním podmínkám v meziřadí se zde udrţel a rozmnoţil. Dalším značně rozšířeným druhem byla lipnice luční (Poa pratensis). Jak uvádí STEINBACH (1990) jedná se o velmi hojný druh na vlhkých, výţivných půdách. Je to přizpůsobivá tráva, jedna z nejdůleţitějších v lučním hospodářství. Zpevňuje půdu a působí pozitivně proti půdní erozi. HEJDUK (2008) udává, ţe jílek vytrvalý a lipnice luční jsou díky svým pozitivním vlastnostem velmi častou sloţkou travních směsí pro vysévání v meziřadí. Dalším hojně se vyskytujícím druhem v meziřadí byla smetánka lékařská (Taraxacum officinale), patrná převáţně v jarních měsících. KNEIFELOVÁ A MIKULKA (2003) udávají, ţe pro tuto rostlinu je typický mohutný kůlový kořen pronikající do velkých hloubek, díky němuţ můţe z půdy odčerpávat značné mnoţství vody. Vzhledem k tomu, ţe tato rostlina rozkvétá přibliţně ve stejnou dobu jako ovocné stromy, představuje pro ně také konkurenci, co se týče opylování. Dalším významným druhem v meziřadí byl jetel plazivý (Trifolium repens). Dle ŘÍMOVSKÉHO, HRABĚTE A VÍTKA (1992) se jedná o jetelovinu, u níţ je značně rozvinuta symbióza kořenů s hlízkovými bakteriemi. Hlízkové bakterie jsou tedy schopny poutat vzdušný dusík, který později mohou pro svůj vývoj vyuţít také ovocné stromy. V letních měsících byla v meziřadí zaznamenána vyšší pokryvnost jitrocele většího (Plantago major). Podle MIKULKY ET. AL (1999) je to všeobecně rozšířený druh od níţin aţ po horské oblasti po celém území republiky. Některé druhy plevelných 54

55 rostlin představují nebezpečí v tom smyslu, ţe jsou hostiteli různých škůdců. Jak uvádí ŠEFROVÁ (2006), jitrocel můţe být hostitelem mšice jitrocelové. Mšice napadají pupeny a listové růţice stromů, později přechází na letorosty. Způsobují puchýřovité deformace listů. Počátkem léta přeletují okřídlení jedinci na jitrocel a na podzim se vracejí zpět na jabloně. Je tedy důleţité sledovat výskyt těchto mšic, popřípadě zvolit vhodný insekticid, aby se zabránilo škodám na ovocných stromech. Na podzim měla v meziřadí podobnou pokryvnost jako jetel plazivý (Trifolium repens) také srha laločnatá (Dactylis glomerata). Jak uvádí STEINBACH (1990), jedná se o vytrvalou trávu, rostoucí často v hustých trsech, které vyhovují mírně suché aţ vlhké výţivné půdy a je ukazatelem přítomnosti dusíku. Její vyšší výskyt a pokryvnost v podzimním termínu můţe být způsobena vyšším obsahum dusíku, který mohl být získán a uvolněn do okolí hlízkovými bakteriemi jetele plazivého. Tyto dva druhy často rostly ve své blízkosti, jak bylo zaznamenáno v některých snímcích. Na stanovišti příkmenný pás bylo během roku nalezeno celkově 31 rostlinných druhů, z toho 21 jich bylo jednoletých, 9 vytrvalých a 1 dvouletý druh. Během jarních a letních měsíců převaţoval výskyt ptačince prostředního (Stellaria media). Dle KOHOUTA (1997) jde o obecně rozšířený plevelný druh na území celého státu. Klíční rostliny se objevují jiţ od časného jara a vzchází po celý rok z povrchových vrstev půdy. Rostliny jsou schopny rychlého vývoje, v jednom roce vytvoří 2 3 generace. Koncem léta a na podzim byl zaznamenán jeho úbytek, patrně z důvodu niţších sráţek. Další rostlinou vyskytující se hojně v příkmenném pásu na jaře, v létě i na podzim, byla kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris). Tento plevelný druh můţe podle MIKULKY, KNEIFELOVÉ ET. AL. (2005) také klíčit jiţ při velmi nízkých teplotách časně na jaře nebo i během mírné zimy. Má velmi rychlý vývoj, patří však mezi méně významné plevely a v ovocném sadu příliš neškodí. V příkmenném pásu se také objevoval pýr plazivý (Elytrigia repens), coţ je dle KOHOUTA (1997) vytrvalá, mělčeji kořenící, střední aţ vysoká tráva rozmnoţující se obilkami i pomocí oddenků. MIKULKA ET. AL. (1999) uvádí, ţe konkurenční schopnost této rostliny je vysoká. Do půdy vylučuje alelopatické látky, jako je glykosid agropyren, čímţ potlačuje výskyt ostatních rostlin a můţe tedy do značné míry škodit i ovocným stromům. Navíc ochuzuje půdu o značné mnoţství vláhy a ţivin. Při jeho přemnoţení je proto nutné v některých případech zvolit aplikaci totálních herbicidů. 55

56 Na stanovišti souvrať bylo nalezeno celkem 37 plevelných druhů rostlin, z toho 18 bylo jednoletých, 5 dvouletých a 14 vytrvalých. Jak ukazuje obr. 27, na souvrati byla zaznamenána vysoká pokryvnost nenáročných druhů odolných proti sešlapání. Jelikoţ jsou tato místa více zatěţována například pojezdy mechanizace a půda je zde poměrně utuţená, ve velké míře bylo pozorováno například rdesno ptačí (Polygonum aviculare), které se na jiných stanovištích téměř vůbec nevyskytovalo, a jiţ zmíněný jílek vytrvalý (Lolium perenne) a lipnice luční (Poa pratensis). Některé druhy rostlin, které byly v sadu nalezeny, mají léčivé účinky. Patří mezi ně například řebříček obecný (Achillea millefolium), kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris), smetánka lékařská (Taraxacum officinale) nebo kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Tyto rostliny se vyskytovaly převáţně v meziřadí. Z výsledků vyplývá, ţe mezi nebezpečné plevelné druhy nalezené v ovocném sadu patří pýr plazivý (Elytrigia repens), smetánka lékařská (Taraxacum officinale), jitrocel větší (Plantago major), svlačec rolní (Convolvulus arvensis) nebo ptačinec prostřední (Stellaria media). 56

57 7 ZÁVĚR Závěrem lze konstatovat, ţe regulace plevelných druhů v ovocných sadech je velmi důleţitým pěstitelským zásahem. Některé plevelné rostliny mohou totiţ představovat pro ovocné stromy značné nebezpečí. Díky svému mohutnému kořenovému systému jsou schopny z půdy odebírat velkou část vláhy i potřebné ţiviny. Během roku byly v sadu zaznamenány změny jak v druhovém sloţení plevelů, tak i v jejich pokryvnostech. Nejvíce rozšířeným druhem s největší pokryvností v meziřadí byl jílek vytrvalý (Lolium perenne). Dále se v meziřadí vyskytovaly tyto druhy: lipnice luční (Poa pratensis), smetánka lékařská (Taraxacum officinale), jitrocel větší (Plantago major), jetel plazivý (Trifolium repens), srha laločnatá (Dactylis glomerata), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), řebříček obecný (Achillea millefolium), tolice dětelová (Medicago lupulina), popenec obecný (Glechoma hederacea) atd. V příkmenném pásu dominovaly jednoleté druhy rostlin, jako například: ptačinec prostřední (Stellaia media), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris), pomněnka rolní (Myosotis arvensis), merlík bílý (Chenopodium album), sveřep jalový (Bromus sterilis) nebo kakost maličký (Geranium pusillum). Velkou pokryvnost v příkmenném pásu vykazoval ptačinec prostřední, zaznamenán byl také výskyt pýru plazivého (Elytrigia repens). Tato rostlina vylučuje do půdy alelopatické látky, jako je glykosid agropyren, čímţ potlačuje výskyt ostatních rostlin a můţe tedy do značné míry škodit i ovocným stromům. Na stanovišti souvrať byly pak nalezeny tyto rostlinné druhy: rdesno ptačí (Polygonum aviculare), jílek vytrvalý (Lolium perenne), lipnice luční (Poa pratensis), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris), ptačinec prostřední (Stellaria media) nebo smetánka lékařská (Taraxacum officinale). Rdesno ptačí zde mělo nejvyšší pokryvnost po celou vegetační dobu a na jiných stanovištích byla jeho pokryvnost téměř nulová. Nebezpečí pro ovocné sady představuje hlavně výskyt vytrvalých plevelů, jejichţ kořeny jsou schopny odčerpávat z půdy velké mnoţství vláhy a ţivin. Jedná se například o pýr plazivý či smetánku lékařskou. Nejúčinnějším způsobem regulace plevelů v sadech je aplikace doporučených herbicidů. Pravidelné ošetřování systemicky působícími listovými herbicidy zabraňuje nárůstu zaplevelení zejména problematickými vytrvalými plevelnými druhy. 57

58 Ochrana ovocného sadu se v současné době jeví jako dostačující. Jako případné zlepšení lze doporučit například sečení smetánky lékařské v době květu ovocných stromů, aby se nestala konkurentem při opylování. Dále je důleţitá kontrola rostlin z rodu Plantago v případě napadení mšicí jitrocelovou, jejíţ jedinci škodí sáním na listových a květních rozetách i letorostech, či sledování zaplevelení nebezpečným pýrem plazivým. Místo herbicidního ošetření v příkmenných pásech, v nichţ se nejvíce vyskytovaly jednoleté plevelné druhy, lze doporučit například nastýlání slámou či kůrou. Při regulaci plevelů v plodících výsadbách jsou s ohledem na tvorbu výnosu důleţitá dvě období, a to kvetení stromů a období intenzivního růstu plodů, coţ je u jádrovin od června do září. 58

59 8 SOUHRN A RESUME Diplomová práce se zaměřuje na plevelné druhy rostlin vyskytující se v ovocných sadech. Je zde uvedeno rozdělení plevelů z různých hledisek, popsáno rozmnoţování a rozšiřování plevelných druhů a pozornost je věnována také hospodářskému významu a moţnostem regulace plevelů. Cílem práce je vyhodnocení druhového sloţení plevelů ve vybraném ovocném sadu v roce Zvolený ovocný sad patří Ovocnářskému druţstvu v Brně Starém Lískovci. Pozorování byla prováděna ve výsadbě jabloní vţdy na třech stanovištích, a to v příkmenném pásu, meziřadí a na souvrati. Vyhodnocení zaplevelení pak bylo prováděno pomocí fytocenologických snímků v termínech jaro, léto a podzim. Výsledky pozorování byly zpracovány analýzou DCA a RDA. V sadu bylo celkově nalezeno 46 plevelných druhů. Nejčastěji se vyskytujícími druhy v příkmenném pásu byly: Stellaria media, Capsella bursapastoris, Myosotis arvensis, Elytrigia repens, Geranium pusillum, Chenopodium album a Senecio vulgaris. V meziřadí se nejčastěji vyskytovaly druhy: Lolium perenne, Poa pratensis, Trifolium repens, Plantago major, Taraxacum officinale, Dactylis glomerata a Achillea millefolium. Na souvrati byly nejčastěji nalezeny tyto druhy: Polygonum aviculare, Lolium perenne, Poa pratensis, Taraxacum officinale, Capsella bursapastoris, Elytrigia repens. Podrobněji jsou rozebrány druhy, které mohou být výrazně škodlivé, a jsou navrţeny moţnosti jejich regulace. Klíčová slova: plevel, ovocný sad, jabloň, fytocenologický snímek The thesis is focused on some kinds of weeds that occure in orchards. The division of weeds is mentioned from many different viewpoints, the reproduction and the spreading of these weed kinds is mentioned as well. The attention is also given to an agricultural meaning and possibilities of a weed regulation. The aim of this thesis is to evaluate a kind composition of weeds in a chosen orchard. The chosen orchard belongs to a Fruit cooperative in Brno-Starý Lískovec. The observation were made in the apple plantation, always on three parts: the closest area of the tree, the area between two lines of trees and on the headland. The evaluation of the amount of weeds was made using phytocenological relevés in spring, summer and 59

60 autumn. All the results of the observation were processed by a DCA and RNA analysis. In the orchard there were found 46 weed kinds in total. The most occuring kinds in the closest area of the tree were: Stellaria media, Capsella bursa-pastoris, Myosotis arvensis, Elytrigia repens, Geranium pusillum, Chenopodium album and Senecio vulgaris. In the area between two lines there were mostly: Lolium perenne, Poa pratensis, Trifolium repens, Plantago major, Taraxacum officinale, Dactylis glomerata a Achillea millefolium. In the headland part there were mostly: Polygonum aviculare, Lolium perenne, Poa pratensis, Taraxacum officinale, Capsella bursa-pastoris, Elytrigia repens. Kinds that are significantly damaging were studied more in detail and I also suggested possibilities of their regulation. Keywords: weed, orchard, apple tree, phytocenological relevés 60

61 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANDR, Jiří, PRAŢÁK, Miroslav, NÁMĚSTEK, Jan. Neselektivní herbicidy v ovocných výsadbách [online], 2010 [cit ]. Dostupné z: s530x47491.html ANONYM. Problematika vzniku rezistence plevelů vůči herbicidům [online], [cit ]. Dostupné z: ANONYM. Zemědělské výrobní oblasti a podoblasti [online], [cit ]. Dostupné z: BLAŢEK, Jan a kol. Ovocnictví. Praha: Květ, 1998, 383 s. ISBN BLAŢEK, Jan. Pěstujeme jabloně. Praha: Brázda, 2001, 255 s. ISBN DVOŘÁK, Antonín. Pěstování jabloní. 2. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1987, 352 s. DVOŘÁK, Jiří. Praktikum z herbologie. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1998, 88 s. ISBN DVOŘÁK, Jiří., SMUTNÝ, Vladimír. Herbologie: Integrovaná ochrana proti polním plevelům. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008, 186 s. ISBN FLOWERDEW, Bob. Jak na plevel bez chemie. 1. vyd. Praha: Metafora, 2011, 112 s. ISBN HEJDUK, Stanislav. Význam zatravnění meziřadí ovocných sadů a vinic. 1. vyd. Hrdějovice: Agentura Bonus, 2008, ISBN

62 HRIČOVSKÝ, Ivan a kol. Praktické ovocinárstvo. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1990, 632 s. ISBN HRON, František. Boj proti polním plevelům. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1957, 158 s. HRUBÁ, Marie. Proč zatravňovat meziřadí sadů a vinohradů? [online], 2011 [cit ]. Dostupné z: s513x57930.html JEHLÍK, Vladimír a kol. Cizí expanzivní plevele. 1. vyd. Praha: Academia, 1998, 506 s. ISBN KOLEKTIV. Současnost českého ovocnářství [online], [cit ]. Dostupné z: KNEIFELOVÁ, Marta, MIKULKA, Jan. Významné a nově se šířící plevele. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2003, 60 s. ISBN KOHOUT, Václav. Možnosti šíření plevelů a zaplevelujících rostlin [online], 1997 [cit ]. Dostupné z: KOHOUT, Václav. Plevele polí a zahrad. Praha: Agrospoj, 1997, 235 s. KOLEKTIV. Ovocnářské družstvo Brno [online], 2012 [cit ]. Dostupné z: KORČÁKOVÁ, Marta. Studium vegetativní a generativní reprodukce vybraných druhů plevelů [online], 2011 [cit ]. Dostupné z: KUBÁT, Karel. Klíč ke květeně České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2002, 927 s. ISBN

63 LIEBMAN, Matt, MOHLER, L. Charles, STAVER, P. Charles. Ecological Management of Agricultural Weeds. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2001, 532 s. ISBN MIKULKA, Jan a kol. Plevelné rostliny polí, luk a zahrad. 1. vyd. Praha: redakce časopisu Farmář zemědělské listy, 1999, 160 s. ISBN MIKULKA, Jan., KNEIFELOVÁ, Marta a kol. Plevelné rostliny. 2. vyd. Praha: Profi Press, 2005, 148 s. ISBN MULLER, Zbyněk, RATAJ, Karel, ZEMÁNEK, Jiří. Chemický boj proti plevelům: herbicidy. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1960, 147 s. NÁMĚSTEK, Jan. Škodlivost plevelů v porostech vybraných odrůd jabloní, účinnost a ekonomika integrovaných metod regulace plevelů [online], 2011 [cit ]. Dostupné z: s513x56115.html PIKULA, Jiří, OBDRŢÁLKOVÁ, Dagmar, ZAPLETAL, Milan. Atlas vybraných druhů plevelů ČR. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1997, 90 s. ISBN PYŠEK, Petr, TICHÝ, Lubomír. Rostlinné invaze. 1. vyd. Brno: Rezekvítek, 2001, 40 s. ISBN ŘÍMOVSKÝ, Karel, HRABĚ, František, VÍTEK, Lubor. Pícninářství: polní pícniny. Brno: Vysoká škola zemědělská, 1992, 165 s. ISBN STEINBACH, Gunter. Trávy: lipnicovité, šáchorovité, sítinovité a rostliny podobné travám Evropy. 1. vyd. Praha: Ikar, 1998, 287 s. ISBN ŠEFROVÁ, Hana. Rostlinolékařská entomologie. 1. vyd. Brno: Konvoj, 2006, 257 s. ISBN

64 10 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Průměrná teplota vzduchu dlouhodobý normál za období Tab. 2 Úhrn sráţek dlouhodobý normál za období Tab. 3 Trvání slunečního svitu dlouhodobý normál za období Tab. 4 Průměrné teploty vzduchu za rok 2011 Tab. 5 Úhrn sráţek za rok

65 11 SEZNAM PŘÍLOH Obr. 3 Ovocný sad na jaře Obr. 4 Ovocný sad v létě Obr. 5 Ovocný sad na podzim Obr. 6 Tolice dětelová (Medicago lupulina) Obr. 7 Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) Obr. 8 Pomněnka rolní (Myosotis arvensis) Obr. 9 Úhorník mnohodílný (Descurainia sophia) Obr. 10 Penízek rolní (Thlaspi arvense) Obr. 11 Locika kompasová (Lactuca serriola) Obr. 12 Popenec obecný (Glechoma hederacea) Obr. 13 Merlík bílý (Chenopodium album) Obr. 14 Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) Obr. 15 Srha laločnatá (Dactylis glomerata) Obr. 16 Rdesno ptačí (Polygonum aviculare) Obr. 17 Sveřep jalový (Bromus sterilis) Obr. 18 Violka rolní (Viola arvensis) Obr. 19 Jitrocel větší (Plantago major) Obr. 20 Mák vlčí (Papaver rhoeas) Obr. 21 Podíl plevelných druhů ve výsadbě jabloní na jaře Obr. 22 Podíl plevelných druhů ve výsadbě jabloní v létě Obr. 23 Podíl plevelných druhů ve výsadbě jabloní na podzim Obr. 24 Podíl jednotlivých skupin plevelných rostlin na celkové pokryvnosti Obr. 25 Podíl jednotlivých druhů plevelných rostlin na stanovišti meziřadí během vegetační doby Obr. 26 Podíl jednotlivých druhů plevelných rostlin na stanovišti příkmenný pás během vegetační doby Obr. 27 Podíl jednotlivých druhů plevelných rostlin na stanovišti souvrať během vegetační doby 65

66 12 PŘÍLOHY Obr. 3 Ovocný sad na jaře (Vlastní fotodokumentace) Obr. 4 Ovocný sad v létě (Vlastní fotodokumentace)

67 Obr. 5 Ovocný sad na podzim (Vlastní fotodokumentace) Obr. 6 Tolice dětelová (Medicago lupulina) (Vlastní fotodokumentace)

68 Obr. 7 Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) (Vlastní fotodokumentace) Obr. 8 Pomněnka rolní (Myosotis arvensis) (Vlastní fotodokumentace)

69 Obr. 9 Úhorník mnohodílný (Descurainia sophia) (Vlastní fotodokumentace) Obr. 10 Penízek rolní (Thlaspi arvense) (Vlastní fotodokumentace)

70 Obr. 11 Locika kompasová (Lactuca serriola) (Vlastní fotodokumentace) Obr. 12 Popenec obecný (Glechoma hederacea) (Vlastní fotodokumentace)

71 Obr. 13 Merlík bílý (Chenopodium album) (Vlastní fotodokumentace) Obr. 14 Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) (Vlastní fotodokumentace)

72 Obr. 15 Srha laločnatá (Dactylis glomerata) (Vlastní fotodokumentace) Obr. 16 Rdesno ptačí (Polygonum aviculare) (Vlastní fotodokumentace)

73 Obr. 17 Sveřep jalový (Bromus sterilis) (Vlastní fotodokumentace) Obr. 18 Violka rolní (Viola arvensis) (Vlastní fotodokumentace)

74 Obr. 19 Jitrocel větší (Plantago major) (Vlastní fotodokumentace) Obr. 20 Mák vlčí (Papaver rhoeas) (Vlastní fotodokumentace)