MASARYKOVA UNIVERZITA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Jan BLAŽEK PERMAKULTURA A KOMUNITA trvalá udržitelnost na příkladu socioenvironmentálních komunitních projektů Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Ivan Andráško, PhD. Brno 2013

2

3 Bibliografický záznam Autor: Název práce: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Ing. Jan Blažek Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Permakultura a komunita - trvalá udržitelnost na příkladu socioenvironmentálních komunitních projektů Geografie a kartografie Sociální geografie a regionální rozvoj Mgr. Ivan Andráško, PhD. Akademický rok: 2013 Počet stran: 70 Klíčová slova: Permakultura, trvalá udržitelnost, záměrná komunita, ropný zlom, Dánsko, Portugalsko

4

5 Bibliographic Entry Author: Title of Thesis: Degree Programme: Field of Study: Supervisor: Ing. Jan Blažek Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography Permaculture and Community Sustainability in the Case of Socioenvironmental Intentional Communities Geography and Cartography Social Geography and Regional Development Mgr. Ivan Andráško, PhD. Academic Year: 2013 Number of Pages: 70 Keywords: Permaculture, sustainability, intentional community, peak oil, Denmark, Portugal

6

7 Abstrakt Cílem diplomové práce Permakultura a komunita - Trvalá udržitelnost na příkladu socioenvironmentálních komunitních projektů je odpovědět na otázku, jaký je přínos socioenvironmentálních komunitních projektů z hlediska řešení problémů energetické krize, tak, jak tato řešení představuje permakultura. V první části práce nejprve vymezujeme pojem permakultura a následně odhalujeme, co stojí za permakulturní představou o cestě za nízkoenergetickou udržitelnou budoucností a jaká řešení permakulturní myšlení nabízí. Ve druhé části práce potom definujeme, co rozumíme pod pojmem komunita a záměrná komunita a vysvětlujeme její fungování na základě konceptů liminality, heterotopie a kolektivní identity. Ve třetí části práce potom představujeme tři případové studie fungujících socioenvironmentálních komunitních projektů a hodnotíme, jakým způsobem se tyto projekty blíží permakulturní představě o energeticky udržitelném způsobu organizace. Abstract The goal of diploma thesis Permaculture and Community Sustainability in the Case of Socioenvironmental Intentional Communities is to answer, what is the contribution of socioenvironmental community projects to the solution of problems of energy crisis from the view of permaculture. In the first part of the thesis we define the concept of permaculture and reveal the permacultural conception of low-energy sustainable future and the solution which permaculture offer. In the second part we define the concept of community and intentional community and explain its functioning on the base of concepts of liminality, heterotopy and collective identity. In the third part we present three case studies of existing socioenvironmental community projects and discuss how close are these projects to the permacultural conception of energy sustainable way of organization.

8

9 Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Student: Studijní program: Studijní obor: Jan Blažek Geografie a kartografie Regionální geografie a regionální rozvoj Ředitel Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje diplomovou práci s tématem: Permakultura Permaculture Zásady pro vypracování: Permakultúra predstavuje (nielen) myšlienkový a aplikačný koncept, orientovaný na trvalo udržateľný spôsob života ľudskej spoločnosti na Zemi. Napriek tomu, že v súčasnosti koncepcia permakultúry ry nie je veľmi známa, už v neďalekej budúcnosti tomu môže byť celkom inak. Prispieť by k tomu mala i navrhovaná diplomová ová práca. Jej cieľom by malo byť prehľadné zhodnotenie problematiky permakultúry v širšom spektre parciálnych kontextov (napr. produkcia potravín, nakladanie s odpadmi, objavovanie nových spôsobov súžitia človeka s prírodou atd.). V empirickej rovine by práca mala taktiež zhodnotiť vybrané prípadové štúdie, a to jak na území ČR, ako aj v iných krajinách. Predpokladaná štruktúra práce (podľa potreby môže byť upravená): 1. úvod, ciele práce, základná špecifikácia vybraných pojmov 2. literatúra, zdroje informácií 3. permakultúra a vo svete, permakultúra v Českej republike (príp. v SR) 4. prípadové štúdie 5. diskusia a závery

10 Rozsah grafických prací: Rozsah průvodní zprávy: podle potřeby cca 60 až 80 stran Seznam odborné literatury: Holmgren, D. (2006): Permakultura: principy a cesty nad rámec trvalé udržitelnosti. Svojanov, PermaLot, 296 s. Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ivan Andráško, PhD. Podpis vedoucího práce:... Datum zadání diplomové práce: říjen 2011 Datum odevzdání diplomové práce: do 10. května 2013 RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu Zadání práce převzal(a):... dne...

11 Prohlášení Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Ivana Andráška, PhD. a uvedl v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje. V Brně dne vlastnoruční podpis autora Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Ivanu Andráškovi, PhD. za jeho přístup k vědě i ke mně osobně, přeji mu vše dobré. Všem zaměstnancům školy děkuji rovněž. Mým rodičům a dalším blízkým lidem děkuji za podporu, kterou mi poskytovali po 21 let ve vzdělávacím systému. Dále děkuji všem dobrým lidem, které jsem na projektech obsažených v této práci potkal a diskutoval nejen o permakultuře a komunitě, jmenovitě Xaně, Gándhímu a Anně, Wallaymu, Line, Larsovi, mnoha Emilům, Steenu Møllerovi, Tove, Karolovi, Bohušovi a mnoha dalším. Jsou mi velkou inspirací. Rovněž děkuji fosilním palivům desítek řidičů, kteří mne za mým poznáním vozí stopem a já tak z permakulturního hlediska nezvyšuji svou ekologickou stopu.

12

13 OBSAH ÚVOD ŽÍT PERMAKULTURU: RECEPT NA ENERGETICKÝ PŘECHOD? SCÉNÁŘE BUDOUCÍHO VÝVOJE Čtyři cesty budoucího vývoje Čtyři cesty poklesu Role permakultury ve scénářích energetického poklesu SUKCESNÍ VÝVOJ SPOLEČNOSTI A UCHOVANÁ ENERGIE Ekologické modely sukcese Klasická sukcese lidské společnosti Puls fosilních paliv Uchovaná energie PERMAKULTURNÍ PRINCIPY Etické principy principů permakulturního designu Energetické principy DOSAH PERMAKULTURY SHRNUTÍ ŽÍT KOMUNITU: UDRŽITELNOST ZÁMĚRNÝCH KOMUNIT KOMUNITA JAKO SOUNÁLEŽITOST Komunita a stát Komunita a společnost Komunita a město 1 ztráta identity Komunita a město 2 - urbánní hnutí Komunita a sociální hnutí - vznik záměrných komunit ZÁMĚRNÁ KOMUNITA Záměrná komunita a útěk od společnosti Záměrná komunita a hledání identity Záměrná komunita jako organizační struktura Opravdová komunita? TYPY ZÁMĚRNÝCH KOMUNIT A JEJICH UDRŽITELNOST Ekovesnice Cohousing SHRNUTÍ ŽÍT SOCIOENVIRONMENTÁLNÍ KOMUNITNÍ PROJEKTY... 48

14 3.1 MAKVÄRKET: A CULTURAL AND ENVIRONMETAL COLLECTIVE Jádro Vnitřní kruh Tok energie Environmentální udržitelnost a řešení energetického poklesu VALE DA LAMA Jádro Vnitřní kruh Tok energie Environmentální udržitelnost a řešení energetického poklesu EKOVESNICE FRILAND Charakter ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK PŘÍLOHY... A

15 ÚVOD I feel deeply grateful to have lived through the Age of Cheap Oil and all the opportunities it has brought me, but it s time to move on. Rob Hopkins 1 Ropný zlom nastal. 2 Jakkoli můžeme věřit v nové neobjevené zásoby ropy, je zřejmé, že době levné ropy je ceteris paribus konec. Stejně tak se hovoří o zlomu produkce plynu a dalších fosilních paliv, na kterých je naše industriální společnost závislá. Neudržitelnost současného systému netkví v samotné závislosti na fosilních zdrojích, historický nárůst relativního blahobytu a technologického pokroku vznikl právě na jejich základě. Problémem je ovšem nerespektování základní ekonomické poučky o vzácnosti zdrojů. 3 V neoliberální doktríně růst výroby generuje zaměstnanost, a tím i individuální spotřebu domácností. Ekonomové se snaží očistit rostoucí spotřebu surovin efektivitou výroby (produktivitou práce) a technologickým pokrokem, nicméně jak upozorňují mnozí v našich kruzích např. JOHANISOVÁ (2011), jinde ve světě Boulding či SCHUMACHER (1973), spotřeba roste rychleji, než tyto proměnné. Pokud jsme schopni se zadlužit v době energetického rozmachu, jak tomu bude v době poklesu? Samotná produkce energetický zdrojů má navíc mnoho geopolitických, socioekonomických a environmentálních dopadů. 4 Jakkoli jsou znečištění životního prostředí či exploatace území a obyvatel rozvojových zemí významnými prvky debaty, zásadní je z ekonomického hlediska fakt, že trh ropy je ve vzájemné korelaci s agroprůmyslem, a to díky biopalivům, pesticidům a hnojivům či technizaci zemědělství. Volatilita a růst cen ropy tak ovlivňuje nejen globální ekonomiku a finanční trhy (8 z 10 největších korporací jsou ropné a energetické společnosti 5 ), ale také individuálního spotřebitele při uspokojování základních potřeb jako je jídlo (např. potravinová krize v roce 2008). V době, kdy se znakem modernity mimo jiné chápe pokles zaměstnanosti v zemědělství a agrární průmysl se vyznačuje značnou koncentrací, monokulturizací a závislostí v energetických vstupech i ve výstupu - exportech/importech, můžeme při přijetí premisy o poklesu produkce fosilních zdrojů hovořit nikoli pouze o ekonomické, ale o civilizační energetické krizi. Není úlohou této práce rozebírat velké množství parciálních kontextů energetické a ekonomické krize, ani charakterizovat trhy energetických zdrojů a potravin. Rovněž se systematicky nesnažím o dekonstrukci neoliberálního paradigmatu, byť v textu a priori vycházím z předpokladu, že současné paradigma není v době energetického poklesu 1 HOPKINS (2009). Rob Hopkins je zakladatel Transition Initiative a permakulturní designér. 2 V dubnu 2011 hlavní ekonom IEA (International Energy Agency) Fatih Birol oznámil, že tzv. ropný zlom, tedy situace, kdy lidstvo vytěžilo a zpracovalo polovinu dosažitelných zásob ropy, globálně nastal pravděpodobně v roce 2006 (GRUBB, 2011). 3 Autor je ekonom. 4 Problematikou energetických zdrojů jsem se věnoval v bakalářské práci Konflikt v deltě Nigeru, ropná implikace (BLAŽEK, 2011) i v diplomové práci Environmentální a sociálněekonomické dopady produkce biopaliv v mezinárodním měřítku (BLAŽEK, 2012). Dovoluji si tudíž krátce uvést svou pozici v debatě. 5 WIKIPEDIA (online). Kromě energetických společností se v žebříčku čelně umisťují také finanční instituce, výrobci automobilů a dodavatelé spotřebního zboží a potravin. 9

16 udržitelné. 6 Kromě energetické a ekonomické krize žijeme navíc v krizi environmentální. I zde bychom mohli dlouze vysvětlovat a zkoumat antropogenně podmíněné změny v atmosféře či hydrosféře ovlivňující globální klima, pokles biodiverzity, znečištění vod, půd, ovzduší, degradaci půd způsobenou zemědělskými praktikami či deforestaci na lokální úrovni. Všechny zmíněné problémy jsou samozřejmě provázány, koncepce této práce však není nastavena pro studium jednotlivých dopadů. V předmluvě knihy Permakultura: Principy a cesty nad rámec trvalé udržitelnosti, spoluzakladatele permakulturního konceptu Davida HOLMGRENA (2006), Stuart B. Hill přiznává permakultuře vlastnost, která jí zvýhodňuje oproti jiným více rigidním možnostem řešení civilizačního přechodu: umožňuje nám vyhnout se problémům na konci systému a minimalizovat je tím, že se zaměřuje na začátek, na vytváření designu. HOLMGREN (2006) dodává v úvodu knihy slovy Billa Mollisona, kolegy a druhého otce permakultury, že permakulturu musíme chápat jako pozitivistickou odpověď na environmentální krizi: Je spíše o tom, co chceme a můžeme udělat, než o tom s čím nesouhlasíme a chceme, aby ostatní změnili. Ve skutečnosti byl permakulturní koncept těmito dvěma australskými ekology vytvořen v 70. letech 20. století jako odpověď na ropné šoky a zprávu Římského klubu - Meze růstu. Přestože se jedná o poměrně známý a používaný termín, dodnes se vedou mezi permakulturisty spory, co vlastně permakultura je a co zahrnuje. GREER (2010) toto komentuje: One of the reasons I tend to be a bit wary about permaculture is that I have yet to hear a simple, clear, jargon- and promotion-free description of what permaculture, as a contemporary social movement, actually means. Slovo permakultura bylo Holmgrenem a Mollisonem vymyšleno pro integrovaný, vyvíjející se systém trvalek a sebeobnovujících se rostlinných a živočišných druhů, které jsou užitečné pro člověka, resp. v širší definici jako uvědoměle přeměněná krajina, napodobující přirozené vztahy a vzorce z přírody, která poskytuje dostatek potravy, vlákna a energie k uspokojení místních potřeb, k vytvoření udržitelných lidských obydlí a životního prostředí. Tato definice zdála se být široká již samotným autorům, Holmgren ji přetransformoval na použití systémů a designových principů vedoucích k přiblížení se uvedené vizi. V této koncepci tak permakultura neznačí krajinu či ekologické zahradničení, udržitelné farmaření, energeticky efektivní stavby či ekovesnice jako takové. Je to způsob navrhování, zakládání, řízení a vylepšování těchto snah o udržitelnou budoucnost, o udržitelné lidské obydlí a jeho okolí, o udržitelné živobytí. Pro tento účel bylo zakladateli vytvořeno 12 principů permakulturního designu. Slovo permakultura (permaculture) vzniklo ze spojení slov PERMAnent agriculture, v obecném používání, stejně však již ve zmíněných 6 Krátkou poznámku si neodpustím, byť bych se nerad na úzkém rozsahu dostal k bezpředmětné normativnosti. Nebezpečí vidím z ideového pohledu v politickém konstruktu záměny kapitalismu a svobody, vytváření hodnotového rámce materiální spotřeby a individualismu, představě amerického snu ve smyslu everyone can make it či self-made man a na druhé straně v nerovnoměrném ohodnocení práce a kapitálu, deformaci motivačního faktoru k práci alokovaného v orientaci na zisk, nikoli na kvalitu a v chybějící kolektivní zodpovědnosti za lokální i globální nerovnoměrnost spotřeby zdrojů. V technické rovině se jedná o neschopnost reagovat na společenské změny, (ne)neutralitu peněz, racionalitu aktérů, i přesouvání problémů a krizí v prostoru příp. čase. 10

17 definicích se používá i ve smyslu PERMAnent CULTURE. FERGUSON (2012) se ve své studii ptá permakulturních designérů, co pro ně permakultura znamená. Výsledky jsou značně široké koncepce pro designování a plánování, filozofický náhled na svět, sociální hnutí, množina farmářských a zahradnických postupů, ale i profese. Stejně jako si dodnes prochází definiční polysémií paralelní koncept trvalé udržitelnosti, permakultura, byť vznikla na akademické půdě, není ve vědeckých kruzích výlučně definována a každý ji chápe trochu jinak v různých kontextech. Lepšímu ukotvení zřejmě nepomohli ani autoři zakladatelé. Začněme tedy od definice udržitelného rozvoje dle OSN 7 rozvoj, který je schopen uspokojit potřeby současné generace, aniž by potlačoval schopnosti generací budoucích uspokojit své potřeby. Jinými slovy, lidská kultura se považuje za udržitelnou, pokud má schopnost reprodukovat se a zabezpečit materiální potřeby bez hrozby úpadku. Tezi nad rámec udržitelnosti z Holmgrenovy knihy pak chápeme tak, že současná vysoce energetická společnost udržitelná není a my nejsme schopni naplnit potřeby (pro nás stejně neznámé) budoucích generací. Permakulturou pak chápeme principy a cesty vedoucí k poznání, které ve světě změn a nejistot aplikujeme při postupném přizpůsobování se energetickému poklesu vedoucímu rovněž k poklesu populačnímu. Všimněme si citátu Greera, permakulturu pak můžeme chápat jako kulturu poklesu, cestu k budoucí nízkoenergetické udržitelné struktuře. Vývoj technické společnosti pravděpodobně směřuje ke vzniku udržitelné společnosti tím, jak vyčerpáme limitované zásoby fosilních paliv. J. M. Greer 8 Dle mého názoru nejšťastněji se šíři pojmu podařilo vysvětlit HEMENWAYI (2012b) pomocí Kuhnova paradigmatu. Základní cíl společnosti se mění z uspokojování lidských potřeb na uspokojování lidských potřeb a zlepšování kvality ekosystému - jedná se tedy o přesun z degenerativní na regenerativní fázi nikoli zachování statusu quo, ke kterému se hlásí trvale udržitelný rozvoj tedy o změnu paradigmatu. Dle Hemenwaye je nepraktičnost permakulturní definice v tom, že ji nelze jako designový přístup k naplnění těchto cílů plně chápat a ani jako nástroj používat, zůstaneme-li v paradigmatu starém. Velká část sociálně-ekologického hnutí se snaží na podobných základech o paradigmatickou změnu, proto permakulturu často zaměňujeme za hnutí či filozofický směr. Jedná se však o designový přístup, vedoucí k řešení problémů v novém paradigmatu, který může sociální hnutí a filozofie použít k naplnění cílů a nadesignovat svět, ve kterém jsou lidské potřeby uspokojeny a zdraví ekosystému zlepšeno. 9 Rámcově podobných či doplňkových definic je nespočet, a to i díky tomu, že se informace, zkušenosti a hodnoty přesouvají mezi lidmi horizontálně, resp. zdola nahoru. To je pro šíření permakultury sice 7 Jednalo se o zprávu A/42/427 tzv. Brundtlandovy komise Valnému shromáždění OSN v roce 1987 (UN, 1987, 43). 8 GREER (2009). Autor je spisovatel, blogger a futurolog. 9 GREER (2010) má však na takovou definici svůj názor: Permaculture is a design system. It can therefore be compared with other design systems, some of which will be more useful for specific applications than it is. No design system is universally applicable to all problems, and anyone who claims that their design system is universally applicable demonstrates, by that claim, that they don't actually understand the design system they're promoting; you don't actually know how to use something until you can name three worthwhile things that it can't do. 11

18 velkou výhodou, ale i základním kamenem zranitelnosti celého permakulturního systému založeném na holistickém myšlení shora dolů. Holismus a rozsah měřítka od pozorování a navrhování lokálních mikroekosystémů po celospolečenský design je největší výzvou badatele snažícího se permakulturu uchopit. Byť se z australských pionýrských iniciativ koncept rozšířil po celém světě, zakládají se permakulturní akademie a vyučují se kurzy permakulturního designu (PDC Permaculture Design Courses), akademickou obcí nebyl koncept do dnešní doby veskrze přijat. Jak říkají mnozí praktikanti, permakultura se nestuduje, permakulturně se žije. Na základě permakulturní etiky, principů a vzorů se lidé snaží často experimentálně vytvářet podhoubí znalostí, které se šíří povětšinou horizontálním směrem. V závislosti na lokálních zdrojích, místních podmínkách i vlastnostech lidí se pak přetransformovávají dále. Mnohé z nástrojů, které byly ozkoušeny a mají své opodstatnění např. v Austrálii (např. mulčování), je obtížné uplatnit v mírném klimatu střední Evropy, základní principy a pohled na ekosystém ale zůstávají stejné. Upřímně, veskrze permakulturně žily mnohé komunity v předindustriální době a i dnes bychom našli jedince i celé tradiční kultury, které vyznávají podobné principy, aniž by měly o permakultuře ponětí. Permakultura si tedy nečiní nárok na originalitu, copyright 10 všech technik. Rozdílem je ale holistický pohled a systémové myšlení postmoderny u dnešních experimentátorů. Domnívám se, že právě systémové myšlení má z permakulturního konceptu největší potenciál akademického uplatnění, jakkoli bych si přál, aby designování permakulturních zahrad bylo součástí studia zemědělských univerzit, stavění hliněných domů akceptováno fakultami architektury a stavebními a odrůstová teorie přijata mainstreamovou ekonomií. Na předchozích řádcích jsem nabídl poněkud problematicky stanovenou definici permakultury a uvedl čtenáře do debaty. V této práci budu zkoumat, jak se permakultura žije. Pro svůj etnografický výzkum jsem se rozhodl permakulturu také žít. Nejsem sociolog ani krajinný ekolog, domnívám se ale, že v debatě sociální geografie má permakultura své důležité místo. Jako v tradičním geografickém přístupu objevování slepých míst na mapě světa se mi podařilo objevovat méně či více viditelné projekty. Vyjdeme-li z předpokladů, že permakulturu chápeme jako designový přístup pro cestu k nízkoenergetické udržitelné lidské společnosti, dle mého názoru zásadním faktorem je sdílení zdrojů, vytváření lokálních ekosystémů a lokálních ekonomik založených na kolektivizaci a kooperaci. Nejsilněji je takový vzorec patrný u tzv. záměrných komunit (intentional communities), nicméně o podobný přístup se snaží i družstevní spolky, komunitní prostory a zahrady, systémy komunitou podporovaného zemědělství či LETS (Local Exchange Trading Systems). Nejorganizovanější je z tohoto pohledu síť Transition Initiatives. 11 Já se však budu věnovat záměrným komunitám. Osobně se mi horizontálním tokem informací podařilo dostat na několik sociálně-environmentálních komunitních 10 Copyright pojmu permakultura je ale poměrně diskutovaným tématem. Pro používání pojmu pro komerční účely, je třeba mít alespoň PDC kurz (PECHOVÁ, 2011, 10). 11 Transitionnetwork.org (online) 12

19 projektů. Na základě nabídnuté teorie a případových studií se snažím odpovědět na otázku: Jaký je přínos socioenvironmentálních komunitních projektů z hlediska řešení problémů energetické krize, tak, jak tato řešení představuje permakultura? Toto považuji za cíl práce. V práci vycházím z předpokladu, že zkoumané projekty mohu považovat za komunity permakulturní, jelikož nastupují a hledají cestu k nízkoenergetické udržitelné společnosti 12 na základě širší definice permakultury - nikoli proto, že se a priori snaží pouze o design permakulturních zahrad a ekosystémů. V průběhu let jsem strávil zhruba 5 měsíců dobrovolnictvím a navštěvováním projektů v Dánsku a Portugalsku Najel jsem více než km autostopem a utratil (bez započtení zdravotního pojištění a podobných poplatků) méně než 7000 Kč. Nejen geograficky, ale také svou strukturou a zaměřením aktivit se jedná o poměrně rozdílné projekty. Hloubka etnografického výzkumu zásadně koreluje s rozdílnou dobou strávenou na projektech pohybující se od několikadenní po 3 měsíční aktivitu. Jmenovitě v práci zkoumám níže zmíněné projekty: - environmentální a kulturní kolektiv Makvärket - projekt přestavby továrny na komunitní centrum v rurálním prostředí ostrova Sjælland v Dánsku; a v širší rovině sociálněenvironmentální komunitní projekty v Kodani - vzdělávací permakulturní centrum Vale da Lama v regionu Algarve v jižním Portugalsku; - ekovesnici Friland na severu poloostrova Jutland v Dánsku zabývající se experimentálními technikami ekologického stavění, bydlení a hospodaření; 13 Pro etnografickou metodiku je nutné důsledně usměrnit výzkumný prostor. Proto v práci nejprve deduktivní metodou odvozuji, co stojí za permakulturní představou o cestě za nízkoenergetickou udržitelnou budoucností. Z těchto představ pak poukazuji na permakulturní principy jako možnosti řešení. V druhé kapitole přináším teoretický rámec 12 Je nutné si uvědomit, že trvalá udržitelnost je rozměrné téma, kterého se dotýkají jak krajně neudržitelné mocenské struktury přijímáním různých kritérií a udržitelných politik, tak i aktéři ekosociálního hnutí, formující a aplikující etické platformy hlubinné ekologie, levicového biocentrismu, ekoanarchismu, ekosocialismu, ekofeminismu, aj. Tyto platformy jsou vzhledem k předpokladům práce v úzkém vztahu k permakultuře i komunitě. Bylo by však mylné je mezi sebou zaměňovat (markantní je např. rozdíl v radikálním biocentrismu hlubinné ekologie, oproti výrazným vlivům antropocentrismu v permakulturním designu). Jak již ale bylo zmíněno, permakulturu bychom neměli brát jako hnutí samu o sobě, ale spíše jako přístup, který má nástroje vedoucí ke změně. Ekosociálnímu hnutí by pak tento přístup měl pomáhat plnit své cíle. V případových studiích tak nenalezneme pouze experimentální permakulturní projekty (zkoumající nové techniky a možnosti designu zahrad a lidských obydlí či se zaměřením na vzdělávání), ale také projekty, které se základními permakulturními principy a etikou řídí, nejedná se však o experty na designování pozemků. Tyto projekty jsou součástí ekosociálního hnutí, které s permakulturou sympatizuje. Více o ekosociálních hnutích nabízí např. WALL (2010) či RUMAN (2006). 13 Nejprve jsem měl v plánu hodnotit i ekovesnici Zaježovou. Tu jsem však navštívil v průběhu neočekávaného místního letního festivalu, nemohu zde tedy hovořit o etnografickém výzkumu. Je třeba říci, že Zaježka je v našem okolí nejznámější ekovesnicí, o níž bylo mnohé napsáno a o níž se nejen v českých kruzích hovoří. Kupříkladu je zajímavé, že obyvatelé Zaježové nejsou s přijetím termínu komunita ztotožněni (stejně jako mnohé další komunitní projekty). Jeden víkend dobrovolnictvím jsem strávil také na rodinné usedlosti v Jindřichovicích pod Smrkem, a byť nese tato obec některé rysy ekovesnice, nelze již ji považovat za záměrnou komunitu vytvořenou aktivitami zdola (podobně jako např. obec Hostětín), proto součástí výzkumu nebude. Rovněž jsem navštívil projekt DVP (Different Vision Point), který je zajímavý tím, že se z potenciální komunitního prostoru stal prostorem experimentálním, a poněvadž na něm dnes pracuje 1 člověk jako správce a 1 člověk na rozšíření projektu, nejedná se o záměrnou komunitu, a tudíž součástí práce nebude. Nepodařilo se mi totiž zjistit důvod neúspěchu projektu jako komunity. 13

20 komunity jako společenského fenoménu. Nabízím teoretické představy o vzniku záměrné komunity na základě konceptů liminality, heterotopie a kolektivní identity. Vysvětluji, jakým způsobem se záměrná komunita jako entita utváří a jaké vlastnosti, které ovlivňují její udržitelnost, jsou pro ni obvyklé. Pomocí typologie záměrných komunit se snažím diskutovat význam komunity, jako řešení energetické krize. V empirické rovině aplikuji teoretické kontury na etnograficky nabyté informace a zkušenosti, text doplňuji dalšími příklady a v závěru práce diskutuji základní otázku práce. Jak již jsem zmínil, permakultuře se v akademickém prostředí nevěnuje mnoho pozornosti, kromě dostupných knih zakladatelů HOLMGRENA a MOLLISONA bych doporučil knihu People & Permaculture od Looby MACNAMARA (2012), k pochopení rozsahu permakulturního učení mimo rámec zemědělství a ekologie. 14 Z geografického a českého pohledu je zajímavou práce PECHOVÉ (2011), která permakulturu nabízí jako alternativu současné silně lobbované zemědělské produkce s mnoha důsledky. Navíc poskytuje studii permakulturních projektů a zahrad v ČR a na Slovensku. Většina informací týkajících se praktických technik řešení je obsažena v knihách, článcích a videích zkušenějších permakulturistů, např. v Permaculture Magazine. Problematika komunit je sociology poměrně probírané téma, já vycházím např. z publikace DELANTYHO (2003), studie MEIJERINGA (2006), a dále pak z knih vydaných v New Society Publishers, např. Diany Leafe CHRISTIAN (2003; 2007), a také z Community Magazine od instituce Fellowship for Intentional Community (FIC). Obecně lze říci, že tématem se zabývají většinou lidé, žijící permakulturní život v některé z komunit. Ti jsou poté často propojení místními a národními organizacemi, jejich webové stránky a blogy tvoří významnou sít znalostí. 15 Touto prací bych chtěl napomoci k vytvoření akademického prostoru pro permakulturu a záměrnou komunitu, stejně jako se podělit a aplikovat získané zkušenosti i ve vědeckých kruzích. 14 Např. knihovna české organizace Permakultura CS nabízí velké množství praktických permakulturních manuálů, od designování pozemků po kompostování. 15 Pokud není u citace zdroje uvedena strana, značí to buď použití zdroje online, nebo aplikaci tezí z předmluvy díla. V některých případech si autor vypůjčil knihy přes systém ebrary, omezená doba výpůjčky online mu správnou citaci stran znesnadnila. Jinak jsou citace v textu i ve vysvětlivkách standardní. 14

21 1 ŽÍT PERMAKULTURU: RECEPT NA ENERGETICKÝ PŘECHOD? If something cannot go on forever, it will stop. Herb Stein 16 Permakulturní koncept vychází z kontinuální práce Davida Holmgrena a Billa Mollisona. Obsáhlý svou šíří jako myšlenkový směr vychází ze tří základních etických principů (péče o lidi, péče o Zemi, určení hranice spotřeby a přerozdělování přebytků), jež byly vypozorovány studiem tradičních kultur žijících v harmonii se svým okolním prostředím. 17 MACNAMARA (2012, 1) principy transformuje do cíle: vytvořit harmonii vnitřní, mezilidskou a k Zemi. Mohli bychom namítnout, že se jedná o universální recept na hodnotný a udržitelný život, na udržitelnou kulturu, jehož nenaplnění tíží mnoho obyvatel této planety. Permakultura však vychází z předpokladu, že současná vysokoenergetická postmoderní společnost udržitelná není a je třeba kreativně reagovat na změny, které společnost do stavu udržitelné kultury dovedou. K tomu bylo vytvořeno 12 principů permakulturního designu. Ambicí této části práce není podat kritický pohled na konkrétní nástroje designového systému, ani hodnotit jejich ekologickou efektivitu, spíše čtenáři poskytnout hodnotový rámec, z něhož permakulturně myslící a jednající člověk vychází. Již v úvodu práce jsme si všimli, jak rozdílné úhly pohledu permakulturisté zaujímají. Dokonce zakladatelé Mollison s Holmgrenem se časem ve svém studiu rozešli. Mollison se nadále věnuje úzkému konceptu designování udržitelných systémů lidských obydlí a zahrad, Holmgren využívá permakulturních principů v systémovém myšlení hledajících vztahy mezi lidskou společností a přírodním prostředím. Pro koncepci této práce je vhodné vycházet z Holmgrenova měřítka a orientovat se na vztah permakultury k energetické krizi, byť si uvědomuji, že čtenáře ochudím o mnohé zajímavé myšlenky a víceúrovňovost permakulturního učení. V této kapitole nejprve naznačím možné scénáře vývoje společnosti ropného zlomu a funkci permakultury v jednotlivých situacích, dále se pokusím vysvětlit, z čeho pramení permakulturní předpoklad energetického poklesu, abych mohl na závěr představit reakci v podobě principů permakultury. 1.1 Scénáře budoucího vývoje Chápeme-li vizi permakultury jako cestu k nízkoenergetické udržitelné společnosti, je třeba nejprve dekódovat představy jejich představitelů o budoucím vývoji. Tab. 1 porovnává základní vlastnosti mezi průmyslovou a udržitelnou kulturou. Jakkoli uměle je 16 Herb Stein byl ekonomický poradce prezidenta Nixona. Poukazoval na fakt, že některé situace skončí samy o sobě, a není tak potřeba vynakládat politického úsilí k jejich ukončení. 17 Zadáte-li do Googlu výmluvné hesla people, Earth, care, v prohlížeči se objeví permakulturně zaměřené odkazy. 15

Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU

Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU Bakalářské, diplomové a rigorózní práce odevzdávané k obhajobě na Přírodovědecké

Více

Globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva 21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Průřezové téma Environmentální výchova

Průřezové téma Environmentální výchova Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Počet hodin : 33 Průřezové téma Environmentální výchova Učební texty : Ekologická a environmentální výchova, Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o.

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů Zeměpis 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Diverzifikace činností zemědělských podniků. Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2.

Diverzifikace činností zemědělských podniků. Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2. Diverzifikace činností zemědělských podniků Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2. 2014 Diverzifikace V obecné rovině: rozrůzňování, zvyšování

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Resilience a obce. Yvonna Gaillyová (spolupráce Jan Hollan) Liberec, 8. prosince 2014

Resilience a obce. Yvonna Gaillyová (spolupráce Jan Hollan) Liberec, 8. prosince 2014 Resilience a obce Yvonna Gaillyová (spolupráce Jan Hollan) Liberec, 8. prosince 2014 Klimatická změna hrozba pro ekosystém pro lidstvo pro státy pro komunity pro jednotlivce environmentální hrozba Před

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

Výukový modul VÝZNAM, PŘEHLED A CELKOVÉ VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ

Výukový modul VÝZNAM, PŘEHLED A CELKOVÉ VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ Výukový modul VÝZNAM, PŘEHLED A CELKOVÉ VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu

Více

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Udržitelný rozvoj: jak tento pojem vnímat? Je to takový způsob globálního rozvoje společnosti, který zajistí

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd Miroslav Kravka a kol. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Biologická praktika Období: 3. období Počet hodin ročník: 8. 9. ročník 33 33 Učební texty: A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití

Více

Matematicky lze ekonomický růst vyjádřit jako změna (růst, pokles) reálného produktu ekonomiky za určité období (1 rok):

Matematicky lze ekonomický růst vyjádřit jako změna (růst, pokles) reálného produktu ekonomiky za určité období (1 rok): Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 5. Ekonomický růst 5.1 Základní terminologie Každá ekonomika má za cíl svůj růst, tj. produkovat

Více

17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí

17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí 17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí Změna: 123/1998 Sb. Změna: 100/2001 Sb. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, vycházejíc ze skutečnosti, že člověk

Více

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Ústav českého jazyka a literatury Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Autor: Michal Mulač Studijní program: B7202 Mediální a

Více

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami: 5.13 Environmentální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Environmentální výchova integruje všechny tematické okruhy

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Státní lesnická politika

Státní lesnická politika Státní lesnická politika Teoretické zpracování hospodářského a společenského postavení lesů a lesního hospodářství ve státě a v národním hospodářství. Jde zejména o vymezení vztahů mezi vlastníky lesů

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

DEBLÍNSKÝ ZÁZRAK PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV. A. Hynek, B. Svozil J. Trojan J. Trávníček O. Šerý M. Braun ZŠ DEBLÍN

DEBLÍNSKÝ ZÁZRAK PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV. A. Hynek, B. Svozil J. Trojan J. Trávníček O. Šerý M. Braun ZŠ DEBLÍN ZŠ DEBLÍN PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV LIDÉ A KRAJINA II 2013 DEBLÍNSKÝ ZÁZRAK A. Hynek, B. Svozil J. Trojan J. Trávníček O. Šerý M. Braun Struktura, mise ZŠ < VŠ // ZŠ VŠ // ZŠ + VŠ =? Dítě

Více

Quae sit nostra meta co je náš cíl? Národní dialog o vodě 2015 Retence vody v krajině

Quae sit nostra meta co je náš cíl? Národní dialog o vodě 2015 Retence vody v krajině Quae sit nostra meta co je náš cíl? Národní dialog o vodě 2015 Retence vody v krajině úvod Abstraktní téma aneb co je cílem vodního hospodářství? Agenda OSN post 2015 Plány pro zvládání povodňového rizika

Více

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva.

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva. Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva Varianta B 1. Mezi rozsáhlé živelní pohromy nepatří: (2) a) sesuvy půdy vyvolané

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Současnost a budoucnost českého zemědělství. Ing. Martin Pýcha

Současnost a budoucnost českého zemědělství. Ing. Martin Pýcha Současnost a budoucnost českého zemědělství Ing. Martin Pýcha Zemědělský svaz ČR Svaz je největší organizací zaměstnavatelů - podnikatelů v zemědělství a vykonává všechny funkce s tím spojené včetně práva

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Vynález, který změnil svět

Vynález, který změnil svět Společnost Carrier, vybudovaná na vynálezu Willise Carriera, který v roce 1902 postavil moderní klimatizaci, je přední světový dodavatel topenářských, klimatizačních a chladících řešení. Společnost Carrier

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku PRACOVNÍ DOKUMENT. o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku PRACOVNÍ DOKUMENT. o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 27.4.2015 PRACOVNÍ DOKUMENT o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Zpravodaj:

Více

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI))

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI)) Otázka harmonizovaného zpoplatnění užívání dopravní infrastruktury je podle Bílé knihy Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout (Modrá knižnice sv. 88) jednou z prioritních otázek. Stanovisko

Více

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj Proč je současný trend neudržitelný? Co je to TUR základní mezníky pohledu (ANKETA) Společenský rozhodovací proces Indikátory TUR (hodnocení situace) Agenda 21

Více

HIGH-FREQUENCY TRADING

HIGH-FREQUENCY TRADING HIGH-FREQUENCY TRADING Představení Vysokofrekvenční obchodování je alternativním způsobem správy kapitálu na globálních finančních trzích. Je tu pro investory, kteří hledají možnosti diverzifikace pro

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem předmětu Ekologie je zprostředkovat základní ekologické pojmy a principy. Poukázat na souvislosti mezi environmentálními,

Více

Jan Labohý. environmentální pohled: Města ve věku změny klimatu

Jan Labohý. environmentální pohled: Města ve věku změny klimatu Jan Labohý environmentální pohled: Města ve věku změny klimatu Obecné trendy Více než polovina světové populace žije ve městech, do 2030 59 % (OSN, 2009) Města spotřebovávají 70% energie, 76% do 2030 (IEA,

Více

Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14. Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu Zelený most mezi školou a praxí environmentální

Více

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK Jak přistupovat k rozvoji venkova Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK ROZVOJ? Jak definovat rozvoj? Pozitivní změna klíčových ukazatelů Zlepšování kvality života obyvatel Zvýšení

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.2.2015 COM(2014) 720 final 2014/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zrušení rozhodnutí Rady 77/706/EHS, kterým se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby

Více

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách.

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách. Leonardo da Vinci Projekt Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie Dodavatel energie Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie 1 Obsah

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 9.

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 9. Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 9. Pracuje aktivně s tématickými mapami, obsahujícími informace o obyvatelstvu, sídlech a hospodářských činnostech v celosvětovém

Více

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14. Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu Zelený most mezi školou a praxí environmentální

Více

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv Role cen fosilních paliv v měnové politice Doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. Konference Brno Holiday Inn Očekávaný vývoj cen fosilních paliv 28. března b 2007 Obsah prezentace Ceny ropy, plynu a uhlí zcela

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Firemní profil. technika v souladu s přírodou

Firemní profil. technika v souladu s přírodou Firemní profil technika v souladu s přírodou Co nastartovalo změny v energetice? Globální oteplování, ne jenom Fosilní paliva jsou úložištěm přebytečného uhlíku. Jejich uvolňováním dochází ke globálnímu

Více

Obec 21. Místní Agenda 21 v Dolním Rakousku. Témata. Na co chceme dbát

Obec 21. Místní Agenda 21 v Dolním Rakousku. Témata. Na co chceme dbát Obec 21 Místní Agenda 21 v Dolním Rakousku Témata Na co chceme dbát Témata v Obci 21 1. strategie w.i.n (my v Dolním Rakousku) jako nadřazený rámec 2. rozvoj obyvatelstva sociální aspekty 3. místní oživení

Více

GE Power & Water Water & Process Technologies. Cenné zdroje, naléhavé otázky, jasnější řešení.

GE Power & Water Water & Process Technologies. Cenné zdroje, naléhavé otázky, jasnější řešení. GE Power & Water Water & Process Technologies Cenné zdroje, naléhavé otázky, jasnější řešení. Cenné zdroje Pokud spotřeba vody poroste nadále stejným tempem, jsou statistiky alarmující: do roku 2020 bude

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích

Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích Srpen 2011 1 Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Shrnutí Předkládaná

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Vzdělávací obor: Předmět: Zeměpis

Vzdělávací obor: Předmět: Zeměpis Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a příroda, Člověk a společnost Zeměpis Oblast a obor jsou realizovány v povinném předmětu zeměpis a ve volitelném předmětu seminář ze zeměpisu. Vyučovací předmět

Více

Obsahem vyučovacího předmětu je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět.

Obsahem vyučovacího předmětu je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět. PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu V předmětu Přírodověda je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v následujících okruzích: Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost

Více

Plán EVVO ZŠ Heřmanice u Oder na školní rok 2009/2010 Heřmanice u Oder 27.8.2009 Mgr. Moravec Kamil, ředitel ZŠ Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka

Více

EVROPSKÝ MODEL LSTVÍ A JEHO APLIKACE V PODMÍNK RNÍHO VENKOVA

EVROPSKÝ MODEL LSTVÍ A JEHO APLIKACE V PODMÍNK RNÍHO VENKOVA EVROPSKÝ MODEL ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ A JEHO APLIKACE V PODMÍNK NKÁCH ČESKÉHO AGRÁRN RNÍHO VENKOVA (PROJEKT pro OPATŘENÍ 1.3.1) seminář Rapotín, 2.10.2008 Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Odborný

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE PRIMA: Hodinová dotace 5 hod PLANETA ZEMĚ: MAPA - ZEMĚ: PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ: Proč se učím zeměpis Naše planeta součást vesmíru

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 Struktura prezentace 1. Vymezení konceptu

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více