VYBRANÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ TRH OVOCE V ČR SELECTED FACTORS INFLUENCE OF FRUIT MARKET IN THE CZECH REPUBLIC. Helena Chládková

Transkript

1 VYBRANÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ TRH OVOCE V ČR SELECTED FACTORS INFLUENCE OF FRUIT MARKET IN THE CZECH REPUBLIC Helena Chládková Anotace: Výrazným negativním rysem českého ovocnářství je stárnutí intenzivních sadů. Neustálý tlak obchodních řetězců na snižování cen, neumožňuje producentům jejich obnovu, a tak hrozí našemu ovocnářství ztráta konkurenceschopnosti. Článek je zaměřen na posouzení vybraných ekonomických faktorů ovlivňujících produkci ovoce. Příspěvek je součástí Výzkumného záměru MSM , řešeného na PEF MZLU v Brně. Klíčová slova: produkce ovoce, konkurenceschopnost, obnova sadů, náklady Abstract: The capital weakness of our pomiculture is the consenescence of the Czech high orchards. Retail chains press to lower prices und producers cannot renew their orchards enough. Decrement of competitive advantage threatens to Czech pomiculture. This article is concentrated on the qualifying of chosen economical factors of fruit production industry. Paper is the part of the Research proposal MSM being solved at the FBE MUAF. Key words: fruit production, competitive advantage, renewal of orchards, costs ÚVOD V České republice činí výměra ovocných sadů podle ČSÚ k ha, což oproti roku 2004 představuje pokles o 12 %. Vlivem příznivého počasí v roce 2004 došlo u všech druhů ovoce, kromě broskví, k nárůstu produkce. Celková sklizeň ovoce dosáhla objemu 435,6 tis. tun, což oproti roku 2003 znamenalo nárůst o 21 %. Přitom produkce ovoce z intenzivních sadů se na tomto objemu podílela 46,5 % a 53,5 % produkce pocházelo z extenzivních sadů a zahrad. Hlavním ovocným druhem, který se v České republice pěstuje, jsou jabloně. V intenzivních výsadbách jabloní se každoročně vyprodukuje tun konzumních jablk. V roce 2004 dosáhla celková sklizeň jablk 280,8 tis. tun. [4] Hlavními odrůdami jsou Idared, Golden Delicious, Jonagold, Gloster, Šampion, Rubín atd. V současnosti se začínají ve výsadbách prosazovat nové rezistentní a vysoce tolerantní odrůdy, které byly vyšlechtěny v České republice ve VŠÚO v Holovousích, jako např. Angold, Selena, Julia nebo v Ústavu experimentální botaniky AV ve Střížovicích odrůdy Topaz, Rubinola a Goldstar. V oblasti Jižní Moravy je významné pěstování meruněk a broskví. Příspěvek navazuje na FRVŠ 2006 (FR /1102/112). CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem příspěvku je upozornit na tíživou situaci tuzemských producentů ovoce. Příspěvek je zaměřen na posouzení vybraných ekonomických faktorů oborového prostředí, 404

2 které nejvíce ovlivňují podnikání ve sledovaném odvětví. Pro posouzení kapitálové náročnosti odvětví jsou použity celkové náklady na zakládání intenzivních ovocných sadů a nákladovost výroby jablk a meruněk v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti. Vstupní informace byly získány z ročenek Českého statistického úřadu a Situačních a výhledových zpráv Ministerstva zemědělství ČR. Literatura popisující analýzu odvětví je většinou zaměřena na analýzu odvětví z pohledu konkrétní firmy. Nejběžněji používané metody jsou analýzy podle Portera, a to Model pěti hybných sil v odvětví, který analyzuje konkurenční síly, jež určují intenzitu konkurence a ziskovost odvětví a tzv. Porterův diamant, který hodnotí úroveň odvětví na základě čtyř skupin faktorů (úroveň managementu, podmínky poptávky, úroveň podpůrných a spolupracujících odvětví, faktorové podmínky). Vzhledem k doporučenému rozsahu je příspěvek věnován ekonomickým podmínkám v odvětví. VLASTNÍ PRÁCE Ekonomika ovocnářství v ČR Rozpočtové náklady na založení výsadeb a jejich ošetřování do plodnosti se pohybují u hlavních ovocných druhů v rozmezí od 200 do 700 tis. Kč na ha. Tyto náklady zahrnují přípravu pozemku před výsadbou, jeho oplocení, vlastní založení výsadby a její ošetřování do doby dosažení ekonomicky rentabilní plodnosti. Nejsou zde započítány další doprovodné investice jako budování závlahy, terénní úpravy, meliorace pozemku, vybudování zpevněných komunikací apod. Výši rozpočtových nákladů ovlivňuje především hustota výsadby a potřeba výsadbového materiálu a pěstitelský systém. Např. u jabloní u pásové výsadby s počtem stromků na ha jsou rozpočtové náklady cca 409 tis. Kč. ha -1. Zatímco u štíhlého vřetena s počtem stromků na ha dosahují částky 653 tis. Kč.ha -1. U meruněk jsou náklady podstatně nižší. U pásové výsadby čtvrtkmenů se 400 stromky na ha činí 265 tis. Kč.ha -1. U stěnové výsadby s 515 stromky na ha, pak 288 tis. Kč.ha -1. Ovocnářská unie České republiky uvedla na základě vlastního šetření náklady na výrobu ovoce v roce 2002, s přihlédnutím k hektarovým výnosům, cenám materiálů a energií a k průměrným mzdám v tomto roce. V těchto nákladech jsou zahrnuty veškeré fixní a variabilní náklady na pěstování, sklizeň, posklizňovou úpravu a odbyt, včetně režie odpisů výsadeb a strojů. Bez nákladů na dlouhodobé uskladnění. U jablk při výnosu 18,33 t.ha -1, činily tyto náklady Kč.ha -1. U meruněk s výnosem 0,85 t.ha -1, Kč.ha -1. Pro srovnání v roce 2002 byly průměrné výnosy jablk v EU(15) 26 t. ha -1 a meruněk 8,6 t.ha -1. Nejvyšších výnosů u jablk bylo dosaženo ve Francii (33 t.ha -1 ) a Itálii (30 t.ha -1 ). U meruněk pak v Itálii (12,4 t.ha -1 ) a Francii (8,6 t.ha -1 ). Nejvyšších výnosů z intenzivních sadů v ČR bylo dosaženo u jablk právě v roce 2002 (18,33 t.ha -1 ) a u meruněk v roce 2004 (3,76 t.ha -1 ). [4] Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VUZE) uvádí od roku 1999 strukturu nákladů a tržby u vybraných výrobků rostlinné i živočišné výroby u respondentů s podvojným účetnictvím. Toto sledování probíhá např. u jablk a meruněk i když počet podniků se ve sledovaných letech pohyboval u meruněk jen mezi 3 až 10 a u jablk mezi 10 až 15. Tabulka 1 dokumentuje vývoj struktury nákladů a tržeb v kukuřičné a řepařské oblasti v letech 1999 až

3 Tab. 1 Struktura nákladů a tržby výroby jablk v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti v ČR v letech 1999 až 2003 (Kč.ha -1 ) Ukazatel Náklady v Kč.ha -1 Osiva (sadba)-nakupovaná Osiva (sadba)-vlastní Hnojiva-nakupovaná Hnojiva-vlastní Prostředky ochrany rostlin Ostatní přímý materiál Přímé materiálové náklady celkem Ostatní přímé náklady a služby Mzdové a osobní náklady celkem Odpisy HIM Náklady pomocných činností Režie Náklady celkem Prodané množství (t.ha -1 ) 14,97 17,03 13,14 16,16 13,18 Průměrná realizační cena (Kč.t -1 ) Tržby za výrobky (Kč.ha -1 ) Zdroj: Výběrové šetření o nákladovosti zemědělských výrobků v síti FADN CZ za roky (VUZE) Největší podíl na celkových nákladech výroby jablk mají mzdové a osobní náklady. Jejich podíl na celkových nákladech činil ve sledovaných letech 36,9 % až 40,6 % a přitom rostl s výší celkových nákladů. Tržby ve sledovaných letech kolísaly, přičemž nejvyšších hodnot dosahovaly v roce Nízké tržby v roce 2002 byly ovlivněny jednak vyšší úrodou a jednak nižší kvalitou jablk, způsobenou nepříznivým počasím v Kč.ha Celkové náklady Lineární (Celkové náklady) Tržby za výrobky Lineární (Tržby za výrobky) Obr. 1 Vývoj celkových nákladů a tržeb u pěstování jablk v Kč.ha -1 Obrázek 1 dokumentuje vývoj ukazatelů a predikuje možný trend. Do budoucna se dá očekávat růst nákladů a zároveň pokles tržeb u produkce jablk, a to díky nutným investicím do obnovy porostů a rostoucím dovozům hlavně z Polska. Dovoz z Polska činil v letech tun, tun a tun. Na druhé straně dovoz jablk z Itálie, který v předchozích letech převládal, má v letech klesající tendenci. 406

4 Tab. 2 Struktura nákladů a tržby výroby meruněk v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti v ČR v letech 1999 až 2003 (Kč.ha -1 ) Ukazatel Náklady v Kč.ha -1 Osiva (sadba)-nakupovaná Osiva (sadba)-vlastní Hnojiva-nakupovaná Hnojiva-vlastní Prostředky ochrany rostlin Ostatní přímý materiál Přímé materiálové náklady celkem Ostatní přímé náklady a služby Mzdové a osobní náklady celkem Odpisy HIM Náklady pomocných činností Režie Náklady celkem (Kč.ha -1 ) Prodané množství (t.ha -1 ) 1,56 1,33 3,79 2,11 1,66 Průměrná realizační cena (Kč.t -1 ) Tržby za výrobky (Kč.ha -1 ) Také u produkce meruněk tvoří podstatnou část celkových nákladů mzdové a osobní náklady. V roce 2001 tvořily mzdové náklady 40% celkových nákladů. V tomto roce se ale podařilo ve sledovaných podnicích prodat produkci za nejvyšší realizační ceny ( Kč.t -1 ) Kč.ha Celkové náklady Lineární (Celkové náklady) Tržby za výrobky Lineární (Tržby za výrobky) Obr. 2 Vývoj celkových nákladů a tržeb u pěstování meruněk v Kč.ha -1 Obrázek 2 dokumentuje vývoj ukazatelů a predikuje možný trend u produkce meruněk. Pouze v roce 2001 se podařilo v síti sledovaných podniků dosáhnout vyšších tržeb z ha plochy, než byly celkové náklady. 407

5 Tab. 3 Průměrné ceny zemědělských výrobců v ČR v letech v Kč.t -1 Druh Rok ovoce Jablka konzumní Jablka konzumní SC * Jablka moštová Meruňky Zdroj: ČSÚ, * SC spotřebitelské ceny Průměrná cena zemědělských výrobců u konzumních jablk za sledovaných 9 let dosáhla hodnoty Kč.t -1. U meruněk již byly výkyvy v ceně vyšší. Nejvyšší cena ( Kč.t -1 ) v roce 2002 byla ovlivněna propadem úrody. Spotřebitelské ceny jablk jsou téměř 3x vyšší než ceny zemědělských výrobců (Obr.3) ceny zemědělských výrobců spotřebitelské ceny Obr. 3 Porovnání cen zemědělských výrobců a spotřebitelských cen u jablk v Kč.t -1 ZÁVĚR Odvětví ovocnářství se vyznačuje vysokými náklady jak vstupními, tak ročními náklady na ošetřování a sklizeň během plodnosti. Kapitálová náročnost odvětví je umocněna závislostí odvětví na klimatických podmínkách. Průměrné ceny ovoce zemědělských výrobců kolísají podle výše úrody v daném roce. Nízké ceny zemědělských výrobců jsou ovlivněny v případě vyšších sklizní jednak znalostí managementu obchodních řetězců o úrovni úrody, ale také poklesem poptávky, který je způsoben vyšší úrovní samozásobení. Dále nízké ceny ovlivňují levné dovozy, především jablk z Polska. Z celkové výměry intenzivních sadů (17,8 tis. ha) je 47 % přestárlých, což znamená nižší výnosy a menší podíl konzumního ovoce. Pro zachování konkurenceschopnosti tuzemského ovocnářství je snaha dosáhnout cca 20 % podílu přestárlých sadů. Přitom snižování nákladů na jednotku plochy je nereálné. Je nutné i nadále počítat s rostoucími mzdovými náklady, ale i s růstem cen energií a chemických látek sloužících k ošetřování sadů. Samozřejmě budou také vyšší investice v nových výsadbách, neboť se zvyšuje počet 408

6 vysazovaných jedinců a buduje se systém závlah. Jedinou cestou ke snížení nákladů bude tedy zvýšení výnosů a kvality produkce, což zpětně znamená důslednou obnovu přestárlých sadů. Literatura: 1. CHLÁDKOVÁ, H. Úvodní studie ke strukturální analýze odvětví výroby ovoce v ČR, In: Sborník z konference, České Budějovice: JU České Budějovice, 2002, ISBN KUDOVÁ, D., CHLÁDKOVÁ, H. Vybrané ekonomické faktory v odvětví výroby jablk. In: Sborník z mezinárodní konference, Brno: MZLU v Brně, 2003, v tisku 3. KUDOVÁ, D., CHLÁDKOVÁ, H., POŠVÁŘ, Z. Analýza trhu ovoce v ČR. In: Zborník vedeckých prác, Nitra: SPU v Nitre, 2002, s ISBN Situační a výhledová zpráva OVOCE Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005, ISBN http// Kontaktní adresa: Ing. Helena Chládková, Ph.D. Ústav managementu, PEF MZLU v Brně, Zemědělská 1, Brno, tel.: , chlad@mendelu.cz 409