Diagnostika narušené komunikační schopnosti

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Diagnostika narušené komunikační schopnosti"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Diagnostika narušené komunikační schopnosti Diplomová práce Brno 2012 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Barbora Bočková, Ph.D. Vypracovala: Bc. Klára Hašová

2 Děkuji PhDr. Barboře Bočkové, Ph.D. za odborné vedení a rady při zpracování diplomové práce. Dále děkuji speciálním pedagogům logopedům, kteří se podíleli na realizaci výzkumné části práce, za jejich ochotu a spolupráci. A v neposlední řadě děkuji také mojí rodině za jejich velkou podporu a trpělivost.

3 Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů..... podpis

4 OBSAH Úvod Vývoj dítěte Psychomotorický vývoj dítěte Vývoj řeči, faktory ovlivňující správný vývoj řeči Jazykové roviny v ontogenezi řeči Logopedie interdisciplinární vědní obor Komunikace Narušená komunikační schopnost Systém poskytování logopedické intervence v ČR Kategorie narušené komunikační schopnosti Vývojová nemluvnost, získaná orgánová nemluvnost a získaná neurotická nemluvnost Narušení zvuku řeči, narušení plynulosti řeči a narušení článkování řeči Narušení grafické podoby řeči, symptomatické poruchy řeči, poruchy hlasu a kombinované vady a poruchy řeči Diagnostika narušené komunikační schopnosti Cíl výzkumu, metodologie a charakteristika výzkumného vzorku Vlastní šetření Závěry výzkumného šetření Závěr Shrnutí Summary Literatura Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh Přílohy... 78

5 ÚVOD Narušená komunikační schopnost se v dnešní době vyskytuje stále častěji, obzvláště u dětí. Individuální logopedická intervence je tedy již zcela běžná forma péče. Stanovení správné diagnózy je úkolem logopedů, kteří spolupracují s celou řadou dalších oborníků. Jako učitelka logopedické třídy v běžné mateřské škole i já úzce spolupracuji s logopedy speciálně pedagogických center. Protože vím, jak nelehkou práci logopedi při diagnostikování narušené komunikační schopnosti mají, rozhodla jsem se věnovat této problematice svou diplomovou práci. Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat problematiku diagnostiky realizované ve speciálně pedagogickém centru poskytujícím služby dětem a žáků s narušenou komunikační schopností. Dílčími cíli je zjistit, se kterými formami narušené komunikační schopnosti se oslovení odborníci setkávají, na které oblasti vyšetření se logopedi při diagnostikování narušené komunikační schopnosti zaměřují, které diagnostické materiály používají, s kterými odborníky spolupracují a co považují za největší komplikaci při diagnostikování. Diplomová práce se skládá ze čtyř kapitol. První tři kapitoly jsou teoretické, čtvrtou kapitolu tvoří výzkumné šetření. V první kapitole je popsán vývoj dítěte, jeho psychomotorický vývoj, vývoj řeči a faktory ovlivňující správný vývoj řeči, a jazykové roviny v ontogenezi řeči. Druhá kapitola je věnována interdisciplinárnímu vědnímu oboru - logopedii, dále komunikaci, narušené komunikační schopnosti a systému poskytování logopedické intervence v České republice. Celá třetí kapitola je pak věnována všem kategorií narušené komunikační schopnosti. Jsou zde uvedeny základní definice jednotlivých druhů narušené komunikační schopnosti, jejich klasifikace, nejznámější symptomy, etiologie a diagnostika. Vlastní výzkumné šetření je soustředěno do čtvrté kapitoly. Je zde uveden cíl výzkumného šetření, metodologie, charakteristika výzkumného vzorku, zpracování výsledků a závěrečné vyhodnocení. Výsledky získané z dotazníků byly statisticky zpracovány, vyhodnoceny do tabulek a graficky znázorněny. Ke zpracování diplomové práce jsem použila jako techniku analýzu odborné literatury a nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce. Metodou diplomové práce je kvantitativní výzkum. 5

6 1 VÝVOJ DÍTĚTE Vývoj lidského jedince od jeho početí až do smrti ovlivňují jak dědičné dispozice, tak různé podněty prostředí. Podíl dědičnosti a vlivu prostředí na vzniku určité psychické vlastnosti bývá různý. Míra dědičnosti se obyčejně velmi těžko určuje, protože zde spolupůsobí celá řada různých faktorů (Vágnerová M., 1999). Předěly ve vývoji dítěte označují vývojové mezníky. Informují o dosažených schopnostech dítěte v oblasti pohybové, sociální, kognitivní a jazykové. Objevují se většinou v určitém pořadí a v předvídatelném věkovém rozmezí. Mezníky v chování dítěte se odvíjejí podle toho, jak se vyvíjí valná většina dětí v určitém věku. Pokud se očekávaný mezník vývoje u dítěte nedostaví v přiměřeném časovém rozpětí, znamená to, že je třeba dítě pozorně a systematicky sledovat (Allen E., Marotz L., 2002). 1.1 PSYCHOMOTORICKÝ VÝVOJ DÍTĚTE Psychomotorika je definována v Defektologickém slovníku, jako souhrn pohybových projevů člověka, kterou jsou odrazem jeho psychického stavu. V širším slova smyslu veškerá vědomá pohybová činnost, volní i mimovolní. Zvláště výrazné místo v psychomotorice zaujímají pohybové projevy, které jsou přímým důsledkem nebo charakteristickým odrazem určitého psychického stavu, a to normálního (mimika, smích, pláč, gestikulace) i patologického (Edelsberger L. a kol., 2000, s. 290). Životní běh člověka nezačíná až jeho narozením, porod je jen jedním časovým bodem v průběhu vývoje. Období mezi početím a narozením dítěte nazýváme prenatálním obdobím, obvykle trvá asi 40 týdnů (9 měsíců) a lze je rozdělit do tří fází. Oplodnění a vytvoření zárodku, embryonální období a fetální období (Langmeier J., Krejčířová D., 2006). M. Vágnerová (1999) uvádí, že v tomto období se vytvářejí všechny potřebné předpoklady pro budoucí samostatný vývoj plodu. Pro rozvoj plodu je důležité spojení s mateřským organismem. Lidský plod se rodí v týdnu těhotenství, má průměrnou porodní hmotnost g a měří v průměru 50 cm. Novorozenecké období trvá přibližně 1 měsíc a je dobou adaptace, během níž se dítě přizpůsobuje novým podmínkám. Novorozenec je vybaven základními reflexy, 6

7 vrozenými způsoby chování a schopností učení. Rozvoj novorozence závisí na přiměřeném přísunu podnětů. Po motorické stránce je novorozenec nezralý a je odkázán na péči okolních osob. V bdělém stavu zaujímá většinou asymetrické postavení končetin. Spontánní pohyby novorozence, jsou živé, ale omezené. Zralý novorozenec je schopen se učit, hledá souvislosti v podmětovém okolí a získává z nich zkušenosti. To, co se naučil, je schopen uchovat i déle než 24 hodin (Langmeier J., Krejčířová D., 2006). Zbývající měsíce prvního roku života označujeme jako kojenecké období. Tempo vývoje a pronikavost změn je závratné, váha dítěte se více než zdvojnásobí, délka těla se zvětší asi o polovinu (Helus Z., 2004). Svaly těla dítěte se posilují, dítě nad nimi postupně získává kontrolu a celková motorika se zlepšuje. Dítě postupně zapojuje zrak do prozkoumávání okolí, zajímá se o to, co se kolem něj děje, a na dění kolem sebe sociálně reaguje. E. Allen a L. Marotz (2002) uvádí, že mezi čtvrtým a osmým měsícem se u kojence rozvíjí velká škála dovedností a dítě se učí lépe ovládat své tělo. Hraje si s hračkami, které se mu dostanou do ruky, a testuje je v ústech. Období mezi osmým měsícem a jedním rokem je přípravou dítěte na dvě důležité události, na chůzi a řeč. Časovým mezníkem, kdy dítě začíná mluvit a chodit, pak bývají první narozeniny. Nejvýznamnějšími mezníky ve vývoji motorických dovedností považuje M. Vágnerová (1999) ovládnutí hlavičky, úchop a manipulace s objekty, koordinace aktivity ruky a úst, sezení a ke konci 1. roku počátky samostatné lokomoce. Rozvoj motoriky a poznávacích procesů je ve vzájemné interakci. Dobu od 1 do 3 let života dítěte označujeme jako batolecí věk. Je to období, ve kterém dochází k výraznému rozvoji dětské osobnosti, dítě je samostatnější a aktivnější. Průměrné dítě v jednom roce začíná s prvními krůčky, ale teprve až kolem třináctého měsíce chodí samostatně tak, že se rozejde z volného postoje. Ve dvou letech již dítě umí utíkat, zvládat nerovnosti terénu a chodit do schodů bez přidržování. Před třetím rokem obvykle zvládne dovednost jízdy na tříkolce (Langmeier J., Krejčířová D., 2006). Rychle se zdokonaluje také jemná motorika. Po dosažení prvního roku je dítě schopno postavit dvě kostky na sebe, ve dvou letech již dokáže kostky napodobivě řadit jak svisle, tak i vodorovně. Tříleté dítě napodobí i složitější konstrukce, jako je most ze tří kostek. Pokroky v jemné motorice lze dobře vidět na čmárání. J. Langmeier a D. Krejčířová (2006) uvádí, že na začátku jde o nahodilé pokusy, a pohyby často přesahují 7

8 plochu papíru, avšak na konci batolícího období je dítě schopno napodobit kruh podle předlohy, popřípadě (nepřesný) křížek, když mu jej výrazným způsobem předvedeme. Důležitým vývojovým mezníkem, lokalizovaným do batolícího věku, je schopnost ovládat vyměšování. Dítě se naučí udržovat čistoty teprve tehdy, když je schopné ovládat obě funkce svěračů, tj. retenci i eliminaci (Vágnerová M., 1999). Předškolní období trvá od 3 přibližně do 6 let. Konec této fáze není určen jen fyzickým věkem, ale především sociálně, nástupem do školy. Charakteristickým znakem tohoto věku je postupné uvolňování vázanosti na rodinu a rozvoj aktivity (Vágnerová M., 1999). Čtyřleté až pětileté dítě podle J. Langmeiera a D. Krejčířové (2006) již nejen dobře utíká a seběhne hbitě ze schodů, ale i skáče, leze po žebříku, seskočí z nízké lavičky, stojí déle na jedné noze, umí házet míč po způsobu dospělých. Větší zručnost se projevuje v narůstající soběstačnosti. Roste i schopnost vyjádřit kresbu vlastní představou. Pro čtyřleté dítě je při kresbě postavy typické znázornění tzv. hlavonožce. Kresba pětiletého dítěte je již mnohem detailnější, postava má hlavu, trup, nohy, ruce, ústa, oči a nos, a výtvor šestiletého dítěte je po všech stránkách ještě více vyspělejší. Předškolní děti se učí žádoucím způsobům chování, především prosociálního, které respektuje práva ostatních. Rodiče slouží dítěti jako model různých rolí, jako vzor. V předškolním věku se postupně uvolňuje vázanost na rodinu a dospělé. Děti navazují kontakt s vrstevníky (Vágnerová M., 1999). Završením předškolního věku je zahájení školní docházky. Jednou z podmínek úspěchu dítěte ve škole je správná průběžná diagnostika jeho projevů v předškolním období, která vyústí do výstupní diagnostické formy právě před nástupem dítěte do školy (Přinosilová D., 2004). Nástup do školy představuje v životě dítěte důležitý sociální mezník. M. Vágnerová (1999) popisuje, že školní zralost je jedním z předpokladů přijatelného zvládnutí role školáka. Jde především o určitou úroveň zralosti CNS. Zrání ovlivňuje i rozvoj motoriky a senzomotorické koordinace, zrakového a sluchového vnímání. Školní úspěšnost závisí i na rozvoji poznávacích schopností, které ovlivňuje zrání i učení. Podmínkou přijatelné adaptace na školu je rovněž dosažení určité úrovně autoregulace. 8

9 1.2 VÝVOJ ŘEČI, FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ SPRÁVNÝ VÝVOJ ŘEČI Zdrojem veškeré komunikace lidského rodu je nervový systém. Schopnost tvořit artikulovanou řeč je výsledkem nervových mechanismů, jež se v lidském mozku vyvinuly během dlouhé řady evolučních změn. V průběhu tisíciletí se v lidském mozku vytvořilo neobvyklé uspořádání nervových struktur a procesů, které vyústilo v to, co lze nazvat lidským komunikačním nervovým systémem (Love R., Webb W., 2009). Řečí se lišíme nejen od zvířat, ale jeden od druhého. Z toho, jak dítě mluví, usuzujeme na stupeň rozvoje jeho motoriky, rozsah jeho znalostí a vědomostí, způsob myšlení, sociální chování i různé rysy jeho osobnosti. Primárním předpokladem pro zdravý vývoj řeči dítěte je neporušený sluch a intelekt (Peutelschmiedová A., 2001). Podle V. Lechty (1990) můžeme v ontogenezi řeči diferencovat určité mezníky, hranice mezi jednotlivými stádii však nejsou výrazné. V řečovém vývoji mohou nastat období akcelerace nebo retardace. Neznamená to ale, že některá stadia mohou být vynechána, individuální může být jen délka jejich trvání. Vývoj řeči se dělí na přípravná stadia (předřečové činnosti) a na vlastní vývoj řeči. Přípravné, předřečové stadium vývoje řeči probíhá přibližně do 1 roku života dítěte. Dítě si osvojuje zručnosti, návyky, na jejichž základě vzniká později skutečná řeč. Tyto činnosti charakterizujeme jako předverbální a neverbální aktivity. Předverbální aktivity postupně zanikají a jsou nahrazeny verbálními projevy. Neverbální komunikace přetrvává v různých formách po celý život (Klenková J., 2006). V. Lechta (1990) zdůrazňuje důležitost rolí aktivit, které bezprostředně nesouvisí s mluvením. Jde např. o sání, cucání a žvýkání. Primární funkcí sání a žvýkání je sice příjem potravy, ale představují z hlediska vývinu řeči trénink mluvidel. Přípravné stádium vývoje řeči tedy začíná již v prenatálním období. Jedním z prvních projevů člověka na světě je primitivní nepodmíněný reflex křik. Z hlediska vývinu komunikační schopnosti lze považovat první kontakty novorozence s matkou jako specifickou komunikační situaci. Zdravý novorozenec je již 3 hodiny po porodu schopný interakce příklonu formou zrakového kontaktu, sledování tváře matky, otáčení hlavičky za příjemnými zvuky (Lechta V., 1990). Od týdne života dítěte pozorujeme u novorozence vrozený výrazový mimický pohyb úsměv. Mezi 2. a 3. měsícem se již objevuje reakce úsměvem na úsměv. Charakter křiku se začíná měnit asi od 6. týdne, křik dostává citové zabarvení. 9

10 Zpočátku vyjadřuje dítě nespokojenost tvrdým hlasovým začátkem, mezi měsícem již dítě vyjadřuje i pocity libé, objevuje se měkký hlasový začátek. O hlasových projevech v tomto období hovoříme jako o broukání. S tímto obdobím se prolínají začátky žvatlání (Klenková J., 2006). V. Lechta (1990) popisuje období pudového žvatlání, jako hru dítěte s řečovými orgány. Dítě vykonává řečovými orgány podobné pohyby jako při přijímání potravy a tyto pohyby doprovází hlasem. V druhé polovině 1. roku života, přibližně v měsíci začíná období napodobujícího žvatlání. Dítě připodobňuje své vlastní zvuky, které při žvatlání produkuje, hláskám svého mateřského jazyka. Zapojuje se vědomá sluchová a zraková kontrola, dítě si všímá pohybů mluvidel nejbližších osob a začíná využívat modulačních faktorů řeči. Své pocity a přání vyjadřuje napodobením melodie, výšky, síly a rytmu řeči (Klenková J., 2006). V období okolo 10. měsíce života nastává stadium rozumění řeči. Dítě reaguje na globální zvukový obraz toho, co slyší v asociaci s celkovou konkrétní, často se opakující situací. Rozumění řeči se u dítěte projevuje formou motorické reakce. Tuto motorickou reakci nazývá M. Morávek (In: Lechta V., 1990) komunikace gesty. Před dovršením prvního roku začíná období vlastního vývoje řeči. Vznikají první samostatná slova, která se postupně stávají uceleným slovním sdělením. Toto období charakterizují čtyři postupná, na sebe navazující stadia. První obdobím je stadium emocionálně-volní. Dítě slovem-větami vyjadřuje hlavně svoje city, přání a žádosti. Vývoj řeči je však natolik plynulý, že používání prvních slov neznamená automatický zánik žvatlání. Dítě v tomto věku už rozumí mnohým slovům, ačkoliv je neumí vyslovit. V období okolo 1,5-2 let dítě nenapodobuje jen dospělé, ale začíná si samo opakovat slova, hraje si s nimi. O. Kondáš (In: Lechta V., 1990) nazývá toto období jako egocentrické stádium. Dítě objevuje mluvení jako činnost. Ve stádiu asociačně-reprodukčním podle M. Sováka (1978) nabývají slova funkce pojmenování. Dítě označuje různými výrazy nejprve konkrétní osoby a jevy svého okolí. Taková označení potom přenáší na jevy podobné a reprodukuje tak jednoduché asociace. Mezi 2. a 3. rokem dochází k prudkému rozvoji komunikační řeči. Pomocí řeči se dítě učí dosahovat drobné cíle, vidí, že pomocí řeči může usměrňovat dospělé, což se mu líbí a snaží se komunikovat s dospělými častěji. J. Wendler a W. 10

11 Seidner (In: Lechta V., 1990) uvádí, že po dovršení 2,5 let je možné u dítěte pozorovat frustraci v případě neúspěšného pokusu o komunikaci. Toto zjištění je významné jak z hlediska logopedické prevence, tak z hlediska logopedické diagnostiky. Dalším stádiem ve vývoji řeči je stadium logických pojmů, které nastupuje okolo 3. roku života dítěte. V tomto stadiu označení, dosud úzce spjatá s konkrétními jevy, se postupně pomocí abstrakce, zevšeobecňování stávají všeobecným označením čili sloves s určitým obsahem (Klenková J., 2006). Podle V. Lechty (1990) učení takto náročných myšlenkových operací neprobíhá bez těžkostí a je jednou z příčin tzv. vývojových těžkostí v řeči opakování hlásek, slabik nebo slov, zarážky v řeči. V tomto období tedy vzrůstá nebezpečí vzniku koktavosti. Posledním obdobím ve vývoji řeči je intelektualizaci řeči, která začíná přibližně okolo 4. roku života dítěte a přetrvává až do dospělosti. V průběhu tohoto období probíhá zpřesňování obsahu slova a gramatických forem, zkvalitňuje se celkový řečový projev a roste slovní zásoba. Šestileté dítě, které vyrůstá v přiměřeném prostředí, má komunikační schopnost na takové úrovni, že zvládá komunikovat pomocí zvukových symbolů mateřského jazyka (Lechta V., 1990). D. Kutálková (2005) ve své publikaci píše, že nesmíme zapomenout na fakt, že děti přicházejí na svět vybavené vlohami, které mu dala příroda. Rodina může tyto vlohy svým působením využít, ale také je může promarnit. 1.3 JAZYKOVÉ ROVINY V ONTOGENEZI ŘEČI Řečový vývoj můžeme charakterizovat ve čtyřech jazykových rovinách, a to v rovině morfologicko-syntaktické, lexikálně-sémantické, foneticko-fonologické a pragmatické. Všechny roviny se po celou dobu vývoje vzájemně prolínají, jejich vývoj probíhá současně. Celkovou úroveň psychického vývoje dítěte poměrně přesně odráží morfologicko-syntaktická rovina. Jak uvádí V. Lechta (1990), je možné řeč z tohoto pohledu zkoumat až kolem prvního roku života, kdy začíná vlastní vývoj řeči. První slova dítěte splňují funkci vět, vznikají opakováním slabik a jsou neohebná. 11

12 Agramatické projevy pomocí izolovaných slov trvají přibližně do 1,5 2 let dítěte. Poté dítě většinou začíná používat dvouslovné věty. Z hlediska morfologie se v řeči dítěte s narůstajícím věkem mění zastoupení jednotlivých slovních druhů. Nejprve dítě obvykle používá podstatná jména, slovesa a onomatopoická citoslovce. Přídavná jména a osobní zájmena děti začínají používat v období mezi 2. a 3. rokem. Nejpozději děti začínají užívat číslovky, předložky a spojky. Po 4. roku života už děti obyčejně používají všechny slovní druhy. Mezi 2. a 3. rokem začíná dítě skloňovat, po 3. roce užívá jednoduché a množné číslo. J. Klenková (2006) uvádí, jako typické, že slovo, které má pro dítě emocionálně klíčový význam, klade ve větě na první místo. Mezi 3. a 4. rokem života se objevuje tvorba souvětí. Podle zjištění E. Habiňákové a D. Kočicové (In: Lechta V., 1990) jsou první typem souvětí většinou souvětí slučovací. S narůstajícím věkem pak klesá počet nerozvinutých vět a narůstá počet souvětí. Rozvíjení řeči je reflexně podporováno přenosem (transferem). Jedná se o přenos z jednoho užitého mluvního vzorce na mluvu v situaci podobné. Někdy se analogie nepodaří, a to v těch případech, když jde o gramatické výjimky jazyka (Sovák M., 1986). Do 4 let věku dítěte mluvíme o fyziologickém dysgramatismu. Po 4. roce by neměla gramatická stránka projevu dítěte v běžných komunikačních situacích vykazovat nápadné odchylky. Přetrvává-li dysgramatismus i v tomto věku, může se jednat o narušený vývoj řeči (Klenková J., 2006). Lexikálně-sémantická rovina se zabývá slovní zásobou a jejím vývojem, a to jak pasivním, tak aktivním slovníkem (Klenková J., 2006). Pasivní slovní zásoba se začíná rozvíjet okolo 10. měsíce života, přibližně od jednoho roku začíná dítě používat první slova. Neznamená to ale, že by se verbální způsob komunikace stal pro dítě prioritním. Podle S. Drvoty (In: Lechta V., 1990) dítě chápe první slova všeobecně období hypergeneralizace, a teprve až užívá více slov, dochází k opačné tendenci období hyperdiferenciace. Ve vývoji řeči dítěte je znám první a druhý věk otázek. Období okolo 1,5 roku je to věk otázek Co je to? a Kdo je to?. V období okolo 3,5 roku jde o druhý věk otázek Proč? a Kdy?. Toto období je ve vývoji řeči velmi důležité, protože si dítě rozvíjí svoji pasivní a aktivní slovní zásobu (Klenková J., 1997). 12

13 J. Klenková (2006) uvádí, že by své jméno a příjmení mělo dítě dokázat říct ve věku tří let. Mezi 3. a 4. rokem chápe rozdíly, zná jméno svého sourozence, umí říct básničku. Koncem předškolního věku dokáže dítě spontánně hovořit o událostech, které zažilo a je schopno správně realizovat i delší příkazy. V. Lechta (1990) upozorňuje na to, že je důležité soustředit depistáž, preventivní péči i metody rozvíjení řeči nejen na výslovnost, ale i na slovní zásobu dětí. Foneticko-fonologickou rovinu je možné ze všech jazykových rovin sledovat nejdříve, ihned po narození. Za klíčový moment ve vývoje této roviny se považuje přechod z pudového na napodobivé žvatlání (Lechta V., 1990). Profesor Schulze (In: Lechta V., 1990) vyslovil v minulém století názor, že vývoj výslovnosti se řídí pravidlem nejmenší námahy, tzn. dítě vytváří nejdříve hlásky, které vyžadují nejmenší námahu, tedy samohlásky a retné souhlásky. Znát pořadí fixace jednotlivých hlásek je pro logopeda důležité, neboť podle tohoto pořadí postupuje při korekci výslovnosti. Nejdříve se v dětské řeči fixují samohlásky, dále závěrové souhlásky, úžinové jednoduché, polozávěrové a úžinové se zvláštním způsobem tvoření (Klenková J., 2006). Vývoj výslovnosti jednotlivých hlásek prochází kratším i delším procesem fixace, který někdy končí až v mladším školním věku. Správnou výslovnost ovlivňuje obratnost mluvních orgánů, schopnost fonematické diferenciace, komunikační záměr, správný mluvní vzor, úroveň intelektu, schopnost napodobovat, kvalita mluvní a psychické stimulace ze strany prostředí a jiné (Lechta V., 1990). Z logopedického pohledu je velmi důležité vymezit věk, do kdy je možné nesprávnou výslovnost považovat za přirozený fyziologický jev. J. Klenková (2006) uvádí, že názory na vymezení věku se u odborníků liší. Někteří autoři limitují vývoj výslovnosti věkem 4 let, jiní tuto hranici posouvají až do 7 let. Poslední rovinou jazykového vývoje řeči je rovina pragmatická. Jedná se o sociální aplikaci komunikační schopnosti (Lechta V., 1990). Pochopit roli komunikačního partnera a reagovat v ní podle konkrétní situace dokáže již dítě ve věku dvou až tří let. Podle Grohnfeldta (In: Klenková J., 2006) se dítě učí ovládnout mateřský jazyk nejen jako systém různých znaků a pravidel, které aplikuje různým způsobem v různých situacích. Dávno předtím, než dítě pochopilo obsah slova a věty, dokáže intuitivně pochopit celkovou situaci. 13

14 Snaha komunikovat, navazovat a udržovat krátký rozhovor s dospělými ve svém okolí je u dítěte patrná po 3. roce. Ve 4 letech stále častěji dokáže komunikovat přiměřeně dané situaci. V tomto období intelektualizace řeči dochází k regulační funkci řeči, chování dítěte je možné usměrňovat řečí a dítě samotné používá řeč k regulaci dění ve svém okolí (Klenková J., 2006). Vývoj dítěte je složitý proces, který probíhá v několika stadiích. Všechna vývojová období jsou něčím typická a výjimečná. Žádné období však nemůže probíhat samostatně nebo být přeskočeno. Psychomotorický vývoj i vývoj řeči je ovlivňován pozitivně i negativně různými faktory - jedná se především o vliv genetiky a vliv prostředí. Celkový vývoj dítěte začíná již v prenatálním období a probíhá po celý náš život. Vývoj řeči je možné sledovat nejen z časového hlediska, ale také z pohledu jednotlivých jazykových rovin. Jedná se o morfologicko-syntaktickou, lexikálněsémantickou, foneticko-fonologickou a pragmatickou rovinu. 14

15 2 LOGOPEDIE INTERDISCIPLINÁRNÍ VĚDNÍ OBOR J. Klenková (2004) definuje logopedii jako speciálně pedagogický vědní obor, který se zabývá komunikačními schopnostmi člověka fyziologií a patologií komunikačního procesu, výzkumem v této oblasti, ontogenezí řeči, diagnostikou a terapií vad a poruch komunikačních schopností, edukací osob s poruchami komunikačních schopností a taktéž prevencí těchto poruch. Současná logopedie je oborem interdisciplinárním, neboť využívá poznatků z jiných vědních oborů a také s těmito vědními obory při diagnostice i terapii jedinců s narušenou komunikační schopností spolupracuje. Název logopedie je utvořen z řeckého slova logos slovo a paidea výchova. 2.1 KOMUNIKACE Slovo komunikace pochází z latinského communicatio spojování, sdělování. Komunikace používá výrazových prostředků, které jsou buď slovní, nebo neslovní. Komunikace je obecně lidská schopnost užívat výrazových prostředků k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů. Komunikace se uskutečňuje sdělovacím procesem, jímž individuum vzhledem k jiným lidem projevuje své city, svou vůli, své myšlenky (Edesberger L. a kol., 2000). M. Lejska (2003) doplňuje, že komunikace slouží k přenosu informací pomocí specifických informačních kanálů optického, akustického, pachového, a že neexistuje žádná forma života bez schopnosti a potřeby komunikovat. Komunikace je vrozená a lze ji řadit mezi naše instinkty. Komunikaci, dorozumívání, lze chápat jako složitý proces výměny informací. Jeho základy tvoří čtyři stavební prvky, které se navzájem ovlivňují. Komunikátor je osoba, která něco sděluje. Příjemcem informací je pak komunikant. Informace, obsah sdělení se nazývá komuniké a cestou k předání informací je pak komunikační kanál (Klenková J., 2006). M. Sovák (1986) ve své publikaci popisuje neslovní a slovní komunikaci. Neslovní komunikace je jedním z projevů, jimiž navazujeme mezilidské vztahy. Řadí se sem pohyby a polohy těla či končetin, gesta, mimika a různé neslovní hlasové projevy. 15

16 Komunikace slovní je buď mluvní, nebo písemná. Mluvená řeč je zpravidla doprovázena neslovní komunikací. J. Klenková (2006) se odkazuje na psychology J. Mareše a J. Křivohlavého, kteří v sociální komunikaci rozlišují verbální komunikaci, neverbální komunikaci a komunikaci činem. Základní rozdíl mezi verbální a neverbální komunikací (podle M. Sováka slovní a neslovní) je ten, že verbální komunikace je vždy doprovázena neverbální komunikací a nemůže být tedy realizována samostatně. Kdežto neverbální komunikace bez verbální realizována být může, nahrazuje tak v daném okamžiku verbální komunikaci (Klenková J., 2006). Z hlediska sluchu a řeči rozděluje komunikaci na smyslovou a mimosmyslovou M. Lejska (2003). Do komunikace smyslové řadí neakustickou (optická, čichová, hmatová a chuťová) a akustickou komunikaci (zvukové pozadí, mimopojmová obecné zvuky a pojmová verbální komunikace). Do mimosmyslové komunikace pak patří např. řízení krevního tlaku. Logopedie je nauka o výchově a řeči, a zabývá se mimo jiné důsledky patologie mezilidské komunikace. V oblasti příjmu a zpracování informací se může stát, že je informací málo nebo mnoho. Informace mohou být také úmyslně i neúmyslně deformovány. Rozsah negativních důsledků závisí také na vývojové fázi, ve které se člověk nachází. Pokud je informací nadbytek, dochází k patologickým důsledkům, zejména jedná-li se o opakované nebo trvalé přehlcování informacemi. Nadbytek informací může mít charakter velkého hluku nebo se může jednat o nadbytek zrakových informací. Negativní vliv na rozvoj komunikace má mj. nadužívání sledování televize (Sovák M., 1986). M. Heroutová (2004) připomíná že, aby byla komunikace ideální, musí být dorozumívací kód dobře znám a ovládán oběma komunikanty. V opačném případě je pak komunikace ochuzena a oslabena, nebo může být zcela znemožněna. Také M. Vágnerová (2002) poukazuje na možnost vzniku komunikačních problémů. Člověk bez potřebných jazykových kompetencí se hůře orientuje ve všech sociálních situacích. Následkem toho pak může zcela neadekvátně reagovat a dostat se do role sociálně handicapovaného jedince. Neschopnost verbálně komunikovat na přijatelné úrovni funguje jako sociální stigma. 16

17 Každá komunikační výměna má zpravidla nějakou funkci a je něčím motivována. J. Klenková (2006) rozlišuje šest fází komunikace. Vznik myšlenky, nápadu, názoru či obsahu mysli komunikátora označuje jako ideovou genezi. Myšlenku zakódujeme, vyjádříme ji tedy v symbolech, slovech, znacích nebo pohybech. Dále následuje přenos těchto symbolů od vysílajícího k příjemci. Okamžik, kdy symboly dorazí k příjemci je příjem. Příjemce symboly dekóduje, tj. interpretuje si přijaté symboly. Nakonec následuje akce, jako odpověď na tento příjem. Akce může být adaptivní, expresivní či opoziční chování, činnost příjemce vyvolaná přijatou zprávou nebo využití informace. Nejvyšší formou komunikace je řeč. Řeč definuje J. Dvořák (1998), jako formu sdělování a dorozumívání, založenou na používání slovních výrazových prostředků komunikace. J. Klenková (2006) dodává, že se jedná o vědomé užívání jazyka jako složitého systému znaků a symbolů ve všech jeho formách. Schopnost užívat řeč není vrozená, člověk se narodí pouze s určitými dispozicemi, které se dále rozvíjí. Na řeči se nepodílí jen mluvní orgány zevní řeč, ale především mozek a mozkové hemisféry vnitřní řeč. Jazykem J. Dvořák (1998) označuje soustavu zvukových a druhotných prostředků znakové povahy, schopnou vyjádřit veškeré vědění a představy člověka o světě a jeho vlastní vnitřní prožitky. Řeč je individuálním výkonem člověka a jazyk společenským procesem. Ale i tak je řeč společensky podmíněna, čerpá podněty ze společenského prostředí a realizuje se v něm (Klenková J., 2006). 2.2 NARUŠENÁ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOST Narušená komunikační schopnost je předmět logopedie a je jedním ze základních termínů tohoto vědního oboru. V odborné literatuře se užívají následující termíny v německém jazyce Störung von Kommunikationsfaehigkeit, v anglickém Comunicative disability, v ruském narušennaja komunikacionnaja spasobnosť a ve francouzském jazyce trouble de la capacité communicative (Klenková J., 2006). Narušenou komunikační schopnost definoval ve své publikaci V. Lechta (2003b, s. 17). Komunikační schopnost je narušena tehdy, působí-li některá z jazykových rovin, nebo několik rovin současně, vzhledem ke komunikačnímu záměru interferenčně. Může 17

18 se jednat o rovinu foneticko-fonologickou, morfologicko-syntaktickou, lexikálněsémantickou i pragmatickou. Narušení se může projevit ve verbální i neverbální, mluvené i grafické formě. Z hlediska průběhu komunikačního procesu může být narušena expresivní i receptivní složka. Narušenou komunikační schopnost je možné klasifikovat z několika hledisek. Jak popisuje V. Lechta (1990), může se jednat o trvalé nebo přechodné narušení a může se projevit jako vrozená vada řeči nebo jako získaná porucha řeči. V celkovém klinickém obraze může dominovat, může být tedy hlavním, vedoucím symptomem, anebo může být symptomem či důsledkem jiného, dominujícího postižení. Příčiny narušené komunikační schopnosti mohou být orgánové nebo funkční a samotné narušení může být pak úplné nebo částečné. Osoba s narušenou komunikační schopností si toto narušení může, ale nemusí uvědomovat. Narušená komunikační schopnost se může promítnout do sféry symbolických i nesymbolických procesů a v obou případech se může projevit ve zvukové i nezvukové dimenzi. Některé projevy či nápadnosti v řeči dítěte nelze považovat za narušenou komunikační schopnost, jedná se totiž o fyziologický jev. J. Klenková (2006) uvádí jako příklad fyziologickou nemluvnost (dysfluenci), která se může objevit u dětí ve věku 3 4 let. Dále za narušenou komunikační schopnost nelze považovat fyziologický dysgramatismus, který se projevuje u dětí přibližně do 4 let, a fyziologickou dyslálii. Zda se jedná o fyziologický jev, musí vždy posoudit kvalifikovaný odborník. V. Lechta (2003c) ještě připomíná, že za narušenou komunikační schopnost nelze pokládat fyziologickou nemluvnost dítěte do jednoho roku života a situaci, kdy sice některá rovina jazykových projevů jednotlivce působí rušivě vzhledem k jeho komunikačnímu záměru, avšak vysílatel a přijímatel informace používají jiný kód, nekomunikují tedy ve stejném jazyce. V. Lechta (2003b) zdůrazňuje důležitost rozpoznání příčiny narušené komunikační schopnosti. Jestliže příčina není odhalena, snižuje se šance na korekci narušené komunikační schopnosti. J. Klenková (2006) popisuje dvě hlediska etiologie, a to časové a lokalizační. Z časového hlediska mohou být příčiny prenatální, perinatální nebo postnatální. Z lokalizačního hlediska se řadí mezi nejčastější příčiny genové mutace, aberace chromozomů, vývojové odchylky, orgánová poškození receptorů, poškození centrální části, poškození efektorů, působení nevhodného, nepodnětného, nestimulujícího prostředí a narušená sociální interakce. 18

19 V české logopedické praxi se užívá klasifikace narušené komunikační schopnosti, která je rozdělena podle symptomů. Tuto klasifikaci uvádí ve své publikaci V. Lechta (1990). Autor rozděluje narušenou komunikační schopnost do deseti základních kategorií: 1. vývojová nemluvnost; 2. získaná orgánová nemluvnost (afázie); 3. získaná neurotická nemluvnost (mutismus, elektivní mutismus, surdomutismus); 4. narušení zvuku řeči (rinolalie, palatolalie); 5. narušení plynulosti řeči (balbuties, tumultus sermonis); 6. narušení článkování řeči (dysartrie, dyslalie); 7. narušení grafické podoby řeči (dysgrafie, dysortografie, dyslexie aj.); 8. symptomatické poruchy řeči; 9. poruchy hlasu; 10. kombinované vady a poruchy řeči. Všechny kategorie narušené komunikační schopnosti jsou podrobněji rozepsány v kapitole 3. Předcházení narušení komunikační schopnosti se zabývá logopedická prevence. Logopedickou prevenci dělíme na primární, která se zaměřuje na zdravé děti, a sekundární, jejímž cílem je překonat nedostatky u jedinců, u nichž se již narušená komunikační schopnost vyskytla, a působit tak, aby nedocházelo k deformaci těchto osob (Klenková J., 1997). O logopedické prevenci se také zmiňuje M. Sovák (1978. Prevence se má konat mj. také logopedickou osvětou přednáškami, besedami s rodiči nebo sdělovacími prostředky. Rodiče, vychovatelé a učitelé by měli být informováni o tom, jak rozvíjet řeč u dítěte, jak zacházet s dítětem, u něhož už nedostatky v komunikaci vznikly, a kde a jak pro dítě vyhledat odbornou pomoc. 19

20 2.3 SYSTÉM POSKYTOVÁNÍ LOGOPEDICKÉ INTERVENCE V ČR V. Lechta (2005) popisuje logopedii, jako vědu zkoumající narušenou komunikační schopnost u člověka z hlediska jejích příčin, projevů, následků, možností diagnostiky, terapie i prevence. Cílem logopedické péče, kterou provádí logoped je identifikovat, eliminovat, zmírnit či alespoň překonat narušenou komunikační schopnost, anebo předejít tomuto narušení. Logopedická intervence se provádí na třech úrovních diagnostika, terapie a prevence. V České republice je logopedická intervence v současné době poskytována ve třech rezortech, a to v rezortu ministerstva školství, rezortu ministerstva zdravotnictví a rezortu ministerstva práce a sociálních věcí. Intervence může být realizována ve státních, nestátních i soukromých zařízeních (I. Bytešníková, 2006). Možnosti realizace logopedická péče v rezortu ministerstva školství uvádí ve své publikaci J. Klenková (2006). Děti s narušenou komunikační schopností mohou navštěvovat logopedickou třídu při běžné mateřské škole nebo mateřskou školu logopedickou. Ve školním věku mohou žáci obdobně navštěvovat logopedickou třídu při běžné základní škole nebo základní školu logopedickou. Děti a žáci s narušenou komunikační schopností mohou být také integrovány do běžné mateřské či základní školy jedná se o individuální integraci. Vzdělávání v logopedických třídám zřízených při běžných školách je nazýváno skupinovou integrací. Protože se narušená komunikační schopnost vyskytuje velmi často i u osob se smyslovým, tělesným či rozumovým postižením, působí odborní pracovníci také v mateřských a základních školách pro sluchově postižené, v mateřských školách speciálních, základních školách praktických a speciálních, a mateřských a základních školách pro tělesně postižené 1. Logopedickou péči poskytují také školská poradenská zařízení speciálně pedagogická centra a pedagogicko-psychologické poradny 2. 1 Vzdělávání žáků s narušenou komunikační schopností je vymezeno ve vyhlášce MŠMT ČR č. 147/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb. O vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Dostupné na: 2 Činnost poradenských zařízení se řídí vyhláškou MŠMT ČR č. 116/2011 Sb. kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb. O poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských 20

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém

Více

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 Obsah Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 KAPITOLA 1 Metody a techniky logopedické terapie, principy jejich aplikace (Viktor Lechta) 15 1.1 Trendy vývoje 16 1.2 Vymezení 18 1.3 Východiska 20 1.4 Cíle

Více

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,

Více

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Příloha č. 1: Dotazník učitelkám mateřských škol

Příloha č. 1: Dotazník učitelkám mateřských škol Příloha č. 1: Dotazník učitelkám mateřských škol Vážené kolegyně, studuji speciální pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně. Ve své diplomové práci se zabývám narušenou komunikační schopností u dětí

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

2.3 Poruchy řečové komunikace - psycholingvisticky orientovaný přístup Josef Liška a vývoj české a slovenské logopedie

2.3 Poruchy řečové komunikace - psycholingvisticky orientovaný přístup Josef Liška a vývoj české a slovenské logopedie O b sah 1. ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ŘEČOVÉ KOMUNIKACE, DEFINICE OBORU LOGOPEDIE... 11 1.1 Základní pojmy v oblasti řečové komunikace... 11 1.1.1 Řečová komunikace...11 1.1.2 Jazyk... 11 1.1.3 Individuální

Více

METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA

METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA PODPORA ROZVOJE POČÁTEČNÍHO ČTENÍ A PSANÍ U ŽÁKŮ S NARUŠENOU KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTÍ Jiřina Jehličková SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR METODIKA PRÁCE ASISTENTA

Více

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ poruchy učení PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most Nabídka pro rodiče Logopedická terapie žák & rodič Včasná péče u dítěte poradenství, intervence

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková LOGOPEDICKÝ ASISTENT Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková 25.11. 2014 V LIBERCI Logopedická prevence 01 Dětský věk, zejména prvních 7 let, je dobou

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora 1 Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora Charakteristika

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

124 vyhlášky č. 55/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů. O činnostech zdravotních pracovníků a jiných odborných pracovníků

124 vyhlášky č. 55/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů. O činnostech zdravotních pracovníků a jiných odborných pracovníků Příloha 1 124 vyhlášky č. 55/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů. O činnostech zdravotních pracovníků a jiných odborných pracovníků a) provádět logopedickou diagnostiku a diferenciální diagnostiku pro

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.

Více

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ Řeč je velmi složitý psychický proces odrážející sociální vztahy, v nichž jedinec žije. Obtíže ve vývoji řeči a v jejím užívání spadají do péče foniatrů a logopedů. 1. Hodnocení

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Obtíže žáků s učením a chováním III.

Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné

Více

JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE

JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE Řeč a správné vyjadřování, je vizitkou každého člověka. Každý rok roste počet dětí v mateřských školách, u kterých je přítomná narušená komunikační

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Základy logopedie (logopedie jako vědní obor)

Základy logopedie (logopedie jako vědní obor) Základy ( jako vědní obor) doc. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D. Cíle Cílem této kapitoly je prezentovat logopedii jako vědní obor, obor vysokoškolského studia a profesi. Dílčími cíli je prezentovat předmět,

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA. Narušená komunikační schopnost u žáků 1. a 2. ročníků ZŠ v hlineckém regionu PEDAGOGICKÁ FAKULTA.

MASARYKOVA UNIVERZITA. Narušená komunikační schopnost u žáků 1. a 2. ročníků ZŠ v hlineckém regionu PEDAGOGICKÁ FAKULTA. MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Narušená komunikační schopnost u žáků 1. a 2. ročníků ZŠ v hlineckém regionu Bakalářská práce Brno 2008 Autor práce: Romana Charvátová

Více

Řečové nedostatky u žáků prvního stupně ZŠ a pomůcky k jejich odstranění

Řečové nedostatky u žáků prvního stupně ZŠ a pomůcky k jejich odstranění Řečové nedostatky u žáků prvního stupně ZŠ a pomůcky k jejich odstranění Diplomová práce Studijní program: M7503 Učitelství pro základní školy Studijní obor: 7503T047 Učitelství pro 1. stupeň základní

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Kurzy pro sborovny mateřských škol

Kurzy pro sborovny mateřských škol Kurzy pro sborovny mateřských škol Pokud uvažujete, že přihlásíte sebe či své kolegy na kurz a nevíte, který by nejvíce vyhovoval Vašim potřebám, nebo jsou pro Vás otevřené kurzy nedostupné kvůli vzdálenosti

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Libuše Novotná Časopis Maminka Naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole

Více

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Vyhlášky platné od 1.1.2015: -Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 -Vyhláška č. 325/2014 Sb., o nákladových indexech věkových

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení Definice: - neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za alespoň průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti - nevznikají v důsledku

Více

Poruchy psychického vývoje

Poruchy psychického vývoje Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických

Více

Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce Activity of branch of logopaediology in the CR in the year 2010

Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce Activity of branch of logopaediology in the CR in the year 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28. 6. 211 31 Souhrn Činnost logopedických pracovišť v ČR Activity of branch of logopaediology in the CR in the year

Více

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných:

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: Psychologie 13 Otázka číslo: 1 Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: asociací asimilací asignací Otázka číslo: 2 Akustický typ si

Více

Mgr. Barbora Ilgnerová podzim 2015 SV4BP_ZSP5 Základy speciální pedagogiky 5 surdopedie

Mgr. Barbora Ilgnerová podzim 2015 SV4BP_ZSP5 Základy speciální pedagogiky 5 surdopedie Ontogenetický vývoj řeči: 1. preverbální období 4 ŘEČ JEDINCŮ SE SP Ontogeneze mluvené řeči, stádia vývoje řeči u jedinců se SP, jazykové roviny, modulační faktory již v intrauterinním životě dítěte 1.

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bakalářská práce

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bakalářská práce UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGO GICKÁ FAKULTA Ústav speciálněpedagogických studií Bakalářská práce Jitka Jabůrková Specifika orientačního vyšetření sluchu u dětí v Mateřské škole speciální Olomouc

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

Proč je pro logopeda/logopedku tolik důležité sledovat vývoj motoriky v prvních fázích života dítěte?

Proč je pro logopeda/logopedku tolik důležité sledovat vývoj motoriky v prvních fázích života dítěte? vývojové stupně v prvním roce života Prof. Václav Vojta uvádí rozčlenění prvního roku života na 5 základních období: 1. holokinetické stadium 2. přechod z holokineze do začátku cílené motoriky 3. příprava

Více

PLÁN REEDUKACE PRO PORUCHY ŘEČI

PLÁN REEDUKACE PRO PORUCHY ŘEČI PLÁN REEDUKACE PRO PORUCHY ŘEČI Vytvořeno v rámci realizace projektu: Reedukace specifických vývojových poruch učení a poruch řeči dětí v mikroregionu Olešnicko Vypracovali: Milan Reška a Magda Synková

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

Hygiena a školní zdravotnictví. Ontogeneze člověka

Hygiena a školní zdravotnictví. Ontogeneze člověka Hygiena a školní zdravotnictví Ontogeneze člověka věk Oplození 0 Prenatální období (celková délka v průměru 280 dní, 40 týdnů, 10 lunárních měsíců Embryonální období Fetální období Začátek 2. týdne konec

Více

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 / Kře

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 / Kře Vzdělávací oblast: ---------------------- Vzdělávací obor: --------------------- Vyučovací předmět: Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika

Více

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště ZŠ a MŠ Vlasatice Statut školního poradenského pracoviště 1. Úvod MŠMT změnilo v souladu s 4 odst. 4 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s účinností

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

Speciálně pedagogická diagnostika

Speciálně pedagogická diagnostika Speciálně pedagogická diagnostika pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí.

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Děti a sluch 7 Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Toto je sedmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Důležitá úloha sluchu Pro rozvoj dítěte

Více

Moravské gymnázium Brno s. r.o.

Moravské gymnázium Brno s. r.o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Vývojová psychologie II. Pracovní list Ročník

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 2. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 2 Cvičení z českého jazyka Cvičení z českého jazyka 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika Žáci si tento předmět vybírají

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

SPECIÁLNÍ A INTEGRATIVNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ A INTEGRATIVNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA OKRUHY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Studijní program: Studijní obor: Speciální pedagogika Speciální pedagogika pro vychovatele SPECIÁLNÍ A INTEGRATIVNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA 1. Základní pojmy speciální

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Povinné předměty Inkluzivní (speciální) pedagogika Umět vyložit pojmy v oboru speciální pedagogika se zaměřením na inkluzi, inkluzivní vzdělávání

Více

K čemu slouží záznam provedených výkonů logbook?

K čemu slouží záznam provedených výkonů logbook? Jméno a příjmení školence: K čemu slouží záznam provedených výkonů logbook? Předkládaný Záznam provedených výkonů ve specializačním vzdělávání neboli logbook je součástí vzdělávacího programu a slouží

Více

Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči

Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči při ZŠ pro žáky se specifickými poruchami učení Karlovy Vary, příspěvková organizace Zahájení činnosti: 1.9.2011 Ředitelka: Mgr. Klára Píšová Kontakty: 351 161

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Obsah. Předmluva... 11. Specifi ka diagnostiky narušené komunikační schopnosti u dospělých.. 13. Diagnostika poruch fl uence... 23

Obsah. Předmluva... 11. Specifi ka diagnostiky narušené komunikační schopnosti u dospělých.. 13. Diagnostika poruch fl uence... 23 Obsah Předmluva....................................... 11 KAPITOLA 1 Specifi ka diagnostiky narušené komunikační schopnosti u dospělých.. 13 Viktor Lechta 1.1 Úrovně diagnostikování NKS.........................

Více

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno,

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, VÝSTUPY PROJEKTU doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, 26.4.2016 OBSAH: 1. Východiska tvorby záznamového archu. 2. Tvorba záznamového archu a jeho ověření. 3. Návrhy metodik.

Více

učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Umí komunikovat se spolužáky a s dospělými.

učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Umí komunikovat se spolužáky a s dospělými. Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení praktické čtení pozorné, plynulé čtení vět a souvětí přednes básní vypravování dramatizace četba uměleckých a naučných textů Žák získává

Více

Název materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 28. 8. 2014 12 Souhrn Logopedie v Moravskoslezském kraji v roce 2013 Speech therapy

Více

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby, průřezová témata rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru) Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 12 7. 10. 2013 Logopedie v Olomouckém kraji v roce 2012 Speech therapy in the Olomoucký

Více

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Dodatek k ŠVP ZV č. 4 Název školního vzdělávacího programu: Škola pro děti - děti pro školu Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola: Základní škola Olomouc, Gagarinova 19, příspěvková organizace

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

O b s a h : Úvod. Struktura a obsah profilové části maturitní zkoušky. Maturitní témata povinné profilové zkoušky

O b s a h : Úvod. Struktura a obsah profilové části maturitní zkoušky. Maturitní témata povinné profilové zkoušky O b s a h : Úvod Struktura a obsah profilové části maturitní zkoušky Maturitní témata povinné profilové zkoušky Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky Úvod Studijní obor SOCIÁLNÍ ČINNOST připravuje

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.

Více

OVĚŘENO: Datum: třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 11, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Předmět: Český jazyk. hlasité čtení, praktické čtení. hlasité i tiché čtení s porozuměním

Předmět: Český jazyk. hlasité čtení, praktické čtení. hlasité i tiché čtení s porozuměním 1.plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 4. pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost 7. na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev 8.

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně

Více