Diagnostika narušené komunikační schopnosti
|
|
- Zdeněk Urban
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Diagnostika narušené komunikační schopnosti Diplomová práce Brno 2012 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Barbora Bočková, Ph.D. Vypracovala: Bc. Klára Hašová
2 Děkuji PhDr. Barboře Bočkové, Ph.D. za odborné vedení a rady při zpracování diplomové práce. Dále děkuji speciálním pedagogům logopedům, kteří se podíleli na realizaci výzkumné části práce, za jejich ochotu a spolupráci. A v neposlední řadě děkuji také mojí rodině za jejich velkou podporu a trpělivost.
3 Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů..... podpis
4 OBSAH Úvod Vývoj dítěte Psychomotorický vývoj dítěte Vývoj řeči, faktory ovlivňující správný vývoj řeči Jazykové roviny v ontogenezi řeči Logopedie interdisciplinární vědní obor Komunikace Narušená komunikační schopnost Systém poskytování logopedické intervence v ČR Kategorie narušené komunikační schopnosti Vývojová nemluvnost, získaná orgánová nemluvnost a získaná neurotická nemluvnost Narušení zvuku řeči, narušení plynulosti řeči a narušení článkování řeči Narušení grafické podoby řeči, symptomatické poruchy řeči, poruchy hlasu a kombinované vady a poruchy řeči Diagnostika narušené komunikační schopnosti Cíl výzkumu, metodologie a charakteristika výzkumného vzorku Vlastní šetření Závěry výzkumného šetření Závěr Shrnutí Summary Literatura Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh Přílohy... 78
5 ÚVOD Narušená komunikační schopnost se v dnešní době vyskytuje stále častěji, obzvláště u dětí. Individuální logopedická intervence je tedy již zcela běžná forma péče. Stanovení správné diagnózy je úkolem logopedů, kteří spolupracují s celou řadou dalších oborníků. Jako učitelka logopedické třídy v běžné mateřské škole i já úzce spolupracuji s logopedy speciálně pedagogických center. Protože vím, jak nelehkou práci logopedi při diagnostikování narušené komunikační schopnosti mají, rozhodla jsem se věnovat této problematice svou diplomovou práci. Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat problematiku diagnostiky realizované ve speciálně pedagogickém centru poskytujícím služby dětem a žáků s narušenou komunikační schopností. Dílčími cíli je zjistit, se kterými formami narušené komunikační schopnosti se oslovení odborníci setkávají, na které oblasti vyšetření se logopedi při diagnostikování narušené komunikační schopnosti zaměřují, které diagnostické materiály používají, s kterými odborníky spolupracují a co považují za největší komplikaci při diagnostikování. Diplomová práce se skládá ze čtyř kapitol. První tři kapitoly jsou teoretické, čtvrtou kapitolu tvoří výzkumné šetření. V první kapitole je popsán vývoj dítěte, jeho psychomotorický vývoj, vývoj řeči a faktory ovlivňující správný vývoj řeči, a jazykové roviny v ontogenezi řeči. Druhá kapitola je věnována interdisciplinárnímu vědnímu oboru - logopedii, dále komunikaci, narušené komunikační schopnosti a systému poskytování logopedické intervence v České republice. Celá třetí kapitola je pak věnována všem kategorií narušené komunikační schopnosti. Jsou zde uvedeny základní definice jednotlivých druhů narušené komunikační schopnosti, jejich klasifikace, nejznámější symptomy, etiologie a diagnostika. Vlastní výzkumné šetření je soustředěno do čtvrté kapitoly. Je zde uveden cíl výzkumného šetření, metodologie, charakteristika výzkumného vzorku, zpracování výsledků a závěrečné vyhodnocení. Výsledky získané z dotazníků byly statisticky zpracovány, vyhodnoceny do tabulek a graficky znázorněny. Ke zpracování diplomové práce jsem použila jako techniku analýzu odborné literatury a nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce. Metodou diplomové práce je kvantitativní výzkum. 5
6 1 VÝVOJ DÍTĚTE Vývoj lidského jedince od jeho početí až do smrti ovlivňují jak dědičné dispozice, tak různé podněty prostředí. Podíl dědičnosti a vlivu prostředí na vzniku určité psychické vlastnosti bývá různý. Míra dědičnosti se obyčejně velmi těžko určuje, protože zde spolupůsobí celá řada různých faktorů (Vágnerová M., 1999). Předěly ve vývoji dítěte označují vývojové mezníky. Informují o dosažených schopnostech dítěte v oblasti pohybové, sociální, kognitivní a jazykové. Objevují se většinou v určitém pořadí a v předvídatelném věkovém rozmezí. Mezníky v chování dítěte se odvíjejí podle toho, jak se vyvíjí valná většina dětí v určitém věku. Pokud se očekávaný mezník vývoje u dítěte nedostaví v přiměřeném časovém rozpětí, znamená to, že je třeba dítě pozorně a systematicky sledovat (Allen E., Marotz L., 2002). 1.1 PSYCHOMOTORICKÝ VÝVOJ DÍTĚTE Psychomotorika je definována v Defektologickém slovníku, jako souhrn pohybových projevů člověka, kterou jsou odrazem jeho psychického stavu. V širším slova smyslu veškerá vědomá pohybová činnost, volní i mimovolní. Zvláště výrazné místo v psychomotorice zaujímají pohybové projevy, které jsou přímým důsledkem nebo charakteristickým odrazem určitého psychického stavu, a to normálního (mimika, smích, pláč, gestikulace) i patologického (Edelsberger L. a kol., 2000, s. 290). Životní běh člověka nezačíná až jeho narozením, porod je jen jedním časovým bodem v průběhu vývoje. Období mezi početím a narozením dítěte nazýváme prenatálním obdobím, obvykle trvá asi 40 týdnů (9 měsíců) a lze je rozdělit do tří fází. Oplodnění a vytvoření zárodku, embryonální období a fetální období (Langmeier J., Krejčířová D., 2006). M. Vágnerová (1999) uvádí, že v tomto období se vytvářejí všechny potřebné předpoklady pro budoucí samostatný vývoj plodu. Pro rozvoj plodu je důležité spojení s mateřským organismem. Lidský plod se rodí v týdnu těhotenství, má průměrnou porodní hmotnost g a měří v průměru 50 cm. Novorozenecké období trvá přibližně 1 měsíc a je dobou adaptace, během níž se dítě přizpůsobuje novým podmínkám. Novorozenec je vybaven základními reflexy, 6
7 vrozenými způsoby chování a schopností učení. Rozvoj novorozence závisí na přiměřeném přísunu podnětů. Po motorické stránce je novorozenec nezralý a je odkázán na péči okolních osob. V bdělém stavu zaujímá většinou asymetrické postavení končetin. Spontánní pohyby novorozence, jsou živé, ale omezené. Zralý novorozenec je schopen se učit, hledá souvislosti v podmětovém okolí a získává z nich zkušenosti. To, co se naučil, je schopen uchovat i déle než 24 hodin (Langmeier J., Krejčířová D., 2006). Zbývající měsíce prvního roku života označujeme jako kojenecké období. Tempo vývoje a pronikavost změn je závratné, váha dítěte se více než zdvojnásobí, délka těla se zvětší asi o polovinu (Helus Z., 2004). Svaly těla dítěte se posilují, dítě nad nimi postupně získává kontrolu a celková motorika se zlepšuje. Dítě postupně zapojuje zrak do prozkoumávání okolí, zajímá se o to, co se kolem něj děje, a na dění kolem sebe sociálně reaguje. E. Allen a L. Marotz (2002) uvádí, že mezi čtvrtým a osmým měsícem se u kojence rozvíjí velká škála dovedností a dítě se učí lépe ovládat své tělo. Hraje si s hračkami, které se mu dostanou do ruky, a testuje je v ústech. Období mezi osmým měsícem a jedním rokem je přípravou dítěte na dvě důležité události, na chůzi a řeč. Časovým mezníkem, kdy dítě začíná mluvit a chodit, pak bývají první narozeniny. Nejvýznamnějšími mezníky ve vývoji motorických dovedností považuje M. Vágnerová (1999) ovládnutí hlavičky, úchop a manipulace s objekty, koordinace aktivity ruky a úst, sezení a ke konci 1. roku počátky samostatné lokomoce. Rozvoj motoriky a poznávacích procesů je ve vzájemné interakci. Dobu od 1 do 3 let života dítěte označujeme jako batolecí věk. Je to období, ve kterém dochází k výraznému rozvoji dětské osobnosti, dítě je samostatnější a aktivnější. Průměrné dítě v jednom roce začíná s prvními krůčky, ale teprve až kolem třináctého měsíce chodí samostatně tak, že se rozejde z volného postoje. Ve dvou letech již dítě umí utíkat, zvládat nerovnosti terénu a chodit do schodů bez přidržování. Před třetím rokem obvykle zvládne dovednost jízdy na tříkolce (Langmeier J., Krejčířová D., 2006). Rychle se zdokonaluje také jemná motorika. Po dosažení prvního roku je dítě schopno postavit dvě kostky na sebe, ve dvou letech již dokáže kostky napodobivě řadit jak svisle, tak i vodorovně. Tříleté dítě napodobí i složitější konstrukce, jako je most ze tří kostek. Pokroky v jemné motorice lze dobře vidět na čmárání. J. Langmeier a D. Krejčířová (2006) uvádí, že na začátku jde o nahodilé pokusy, a pohyby často přesahují 7
8 plochu papíru, avšak na konci batolícího období je dítě schopno napodobit kruh podle předlohy, popřípadě (nepřesný) křížek, když mu jej výrazným způsobem předvedeme. Důležitým vývojovým mezníkem, lokalizovaným do batolícího věku, je schopnost ovládat vyměšování. Dítě se naučí udržovat čistoty teprve tehdy, když je schopné ovládat obě funkce svěračů, tj. retenci i eliminaci (Vágnerová M., 1999). Předškolní období trvá od 3 přibližně do 6 let. Konec této fáze není určen jen fyzickým věkem, ale především sociálně, nástupem do školy. Charakteristickým znakem tohoto věku je postupné uvolňování vázanosti na rodinu a rozvoj aktivity (Vágnerová M., 1999). Čtyřleté až pětileté dítě podle J. Langmeiera a D. Krejčířové (2006) již nejen dobře utíká a seběhne hbitě ze schodů, ale i skáče, leze po žebříku, seskočí z nízké lavičky, stojí déle na jedné noze, umí házet míč po způsobu dospělých. Větší zručnost se projevuje v narůstající soběstačnosti. Roste i schopnost vyjádřit kresbu vlastní představou. Pro čtyřleté dítě je při kresbě postavy typické znázornění tzv. hlavonožce. Kresba pětiletého dítěte je již mnohem detailnější, postava má hlavu, trup, nohy, ruce, ústa, oči a nos, a výtvor šestiletého dítěte je po všech stránkách ještě více vyspělejší. Předškolní děti se učí žádoucím způsobům chování, především prosociálního, které respektuje práva ostatních. Rodiče slouží dítěti jako model různých rolí, jako vzor. V předškolním věku se postupně uvolňuje vázanost na rodinu a dospělé. Děti navazují kontakt s vrstevníky (Vágnerová M., 1999). Završením předškolního věku je zahájení školní docházky. Jednou z podmínek úspěchu dítěte ve škole je správná průběžná diagnostika jeho projevů v předškolním období, která vyústí do výstupní diagnostické formy právě před nástupem dítěte do školy (Přinosilová D., 2004). Nástup do školy představuje v životě dítěte důležitý sociální mezník. M. Vágnerová (1999) popisuje, že školní zralost je jedním z předpokladů přijatelného zvládnutí role školáka. Jde především o určitou úroveň zralosti CNS. Zrání ovlivňuje i rozvoj motoriky a senzomotorické koordinace, zrakového a sluchového vnímání. Školní úspěšnost závisí i na rozvoji poznávacích schopností, které ovlivňuje zrání i učení. Podmínkou přijatelné adaptace na školu je rovněž dosažení určité úrovně autoregulace. 8
9 1.2 VÝVOJ ŘEČI, FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ SPRÁVNÝ VÝVOJ ŘEČI Zdrojem veškeré komunikace lidského rodu je nervový systém. Schopnost tvořit artikulovanou řeč je výsledkem nervových mechanismů, jež se v lidském mozku vyvinuly během dlouhé řady evolučních změn. V průběhu tisíciletí se v lidském mozku vytvořilo neobvyklé uspořádání nervových struktur a procesů, které vyústilo v to, co lze nazvat lidským komunikačním nervovým systémem (Love R., Webb W., 2009). Řečí se lišíme nejen od zvířat, ale jeden od druhého. Z toho, jak dítě mluví, usuzujeme na stupeň rozvoje jeho motoriky, rozsah jeho znalostí a vědomostí, způsob myšlení, sociální chování i různé rysy jeho osobnosti. Primárním předpokladem pro zdravý vývoj řeči dítěte je neporušený sluch a intelekt (Peutelschmiedová A., 2001). Podle V. Lechty (1990) můžeme v ontogenezi řeči diferencovat určité mezníky, hranice mezi jednotlivými stádii však nejsou výrazné. V řečovém vývoji mohou nastat období akcelerace nebo retardace. Neznamená to ale, že některá stadia mohou být vynechána, individuální může být jen délka jejich trvání. Vývoj řeči se dělí na přípravná stadia (předřečové činnosti) a na vlastní vývoj řeči. Přípravné, předřečové stadium vývoje řeči probíhá přibližně do 1 roku života dítěte. Dítě si osvojuje zručnosti, návyky, na jejichž základě vzniká později skutečná řeč. Tyto činnosti charakterizujeme jako předverbální a neverbální aktivity. Předverbální aktivity postupně zanikají a jsou nahrazeny verbálními projevy. Neverbální komunikace přetrvává v různých formách po celý život (Klenková J., 2006). V. Lechta (1990) zdůrazňuje důležitost rolí aktivit, které bezprostředně nesouvisí s mluvením. Jde např. o sání, cucání a žvýkání. Primární funkcí sání a žvýkání je sice příjem potravy, ale představují z hlediska vývinu řeči trénink mluvidel. Přípravné stádium vývoje řeči tedy začíná již v prenatálním období. Jedním z prvních projevů člověka na světě je primitivní nepodmíněný reflex křik. Z hlediska vývinu komunikační schopnosti lze považovat první kontakty novorozence s matkou jako specifickou komunikační situaci. Zdravý novorozenec je již 3 hodiny po porodu schopný interakce příklonu formou zrakového kontaktu, sledování tváře matky, otáčení hlavičky za příjemnými zvuky (Lechta V., 1990). Od týdne života dítěte pozorujeme u novorozence vrozený výrazový mimický pohyb úsměv. Mezi 2. a 3. měsícem se již objevuje reakce úsměvem na úsměv. Charakter křiku se začíná měnit asi od 6. týdne, křik dostává citové zabarvení. 9
10 Zpočátku vyjadřuje dítě nespokojenost tvrdým hlasovým začátkem, mezi měsícem již dítě vyjadřuje i pocity libé, objevuje se měkký hlasový začátek. O hlasových projevech v tomto období hovoříme jako o broukání. S tímto obdobím se prolínají začátky žvatlání (Klenková J., 2006). V. Lechta (1990) popisuje období pudového žvatlání, jako hru dítěte s řečovými orgány. Dítě vykonává řečovými orgány podobné pohyby jako při přijímání potravy a tyto pohyby doprovází hlasem. V druhé polovině 1. roku života, přibližně v měsíci začíná období napodobujícího žvatlání. Dítě připodobňuje své vlastní zvuky, které při žvatlání produkuje, hláskám svého mateřského jazyka. Zapojuje se vědomá sluchová a zraková kontrola, dítě si všímá pohybů mluvidel nejbližších osob a začíná využívat modulačních faktorů řeči. Své pocity a přání vyjadřuje napodobením melodie, výšky, síly a rytmu řeči (Klenková J., 2006). V období okolo 10. měsíce života nastává stadium rozumění řeči. Dítě reaguje na globální zvukový obraz toho, co slyší v asociaci s celkovou konkrétní, často se opakující situací. Rozumění řeči se u dítěte projevuje formou motorické reakce. Tuto motorickou reakci nazývá M. Morávek (In: Lechta V., 1990) komunikace gesty. Před dovršením prvního roku začíná období vlastního vývoje řeči. Vznikají první samostatná slova, která se postupně stávají uceleným slovním sdělením. Toto období charakterizují čtyři postupná, na sebe navazující stadia. První obdobím je stadium emocionálně-volní. Dítě slovem-větami vyjadřuje hlavně svoje city, přání a žádosti. Vývoj řeči je však natolik plynulý, že používání prvních slov neznamená automatický zánik žvatlání. Dítě v tomto věku už rozumí mnohým slovům, ačkoliv je neumí vyslovit. V období okolo 1,5-2 let dítě nenapodobuje jen dospělé, ale začíná si samo opakovat slova, hraje si s nimi. O. Kondáš (In: Lechta V., 1990) nazývá toto období jako egocentrické stádium. Dítě objevuje mluvení jako činnost. Ve stádiu asociačně-reprodukčním podle M. Sováka (1978) nabývají slova funkce pojmenování. Dítě označuje různými výrazy nejprve konkrétní osoby a jevy svého okolí. Taková označení potom přenáší na jevy podobné a reprodukuje tak jednoduché asociace. Mezi 2. a 3. rokem dochází k prudkému rozvoji komunikační řeči. Pomocí řeči se dítě učí dosahovat drobné cíle, vidí, že pomocí řeči může usměrňovat dospělé, což se mu líbí a snaží se komunikovat s dospělými častěji. J. Wendler a W. 10
11 Seidner (In: Lechta V., 1990) uvádí, že po dovršení 2,5 let je možné u dítěte pozorovat frustraci v případě neúspěšného pokusu o komunikaci. Toto zjištění je významné jak z hlediska logopedické prevence, tak z hlediska logopedické diagnostiky. Dalším stádiem ve vývoji řeči je stadium logických pojmů, které nastupuje okolo 3. roku života dítěte. V tomto stadiu označení, dosud úzce spjatá s konkrétními jevy, se postupně pomocí abstrakce, zevšeobecňování stávají všeobecným označením čili sloves s určitým obsahem (Klenková J., 2006). Podle V. Lechty (1990) učení takto náročných myšlenkových operací neprobíhá bez těžkostí a je jednou z příčin tzv. vývojových těžkostí v řeči opakování hlásek, slabik nebo slov, zarážky v řeči. V tomto období tedy vzrůstá nebezpečí vzniku koktavosti. Posledním obdobím ve vývoji řeči je intelektualizaci řeči, která začíná přibližně okolo 4. roku života dítěte a přetrvává až do dospělosti. V průběhu tohoto období probíhá zpřesňování obsahu slova a gramatických forem, zkvalitňuje se celkový řečový projev a roste slovní zásoba. Šestileté dítě, které vyrůstá v přiměřeném prostředí, má komunikační schopnost na takové úrovni, že zvládá komunikovat pomocí zvukových symbolů mateřského jazyka (Lechta V., 1990). D. Kutálková (2005) ve své publikaci píše, že nesmíme zapomenout na fakt, že děti přicházejí na svět vybavené vlohami, které mu dala příroda. Rodina může tyto vlohy svým působením využít, ale také je může promarnit. 1.3 JAZYKOVÉ ROVINY V ONTOGENEZI ŘEČI Řečový vývoj můžeme charakterizovat ve čtyřech jazykových rovinách, a to v rovině morfologicko-syntaktické, lexikálně-sémantické, foneticko-fonologické a pragmatické. Všechny roviny se po celou dobu vývoje vzájemně prolínají, jejich vývoj probíhá současně. Celkovou úroveň psychického vývoje dítěte poměrně přesně odráží morfologicko-syntaktická rovina. Jak uvádí V. Lechta (1990), je možné řeč z tohoto pohledu zkoumat až kolem prvního roku života, kdy začíná vlastní vývoj řeči. První slova dítěte splňují funkci vět, vznikají opakováním slabik a jsou neohebná. 11
12 Agramatické projevy pomocí izolovaných slov trvají přibližně do 1,5 2 let dítěte. Poté dítě většinou začíná používat dvouslovné věty. Z hlediska morfologie se v řeči dítěte s narůstajícím věkem mění zastoupení jednotlivých slovních druhů. Nejprve dítě obvykle používá podstatná jména, slovesa a onomatopoická citoslovce. Přídavná jména a osobní zájmena děti začínají používat v období mezi 2. a 3. rokem. Nejpozději děti začínají užívat číslovky, předložky a spojky. Po 4. roku života už děti obyčejně používají všechny slovní druhy. Mezi 2. a 3. rokem začíná dítě skloňovat, po 3. roce užívá jednoduché a množné číslo. J. Klenková (2006) uvádí, jako typické, že slovo, které má pro dítě emocionálně klíčový význam, klade ve větě na první místo. Mezi 3. a 4. rokem života se objevuje tvorba souvětí. Podle zjištění E. Habiňákové a D. Kočicové (In: Lechta V., 1990) jsou první typem souvětí většinou souvětí slučovací. S narůstajícím věkem pak klesá počet nerozvinutých vět a narůstá počet souvětí. Rozvíjení řeči je reflexně podporováno přenosem (transferem). Jedná se o přenos z jednoho užitého mluvního vzorce na mluvu v situaci podobné. Někdy se analogie nepodaří, a to v těch případech, když jde o gramatické výjimky jazyka (Sovák M., 1986). Do 4 let věku dítěte mluvíme o fyziologickém dysgramatismu. Po 4. roce by neměla gramatická stránka projevu dítěte v běžných komunikačních situacích vykazovat nápadné odchylky. Přetrvává-li dysgramatismus i v tomto věku, může se jednat o narušený vývoj řeči (Klenková J., 2006). Lexikálně-sémantická rovina se zabývá slovní zásobou a jejím vývojem, a to jak pasivním, tak aktivním slovníkem (Klenková J., 2006). Pasivní slovní zásoba se začíná rozvíjet okolo 10. měsíce života, přibližně od jednoho roku začíná dítě používat první slova. Neznamená to ale, že by se verbální způsob komunikace stal pro dítě prioritním. Podle S. Drvoty (In: Lechta V., 1990) dítě chápe první slova všeobecně období hypergeneralizace, a teprve až užívá více slov, dochází k opačné tendenci období hyperdiferenciace. Ve vývoji řeči dítěte je znám první a druhý věk otázek. Období okolo 1,5 roku je to věk otázek Co je to? a Kdo je to?. V období okolo 3,5 roku jde o druhý věk otázek Proč? a Kdy?. Toto období je ve vývoji řeči velmi důležité, protože si dítě rozvíjí svoji pasivní a aktivní slovní zásobu (Klenková J., 1997). 12
13 J. Klenková (2006) uvádí, že by své jméno a příjmení mělo dítě dokázat říct ve věku tří let. Mezi 3. a 4. rokem chápe rozdíly, zná jméno svého sourozence, umí říct básničku. Koncem předškolního věku dokáže dítě spontánně hovořit o událostech, které zažilo a je schopno správně realizovat i delší příkazy. V. Lechta (1990) upozorňuje na to, že je důležité soustředit depistáž, preventivní péči i metody rozvíjení řeči nejen na výslovnost, ale i na slovní zásobu dětí. Foneticko-fonologickou rovinu je možné ze všech jazykových rovin sledovat nejdříve, ihned po narození. Za klíčový moment ve vývoje této roviny se považuje přechod z pudového na napodobivé žvatlání (Lechta V., 1990). Profesor Schulze (In: Lechta V., 1990) vyslovil v minulém století názor, že vývoj výslovnosti se řídí pravidlem nejmenší námahy, tzn. dítě vytváří nejdříve hlásky, které vyžadují nejmenší námahu, tedy samohlásky a retné souhlásky. Znát pořadí fixace jednotlivých hlásek je pro logopeda důležité, neboť podle tohoto pořadí postupuje při korekci výslovnosti. Nejdříve se v dětské řeči fixují samohlásky, dále závěrové souhlásky, úžinové jednoduché, polozávěrové a úžinové se zvláštním způsobem tvoření (Klenková J., 2006). Vývoj výslovnosti jednotlivých hlásek prochází kratším i delším procesem fixace, který někdy končí až v mladším školním věku. Správnou výslovnost ovlivňuje obratnost mluvních orgánů, schopnost fonematické diferenciace, komunikační záměr, správný mluvní vzor, úroveň intelektu, schopnost napodobovat, kvalita mluvní a psychické stimulace ze strany prostředí a jiné (Lechta V., 1990). Z logopedického pohledu je velmi důležité vymezit věk, do kdy je možné nesprávnou výslovnost považovat za přirozený fyziologický jev. J. Klenková (2006) uvádí, že názory na vymezení věku se u odborníků liší. Někteří autoři limitují vývoj výslovnosti věkem 4 let, jiní tuto hranici posouvají až do 7 let. Poslední rovinou jazykového vývoje řeči je rovina pragmatická. Jedná se o sociální aplikaci komunikační schopnosti (Lechta V., 1990). Pochopit roli komunikačního partnera a reagovat v ní podle konkrétní situace dokáže již dítě ve věku dvou až tří let. Podle Grohnfeldta (In: Klenková J., 2006) se dítě učí ovládnout mateřský jazyk nejen jako systém různých znaků a pravidel, které aplikuje různým způsobem v různých situacích. Dávno předtím, než dítě pochopilo obsah slova a věty, dokáže intuitivně pochopit celkovou situaci. 13
14 Snaha komunikovat, navazovat a udržovat krátký rozhovor s dospělými ve svém okolí je u dítěte patrná po 3. roce. Ve 4 letech stále častěji dokáže komunikovat přiměřeně dané situaci. V tomto období intelektualizace řeči dochází k regulační funkci řeči, chování dítěte je možné usměrňovat řečí a dítě samotné používá řeč k regulaci dění ve svém okolí (Klenková J., 2006). Vývoj dítěte je složitý proces, který probíhá v několika stadiích. Všechna vývojová období jsou něčím typická a výjimečná. Žádné období však nemůže probíhat samostatně nebo být přeskočeno. Psychomotorický vývoj i vývoj řeči je ovlivňován pozitivně i negativně různými faktory - jedná se především o vliv genetiky a vliv prostředí. Celkový vývoj dítěte začíná již v prenatálním období a probíhá po celý náš život. Vývoj řeči je možné sledovat nejen z časového hlediska, ale také z pohledu jednotlivých jazykových rovin. Jedná se o morfologicko-syntaktickou, lexikálněsémantickou, foneticko-fonologickou a pragmatickou rovinu. 14
15 2 LOGOPEDIE INTERDISCIPLINÁRNÍ VĚDNÍ OBOR J. Klenková (2004) definuje logopedii jako speciálně pedagogický vědní obor, který se zabývá komunikačními schopnostmi člověka fyziologií a patologií komunikačního procesu, výzkumem v této oblasti, ontogenezí řeči, diagnostikou a terapií vad a poruch komunikačních schopností, edukací osob s poruchami komunikačních schopností a taktéž prevencí těchto poruch. Současná logopedie je oborem interdisciplinárním, neboť využívá poznatků z jiných vědních oborů a také s těmito vědními obory při diagnostice i terapii jedinců s narušenou komunikační schopností spolupracuje. Název logopedie je utvořen z řeckého slova logos slovo a paidea výchova. 2.1 KOMUNIKACE Slovo komunikace pochází z latinského communicatio spojování, sdělování. Komunikace používá výrazových prostředků, které jsou buď slovní, nebo neslovní. Komunikace je obecně lidská schopnost užívat výrazových prostředků k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů. Komunikace se uskutečňuje sdělovacím procesem, jímž individuum vzhledem k jiným lidem projevuje své city, svou vůli, své myšlenky (Edesberger L. a kol., 2000). M. Lejska (2003) doplňuje, že komunikace slouží k přenosu informací pomocí specifických informačních kanálů optického, akustického, pachového, a že neexistuje žádná forma života bez schopnosti a potřeby komunikovat. Komunikace je vrozená a lze ji řadit mezi naše instinkty. Komunikaci, dorozumívání, lze chápat jako složitý proces výměny informací. Jeho základy tvoří čtyři stavební prvky, které se navzájem ovlivňují. Komunikátor je osoba, která něco sděluje. Příjemcem informací je pak komunikant. Informace, obsah sdělení se nazývá komuniké a cestou k předání informací je pak komunikační kanál (Klenková J., 2006). M. Sovák (1986) ve své publikaci popisuje neslovní a slovní komunikaci. Neslovní komunikace je jedním z projevů, jimiž navazujeme mezilidské vztahy. Řadí se sem pohyby a polohy těla či končetin, gesta, mimika a různé neslovní hlasové projevy. 15
16 Komunikace slovní je buď mluvní, nebo písemná. Mluvená řeč je zpravidla doprovázena neslovní komunikací. J. Klenková (2006) se odkazuje na psychology J. Mareše a J. Křivohlavého, kteří v sociální komunikaci rozlišují verbální komunikaci, neverbální komunikaci a komunikaci činem. Základní rozdíl mezi verbální a neverbální komunikací (podle M. Sováka slovní a neslovní) je ten, že verbální komunikace je vždy doprovázena neverbální komunikací a nemůže být tedy realizována samostatně. Kdežto neverbální komunikace bez verbální realizována být může, nahrazuje tak v daném okamžiku verbální komunikaci (Klenková J., 2006). Z hlediska sluchu a řeči rozděluje komunikaci na smyslovou a mimosmyslovou M. Lejska (2003). Do komunikace smyslové řadí neakustickou (optická, čichová, hmatová a chuťová) a akustickou komunikaci (zvukové pozadí, mimopojmová obecné zvuky a pojmová verbální komunikace). Do mimosmyslové komunikace pak patří např. řízení krevního tlaku. Logopedie je nauka o výchově a řeči, a zabývá se mimo jiné důsledky patologie mezilidské komunikace. V oblasti příjmu a zpracování informací se může stát, že je informací málo nebo mnoho. Informace mohou být také úmyslně i neúmyslně deformovány. Rozsah negativních důsledků závisí také na vývojové fázi, ve které se člověk nachází. Pokud je informací nadbytek, dochází k patologickým důsledkům, zejména jedná-li se o opakované nebo trvalé přehlcování informacemi. Nadbytek informací může mít charakter velkého hluku nebo se může jednat o nadbytek zrakových informací. Negativní vliv na rozvoj komunikace má mj. nadužívání sledování televize (Sovák M., 1986). M. Heroutová (2004) připomíná že, aby byla komunikace ideální, musí být dorozumívací kód dobře znám a ovládán oběma komunikanty. V opačném případě je pak komunikace ochuzena a oslabena, nebo může být zcela znemožněna. Také M. Vágnerová (2002) poukazuje na možnost vzniku komunikačních problémů. Člověk bez potřebných jazykových kompetencí se hůře orientuje ve všech sociálních situacích. Následkem toho pak může zcela neadekvátně reagovat a dostat se do role sociálně handicapovaného jedince. Neschopnost verbálně komunikovat na přijatelné úrovni funguje jako sociální stigma. 16
17 Každá komunikační výměna má zpravidla nějakou funkci a je něčím motivována. J. Klenková (2006) rozlišuje šest fází komunikace. Vznik myšlenky, nápadu, názoru či obsahu mysli komunikátora označuje jako ideovou genezi. Myšlenku zakódujeme, vyjádříme ji tedy v symbolech, slovech, znacích nebo pohybech. Dále následuje přenos těchto symbolů od vysílajícího k příjemci. Okamžik, kdy symboly dorazí k příjemci je příjem. Příjemce symboly dekóduje, tj. interpretuje si přijaté symboly. Nakonec následuje akce, jako odpověď na tento příjem. Akce může být adaptivní, expresivní či opoziční chování, činnost příjemce vyvolaná přijatou zprávou nebo využití informace. Nejvyšší formou komunikace je řeč. Řeč definuje J. Dvořák (1998), jako formu sdělování a dorozumívání, založenou na používání slovních výrazových prostředků komunikace. J. Klenková (2006) dodává, že se jedná o vědomé užívání jazyka jako složitého systému znaků a symbolů ve všech jeho formách. Schopnost užívat řeč není vrozená, člověk se narodí pouze s určitými dispozicemi, které se dále rozvíjí. Na řeči se nepodílí jen mluvní orgány zevní řeč, ale především mozek a mozkové hemisféry vnitřní řeč. Jazykem J. Dvořák (1998) označuje soustavu zvukových a druhotných prostředků znakové povahy, schopnou vyjádřit veškeré vědění a představy člověka o světě a jeho vlastní vnitřní prožitky. Řeč je individuálním výkonem člověka a jazyk společenským procesem. Ale i tak je řeč společensky podmíněna, čerpá podněty ze společenského prostředí a realizuje se v něm (Klenková J., 2006). 2.2 NARUŠENÁ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOST Narušená komunikační schopnost je předmět logopedie a je jedním ze základních termínů tohoto vědního oboru. V odborné literatuře se užívají následující termíny v německém jazyce Störung von Kommunikationsfaehigkeit, v anglickém Comunicative disability, v ruském narušennaja komunikacionnaja spasobnosť a ve francouzském jazyce trouble de la capacité communicative (Klenková J., 2006). Narušenou komunikační schopnost definoval ve své publikaci V. Lechta (2003b, s. 17). Komunikační schopnost je narušena tehdy, působí-li některá z jazykových rovin, nebo několik rovin současně, vzhledem ke komunikačnímu záměru interferenčně. Může 17
18 se jednat o rovinu foneticko-fonologickou, morfologicko-syntaktickou, lexikálněsémantickou i pragmatickou. Narušení se může projevit ve verbální i neverbální, mluvené i grafické formě. Z hlediska průběhu komunikačního procesu může být narušena expresivní i receptivní složka. Narušenou komunikační schopnost je možné klasifikovat z několika hledisek. Jak popisuje V. Lechta (1990), může se jednat o trvalé nebo přechodné narušení a může se projevit jako vrozená vada řeči nebo jako získaná porucha řeči. V celkovém klinickém obraze může dominovat, může být tedy hlavním, vedoucím symptomem, anebo může být symptomem či důsledkem jiného, dominujícího postižení. Příčiny narušené komunikační schopnosti mohou být orgánové nebo funkční a samotné narušení může být pak úplné nebo částečné. Osoba s narušenou komunikační schopností si toto narušení může, ale nemusí uvědomovat. Narušená komunikační schopnost se může promítnout do sféry symbolických i nesymbolických procesů a v obou případech se může projevit ve zvukové i nezvukové dimenzi. Některé projevy či nápadnosti v řeči dítěte nelze považovat za narušenou komunikační schopnost, jedná se totiž o fyziologický jev. J. Klenková (2006) uvádí jako příklad fyziologickou nemluvnost (dysfluenci), která se může objevit u dětí ve věku 3 4 let. Dále za narušenou komunikační schopnost nelze považovat fyziologický dysgramatismus, který se projevuje u dětí přibližně do 4 let, a fyziologickou dyslálii. Zda se jedná o fyziologický jev, musí vždy posoudit kvalifikovaný odborník. V. Lechta (2003c) ještě připomíná, že za narušenou komunikační schopnost nelze pokládat fyziologickou nemluvnost dítěte do jednoho roku života a situaci, kdy sice některá rovina jazykových projevů jednotlivce působí rušivě vzhledem k jeho komunikačnímu záměru, avšak vysílatel a přijímatel informace používají jiný kód, nekomunikují tedy ve stejném jazyce. V. Lechta (2003b) zdůrazňuje důležitost rozpoznání příčiny narušené komunikační schopnosti. Jestliže příčina není odhalena, snižuje se šance na korekci narušené komunikační schopnosti. J. Klenková (2006) popisuje dvě hlediska etiologie, a to časové a lokalizační. Z časového hlediska mohou být příčiny prenatální, perinatální nebo postnatální. Z lokalizačního hlediska se řadí mezi nejčastější příčiny genové mutace, aberace chromozomů, vývojové odchylky, orgánová poškození receptorů, poškození centrální části, poškození efektorů, působení nevhodného, nepodnětného, nestimulujícího prostředí a narušená sociální interakce. 18
19 V české logopedické praxi se užívá klasifikace narušené komunikační schopnosti, která je rozdělena podle symptomů. Tuto klasifikaci uvádí ve své publikaci V. Lechta (1990). Autor rozděluje narušenou komunikační schopnost do deseti základních kategorií: 1. vývojová nemluvnost; 2. získaná orgánová nemluvnost (afázie); 3. získaná neurotická nemluvnost (mutismus, elektivní mutismus, surdomutismus); 4. narušení zvuku řeči (rinolalie, palatolalie); 5. narušení plynulosti řeči (balbuties, tumultus sermonis); 6. narušení článkování řeči (dysartrie, dyslalie); 7. narušení grafické podoby řeči (dysgrafie, dysortografie, dyslexie aj.); 8. symptomatické poruchy řeči; 9. poruchy hlasu; 10. kombinované vady a poruchy řeči. Všechny kategorie narušené komunikační schopnosti jsou podrobněji rozepsány v kapitole 3. Předcházení narušení komunikační schopnosti se zabývá logopedická prevence. Logopedickou prevenci dělíme na primární, která se zaměřuje na zdravé děti, a sekundární, jejímž cílem je překonat nedostatky u jedinců, u nichž se již narušená komunikační schopnost vyskytla, a působit tak, aby nedocházelo k deformaci těchto osob (Klenková J., 1997). O logopedické prevenci se také zmiňuje M. Sovák (1978. Prevence se má konat mj. také logopedickou osvětou přednáškami, besedami s rodiči nebo sdělovacími prostředky. Rodiče, vychovatelé a učitelé by měli být informováni o tom, jak rozvíjet řeč u dítěte, jak zacházet s dítětem, u něhož už nedostatky v komunikaci vznikly, a kde a jak pro dítě vyhledat odbornou pomoc. 19
20 2.3 SYSTÉM POSKYTOVÁNÍ LOGOPEDICKÉ INTERVENCE V ČR V. Lechta (2005) popisuje logopedii, jako vědu zkoumající narušenou komunikační schopnost u člověka z hlediska jejích příčin, projevů, následků, možností diagnostiky, terapie i prevence. Cílem logopedické péče, kterou provádí logoped je identifikovat, eliminovat, zmírnit či alespoň překonat narušenou komunikační schopnost, anebo předejít tomuto narušení. Logopedická intervence se provádí na třech úrovních diagnostika, terapie a prevence. V České republice je logopedická intervence v současné době poskytována ve třech rezortech, a to v rezortu ministerstva školství, rezortu ministerstva zdravotnictví a rezortu ministerstva práce a sociálních věcí. Intervence může být realizována ve státních, nestátních i soukromých zařízeních (I. Bytešníková, 2006). Možnosti realizace logopedická péče v rezortu ministerstva školství uvádí ve své publikaci J. Klenková (2006). Děti s narušenou komunikační schopností mohou navštěvovat logopedickou třídu při běžné mateřské škole nebo mateřskou školu logopedickou. Ve školním věku mohou žáci obdobně navštěvovat logopedickou třídu při běžné základní škole nebo základní školu logopedickou. Děti a žáci s narušenou komunikační schopností mohou být také integrovány do běžné mateřské či základní školy jedná se o individuální integraci. Vzdělávání v logopedických třídám zřízených při běžných školách je nazýváno skupinovou integrací. Protože se narušená komunikační schopnost vyskytuje velmi často i u osob se smyslovým, tělesným či rozumovým postižením, působí odborní pracovníci také v mateřských a základních školách pro sluchově postižené, v mateřských školách speciálních, základních školách praktických a speciálních, a mateřských a základních školách pro tělesně postižené 1. Logopedickou péči poskytují také školská poradenská zařízení speciálně pedagogická centra a pedagogicko-psychologické poradny 2. 1 Vzdělávání žáků s narušenou komunikační schopností je vymezeno ve vyhlášce MŠMT ČR č. 147/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb. O vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Dostupné na: 2 Činnost poradenských zařízení se řídí vyhláškou MŠMT ČR č. 116/2011 Sb. kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb. O poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských 20
Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII
Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém
VíceObsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13
Obsah Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 KAPITOLA 1 Metody a techniky logopedické terapie, principy jejich aplikace (Viktor Lechta) 15 1.1 Trendy vývoje 16 1.2 Vymezení 18 1.3 Východiska 20 1.4 Cíle
Vícepatologická stránka komunikačního procesu narušená komunikační schopnost
Předmět logopedie patologická stránka komunikačního procesu narušená komunikační schopnost spolupráce: medicínské obory (pediatrie, foniatrie, ORL, stomatologie, plastická chirurgie, ortodoncie, neurologie,
VíceNeubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).
Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,
VícePoruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VíceL O G O P E D I E. Logopedie = nauka o výchově řeči, o předcházení a odstraňování poruch řeči.
L O G O P E D I E Logopedie = nauka o výchově řeči, o předcházení a odstraňování poruch řeči. Úkoly logopedie jsou různé podle věku a schopnosti dítěte i podle prostředí, v němž dítě žije. - pečovat výchovně
VíceMetodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství
Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická
VíceANALÝZA KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ - MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE VÝVOJE ŘEČI
ANALÝZA KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ - MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE VÝVOJE ŘEČI VÝCHODISKA Potřeba včasné a kvalitní speciálně pedagogické diagnostiky Zhodnocení stavu komunikační schopnosti Východisko
VícePříloha č. 1: Dotazník učitelkám mateřských škol
Příloha č. 1: Dotazník učitelkám mateřských škol Vážené kolegyně, studuji speciální pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně. Ve své diplomové práci se zabývám narušenou komunikační schopností u dětí
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
VíceMETODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA
METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA PODPORA ROZVOJE POČÁTEČNÍHO ČTENÍ A PSANÍ U ŽÁKŮ S NARUŠENOU KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTÍ Jiřina Jehličková SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR METODIKA PRÁCE ASISTENTA
Více2.3 Poruchy řečové komunikace - psycholingvisticky orientovaný přístup Josef Liška a vývoj české a slovenské logopedie
O b sah 1. ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ŘEČOVÉ KOMUNIKACE, DEFINICE OBORU LOGOPEDIE... 11 1.1 Základní pojmy v oblasti řečové komunikace... 11 1.1.1 Řečová komunikace...11 1.1.2 Jazyk... 11 1.1.3 Individuální
Více1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání
VíceSpecifické poruchy učení ÚVOD. PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ
ÚVOD PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ Obtíže s učením, které nejsou způsobeny celkovým snížením poznávacích schopností smyslovým nebo tělesným postižením nevhodnou metodou učení nedostatečnou příležitostí k učení
VíceLOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková
LOGOPEDICKÝ ASISTENT Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková 25.11. 2014 V LIBERCI Logopedická prevence 01 Dětský věk, zejména prvních 7 let, je dobou
VíceIntegrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út
Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním
VíceMŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora
MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora 1 Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora Charakteristika
Více124 vyhlášky č. 55/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů. O činnostech zdravotních pracovníků a jiných odborných pracovníků
Příloha 1 124 vyhlášky č. 55/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů. O činnostech zdravotních pracovníků a jiných odborných pracovníků a) provádět logopedickou diagnostiku a diferenciální diagnostiku pro
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceNÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most
NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ poruchy učení PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most Nabídka pro rodiče Logopedická terapie žák & rodič Včasná péče u dítěte poradenství, intervence
VíceOčekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)
5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem
VíceTÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA
Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně
VíceJabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Speciální pedagogika. Logopedie
Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Speciální pedagogika Logopedie Definice Logopedie zkoumá narušení komunikační schopnosti osob jak po obsahové stránce, tak po formální (psané
Vícečeský jazyk a literatura
1 Mezipředmětové vztahy --> - 2. ročník Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence
VíceŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ
ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ Řeč je velmi složitý psychický proces odrážející sociální vztahy, v nichž jedinec žije. Obtíže ve vývoji řeči a v jejím užívání spadají do péče foniatrů a logopedů. 1. Hodnocení
VíceSpecifické poruchy učení
Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.
VíceDoplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA
TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou
VíceŘeč. u osob se sluchovým postižením. Mgr. MgA. Mariana Koutská
Řeč u osob se sluchovým postižením mariana.koutska@gmail.com Ontogenetický vývoj řeči přípravné období Prenatální příprava na komunikaci: dumlání palečku, olizování pupeční šňůry, nitroděložní kvílení
Vícemaximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace.
Speciální pedagogika Cíl speciální pedagogiky maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace. Komplexní péče Zdravotnická zařízení Speciální
VíceKlasifikace tělesných postižení podle doby vzniku
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceDětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno
Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké
VíceNARUŠENÁ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOST
Univerzita PardubiceU3V, 16. 10. 2015, Dopravní fakulta Jana Pernera Příjemný den, dámy a pánové Vám přeje Zdenka Šándorová s tématem NARUŠENÁ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOST Komunikace Teorie narušené komunikační
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. 1. Inkluzivní didaktiky na prvním stupni základní školy 2. Motivace u dětí s lehkým
VícePOJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY
V r.1983 definoval Miloš Sovák pojem DEFEKT POJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY DEFEKT (z latinského defektus úbytek) chybění
VíceSpecifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU
Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod
VíceMgr. Alena Skotáková, Ph. D.
Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik
VíceJAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE
JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE Řeč a správné vyjadřování, je vizitkou každého člověka. Každý rok roste počet dětí v mateřských školách, u kterých je přítomná narušená komunikační
VíceŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM
ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy
VíceZáklady logopedie (logopedie jako vědní obor)
Základy ( jako vědní obor) doc. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D. Cíle Cílem této kapitoly je prezentovat logopedii jako vědní obor, obor vysokoškolského studia a profesi. Dílčími cíli je prezentovat předmět,
Vícečeský jazyk a literatura
1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům
VíceProblematika předčasných odchodů ze vzdělání
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceVZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ
VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží
VíceCvičení ze společenských věd Základy psychologie
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských
VíceObtíže žáků s učením a chováním III.
Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné
VíceObsah ČÁST I. Ú v o d O becná k o n c e p ce lo g o p e d i e... 15
Obsah Ú v o d... 11 ČÁST I O becná k o n c e p ce lo g o p e d i e... 15 1 Základní vymezení oboru logopedie... 17 1.1 Logopedie v systému věd, postavení klinické logopedie... 19 1.2 Základní terminologický
VícePráce s dětmi s poruchami učení v poradně pro percepční a motorická oslabení
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Práce s dětmi s poruchami učení v poradně pro percepční a motorická oslabení Lenka Procházková Monika Kabátová Specifické poruchy učení
VíceSpeciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA. Narušená komunikační schopnost u žáků 1. a 2. ročníků ZŠ v hlineckém regionu PEDAGOGICKÁ FAKULTA.
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Narušená komunikační schopnost u žáků 1. a 2. ročníků ZŠ v hlineckém regionu Bakalářská práce Brno 2008 Autor práce: Romana Charvátová
VíceSpecifické poruchy učení
Specifické poruchy učení Definice: - neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za alespoň průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti - nevznikají v důsledku
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VíceModel vzniku symptomatických poruch řeči viz Lechta, V. Symptomatické poruchy řeči.
Symptomatické poruchy řeči osnova!!!!!!!! Lechta, V. Symptomatické poruchy řeči u dětí. Praha, Portál, r. vydání 2008. Michalík, J. a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha, Portál, r. vydání
VícePoruchy řeči. Specifické vývojové poruchy (dysfázie): Získané (afázie) Sekundární. Expresivní Receptivní Smíšené
Poruchy řeči Specifické vývojové poruchy (dysfázie): Expresivní Receptivní Smíšené Získané (afázie) Sekundární poruchy sluchu, motoriky, MR, autismus Poruchy řeči Vývojové poruchy řeči (dysfázie) Receptivní
VíceHygiena a školní zdravotnictví. Ontogeneze člověka
Hygiena a školní zdravotnictví Ontogeneze člověka věk Oplození 0 Prenatální období (celková délka v průměru 280 dní, 40 týdnů, 10 lunárních měsíců Embryonální období Fetální období Začátek 2. týdne konec
VíceProč je pro logopeda/logopedku tolik důležité sledovat vývoj motoriky v prvních fázích života dítěte?
vývojové stupně v prvním roce života Prof. Václav Vojta uvádí rozčlenění prvního roku života na 5 základních období: 1. holokinetické stadium 2. přechod z holokineze do začátku cílené motoriky 3. příprava
VíceObecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající
A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou
VíceŘečové nedostatky u žáků prvního stupně ZŠ a pomůcky k jejich odstranění
Řečové nedostatky u žáků prvního stupně ZŠ a pomůcky k jejich odstranění Diplomová práce Studijní program: M7503 Učitelství pro základní školy Studijní obor: 7503T047 Učitelství pro 1. stupeň základní
VíceRozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým postižením
Okruh č. 6 Logopedická péče o jedince se sluchovým postižením doplnění (z Bc. Studia viz materiály k tématu Orální řeč u osob se sluchovým postižením ) Rozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým
VíceSpeciálně pedagogická diagnostika
Speciálně pedagogická diagnostika pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti
VíceŘešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech
Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Libuše Novotná Časopis Maminka Naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole
VíceKurzy pro sborovny mateřských škol
Kurzy pro sborovny mateřských škol Pokud uvažujete, že přihlásíte sebe či své kolegy na kurz a nevíte, který by nejvíce vyhovoval Vašim potřebám, nebo jsou pro Vás otevřené kurzy nedostupné kvůli vzdálenosti
VíceDěti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí.
Děti a sluch 7 Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Toto je sedmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Důležitá úloha sluchu Pro rozvoj dítěte
VícePoruchy psychického vývoje
Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických
VícePsychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných:
Psychologie 13 Otázka číslo: 1 Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: asociací asimilací asignací Otázka číslo: 2 Akustický typ si
VíceMgr. Miroslav Raindl
Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální
VíceRaná péče / intervence
Systém pedagogicko-psychologického poradenství Školní poradenská pracoviště Specializovaná poradenská zařízení Školní poradenská pracoviště - Výchovní poradci - Školní psychologové - Školní speciální pedagogové
VíceČeský jazyk a literatura
1 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské RVP výstupy ŠVP výstupy
VíceTabulka č. 1: Porovnání symptomů narušené komunikační schopnosti s praxí
PŘÍLOHY Příloha č. 1 Tabulka č. 1: Porovnání symptomů narušené komunikační schopnosti s praxí Symptom / Děti Michal Patrik Jiří Tomáš Jan Marián Nerovnoměrný vývoj celé osobnosti x x x x x x Dyslálie x
VíceKATEDRA PEDAGOGIKY. Logopedická intervence u dětí předškolního věku z pohledu rodičů. Masarykova univerzita Pedagogická fakulta
Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA PEDAGOGIKY Katedra speciální pedagogiky Logopedická intervence u dětí předškolního věku z pohledu rodičů Bakalářská práce Brno 2017 Vedoucí bakalářské
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bakalářská práce
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGO GICKÁ FAKULTA Ústav speciálněpedagogických studií Bakalářská práce Jitka Jabůrková Specifika orientačního vyšetření sluchu u dětí v Mateřské škole speciální Olomouc
VícePLÁN REEDUKACE PRO PORUCHY ŘEČI
PLÁN REEDUKACE PRO PORUCHY ŘEČI Vytvořeno v rámci realizace projektu: Reedukace specifických vývojových poruch učení a poruch řeči dětí v mikroregionu Olešnicko Vypracovali: Milan Reška a Magda Synková
VícePsychologické aspekty školní úspěšnosti
Psychologické aspekty školní úspěšnosti Co ovlivňuje školní úspěšnost vnější faktory učivo učitel a vyuč. metoda celkový kontext vzdělávání vnitřní faktory motivace vědomosti vlastnosti metoda učení biolog.
Více129/2010 Sb. VYHLÁŠKA
129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče
Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické
VíceŠkolní vzdělávací program Základní školy a mateřské školy Sdružení
Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura 3. ročník Měsíc Téma Učivo Očekávaný výstup září říjen OPAKOVÁNÍ Z 2. roč. VĚTA JEDNODUCHÝ PŘÍBĚH OPAKOVÁNÍ Z 2. ročníku PÁROVÉ SOUHLÁSKY ABECEDA JEDNODUCHÝ
VíceŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 / Kře
Vzdělávací oblast: ---------------------- Vzdělávací obor: --------------------- Vyučovací předmět: Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika
VícePříloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA
Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,
VíceČinnost logopedických pracovišť v ČR v roce Activity of branch of logopaediology in the CR in the year 2010
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28. 6. 211 31 Souhrn Činnost logopedických pracovišť v ČR Activity of branch of logopaediology in the CR in the year
VíceMetody výuky jako podpůrná opatření
Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY PODPORA KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU VE SPECIÁLNÍ TŘÍDĚ VYBRANÉ BĚŽNÉ MATEŘSKÉ ŠKOLY V PLZNI BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BcA.
VíceKritéria školní zralosti
Kritéria školní zralosti ŠKOLNÍ ZRALOST Školní zralostí rozumíme dosažení takového stupně tělesného a duševního vývoje, který umožňuje dítěti se zdarem si osvojovat školní znalosti a dovednosti. zralost
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 2. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceSPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ PÉČE. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ PÉČE Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Program reedukačních skupin pro děti se specifickými poruchami učení se zaměřuje na rozvoj
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceSPECIÁLNÍ A INTEGRATIVNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
OKRUHY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Studijní program: Studijní obor: Speciální pedagogika Speciální pedagogika pro vychovatele SPECIÁLNÍ A INTEGRATIVNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA 1. Základní pojmy speciální
VíceVÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno,
VÝSTUPY PROJEKTU doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, 26.4.2016 OBSAH: 1. Východiska tvorby záznamového archu. 2. Tvorba záznamového archu a jeho ověření. 3. Návrhy metodik.
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte
VícePříloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA
říjen září Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Zvuková stránka jazyka Slovní zásoba a tvoření slov Skladba Sluchové rozlišení hlásek
VíceReálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 2 Cvičení z českého jazyka Cvičení z českého jazyka 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika Žáci si tento předmět vybírají
VíceOkruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika
Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Povinné předměty Inkluzivní (speciální) pedagogika Umět vyložit pojmy v oboru speciální pedagogika se zaměřením na inkluzi, inkluzivní vzdělávání
Více-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015
Vyhlášky platné od 1.1.2015: -Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 -Vyhláška č. 325/2014 Sb., o nákladových indexech věkových
VíceSluch jako jeden ze základních pilířů mezilidské komunikace
Sluch jako jeden ze základních pilířů mezilidské komunikace Jitka Vydrová Olga Bendová Lidská komunikace Vnímání a realizace řeči je náročný proces, který člověku zajišťuje místo v lidské společnosti.
VícePříloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA
září Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová. Žák dokáže rozlišit mluvnické kategorie podstatných jmen (pád, číslo, rod), rozliší větu jednoduchou
Více