,.,,, ', zajejirh piekroieni. Zatfmcopnivo je (ii spfiemdloby b!t) stdl6a relativnd

Transkript

1 i Hein (piitel Jindra), Freund Klapperbein (piitel Klapnoha) nebo dokonceder Sensenmann(ten s kosou),a piitom viechnojsou to muzsti. Bratii Jakub Grimm ( ) a Wilhelm Grimm ( ) byli z HessenskaaLiliv dobd kvetoucihondmeckdhoromantismu nejen v literatuie, filologii a ve folk16ru,aledokoncei v prdlu. Na nejstariiprotestansk6universitd v Marburku, coi:byla jinak pdkn6 dira, se setkali coby uditeld di 26ci takov esajako Achim von Arnim ( ),jeho sestrabettina von Amim, ClemensBrentano ( ), ktery se s Bettinou pak ozenil, a dokonce prdrmik Friedrich Karl von Savigny ( ). Tedy jeden intelekturll vedle druh6ho. Viem dohromady vietnd bratii Grimmri se iikalo heidelberski romanticki Skola a Arnimova sbirka ndmeckych lidovych pisni Des Knaben Wunderhorn (Chlapcrivztrzratnyroh) md dodnespro Ndmce podobny vlznamjako pro n6s Kytice. Romantici povai,ovafi.za sv6houditele Johanna Gottfrieda Herdera ( ),jednoho z r,]rnarsk6hottyihvdzdi (Goethe, Schiller, Herder, Wieland), ktery si jeitd pamatoval,jak v ml6di poslouchalimmanuela Kanta ( ) v Kr6lovci (dneskaliningrad) ve Vychodnim Prusku. Budete se divit, ale oba Grimmov6 zadinajiu Savignyho jako prrivnici.jakub s nim dokonce strivil rok 1805, slaviv dvacetiny,v PaiiAt pii studiu stiedovdkych pr6vnich rukopisri, ale po ndwatu pri:ni ka:ri'6,ruvzdd, a dal se na ndmeckougramatiku, povdsti a folkl6r. Savignypak zajoi:i7slavnou Skolu historickopr6vni a prosadil v N6mecku recepciiimsk6ho pr6va.taky romantik, jako li65. Grimmovsk6 pohed$ (Kinder- und Hausmdrchen) vy51yv pdti svazcichv letech 1,81,2^i, 1822 a Kmotr Smrt byl uz v prvnim ditezr.i81.2,kdybylo bratrrim Grimmovfm27 a26let. N65 rben byl tehdy jednorodni mimino v Miletin6 v PodkrkonoSi,a jeho prdvnicky aliterdrni osud mdl b1t Grimmrim podobny.byli jeho vzorem. Smrtdnes Kulturni cesta Smrti od osirijsk6ho kultu pies danse macabreazpo Smrt kmotiidku je dlouh6 4000let. Dimy, najddte si ndkde portr6t Achima a jeho sestry Bettiny, a rczpl (ete se.jak byli krdsni! To Grimmov prf L6dni fe56ci nebyli. A vidite to. Nemini parcetur. Smrti nikdo neuiel, a to bez ohledu na to, jakou vddeckou nebo politickou kari6ru uddlal a kolik majetku po ndm zbylo.ytsinoumoc ne. A nemyslete si, Ze smrt je sprdvni akt nebo soudni usneseni.pamatujte,ze kmotr Smrt patii do nadi kultury, a kmotr Mri.zek ne. Stejnd tak do kultury patii Pohddlcy bratii Grimmri, ale ty proklet6 z1at6lq,,jichi, mdme my Livipoldd plnou hlavu, nikoliv. Venit mors velociter.cinis es et in cinerem reverteris. Jsi popel a v popel se obr6ti5.jakoachim, Bettina abratii Grimmov6. voa smrt, JUDr.Jiff Vtastnik,advokdt Smyslempniva je usmdrriovat spoleienskdztztahy, zajistit jejicb?iedvfdatelnost, stabilitu a kontinuitu. Jehostledobodernje itovdk Ctovdksrimprriztopiimo ii nepifmo vytvdii, prtioo mu plizndvd pniva a povinnosti, a vyrnezujetak (prdvni) hranicejeha existence.clovdkupniva ptiittui odpoaddnost zajejirh piekroieni. Zatfmcopnivo je (ii spfiemdloby b!t) stdl6a relativnd nertdnnd,triase,lids$t *ivot je ponr.jivjm, knitfujm obdobim, u kterdhajejistdpouzeto,2ejednouskonii.srnrtje hranici y'"ivota ajeho ned{lnousoutdsti.souiasndjehranic{lidskdbo pozndni a plesahujeje. Je pilflern ndbotenstui a lidskd kultury ofibec.i v prdztuje smrt viudlpfitomnd. Pnfuioji uzndod a ct/, dooolujeji i trestd,inspirujesej{ a sna!,fseji piekonat v zdjmu i'ddu,?liitd s nijako sesouitistilivota i vdinosti. Ndsledujici iddky jsou vdnov6nyprojevtm smrti v pr6vu, zejm6.nadesk6m.vzhledem k tomu, i.e podrobr$,rozbor fenom6nu smrti by lydal na mnoho vddeckych praci,je tento dlinek spiseorientadnfm, strudnym n6stinem pohledri pr6va na smrt, anli:by aspirovalna jejich analyzu.,.,,, ',,',,Pqj ffi,s.ll1,fti Viechna prdva se piimo di zprostiedkovand vztah:uji k ilovdku (piirozen6, fyzick osobd).1)vymezeni lidsk6 existenceje proto z pohledu priva std,lejnf. Promitaji se do ndj pievlildajici ndzory na Livot a smrt, i soudasny stavvddeck6ho pozndni.elovdk jako fyzick osoba,kterd md tzv. prdvni osobnost (subjektivitu), tedy zprisobilost mitpriva a povinnosti,2)vznlkl,podle platn6ho pr6vanarozenitn, za kter se pokl6dd odddleni Livlho lidsk6ho plodu od tdla matky (do t6 doby je lidslcy plod povazov6n za souddstmatdina tdla). Prdvo nicm6nd uzntrvi, i,e samotnylidsky Zivot vznlkajiz podetim,3)od podeti mu t1,i.piizn6v6 ochranua)a za stanovenfchpodminek i pr6va 1) Tzv. pr:ivnick6 osobyjsou pouhou (umdlou) pr6r'ni konstrukci, odvozenotvi.dy od dlovdkadi jeho ru1e. 2) Viz al.5 usnesenipiedsednicwaeesk6 nirodni rady e.2/1993 Sb., o rylrliieni Listiny zikladnich pri: a svobod jako sou66sti ristavniho poiidku Cesk6 republiky, ve znni pozd6jdfch piedpisri, podle kter6ho j e kai,di, zpnsobily mit pr:iva. 3) Podle dl. 6 Listiny z6kladnich priv a svobod je lidsky Zivot hoden ochrany je5t6 pied narozenim. 4) Yiz napi.iprava a omezeni moznosti umdl6ho pieruieni tdhotensm v zitk. i. 66/1986 Sb., o umd16mpierudeni tdhotensoi (tento zdkon nebyl dosud novelizovin) di riprava trestny'ch iinri proti tdhotensm Zeny v S zdk. i. 40/ 2009 Sb.,trestniho zrikoniku, ve zndni pozddjdich piedpisri (dd1ejen,,trestni zijroni1rj').

2 a povinnosti.5)zprisobilost dlov6kamitprdva a povinnosr t zanikd smrti.6)obecnd platnou definici smrti dlovdka prdvo neobsahuje,lze za ni viak pokl6dat newatn6 ukonieni funkce mozku (tzv. cerebrdlnismrt),7)kterd znamend twal6 ukondeni Livotnich funkci lidsk6ho organismu, tedy konec Livota. Smrt dlovkazpraidla zjisfuje l6kai prostiednicwim prohlidlcy tdla zemiel6ho,jejimi: cilem je zjistit smrt, jeji pravddpodobny ias a piidinu a urdit, zdzbude provedena pitva. L6kai ryplluj e nlilitni list o prohlidce zerrliel6ho.8)nelze-li smrt prol<inat timto zprisobem,prohldsi ilovdka za mrtvdho rozsudkem piisluiny soud. V piipadd, Ze soud zjisti jeho smrt jinak, nebo pokud dospdjek zdvru,le 7zese zietelem ke viem okolnostem usoudit, ie nezvd.stnyilovdk jiz nei,rle (v tomto piipadd se ryzaduje, od zveiejnni ryhleiky soudu s vi'zvou "by k tomu, aby se nezvdstnypiih16si1,uplynul 1 rok).s)borhodnuti soudu o protrliseni ilovika za, mrtrltho ni z pohledu priva stejn6 prdvni dtsled\yjako jeho biologickd smrt. Dal5i kroky obstar6 matrika v mistd posledniho bydlistd.na z6kladd zmin1n'i,chdokumentu (tj. lisru o prohlidce zemiel6ho nebo rozsudku soudu o prohliseni dlovdka za zemiellho) provede piisludny matridni riiad z6pisdo knihy irmrti a opr6vndnym osob6mvyd:i rimrtni list iako veieinou listinu potvrzuiici smrt dlovdka.l0),',0chrani,pi d:smrtf Privo nallot je tradidni souidsti katalognzi[adnich lidskych pr6v,11)kterd poi:ivaji zvli5tni ochrany ze strany stetu.tato privalze jen tdzko srovndvata pomdiovat jejich vyznam, nebod prisobi soubdznda vziqemnd.se dopln$i a vy,ai:uji, je proto sloi,it1 vyttdiet jejich 'hierarchii. o 3 = 5) Zprisobilost mit prixr a povinnosti (pr:irmi subjektivitt) m6 tdi. pojewiznamnilzqmdna dat6ditd (nasciturus),nrodi-li se Ziv6 (txo :,urpravt z pohledu dddickdho priva) - viz $ 7 odst. 1 zek a. 40/1964 Sb., obdansk6ho zdkoniku, ve zn1ni pozd1jlich piedpisri (dde jen,,obdanslci zikoniu'). Zik. t. 89/2072 Sb., ob6ans\y zikonik (drile jen,,no{ obdansky dltd sehled{jako najil naz6koniv') stanovi ve w6m $ 25, Ze "na?ofati rozend,pokud to tyhovuje jeho zdjm,firn.md seza ta, *e sedltd narodilo iivd. Nenarod{-li seviak Zi,ud,md seza to,jakaby nikdy nebylo." 6) Viz ustanoveni $ 7 odst. 2 obdansk6ho zil<onikt, $ 23 nov6ho obdansk6hoz6koniku. 7) Ustanoveni $ 2 pism. e) zdk. t.285/2002 Sb.,transplantadnihozikona,ve znni pozddjdich piedpisri (drile jen,,transplantadnizikon"),roztnitufunkce celdhomozku,oietn,i zumi smrti (pro jeho ridely) "neoratnou nozkovdbokmene". 8) $ 83 a nisl. z6k i. 372/201.1.Sb., o zdravotnich sluzbich a podminkich jejich poslg.tovdni (zikon o zdravotnich sluzbich), ve zndni pozd6jdich piedpisri (d6jejen,,zilron o zdravotnich sluzbich"). 9) Viz ustanoveni $ 7 odst. 2 obtansk6ho z6koniku a S 195 a nilsl.zitk (.99/7963 Sb., obdansk6ho soudniho i6d:u,ve znni pozd6jiich piedpisri (drile jen,,obdansky'soudni ild"). V tdchto piipadech z kon t'6i. piedvide moznost,,oliveni" zemiel6ho rozhodnutim soudu, zjisti-li se dodatein6, L,e za mrwdho byl prohli5en i,iwi, dovk, anebo Ze dlovdk piezil den, od kter6ho dosud neuplynula doba piimdien:i k tomu, aby nezsrlstn'j mohl byt protrlisen za mrtv6ho. Soud tdz mrize opravit den, ktery je uvedenv jeho rozsudku jako den smrti. 10) Viz S 27 a nisl. zik. i. 30L/2000 Sb.,o matrilcich, jm6nu a piijmeni a o zmdnd ndkterych souvisejicich zitkon&,ve zndni pozddjiich piedpi sri; S 134 obdansk6hosoudniho iidu; srov.t6z ustanoveni S 26 novdho obdanskdho zlkoni]rt. 7L) Viz napi. dl. 2 Listiny ziidadnich lidskych prix, tl. 2 Umluoy o ochrand lidskych pril azitlrjadnich svobod ze (d:ile jen,,umluva") di dl. 6 Mezinirodniho paktu o obdanskych a politic\ych prdvechz 1,9.1, \o Prdvo na Zivot neni poklidino za absolutni,l2)patii viak mezi neyryznamndj5ilidski priva, nebodbezjeho respektovilnibyostatnipr6vabylazrelabe-z,v'yznamu.l3) UklSdiritrestusmrti Tiest smrti tradiind byl a v ndkterych zemich dosudje nejry5simtrestem,uddlovanymza neltdiaiprovindni. VdtSinandboZenstn je1ner;akan$e,ale naopak piedpokl6d6, i proto se stal vitan)tm prostiedkem prisobenina veiejnost a rrtrrzovdni sfly svdtskdii cirkevni moci. Lid6 se ukizali b1t velmi vynaj zavtve zptsobu jeho r.1'konu, ktery byl tdi. tpraven prdvem. Odsouzenci byli Wii.ov6ni, kamenov6ni, pdleni, stindni meiem di gilotinou, Tlmdni kolem, stahov6ni z k&i.e, duieni, v65eni,stiileni, zabijeni jedem, plynem, elektiinou a jistd by se naila i iada dalsichzptsobri, z nichz ndkter6 jsou dosud ryulivdny. Pr6vo st6tu rozhodovat o smrti tlovdka i smysl trestu smrti z pohledu prevencebyly zpochybfov6ny v prtbdhu 19. a 20. stoleti a od trestu smrti postupnd vdt5ina stetu ustupuje.v vropd m6 zdsadnitryznampiijeti Protokolu i. 6 k Umluvd o ochrand lidslcych prdv a z Hadnich svobod,ktery trest smrttzal<tzuje, a to s Wjimkou, kterou mohou stitf'jzdkonem stanovitv piipadd dinri spdchanychv dobd vdllcynebo jeji bezprostiedni hrozby.k dneinimu dni byl trest smrti zruien ve vdech ewopskych st6tech s q'jimkou Bdloruska,1+),t n6sbyl trest smrti zru5enk s)a Listinou zdldadnich prdv a svobod byl ndslednd jeho z6kaz zakotven do nasehotistavniho poi6dku. Pro i proti trestu smrti jist6 existuje cel6iada dobrych argumentri,zulujicich se zejm na na otazkv, zda lze svdiit (dasto omyln6) stitni moci rozhodov6ni o Zivotd ilovdka. Inspirativni mohou b1t slovaj. R. R. Tolkiena:,,Mnoz{ z tdch,co*,iji, zasluhuji smrt.a jini umirajl coby si zaslouiili Zioot. MfiLei jirn bo ddt? Nebud tak?f{lii dychtiv! po rzzddqrdn{rozsudkfrsmrti. aiecbkoncfi.'a6) Nebol ani velrni moudl{ nedoblddnou P'ovinnosti'stdtu Povinnoststitu respektovatprfvo na Zivot seodfifiinejen vjeho povinnosti zdrlet serimysln6ho,neopr6vndndho zbaveni Livota, aletdi, v jeho pozitivni povinnosti chrrlnit Zivot lidi v jeho jurisdikci. Z Hadnipovinnosti stitu je piijmout ridinni trestndpr6r.'niustanovenik odrazeniod p6chdni deliktu proti ilovdku, zajlitdns.syst6memprevence, podadov6nia trestilni poruieni takolych ustanoveni.stit 12) Na rozdfl od zikaztm,tteni(srov. d1.2 odst. 3 Umluryproti mudeni a jin6mu krut6mu, nelidsk6mu ii ponizujicimt zachdzeni nebo trestini z 10. prosince 1984, podle kterlho,,i1dn6 vyjimein6 okolnosti, adjsou jak6hokoliv druhu, bud vdedn/ stav nebo hrozba v:illry, r,nitropolitick6 nestabilita nebo jakikoliv jind mimoiridnri situace,nemohou slouzit k ospravedlndnimudeni). 13) Jak uvndi wopsky soud pro lidslci pr6va (di1ejen,,slp") ve sv6m rozsudku McCann a ostatni proti Spojen6mu krrilovstvi z '995, dlrinek 2 Umlury (priwo na Livot) nileii k nqzihadndjiim ustanovenim v Umluvd. 14) Nejdastdji bylv r 20Tl vykonivrin v ein6, iritu, Saudski fuibii, Ir6ku di Spojenych stitech. Viz globe en&utm-campaign=ds.d1-t.ttt 75) Yiz zil<on i. 175/1990 Sb. 16) J. R. R.Tolkien, S?olefenstu)o?rstenu,slovaGandalfa k Frodovi, uvalnjicim o zabiti G1uma. "''.:r,a.14ffidmk ityii

3 a jeho rliady jsou povinny udinit v5e,co od nich lze rozumnd pozadovat,k zabrdnd,niskutedn6mua bezprostiednimu nebezpedipro Livot, o kter6m vddi nebo by mdly vdddt.17) V deskdmprdm je prdvo na Zivot piedmdtem ochrany zejmdna v trestnim zdkoniku, ktery lidslcy Livot poljildtrt za nejryssihodnotu, coi, se odrdli ve ryii trestnich sazeb, dojde-li k protiprivnimu zprisobeni smrti. Mezi trestn6 diny proti L:otu patiiwaida (rimysln6usmrcenijin6ho), zabiti (rimysln6 usmrceni jinlho za mlaitnich okolnosti, odrivodiujicich mirndjii postih), walda novorozen6ho ditite matkou (rimysln6 usmrceni novorozencematkou v rozru5eni zprisoben6mporodem), usmrceni z nedbakromd tdchto trestny dinti losti a riiast na sebevrazd6.18) je (nedbalostni)zprisobenismrti znakem ce16iad kvalifikovanych skutkovych podstatjlnych trestnych dinri a odtvodiuje potti-rti ry55i trestni sazby.zvl6#ni kategorii tvoii trestn6iiny ohrozujicipovahy,kter6 postihuji pouh6 qvoi6rlj nebezpeti smrti, mezr ndi. p atii napi. obecn6 ohroi,eni, ohroleri pod vlivem ndrykov4-l6tky, neposlgtnuti pomoci, Siieni nakazlivdlidsk6 nemoci, ohrozeni zdrai zdvadni,mi potravinami a jinymi piedmdty, rvadka,apod. Prostiedly ochrany ilwota, kteft, mohou bjt ze strany st6tni orgdnti v souvislosti s trestnou dinnosti ohroinjici lidsky Zivot r,yuzity, jsou upraveny zelmlna v trestnim i6du1e)a zdkonu o Policii Cesk6republiky.2o) Stit je t6z odpovddny za zallitdni ochrany Livota v nemocnicich, a to jak veiejnych, tak soukromych,vdetnd,zavedeninez6visl6hosoudniho syst6mu,umoziujicfho i6dn6 ry5etieni piiiin rimrti a vyvozeni odpovddnosti zan1j.2l)zvl*itni,roziiien6 povinnosti ma st6t pii ochrand iivot^ v deteninich zaiizenich, kdy musi v piipadd smrti (6 zranlni) zadrlovandhoprokinat, Ze uiinil ve5kerdrozvl itni povinnosti vdzi zumnd lrolcy k jeho ochrahd.22) stat 6i. pii pldnovdni akci ozbrqen!'ch slozek.za ponieni priva na ttot tak napiiklad wopsly soud pro lidsk6 priva (SLP) pokl6dal zastielenitii dlenri Irsk6 republik6nsk6 armldy (IRA) v Gibraltaru, podezielychz toho,i,e pii sobd mdli d6lkov6 odpalovaci zaiizeni, nebod dospdl k ndzoru,ze danou policejni akci bylo molno napldnovat a prov6st jinak,anii, bylo nutn6 podeziet zabit.23)slp obdobnd dovodil, Ze policist6 musi mit odpovidajici vycvik, aby byli vubec schopni ryhodnotit, zda je absolutnd nezbytnl,pouzit stielnd zbrand,a to nejen podle piislu5nych piedpisti, ale pii vddomi ulznamr respektu k Zivotu jako zdhadni hodnotd.2a)podle nizoru SLP musi stdt v prdvu i praxi zajistit vyooieni takovych pravidel a postupri, aby autonomie (spont6nnost) rozhodnuti pii poulivdni stielnych zbrani ze stranyjeho org6nt byla omezena. Y opadn6m piipad mrize poruiit prdvo na Livot, byt pii samotndm zlsahu nedojde k usmrceni, ale pouze 77) Yiz rcz.srdek SLP ve v6ci Osman proti Spojen6mu kr:ilovstvi z ) S 140 a nisl. trestniho zll<onikr. 79) Zikon i /1967Sb., trestni i6d, ve zndni pozdjlich piedpisri. 20) Zdkon L 273/2008 Sb., o Policii Cesk6 republiky, ve zndni pozddjsichoiedoisri. Zt) Rozsud.k SLP ve vdci Calvelli a Ciglio proti kilii ze ) Rozsudek SLP ve vdci Salman proti Tureckr z ) Rozsudek SLP ve vdci McCann a ostatni proti Spojen6mukr:ilovswi z Nutno doplnit, Ze u zastielenych odpatovacizaiizeni ani {bu5niny nebyly nalezeny. 24) Rozsudek SLP ve vdci Nachova proti Bulharsku z Na stdt a jeho slozkyprosak ohrozenilidsk6ho Livota.2s) zqici prilo jsou tak kladeny znatnl n6rolcya pii sledovini (akychkoliv) cihi sv6 dinnosti musi vzdy postupovat tak, aby lidskd i;loty nezt(astndnych lidi i pachatelenebyly ohroi.eny,neni-li to opravdu bezpodminednnutn6. Privonasvousmrt Prdvona smrt netvoii soud6stkatalogu z6kladnichlidskych pr6v,kterd naopak chrdni lidsky Livotve v5echjeho podobdch.nakolik Ize z pr6va na Livot di jinich z6ldadnich lidskych prdv dovozovatprdvoilovdka na svou smrt, bylo odjakzivapiedm6tem filozoficlych a pr6vnich debat. Z prinmiho pohledu je zapotiebi rozlisit zelmlna prilvo na smrt vlastni rukou (sebewazdu),privo na smrt rukou jin6ho (eutanazii) zprivo rozhodnout o ukonieni l6iby. Prdvonasmrtvlastnfrukou Pr6vo na smrt vlastni rukou bylo v minulosti nazirdno rtznd. Pomineme-li sebewazdyve jm6nu cti, kterd byly ii dosudjsou v ndkterych kulturdch uzndvdny,asebewazedn6 ritoky (nesouciznaky trestn6dinnosti),bylz sebewaida od prad6vnapok16d6naza jev spoledenskyskodlivy,ktery se stdt snazil svt'mizitkony omezovat.napiiklad ve starovdkych At6ndch ztrdcel sebewahpr6vo na iddny pohieb a byl pohibivdn na piedmdstibez nihrobku ti znameni. Podle trestniho naiizeni Ludvika XIY. z roku 1670 bylo mro6 sebewahovotdlo vledenoulicemi tv iikzemi a pot6 pov65enonebo hozeno na hromadu odpadkri, pii$edemzveikery majetek zemiel6ho byl zkonfiskov6tt.z6) bevraida,resp.pokus o ni byl dastopostihovdn a v n6kterych zemichje postihovdndodnes.27) Zipadni svdt upustil od postihu sebewaldyrelativnd nedivno,2s)kdyz postupnd pievilll ndzor, Le dlovdk m6 prdvo na.svobodn6rozhodnuti ukondit svrii Zivot vlastni rukou.'e)v eeskoslovenskubyla sebevrazdadoroku 1950 Odtu d ziejmd poch6postihov6naobdobndj akowazda.3o) zi i samotn ozna(eni,,sebewalda",kter6 je oproti napi. anglick6mu di francouzsk6musuicide(zabiti sebe sama) zietelnd odsuzujici a dehonestujici.od roku 7950 z&stala kter6 je v soudastrestnou pouze fiast na sebewazdd,3l) nosti definovdnajako pohnuti jin6ho nebo pomoc jindmu k sebewazd6,dojde-li alespodk jejimu pokusu.32) 25) Ytz rczsudek SLP ve v6ci Mrkantirs proti Recku z , v n6mz 5lo o policejni pronisledovini vozidla a stielbu na n6, b hem kter6 doiio k lehdimu zrandni pron6sledovan6hoiidiie. 26) Drlvodem byla ziejmd snahavyloudit, aby majetek sebewahapiipadl cirkvi. Viz ww.helmo.be/esas/mapage/euaussi./vieetmort/evolsuic. html di Fatout L. Histoire juridique du suicide - CR1 7.pdf. 27) Napi. Indie, Singapur, Severni Korea aj. 28) Tiestnost sebewazdydi pokusu o ni byla zruiena ve Spojen6m krrilovsm v roce 1961, v Kanadd v roce 1972, v Irsku Y'n en.wikipedia.orglwiki./suicide legislation. 29) To lze dovodit t6z rykladem rozsudku SLP ve v6ci Pretty proti Spojen6mu kr:ilovsoi z (viz zejm. odst. 41). 30) Viz S 734 zii< t. 117/1852 i. z. 31) Viz $ 226 zil<. L 86/7950 Sb., trestniho zitkona,a pott zik. i. L40/1967 Sb., trestnfho zikona. 32) Yiz z6k i. 40/2009 Sb., trestniho zikoniku, ve zndni pozdjz:ikonik"). Jako trest mrize byt ulozeno Sich piedpisri (dalejen "trestni odndti svobody az na tii l6ta, v piipadd zvlistnich okolnosti odrivodiujicich piisndjii kvalifikaci fi. na 1-2Iet. pct

4 Privo na eutanazii ie zdkonni z6stupci nezletil6ho nebo dlovdka zbavendho zprisobilosti k privnim fkonrim nejsouoprdvndni odmitnout l6dbu nezbltnou k zdchrand.jeho twota nebo zamezeni vdlndhopoikozeni jeho zdravi.38) Prdvo na smrt rukou jin6ho, tedy usmrceni na Lldost (z ieck6ho eu + thanatos,dili,,dobrdsmrt") b1ru6piedm6tem emotir,nich diskusi, zejmdnav souvislosti s neddastprivousmrtitjindho nymi piipady trpicich, kteii by svrij Zivot r6di ukondili, ale sami na to nemaji dost sil.33) a okolnostivyluiujiciprotiprsvnost Znim,i 1e piipad Diane Pretty, britsk6 obdanky,kterd trpdla degenerativnia nelyldditelnou nemoci motoricje{i pr:ivo na Livot jednim z nejulznamndj5ich lidk6ho neuronu, zprisobujici mimo jin6 svalovou slabost, skych pr6v,j emul. j e piiznlv ina z-aditni ochrana, r'ezrrav jejimi. dtsledku nebyla pani Pretty schopnaukondit sv6 men6 to, Ze by mdlo absolutni povahu a nebylo molnd do ndj zaurditych okolnosti zastrhnout.usmrcenidlovdka utrpeni,jak by si piila. Poi,idala proto britskdho st6tniho sepiipouiti pouze tehdy,jsou-li d6ny ryjimedn6 okolnoszdstupceprostiednictvim sv6ho advokdtao zdvazeknestiti, kter6 je odrivodiuji z drivodu ochranyjinych spoledenhat jejiho mani,ela,ktery byl ochoten jejimu pi6ni vyhosl<fch zirjmtt.3e) vdt. Stitni zdst:upceodmitl ddt slib beztrestnosti,piipad Privo usmrtit ilovdka mrize podle desk6ho pr6va byl ieien britslymi soudya nakonecslp, ktery rozhodl, i.e ze samotnlhoprivanailwot (slouzicihok jeho ochra- vzniknout, jsou-li naplndny okolnosti ryluiujici proti nd) nelze dovodit prdvo na smrt z rukou jin6ho nebo prdvnost takov6ho jedn6ni, konkr6tnd v piipadd nutn6 s asistenci st6tu. Dospdl sice k n6zoru, Le v posttzova- obrany, kajni nouze, piipustn6ho :Irzika a opr6vndn6ho pouziti zbrand,.naproti tomu svoleni po5kozen6ho ndm piipadd do51oze strany stitu kzlsah.u do prdva pani k ublizeni na jeho zdravi (i jeho usmrceni okolnosti vylupretty na soukromi, nicm6nd tento zisah byl podle ndj iujici protiprdvnost za i.6dn'i'chokolnosti b1,tnemrize.o0) piimdieny, a tedy dovoleny, nebod st6t je oprdvndn roznutni obrana spodivd v obrand dlovdka proti irtohodnout o tom, zdabude asistovanousebewazdutrestat ku (protiprdvnimu rimysln6mu jednini jin6ho dlovdka) di nikoliv.3a) na zirjem chrind,n't'trestnim zdkonem,kterj, piimo hrozi V wopd je v,soudasnostieutanazieupravenav Nin6s zvlditni iprati trv6.a1)zpisob takov6 obrany nesmi b1t zcela fevnd. Belgii di Sricarsku. U prfvni zozemi, neobsahuje nepiim6ieny zprisoburitoku. Zitkon podit6 s tim, i.e itot neexistuje trestni zdkon va ertanazie a ani (mirndjdi) kterou by na ni nik nese riziko ritoku, nebod mi-li byt obrana risp65n6, skutkovou podstatu, zvl6,6tni je musi byt nutnd intenzivndj5i nez zptsob ritoku, piidemz bylo mozn6 aplikovat.proto aktivni asistencepii smrmtii.e blt ai. zjevnl nepiimdien6, nikoliv viak jil zcela ti posuzovdnajako trestny' iin waidy.3s) zjevnd nepiimdiend. Nepiimdienost z'rolend obrany se Prdvona ukonienfl6iby posuzujepodle toho, jak se situacejevila obrdnci. Zptsob t, ritoku je piitom urdov6njeho nebezpednosti,tedyzqm.je na zprisobemjeho provedeni,ale i osobou,vlastnostmi Od eutanaziea sebewaidy nutno odlidit pr6vo pacienta odmitnout dalsil6ibu. Podle zdkonao zdravotnich a irmysly ritodnika di okolnostmi irtoku, kter6 byly obrinci znam6,a dalsimi faktory.o2) sluzbdch plati, Le pacientovi lze zdravotni sluzby poskytpii posuzovini,zda byly naplndnyznaky nutn6 obranout pouzesjeho svobodnyma informovanym souhlasem, a to s rryjimkou neodkladn6 p6de,kterou mulze posk)'t- ny, se neposuzuje (nem61aby se posuzovat) zdvalnost vznikl6ho ndsledku, ale potne zprisob ritoku a obrany. nout i bezjeho souhlasu.jdeo piipady, kdy mu jeho zdravotni stav neumoziuje souhlaslyslovit, nebo t6(by vdln. Za v!'ie uvedenychpodminek lze v nutn6 obrand ritodduievni poruchy, pokud by v drisledkujejiho nelddeni se nika i usmrtit. Budou-li viechny znaky nutn6 obrany splv5i pravddpodobnostido5lo k vdln6,mupoikozeni zdravi ndny,neni piitom lyloudeno, i.e jako nutn6 obrana mrfze Lze vytlit i institutu av diive vysloven6ho byt kvalifikovdno i jednini obr6nce,vedouci k usmrceni pacienta.36) pi6ni, kdy dlovdkmrizesvrij souhlasdi nesouhlass poskyt- jin6 osoby nez irtodnika. Prijde vsako r.yjimedn6piipady, napiiklad r,ystielili obrdnce za podminek nutn6 obrany nutim zdravotnich sluzebdi zprisobemjejich poslytnuti ndhodoujinou osobou. r,yslovit piedem pro piipad, Ze se dostanedo zdravotniho a usmrti tim neddastnou Prrivo takchr6za vfjimetn'i,ch okolnosti neni rylouieno ani usmrstavu,ve kterdm toho nebudeschopen.3t) ni svobodn6 rozhodnuti ilovdka nebyt l6ien, byt mftirc ceni jin6ho v piipadd krajni nouze, tedy pii odvraceni nebezpeii piimo hroziciho zitlmr chr6ndn6mu trestnim v stal k jeho smrti. Nezbltn6 je v t6to souvislostidoplnit, 33) V posledni dobd napiiklad ve Spojen6m krdlovswi piipad p. Tonyho Nicklinsona, trpiciho locked-in syndromem, tedy riplnym a trvalym ochrnutim, ktery' zemiel jen n6kolik dni pot6, co prohrril soud, v ndmz iidal o to, aby jeho l6kainm bylo umozn6no ukondit jeho Livot.Yiz napi. rvrwv.guardian.co.uvuv20l2/a,tg/22/tony-nicklinson-right-to-die-case. N c o = c o 34) Rozsudek trslp ve vdci Pretty proti Spojen6mu krilovstvi ) S 140 trestniho z:ikoniku. 36) S 28, S 38 zdkona o zdravotnich sluzbich. 37) Takov6 prohld5eni musi mit pisemnou formu s ovdieny'mpodpisem a jeho obsah musi sphiovat stanoven6nilezitosti (5 36 zitkona o zdrzvotnich sluzbdch). 38) S 38 odst. 4 z6kona o zdravotnich siuzbich. 39) MoZnost zbaveni dlovdka Zivota r.yslovnd piipousti i Umluva, bude-1i r.1p11,vatz poti:iti sfly, kter6 neni vic nel, zcela nezbytnl, pii (a) obran6 kazd6osoby proti nez6konn6mu nnsili; (b) providdni zitkonn6ho zatieni nebo zabr6ndni irtdku osoby zdkonnzadri,en6;(c) zi'jronnd uskutedndn6akci za fdelem potladeni nepokoji nebo vzpoury. Podle d1. 6 odst. 4 Listiny zi}jzdnich priv a svobod neni poruienim priva na y',ivot,jestlle byl ndkdo zbaven i:ivota v souvislosti s jedninim, kter6 oodle zikona neni trestn6. 40) S 28 ti.32 trestniho zil<om. 41) 5 29 trestniho zdkona. 42) Srov.k tomu Sa-il, P., Pirry F., Rizman, 5., Trestn{zdkon.Komentuif.I. dil- 6., doplndn6 a piepracovan6rydini. Praha: C. H. Beck,2004, 7 4 2s., s

5 zdkonem.o krajni nouzi se nejedni, bylo-li mozn6 dan6 nebezpeii za danychokolnosti odw6tit jinak, zprisobeny n6sledekje ziejml stejnl zdvalny nebo jeitd ziwalndjii nei, ten,ktery hroz/,, anebo ten, komu nebezpedihrozilo, byl povinen je sni5et.a3) Pii zkoumdni, zda byly splndny podmin\y krajni nouze,je tedy zejm6na tiebavllit, zda nebylo mozn6 neb ezpeti odvrdtit j inym zprisobem (subsidiaritaj ednini), pomdiovat hrozici a zprisobeny ndsledek (proporcionalita ndsledku) a piihl6dnout i k postaveni a vlastnostem osoby odwacejici nebezpedi(nebezpedijsoupovinni sn65et napiiklad policist6,hasidi apod.).v krajni nouzi nelze usmrtit dlovdkajen pro zdchrant vlastniho Livota.Podminky krajni nouze mohou viak byt spln6ny, zachrdni-li ilovdk usmrcenimjin6ho Zivoty vdt5iho podtu 1idi.44) Je ztejm6.,leprivo se zde dost6v6na tenky led, a vyvstiwdotdzka,nakolik lze piipustit poro"'niv6ni vahy jednoho Zivotavtdi jinym a svdiit rozhodnuti o zabiti tlovdka, ktery se nidim neprovinil, do rukoujin6ho. V r6mci piipustn6ho riirka jednd ten, kdo vykonfxft spoleiensky prospd5nou dinnost v r6mci sv6hozamdstndni,povolilni, postaveninebo funkce,kter6 v sobdskrlvd moznost nebezpedi(napi. poslgtov6ni zdravotnich slui,eb ti provozov il jadernl. elektr6rny),jeji takovd dinnost vykonlvina v souladu s dosazenymstavempoznini a informacemi, kter6 ilovdk m61v dobd sv6horozhodov6ni o dal5fm postupu (t1.delegeartis). Dojde-li vykonem takovdto dinnosti za tdchto podminek k usmrceni dlovdka,neprijde o protipr6vni jedn6ni, nebylo{i molnl, spoledenskyprospdin6ho rysledku dos6hnoutjinak. Neprijde nicm6n6 o piipustnd riziko, jest7ii,etakov iinnost ohrozi Zivot nebo zdrai (lovka,anii, byjim byl d6n k ni v soula8u s jinym privnim piedpisem souhlas (napiiklad informovany souhlas pacienta), nebo vysledek,k ndmuz smdiuje, zcelaziejm neodpoviddmiie iitka,anebo providdni t6to ainnosti ziqmd odporuje pozadavktm jin6ho privniho piedpisu, veiejn6mu z6jmu, zfusaddmlidskostinebo se piiii dobrym mravtm.as) Konednd oprivndnym pouzitim zbta;n se rozumi poui,tti zbran v mezich stanovenych na6!;tnimi prixnimi piedpisy.v t6to souvislostilze znovt portklzat na judikaturu SLP, ktery po st6tech poi:adu1enejen piijeti dostatedndjasn6 a piesn6 omez$ici pr vniipravy opr6vndn6ho pouliti zbrand,ale i odpovidajici rycvik osob,kte16jsou ji oprdvndny poulivat tak, aby byl lidsky Livot co nejvice chrdndn a poui,tti zbrandpiedstavovaloskutednd krajni prostiedek pii ochrand spoledenskychz6jmi.a6) Smrtvevdlcea boj proti terorismu Nedilnou soutisti historie je v6lka. ZavilI<y jako by lidsky Zivot ztr\cel na t$znamr, nebodv61kapiin6si desitky, stovky a tisice mrtlych. Smrt je v ni jednim z prostiedkri dosalenicile. Stalinova slova,,smrtjednoho mu*,e je tragddie,smrt milionu je jen pouhd statistika" jsou bohuiel sttr7eaktuilni. 43) S 30 trestniho zikona. 44) Ytz rczhodnuti NejryS5iho soudu, uveiejndno ve Sbirce soudnich rozhodnuti a stanovisekpod a. R20/ ) S 31 trestniho zrlkoniku. 46) S 32 trestniho zirkonikt. Vrilka se ii&z;uliitnimi pravidly. Viledn6 pr6vo vzniklo jako souddstmezindrodnihopriva,rozvijejiciho se od konce 19. stoleti.upramje pr6vo na v6lku (tzv.iusad bel/um'),47) zakazujici zejmlna ritodnou vdlku, i pravidla uplatiujici se za v6jl<y(tw. ius in be//um) a piedevdim jeji vedeni vdetnd ztrkazl ulivilni ndkterych zbrani, ochranu civilistri, randnich ai zalatcir.as) Vdlein6 pfiwo je z6vazn6.nejen pro st6ry ale pro kazdou skupinu irdastnicise bojri, napi. povstalce. Respektuje,Ze smrt je bdznou soudisti vdlky, dovoluje ji, zarovei viak zabijeni omezule. Zakazuje zabijeni nebojujicich (noncombatanfi),alent ozbrojenlch sil sloziviich zbrandi bojujicich (cornbatant),kteii jsou vyiazent zboje Obsahuv drisledku zrandni,zadrlenidi jin6ho drivodu.oe) je tdi vlastni katalogvilednych zloiinri, piidemz pravomoc rozhodovato nqzivalndjiich z nich mi v soudasnostimezinirodni trestni soud se sfdlem v Haagu.s0r,: ',,,,:'Boj:,Pfoti terorismu Vdlka byla tradiind r,rrimdnajako krajni zpfrsobieieni sporri mezi st6ty.teroristick6ritoky dne toto paradigmazmd,ntly,kdyzusa ryhldsilyvdlku teroru s cilem eliminovat al-kriidu a jin6 teroristick6 organizace.sl) Smyslem tohoto kroku nebylo pouh6 sddleni, Ze USA budou bojovat proti terorismu, ale i,e prott ndmu budou bojovat viemi prostiedky,vdetnd tdch, kter6 dovoluje v61edn6pr6vo.boj USA proti terorismu takvstoupil do 5ed6 z6ny,ve kter6 ridel svdti prostied$r, a vymkl se pevnd stanovenym pravidhim, uplatiujicim sev dobd miru. Instituty vdledndhoprdva potiebd boje s terorismem neodpovidaji. Zatimco v piipadd vilky jsou vojenskdcile zpraidla dobie rozlisiteln6 (napi. vdledn6 prdvo i:6dft od vojdkri nodeni uniforem), terorist6 se snazi bft,,neviditelni" avazhy na teroristickd organizacese odkryvaji dastovelmi obtilnd.postup podle v6ledn6hopriva proti (domndlym) teroristtm tak piedstavuje znatnd nebezpedi pro pr6vajin'fch osob,kter6 se na terorismu nijak nepodileji. RozliSenimezi teroristou, povalovanymza nepiitele (proti kter6mu lze podle v6ledn6ho priva poulit smrtici silu), a nezridastndnouosobou (proti nii,1e pouliti takov6 sily rylouien o) rychlzi zejmdna z kformaci tajnych sluzeb a nepodldhd piezkumt ze strany nezdvtsli'ch soudri, 47) Yiz napi. Briand-Ke1logtv pakt z , ryludujfci vilku jako prostiedek ieieni mezinirodnich sporu (vyjma piipadu sebeobrany)di Charta spojenychn:irodri z ) Yrz nryi. haagsk rimlury, sjednan6 na prvni Haagsk6 konferenci v roce 1899 a druh6 Haagsk6 konferenci v roce 1907; Zenevskd(rmluly o ochran6 obdti vri.llry z.let 1929 (i 1949 tvoiici zd[ad mezrndrodniho humanitdrniho pr6va; Umluva o zirkazt nebo omezeni pouziti n6kterych konvendnich zbrani, kter6 mohou zprisobovat nadmdrn6 utrpeni nebo mit nerozlisujici ridinky z , Umluva o zdkaz,t uirqe, qfooby, hromaddni zdsob a poriltti chemickych zbrani a o jejich znideni , Umluva o zitkazt pouziti, skladovrini,vftoby a pievodu protipdchotnichmin a o jejich zniieniz pietjed ndkterych pramenri viledn6ho priv a v'n napi. en.wikipedia.orglwiki,/laws-olwar. 49) Cl. 3 Zenevsk. rimluvy o ochrand civilnich osob za v61ky z 1, ) el S F.imsk6ho statutu Mezin6rodniho trestniho soudu ze 17. dervence ) Ve sv6 iedi pied spolednou schrizi americk6ho kongresu dne George W Bush, uvedl ie,naie adlka proti teraru zaiind s al-i{didou, ale nekonit tam. Neskonil, dokud nebudenalezena, zastaaena aporai,enajakdkolio teroristickd organizaceglobdlnfho dosahu."viz en.t,u.tkipedia. orglwikiavar-on-teror. sedm

6 jinak bdzn6mu.do popiedi rystupuje tato otinkav piipadech tzt. cfleny'ch zahiti (targetedkillings), zajiitovan!,ch dasto bezpilotnimi letadly (drones),ovl6danymi ze zem nebo piedprogramovanymi k zasai,enicfle (dlovdka,sidla (i zaiizeni), k nimz zpravidla dochini na rizemi mimo jurisdikci USA.sz; Zinai:n prilni otfnl<y,tikajici se pom6iov6ni i;rota a smrti, rlvolal boj proti terorismu i v vrop6. Ndmecky spolkor.ytistavni soud tak posuzovalristavnostustanoveni ndmeck6ho zlkona o leteck6 dopravdz rcku 2004,pi1ja' ii t6ho v souvislostis irtoky a umoziujiciho ministru obrany (jako veliteli ndmeckychvzdu5nychsil) povolit sestieleni civilniho letadla s cestujicimi na palubd, bude-li mozn6 piedpoklddat,lebude pouzito proti Zivotu ji"f.h, a bude{i sestielenijedinym prostiedkem odw6ceni takov6ho nebezpedi.zikon qruolal nejen v Ndmecku bouilivou diskusi rrad otdzkami,nakolik je stit oprdvndn rozhodovat o Livotd,nevinnych lidi a nakolik md.povinnost chrinit Livory jinjch.otfnkou tak6 je,jak6 prostiedky k tomu mfie poulit. Ndmecky spolkovy tistavni soud kazdopddndshledal zmin6n.ustanoveni protiristavnim. Mimo jin6 dovodil, i,e pokj;idd-li prdvo smrt lidi na palub za nevyhnutelnou Skoduve prosp6chochranyjinych hodnot, tini z lidi v podstatd vdci, odnimd jim ochranu, kterou jinak piizndvd viem bez rozdiltt, a tim je zbavuje jejich lidsk6 distojnosti, cozje podle ndj nepiipustn6. ZdAruznl\i,e by dospdl k jin6mu z6vdru,pokud by napalubd byli jen terorist6 a i:6dni rukojmi.s3) Je nepochybn6.,le prdvo v souvislosti s bojem proti terorismu a organizovandmuzlotinu stoji pied nolymi uitzvami a hledd.nim rovnovdhy, nebod na jedn6 strand stoji potieba adekvdtnda ridinnd na terot'ismusreagovat, bojovat s nim a chranit pied nim liddk6 Zivory a;nastrand druhd potieba respektovatjakpr6va domndlych teroristri (zlodincri), ktefi vdak dosud nebyli postaveni pied soud (a z pr vniho pohledu tak teroristy,resp.zloiinci nejsou), takprdva lidi, kteii mohou b1t opatienimi r.1'konn6moci' piimo dotdeni, a to i na i-wot6. Ustiedni otfukou zttstitvd,zda lze nikterym privrim piiznat absolutni hodnotu s tim, i.e zasluhqi ochranu za jakychkoliv okolnosti,sa) anebozdalzejakdkoliv prdvo obdtovat,povede{i to k odvr 6ceni zdvai:n jiiho nd.sledku. Odpovddi na tuto otdzku se lisi v zivislosti na prdvnim a spoledensk6mprostiedi konkr6tni zemd.jak bylo pops6no t$ie, zatimco napiiklad v Ndmecku je lidsk6 dfistojnosti piiznilina absolutni ochrana, v USA ziejmd pievl6d6 spisepragmatickd pojeti.jak uvedl americky statni zastupceric Holder v diskusi o cflenych zabitich, N a! J 5 52) Napiiklad podle studie New America Foundation, vychinejici z rozboru zprdv v m6diich, zemielo v drisledku cflen!'ch zabtti za po'tiiti dronesv Ietech 2004 ai:2011, jen v severnim Pikistdnu 7680 ai:2634 ridajnych teroristti a civilist&. Podle vyjidieni samotny'ch americkych :6iadfi, zkvtna 2010 bylo pii pouziti drones od roku 2008 zabito piibliznd 530 lidi, z nichi. bylo nejryse 30 civilistri. Viz uvuw.hrw.orgl news/ 20L7/ 12/ 79lq-us-targeted-killings-and-international-law. 53) Viz Lepsius, O., Human Dignity and the Downing of Aircraft: The German Federal Constitutional Court Strikes Down a Prominent Anti-terrorism Provision in the NewAir-transport Security Act. m.germanlawjournal.com/pdfs/vol07no09/pdf_vo1_07 _N o_09_ _ Developments_Lepsius.pdf. 54) Takov6. postaveni mezinirodni pr6vo piisuzuje zitkazt muieni - vrz 61.2 Umluvy proti muieni a jin6mu krut6mu, nelidskdmu ti ponizujiciml zachizeni nebo trestini z,10. prosince tikajici se mj. cilen6ho zabiti Anwara al-awlakiho:,,v tuto hodinu nebezpeiisijednoduienemfi1emedovolit iekat, a* budousmrticipldny vykondny,a iekat nebudeme.qs) Smrtjako privnf skuteinost Prdvo je zaloi,eno na kontinuitd, kterd je zi/rjrzdem iidu a privnijistoty. Smrt je uddlosti, kterou kondi Zivot ilovdka i jeho prdvni existence.smrt je uddlosti, o kter6 se vi jistd, i,e nastane,nevi se viak kdy. Od okamziku smrti nemtze zemiel6mu vzniknout i,6dn6,nov,pr6vo ani povinnost, zapotiebije viak vypoildat souhrn 5irok6 mnoitny prdv a povinnosti, kter6 mu vznilrjy za jeho Livota a kter6 se dotykaji iadyjinych osob. Pigchgda ziinilklpoiinnostia p,r,iv.',,r.' :,,, priva v obtastisoukromdho Soulromd pfivo vychdzi zdsadnd.z toho, i.e smrti dlulnika jeho povinnosti nezanikaji, neni-li jejich obsahem plnni, kter6 mdlo byt zemielym dluznikem provedeno osobn6.56)takolymplndnim je napi. zhotoveni um6leck6ho dila zivisiciho na vlastnostechdi schoonostech dluznika nebo povinnost poslytnout piimdiend zadostiuiin6ni za zdsahdo osobnostnichordv fi.zick6 osoby.tt) V6tdin" povinnosti zemiel6ho preihazi okamzikem smrtiss)za stanovenychpodminek na jeho dddice,a pietrvavt tak smrt ptivodniho nositele. Obdobnd priva zemiel ho zanikaji jeho smrti pouze tehdy, bylo-li plndni omezeno na jeho osobu.5e)zanlkali zejm1naprrivo na bolestn6 a na niihraduzaztii,eni spoleiensk6ho uplatndni, pr6vo na ochranu osobnosti, prdvo navjiivn6,, zmocndni zemiel6ho ii piedkupni pr6vo.6o) Smrti zamdstnance zanikaji penli:itit ptfiva, zilmlstnav tele vriii ndmu s ryjimkou pr6v,o kterych bylo pravomocn6 rozhodnuto nebo kteri byla zamdstnancempied jeho smrti pisemnduzndnaco do drivodrii r.1r5e, a prdv na ndhradu5kody zprisoben6fimyslnd.6l)smrti autorazanikajijeho osobnostni autorskd prfwa k jim qtvoien6mu dilu, tedy privo rozhodnout o jeho zveiejndni,prdvoosobovatsijeho autorstvi a privo na nedotknutelnostdila.62) Zanikitli:istavnd, zaru(enl. zd[adni prdva a svobody,majici charakter piirozen'ichosobnichpr6v (pojici se s existencidlovdka),ato al nazdkonemstanovendrfiimlqr.cl Vpiipadd smrti n6jemce 55) Anwar al-awlaki byl americkym st6tnim obianem a jednim z idajnych vudcu al-kdidy, ktery se mdl piimo podflet na piipravd teroristiclqych ritoki. Viz napi. / attorney-general-targeted-kill-programme. 56) S 579 odst. 1 obdansk6hozrikoniku, $ 2009 odst. 1 nov6ho obdansk6ho z:ikoniku. Viz rozsudek Nejry55iho soudt z ve vdci sp. zn. 30 Cdo 1051/ ) Yiz rozxdek citovany v bodu ) S 460 obdansk6hoz:ikoniku. 59) Srov odst. 2 obdansk6hoz:ikoniku a S 2009 odst.2 novdho obdansk6hozdkoniku. 60) S 13 a n:isl., $ 604 a S 33b odst. 1 pism. d) obdansk6ho zdkoniku. 61) S 328 odst. 2 zirk i.262/2006 Sb.,zikoniku prilce,v phtn.m zndni (dile jen,,zirkonik price"). 62) Na dflo se nicm6nd vztah,tle zv\lstni ochrana i po smrti autora, kter6 se mohou domdhat osoby autorovi b1'jzk6,,prixnick osoba sdruhqici attory 6 kolektirni sprivce dle autorsk6ho z6tkona.yn S 11 z:ik. t..721,/2000 Sb., autorsk6ho zilkona,ve zndni pozddjsichpiedpisri (drile jen,,autorskyz:ikon"). 63) UsneseniUstavnrhosouduze ,sp. n.iil.ljs 66/97.

7 nebyto{ch prostor zanik n6jem, pokud dddic do 30 dnt od jeho smrti neozn6mi pronajimateli,ze pokradujev n6jmu (uveden6plati v piipadd, Ze si stranyndjemni smlowy nesjednalyndcojin6ho).6a)smrti jednoho zmzrielazanki manlelstn, jakoz i spoledn6jm6ni mani,eli, kter6 je piedmdtem n6sledn6hotypoilddni v dddick6m ineni.6s)plni moc zaniki smrti zmocnitele, ner,'ypl1v6-li z jejfho obsahu ndcojin6ho, nestanovi-li z;ul65truz6kon jioak.66)piitom zemie-li zmocnitel nebo r,lpovi-li zmocndnecplnou moc, je zmocndnecpovinen udinit je5t6 vse,co nesneseodkladu, abyzmocnitel nebojeho pr6rrri ndstupceneutrpdlrijmu na srt'chprivech. Ukony takto udindndmaji stejn6prdmi ridinky,jako kdyby zastoupenijeitd trvalo, pokud neodporuji tomu, co zaiidi.zmocnitel nebojeho pr6vni n6stupci.67) Vdtdina prdv zemiellho plechini na jeho dddice6s) nebo jin6 pr6vni n6stupce, nejsou-li soud6sti dddicm, coi, piispivd k pr6rmi jistotd a udrleni i6du a ro'vnov6hy. V r6mci d6dictvi piechineji zqmlna prdva vlastnicki (k movitym a nemovitym v6cem)er)a jin6 vdcn6 prdva (privo zistavni, prdvaodpovidajici vdcnym biemenrim,to) ii pr6vo zadfi.ovaci),prdva k nehmotnym statkrim (majetkovi prdva autorski t pr6va kochrannl'rn znlmbm, patentrim, aj.) a vdtiina pr6v ze zdvazkot$ch vztahi (, "y5. relimtt podl6haji zmindnymi ryjimkami). Zvliitnimu napiiklad ndkterd pendlitir pr6va zemiel6ho zamdstnanpiechod nijmu ce,71) prdvo na vjplatu pojistn6ho pln1ni,72) byttr,z:l prdva ze stavebniho spoienita)ay, pi1&mi. prdvo vymezule okruh pr:imich ndstupct (opr6vndnych osob) odlisndod okruhu dddicri. 64) S 11 z k a.776/1990 Sb., o ndjmu a podndjmu nebltot'ch prostor, ve zndni pozddjsichpiedpisn. 65) S 22 zak. t.94/1963 Sb., o rodind, ve znlni;pozddjdich piedpisri, $ 149 obdansk6hozikoniku. 66) Napiiklad smrti podnikatele nezanil*i prokura, nestanovil-li podnikatel, Le ma tvat porze za jeho Zivota, nicm6n6 po smrti podnikatele mrizeprokurista dinitjen rikony v rimci obvykl6ho hospodaieni aje povinen podat neprodlend niwh nz zitpis tohoto omezeni prolarry soudu. Ukony piesahujici rimec obvykl6ho hospodaieni mrize prokurista iinit jen se souhlasemdddicri a se svolenim soudu.($ L4 zik. L 513/7997 Sb., obchodniho zdkoniku, ve zn6ni pozd6jiich piedpisri /dde jen,,obchodni zikoniv'/). Smrti podnikatele nezanik oprivn6ni toho, kdo byl pii provozovlni podniku povdien urtitou dinnosti a kdo je tak zmocnn ke viem rikonrim, k nimz pii t6to dinnosti obrylde doch6zi (nestanovil-li podnikatel, i.e. ml trvat pouze za jeho i:ivotz).\ zde viak zrnocn6nec mrize dinit jen rikony v rdmci obvykl6ho hospodaieni a irkony piesahujici rdmec obvykl6ho hospodaieni mrize dinit jen se soutrlasem dddicri a se svolenim soudu ($ 15 obchodniho z6koniku). Smrti majitele ri6tu nezanik6 plnri moc uddlendjim k nakliddni s pendznimi prostiedky na ri6tu, a to pokud z jejiho obsahu nerrypljvl, i.e mil trvat porze za twota majitele ridtu ($ 715a obchodniho zrikoniku). 67) S 33b obdansk6hozikoniku. 68) Dddictvi,jehoi, nenabtde Lidnf d6dic, piipadri st6tu (S 462 obtansk6ho zikoniku). 69) Novy obdansky'zil<onik pojimd vlastnicoi a v6ci jinak a piedmdtem vlastnicm podle n6j budou moci byt i hodnoty, kter6 platn6 prrivo zav\ci nepoldddi. 70) NebyloJi takov6 prdvo omezarro na osobu v6iitele (napi. prdvo dozivotniho bydleni). 71) Podle S 328 odst. 1 zdkoniku prdce piech zeji mzdovh a platovit ptiva z prtcovn6pr6r'niho pomdru zamdstnance do 45e odpovidajici trojn6sobku jeho prumdrn6ho mdsidniho vyddiku postupnd na jeho ma;nl,ela,ddti a rodide,jesdize s nim Zili v dobd smrti ve spoledn6domdcnosti; piedmdtem dddictvi se stivajf, neni-li tdchto osob. 72) 5 57 zitkona L 37/2004 Sb., o pojistn6 smlouvd. 73) obdansk6hozrikoniku. 7a) S 8 zak. t.96/7993 Sb., o stavebnim spoieni, ve zn6ni pozddjiich oiedoisri. Piechod ti zilnikprdv a povinnosti v oblasti hmotn6ho priva se samozfejmdodpovidajicim zprisobempromit6 i do procesni roviny tak, aby v piipadd piechodu pr6v ze zemieleho na jeho prdvniho nestupce byla zajiitna kontinuita probihajicich iizeni a v pifpadd zinll<t pr6v v dtsledku smrti byla iizeni ukondena.ts) Piechoda zinik povinnmtia pr6v :veiej V oblasti veiejn6ho prdva, upravujiciho vztahy mezi dlovdkem a osobami nadanymi veiejnou moci (zejmena stat a trzemni samosprivn6 ce@, v nichi. jako zi}jadni pravidlo plati, i,e veiejnou moc lze uplatiovat jen zpftsobem stanovenym zdkonem (na rozdil od prdva soukrom6ho, kde je dovoleno vde,co neni zakin no), nejsou prdvni dtsledky smrti pro piechod 6 z nikprdv a povinnosti upraveny obecnou ripravou. Vyie popsanou ripravu obdansk6ho zdkoniku, upralrrjiciho soukromopr6rmi v ztahy, nelze nz veiej noprivn i vztahy b ez dal5iho p oulit. Zda wtit6, (veiejnopr6rmi) priwo ii povinnost zan7k6. nebo piechdzi ze zemiel hona prdvniho ndstupce,jeproto tieba vldy zkournat pfipad od piipadu podle konkr6tniho pr6vniho piedpisu. Nelze-li ze zvllitniho privniho piedpisu dovodit, i,e uftitl pr6vo di povinnost piechfni na pr6vniho nistupce zemiel6ho, m6m za to, i,e takov prdvo di povinnost zanrk6. Yyznamn je pr6vni riprava piechodu povinnosti zemiel6ho platit dani, obsai,endv daiovdm iidu76)a vztahujici se na dand,cla a poplatky,zz)pendlititplndni, pokud zdkon stanov Ze se pii jejich sprdvdpostupuje podle daiov6ho i6du,78)a pen1lititplndni v rimci dd1en6sprdtyte\ (vdetndpiislu5enstvitdchto plndni), a to vldy za podminky,le sejednd o piijem veiejn6ho rozpoatu nebo snizeni piijmu veiejn6ho rozpoatu (watlcy). Ve v5ech piipadech plati, i,e daiov6 povinnost zemiellho piechiai na jeho dddice, ktery tak zisk[v postaveni daiov6ho subjektu namisto zlistavitele a je povinen uhradit dai, aviak jen do vy5eceny nabyt6ho dddicoi. Tento dddic md tli: virti finandnimu uiadu dal5i povinnosti (zejmdna pod6ni daiov6ho piiznini).80) Sprivni i6d je obecnym privnim piedpisem uprar,ljicimirzeni o prdvecha povinnostechv oblastiveiejn6 spr6vy.podt6 s tim, Leje{i pro prava ^ povinnosti ridastnikri 75) Y'v napiil<lrd $ 107a, 256 obdansk6ho soudniho i6d'a, I 36 zik. L 120/2001,Sb., exekudniho iidr,ve znni pozddjdich piedpisri, $ 310 zik L 782/2006 Sb.,insolvendniho zskona,vezndni pozd6jlich piedpi sri,6i $ 45 odst. 3 zdk. d. 747/1967 Sb.,trestniho i6du,ve znnt pozdjiich piedpisrl (d:ile jen,,trestni i6d"). 76) S 2 26kt.280/2009 Sb., dariov6ho iidu,ve znlni pozddj5ichpiedpisn (di1ejen,,danovi ied"). 77) Poplatky spadajicimi pod rezim daiov6ho iddujsou zejm6na mistni, sprdvni a soudni poplatky a ndkter6 zvlistni povinn6 platby, kter6 jsou piijmem stritniho rozpodtu - napi. poplatek za uiivini zpoplatn6nych komunikaci. Nespadaji sem napiikiad rozhlasov6 di televizni poplatky, kterd piijmem stdtniho rozpoiru nejsou. podle zitk kinn 78) Napi. odvody za porudeni rozpo(tov L 218/2000 Sb., (rozpodtovripravidia), ve zn6ni pozddjsichpiedpisri. 79) Jednd se o piipady, kdyje platebni povinnost ukliddna podle zvliitnich piedpisri, nicm6n6 je rym6hina dle daiov6ho i6du finandnimi orginy - viz napi. poplatky podle vodniho zil<om (zil<. a. 254/2007 Sb. ve zn6ni pozd6jiich piedpisri, poplatl<y podle z6k. L. 86/2002 Sb. ve zndni pozddjiich piedpisrl, aj.). 80) Viz S 239 daiov6ho iddu.

8 ineni ur(ujici privo k movit6 nebo nemovit6 vdci,je pravomocn6 rozhodnuti z6vazn6.i pro pr6vni nistupce irdastnikri (mtize se jednat napi. o stavebni povoleni, izemni rozhodnuti, rozhodnuti o technick6 zprisobilosti vozidlz apod.).stlpiedvidd t6i,, Le u zahi4eni,chiizeni o i:6dosti irdastnikav piipadd jeho smrti bude iizeni z staveno pouze tehdy, nepokraduji-li v ndm prdvni nistupci riiastnikz ineni (nebo pokud neni vice i:adatelt). Obdobnd spr6vni orgdn zastaviiizenivedet6.z moci riiedni, zjisti-li, Ze irdastnik zemiel a v iizeni nemohou pokraiovat jeho prdvni nistupci.s2)sprdvni i6d poiitd s privnimi ndstupci tidastnikt i na jinych mistech,s3)jejich vymezeni viak neobsahuje.vzhledem k tomu jej bude tieba vy[ldat vzdy podle konkr6tnich okolnosti, ato t!i, podle ustanoveni soukromdhopriva, kter6je urdujici napi. pro piechod vlastnictvi k vdcem,jichz se sprdrrnirozhodmti $kajl Pokud jde o sankce ulozen6 orginy veiejn6 moci za splchini piestupkri ai jinych sprivnich deliktri (tj. "rjm6na pokuty), domnivd"m se, Le na prdvni nistupce nepiechineji. Drivodem je neexistencez6konn6ho ustanoveni upraurjiciho jejich piechod, i jejich rizk6 sepdti s pachateli protipr6vniho jedndni, za ndi, byly uloleny.sa) Ani u piechodu veiejnoprdvnichopr6r,ndnineexistuje komplexni prdvni iprava. Zanikaji zejmlna z'fl6(*ni opr6vndni, uddlen6zemiel6mu za jeho Livota a podmindnd splndnim kvalifikadnichpiedpokladri,jez musi spl[ovat piimo jejich nositel. Takto zarik6, platnost zhrqnijoio prfikazu a zbrojni licence,8s)iidiisk6ho oprdvnini,s6) autoizrce architekta tiinlenjradinndho ve t'stavbdst) apod.zivnostensk6opr6mdni zantb smrti podnikatele, nicm6nd v zdkonem stanovenychpiipadech se umoziuje jeho trv:ini v piipadd dalsiho polraiovdni v provozovdni Zivnosti Naopak ze strartyoprdvndnychosob (zejm6fradddicn).98) nazdkonem lyjmenovan6 osobfrl piechinejin6rrolq, z dichodov6ho pojistdni, zemiel-li oprivndny po uplatndni n6roku na ddvku drichodov6hopojist6ni a tyto ddvly se stalysplatnymi do jeho smrti.eo)obdobnd na vyjmenovan6 osobypiech6zejin6roky zemiel6hopoji5tdncez nemocensk6hopojistdni.el)u ndkterychn6rokri z6konpakpiedvidd vyslovnd,i:e piechinqi na dddice.e2) I N o \o 81) 5 77 zak a.500/2004 Sb.,sprivniho i6d,t,veznnipozddjsich piedpisri (d6lejen,,sprixni iid"). 82) S 66 sprir,niho i:idu. 83) Napr. S 78,90,95 ii 108 sprdvnihoi6du. 84) Vlimkou by byl piipad, kdy by takovou pokutu bylo mozn6 podiadit pod dai ve smyslu dadov6ho iridu. 85) S 26 a 37 zik. t.. 719/2002 Sb.,zikona o zbranich,ve zndni pozddjsichpiedpisri (drilejen,,zikon o zhranich"). 86) Yiz zitk. t. 67/2000 Sb., o silnidnim provozu, ve znni pozddjdich piedpisri (ditle jen,,zdrkono silnidnim provozu). 87) S 10 odst. 1 z6k. d. 360/7992 Sb., o r,ykonu povollni a:utor'tzovrn!,ch architekt& a o qikonu povol6ni autortzovan'fchini:en'ir& a technikri dinnych ve qistavb6,ve zndni pozddj5ichpiedpisri. 88) S 57 a 73 zitk i. 455/1991.Sb., o Zivnostensk6mpodnikini (Zimostenskyz6kon), ve zn6ni pozddjiich piedpisri. 89) Vpoiadi mani.elka(manlel) ddti a rodide,jesdii:eli1:.sopriwnn'fm v dobd jeho smrti v domicnosti, piidemz podminka Ziti v domicnosti nemusi b1t splndna u ddti, kter6 maji nlrok na sirotdi drichod po zemie16m.neni-li t6chto osob,st6vajise dan6 nriroky piedmtem dddictvi. 90) S 63 zek. d. 155/7995 Sb.,o drichodov6m pojidtdni,ve zndni pozd6jdich piedpisri (d6jejen,,zitkon o drichodov6m pojistdni"). 91) S 51 zik. t. 187/2006 Sb., o nemocensk6m poji5tdni, ve znd.ni pozd6jsichpiedpisri. 92) 5 7 odst. 2 zhk. i.26l/2007 Sb. upramjiciho poskltovini jednor6zov6,penlni dist\y ridastnikrim n:irodniho boje. Privarrznikajidv rfislcdku smrti Smrt je privni skuteinosti, na ril. je viz6n vznlk ce16iady novych prdv a nisledku (z rnchi ndkter6 rizce souvisi s diivejsimi prily zemiel6ho), kter6 s ni spojuji prdvni piedpisy, nebo mohou byt upraveny smluvnim ujedndnim, pokl6dajf-li to ridastnicismloury za potiebnd (napiiklad chtdji-li ridastnici smlouvy zabrarit piechodu dohodnutych pr6v a povinnosti ze smloury najin6 osoby, mohou sjednat,ze smrt jednoho z nich bude rozvazovaci podminkou smlouvy a jejim okamzikem smlouvapozbude ridinnosti). V dtsledku smrti rrznikd rodinnym piisluinikrim zemiel6ho privo na riiast na pohibu, kter6 je projevemjejich zd}jladnihopr6va na ochranu soukrom6hoa rodinn6ho Llvota. Nutno podotknout, Ze tomuto prfira piizndvir drilezitosti wopslqysoud pro lidskd pr6va,ktery dovodil, Le st6'tjej mii,e za urditych okolnosti poruiit rovfldl tim, Le neurnolniridastna pohibu osobdve rrykonu trestu odn6ti svobody.e3) Podle zdkoniku pr6ce a providdciho naineni vi6dy sev piipadd irmrti vyjmenovanychrodinnych piisludnikri zamdstnance(nebo osob Lljicich s nim ve spolednddomdcnosti) poslqtuje zamdstnanciza stanovenychpodminek pracovni volno s n6hradou mzdy/plaw, a to mimo jin6 za irdelemirdasti na pohibu.e4) OkamZikem smrti vzniki oprdvndni dddicrim zemiel6ho anebo sprivci dddictvi nakl6dat s dddictvim, konkr6tnd v situaci,byl-li ustanovenzristavitelemdi rozhodnutim soudu.e5)piesahuje-li nicm6nd takov6 na}jildini rdmec obr,ykl6hohospodaieni,potiebuji k n6mu dddicov6 souhlassoudu. Byl-li ustanoven spr6vcedddictvi, pak potiebujei svolenidddicri.e") Plati t i' Ze v obdobi mezi nabytfm dddictvi (tj. od okamziku smrti) a pofirzenim nabyti dddictvi (tj. k pravomocndmu rozhodnuti soudu) jsou z privnich rikonr.i tykajicich se vdci (majetkorych priv) z dddictvi povinni i oprdvndni vuii jinym osobdmv5ichni d6dici ztstavitele, kteii dddicwi dosud neodmitli, spoleind a nerczdilnd..jejich didiclrypodil piitom vyjadiuje miru, jakou se dddici navzalempodileji na prdvecha povinnostechtykajicich se vdci (majetkovych priv) z dddic*i.e7) Je{i smrt ilovdka n6sledkem protiprdvniho jedn6ni jin6 osoby,vzniks,pozristalym prdvo na nrihradu Skody v rozsahu stanoven6m obdanskym zilkonikem. PendZi tym drichodem se hradi ndklady na v!,livtt poztistalym, kterym zemiely ryzinr poskytoval nebo byl povinen poslgtovat (nejsou-li tlto n:iklady hrazeny d6vkami dtichodov6ho zabezpe(eni poslg'tovanymi z t6hoi. dtvodu).eo Hradi se t6z piimdien6 niklady spojend s pohibe- (pokud nebyly uhrazenypohiebnym poskltnutym podlez6kona o stdtni sociilni podpoie)ee)a nemajetkovl, ijma, 93) Viz rozsudek SLP ve vdci Giszczak proti Polsku z )Naiizenivlirdy t. 590/2006 Sb.ve zndni pozd6j5ichpiedpist. 95) 5 480a a nis1. obd. zik., 5 lt5fobiansk6ho soudniho iidu. 96) S 175r obdansk6hosoudniho iidu. 97) Rozhodnuti M6stsk6ho soudu v Praze ze , uveiejn6no ve Sbirce soudnich rozhodnuti a stanovisekbiv. Nejry55iho soudu pod t.42/1, ) S 448 obdansk6hozdkoniku. 99) obdansk6hozdkoniku, 5 47 r 48 zik L L17/L995 Sb., o stitni socidlni podpoie, ve zndni pozddjiich piedpisri.

9 kterou smrt blizk6 osoby pozristalym zprisobila. Kritizovand novela obdansk6ho zdkoniku a. 47/2004 Sb., mdnici zejm6,naz6kon o pojistdni odpovddnosti za Skodu zprisobenou provozem voitdla, zavedla do obdansk6ho zlkoniku pau5rilni a pod tlakem poji5dovenvelmi nizk6. iistky jednorinovlho odikodndni, na kter6 vzniki nkterym pozristalym prdvo.loo)ustavni soud piitom shledal, Ze pokud jednordzov,od5kodndni neni dostatednou satisfakci za vznl}jou rijmu na osobnostnich pr6vech, mohou se dotdend osoby domihat dal5i satisfakcepodle ustanoveni obdansk6hozdkoniku na ochranu osobnosti,101)r.6o,protiprdvnd zaindn smrt piedstavuje zdsah do pr6v pozristalychna klidny rodinny Zivot. Toto iedeni vede k tomu, Le pojisdovnyplni pii umrti vidy jen pau561niddstkypodle odst. 3 obdanskdhoz6koniktt,lo2) coz mimo jin6 piin6si iididrim nezanedbateln.riziko, i,e v piipadd zprisobeni nemajetkovd ujmy (vznikajici pr6vd t L v dtsledku rimrti) budou muset sdhnout hluboko do kapsy.pro poiddek lze dodat,i,e novi, obdanskyzikonik jiz obdobn6 pauddlniddstlcyneobsahuje.los) Zatimco prdva ilovdka na ochranu jeho osobnosti smrtizanlki, nebodjsounedilnd svdzdnasjeho existenci, od okamziku smrti mohou prdvo na ochranu jeho osobnosti nov uplatiovat manzel ii (registrovany) partner Obdobn6 smrti a ddti, a neni-li jich, rodidezemieldho.l04) autora dila vznlkd pr6vo osobdm autorovi blizkym dom6hat se ochrany dila, kter6 se mrize dom6hat t i: pr6vnick6 osobasdruzujici autory nebo piislu5ny kolektivni spr6vce podle autorskdhozdkona.l05) Zdkon chrlni tdi, pr6vo na tliv ni jm na zemiel6. osoby v obchodni firmd. Plati t^k, i,e kdo zdddi podnik nebo jej nabude smlouvou,mrize podnikat pod dosavadni firmou s ndstupnickym d6datkem, jen m6-li k tomu ryslovny souhlas ztstavitele nebo dddicri nebo pr6vniho piedchfidce.je-li pak souddstifirmy prdvnick6 osoby jm6no zemiel6ho spolednikanebo dlena,mtfi,e prdvnickit osobauzivatddlejeho jm6no jen s jeho piedchozim souhlasem,anebose souhlasemieho dddice.loe) 100) Podle $ 444 obdansk6ho zikoniku nileli za Skodu usmrcenim pozristaiym jednofinov odikodndni, a to (r) mani.elovi nebo manlelce Kd, (b) kai:d6.mr: dird:j K6, (c) kazddmu rodidi Kd, (d) kazd6mu rodiii pii ztrdtd dosud nenarozendhopodat6ho dit6te Kd, (e) kazd6mu sourozenci zesnul6ho Kd, (f) k^i.de dalsi blizkd osobdzijici ve spoledn6domdcnosti s usmrcenym v dobd vzniku ud61osti,kter6 byla piidinou Skodyna zdravi s n6sledkem ieho smrti Ki. i01; N'il", Urt"uniho soudu ze ,sp. zn. Pl.tJS to/o+. 102) Ujma na osobnostnich privech podle ustanoveni $ 13 a nisl. obdansk6hozikoniku pod rozsah pojistdni nespadi (k tomu srov.$ 6 z6k. a. 1.68/1.999Sb., o pojistdni odpov6dnosti z ptovoztr vozldla, ve zndni pozd6jsichpiedpisri). 103) Podle nov6ho obdansk6ho zitkonikt pii usmrceni nebo zvldit zivai:n m ublizeni na zdravi oddini Skridce duiermi ritrapy manzelu,rodidi, dit6ti nebo jin6 osobdb[zk6 pendzitou nrihradouvyvazujici pln6 jejich utrpeni. Nelze-li rydi nrihrady takto urdit, stanovi se podle z6sadsludnosti. 104) S 15 obdansk6hozrikoniku. 105) Po smrti autora si nikdo nesmi osobovatautorstvi dandho dfla, kte16 smi b1t uzito jen zpisobem nesnizujicim jeho hodnotu a je{i to obryk16,musi b1t uveden autor di1a,nejde-li o dilo anonymni (S 11 odst. 5 zak i. 127/2000 Sb., autorsk6ho z kona.,ve zndni pozddj5ich piedpisri /d1le j en,,autorsl<i,zekon"/). 106) Ustanoveni 5 11 obchodniho zikoniku. PodrobndjSiochranujm6na jako soud6sti oznrteni firixnick6 osoby piinisi no{ obiansky zikonik (vizjeho $ 133). Smrti pronajimatele vzn1k6pr6vo n6jemcevlpovdddt ndjemni smlouvu (i v piipad6, i.ebyla uzaviena na dobu urditou), a to do nejbliz5iho rypovddniho obdobi, je-li zdkonem di dohodou stanoveno.zemie-ti pronajimatel movit6 vdci, mrize nijem vlpovdd6t nejen ndjemce, ale i pr 6vni nistupce pronajimatele.l0t) Zvl\itni povinnosti zdkon piedvid6 pro banku vedouci riiet, jehoz majitel zemiel. Smrti majitele ridtu smlouva o bdzn6m ani vkladov6m riitu nezanik6 a banka pokradujev provdddni platebnich transakci na zitbadd piikaz,i, kter6 ji dal majitel ridtu a osobyjim zmocndn6. JesdiZese banka hodnovdrnd dozvi, Le majitel i(tu zemiel, zastavi.nisledujicim dnem ty platebni transakce z i(t';^, u kterych majitel ridtu stanovil, i,e po jeho smrti v nich nemd banka pokraiovat. Pln6 moc uddleni majitelem iritu k nakl6dini s pendznimiprostiedky na riitu jeho smrti nezanikd,pokud z jejiho obsahu nevyp\r6, i:e m6 trvat povze za Zivot^ majitele irdtu. Je-li nicm6nd bance hodnovdrnd dolozeno,ze byl ustanovensprdvcedddictvi, ktery je oprevndn spravovatbdln/ itet zemieldho majitele riitu, mi pr6va a povinnosti majitele iritu a banka se iidijeho piikazy.los) Smrti manzela (partnera) zaniks,manzelstvi (partnerstvi), a pozistaly rnani,el (partner) tak nablv6 pr6dochini te,i. va uzaviit dal5i manzelswi (partnerstvi).10e) ke zmdnd osobniho stalrr pozristallho mani.eta(patt.tera), ktery m6 povinnost poi:6dat do 15 pracovnich dnt po obdrzeni rimrtniho listu manzelanebo partnera (nebo po nablti prirmi moci rozhodnuti soudu o prohldieni mani,elanebo Dartneraz mttveho) o wd6ni nov6ho obdanskdhoprfikazu.rlo) Poztstal6mu manzelovi t i, za stanovenychpodmi Zemiel-li rodid nek vznik6 pravo n vdovsky dtichod.111) (osvojitel) ditdte nebo osoba,kteri pievzala ditd do p6de nahrazulici p6ii rodidri na zd}jadd,rozhodnuti soudu, vzniki za stanovenych podminek osiiel6mu nezaopatien6mu ditdti ndrok na sirotdi drichod.112) Veiejnopr6vni piedpisy v ndkterych piipadech stanovt zvliitni povinnosti pro privni ndstupce zemiel6ho, ktery byl drzitelem zt Taitnich opr avndn zanikajicich jeho smrti. Napiiklad pozttstali po zemiel6m driitehiididsk6ho oprdwrdni jsou povinni odevzdat piisluin6mu Zvl\itni obecnimu fiadu iididskv orikaz zemie16ho.113) 107) S 680 obdansk6hozirkonikt. Zmdnu piiniii no{ obdanslryzikonik ve sv6m $ 2222, pod\e kter6ho strana nem6 prdvo rypov6ddt nrijem jen proto, Ze se zmdnil vlastnik vdci, a pii opadn6mujednini md pronajimatel privo nijem vypovdddt do tii mdsicfr pot6, co se dozvdddl nebo musel dozvdddt,kdo je n:ijemcem, a nijemce do tii mdsicri pot6, co se o zmdnd vlastnika dozv6dd1. 108) 5 715a a 719a obchodnihozdkoniku. 109) S 11 zdkona o rodind, $ 4 zikona d. 1.75/2006Sb.,o registrovan6m partnerstvi a o zmdnd ndkterych souvisejicichzikonri, ve znni pozdljsichpiedpisri. 110) Ustanoveni I 1,4z6k L 328/7999 Sb., o obdanskychprukazech, ve znni pozddjiich piedpisri. Datum zriniku manzelswl smrti jednoho z mani,el0, nebo datum nabyti primi moci rozhodnuti soudu o prohlisenijednoho z mani,eli za mrtv ho a den, ktery byl v pravomocndm rozhodnuti soudu o prohli5eni zz mrtvlho uveden jako den smrti, popiipadd jako den, ktery nepieitl, se zapisuji do evidence obyvatel - viz S 3 odst. 3 pism. f) znlc L 133/2000 Sb., o evidenci oblvatel a rodnych dise1,ve zndni pozd6jdich piedpisri. 111) S 49 a nisl. zitkona o drichodov6m pojidtdni. 1,1,2)S 52 zdkona o drichodov6m poji5t6ni. 113) S 113 zlkona o silnidnim provozu. jeden;ict

10 oznamovacipovinnost je stanovenatdm, kdo Zili ve spoledn6domdcnosti sezemielym drzitelem zbrani a stieliva; zvl66tni rezim nakl6ddni se zbranlmi a stielivem sevzt^huje najejich dddice,kteii sami nejsou drziteli zbrojniho orrikazu.lla) Zvlfuitni kategorii piedstavuji prila zriiasti v privniclrych osobiich, kter6,lze rozlisovat podle miry jejich sepdti s existenci dlovdkajako jejich spolednikaii ilena. U prdvniclych osob,kterd jsou s Zivotem urdit6ho dlovdka spojenytdsndji,mtze smrt ovlivnit samotnou existenci pr6vnick6 osobya v6st k jejimu zin\ku.veiejnd obchodni spolednostll5)se tak smrti spolednikazruiuje, ledazespoledensk6smlouva piipouiti ddddni podilu, podil zristavitele zd6dil jeho dddic (dddicov6),nedojde-li k odmitnuti dddictvi, a vr spoleinosti zrist6vaji alespoi dva spoledni.i.tt0) J[ plati piim6ien t6,i,pro komanditni spoleinost, zemie-li komplementdi.117) Naproti tomu smrti komanditisty se komanditni spoleinost nerusia jeho podil na spolednostise dddi. Spoledenski smlouva mrize ddddni podilu ryloudit - v tom piipadd n61ezidddictm r,ypoiddacipodfl.ttal Ve spolednosti s rudeni omezeryinlle) plati, i,e obchodni podil se dddi, neryluiuje-li to spoledenskismlouva. Ddddni oviem nelze smlouvou r.ylouiit u spolednosti o jedin6m spoledniku.dddici nicmdnd vznik6.pr6vo dom6hat se zrudeni svd ridasti ve spolednosti soudem, neize-li nandm spravedlivd poladovat, abybyl spolednikem, a to ve thritd 3 mdsicri od pr6vni moci rozhodnuti soudu o dddictrri,jinak toto privo zan7k6.12o) VdtSina prir,nickych osob, kterd v eeske republice existuji, nenf nicm6nd,uzce spojena se sr.ymi dleny.to plati z 1m,napro obdansk6 sdruzeni, nadace, akciov6 dntlstva,i22) stdt a odobyvyvdianl. st6tem, spolednosti,1zl) nebodjejich existencev dasemtze blt (a tak(, vdt5inou je) neomezen6.prixmivztahy jsou tim zjednoduieny,nebod piipadn6 smrt lidi, kteii st6li u zrodu takovl pr6vnick6 osoby,byli jejimi ileny di s ni byli jinak spojeni, se do pr6rmich vztahiu,,jejichi,je takov6 osoba fdastnikem, piimo nepromitd. J = o 114) S 65, 66 zikona o zbranich. 115) Spolednost,ve kter6 alespoi dv6 osoby podnikaji pod spolednou firmou a ruti za zirvmlgt spolednosti spoletnd t nerozdind celym sqrn majetkem - viz $ 76 a nrisl.obchodniho z6koniku. 116) S BB odst. 1 pism. c) obchodniho zrlkoniku. 117) Spolednost,v niz jeden nebo vice spoleinikt ruii za zivaz.l<yspolednosti do {5e sv6ho nesplacen6hovkladu zapsan6hov obchodnim rejstiiku (komanditist6) a jeden nebo vice spolednikri cely'm srt'm majetkem (komplement6il) -vn 5 93 a n4s1.obchodniho zikoniku. 118) S 93 odst. 4 a S 102 odst. 4 obchodniho zirkonikt. 119) Spolednost,jqii:zir[adnikapitil je woien vklady spolednikria jejiz spolednici ruti za zitvazl<yspolednosti,dokud nebylo zapsino splacenf vkiadi do obchodniho rejstiiku - viz $ 105 obchodniho z6koniku. 120) S 116 obchodniho zitkonikr. 121) U akciov6 spolednostioproti tomu nelze moznost d6dit akcie lyloudit ($ 156 odst. 10 obchodniho zikoniku). 722) Clensoi dlovdka v druzsnu zantkl smrti,nicm6n6 d6dicovi dlenslgzch pr6v a povinnosti zristavitele vznlkh smrti dlena druzstva prdvo polldx druinwo o dlenstvi - zikon nebo stanoly mohou piitom urdit, kdy piedstavenstvonesmi dddicovo dlenstvi odmitnout nebo kdy se nerylrduje souhlas piedstavenswa s nabytim dlenslaychprdv a povinnosti dddicem; souhlas se kazdopddndneryzaduje,jesdizedddic nabylpriwa a povinnosti spojen6 s dlenswim v bltov6m druiswu. D6dic, ktery se podfl ($ 232 obchodnestal dlenem druzswa, mlninoknatypoildaci niho zrikoniku). 0chranaamielfch Smrt piekon vs. iivot a ricta k ni a k zemielym tvoii neodddlitelnou soudist vdtiiny nibozenstvi kultur, coz se odrfiiiv prin-r.lidskd tdlo ani jeho d6stinepokl6ddnaie privnich wztahfr, ptavo za vdci, ale za z'aiiltripiedm6t kter6mu piizni:it zliri5tni ochranu, aby bylo zajt#dno dfrstojn6 zachtrzeni s nim.123)prdvo omezuje providdni rikonri na tdle zemiel6ho.12')odbdry tk6ni a otgarrlilzemieldho jsou podle deskdplatn6 prirmi ttpraty molnd jen v piipadd, i.e za sv hotlota zemiefi (nebojeho z konny zlstrpce, byl-li zemiely nezletilou osobou nebo osobou zbavenorzprisobilosti)neryslovil sjejich odbdremprokalidsk6mu tdlo piizniv posmrtnou zatelnit nesouhlas.125) ochranu i trestni pr6vo,bojujicizejm6,nas nelegilnim obchodem s lidslcymi orgdny.lze) Zvl\itni pravidla vztaht\ici se ke smrti obsahujez6kon o pohiebrictvi,tzt) ktery upraluje piedevsimzach5.zeni s lidskymi pozristatky (tj. s lidslgrn tdlem a jeho idstmi do pohibeni), pohibivdni (uklnddni lidskych pozristatkri do hrobu nebo hrobky nebo jejich zpopelndni v krematoriu), nakldddni s lidskymi ostatky (pozristatky lidsk6ho tdla po pohibeni), provozovini pohiebni shi:by, ftrematorii, pohiebisd(i priva a povinnosti ndjemcri hrobor.ychmist. ZvT\itni zitkon d6le upravuje pr6va ^ povinnosti vztahttjici se k vdlednym hrobrim a pietnim mistfim.128) Na rozdil od obecn6(tpravy hroborych mist, kteri je povinen udrzovat ndjemce, zajiltuje p6di o vdlein6 hroby vlastnik v6lein6ho hrobu, a pokud neni zn6m, vlastnik nemovitosti, na kter6 je villetnj hrob umistdn. Ochranu rictd k mistum, kde jsou zemieli pochov6ni, aknahiddni s jejich ostatky poskytuje tez ftestni pr6v6.12e) ].]...:.:-..t.:.. :. t.. 1..,..,I,,...,,,,,L,.a [ e f. :: V tomtoilinku nemohlo b1t pojednino o vdechpr6vnich souvislostechsmrti, kterych je nespoiet. PiedloZen byl alespoi jejich orientadni piehled. Smrt piinri5i iadu otdzek, na ktere pr6vo musi hledat odpovddi. Jak pravi je r.tesmrti". Smrt arabsk6 piislovi,,jedind spravedlnost mdlo snalit, aby spravevndii do Livota i6d. Prdvo by se dlnost vlddla i i,wotu a aby smrt piindselaspravedliry idd i do prdvnich vtahri. Je na prdm co nejridinndji chrinit a ctit Livot dlovdka ve v5echjeho podobdch jako jednu z nqt$znamndjiich hodnot. Soudasndpr6vo musi hledat rovnovdhu mezi ochranou Livota a jin!'ch hodnot, col zejm6na v souvislosti s bojem proti terorismu piedstavuje velkou lyzr,u, nejen prdvni. 123) Srov a 493 nov6ho obdansk6hoz6koniku. 724) Yiz 5 79 a nisl. zirkona o zdravotnich sluzbdch. 725) Yiz $ 10 a nisl. transplantainiho zirkona.piipady, v nichz se nesouhlas povazuje za, prokazateln rysloveny, upravuje $ 16 transplanta.iniho z{kona. 726)Yizzqm,6na $ 165 trestniho zikoniku upravujici trestny din nedovolenehonakldddnis tkdnimi a organy. 727) Zak i.256/2001. Sb., o pohiebnicm a o zmdnd ndkterych z6kont, ve zndni pozddjiich piedpisri. 1,28) Zak (.722/2004 Sb., o vdleinych hrobech a pietnich mistech, ve zn6ni pozd6jsichpiedpisrl. 729) Zejm6.na ustanoveni $ 358 (o vitrinictvi) a (o hanobeni lidskvch ostatkri) trestniho zitkoniku.