Diagnostika narušené komunikační schopnosti

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Diagnostika narušené komunikační schopnosti"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Diagnostika narušené komunikační schopnosti Diplomová práce Brno 2012 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Barbora Bočková, Ph.D. Vypracovala: Bc. Klára Hašová

2 Děkuji PhDr. Barboře Bočkové, Ph.D. za odborné vedení a rady při zpracování diplomové práce. Dále děkuji speciálním pedagogům logopedům, kteří se podíleli na realizaci výzkumné části práce, za jejich ochotu a spolupráci. A v neposlední řadě děkuji také mojí rodině za jejich velkou podporu a trpělivost.

3 Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů..... podpis

4 OBSAH Úvod Vývoj dítěte Psychomotorický vývoj dítěte Vývoj řeči, faktory ovlivňující správný vývoj řeči Jazykové roviny v ontogenezi řeči Logopedie interdisciplinární vědní obor Komunikace Narušená komunikační schopnost Systém poskytování logopedické intervence v ČR Kategorie narušené komunikační schopnosti Vývojová nemluvnost, získaná orgánová nemluvnost a získaná neurotická nemluvnost Narušení zvuku řeči, narušení plynulosti řeči a narušení článkování řeči Narušení grafické podoby řeči, symptomatické poruchy řeči, poruchy hlasu a kombinované vady a poruchy řeči Diagnostika narušené komunikační schopnosti Cíl výzkumu, metodologie a charakteristika výzkumného vzorku Vlastní šetření Závěry výzkumného šetření Závěr Shrnutí Summary Literatura Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh Přílohy... 78

5 ÚVOD Narušená komunikační schopnost se v dnešní době vyskytuje stále častěji, obzvláště u dětí. Individuální logopedická intervence je tedy již zcela běžná forma péče. Stanovení správné diagnózy je úkolem logopedů, kteří spolupracují s celou řadou dalších oborníků. Jako učitelka logopedické třídy v běžné mateřské škole i já úzce spolupracuji s logopedy speciálně pedagogických center. Protože vím, jak nelehkou práci logopedi při diagnostikování narušené komunikační schopnosti mají, rozhodla jsem se věnovat této problematice svou diplomovou práci. Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat problematiku diagnostiky realizované ve speciálně pedagogickém centru poskytujícím služby dětem a žáků s narušenou komunikační schopností. Dílčími cíli je zjistit, se kterými formami narušené komunikační schopnosti se oslovení odborníci setkávají, na které oblasti vyšetření se logopedi při diagnostikování narušené komunikační schopnosti zaměřují, které diagnostické materiály používají, s kterými odborníky spolupracují a co považují za největší komplikaci při diagnostikování. Diplomová práce se skládá ze čtyř kapitol. První tři kapitoly jsou teoretické, čtvrtou kapitolu tvoří výzkumné šetření. V první kapitole je popsán vývoj dítěte, jeho psychomotorický vývoj, vývoj řeči a faktory ovlivňující správný vývoj řeči, a jazykové roviny v ontogenezi řeči. Druhá kapitola je věnována interdisciplinárnímu vědnímu oboru - logopedii, dále komunikaci, narušené komunikační schopnosti a systému poskytování logopedické intervence v České republice. Celá třetí kapitola je pak věnována všem kategorií narušené komunikační schopnosti. Jsou zde uvedeny základní definice jednotlivých druhů narušené komunikační schopnosti, jejich klasifikace, nejznámější symptomy, etiologie a diagnostika. Vlastní výzkumné šetření je soustředěno do čtvrté kapitoly. Je zde uveden cíl výzkumného šetření, metodologie, charakteristika výzkumného vzorku, zpracování výsledků a závěrečné vyhodnocení. Výsledky získané z dotazníků byly statisticky zpracovány, vyhodnoceny do tabulek a graficky znázorněny. Ke zpracování diplomové práce jsem použila jako techniku analýzu odborné literatury a nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce. Metodou diplomové práce je kvantitativní výzkum. 5

6 1 VÝVOJ DÍTĚTE Vývoj lidského jedince od jeho početí až do smrti ovlivňují jak dědičné dispozice, tak různé podněty prostředí. Podíl dědičnosti a vlivu prostředí na vzniku určité psychické vlastnosti bývá různý. Míra dědičnosti se obyčejně velmi těžko určuje, protože zde spolupůsobí celá řada různých faktorů (Vágnerová M., 1999). Předěly ve vývoji dítěte označují vývojové mezníky. Informují o dosažených schopnostech dítěte v oblasti pohybové, sociální, kognitivní a jazykové. Objevují se většinou v určitém pořadí a v předvídatelném věkovém rozmezí. Mezníky v chování dítěte se odvíjejí podle toho, jak se vyvíjí valná většina dětí v určitém věku. Pokud se očekávaný mezník vývoje u dítěte nedostaví v přiměřeném časovém rozpětí, znamená to, že je třeba dítě pozorně a systematicky sledovat (Allen E., Marotz L., 2002). 1.1 PSYCHOMOTORICKÝ VÝVOJ DÍTĚTE Psychomotorika je definována v Defektologickém slovníku, jako souhrn pohybových projevů člověka, kterou jsou odrazem jeho psychického stavu. V širším slova smyslu veškerá vědomá pohybová činnost, volní i mimovolní. Zvláště výrazné místo v psychomotorice zaujímají pohybové projevy, které jsou přímým důsledkem nebo charakteristickým odrazem určitého psychického stavu, a to normálního (mimika, smích, pláč, gestikulace) i patologického (Edelsberger L. a kol., 2000, s. 290). Životní běh člověka nezačíná až jeho narozením, porod je jen jedním časovým bodem v průběhu vývoje. Období mezi početím a narozením dítěte nazýváme prenatálním obdobím, obvykle trvá asi 40 týdnů (9 měsíců) a lze je rozdělit do tří fází. Oplodnění a vytvoření zárodku, embryonální období a fetální období (Langmeier J., Krejčířová D., 2006). M. Vágnerová (1999) uvádí, že v tomto období se vytvářejí všechny potřebné předpoklady pro budoucí samostatný vývoj plodu. Pro rozvoj plodu je důležité spojení s mateřským organismem. Lidský plod se rodí v týdnu těhotenství, má průměrnou porodní hmotnost g a měří v průměru 50 cm. Novorozenecké období trvá přibližně 1 měsíc a je dobou adaptace, během níž se dítě přizpůsobuje novým podmínkám. Novorozenec je vybaven základními reflexy, 6

7 vrozenými způsoby chování a schopností učení. Rozvoj novorozence závisí na přiměřeném přísunu podnětů. Po motorické stránce je novorozenec nezralý a je odkázán na péči okolních osob. V bdělém stavu zaujímá většinou asymetrické postavení končetin. Spontánní pohyby novorozence, jsou živé, ale omezené. Zralý novorozenec je schopen se učit, hledá souvislosti v podmětovém okolí a získává z nich zkušenosti. To, co se naučil, je schopen uchovat i déle než 24 hodin (Langmeier J., Krejčířová D., 2006). Zbývající měsíce prvního roku života označujeme jako kojenecké období. Tempo vývoje a pronikavost změn je závratné, váha dítěte se více než zdvojnásobí, délka těla se zvětší asi o polovinu (Helus Z., 2004). Svaly těla dítěte se posilují, dítě nad nimi postupně získává kontrolu a celková motorika se zlepšuje. Dítě postupně zapojuje zrak do prozkoumávání okolí, zajímá se o to, co se kolem něj děje, a na dění kolem sebe sociálně reaguje. E. Allen a L. Marotz (2002) uvádí, že mezi čtvrtým a osmým měsícem se u kojence rozvíjí velká škála dovedností a dítě se učí lépe ovládat své tělo. Hraje si s hračkami, které se mu dostanou do ruky, a testuje je v ústech. Období mezi osmým měsícem a jedním rokem je přípravou dítěte na dvě důležité události, na chůzi a řeč. Časovým mezníkem, kdy dítě začíná mluvit a chodit, pak bývají první narozeniny. Nejvýznamnějšími mezníky ve vývoji motorických dovedností považuje M. Vágnerová (1999) ovládnutí hlavičky, úchop a manipulace s objekty, koordinace aktivity ruky a úst, sezení a ke konci 1. roku počátky samostatné lokomoce. Rozvoj motoriky a poznávacích procesů je ve vzájemné interakci. Dobu od 1 do 3 let života dítěte označujeme jako batolecí věk. Je to období, ve kterém dochází k výraznému rozvoji dětské osobnosti, dítě je samostatnější a aktivnější. Průměrné dítě v jednom roce začíná s prvními krůčky, ale teprve až kolem třináctého měsíce chodí samostatně tak, že se rozejde z volného postoje. Ve dvou letech již dítě umí utíkat, zvládat nerovnosti terénu a chodit do schodů bez přidržování. Před třetím rokem obvykle zvládne dovednost jízdy na tříkolce (Langmeier J., Krejčířová D., 2006). Rychle se zdokonaluje také jemná motorika. Po dosažení prvního roku je dítě schopno postavit dvě kostky na sebe, ve dvou letech již dokáže kostky napodobivě řadit jak svisle, tak i vodorovně. Tříleté dítě napodobí i složitější konstrukce, jako je most ze tří kostek. Pokroky v jemné motorice lze dobře vidět na čmárání. J. Langmeier a D. Krejčířová (2006) uvádí, že na začátku jde o nahodilé pokusy, a pohyby často přesahují 7

8 plochu papíru, avšak na konci batolícího období je dítě schopno napodobit kruh podle předlohy, popřípadě (nepřesný) křížek, když mu jej výrazným způsobem předvedeme. Důležitým vývojovým mezníkem, lokalizovaným do batolícího věku, je schopnost ovládat vyměšování. Dítě se naučí udržovat čistoty teprve tehdy, když je schopné ovládat obě funkce svěračů, tj. retenci i eliminaci (Vágnerová M., 1999). Předškolní období trvá od 3 přibližně do 6 let. Konec této fáze není určen jen fyzickým věkem, ale především sociálně, nástupem do školy. Charakteristickým znakem tohoto věku je postupné uvolňování vázanosti na rodinu a rozvoj aktivity (Vágnerová M., 1999). Čtyřleté až pětileté dítě podle J. Langmeiera a D. Krejčířové (2006) již nejen dobře utíká a seběhne hbitě ze schodů, ale i skáče, leze po žebříku, seskočí z nízké lavičky, stojí déle na jedné noze, umí házet míč po způsobu dospělých. Větší zručnost se projevuje v narůstající soběstačnosti. Roste i schopnost vyjádřit kresbu vlastní představou. Pro čtyřleté dítě je při kresbě postavy typické znázornění tzv. hlavonožce. Kresba pětiletého dítěte je již mnohem detailnější, postava má hlavu, trup, nohy, ruce, ústa, oči a nos, a výtvor šestiletého dítěte je po všech stránkách ještě více vyspělejší. Předškolní děti se učí žádoucím způsobům chování, především prosociálního, které respektuje práva ostatních. Rodiče slouží dítěti jako model různých rolí, jako vzor. V předškolním věku se postupně uvolňuje vázanost na rodinu a dospělé. Děti navazují kontakt s vrstevníky (Vágnerová M., 1999). Završením předškolního věku je zahájení školní docházky. Jednou z podmínek úspěchu dítěte ve škole je správná průběžná diagnostika jeho projevů v předškolním období, která vyústí do výstupní diagnostické formy právě před nástupem dítěte do školy (Přinosilová D., 2004). Nástup do školy představuje v životě dítěte důležitý sociální mezník. M. Vágnerová (1999) popisuje, že školní zralost je jedním z předpokladů přijatelného zvládnutí role školáka. Jde především o určitou úroveň zralosti CNS. Zrání ovlivňuje i rozvoj motoriky a senzomotorické koordinace, zrakového a sluchového vnímání. Školní úspěšnost závisí i na rozvoji poznávacích schopností, které ovlivňuje zrání i učení. Podmínkou přijatelné adaptace na školu je rovněž dosažení určité úrovně autoregulace. 8

9 1.2 VÝVOJ ŘEČI, FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ SPRÁVNÝ VÝVOJ ŘEČI Zdrojem veškeré komunikace lidského rodu je nervový systém. Schopnost tvořit artikulovanou řeč je výsledkem nervových mechanismů, jež se v lidském mozku vyvinuly během dlouhé řady evolučních změn. V průběhu tisíciletí se v lidském mozku vytvořilo neobvyklé uspořádání nervových struktur a procesů, které vyústilo v to, co lze nazvat lidským komunikačním nervovým systémem (Love R., Webb W., 2009). Řečí se lišíme nejen od zvířat, ale jeden od druhého. Z toho, jak dítě mluví, usuzujeme na stupeň rozvoje jeho motoriky, rozsah jeho znalostí a vědomostí, způsob myšlení, sociální chování i různé rysy jeho osobnosti. Primárním předpokladem pro zdravý vývoj řeči dítěte je neporušený sluch a intelekt (Peutelschmiedová A., 2001). Podle V. Lechty (1990) můžeme v ontogenezi řeči diferencovat určité mezníky, hranice mezi jednotlivými stádii však nejsou výrazné. V řečovém vývoji mohou nastat období akcelerace nebo retardace. Neznamená to ale, že některá stadia mohou být vynechána, individuální může být jen délka jejich trvání. Vývoj řeči se dělí na přípravná stadia (předřečové činnosti) a na vlastní vývoj řeči. Přípravné, předřečové stadium vývoje řeči probíhá přibližně do 1 roku života dítěte. Dítě si osvojuje zručnosti, návyky, na jejichž základě vzniká později skutečná řeč. Tyto činnosti charakterizujeme jako předverbální a neverbální aktivity. Předverbální aktivity postupně zanikají a jsou nahrazeny verbálními projevy. Neverbální komunikace přetrvává v různých formách po celý život (Klenková J., 2006). V. Lechta (1990) zdůrazňuje důležitost rolí aktivit, které bezprostředně nesouvisí s mluvením. Jde např. o sání, cucání a žvýkání. Primární funkcí sání a žvýkání je sice příjem potravy, ale představují z hlediska vývinu řeči trénink mluvidel. Přípravné stádium vývoje řeči tedy začíná již v prenatálním období. Jedním z prvních projevů člověka na světě je primitivní nepodmíněný reflex křik. Z hlediska vývinu komunikační schopnosti lze považovat první kontakty novorozence s matkou jako specifickou komunikační situaci. Zdravý novorozenec je již 3 hodiny po porodu schopný interakce příklonu formou zrakového kontaktu, sledování tváře matky, otáčení hlavičky za příjemnými zvuky (Lechta V., 1990). Od týdne života dítěte pozorujeme u novorozence vrozený výrazový mimický pohyb úsměv. Mezi 2. a 3. měsícem se již objevuje reakce úsměvem na úsměv. Charakter křiku se začíná měnit asi od 6. týdne, křik dostává citové zabarvení. 9

10 Zpočátku vyjadřuje dítě nespokojenost tvrdým hlasovým začátkem, mezi měsícem již dítě vyjadřuje i pocity libé, objevuje se měkký hlasový začátek. O hlasových projevech v tomto období hovoříme jako o broukání. S tímto obdobím se prolínají začátky žvatlání (Klenková J., 2006). V. Lechta (1990) popisuje období pudového žvatlání, jako hru dítěte s řečovými orgány. Dítě vykonává řečovými orgány podobné pohyby jako při přijímání potravy a tyto pohyby doprovází hlasem. V druhé polovině 1. roku života, přibližně v měsíci začíná období napodobujícího žvatlání. Dítě připodobňuje své vlastní zvuky, které při žvatlání produkuje, hláskám svého mateřského jazyka. Zapojuje se vědomá sluchová a zraková kontrola, dítě si všímá pohybů mluvidel nejbližších osob a začíná využívat modulačních faktorů řeči. Své pocity a přání vyjadřuje napodobením melodie, výšky, síly a rytmu řeči (Klenková J., 2006). V období okolo 10. měsíce života nastává stadium rozumění řeči. Dítě reaguje na globální zvukový obraz toho, co slyší v asociaci s celkovou konkrétní, často se opakující situací. Rozumění řeči se u dítěte projevuje formou motorické reakce. Tuto motorickou reakci nazývá M. Morávek (In: Lechta V., 1990) komunikace gesty. Před dovršením prvního roku začíná období vlastního vývoje řeči. Vznikají první samostatná slova, která se postupně stávají uceleným slovním sdělením. Toto období charakterizují čtyři postupná, na sebe navazující stadia. První obdobím je stadium emocionálně-volní. Dítě slovem-větami vyjadřuje hlavně svoje city, přání a žádosti. Vývoj řeči je však natolik plynulý, že používání prvních slov neznamená automatický zánik žvatlání. Dítě v tomto věku už rozumí mnohým slovům, ačkoliv je neumí vyslovit. V období okolo 1,5-2 let dítě nenapodobuje jen dospělé, ale začíná si samo opakovat slova, hraje si s nimi. O. Kondáš (In: Lechta V., 1990) nazývá toto období jako egocentrické stádium. Dítě objevuje mluvení jako činnost. Ve stádiu asociačně-reprodukčním podle M. Sováka (1978) nabývají slova funkce pojmenování. Dítě označuje různými výrazy nejprve konkrétní osoby a jevy svého okolí. Taková označení potom přenáší na jevy podobné a reprodukuje tak jednoduché asociace. Mezi 2. a 3. rokem dochází k prudkému rozvoji komunikační řeči. Pomocí řeči se dítě učí dosahovat drobné cíle, vidí, že pomocí řeči může usměrňovat dospělé, což se mu líbí a snaží se komunikovat s dospělými častěji. J. Wendler a W. 10

11 Seidner (In: Lechta V., 1990) uvádí, že po dovršení 2,5 let je možné u dítěte pozorovat frustraci v případě neúspěšného pokusu o komunikaci. Toto zjištění je významné jak z hlediska logopedické prevence, tak z hlediska logopedické diagnostiky. Dalším stádiem ve vývoji řeči je stadium logických pojmů, které nastupuje okolo 3. roku života dítěte. V tomto stadiu označení, dosud úzce spjatá s konkrétními jevy, se postupně pomocí abstrakce, zevšeobecňování stávají všeobecným označením čili sloves s určitým obsahem (Klenková J., 2006). Podle V. Lechty (1990) učení takto náročných myšlenkových operací neprobíhá bez těžkostí a je jednou z příčin tzv. vývojových těžkostí v řeči opakování hlásek, slabik nebo slov, zarážky v řeči. V tomto období tedy vzrůstá nebezpečí vzniku koktavosti. Posledním obdobím ve vývoji řeči je intelektualizaci řeči, která začíná přibližně okolo 4. roku života dítěte a přetrvává až do dospělosti. V průběhu tohoto období probíhá zpřesňování obsahu slova a gramatických forem, zkvalitňuje se celkový řečový projev a roste slovní zásoba. Šestileté dítě, které vyrůstá v přiměřeném prostředí, má komunikační schopnost na takové úrovni, že zvládá komunikovat pomocí zvukových symbolů mateřského jazyka (Lechta V., 1990). D. Kutálková (2005) ve své publikaci píše, že nesmíme zapomenout na fakt, že děti přicházejí na svět vybavené vlohami, které mu dala příroda. Rodina může tyto vlohy svým působením využít, ale také je může promarnit. 1.3 JAZYKOVÉ ROVINY V ONTOGENEZI ŘEČI Řečový vývoj můžeme charakterizovat ve čtyřech jazykových rovinách, a to v rovině morfologicko-syntaktické, lexikálně-sémantické, foneticko-fonologické a pragmatické. Všechny roviny se po celou dobu vývoje vzájemně prolínají, jejich vývoj probíhá současně. Celkovou úroveň psychického vývoje dítěte poměrně přesně odráží morfologicko-syntaktická rovina. Jak uvádí V. Lechta (1990), je možné řeč z tohoto pohledu zkoumat až kolem prvního roku života, kdy začíná vlastní vývoj řeči. První slova dítěte splňují funkci vět, vznikají opakováním slabik a jsou neohebná. 11

12 Agramatické projevy pomocí izolovaných slov trvají přibližně do 1,5 2 let dítěte. Poté dítě většinou začíná používat dvouslovné věty. Z hlediska morfologie se v řeči dítěte s narůstajícím věkem mění zastoupení jednotlivých slovních druhů. Nejprve dítě obvykle používá podstatná jména, slovesa a onomatopoická citoslovce. Přídavná jména a osobní zájmena děti začínají používat v období mezi 2. a 3. rokem. Nejpozději děti začínají užívat číslovky, předložky a spojky. Po 4. roku života už děti obyčejně používají všechny slovní druhy. Mezi 2. a 3. rokem začíná dítě skloňovat, po 3. roce užívá jednoduché a množné číslo. J. Klenková (2006) uvádí, jako typické, že slovo, které má pro dítě emocionálně klíčový význam, klade ve větě na první místo. Mezi 3. a 4. rokem života se objevuje tvorba souvětí. Podle zjištění E. Habiňákové a D. Kočicové (In: Lechta V., 1990) jsou první typem souvětí většinou souvětí slučovací. S narůstajícím věkem pak klesá počet nerozvinutých vět a narůstá počet souvětí. Rozvíjení řeči je reflexně podporováno přenosem (transferem). Jedná se o přenos z jednoho užitého mluvního vzorce na mluvu v situaci podobné. Někdy se analogie nepodaří, a to v těch případech, když jde o gramatické výjimky jazyka (Sovák M., 1986). Do 4 let věku dítěte mluvíme o fyziologickém dysgramatismu. Po 4. roce by neměla gramatická stránka projevu dítěte v běžných komunikačních situacích vykazovat nápadné odchylky. Přetrvává-li dysgramatismus i v tomto věku, může se jednat o narušený vývoj řeči (Klenková J., 2006). Lexikálně-sémantická rovina se zabývá slovní zásobou a jejím vývojem, a to jak pasivním, tak aktivním slovníkem (Klenková J., 2006). Pasivní slovní zásoba se začíná rozvíjet okolo 10. měsíce života, přibližně od jednoho roku začíná dítě používat první slova. Neznamená to ale, že by se verbální způsob komunikace stal pro dítě prioritním. Podle S. Drvoty (In: Lechta V., 1990) dítě chápe první slova všeobecně období hypergeneralizace, a teprve až užívá více slov, dochází k opačné tendenci období hyperdiferenciace. Ve vývoji řeči dítěte je znám první a druhý věk otázek. Období okolo 1,5 roku je to věk otázek Co je to? a Kdo je to?. V období okolo 3,5 roku jde o druhý věk otázek Proč? a Kdy?. Toto období je ve vývoji řeči velmi důležité, protože si dítě rozvíjí svoji pasivní a aktivní slovní zásobu (Klenková J., 1997). 12

13 J. Klenková (2006) uvádí, že by své jméno a příjmení mělo dítě dokázat říct ve věku tří let. Mezi 3. a 4. rokem chápe rozdíly, zná jméno svého sourozence, umí říct básničku. Koncem předškolního věku dokáže dítě spontánně hovořit o událostech, které zažilo a je schopno správně realizovat i delší příkazy. V. Lechta (1990) upozorňuje na to, že je důležité soustředit depistáž, preventivní péči i metody rozvíjení řeči nejen na výslovnost, ale i na slovní zásobu dětí. Foneticko-fonologickou rovinu je možné ze všech jazykových rovin sledovat nejdříve, ihned po narození. Za klíčový moment ve vývoje této roviny se považuje přechod z pudového na napodobivé žvatlání (Lechta V., 1990). Profesor Schulze (In: Lechta V., 1990) vyslovil v minulém století názor, že vývoj výslovnosti se řídí pravidlem nejmenší námahy, tzn. dítě vytváří nejdříve hlásky, které vyžadují nejmenší námahu, tedy samohlásky a retné souhlásky. Znát pořadí fixace jednotlivých hlásek je pro logopeda důležité, neboť podle tohoto pořadí postupuje při korekci výslovnosti. Nejdříve se v dětské řeči fixují samohlásky, dále závěrové souhlásky, úžinové jednoduché, polozávěrové a úžinové se zvláštním způsobem tvoření (Klenková J., 2006). Vývoj výslovnosti jednotlivých hlásek prochází kratším i delším procesem fixace, který někdy končí až v mladším školním věku. Správnou výslovnost ovlivňuje obratnost mluvních orgánů, schopnost fonematické diferenciace, komunikační záměr, správný mluvní vzor, úroveň intelektu, schopnost napodobovat, kvalita mluvní a psychické stimulace ze strany prostředí a jiné (Lechta V., 1990). Z logopedického pohledu je velmi důležité vymezit věk, do kdy je možné nesprávnou výslovnost považovat za přirozený fyziologický jev. J. Klenková (2006) uvádí, že názory na vymezení věku se u odborníků liší. Někteří autoři limitují vývoj výslovnosti věkem 4 let, jiní tuto hranici posouvají až do 7 let. Poslední rovinou jazykového vývoje řeči je rovina pragmatická. Jedná se o sociální aplikaci komunikační schopnosti (Lechta V., 1990). Pochopit roli komunikačního partnera a reagovat v ní podle konkrétní situace dokáže již dítě ve věku dvou až tří let. Podle Grohnfeldta (In: Klenková J., 2006) se dítě učí ovládnout mateřský jazyk nejen jako systém různých znaků a pravidel, které aplikuje různým způsobem v různých situacích. Dávno předtím, než dítě pochopilo obsah slova a věty, dokáže intuitivně pochopit celkovou situaci. 13

14 Snaha komunikovat, navazovat a udržovat krátký rozhovor s dospělými ve svém okolí je u dítěte patrná po 3. roce. Ve 4 letech stále častěji dokáže komunikovat přiměřeně dané situaci. V tomto období intelektualizace řeči dochází k regulační funkci řeči, chování dítěte je možné usměrňovat řečí a dítě samotné používá řeč k regulaci dění ve svém okolí (Klenková J., 2006). Vývoj dítěte je složitý proces, který probíhá v několika stadiích. Všechna vývojová období jsou něčím typická a výjimečná. Žádné období však nemůže probíhat samostatně nebo být přeskočeno. Psychomotorický vývoj i vývoj řeči je ovlivňován pozitivně i negativně různými faktory - jedná se především o vliv genetiky a vliv prostředí. Celkový vývoj dítěte začíná již v prenatálním období a probíhá po celý náš život. Vývoj řeči je možné sledovat nejen z časového hlediska, ale také z pohledu jednotlivých jazykových rovin. Jedná se o morfologicko-syntaktickou, lexikálněsémantickou, foneticko-fonologickou a pragmatickou rovinu. 14

15 2 LOGOPEDIE INTERDISCIPLINÁRNÍ VĚDNÍ OBOR J. Klenková (2004) definuje logopedii jako speciálně pedagogický vědní obor, který se zabývá komunikačními schopnostmi člověka fyziologií a patologií komunikačního procesu, výzkumem v této oblasti, ontogenezí řeči, diagnostikou a terapií vad a poruch komunikačních schopností, edukací osob s poruchami komunikačních schopností a taktéž prevencí těchto poruch. Současná logopedie je oborem interdisciplinárním, neboť využívá poznatků z jiných vědních oborů a také s těmito vědními obory při diagnostice i terapii jedinců s narušenou komunikační schopností spolupracuje. Název logopedie je utvořen z řeckého slova logos slovo a paidea výchova. 2.1 KOMUNIKACE Slovo komunikace pochází z latinského communicatio spojování, sdělování. Komunikace používá výrazových prostředků, které jsou buď slovní, nebo neslovní. Komunikace je obecně lidská schopnost užívat výrazových prostředků k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů. Komunikace se uskutečňuje sdělovacím procesem, jímž individuum vzhledem k jiným lidem projevuje své city, svou vůli, své myšlenky (Edesberger L. a kol., 2000). M. Lejska (2003) doplňuje, že komunikace slouží k přenosu informací pomocí specifických informačních kanálů optického, akustického, pachového, a že neexistuje žádná forma života bez schopnosti a potřeby komunikovat. Komunikace je vrozená a lze ji řadit mezi naše instinkty. Komunikaci, dorozumívání, lze chápat jako složitý proces výměny informací. Jeho základy tvoří čtyři stavební prvky, které se navzájem ovlivňují. Komunikátor je osoba, která něco sděluje. Příjemcem informací je pak komunikant. Informace, obsah sdělení se nazývá komuniké a cestou k předání informací je pak komunikační kanál (Klenková J., 2006). M. Sovák (1986) ve své publikaci popisuje neslovní a slovní komunikaci. Neslovní komunikace je jedním z projevů, jimiž navazujeme mezilidské vztahy. Řadí se sem pohyby a polohy těla či končetin, gesta, mimika a různé neslovní hlasové projevy. 15

16 Komunikace slovní je buď mluvní, nebo písemná. Mluvená řeč je zpravidla doprovázena neslovní komunikací. J. Klenková (2006) se odkazuje na psychology J. Mareše a J. Křivohlavého, kteří v sociální komunikaci rozlišují verbální komunikaci, neverbální komunikaci a komunikaci činem. Základní rozdíl mezi verbální a neverbální komunikací (podle M. Sováka slovní a neslovní) je ten, že verbální komunikace je vždy doprovázena neverbální komunikací a nemůže být tedy realizována samostatně. Kdežto neverbální komunikace bez verbální realizována být může, nahrazuje tak v daném okamžiku verbální komunikaci (Klenková J., 2006). Z hlediska sluchu a řeči rozděluje komunikaci na smyslovou a mimosmyslovou M. Lejska (2003). Do komunikace smyslové řadí neakustickou (optická, čichová, hmatová a chuťová) a akustickou komunikaci (zvukové pozadí, mimopojmová obecné zvuky a pojmová verbální komunikace). Do mimosmyslové komunikace pak patří např. řízení krevního tlaku. Logopedie je nauka o výchově a řeči, a zabývá se mimo jiné důsledky patologie mezilidské komunikace. V oblasti příjmu a zpracování informací se může stát, že je informací málo nebo mnoho. Informace mohou být také úmyslně i neúmyslně deformovány. Rozsah negativních důsledků závisí také na vývojové fázi, ve které se člověk nachází. Pokud je informací nadbytek, dochází k patologickým důsledkům, zejména jedná-li se o opakované nebo trvalé přehlcování informacemi. Nadbytek informací může mít charakter velkého hluku nebo se může jednat o nadbytek zrakových informací. Negativní vliv na rozvoj komunikace má mj. nadužívání sledování televize (Sovák M., 1986). M. Heroutová (2004) připomíná že, aby byla komunikace ideální, musí být dorozumívací kód dobře znám a ovládán oběma komunikanty. V opačném případě je pak komunikace ochuzena a oslabena, nebo může být zcela znemožněna. Také M. Vágnerová (2002) poukazuje na možnost vzniku komunikačních problémů. Člověk bez potřebných jazykových kompetencí se hůře orientuje ve všech sociálních situacích. Následkem toho pak může zcela neadekvátně reagovat a dostat se do role sociálně handicapovaného jedince. Neschopnost verbálně komunikovat na přijatelné úrovni funguje jako sociální stigma. 16

17 Každá komunikační výměna má zpravidla nějakou funkci a je něčím motivována. J. Klenková (2006) rozlišuje šest fází komunikace. Vznik myšlenky, nápadu, názoru či obsahu mysli komunikátora označuje jako ideovou genezi. Myšlenku zakódujeme, vyjádříme ji tedy v symbolech, slovech, znacích nebo pohybech. Dále následuje přenos těchto symbolů od vysílajícího k příjemci. Okamžik, kdy symboly dorazí k příjemci je příjem. Příjemce symboly dekóduje, tj. interpretuje si přijaté symboly. Nakonec následuje akce, jako odpověď na tento příjem. Akce může být adaptivní, expresivní či opoziční chování, činnost příjemce vyvolaná přijatou zprávou nebo využití informace. Nejvyšší formou komunikace je řeč. Řeč definuje J. Dvořák (1998), jako formu sdělování a dorozumívání, založenou na používání slovních výrazových prostředků komunikace. J. Klenková (2006) dodává, že se jedná o vědomé užívání jazyka jako složitého systému znaků a symbolů ve všech jeho formách. Schopnost užívat řeč není vrozená, člověk se narodí pouze s určitými dispozicemi, které se dále rozvíjí. Na řeči se nepodílí jen mluvní orgány zevní řeč, ale především mozek a mozkové hemisféry vnitřní řeč. Jazykem J. Dvořák (1998) označuje soustavu zvukových a druhotných prostředků znakové povahy, schopnou vyjádřit veškeré vědění a představy člověka o světě a jeho vlastní vnitřní prožitky. Řeč je individuálním výkonem člověka a jazyk společenským procesem. Ale i tak je řeč společensky podmíněna, čerpá podněty ze společenského prostředí a realizuje se v něm (Klenková J., 2006). 2.2 NARUŠENÁ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOST Narušená komunikační schopnost je předmět logopedie a je jedním ze základních termínů tohoto vědního oboru. V odborné literatuře se užívají následující termíny v německém jazyce Störung von Kommunikationsfaehigkeit, v anglickém Comunicative disability, v ruském narušennaja komunikacionnaja spasobnosť a ve francouzském jazyce trouble de la capacité communicative (Klenková J., 2006). Narušenou komunikační schopnost definoval ve své publikaci V. Lechta (2003b, s. 17). Komunikační schopnost je narušena tehdy, působí-li některá z jazykových rovin, nebo několik rovin současně, vzhledem ke komunikačnímu záměru interferenčně. Může 17

18 se jednat o rovinu foneticko-fonologickou, morfologicko-syntaktickou, lexikálněsémantickou i pragmatickou. Narušení se může projevit ve verbální i neverbální, mluvené i grafické formě. Z hlediska průběhu komunikačního procesu může být narušena expresivní i receptivní složka. Narušenou komunikační schopnost je možné klasifikovat z několika hledisek. Jak popisuje V. Lechta (1990), může se jednat o trvalé nebo přechodné narušení a může se projevit jako vrozená vada řeči nebo jako získaná porucha řeči. V celkovém klinickém obraze může dominovat, může být tedy hlavním, vedoucím symptomem, anebo může být symptomem či důsledkem jiného, dominujícího postižení. Příčiny narušené komunikační schopnosti mohou být orgánové nebo funkční a samotné narušení může být pak úplné nebo částečné. Osoba s narušenou komunikační schopností si toto narušení může, ale nemusí uvědomovat. Narušená komunikační schopnost se může promítnout do sféry symbolických i nesymbolických procesů a v obou případech se může projevit ve zvukové i nezvukové dimenzi. Některé projevy či nápadnosti v řeči dítěte nelze považovat za narušenou komunikační schopnost, jedná se totiž o fyziologický jev. J. Klenková (2006) uvádí jako příklad fyziologickou nemluvnost (dysfluenci), která se může objevit u dětí ve věku 3 4 let. Dále za narušenou komunikační schopnost nelze považovat fyziologický dysgramatismus, který se projevuje u dětí přibližně do 4 let, a fyziologickou dyslálii. Zda se jedná o fyziologický jev, musí vždy posoudit kvalifikovaný odborník. V. Lechta (2003c) ještě připomíná, že za narušenou komunikační schopnost nelze pokládat fyziologickou nemluvnost dítěte do jednoho roku života a situaci, kdy sice některá rovina jazykových projevů jednotlivce působí rušivě vzhledem k jeho komunikačnímu záměru, avšak vysílatel a přijímatel informace používají jiný kód, nekomunikují tedy ve stejném jazyce. V. Lechta (2003b) zdůrazňuje důležitost rozpoznání příčiny narušené komunikační schopnosti. Jestliže příčina není odhalena, snižuje se šance na korekci narušené komunikační schopnosti. J. Klenková (2006) popisuje dvě hlediska etiologie, a to časové a lokalizační. Z časového hlediska mohou být příčiny prenatální, perinatální nebo postnatální. Z lokalizačního hlediska se řadí mezi nejčastější příčiny genové mutace, aberace chromozomů, vývojové odchylky, orgánová poškození receptorů, poškození centrální části, poškození efektorů, působení nevhodného, nepodnětného, nestimulujícího prostředí a narušená sociální interakce. 18

19 V české logopedické praxi se užívá klasifikace narušené komunikační schopnosti, která je rozdělena podle symptomů. Tuto klasifikaci uvádí ve své publikaci V. Lechta (1990). Autor rozděluje narušenou komunikační schopnost do deseti základních kategorií: 1. vývojová nemluvnost; 2. získaná orgánová nemluvnost (afázie); 3. získaná neurotická nemluvnost (mutismus, elektivní mutismus, surdomutismus); 4. narušení zvuku řeči (rinolalie, palatolalie); 5. narušení plynulosti řeči (balbuties, tumultus sermonis); 6. narušení článkování řeči (dysartrie, dyslalie); 7. narušení grafické podoby řeči (dysgrafie, dysortografie, dyslexie aj.); 8. symptomatické poruchy řeči; 9. poruchy hlasu; 10. kombinované vady a poruchy řeči. Všechny kategorie narušené komunikační schopnosti jsou podrobněji rozepsány v kapitole 3. Předcházení narušení komunikační schopnosti se zabývá logopedická prevence. Logopedickou prevenci dělíme na primární, která se zaměřuje na zdravé děti, a sekundární, jejímž cílem je překonat nedostatky u jedinců, u nichž se již narušená komunikační schopnost vyskytla, a působit tak, aby nedocházelo k deformaci těchto osob (Klenková J., 1997). O logopedické prevenci se také zmiňuje M. Sovák (1978. Prevence se má konat mj. také logopedickou osvětou přednáškami, besedami s rodiči nebo sdělovacími prostředky. Rodiče, vychovatelé a učitelé by měli být informováni o tom, jak rozvíjet řeč u dítěte, jak zacházet s dítětem, u něhož už nedostatky v komunikaci vznikly, a kde a jak pro dítě vyhledat odbornou pomoc. 19

20 2.3 SYSTÉM POSKYTOVÁNÍ LOGOPEDICKÉ INTERVENCE V ČR V. Lechta (2005) popisuje logopedii, jako vědu zkoumající narušenou komunikační schopnost u člověka z hlediska jejích příčin, projevů, následků, možností diagnostiky, terapie i prevence. Cílem logopedické péče, kterou provádí logoped je identifikovat, eliminovat, zmírnit či alespoň překonat narušenou komunikační schopnost, anebo předejít tomuto narušení. Logopedická intervence se provádí na třech úrovních diagnostika, terapie a prevence. V České republice je logopedická intervence v současné době poskytována ve třech rezortech, a to v rezortu ministerstva školství, rezortu ministerstva zdravotnictví a rezortu ministerstva práce a sociálních věcí. Intervence může být realizována ve státních, nestátních i soukromých zařízeních (I. Bytešníková, 2006). Možnosti realizace logopedická péče v rezortu ministerstva školství uvádí ve své publikaci J. Klenková (2006). Děti s narušenou komunikační schopností mohou navštěvovat logopedickou třídu při běžné mateřské škole nebo mateřskou školu logopedickou. Ve školním věku mohou žáci obdobně navštěvovat logopedickou třídu při běžné základní škole nebo základní školu logopedickou. Děti a žáci s narušenou komunikační schopností mohou být také integrovány do běžné mateřské či základní školy jedná se o individuální integraci. Vzdělávání v logopedických třídám zřízených při běžných školách je nazýváno skupinovou integrací. Protože se narušená komunikační schopnost vyskytuje velmi často i u osob se smyslovým, tělesným či rozumovým postižením, působí odborní pracovníci také v mateřských a základních školách pro sluchově postižené, v mateřských školách speciálních, základních školách praktických a speciálních, a mateřských a základních školách pro tělesně postižené 1. Logopedickou péči poskytují také školská poradenská zařízení speciálně pedagogická centra a pedagogicko-psychologické poradny 2. 1 Vzdělávání žáků s narušenou komunikační schopností je vymezeno ve vyhlášce MŠMT ČR č. 147/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb. O vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Dostupné na: 2 Činnost poradenských zařízení se řídí vyhláškou MŠMT ČR č. 116/2011 Sb. kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb. O poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských 20

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 Obsah Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 KAPITOLA 1 Metody a techniky logopedické terapie, principy jejich aplikace (Viktor Lechta) 15 1.1 Trendy vývoje 16 1.2 Vymezení 18 1.3 Východiska 20 1.4 Cíle

Více

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora 1 Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora Charakteristika

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA

METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA PODPORA ROZVOJE POČÁTEČNÍHO ČTENÍ A PSANÍ U ŽÁKŮ S NARUŠENOU KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTÍ Jiřina Jehličková SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR METODIKA PRÁCE ASISTENTA

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ Řeč je velmi složitý psychický proces odrážející sociální vztahy, v nichž jedinec žije. Obtíže ve vývoji řeči a v jejím užívání spadají do péče foniatrů a logopedů. 1. Hodnocení

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.

Více

JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE

JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE Řeč a správné vyjadřování, je vizitkou každého člověka. Každý rok roste počet dětí v mateřských školách, u kterých je přítomná narušená komunikační

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Vyhlášky platné od 1.1.2015: -Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 -Vyhláška č. 325/2014 Sb., o nákladových indexech věkových

Více

Kurzy pro sborovny mateřských škol

Kurzy pro sborovny mateřských škol Kurzy pro sborovny mateřských škol Pokud uvažujete, že přihlásíte sebe či své kolegy na kurz a nevíte, který by nejvíce vyhovoval Vašim potřebám, nebo jsou pro Vás otevřené kurzy nedostupné kvůli vzdálenosti

Více

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Libuše Novotná Časopis Maminka Naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Obsah. Předmluva... 11. Specifi ka diagnostiky narušené komunikační schopnosti u dospělých.. 13. Diagnostika poruch fl uence... 23

Obsah. Předmluva... 11. Specifi ka diagnostiky narušené komunikační schopnosti u dospělých.. 13. Diagnostika poruch fl uence... 23 Obsah Předmluva....................................... 11 KAPITOLA 1 Specifi ka diagnostiky narušené komunikační schopnosti u dospělých.. 13 Viktor Lechta 1.1 Úrovně diagnostikování NKS.........................

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bakalářská práce

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bakalářská práce UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGO GICKÁ FAKULTA Ústav speciálněpedagogických studií Bakalářská práce Jitka Jabůrková Specifika orientačního vyšetření sluchu u dětí v Mateřské škole speciální Olomouc

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA. Narušená komunikační schopnost u žáků 1. a 2. ročníků ZŠ v hlineckém regionu PEDAGOGICKÁ FAKULTA.

MASARYKOVA UNIVERZITA. Narušená komunikační schopnost u žáků 1. a 2. ročníků ZŠ v hlineckém regionu PEDAGOGICKÁ FAKULTA. MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Narušená komunikační schopnost u žáků 1. a 2. ročníků ZŠ v hlineckém regionu Bakalářská práce Brno 2008 Autor práce: Romana Charvátová

Více

Základy logopedie (logopedie jako vědní obor)

Základy logopedie (logopedie jako vědní obor) Základy ( jako vědní obor) doc. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D. Cíle Cílem této kapitoly je prezentovat logopedii jako vědní obor, obor vysokoškolského studia a profesi. Dílčími cíli je prezentovat předmět,

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí.

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Děti a sluch 7 Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Toto je sedmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Důležitá úloha sluchu Pro rozvoj dítěte

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VERZE: 25/04/2014 KOMPLEXNÍ METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VŠECHNO, CO MÁ DÍTĚ UMĚT A ZNÁT PŘED NÁSTUPEM DO ŠKOLY PŘEHLEDNĚ A NA JEDNOM MÍSTĚ KLOKANŮV KUFR MOHOU

Více

PLÁN REEDUKACE PRO PORUCHY ŘEČI

PLÁN REEDUKACE PRO PORUCHY ŘEČI PLÁN REEDUKACE PRO PORUCHY ŘEČI Vytvořeno v rámci realizace projektu: Reedukace specifických vývojových poruch učení a poruch řeči dětí v mikroregionu Olešnicko Vypracovali: Milan Reška a Magda Synková

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

SPECIÁLNÍ A INTEGRATIVNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ A INTEGRATIVNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA OKRUHY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Studijní program: Studijní obor: Speciální pedagogika Speciální pedagogika pro vychovatele SPECIÁLNÍ A INTEGRATIVNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA 1. Základní pojmy speciální

Více

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Obsah kurzu: 1. Pedagogická diagnostika 2. Pedagogická diagnostika v pedagogické praxi 3. Diagnostika

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE Děti s poruchami hybnosti, opožděným psychomotorickým vývojem, narušenou komunikační schopností a poruchami autistického spektra (PAS) Denní pobyt ve stacionáři

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ

Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ Obsah 1. CHARAKTERISTIKA PROJEKTU 2. CÍLE PROJEKTU 3. METODY A

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Komunikační schopnosti dětí předškolního věku žijících v dětském domově Diplomová práce Brno 2015 Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Petr Kopečný,

Více

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Dodatek k ŠVP ZV č. 4 Název školního vzdělávacího programu: Škola pro děti - děti pro školu Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola: Základní škola Olomouc, Gagarinova 19, příspěvková organizace

Více

2. Charakteristika vzdělávacího zařízení

2. Charakteristika vzdělávacího zařízení 2. Charakteristika vzdělávacího zařízení 2.1. Charakteristika školy Umístění a vybavení školy Naše Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Pionýrů 2352, Frýdek-Místek, příspěvková organizace se

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Integrace žáků se specificky narušeným vývojem řeči v běžné základní škole Diplomová práce Brno 2013 Vedoucí práce: PhDr. Barbora

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru) Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU

Více

KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI VÝVOJOVÉ POSTIŽENÝCH DĚTÍ A DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V RANÉM VĚKU

KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI VÝVOJOVÉ POSTIŽENÝCH DĚTÍ A DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V RANÉM VĚKU KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI VÝVOJOVÉ POSTIŽENÝCH DĚTÍ A DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V RANÉM VĚKU Jiřina Klenková Raný věk dítěte sehrává v jeho vývoji důležitou roli a včasná podpora vývoje postiženého nebo

Více

Název materiálu: Novorozenecké období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 27. 03. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Novorozenecké období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 27. 03. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Děti s perinatální zátěží - multidisciplinární péče jako základ sekundární a terciární prevence

Děti s perinatální zátěží - multidisciplinární péče jako základ sekundární a terciární prevence Děti s perinatální zátěží - multidisciplinární péče jako základ sekundární a terciární prevence MUDr. Martina Kašparová Centrum komplexní péče pro děti s poruchami vývoje, Pediatrická klinika 2.LF UK a

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

DO ŠKOLY VČAS bez odkladu školní docházky

DO ŠKOLY VČAS bez odkladu školní docházky DO ŠKOLY VČAS bez odkladu školní docházky Číslo projektu: CZ.1.07/1.2.00/08.0106 Termín: 1.8.2009 31.3.2012 Realizátor projektu: Vzdělávací centrum Podkrušnohoří, občanské sdruţení Masarykova 745, 438

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Stati a zprávy z výzkumu. Marie Beníčková, Zdeněk Vilímek

Stati a zprávy z výzkumu. Marie Beníčková, Zdeněk Vilímek Stati a zprávy z výzkumu HUDBA TĚLA - ČESKÁ MUZIKOTERAPEUTICKÁ METODIKA* (1. díl) Marie Beníčková, Zdeněk Vilímek Anotace: První díl článku popisuje základní koncepci české muzikoterapeutické metodiky

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku Fyziologický vývoj mozku v dětském věku MUDr. Zuzana Ludvíková Konference Mensa ČR 19.11.2014 Lidský mozek Obsahuje přes 1000 miliard nervových buněk Pokud pracuje naplno odčerpávají neurony 20% z celkové

Více