MASARYKOVA UNIVERZITA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Jan BLAŽEK PERMAKULTURA A KOMUNITA trvalá udržitelnost na příkladu socioenvironmentálních komunitních projektů Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Ivan Andráško, PhD. Brno 2013

2

3 Bibliografický záznam Autor: Název práce: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Ing. Jan Blažek Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Permakultura a komunita - trvalá udržitelnost na příkladu socioenvironmentálních komunitních projektů Geografie a kartografie Sociální geografie a regionální rozvoj Mgr. Ivan Andráško, PhD. Akademický rok: 2013 Počet stran: 70 Klíčová slova: Permakultura, trvalá udržitelnost, záměrná komunita, ropný zlom, Dánsko, Portugalsko

4

5 Bibliographic Entry Author: Title of Thesis: Degree Programme: Field of Study: Supervisor: Ing. Jan Blažek Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography Permaculture and Community Sustainability in the Case of Socioenvironmental Intentional Communities Geography and Cartography Social Geography and Regional Development Mgr. Ivan Andráško, PhD. Academic Year: 2013 Number of Pages: 70 Keywords: Permaculture, sustainability, intentional community, peak oil, Denmark, Portugal

6

7 Abstrakt Cílem diplomové práce Permakultura a komunita - Trvalá udržitelnost na příkladu socioenvironmentálních komunitních projektů je odpovědět na otázku, jaký je přínos socioenvironmentálních komunitních projektů z hlediska řešení problémů energetické krize, tak, jak tato řešení představuje permakultura. V první části práce nejprve vymezujeme pojem permakultura a následně odhalujeme, co stojí za permakulturní představou o cestě za nízkoenergetickou udržitelnou budoucností a jaká řešení permakulturní myšlení nabízí. Ve druhé části práce potom definujeme, co rozumíme pod pojmem komunita a záměrná komunita a vysvětlujeme její fungování na základě konceptů liminality, heterotopie a kolektivní identity. Ve třetí části práce potom představujeme tři případové studie fungujících socioenvironmentálních komunitních projektů a hodnotíme, jakým způsobem se tyto projekty blíží permakulturní představě o energeticky udržitelném způsobu organizace. Abstract The goal of diploma thesis Permaculture and Community Sustainability in the Case of Socioenvironmental Intentional Communities is to answer, what is the contribution of socioenvironmental community projects to the solution of problems of energy crisis from the view of permaculture. In the first part of the thesis we define the concept of permaculture and reveal the permacultural conception of low-energy sustainable future and the solution which permaculture offer. In the second part we define the concept of community and intentional community and explain its functioning on the base of concepts of liminality, heterotopy and collective identity. In the third part we present three case studies of existing socioenvironmental community projects and discuss how close are these projects to the permacultural conception of energy sustainable way of organization.

8

9 Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Student: Studijní program: Studijní obor: Jan Blažek Geografie a kartografie Regionální geografie a regionální rozvoj Ředitel Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje diplomovou práci s tématem: Permakultura Permaculture Zásady pro vypracování: Permakultúra predstavuje (nielen) myšlienkový a aplikačný koncept, orientovaný na trvalo udržateľný spôsob života ľudskej spoločnosti na Zemi. Napriek tomu, že v súčasnosti koncepcia permakultúry ry nie je veľmi známa, už v neďalekej budúcnosti tomu môže byť celkom inak. Prispieť by k tomu mala i navrhovaná diplomová ová práca. Jej cieľom by malo byť prehľadné zhodnotenie problematiky permakultúry v širšom spektre parciálnych kontextov (napr. produkcia potravín, nakladanie s odpadmi, objavovanie nových spôsobov súžitia človeka s prírodou atd.). V empirickej rovine by práca mala taktiež zhodnotiť vybrané prípadové štúdie, a to jak na území ČR, ako aj v iných krajinách. Predpokladaná štruktúra práce (podľa potreby môže byť upravená): 1. úvod, ciele práce, základná špecifikácia vybraných pojmov 2. literatúra, zdroje informácií 3. permakultúra a vo svete, permakultúra v Českej republike (príp. v SR) 4. prípadové štúdie 5. diskusia a závery

10 Rozsah grafických prací: Rozsah průvodní zprávy: podle potřeby cca 60 až 80 stran Seznam odborné literatury: Holmgren, D. (2006): Permakultura: principy a cesty nad rámec trvalé udržitelnosti. Svojanov, PermaLot, 296 s. Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ivan Andráško, PhD. Podpis vedoucího práce:... Datum zadání diplomové práce: říjen 2011 Datum odevzdání diplomové práce: do 10. května 2013 RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu Zadání práce převzal(a):... dne...

11 Prohlášení Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Ivana Andráška, PhD. a uvedl v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje. V Brně dne vlastnoruční podpis autora Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Ivanu Andráškovi, PhD. za jeho přístup k vědě i ke mně osobně, přeji mu vše dobré. Všem zaměstnancům školy děkuji rovněž. Mým rodičům a dalším blízkým lidem děkuji za podporu, kterou mi poskytovali po 21 let ve vzdělávacím systému. Dále děkuji všem dobrým lidem, které jsem na projektech obsažených v této práci potkal a diskutoval nejen o permakultuře a komunitě, jmenovitě Xaně, Gándhímu a Anně, Wallaymu, Line, Larsovi, mnoha Emilům, Steenu Møllerovi, Tove, Karolovi, Bohušovi a mnoha dalším. Jsou mi velkou inspirací. Rovněž děkuji fosilním palivům desítek řidičů, kteří mne za mým poznáním vozí stopem a já tak z permakulturního hlediska nezvyšuji svou ekologickou stopu.

12

13 OBSAH ÚVOD ŽÍT PERMAKULTURU: RECEPT NA ENERGETICKÝ PŘECHOD? SCÉNÁŘE BUDOUCÍHO VÝVOJE Čtyři cesty budoucího vývoje Čtyři cesty poklesu Role permakultury ve scénářích energetického poklesu SUKCESNÍ VÝVOJ SPOLEČNOSTI A UCHOVANÁ ENERGIE Ekologické modely sukcese Klasická sukcese lidské společnosti Puls fosilních paliv Uchovaná energie PERMAKULTURNÍ PRINCIPY Etické principy principů permakulturního designu Energetické principy DOSAH PERMAKULTURY SHRNUTÍ ŽÍT KOMUNITU: UDRŽITELNOST ZÁMĚRNÝCH KOMUNIT KOMUNITA JAKO SOUNÁLEŽITOST Komunita a stát Komunita a společnost Komunita a město 1 ztráta identity Komunita a město 2 - urbánní hnutí Komunita a sociální hnutí - vznik záměrných komunit ZÁMĚRNÁ KOMUNITA Záměrná komunita a útěk od společnosti Záměrná komunita a hledání identity Záměrná komunita jako organizační struktura Opravdová komunita? TYPY ZÁMĚRNÝCH KOMUNIT A JEJICH UDRŽITELNOST Ekovesnice Cohousing SHRNUTÍ ŽÍT SOCIOENVIRONMENTÁLNÍ KOMUNITNÍ PROJEKTY... 48

14 3.1 MAKVÄRKET: A CULTURAL AND ENVIRONMETAL COLLECTIVE Jádro Vnitřní kruh Tok energie Environmentální udržitelnost a řešení energetického poklesu VALE DA LAMA Jádro Vnitřní kruh Tok energie Environmentální udržitelnost a řešení energetického poklesu EKOVESNICE FRILAND Charakter ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK PŘÍLOHY... A

15 ÚVOD I feel deeply grateful to have lived through the Age of Cheap Oil and all the opportunities it has brought me, but it s time to move on. Rob Hopkins 1 Ropný zlom nastal. 2 Jakkoli můžeme věřit v nové neobjevené zásoby ropy, je zřejmé, že době levné ropy je ceteris paribus konec. Stejně tak se hovoří o zlomu produkce plynu a dalších fosilních paliv, na kterých je naše industriální společnost závislá. Neudržitelnost současného systému netkví v samotné závislosti na fosilních zdrojích, historický nárůst relativního blahobytu a technologického pokroku vznikl právě na jejich základě. Problémem je ovšem nerespektování základní ekonomické poučky o vzácnosti zdrojů. 3 V neoliberální doktríně růst výroby generuje zaměstnanost, a tím i individuální spotřebu domácností. Ekonomové se snaží očistit rostoucí spotřebu surovin efektivitou výroby (produktivitou práce) a technologickým pokrokem, nicméně jak upozorňují mnozí v našich kruzích např. JOHANISOVÁ (2011), jinde ve světě Boulding či SCHUMACHER (1973), spotřeba roste rychleji, než tyto proměnné. Pokud jsme schopni se zadlužit v době energetického rozmachu, jak tomu bude v době poklesu? Samotná produkce energetický zdrojů má navíc mnoho geopolitických, socioekonomických a environmentálních dopadů. 4 Jakkoli jsou znečištění životního prostředí či exploatace území a obyvatel rozvojových zemí významnými prvky debaty, zásadní je z ekonomického hlediska fakt, že trh ropy je ve vzájemné korelaci s agroprůmyslem, a to díky biopalivům, pesticidům a hnojivům či technizaci zemědělství. Volatilita a růst cen ropy tak ovlivňuje nejen globální ekonomiku a finanční trhy (8 z 10 největších korporací jsou ropné a energetické společnosti 5 ), ale také individuálního spotřebitele při uspokojování základních potřeb jako je jídlo (např. potravinová krize v roce 2008). V době, kdy se znakem modernity mimo jiné chápe pokles zaměstnanosti v zemědělství a agrární průmysl se vyznačuje značnou koncentrací, monokulturizací a závislostí v energetických vstupech i ve výstupu - exportech/importech, můžeme při přijetí premisy o poklesu produkce fosilních zdrojů hovořit nikoli pouze o ekonomické, ale o civilizační energetické krizi. Není úlohou této práce rozebírat velké množství parciálních kontextů energetické a ekonomické krize, ani charakterizovat trhy energetických zdrojů a potravin. Rovněž se systematicky nesnažím o dekonstrukci neoliberálního paradigmatu, byť v textu a priori vycházím z předpokladu, že současné paradigma není v době energetického poklesu 1 HOPKINS (2009). Rob Hopkins je zakladatel Transition Initiative a permakulturní designér. 2 V dubnu 2011 hlavní ekonom IEA (International Energy Agency) Fatih Birol oznámil, že tzv. ropný zlom, tedy situace, kdy lidstvo vytěžilo a zpracovalo polovinu dosažitelných zásob ropy, globálně nastal pravděpodobně v roce 2006 (GRUBB, 2011). 3 Autor je ekonom. 4 Problematikou energetických zdrojů jsem se věnoval v bakalářské práci Konflikt v deltě Nigeru, ropná implikace (BLAŽEK, 2011) i v diplomové práci Environmentální a sociálněekonomické dopady produkce biopaliv v mezinárodním měřítku (BLAŽEK, 2012). Dovoluji si tudíž krátce uvést svou pozici v debatě. 5 WIKIPEDIA (online). Kromě energetických společností se v žebříčku čelně umisťují také finanční instituce, výrobci automobilů a dodavatelé spotřebního zboží a potravin. 9

16 udržitelné. 6 Kromě energetické a ekonomické krize žijeme navíc v krizi environmentální. I zde bychom mohli dlouze vysvětlovat a zkoumat antropogenně podmíněné změny v atmosféře či hydrosféře ovlivňující globální klima, pokles biodiverzity, znečištění vod, půd, ovzduší, degradaci půd způsobenou zemědělskými praktikami či deforestaci na lokální úrovni. Všechny zmíněné problémy jsou samozřejmě provázány, koncepce této práce však není nastavena pro studium jednotlivých dopadů. V předmluvě knihy Permakultura: Principy a cesty nad rámec trvalé udržitelnosti, spoluzakladatele permakulturního konceptu Davida HOLMGRENA (2006), Stuart B. Hill přiznává permakultuře vlastnost, která jí zvýhodňuje oproti jiným více rigidním možnostem řešení civilizačního přechodu: umožňuje nám vyhnout se problémům na konci systému a minimalizovat je tím, že se zaměřuje na začátek, na vytváření designu. HOLMGREN (2006) dodává v úvodu knihy slovy Billa Mollisona, kolegy a druhého otce permakultury, že permakulturu musíme chápat jako pozitivistickou odpověď na environmentální krizi: Je spíše o tom, co chceme a můžeme udělat, než o tom s čím nesouhlasíme a chceme, aby ostatní změnili. Ve skutečnosti byl permakulturní koncept těmito dvěma australskými ekology vytvořen v 70. letech 20. století jako odpověď na ropné šoky a zprávu Římského klubu - Meze růstu. Přestože se jedná o poměrně známý a používaný termín, dodnes se vedou mezi permakulturisty spory, co vlastně permakultura je a co zahrnuje. GREER (2010) toto komentuje: One of the reasons I tend to be a bit wary about permaculture is that I have yet to hear a simple, clear, jargon- and promotion-free description of what permaculture, as a contemporary social movement, actually means. Slovo permakultura bylo Holmgrenem a Mollisonem vymyšleno pro integrovaný, vyvíjející se systém trvalek a sebeobnovujících se rostlinných a živočišných druhů, které jsou užitečné pro člověka, resp. v širší definici jako uvědoměle přeměněná krajina, napodobující přirozené vztahy a vzorce z přírody, která poskytuje dostatek potravy, vlákna a energie k uspokojení místních potřeb, k vytvoření udržitelných lidských obydlí a životního prostředí. Tato definice zdála se být široká již samotným autorům, Holmgren ji přetransformoval na použití systémů a designových principů vedoucích k přiblížení se uvedené vizi. V této koncepci tak permakultura neznačí krajinu či ekologické zahradničení, udržitelné farmaření, energeticky efektivní stavby či ekovesnice jako takové. Je to způsob navrhování, zakládání, řízení a vylepšování těchto snah o udržitelnou budoucnost, o udržitelné lidské obydlí a jeho okolí, o udržitelné živobytí. Pro tento účel bylo zakladateli vytvořeno 12 principů permakulturního designu. Slovo permakultura (permaculture) vzniklo ze spojení slov PERMAnent agriculture, v obecném používání, stejně však již ve zmíněných 6 Krátkou poznámku si neodpustím, byť bych se nerad na úzkém rozsahu dostal k bezpředmětné normativnosti. Nebezpečí vidím z ideového pohledu v politickém konstruktu záměny kapitalismu a svobody, vytváření hodnotového rámce materiální spotřeby a individualismu, představě amerického snu ve smyslu everyone can make it či self-made man a na druhé straně v nerovnoměrném ohodnocení práce a kapitálu, deformaci motivačního faktoru k práci alokovaného v orientaci na zisk, nikoli na kvalitu a v chybějící kolektivní zodpovědnosti za lokální i globální nerovnoměrnost spotřeby zdrojů. V technické rovině se jedná o neschopnost reagovat na společenské změny, (ne)neutralitu peněz, racionalitu aktérů, i přesouvání problémů a krizí v prostoru příp. čase. 10

17 definicích se používá i ve smyslu PERMAnent CULTURE. FERGUSON (2012) se ve své studii ptá permakulturních designérů, co pro ně permakultura znamená. Výsledky jsou značně široké koncepce pro designování a plánování, filozofický náhled na svět, sociální hnutí, množina farmářských a zahradnických postupů, ale i profese. Stejně jako si dodnes prochází definiční polysémií paralelní koncept trvalé udržitelnosti, permakultura, byť vznikla na akademické půdě, není ve vědeckých kruzích výlučně definována a každý ji chápe trochu jinak v různých kontextech. Lepšímu ukotvení zřejmě nepomohli ani autoři zakladatelé. Začněme tedy od definice udržitelného rozvoje dle OSN 7 rozvoj, který je schopen uspokojit potřeby současné generace, aniž by potlačoval schopnosti generací budoucích uspokojit své potřeby. Jinými slovy, lidská kultura se považuje za udržitelnou, pokud má schopnost reprodukovat se a zabezpečit materiální potřeby bez hrozby úpadku. Tezi nad rámec udržitelnosti z Holmgrenovy knihy pak chápeme tak, že současná vysoce energetická společnost udržitelná není a my nejsme schopni naplnit potřeby (pro nás stejně neznámé) budoucích generací. Permakulturou pak chápeme principy a cesty vedoucí k poznání, které ve světě změn a nejistot aplikujeme při postupném přizpůsobování se energetickému poklesu vedoucímu rovněž k poklesu populačnímu. Všimněme si citátu Greera, permakulturu pak můžeme chápat jako kulturu poklesu, cestu k budoucí nízkoenergetické udržitelné struktuře. Vývoj technické společnosti pravděpodobně směřuje ke vzniku udržitelné společnosti tím, jak vyčerpáme limitované zásoby fosilních paliv. J. M. Greer 8 Dle mého názoru nejšťastněji se šíři pojmu podařilo vysvětlit HEMENWAYI (2012b) pomocí Kuhnova paradigmatu. Základní cíl společnosti se mění z uspokojování lidských potřeb na uspokojování lidských potřeb a zlepšování kvality ekosystému - jedná se tedy o přesun z degenerativní na regenerativní fázi nikoli zachování statusu quo, ke kterému se hlásí trvale udržitelný rozvoj tedy o změnu paradigmatu. Dle Hemenwaye je nepraktičnost permakulturní definice v tom, že ji nelze jako designový přístup k naplnění těchto cílů plně chápat a ani jako nástroj používat, zůstaneme-li v paradigmatu starém. Velká část sociálně-ekologického hnutí se snaží na podobných základech o paradigmatickou změnu, proto permakulturu často zaměňujeme za hnutí či filozofický směr. Jedná se však o designový přístup, vedoucí k řešení problémů v novém paradigmatu, který může sociální hnutí a filozofie použít k naplnění cílů a nadesignovat svět, ve kterém jsou lidské potřeby uspokojeny a zdraví ekosystému zlepšeno. 9 Rámcově podobných či doplňkových definic je nespočet, a to i díky tomu, že se informace, zkušenosti a hodnoty přesouvají mezi lidmi horizontálně, resp. zdola nahoru. To je pro šíření permakultury sice 7 Jednalo se o zprávu A/42/427 tzv. Brundtlandovy komise Valnému shromáždění OSN v roce 1987 (UN, 1987, 43). 8 GREER (2009). Autor je spisovatel, blogger a futurolog. 9 GREER (2010) má však na takovou definici svůj názor: Permaculture is a design system. It can therefore be compared with other design systems, some of which will be more useful for specific applications than it is. No design system is universally applicable to all problems, and anyone who claims that their design system is universally applicable demonstrates, by that claim, that they don't actually understand the design system they're promoting; you don't actually know how to use something until you can name three worthwhile things that it can't do. 11

18 velkou výhodou, ale i základním kamenem zranitelnosti celého permakulturního systému založeném na holistickém myšlení shora dolů. Holismus a rozsah měřítka od pozorování a navrhování lokálních mikroekosystémů po celospolečenský design je největší výzvou badatele snažícího se permakulturu uchopit. Byť se z australských pionýrských iniciativ koncept rozšířil po celém světě, zakládají se permakulturní akademie a vyučují se kurzy permakulturního designu (PDC Permaculture Design Courses), akademickou obcí nebyl koncept do dnešní doby veskrze přijat. Jak říkají mnozí praktikanti, permakultura se nestuduje, permakulturně se žije. Na základě permakulturní etiky, principů a vzorů se lidé snaží často experimentálně vytvářet podhoubí znalostí, které se šíří povětšinou horizontálním směrem. V závislosti na lokálních zdrojích, místních podmínkách i vlastnostech lidí se pak přetransformovávají dále. Mnohé z nástrojů, které byly ozkoušeny a mají své opodstatnění např. v Austrálii (např. mulčování), je obtížné uplatnit v mírném klimatu střední Evropy, základní principy a pohled na ekosystém ale zůstávají stejné. Upřímně, veskrze permakulturně žily mnohé komunity v předindustriální době a i dnes bychom našli jedince i celé tradiční kultury, které vyznávají podobné principy, aniž by měly o permakultuře ponětí. Permakultura si tedy nečiní nárok na originalitu, copyright 10 všech technik. Rozdílem je ale holistický pohled a systémové myšlení postmoderny u dnešních experimentátorů. Domnívám se, že právě systémové myšlení má z permakulturního konceptu největší potenciál akademického uplatnění, jakkoli bych si přál, aby designování permakulturních zahrad bylo součástí studia zemědělských univerzit, stavění hliněných domů akceptováno fakultami architektury a stavebními a odrůstová teorie přijata mainstreamovou ekonomií. Na předchozích řádcích jsem nabídl poněkud problematicky stanovenou definici permakultury a uvedl čtenáře do debaty. V této práci budu zkoumat, jak se permakultura žije. Pro svůj etnografický výzkum jsem se rozhodl permakulturu také žít. Nejsem sociolog ani krajinný ekolog, domnívám se ale, že v debatě sociální geografie má permakultura své důležité místo. Jako v tradičním geografickém přístupu objevování slepých míst na mapě světa se mi podařilo objevovat méně či více viditelné projekty. Vyjdeme-li z předpokladů, že permakulturu chápeme jako designový přístup pro cestu k nízkoenergetické udržitelné lidské společnosti, dle mého názoru zásadním faktorem je sdílení zdrojů, vytváření lokálních ekosystémů a lokálních ekonomik založených na kolektivizaci a kooperaci. Nejsilněji je takový vzorec patrný u tzv. záměrných komunit (intentional communities), nicméně o podobný přístup se snaží i družstevní spolky, komunitní prostory a zahrady, systémy komunitou podporovaného zemědělství či LETS (Local Exchange Trading Systems). Nejorganizovanější je z tohoto pohledu síť Transition Initiatives. 11 Já se však budu věnovat záměrným komunitám. Osobně se mi horizontálním tokem informací podařilo dostat na několik sociálně-environmentálních komunitních 10 Copyright pojmu permakultura je ale poměrně diskutovaným tématem. Pro používání pojmu pro komerční účely, je třeba mít alespoň PDC kurz (PECHOVÁ, 2011, 10). 11 Transitionnetwork.org (online) 12

19 projektů. Na základě nabídnuté teorie a případových studií se snažím odpovědět na otázku: Jaký je přínos socioenvironmentálních komunitních projektů z hlediska řešení problémů energetické krize, tak, jak tato řešení představuje permakultura? Toto považuji za cíl práce. V práci vycházím z předpokladu, že zkoumané projekty mohu považovat za komunity permakulturní, jelikož nastupují a hledají cestu k nízkoenergetické udržitelné společnosti 12 na základě širší definice permakultury - nikoli proto, že se a priori snaží pouze o design permakulturních zahrad a ekosystémů. V průběhu let jsem strávil zhruba 5 měsíců dobrovolnictvím a navštěvováním projektů v Dánsku a Portugalsku Najel jsem více než km autostopem a utratil (bez započtení zdravotního pojištění a podobných poplatků) méně než 7000 Kč. Nejen geograficky, ale také svou strukturou a zaměřením aktivit se jedná o poměrně rozdílné projekty. Hloubka etnografického výzkumu zásadně koreluje s rozdílnou dobou strávenou na projektech pohybující se od několikadenní po 3 měsíční aktivitu. Jmenovitě v práci zkoumám níže zmíněné projekty: - environmentální a kulturní kolektiv Makvärket - projekt přestavby továrny na komunitní centrum v rurálním prostředí ostrova Sjælland v Dánsku; a v širší rovině sociálněenvironmentální komunitní projekty v Kodani - vzdělávací permakulturní centrum Vale da Lama v regionu Algarve v jižním Portugalsku; - ekovesnici Friland na severu poloostrova Jutland v Dánsku zabývající se experimentálními technikami ekologického stavění, bydlení a hospodaření; 13 Pro etnografickou metodiku je nutné důsledně usměrnit výzkumný prostor. Proto v práci nejprve deduktivní metodou odvozuji, co stojí za permakulturní představou o cestě za nízkoenergetickou udržitelnou budoucností. Z těchto představ pak poukazuji na permakulturní principy jako možnosti řešení. V druhé kapitole přináším teoretický rámec 12 Je nutné si uvědomit, že trvalá udržitelnost je rozměrné téma, kterého se dotýkají jak krajně neudržitelné mocenské struktury přijímáním různých kritérií a udržitelných politik, tak i aktéři ekosociálního hnutí, formující a aplikující etické platformy hlubinné ekologie, levicového biocentrismu, ekoanarchismu, ekosocialismu, ekofeminismu, aj. Tyto platformy jsou vzhledem k předpokladům práce v úzkém vztahu k permakultuře i komunitě. Bylo by však mylné je mezi sebou zaměňovat (markantní je např. rozdíl v radikálním biocentrismu hlubinné ekologie, oproti výrazným vlivům antropocentrismu v permakulturním designu). Jak již ale bylo zmíněno, permakulturu bychom neměli brát jako hnutí samu o sobě, ale spíše jako přístup, který má nástroje vedoucí ke změně. Ekosociálnímu hnutí by pak tento přístup měl pomáhat plnit své cíle. V případových studiích tak nenalezneme pouze experimentální permakulturní projekty (zkoumající nové techniky a možnosti designu zahrad a lidských obydlí či se zaměřením na vzdělávání), ale také projekty, které se základními permakulturními principy a etikou řídí, nejedná se však o experty na designování pozemků. Tyto projekty jsou součástí ekosociálního hnutí, které s permakulturou sympatizuje. Více o ekosociálních hnutích nabízí např. WALL (2010) či RUMAN (2006). 13 Nejprve jsem měl v plánu hodnotit i ekovesnici Zaježovou. Tu jsem však navštívil v průběhu neočekávaného místního letního festivalu, nemohu zde tedy hovořit o etnografickém výzkumu. Je třeba říci, že Zaježka je v našem okolí nejznámější ekovesnicí, o níž bylo mnohé napsáno a o níž se nejen v českých kruzích hovoří. Kupříkladu je zajímavé, že obyvatelé Zaježové nejsou s přijetím termínu komunita ztotožněni (stejně jako mnohé další komunitní projekty). Jeden víkend dobrovolnictvím jsem strávil také na rodinné usedlosti v Jindřichovicích pod Smrkem, a byť nese tato obec některé rysy ekovesnice, nelze již ji považovat za záměrnou komunitu vytvořenou aktivitami zdola (podobně jako např. obec Hostětín), proto součástí výzkumu nebude. Rovněž jsem navštívil projekt DVP (Different Vision Point), který je zajímavý tím, že se z potenciální komunitního prostoru stal prostorem experimentálním, a poněvadž na něm dnes pracuje 1 člověk jako správce a 1 člověk na rozšíření projektu, nejedná se o záměrnou komunitu, a tudíž součástí práce nebude. Nepodařilo se mi totiž zjistit důvod neúspěchu projektu jako komunity. 13

20 komunity jako společenského fenoménu. Nabízím teoretické představy o vzniku záměrné komunity na základě konceptů liminality, heterotopie a kolektivní identity. Vysvětluji, jakým způsobem se záměrná komunita jako entita utváří a jaké vlastnosti, které ovlivňují její udržitelnost, jsou pro ni obvyklé. Pomocí typologie záměrných komunit se snažím diskutovat význam komunity, jako řešení energetické krize. V empirické rovině aplikuji teoretické kontury na etnograficky nabyté informace a zkušenosti, text doplňuji dalšími příklady a v závěru práce diskutuji základní otázku práce. Jak již jsem zmínil, permakultuře se v akademickém prostředí nevěnuje mnoho pozornosti, kromě dostupných knih zakladatelů HOLMGRENA a MOLLISONA bych doporučil knihu People & Permaculture od Looby MACNAMARA (2012), k pochopení rozsahu permakulturního učení mimo rámec zemědělství a ekologie. 14 Z geografického a českého pohledu je zajímavou práce PECHOVÉ (2011), která permakulturu nabízí jako alternativu současné silně lobbované zemědělské produkce s mnoha důsledky. Navíc poskytuje studii permakulturních projektů a zahrad v ČR a na Slovensku. Většina informací týkajících se praktických technik řešení je obsažena v knihách, článcích a videích zkušenějších permakulturistů, např. v Permaculture Magazine. Problematika komunit je sociology poměrně probírané téma, já vycházím např. z publikace DELANTYHO (2003), studie MEIJERINGA (2006), a dále pak z knih vydaných v New Society Publishers, např. Diany Leafe CHRISTIAN (2003; 2007), a také z Community Magazine od instituce Fellowship for Intentional Community (FIC). Obecně lze říci, že tématem se zabývají většinou lidé, žijící permakulturní život v některé z komunit. Ti jsou poté často propojení místními a národními organizacemi, jejich webové stránky a blogy tvoří významnou sít znalostí. 15 Touto prací bych chtěl napomoci k vytvoření akademického prostoru pro permakulturu a záměrnou komunitu, stejně jako se podělit a aplikovat získané zkušenosti i ve vědeckých kruzích. 14 Např. knihovna české organizace Permakultura CS nabízí velké množství praktických permakulturních manuálů, od designování pozemků po kompostování. 15 Pokud není u citace zdroje uvedena strana, značí to buď použití zdroje online, nebo aplikaci tezí z předmluvy díla. V některých případech si autor vypůjčil knihy přes systém ebrary, omezená doba výpůjčky online mu správnou citaci stran znesnadnila. Jinak jsou citace v textu i ve vysvětlivkách standardní. 14

21 1 ŽÍT PERMAKULTURU: RECEPT NA ENERGETICKÝ PŘECHOD? If something cannot go on forever, it will stop. Herb Stein 16 Permakulturní koncept vychází z kontinuální práce Davida Holmgrena a Billa Mollisona. Obsáhlý svou šíří jako myšlenkový směr vychází ze tří základních etických principů (péče o lidi, péče o Zemi, určení hranice spotřeby a přerozdělování přebytků), jež byly vypozorovány studiem tradičních kultur žijících v harmonii se svým okolním prostředím. 17 MACNAMARA (2012, 1) principy transformuje do cíle: vytvořit harmonii vnitřní, mezilidskou a k Zemi. Mohli bychom namítnout, že se jedná o universální recept na hodnotný a udržitelný život, na udržitelnou kulturu, jehož nenaplnění tíží mnoho obyvatel této planety. Permakultura však vychází z předpokladu, že současná vysokoenergetická postmoderní společnost udržitelná není a je třeba kreativně reagovat na změny, které společnost do stavu udržitelné kultury dovedou. K tomu bylo vytvořeno 12 principů permakulturního designu. Ambicí této části práce není podat kritický pohled na konkrétní nástroje designového systému, ani hodnotit jejich ekologickou efektivitu, spíše čtenáři poskytnout hodnotový rámec, z něhož permakulturně myslící a jednající člověk vychází. Již v úvodu práce jsme si všimli, jak rozdílné úhly pohledu permakulturisté zaujímají. Dokonce zakladatelé Mollison s Holmgrenem se časem ve svém studiu rozešli. Mollison se nadále věnuje úzkému konceptu designování udržitelných systémů lidských obydlí a zahrad, Holmgren využívá permakulturních principů v systémovém myšlení hledajících vztahy mezi lidskou společností a přírodním prostředím. Pro koncepci této práce je vhodné vycházet z Holmgrenova měřítka a orientovat se na vztah permakultury k energetické krizi, byť si uvědomuji, že čtenáře ochudím o mnohé zajímavé myšlenky a víceúrovňovost permakulturního učení. V této kapitole nejprve naznačím možné scénáře vývoje společnosti ropného zlomu a funkci permakultury v jednotlivých situacích, dále se pokusím vysvětlit, z čeho pramení permakulturní předpoklad energetického poklesu, abych mohl na závěr představit reakci v podobě principů permakultury. 1.1 Scénáře budoucího vývoje Chápeme-li vizi permakultury jako cestu k nízkoenergetické udržitelné společnosti, je třeba nejprve dekódovat představy jejich představitelů o budoucím vývoji. Tab. 1 porovnává základní vlastnosti mezi průmyslovou a udržitelnou kulturou. Jakkoli uměle je 16 Herb Stein byl ekonomický poradce prezidenta Nixona. Poukazoval na fakt, že některé situace skončí samy o sobě, a není tak potřeba vynakládat politického úsilí k jejich ukončení. 17 Zadáte-li do Googlu výmluvné hesla people, Earth, care, v prohlížeči se objeví permakulturně zaměřené odkazy. 15

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

Globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva 21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,

Více

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan škola studijní program ČVUT, Fakulta architektury B 3501 Architektura a urbanismus předmět přednáška přednášející Ekologie I EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan podpořeno Evropský sociální fond

Více

Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU

Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU Bakalářské, diplomové a rigorózní práce odevzdávané k obhajobě na Přírodovědecké

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.08 Vzdělávací oblast: Přírodověda zdroje energie Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané

Více

B104MFS Marketing finančních služeb

B104MFS Marketing finančních služeb B104MFS Marketing finančních služeb - vyučující předmětu - osnova předmětu/is BIVŠ - ukončení předmětu Václav Kupec Předmět - představení předmětu Holistická koncepce marketingu je dynamická koncepce opírající

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 5. Průřezové téma - ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník Ekosystémy les (les v našem okolí; produkční a mimoprodukční významy lesa) pole (změny okolní krajiny vlivem význam způsoby

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 17. 12. 2009 2009/2157(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Zpravodaj:

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

SSOS_ZE_3.17 Trvale udržitelný rozvoj

SSOS_ZE_3.17 Trvale udržitelný rozvoj Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.17

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič VYUŽIT ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY Pavel Noskievič Zelená kniha Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii COM (2006) 105, 8.března 2006 Tři i

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

EVROPA A GLOBALIZACE

EVROPA A GLOBALIZACE EVROPA A GLOBALIZACE 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Evropa a globalizace V této kapitole se dozvíte: Kdy vznikla globalizace. Proč se 80. léta 20. století nazývají jako turbulentní. Jak moc jsou média

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století

Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik Ing. Ivana Foldynová - expert v oblasti regionálního rozvoje a prostorového

Více

Transformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika

Transformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika KONFERENCE: Integrovaný přístup k sociálním, bezpečnostním a zdravotním rizikům Transformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik ACCENDO -

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Název projektu: Věda pro život, život pro vědu SVĚT (A) ENERGIE Dana

Více

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Možnosti zvládání sucha a nedostatku vody v kontextu adaptačních opatřen ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Sucho & Nedostatek vody Sucho -dočasné snížení dostupného množství je způsobené například

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Zeměpis 9. ročník Zpracoval: Mgr. Tomáš Majer Obyvatelstvo a hospodářství posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu,

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 2. 2010 2009/2228(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 (PE439.100v01-00) o mobilizaci informačních a komunikačních

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami: 5.13 Environmentální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Environmentální výchova integruje všechny tematické okruhy

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Možnosti snižování KO. a jejich monitorování

Možnosti snižování KO. a jejich monitorování Možnosti snižování KO a jejich monitorování Produkce a skladba domovních/komunálních odpadů Měrná produkce 178 kg/obyvatel/ rok 1994 Nárůst produkce za 15 let o 38 % hm. (cca 2,5 % ročně) Měrná produkce

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický

Více

BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI

BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI CHARAKTERISTIKA TÉMATU Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

Vize decentralizované energetiky

Vize decentralizované energetiky Vize decentralizované energetiky Miroslav Šafařík Energetická bezpečnost a decentralizace, 26.11.2008 1 Co si lze a co nelze představit? Nízkoenergetickou metalurgii? Mechanické ovládání místo elektrického?

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Obnovitelné zdroje energie v konceptu budov s téměř nulovou spotřebou energie

Obnovitelné zdroje energie v konceptu budov s téměř nulovou spotřebou energie Obnovitelné zdroje energie v konceptu budov s téměř nulovou spotřebou energie a jako součást Velké modernizace českého stavebnictví Petr Holub, 26. října 2011 Solární energie, konference BIDS Šance pro

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd Miroslav Kravka a kol. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských

Více

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Elektronická publikace Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Zpracovaly: Bc. Jaroslava Rozprýmová a Mgr. Milica Sedláčková Témata: 1. Zemědělství a životní prostředí 2. Ekologické

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016) PŘEDMĚT TŘÍDA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE 64 MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016) Zeměpis kvinta Mgr. Martin Kulhánek UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ

Více

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky 21. února 2012 Senát Parlamentu ČR, Praha Ing. Vladimír Vlk, poradce Ministerstvo životního prostředí ČR

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč.

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. I N F L A C E Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. INFLACE 5 1 17:55 1 Výukový materiál je připraven pro 9. ročník s využitím Power

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Základní princip solárního ohřevu Absorpce slunečního záření Sluneční energie, která dopadá na zemský povrch během slunečného dne, se dokáže vyšplhat

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA MAKROEKONOMIE Blok č. 4: SPOTŘEBA Struktura tématu. úvod do nejvýznamnějších teorií spotřeby, kterými jsou: John Maynard Keynes: spotřeba a současný důchod Irving Fisher: mezičasová volba Franco Modigliani:

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14. Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu Zelený most mezi školou a praxí environmentální

Více

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut. Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010 Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Vladimír Kočí 12.12.2012. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Vladimír Kočí 12.12.2012. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti International Conference on Sustainable Energy Engineering and Application Biomass and Solar Energy for Sustainabe Development Školení účastníků projektu Inovace a rozvoj výuky ekoinovací v bakalářských

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. ledna 2007 Hospodářský ský výbor

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Možnosti zapojení českých subjektů do programu Horizont 2020 v oblasti hospodaření s vodními zdroji. 3. prosince 2014, Praha Jana Čejková, TC AV ČR

Možnosti zapojení českých subjektů do programu Horizont 2020 v oblasti hospodaření s vodními zdroji. 3. prosince 2014, Praha Jana Čejková, TC AV ČR Možnosti zapojení českých subjektů do programu Horizont 2020 v oblasti hospodaření s vodními zdroji 3. prosince 2014, Praha Jana Čejková, TC AV ČR STRUKTURA H2020 Priority: I. vynikající věda (Excellent

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Konvergence a růst: ČR a sousedé

Konvergence a růst: ČR a sousedé Konvergence a růst: ČR a sousedé Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka Ekonomický růst : očekávání a nástroje Mezinárodní vědecká konference Bankovní institut vysoká škola Praha, Kongresové

Více

17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí

17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí 17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí Změna: 123/1998 Sb. Změna: 100/2001 Sb. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, vycházejíc ze skutečnosti, že člověk

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více