MASARYKOVA UNIVERZITA
|
|
- Milada Pospíšilová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Jan BLAŽEK PERMAKULTURA A KOMUNITA trvalá udržitelnost na příkladu socioenvironmentálních komunitních projektů Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Ivan Andráško, PhD. Brno 2013
2
3 Bibliografický záznam Autor: Název práce: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Ing. Jan Blažek Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Permakultura a komunita - trvalá udržitelnost na příkladu socioenvironmentálních komunitních projektů Geografie a kartografie Sociální geografie a regionální rozvoj Mgr. Ivan Andráško, PhD. Akademický rok: 2013 Počet stran: 70 Klíčová slova: Permakultura, trvalá udržitelnost, záměrná komunita, ropný zlom, Dánsko, Portugalsko
4
5 Bibliographic Entry Author: Title of Thesis: Degree Programme: Field of Study: Supervisor: Ing. Jan Blažek Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography Permaculture and Community Sustainability in the Case of Socioenvironmental Intentional Communities Geography and Cartography Social Geography and Regional Development Mgr. Ivan Andráško, PhD. Academic Year: 2013 Number of Pages: 70 Keywords: Permaculture, sustainability, intentional community, peak oil, Denmark, Portugal
6
7 Abstrakt Cílem diplomové práce Permakultura a komunita - Trvalá udržitelnost na příkladu socioenvironmentálních komunitních projektů je odpovědět na otázku, jaký je přínos socioenvironmentálních komunitních projektů z hlediska řešení problémů energetické krize, tak, jak tato řešení představuje permakultura. V první části práce nejprve vymezujeme pojem permakultura a následně odhalujeme, co stojí za permakulturní představou o cestě za nízkoenergetickou udržitelnou budoucností a jaká řešení permakulturní myšlení nabízí. Ve druhé části práce potom definujeme, co rozumíme pod pojmem komunita a záměrná komunita a vysvětlujeme její fungování na základě konceptů liminality, heterotopie a kolektivní identity. Ve třetí části práce potom představujeme tři případové studie fungujících socioenvironmentálních komunitních projektů a hodnotíme, jakým způsobem se tyto projekty blíží permakulturní představě o energeticky udržitelném způsobu organizace. Abstract The goal of diploma thesis Permaculture and Community Sustainability in the Case of Socioenvironmental Intentional Communities is to answer, what is the contribution of socioenvironmental community projects to the solution of problems of energy crisis from the view of permaculture. In the first part of the thesis we define the concept of permaculture and reveal the permacultural conception of low-energy sustainable future and the solution which permaculture offer. In the second part we define the concept of community and intentional community and explain its functioning on the base of concepts of liminality, heterotopy and collective identity. In the third part we present three case studies of existing socioenvironmental community projects and discuss how close are these projects to the permacultural conception of energy sustainable way of organization.
8
9 Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Student: Studijní program: Studijní obor: Jan Blažek Geografie a kartografie Regionální geografie a regionální rozvoj Ředitel Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje diplomovou práci s tématem: Permakultura Permaculture Zásady pro vypracování: Permakultúra predstavuje (nielen) myšlienkový a aplikačný koncept, orientovaný na trvalo udržateľný spôsob života ľudskej spoločnosti na Zemi. Napriek tomu, že v súčasnosti koncepcia permakultúry ry nie je veľmi známa, už v neďalekej budúcnosti tomu môže byť celkom inak. Prispieť by k tomu mala i navrhovaná diplomová ová práca. Jej cieľom by malo byť prehľadné zhodnotenie problematiky permakultúry v širšom spektre parciálnych kontextov (napr. produkcia potravín, nakladanie s odpadmi, objavovanie nových spôsobov súžitia človeka s prírodou atd.). V empirickej rovine by práca mala taktiež zhodnotiť vybrané prípadové štúdie, a to jak na území ČR, ako aj v iných krajinách. Predpokladaná štruktúra práce (podľa potreby môže byť upravená): 1. úvod, ciele práce, základná špecifikácia vybraných pojmov 2. literatúra, zdroje informácií 3. permakultúra a vo svete, permakultúra v Českej republike (príp. v SR) 4. prípadové štúdie 5. diskusia a závery
10 Rozsah grafických prací: Rozsah průvodní zprávy: podle potřeby cca 60 až 80 stran Seznam odborné literatury: Holmgren, D. (2006): Permakultura: principy a cesty nad rámec trvalé udržitelnosti. Svojanov, PermaLot, 296 s. Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ivan Andráško, PhD. Podpis vedoucího práce:... Datum zadání diplomové práce: říjen 2011 Datum odevzdání diplomové práce: do 10. května 2013 RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu Zadání práce převzal(a):... dne...
11 Prohlášení Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Ivana Andráška, PhD. a uvedl v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje. V Brně dne vlastnoruční podpis autora Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Ivanu Andráškovi, PhD. za jeho přístup k vědě i ke mně osobně, přeji mu vše dobré. Všem zaměstnancům školy děkuji rovněž. Mým rodičům a dalším blízkým lidem děkuji za podporu, kterou mi poskytovali po 21 let ve vzdělávacím systému. Dále děkuji všem dobrým lidem, které jsem na projektech obsažených v této práci potkal a diskutoval nejen o permakultuře a komunitě, jmenovitě Xaně, Gándhímu a Anně, Wallaymu, Line, Larsovi, mnoha Emilům, Steenu Møllerovi, Tove, Karolovi, Bohušovi a mnoha dalším. Jsou mi velkou inspirací. Rovněž děkuji fosilním palivům desítek řidičů, kteří mne za mým poznáním vozí stopem a já tak z permakulturního hlediska nezvyšuji svou ekologickou stopu.
12
13 OBSAH ÚVOD ŽÍT PERMAKULTURU: RECEPT NA ENERGETICKÝ PŘECHOD? SCÉNÁŘE BUDOUCÍHO VÝVOJE Čtyři cesty budoucího vývoje Čtyři cesty poklesu Role permakultury ve scénářích energetického poklesu SUKCESNÍ VÝVOJ SPOLEČNOSTI A UCHOVANÁ ENERGIE Ekologické modely sukcese Klasická sukcese lidské společnosti Puls fosilních paliv Uchovaná energie PERMAKULTURNÍ PRINCIPY Etické principy principů permakulturního designu Energetické principy DOSAH PERMAKULTURY SHRNUTÍ ŽÍT KOMUNITU: UDRŽITELNOST ZÁMĚRNÝCH KOMUNIT KOMUNITA JAKO SOUNÁLEŽITOST Komunita a stát Komunita a společnost Komunita a město 1 ztráta identity Komunita a město 2 - urbánní hnutí Komunita a sociální hnutí - vznik záměrných komunit ZÁMĚRNÁ KOMUNITA Záměrná komunita a útěk od společnosti Záměrná komunita a hledání identity Záměrná komunita jako organizační struktura Opravdová komunita? TYPY ZÁMĚRNÝCH KOMUNIT A JEJICH UDRŽITELNOST Ekovesnice Cohousing SHRNUTÍ ŽÍT SOCIOENVIRONMENTÁLNÍ KOMUNITNÍ PROJEKTY... 48
14 3.1 MAKVÄRKET: A CULTURAL AND ENVIRONMETAL COLLECTIVE Jádro Vnitřní kruh Tok energie Environmentální udržitelnost a řešení energetického poklesu VALE DA LAMA Jádro Vnitřní kruh Tok energie Environmentální udržitelnost a řešení energetického poklesu EKOVESNICE FRILAND Charakter ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK PŘÍLOHY... A
15 ÚVOD I feel deeply grateful to have lived through the Age of Cheap Oil and all the opportunities it has brought me, but it s time to move on. Rob Hopkins 1 Ropný zlom nastal. 2 Jakkoli můžeme věřit v nové neobjevené zásoby ropy, je zřejmé, že době levné ropy je ceteris paribus konec. Stejně tak se hovoří o zlomu produkce plynu a dalších fosilních paliv, na kterých je naše industriální společnost závislá. Neudržitelnost současného systému netkví v samotné závislosti na fosilních zdrojích, historický nárůst relativního blahobytu a technologického pokroku vznikl právě na jejich základě. Problémem je ovšem nerespektování základní ekonomické poučky o vzácnosti zdrojů. 3 V neoliberální doktríně růst výroby generuje zaměstnanost, a tím i individuální spotřebu domácností. Ekonomové se snaží očistit rostoucí spotřebu surovin efektivitou výroby (produktivitou práce) a technologickým pokrokem, nicméně jak upozorňují mnozí v našich kruzích např. JOHANISOVÁ (2011), jinde ve světě Boulding či SCHUMACHER (1973), spotřeba roste rychleji, než tyto proměnné. Pokud jsme schopni se zadlužit v době energetického rozmachu, jak tomu bude v době poklesu? Samotná produkce energetický zdrojů má navíc mnoho geopolitických, socioekonomických a environmentálních dopadů. 4 Jakkoli jsou znečištění životního prostředí či exploatace území a obyvatel rozvojových zemí významnými prvky debaty, zásadní je z ekonomického hlediska fakt, že trh ropy je ve vzájemné korelaci s agroprůmyslem, a to díky biopalivům, pesticidům a hnojivům či technizaci zemědělství. Volatilita a růst cen ropy tak ovlivňuje nejen globální ekonomiku a finanční trhy (8 z 10 největších korporací jsou ropné a energetické společnosti 5 ), ale také individuálního spotřebitele při uspokojování základních potřeb jako je jídlo (např. potravinová krize v roce 2008). V době, kdy se znakem modernity mimo jiné chápe pokles zaměstnanosti v zemědělství a agrární průmysl se vyznačuje značnou koncentrací, monokulturizací a závislostí v energetických vstupech i ve výstupu - exportech/importech, můžeme při přijetí premisy o poklesu produkce fosilních zdrojů hovořit nikoli pouze o ekonomické, ale o civilizační energetické krizi. Není úlohou této práce rozebírat velké množství parciálních kontextů energetické a ekonomické krize, ani charakterizovat trhy energetických zdrojů a potravin. Rovněž se systematicky nesnažím o dekonstrukci neoliberálního paradigmatu, byť v textu a priori vycházím z předpokladu, že současné paradigma není v době energetického poklesu 1 HOPKINS (2009). Rob Hopkins je zakladatel Transition Initiative a permakulturní designér. 2 V dubnu 2011 hlavní ekonom IEA (International Energy Agency) Fatih Birol oznámil, že tzv. ropný zlom, tedy situace, kdy lidstvo vytěžilo a zpracovalo polovinu dosažitelných zásob ropy, globálně nastal pravděpodobně v roce 2006 (GRUBB, 2011). 3 Autor je ekonom. 4 Problematikou energetických zdrojů jsem se věnoval v bakalářské práci Konflikt v deltě Nigeru, ropná implikace (BLAŽEK, 2011) i v diplomové práci Environmentální a sociálněekonomické dopady produkce biopaliv v mezinárodním měřítku (BLAŽEK, 2012). Dovoluji si tudíž krátce uvést svou pozici v debatě. 5 WIKIPEDIA (online). Kromě energetických společností se v žebříčku čelně umisťují také finanční instituce, výrobci automobilů a dodavatelé spotřebního zboží a potravin. 9
16 udržitelné. 6 Kromě energetické a ekonomické krize žijeme navíc v krizi environmentální. I zde bychom mohli dlouze vysvětlovat a zkoumat antropogenně podmíněné změny v atmosféře či hydrosféře ovlivňující globální klima, pokles biodiverzity, znečištění vod, půd, ovzduší, degradaci půd způsobenou zemědělskými praktikami či deforestaci na lokální úrovni. Všechny zmíněné problémy jsou samozřejmě provázány, koncepce této práce však není nastavena pro studium jednotlivých dopadů. V předmluvě knihy Permakultura: Principy a cesty nad rámec trvalé udržitelnosti, spoluzakladatele permakulturního konceptu Davida HOLMGRENA (2006), Stuart B. Hill přiznává permakultuře vlastnost, která jí zvýhodňuje oproti jiným více rigidním možnostem řešení civilizačního přechodu: umožňuje nám vyhnout se problémům na konci systému a minimalizovat je tím, že se zaměřuje na začátek, na vytváření designu. HOLMGREN (2006) dodává v úvodu knihy slovy Billa Mollisona, kolegy a druhého otce permakultury, že permakulturu musíme chápat jako pozitivistickou odpověď na environmentální krizi: Je spíše o tom, co chceme a můžeme udělat, než o tom s čím nesouhlasíme a chceme, aby ostatní změnili. Ve skutečnosti byl permakulturní koncept těmito dvěma australskými ekology vytvořen v 70. letech 20. století jako odpověď na ropné šoky a zprávu Římského klubu - Meze růstu. Přestože se jedná o poměrně známý a používaný termín, dodnes se vedou mezi permakulturisty spory, co vlastně permakultura je a co zahrnuje. GREER (2010) toto komentuje: One of the reasons I tend to be a bit wary about permaculture is that I have yet to hear a simple, clear, jargon- and promotion-free description of what permaculture, as a contemporary social movement, actually means. Slovo permakultura bylo Holmgrenem a Mollisonem vymyšleno pro integrovaný, vyvíjející se systém trvalek a sebeobnovujících se rostlinných a živočišných druhů, které jsou užitečné pro člověka, resp. v širší definici jako uvědoměle přeměněná krajina, napodobující přirozené vztahy a vzorce z přírody, která poskytuje dostatek potravy, vlákna a energie k uspokojení místních potřeb, k vytvoření udržitelných lidských obydlí a životního prostředí. Tato definice zdála se být široká již samotným autorům, Holmgren ji přetransformoval na použití systémů a designových principů vedoucích k přiblížení se uvedené vizi. V této koncepci tak permakultura neznačí krajinu či ekologické zahradničení, udržitelné farmaření, energeticky efektivní stavby či ekovesnice jako takové. Je to způsob navrhování, zakládání, řízení a vylepšování těchto snah o udržitelnou budoucnost, o udržitelné lidské obydlí a jeho okolí, o udržitelné živobytí. Pro tento účel bylo zakladateli vytvořeno 12 principů permakulturního designu. Slovo permakultura (permaculture) vzniklo ze spojení slov PERMAnent agriculture, v obecném používání, stejně však již ve zmíněných 6 Krátkou poznámku si neodpustím, byť bych se nerad na úzkém rozsahu dostal k bezpředmětné normativnosti. Nebezpečí vidím z ideového pohledu v politickém konstruktu záměny kapitalismu a svobody, vytváření hodnotového rámce materiální spotřeby a individualismu, představě amerického snu ve smyslu everyone can make it či self-made man a na druhé straně v nerovnoměrném ohodnocení práce a kapitálu, deformaci motivačního faktoru k práci alokovaného v orientaci na zisk, nikoli na kvalitu a v chybějící kolektivní zodpovědnosti za lokální i globální nerovnoměrnost spotřeby zdrojů. V technické rovině se jedná o neschopnost reagovat na společenské změny, (ne)neutralitu peněz, racionalitu aktérů, i přesouvání problémů a krizí v prostoru příp. čase. 10
17 definicích se používá i ve smyslu PERMAnent CULTURE. FERGUSON (2012) se ve své studii ptá permakulturních designérů, co pro ně permakultura znamená. Výsledky jsou značně široké koncepce pro designování a plánování, filozofický náhled na svět, sociální hnutí, množina farmářských a zahradnických postupů, ale i profese. Stejně jako si dodnes prochází definiční polysémií paralelní koncept trvalé udržitelnosti, permakultura, byť vznikla na akademické půdě, není ve vědeckých kruzích výlučně definována a každý ji chápe trochu jinak v různých kontextech. Lepšímu ukotvení zřejmě nepomohli ani autoři zakladatelé. Začněme tedy od definice udržitelného rozvoje dle OSN 7 rozvoj, který je schopen uspokojit potřeby současné generace, aniž by potlačoval schopnosti generací budoucích uspokojit své potřeby. Jinými slovy, lidská kultura se považuje za udržitelnou, pokud má schopnost reprodukovat se a zabezpečit materiální potřeby bez hrozby úpadku. Tezi nad rámec udržitelnosti z Holmgrenovy knihy pak chápeme tak, že současná vysoce energetická společnost udržitelná není a my nejsme schopni naplnit potřeby (pro nás stejně neznámé) budoucích generací. Permakulturou pak chápeme principy a cesty vedoucí k poznání, které ve světě změn a nejistot aplikujeme při postupném přizpůsobování se energetickému poklesu vedoucímu rovněž k poklesu populačnímu. Všimněme si citátu Greera, permakulturu pak můžeme chápat jako kulturu poklesu, cestu k budoucí nízkoenergetické udržitelné struktuře. Vývoj technické společnosti pravděpodobně směřuje ke vzniku udržitelné společnosti tím, jak vyčerpáme limitované zásoby fosilních paliv. J. M. Greer 8 Dle mého názoru nejšťastněji se šíři pojmu podařilo vysvětlit HEMENWAYI (2012b) pomocí Kuhnova paradigmatu. Základní cíl společnosti se mění z uspokojování lidských potřeb na uspokojování lidských potřeb a zlepšování kvality ekosystému - jedná se tedy o přesun z degenerativní na regenerativní fázi nikoli zachování statusu quo, ke kterému se hlásí trvale udržitelný rozvoj tedy o změnu paradigmatu. Dle Hemenwaye je nepraktičnost permakulturní definice v tom, že ji nelze jako designový přístup k naplnění těchto cílů plně chápat a ani jako nástroj používat, zůstaneme-li v paradigmatu starém. Velká část sociálně-ekologického hnutí se snaží na podobných základech o paradigmatickou změnu, proto permakulturu často zaměňujeme za hnutí či filozofický směr. Jedná se však o designový přístup, vedoucí k řešení problémů v novém paradigmatu, který může sociální hnutí a filozofie použít k naplnění cílů a nadesignovat svět, ve kterém jsou lidské potřeby uspokojeny a zdraví ekosystému zlepšeno. 9 Rámcově podobných či doplňkových definic je nespočet, a to i díky tomu, že se informace, zkušenosti a hodnoty přesouvají mezi lidmi horizontálně, resp. zdola nahoru. To je pro šíření permakultury sice 7 Jednalo se o zprávu A/42/427 tzv. Brundtlandovy komise Valnému shromáždění OSN v roce 1987 (UN, 1987, 43). 8 GREER (2009). Autor je spisovatel, blogger a futurolog. 9 GREER (2010) má však na takovou definici svůj názor: Permaculture is a design system. It can therefore be compared with other design systems, some of which will be more useful for specific applications than it is. No design system is universally applicable to all problems, and anyone who claims that their design system is universally applicable demonstrates, by that claim, that they don't actually understand the design system they're promoting; you don't actually know how to use something until you can name three worthwhile things that it can't do. 11
18 velkou výhodou, ale i základním kamenem zranitelnosti celého permakulturního systému založeném na holistickém myšlení shora dolů. Holismus a rozsah měřítka od pozorování a navrhování lokálních mikroekosystémů po celospolečenský design je největší výzvou badatele snažícího se permakulturu uchopit. Byť se z australských pionýrských iniciativ koncept rozšířil po celém světě, zakládají se permakulturní akademie a vyučují se kurzy permakulturního designu (PDC Permaculture Design Courses), akademickou obcí nebyl koncept do dnešní doby veskrze přijat. Jak říkají mnozí praktikanti, permakultura se nestuduje, permakulturně se žije. Na základě permakulturní etiky, principů a vzorů se lidé snaží často experimentálně vytvářet podhoubí znalostí, které se šíří povětšinou horizontálním směrem. V závislosti na lokálních zdrojích, místních podmínkách i vlastnostech lidí se pak přetransformovávají dále. Mnohé z nástrojů, které byly ozkoušeny a mají své opodstatnění např. v Austrálii (např. mulčování), je obtížné uplatnit v mírném klimatu střední Evropy, základní principy a pohled na ekosystém ale zůstávají stejné. Upřímně, veskrze permakulturně žily mnohé komunity v předindustriální době a i dnes bychom našli jedince i celé tradiční kultury, které vyznávají podobné principy, aniž by měly o permakultuře ponětí. Permakultura si tedy nečiní nárok na originalitu, copyright 10 všech technik. Rozdílem je ale holistický pohled a systémové myšlení postmoderny u dnešních experimentátorů. Domnívám se, že právě systémové myšlení má z permakulturního konceptu největší potenciál akademického uplatnění, jakkoli bych si přál, aby designování permakulturních zahrad bylo součástí studia zemědělských univerzit, stavění hliněných domů akceptováno fakultami architektury a stavebními a odrůstová teorie přijata mainstreamovou ekonomií. Na předchozích řádcích jsem nabídl poněkud problematicky stanovenou definici permakultury a uvedl čtenáře do debaty. V této práci budu zkoumat, jak se permakultura žije. Pro svůj etnografický výzkum jsem se rozhodl permakulturu také žít. Nejsem sociolog ani krajinný ekolog, domnívám se ale, že v debatě sociální geografie má permakultura své důležité místo. Jako v tradičním geografickém přístupu objevování slepých míst na mapě světa se mi podařilo objevovat méně či více viditelné projekty. Vyjdeme-li z předpokladů, že permakulturu chápeme jako designový přístup pro cestu k nízkoenergetické udržitelné lidské společnosti, dle mého názoru zásadním faktorem je sdílení zdrojů, vytváření lokálních ekosystémů a lokálních ekonomik založených na kolektivizaci a kooperaci. Nejsilněji je takový vzorec patrný u tzv. záměrných komunit (intentional communities), nicméně o podobný přístup se snaží i družstevní spolky, komunitní prostory a zahrady, systémy komunitou podporovaného zemědělství či LETS (Local Exchange Trading Systems). Nejorganizovanější je z tohoto pohledu síť Transition Initiatives. 11 Já se však budu věnovat záměrným komunitám. Osobně se mi horizontálním tokem informací podařilo dostat na několik sociálně-environmentálních komunitních 10 Copyright pojmu permakultura je ale poměrně diskutovaným tématem. Pro používání pojmu pro komerční účely, je třeba mít alespoň PDC kurz (PECHOVÁ, 2011, 10). 11 Transitionnetwork.org (online) 12
19 projektů. Na základě nabídnuté teorie a případových studií se snažím odpovědět na otázku: Jaký je přínos socioenvironmentálních komunitních projektů z hlediska řešení problémů energetické krize, tak, jak tato řešení představuje permakultura? Toto považuji za cíl práce. V práci vycházím z předpokladu, že zkoumané projekty mohu považovat za komunity permakulturní, jelikož nastupují a hledají cestu k nízkoenergetické udržitelné společnosti 12 na základě širší definice permakultury - nikoli proto, že se a priori snaží pouze o design permakulturních zahrad a ekosystémů. V průběhu let jsem strávil zhruba 5 měsíců dobrovolnictvím a navštěvováním projektů v Dánsku a Portugalsku Najel jsem více než km autostopem a utratil (bez započtení zdravotního pojištění a podobných poplatků) méně než 7000 Kč. Nejen geograficky, ale také svou strukturou a zaměřením aktivit se jedná o poměrně rozdílné projekty. Hloubka etnografického výzkumu zásadně koreluje s rozdílnou dobou strávenou na projektech pohybující se od několikadenní po 3 měsíční aktivitu. Jmenovitě v práci zkoumám níže zmíněné projekty: - environmentální a kulturní kolektiv Makvärket - projekt přestavby továrny na komunitní centrum v rurálním prostředí ostrova Sjælland v Dánsku; a v širší rovině sociálněenvironmentální komunitní projekty v Kodani - vzdělávací permakulturní centrum Vale da Lama v regionu Algarve v jižním Portugalsku; - ekovesnici Friland na severu poloostrova Jutland v Dánsku zabývající se experimentálními technikami ekologického stavění, bydlení a hospodaření; 13 Pro etnografickou metodiku je nutné důsledně usměrnit výzkumný prostor. Proto v práci nejprve deduktivní metodou odvozuji, co stojí za permakulturní představou o cestě za nízkoenergetickou udržitelnou budoucností. Z těchto představ pak poukazuji na permakulturní principy jako možnosti řešení. V druhé kapitole přináším teoretický rámec 12 Je nutné si uvědomit, že trvalá udržitelnost je rozměrné téma, kterého se dotýkají jak krajně neudržitelné mocenské struktury přijímáním různých kritérií a udržitelných politik, tak i aktéři ekosociálního hnutí, formující a aplikující etické platformy hlubinné ekologie, levicového biocentrismu, ekoanarchismu, ekosocialismu, ekofeminismu, aj. Tyto platformy jsou vzhledem k předpokladům práce v úzkém vztahu k permakultuře i komunitě. Bylo by však mylné je mezi sebou zaměňovat (markantní je např. rozdíl v radikálním biocentrismu hlubinné ekologie, oproti výrazným vlivům antropocentrismu v permakulturním designu). Jak již ale bylo zmíněno, permakulturu bychom neměli brát jako hnutí samu o sobě, ale spíše jako přístup, který má nástroje vedoucí ke změně. Ekosociálnímu hnutí by pak tento přístup měl pomáhat plnit své cíle. V případových studiích tak nenalezneme pouze experimentální permakulturní projekty (zkoumající nové techniky a možnosti designu zahrad a lidských obydlí či se zaměřením na vzdělávání), ale také projekty, které se základními permakulturními principy a etikou řídí, nejedná se však o experty na designování pozemků. Tyto projekty jsou součástí ekosociálního hnutí, které s permakulturou sympatizuje. Více o ekosociálních hnutích nabízí např. WALL (2010) či RUMAN (2006). 13 Nejprve jsem měl v plánu hodnotit i ekovesnici Zaježovou. Tu jsem však navštívil v průběhu neočekávaného místního letního festivalu, nemohu zde tedy hovořit o etnografickém výzkumu. Je třeba říci, že Zaježka je v našem okolí nejznámější ekovesnicí, o níž bylo mnohé napsáno a o níž se nejen v českých kruzích hovoří. Kupříkladu je zajímavé, že obyvatelé Zaježové nejsou s přijetím termínu komunita ztotožněni (stejně jako mnohé další komunitní projekty). Jeden víkend dobrovolnictvím jsem strávil také na rodinné usedlosti v Jindřichovicích pod Smrkem, a byť nese tato obec některé rysy ekovesnice, nelze již ji považovat za záměrnou komunitu vytvořenou aktivitami zdola (podobně jako např. obec Hostětín), proto součástí výzkumu nebude. Rovněž jsem navštívil projekt DVP (Different Vision Point), který je zajímavý tím, že se z potenciální komunitního prostoru stal prostorem experimentálním, a poněvadž na něm dnes pracuje 1 člověk jako správce a 1 člověk na rozšíření projektu, nejedná se o záměrnou komunitu, a tudíž součástí práce nebude. Nepodařilo se mi totiž zjistit důvod neúspěchu projektu jako komunity. 13
20 komunity jako společenského fenoménu. Nabízím teoretické představy o vzniku záměrné komunity na základě konceptů liminality, heterotopie a kolektivní identity. Vysvětluji, jakým způsobem se záměrná komunita jako entita utváří a jaké vlastnosti, které ovlivňují její udržitelnost, jsou pro ni obvyklé. Pomocí typologie záměrných komunit se snažím diskutovat význam komunity, jako řešení energetické krize. V empirické rovině aplikuji teoretické kontury na etnograficky nabyté informace a zkušenosti, text doplňuji dalšími příklady a v závěru práce diskutuji základní otázku práce. Jak již jsem zmínil, permakultuře se v akademickém prostředí nevěnuje mnoho pozornosti, kromě dostupných knih zakladatelů HOLMGRENA a MOLLISONA bych doporučil knihu People & Permaculture od Looby MACNAMARA (2012), k pochopení rozsahu permakulturního učení mimo rámec zemědělství a ekologie. 14 Z geografického a českého pohledu je zajímavou práce PECHOVÉ (2011), která permakulturu nabízí jako alternativu současné silně lobbované zemědělské produkce s mnoha důsledky. Navíc poskytuje studii permakulturních projektů a zahrad v ČR a na Slovensku. Většina informací týkajících se praktických technik řešení je obsažena v knihách, článcích a videích zkušenějších permakulturistů, např. v Permaculture Magazine. Problematika komunit je sociology poměrně probírané téma, já vycházím např. z publikace DELANTYHO (2003), studie MEIJERINGA (2006), a dále pak z knih vydaných v New Society Publishers, např. Diany Leafe CHRISTIAN (2003; 2007), a také z Community Magazine od instituce Fellowship for Intentional Community (FIC). Obecně lze říci, že tématem se zabývají většinou lidé, žijící permakulturní život v některé z komunit. Ti jsou poté často propojení místními a národními organizacemi, jejich webové stránky a blogy tvoří významnou sít znalostí. 15 Touto prací bych chtěl napomoci k vytvoření akademického prostoru pro permakulturu a záměrnou komunitu, stejně jako se podělit a aplikovat získané zkušenosti i ve vědeckých kruzích. 14 Např. knihovna české organizace Permakultura CS nabízí velké množství praktických permakulturních manuálů, od designování pozemků po kompostování. 15 Pokud není u citace zdroje uvedena strana, značí to buď použití zdroje online, nebo aplikaci tezí z předmluvy díla. V některých případech si autor vypůjčil knihy přes systém ebrary, omezená doba výpůjčky online mu správnou citaci stran znesnadnila. Jinak jsou citace v textu i ve vysvětlivkách standardní. 14
21 1 ŽÍT PERMAKULTURU: RECEPT NA ENERGETICKÝ PŘECHOD? If something cannot go on forever, it will stop. Herb Stein 16 Permakulturní koncept vychází z kontinuální práce Davida Holmgrena a Billa Mollisona. Obsáhlý svou šíří jako myšlenkový směr vychází ze tří základních etických principů (péče o lidi, péče o Zemi, určení hranice spotřeby a přerozdělování přebytků), jež byly vypozorovány studiem tradičních kultur žijících v harmonii se svým okolním prostředím. 17 MACNAMARA (2012, 1) principy transformuje do cíle: vytvořit harmonii vnitřní, mezilidskou a k Zemi. Mohli bychom namítnout, že se jedná o universální recept na hodnotný a udržitelný život, na udržitelnou kulturu, jehož nenaplnění tíží mnoho obyvatel této planety. Permakultura však vychází z předpokladu, že současná vysokoenergetická postmoderní společnost udržitelná není a je třeba kreativně reagovat na změny, které společnost do stavu udržitelné kultury dovedou. K tomu bylo vytvořeno 12 principů permakulturního designu. Ambicí této části práce není podat kritický pohled na konkrétní nástroje designového systému, ani hodnotit jejich ekologickou efektivitu, spíše čtenáři poskytnout hodnotový rámec, z něhož permakulturně myslící a jednající člověk vychází. Již v úvodu práce jsme si všimli, jak rozdílné úhly pohledu permakulturisté zaujímají. Dokonce zakladatelé Mollison s Holmgrenem se časem ve svém studiu rozešli. Mollison se nadále věnuje úzkému konceptu designování udržitelných systémů lidských obydlí a zahrad, Holmgren využívá permakulturních principů v systémovém myšlení hledajících vztahy mezi lidskou společností a přírodním prostředím. Pro koncepci této práce je vhodné vycházet z Holmgrenova měřítka a orientovat se na vztah permakultury k energetické krizi, byť si uvědomuji, že čtenáře ochudím o mnohé zajímavé myšlenky a víceúrovňovost permakulturního učení. V této kapitole nejprve naznačím možné scénáře vývoje společnosti ropného zlomu a funkci permakultury v jednotlivých situacích, dále se pokusím vysvětlit, z čeho pramení permakulturní předpoklad energetického poklesu, abych mohl na závěr představit reakci v podobě principů permakultury. 1.1 Scénáře budoucího vývoje Chápeme-li vizi permakultury jako cestu k nízkoenergetické udržitelné společnosti, je třeba nejprve dekódovat představy jejich představitelů o budoucím vývoji. Tab. 1 porovnává základní vlastnosti mezi průmyslovou a udržitelnou kulturou. Jakkoli uměle je 16 Herb Stein byl ekonomický poradce prezidenta Nixona. Poukazoval na fakt, že některé situace skončí samy o sobě, a není tak potřeba vynakládat politického úsilí k jejich ukončení. 17 Zadáte-li do Googlu výmluvné hesla people, Earth, care, v prohlížeči se objeví permakulturně zaměřené odkazy. 15
BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA Diplomová práce Jan Kučera Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Brno 2013 Bibliografický záznam Autor:
VíceProhlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV
Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických
VíceVY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova
VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština
VíceGlobální problémy lidstva
21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,
VíceCharakteristické rysy a základní principy industriální společnosti
Téma 4: Charakteristické rysy a základní principy industriální společnosti Lidstvo dosáhlo ve svých dějinách bodu, kdy musí přehodnotit, kam jde a jak se tam dostane. Za posledních 350 let lidé budovali
VíceEKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan
škola studijní program ČVUT, Fakulta architektury B 3501 Architektura a urbanismus předmět přednáška přednášející Ekologie I EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan podpořeno Evropský sociální fond
VíceGeografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi
Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie
VíceJakou roli hraje energetika v české ekonomice?
18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v
VíceOpatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU
Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU Bakalářské, diplomové a rigorózní práce odevzdávané k obhajobě na Přírodovědecké
VíceMožnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR
Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceJak učit o změně klimatu?
Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska
Více2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ
2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.
VíceEnergetické problémy
Energetické problémy Zdroje energie 1) Obnovitelné zdroje energie, které jsou prakticky nevyčerpatelné částečně a nebo úplně se obnovují (sluneční energie, voda, vítr, biomasa) Zdroje energie 2) Neobnovitelné
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 17. 12. 2009 2009/2157(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Zpravodaj:
VícePředmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79
Předmluva 13 1 Definice biologie ochrany přírody 15 Podstata a původ biologie ochrany přírody 17 Filozofické základy biologie ochrany přírody 19 Význam biologie ochrany přírody 22 Mezioborový přístup -
VícePokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU
Opatření děkana Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity č. 12 / 2018 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU (ve znění účinném od 15.12.2018)
VíceENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST. Tomáš Hák, Alena Oulehlová, Svatava Janoušková a kolektiv
ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST Tomáš Hák, Alena Oulehlová, Svatava Janoušková a kolektiv Kniha svým obsahem navazuje na projekt Integrované hodnocení dopadů globálních změn na environmentální bezpečnost České
VíceSmart Life = schopnost přežít hlavní rizika
Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 31.5.2013
VíceDokument ze zasedání B7-0000/2013. předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-0000/2013
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Dokument ze zasedání 22. 4. 2013 B7-0000/2013 NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-0000/2013 v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu o mikrogeneraci
VíceOdhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)
Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam
Více2. Dne 22. listopadu 2016 přijala Komise sdělení nazvané Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti: evropské úsilí v oblasti udržitelnosti.
Rada Evropské unie Brusel 25. září 2017 (OR. en) 12255/17 AGRI 481 DEVGEN 199 ENV 752 ONU 115 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Zvláštní výbor pro zemědělství / Rada Provádění
VíceNová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století
Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik Ing. Ivana Foldynová - expert v oblasti regionálního rozvoje a prostorového
VíceObnovitelné zdroje energie
Obnovitelné zdroje energie Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.08 Vzdělávací oblast: Přírodověda zdroje energie Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané
VíceKonference 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině
Konference 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz Cíle vzdělávání a) Vzhledem
VíceBEYOND ECONOMIC GROWTH.
1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného
VíceITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič
VYUŽIT ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY Pavel Noskievič Zelená kniha Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii COM (2006) 105, 8.března 2006 Tři i
VíceSpecifikum zemědělství a jeho postavení v národním hospodářství. doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.
Specifikum zemědělství a jeho postavení v národním doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. 1. Specifikum zemědělství Zemědělství, jako odvětví materiální výroby, slouží svými produkty především k uspokojování
VíceSSOS_ZE_3.17 Trvale udržitelný rozvoj
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.17
VíceHLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin
VíceMakroekonomie I. Podstata a východiska. Definice: Přednáška 2. Ekonomický růst. Osnova přednášky: Ekonomický růst. Definování ekonomického růstu
Přednáška 2. Ekonomický růst Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Podstatné ukazatele výkonnosti ekonomiky souhrnné opakování předchozí přednášky Potenciální produkt
Více6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník
Ekosystémy 5. Průřezové téma - ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník les (les v našem okolí; produkční a mimoprodukční významy lesa) pole (změny okolní krajiny vlivem význam způsoby
VíceB104MFS Marketing finančních služeb
B104MFS Marketing finančních služeb - vyučující předmětu - osnova předmětu/is BIVŠ - ukončení předmětu Václav Kupec Předmět - představení předmětu Holistická koncepce marketingu je dynamická koncepce opírající
VíceObsah. Předmluva 9. Úvodem 11
Obsah Předmluva 9 Úvodem 11 1 Základy ekologie 14 1.1 Historie ekologie 14 1.2 Organismus a prostředí 14 1.2.1 Život a jeho vlastnosti 14 1.2.2 Autotrofní a heterotrofní organismy 15 1.2.3 Přizpůsobení
Více6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník
5. Průřezové téma - ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník Ekosystémy les (les v našem okolí; produkční a mimoprodukční významy lesa) pole (změny okolní krajiny vlivem význam způsoby
VíceSpolečná zemědělská politika po roce 2020
Společná zemědělská politika po roce 2020 Návrh EK a dopady české zemědělce AUTOR: Martin Pýcha Pozice ZS ČR k návrhu SZP EU 2020+ 1. Rozpočet EK navrhla snížit rozpočet pro SZP o 5 % (o 12% ve stálých
VíceTransformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika
KONFERENCE: Integrovaný přístup k sociálním, bezpečnostním a zdravotním rizikům Transformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik ACCENDO -
VíceRozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků
Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků Roman Portužák ředitel odboru elektroenergetiky Obsah. OZE jako součást energetické strategie ČR 2. Podpora OZE 3.
VíceSociologie a péče o životní prostředí
Sociologie a péče o životní prostředí Jméno, příjmení, tituly:................................................................................. Datum:.................................................................................................................
VíceStabilita energetických
Stabilita energetických systémů nebo chaos? Stabilita energetických systémů nebo chaos? Ing. Ivan Beneš,, CityPlan spol. s r.o. Konference PERCH, Praha, 14. října 2008 1 Obsah prezentace Přesv esvědčivost
Více8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy
8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,
VíceGlobální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru
Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy - příčiny primární postupná dominance člověka jako druhu, jeho nadvláda nad predátory, oslabení přirozených
VíceMojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství
Ekonomie kolem nás Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství mojmir.sabolovic@law.muni.cz PROGRAM PŘEDNÁŠEK 1. Přednáška - Ekonomie kolem nás přednášející: Ing. Bc. Mojmír Sabolovič, Ph.D. 2. přednáška
VíceCelková charakteristika 21. světového kongresu WEC
Celková charakteristika 21. světového kongresu WEC Ing. Miroslav Vrba, CSc., předseda EK ČR/WEC Celková charakteristika 21. světového kongresu WEC Heslo Kongresu Hledejme řešení k problémům světové energetiky
VíceGLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální
VíceStruktura krajiny. NOK, přednáška
Struktura krajiny NOK, přednáška Struktura krajiny Krajinu můžeme vyjádřit souborem parametrů, tj. ukazatelů, které charakterizují její stav, strukturu, fungování a chování (dynamika, vývoj). - známe pouze
VíceEkologická stabilita lesních ekosystémů v krajině
Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, Mgr. Martin Polívka DiS. MZe Územní systém ekologické stability (ÚSES) a jeho prvky jsou typem území
VícePRŮVODCE FORMÁLNÍMI ÚPRAVAMI DISERTAČNÍCH PRACÍ NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ MU
PRŮVODCE FORMÁLNÍMI ÚPRAVAMI DISERTAČNÍCH PRACÍ NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ MU Celá práce musí být vytištěna jednostranně ve formátu A4 nebo B5 s velikostí písma Arial 10pt nebo Times New Roman 12pt (případně
VíceTematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika
Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit
VíceJARNÍ ŠKOLA Zdravých měst
JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Litoměřice, 16. března 2016 www.zdravamesta.cz/js2016 Akce byla podpořena z Programu švýcarsko-české spolupráce. Supported by a grant from Switzerland through the
VícePrioritní výzkumné cíle
Návrh projektu musí naplňovat jeden hlavní Prioritní výzkumný cíl. Prioritní výzkumné cíle Č. j.: TACR/1-32/2019 Uchazeč v příslušném poli elektronického návrhu projektu popíše, jak jeho návrh projektu
VíceEvropa účinněji využívající zdroje Průzkum místních a regionálních orgánů Shrnutí výsledků
Evropa účinněji využívající zdroje Průzkum místních a regionálních orgánů Shrnutí výsledků CS Tyto závěry se zakládají na studii Assessment of the Resource-efficient Europe Flagship Initiative (Posouzení
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceDomácí úkol Třebenice za 20 let.
Domácí úkol Třebenice za 20 let. Před setkáním 15. října si prosím promyslete: jaké chceme Třebenice za 20 let? 1. Jak mají vypadat? (nové plochy / plochy přestaveb co na nich bude, jaká kriteria pro umístění?)
VíceVyužívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010
Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických
VíceMAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti
MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro
VíceENVIRONMENTALISTIKA GYM
ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,
VíceSTABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU
STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický
VíceVýzvy a doporučení pro odvětví mobilních telekomunikací. Ing. Aleš Rod, Ph.D Praha, Česká republika
Výzvy a doporučení pro odvětví mobilních telekomunikací Ing. Aleš Rod, Ph.D. 06. 11. 2018 Praha, Česká republika 1. Vývoj klíčových ukazatelů trhu 2. Výzvy odvětví mobilních komunikací 3. Klíčové podmínky
VíceUdržitelný rozvoj města: Scénáře budoucího vývoje města Ústí nad Labem
Udržitelný rozvoj města: Scénáře budoucího vývoje města Ústí nad Labem Eliška K. Lorencová Udržitelná adaptace města Ústí nad Labem na klimatické změny, 31. října 2016 Co jsou scénáře? Vytyčení různých
VíceOdhad vývoje agroklimatických podmínek v důsledku změny klimatu
30.1.2017, Brno Připravil: Ing. Petr Hlavinka, Ph.D. Habilitační přednáška Obor: Obecná produkce rostlinná Odhad vývoje agroklimatických podmínek v důsledku změny klimatu Osnova přednášky Výchozí podmínky
VíceUdržitelný rozvoj města: Scénáře budoucího vývoje města Litoměřice
Udržitelný rozvoj města: Scénáře budoucího vývoje města Litoměřice Eliška K. Lorencová, Adam Emmer, David Vačkář Adaptace města Litoměřice na klimatické změny 20. dubna 2017 Co jsou scénáře? Vytyčení různých
VíceZměnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?
Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou
VíceZábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.
Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha
VíceENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030
ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo
VíceOxid uhličitý, biopaliva, společnost
Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy
VíceJak by měl být transformován sektor teplárenství a jakou roli by měl hrát
Jak by měl být transformován sektor teplárenství a jakou roli by měl hrát Ing. Josef Novák Veolia Energie ČR, a.s. Pražské evropské energetické fórum 2016 Praha, 21. 4. 2016 Jak může Strategie pro vytápění
VíceIndikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru
Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti
VíceZákladní teoretická východiska
Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství
VíceS T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T
S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management
VíceSmart Cities Co znamená udržitelnost v lokálním hledisku?
Smart Cities Co znamená udržitelnost v lokálním hledisku? Ing. Ivan Beneš Fórum pro udržitelné podnikání 3. ročník Praha, 20.3.2013 Tento příspěvek vznikl v rámci výzkumného projektu VF20112015018 Bezpečnost
VícePříští výrobní revoluce příležitost nebo hrozba?
Příští výrobní revoluce příležitost nebo hrozba? Martin Bunček Místopředseda TA ČR Technologická agentura ČR 24. 3. 2015 ČR je jedna z nejindustrializovanějších zemí Podíl zpracovatelského průmyslu na
VíceDYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství
DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj
VíceMetodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium
Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky
VíceHOSPODÁŘSKÁ SFÉRA A HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY
20. medzinárodná vedecká konferencia Riešenie krízových situácií v špecifickom prostredí, Fakulta bezpečnostného inžinierstva ŽU, Žilina, 20. - 21. máj 2015 HOSPODÁŘSKÁ SFÉRA A HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO
Víceod myšlenek k aplikacím Rut Bízková, předsedkyně TA ČR
od myšlenek k aplikacím Rut Bízková, předsedkyně TA ČR index (2=1) Stav životního prostředí v ČR Energetická náročnost hospodářství Energetická náročnost HDP v ČR [%], 23 211 Energetická náročnost hospodářství
VíceOčekávaný vývoj energetiky do roku 2040
2040 Technické, ekonomické a bezpečnostní ukazatele 2040 1 Strategické cíle energetiky ČR Bezpečnost dodávek energie = zajištění nezbytných dodávek energie pro spotřebitele i při skokové změně vnějších
VíceBřidlicový plyn a jeho dopad na ceny
Břidlicový plyn a jeho dopad na ceny Ing. Oldřich Petržilka Asociace energetických manažerů Konference AEM Klimaticko-energetická politika EU k roku 2030 Praha, 26. února 2014 Co je břidlicový plyn? Co
VíceVliv zemědělství na životní prostředí. doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.
Vliv zemědělství na životní prostředí doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. 1. Nástup vědecko-technické revoluce Vyvolány velké strukturální změny ve výrobě Nárůst specializace, koncentrace, kooperace zemědělské
VíceVYTVÁŘENÍ CHYTRÝCH, ODOLNÝCH MĚST PRO VŠECHNY
VYTVÁŘENÍ CHYTRÝCH, ODOLNÝCH MĚST PRO VŠECHNY PROJEKT SMART CITY Projekt RUGGEDISED testuje a zavádí chytrá řešení, od energií a dopravy až k digitálním technologiím, ve zkušebním prostředí tří velkých
VíceProf. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?
infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky
VíceZáklady ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Zeměpis 9. ročník Zpracoval: Mgr. Tomáš Majer Obyvatelstvo a hospodářství posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu,
VíceFórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013
Presentation Title Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013 Příspěvek pro odpolední diskusi na téma Udržitelnost v oblasti zdrojů energetika Ing. Josef Votruba, konzultant ENVIROS, s.r.o.
VíceKonference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin
Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Název projektu: Věda pro život, život pro vědu SVĚT (A) ENERGIE Dana
VíceImpulzy ze zámoz. USA a Austrálie. Prof. Milan KONEČNÝ, CSc. Laboratoř geoinformatiky a kartografie, GÚ MU, Brno
Impulzy ze zámoz moří: USA a Austrálie Prof. Milan KONEČNÝ, CSc. Laboratoř geoinformatiky a kartografie, GÚ MU, Brno USA - Clinton - 1994 NSDI - Koordinovaný sběr a přístup ke geografickým datům v USA
VíceIntegrovaný projekt VODA- Vysočina
Integrovaný projekt VODA- Vysočina zvyšování retenční kapacity zemědělské krajiny Zemědělská půda a strategické komodity: voda, potraviny, energie Konference Voda v krajině 14.4. Praha I. Fakta a obecné
VíceI N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč.
I N F L A C E Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. INFLACE 5 1 17:55 1 Výukový materiál je připraven pro 9. ročník s využitím Power
VíceZranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze
Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Seminář Návrh Strategie adaptace
VícePŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.3.2019 C(2019) 1616 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /..., kterým se mění přílohy VIII a IX směrnice 2012/27/EU, pokud jde o obsah
VíceNADACE PRO PŮDU Jiný pohled na vlastnictví a přístup k půdě
NADACE PRO PŮDU Jiný pohled na vlastnictví a přístup k půdě CO JE PRO NÁS PŮDA? Dar nikoliv komodita (stejně jako voda, vzduch, slunce a život sám) Neobnovitelný (množstvím omezený) zdroj obživy základ,
VíceCo je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VíceJe-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
VíceMakroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena
VíceBulletin Trojúhelníků Červen 2011 Č. 176 Finální text Strana 1: Odhalování Plánu Boha
Bulletin Trojúhelníků Červen 2011 Č. 176 Finální text Strana 1: Odhalování Plánu Boha Vznešené emanace Božstva stále vlévají potence světla a lásky do mysli a srdce lidské rasy. Velká Bytí na vnitřní straně
VícePOTENCIÁL A CENA ENERGETICKÝCH ÚSPOR V ČR DO ROKU 2030
POTENCIÁL A CENA ENERGETICKÝCH ÚSPOR V ČR DO ROKU 2030 Jan Harnych 320a činnosti podporující vzájemná jednání sociálních partnerů na celostátní nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů zaměstnavatelů
VíceKonvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR
Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. ledna 2007 Hospodářský ský výbor
VíceSTEPS_31.3.2010_Ivanová
Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora
Více