EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU. Kombinované studium 2.soustředění

Transkript

1 EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU Kombinované studium 2.soustředění

2 Vládní selhání - informace - časová zpoždění: rozpoznávací doba mezi vznikem problému a okamžikem, kdy ho vláda rozpozná rozhodovací zaváděcí (implementační) čas potřebný k uvedení daných opatření v život účinnostní období než zavedená opatření začnou fungovat - neodhadnutí reakce soukromého sektoru - absence bankrotu - byrokracie - dle Niskanena chování určeno: vlastní podstatou byrokracie (chybí snaha minimalizovat náklady,) snaha maximalizovat rozpočet tzn.maximalizovat moc (viz nabídkový přístup k tvorbě rozpočtu) utratit disponibilní zdroje bez ohledu na kritérium efektivnosti a účelnosti tendence k rozpínavosti monopol na informace informační asymetrie

3 Analogie politického a ekonomického trhu politický trh : aktéři veřejné volby politici voliči (občané) poptávající zájmové skupiny byrokracie charakteristiky politického trhu: krátkodobý horizont preference aktivit s krátkodobým efektem preference současnosti (viz politický cyklus) politická rozhodnutí uvádí do praxe byrokracie nevolená - jmenována racionální ignorance voličů (C>B Downs 1957)

4 Zájmové (nátlakov tlakové) ) skupiny ve veřejn ejné volbě cíl - maximalizace vlastního užitku - ovlivňují ostatní subjekty politického trhu Klasifikace (např.): - dle cílů : ochranné (odbory), podpůrné zájmové skupiny - dle společného zájmu: profese, místo,škola. Jak ovlivňují politiky?voliče?

5 Voliči - otázka volit či nevolit? platí: rovnost hlasů, tajné hlasování, právo volit právo být zvolen poptávka ovlivněna axiomy: úplnosti (1) - volič dokáže uspořádat varianty v souladu se svými preferencemi tranzitivity (2) pokud platí A > B a B >C, pak platí A > C výběru (3) - volič vybírá variantu, která maximalizuje jeho uspokojení

6 Hlasovací pravidla ve veřejn ejné volbě a) pravidlo rozhodování jedince (diktátorské) + nízké transakční náklady - riziko prosazování vůle jedince b) pravidlo jednomyslné shody (konsensuální) + Pareto efektivní - vysoké transakční náklady, časová ztráta, právo veta c) většinové pravidlo

7 d) Condorcetovo kritérium rium (francouzský filozof, matematik, politik, od r člen Francouzské akademie věd) v aplikace: porovnávání každé varianty s každou vítěz: varianta, která vyhrává nad každou variantou výhoda - relativně dokonalé výběrové pravidlo - zachycení uspořádání preferencí jednotlivých voličů problém: vznik hlasovacího paradoxu tj. manipulace s pořadím, není zaručen výběr efektivní varianty

8 Další pojmy volič medián, vězňovo dilema politik altruista logrolling obchodování s hlasy (jánabráchismus) USA - sousedská výpomoc při dopravování kmenů k řece sousedská výpomoc - politická od r vote trading - obchod s hlasy - politický obchod s hlasy, politické smlouvání, dohoda o vyjednání podpory při hlasování

9 METODICKÝ LIST pro druhé soustředění kombinovaného studia EVS 1/ Veřejný rozpočet. pojetí a funkce veřejného rozpočtu rozpočtový proces rozpočtová soustava v ČR 2/ Státní rozpočet a rozpočet obce. - charakteristika státního rozpočtu - příjmy státního rozpočtu - výdaje státního rozpočtu - charakteristika rozpočtu obce - příjmy a výdaje rozpočtu obce

10 Rozpočtová soustava = soustava veřejných rozpočtů veřejné rozpočty tvoří: státní rozpočet na centrální úrovni: státní mimorozpočtové fondy rozpočty zdravotních pojišťoven (9) na místní úrovni: rozpočty Vyšších územně správních celků (14) rozpočty Základních územně správních celků (cca 6250)

11 STÁTNÍ FONDY Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) spolufinancování oprav, modernizace,výstavba Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železnic Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie (SFPPRČK) Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zprostředkovatel finanční podpory z EU

12 Státní rozpočet centralizovaný peněžní fond bilance příjmů a výdajů státu finanční plán na rozpočtové období právní norma zákon nástroj hospodářské politiky ukazatele státního rozpočtu - závazné 1) ukazatele souhrnné - celkové příjmy a výdaje kapitoly 2) ukazatele průřezové - ve všech kapitolách SR 3) ukazatele specifické - liší se pro jednotlivé kapitoly

13 SR ČR 2009

14 Rozpočtové zásady požadavky na konstrukci SR platné pro všechny veřejné rozpočty úplnost jednotnost reálnost a pravdivost - souvisí s kvalitou odhadů rozpočtových příjmů a výdajů každoročního sestavování a schvalování vyrovnanost - v delším časovém období publicity - zásada zveřejnění přehlednost - stanovení věcné struktury rozpočtů

15 Predikce vývoje makroekonomických indikátorů říjen 2008

16 Predikce vývoje makroekonomických indikátorů leden 2009

17 České ekonomice krize nehrozí, řekl Kalousek nadsazený růst české ekonomiky je dle ČSSD jedním z důvodů, proč nepodpoří navrhovaný rozpočet. Kalousek očekává více než 4% růst ekonomiky, ČNB navrhuje 3,6%. Kalousek očekává korekci rozpočtu do 10 miliard. Kalousek: končí výjimečně dobré časy, ale krize nehrozí Začínají časy nikoli krizové, ale normální, komentoval Kalousek výhledy tuzemsk ekonomiky. Podle Kalouska česká ekonomika nejspíš zpomalí, ale recese nehrozí, proto není zapotřebí ani mimořádných opatření. Guvernér ČNB Zdeněk Tůma situace v Česku není nijak dramatická. "Žádným způsobem nepřepisujeme, jak vidíme ekonomiku. Česká ekonomika je stabilní," řekl Tůma s tím, že určité zpomalení se očekává. Příští rok by podle ČNB měla ekonomika růst o přibližně 3,4 procenta. Kalousek: Krize je zlá. Zadlužovat Česko by bylo horší Zámečník: HDP by letos mohl klesnout až o dvě procenta "Nejpravděpodobnější scénář bude bohužel ten, který by bez pomoci fiskálních impulzů mohl vyústit v pokles tak do 2 % HDP, což je nejtvrdší za dobu samostatné ČR," Pokles očekává i ČNB. Ta v nové prognóze uvedla, že ekonomika se letos sníží o 0, procenta, ačkoli v listopadu odhadovala růst o 2,9 %. MF ve své lednové prognóze očekává růst o 1,4 %. Náměstek ministra financí Eduard Janota již dříve řekl, že ministerstvo propočítává teoreticky možnou variantu pro pokles HDP o dvě procenta.

18 Rozpočtová skladba jednotné povinné třídění peněžních operací veřejných rozpočtů, určena MF vyhláškou (č. 323/2002 Sb.) hlavní zásady (pilíře): jednotnost peněžní (cash) princip zaznamenávání operací čtyři hlediska třídění: odpovědnostní, druhové, odvětvové a konsolidační

19

20

21

22 Výdaje státního rozpočtu na rok 2007 (druhové třídění)

23 Podstata a průběh rozpočtového procesu čtyři základní fáze: příprava a projednávání návrhu rozpočtu ve vládě (orgánu moci výkonné) projednávání a schvalování návrhu v parlamentu (orgánu moci zákonodárné) realizace rozpočtu, tj. hospodaření podle rozpočtu v průběhu rozpočtového roku následná kontrola

24 Schvalování rozpočtu trojí čtení první objem výdajů a příjmů, tzn. i saldo druhé - pozměňovací návrhy nátlakové skupiny porcování medvěda "Vláda si tak poslance vlastně kupuje, protože jim umožňuje, aby si oni mohli posléze kupovat ve svém obvodu voliče. M. Bursík r ( před volbami) 1500 návrhů, využito 7 mld. r mld. Kč na 676 akcí, návrh 20 mld., 1500 návrhů třetí čtení - zákon

25 Metody rozpočtování nabídkový přístup - financování stávajících institucí bez hodnocení účelnosti nebo kvality služeb způsob: přírůstkové rozpočtování přístup poptávkový - rozpočet formulován na základě veřejného zájmu v oblasti jednotlivých politik problém: kdo formuluje veřejný zájem?? způsob: výkonové rozpočtování výkonové ukazatele kvality i kvantity, problém: růst výkonů rozpočtování s nulovou bází - administrativní náročnost programové rozpočtování alokace pro jednotlivé programy, výkonové ukazatele pro hodnocení

26 institucionální kontrola - Parlament ČR - NKÚ Kontrola a audit - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže - systém finanční kontroly zákon 320/2001Sb., metodická garance MF laická kontrola kontrola veřejností předpokládá: - přístup veřejnosti k informacím (zákon o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb., zákon stanovuje subjekty, které jsou povinny informace podávat)

27 Veřejné zakázky simulace tržních procesů - poptávající = organizace veřejného sektoru rozdíly od klasického spotřebitele: - nakupující není konečný spotřebitel - o koupi rozhoduje skupina osob hodnotící komise - rozhodovací proces je formalizovaný upraven zákonem Cíl: zabezpečení kvalitnějších veřejných statků (služeb) za nižší cenu

28 Požadavky: transparentnost vyhlášení, zadání (více dodavatelů růst konkurence pokles ceny ( i díky nižším transakčním nákladům dodavatelů náklady na získání informací o veř.zakázkách) růst efektivnosti dodržování legislativy Problémy: korupce (zvýšení příjmů u jedince, náklady nesou daňoví poplatníci) koluzní kartel - horizontální dohoda mezi jednotlivými účastníky veřejných soutěží za účelem rozdělení trhu

29 Problematika veřejných zakázek a PPP projektů (partnerství veřejného a soukromého sektoru, Public Private Partnerships) Základní charakteristiky: dlouhodobost kontraktu veřejná zakázka - obvykle jednorázová PPP projekty - několik desítek let objem kontraktu PPP - desítky miliard vlastnictví veřejné zakázky - veřejný sektor si objedná určité zboží, jehož se stává vlastníkem PPP vlastníkem je soukromý subjekt, který danou věc/zařízení provozuje (změna vlastnických práv od soukromého k veřejnému sektoru - po dlouhé době)

30 Příklady: dopravní infrastruktura dálnice, tunely, mosty, administrativní případně ubytovací kapacity úřady, věznice. zdravotnictví nemocnice školství univerzitní komplexy, studentské koleje Zahraničí: od r PPP ve VB, Irsku, Nizozemí, Portugalsku, Španělsku, Francii, USA, Kanadě, Japonsku, Austrálii, Chile a JAR

31 Výhody: zachování kontroly realizace projektů přenechána soukromému sektoru bez ztráty kontroly kvalita vyšší kvalita při vynaložení stejných nákladů přenos rizik rozdělení zodpovědnosti za náklady a rizika mezi oba sektory efektivní realizace realizace dříve, rychleji transparentnost projekt se nedělí na velké množství menších zakázek motivace soukromý sektor - možnost dlouhodobých příjmů

32 Hlavní rizika při použití PPP projektů problém - stanovení kvality výstupu, NUTNÁ ustanovení o kvalitě poskytovaných služeb standardy otázka politické odpovědnosti- zavazuje k platbám v časovém horizontu delším než volební období - činitelé odpovědní za špatné rozhodnutí nebudou sankcionováni působení nátlakových skupin nedostatečná legislativa možnost skrytého zadlužování veřejného sektoru, půjčovat si formou PPP projektů je dražší než normálně na kapitálových trzích růst dluhu a deficitu - při uzavření smlouvy (součástí je budoucí plnění veřejného sektoru) - jednorázové zvýšení deficitu tedy i dluhu o hodnotu odpovídající celé hodnotě kontraktu

33 Důvody pro existenci veřejného sektoru historické (tradiční) - vlivem dlouhodobého vývoje v určitých politických a ekonomických podmínkách občanské - spojení se státem z důvodů: státní školy, státní byty, státní podpora výstavby bytů, zdravotnictví - z určité části financuje stát, různé formy sociální pomoci, platba daní, cca 20 % občanů je zaměstnáno ve státním sektoru, stát ovlivňuje ceny (nejčastěji formou daní nebo dotací), prospěch z veřejných služeb: doprava, hygienické služby ekonomické

34 ekonomické statky pod ochranou paternalistické nařízená spotřeba veřejné statky charakteristiky (klasifikace)- produkce těchto statků je v pravomoci veřejné správy, která k jejich financování využívá prostředky z rozpočtové soustavy externality informační asymetrie důsledky (změny chování) mimoekonomické různá pojetí spravedlnosti

35 Hlavní znaky veřejného sektoru a) netržní-ocenách rozhodují volení zástupci (hlasy peněžní nahrazeny hlasy voličů -obyvatel), rozhoduje se v něm veřejnou volbou, tj. politickým hlasováním b) produkce veřejných statků pro zajištění potřeb, u kterých nelze snadno technicky zjistit konkrétní uživatele a konzumenty, činnost organizací veřejného sektoru financována z rozpočtových zdrojů c) absence ziskového motivu-co nejkvalitnější zajištění požadovaného množství výrobků a služeb při dodržení základních norem hospodárnosti (problém nižší hmotné zainteresovanosti příslušných pracovníků, problém efektivnosti )

36 d) řízen a spravován orgány veřejné správy-státní správa a samospráva měst a obcí e) podléhá veřejné kontrole právo a povinnost veřejnosti přímo nebo prostřednictvím svých zástupců kontrolovat ukazatele

37 Problémy s úlohou státu má stát dostatek informací k tomu, aby určil, co je nutné a správné? má moc k tomu donutit ekonomické prvky chovat se způsobem, který považuje za správný? plní stát své funkce stále i bez ohledu na to, jakým způsobem je sestavena vláda? (volební cyklus) zná vláda teorii? je ochotna je respektovat? má politickou vůli prosazovat opatření? má vláda účinné nástroje k prosazení určitých zájmů?