Roman Jakobson Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch 1/9

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Roman Jakobson Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch 1/9"

Transkript

1 Roman Jakobson Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch 1/9 Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch Roman Jakobson In: Jakobson, Roman: Poetická funkce. Přel. Červenka, Miroslav. Jinočany: H&H, S AFÁZIE JAKO LINGVISTICKÝ PROBLÉM Je-li afázie, jak ukazuje už její pojmenování, poruchou jazykovou, pak každý popis a klasifikace jejích syndromů musí počínat otázkou, kterých aspektů jazyka se dotýkají jednotlivé druhy této poruchy. Tuto otázku, položenou už dávno Hughlingsem Jacksonem, 1 nelze řešit bez účasti profesionálních lingvistů, znalých výstavby a fungování jazyka. Máme-li přiměřeně zkoumat jakýkoli nezdar v procesu komunikace, musíme především pochopit povahu a strukturu toho způsobu komunikace, jenž v daném případě přestal fungovat. Lingvistika se zabývá jazykem ve všech jeho aspektech jazykem v akci, jazykem v pohybu, 2 jazykem ve stavu zrodu i jazykem v rozkladu. Jsou dnes psychopatologové, kteří přisuzují velkou závažnost lingvistickým problémům obsaženým ve studiu jazykových poruch; 3 nejlepší soudobé práce o afázii se některých z těchto otázek dotýkají. 4 Přesto však se ještě správný požadavek účasti lingvistů při výzkumu afázie ve většině případů pomíjí. Např. nová kniha, 5 pojednávající obšírně o komplikovaných a spletitých problémech afázie u dětí, požaduje koordinaci různých disciplín a vyzývá k spolupráci otolaryngologů, pediatrů, audiologů, psychiatrů a pedagogů; věda o jazyce se tu však přechází mlčením, jako by poruchy vnímání řeči neměly s jazykem nic společného. Toto opomenutí je tím více hodno politování, že autor je ředitelem kliniky pro dětské slyšení a afázii na Northwestern University, k jejímž lingvistům patří Werner F. Leopold, nejlepší americký znalec dětského jazyka. Za zaostávání společného výzkumu afázie jsou však odpovědni také lingvisté. S lidmi trpícími afázií nebylo podniknuto nic, co by se dalo srovnat s detailními lingvistickými pozorováními dětí z různých zemí. Nikdo se z lingvistického hlediska nepokusil o interpretaci a systematizaci rozmanitých klinických údajů o různých typech afázie. Překvapuje to tím spíš, že na jedné straně 1 H. Jackson, Papers on Affections of Speech (přetisk a komentář H. Heada), Brain 38, Viz též H. J., Selected Writings 2, London E. Sapir, Language, New York 1921, kap. VI. Language as a historical product; drift. 3 Viz např. diskusi o afázii v Nederlandsche Vereeniging voor Phonetische Wettenschappen a referáty jazykovědce J. van Ginnekena a dvou psychiatrů, F. Grewela a V. W. D. Schenka, Psychiatrische en Neurologische Bladen 45, 1941, str. 1035n; též F. Grewel, Aphasie en linguistiek, Nederlandsche Tijdschrift voor Geneeskunde 93, 1949, str. 726n. (V polském překladu této práce - Podstawy jezyka, Wroclaw uvádí autor další literaturu. Pozn. red.) 4 A.R. Luria, Travmatčeskaja afazija. Moskva 1947; K. Goldstein, Language and Language Disturbances, New York 1948; A. Ombredane, L'aphasie et I'elaboration de la pensée explicite, Paris H. Myklebust, Auditory Disorders in Children, New York ohromný pokrok strukturní lingvistiky poskytl badatelům účinné prostředky pro výzkum úpadku jazykových schopností a že na straně druhé afatický rozklad jazykového systému může jazykovědcům poskytnout nové průhledy do obecných zákonitostí jazyka. Aplikace čistě lingvistických kritérií při interpretaci a klasifikaci jevů afázie může podstatně přispět vědě o jazyku a jazykových poruchách, ovšem pod podmínkou, že při zacházení s psychologickými a neurologickými údaji budou lingvisté stejně pozorní a opatrní, jako jsou ve své tradiční oblasti. Především by se měli vyznat v technických termínech a prostředcích lékařských disciplín zabývajících se afázií; dále musí důkladné lingvistické analýze podrobit texty záznamů klinických případů; a konečně by měli sami pracovat s afatickými pacienty, aby se s jejich případy seznámili bezprostředně, nikoli pouze interpretací ukončených zpráv, jež byly koncipovány a vypracovány ze zcela odlišných hledisek. Existuje jedna rovina jevů afázie, kde mezi psychiatry a lingvisty bylo v tomto oboru během posledních dvaceti let dosaženo podivuhodné shody, a to je otázka rozpadu hláskového systému. 6 Jednotlivá časová stadia tohoto rozkladu následují za sebou s velkou pravidelností. Je prokázáno, že afatický rozklad je zrcadlovým odrazem procesu osvojování si hlásek v dětství: následnost je tu opačná než v procesu dospívání dítěte. Porovnání dětské řeči s afázií nám nadto umožňuje stanovit několik zákonů implikace. Toto pátrání po následnosti akvizice a ztráty a po obecných zákonitostech implikace nelze omezovat na fonologický systém, je nutné je rozšířit také na systém gramatický. V tomto směru bylo podniknuto teprve několik málo předběžných pokusů, jež zasluhují pokračování DVOJSTRANNÁ POVAHA ŘEČI Řeč předpokládá výběr jistých jazykových jednotek a jejich kombinací v jazykových jednotkách vyššího stupně složitosti. Na lexikální úrovni je to zcela zřejmé: mluvčí vybírá slova a kombinuje je ve shodě se syntaktickým systémem příslušného jazyka do vět; věty se zase spojují v pro mluvy. Mluvčí však naprosto není při výběru slov úplně svobodným činitelem: musí volit (s výjimkou řídkých případů skutečného novotvoření) z lexikální zásoby společné jemu a jeho partnerovi. Podstatě řečové události je velmi blízký komunikační inženýr, 6 Viz M. Durand, T. Alajouanine, A. Ombredane, Le syndrome de désintegration phonétique dans 1'aphasie, Paris 1939, a R. Jakobson, Kindersprache, Aphasie und allgemeine Lautgesetze, pův. 1942, nyní SW I (po prvém náčrtu, předneseném na lingvistickém kongresu v Bruselu 1939; viz N. Trubetzkoy, Principes de phonologie, Paris 1949, str ). 7 Na klinice univerzity v Bonnu se poruchami gramatiky společně zabývali lingvista G. Kandler a dva lékaři F. Panse a A. Leischner; viz jejich Klinische und sprachwissenschaftliche Untersuchungen zum Agrammatismus, Stuttgart 1952.

2 Roman Jakobson Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch 2/9 když předpokládá, že při optimální výměně informace disponují mluvčí a posluchač zhruba totožnou kartotékou prefabrikovaných reprezentací ; původce sdělení vybírá jednu z těchto předjatých možností a od vnímatele se očekává, že z téhož souboru možností předem předpokládaných 8 provede identický výběr. Účinnost řečové události tudíž vyžaduje, aby její účastníci užívali společného kódu. Řeklas pig nebo fig? otázal sekocour. Řekla jsem pig, odpověděla Alenka. 9 V této zvláštní výpovědi se kočičí vnímatel snaží postihnout jazykový výběr vykonaný mluvčím. Ve společném kódu Kocoura a Alenky, tj. v mluvené angličtině, rozdíl mezi okluzívou a frikativou ceteris paribus může změnit význam sdělení. Alenka užila distinktivního příznaku závěrová kontra třená souhláska, přičemž zavrhla druhou alternativu a přijala prvou; a v témž mluvním aktu spojila toto řešení s určitými dalšími simultánními příznaky, jmenovitě postavila nízkotonálnost a napjatost /p/ proti vysokotonálnosti /t/ a nenapjatosti /b/. Tak všechny tyto vlastnosti byly zkombinovány ve svazek distinktivních příznaků, tzv. foném. Pak po fonému /p/ následovaly foném /i/ a /g/, jež samy jsou svazky simultánních distinktivních příznaků. Souběžnost současných jednotek a lineární spojení (concatenation) jednotek následných jsou tudíž dva způsoby, jak mluvčí kombinují jazykové elementy. Ani takové svazky příznaků jako /p/ nebo /f/, ani takové sekvence svazků jako /pig/ nebo /fig/ nevynalezl mluvčí, který jich používá. Právě tak nemůže distinktivní příznak závěrová kontra třená nebo foném /p/ existovat mimo kontext. Příznak závěrovosti vystupuje v kombinaci s určitými jinými souběžnými příznaky, přičemž inventář kombinací těchto příznaků ve fonémech jako /p/, /b/, /t/, /d/, /k/, /g/ atd. Je omezen kódem příslušného jazyka. Kód nastoluje omezení kobinací fonému /p/ s jinými následujícími anebo přecházejícími fonémy; a jenom části příslušných sekvencí fonémů se v lexikální zásobě daného jazyka skutečně užívá. I když jiné kombinace fonémů jsou teoreticky možné, mluvčí je zpravidla uživatelem slov, nikoli jejich tvůrcem. Když se setkáváme s jednotlivými slovy, očekáváme, že jsou to jednotky patřící do kódu. Abychom rozuměli slovu nylon, je nutné znát význam, který se v lexikálním kódu moderní angličtiny totmuto slůvku připisuje. V každém jazyce existují také kodifikované skupiny slov nazývané frazeologismy. Význam obratu how do you do nelze odvodit tak, že dáme dohromady významy jeho lexikálních komponent; celek se nerovná součtu svých částí. Slovní skupiny, jež se z tohoto hlediska chovají jako jednotlivá slova, jsou obvyklý, nicméně jen okrajový případ. K porozumění naprosté většině slovních skupin postačí znát jen slova v nich obsažená a syntaktická pravidla jejich kombinací. V těchto mezích můžeme svobodně umísťovat slova do nových kontextů. Tato svoboda je ovšem relativní a tlak běžně užívaných klišé na náš výběr kombinací je značný. Možnost sestavovat zcela nové 8 D. M. MacKay, In Search of Basic Symbols, Cybernetics, Transactions of the Eighth Conference, New York 1952, str L. Carroll, Alenka v říši divů, kap. VI. kontexty je však nepochybná, i když statistická pravděpodobnost jejich vzniku je poměrně nízká. Je tedy možno vytvořit stupnici jazykových jednotek podle rostoucí svobody jejich kombinací. Při kombinaci distinktivních příznaků ve fonémy je svoboda mluvčího nulová: všechny možnosti použitelné v daném jazyce již předem stanovil kód. Svoboda spojování fonému ve slova je malá, omezuje se na okrajový případ tvoření nových slov. Při tvoření vět ze slov je mluvčí ohraničen méně. A konečně když mluvčí spojuje věty v promluvy, závazná syntaktická pravidla neplatí a svoboda individuálního mluvčího při vytváření nových kontextů podstatně vzrůstá, ačkoli ani zde nelze pominout existenci četných stereotypních promluv. Každý jazykový znak předpokládá dva způsoby uspořádání. 1. KOMBINACE. Každý znak se skládá z dílčích znaků anebo vystupuje jen v kombinaci s jinými znaky. Z toho vyplývá, že každá jazyková jednotka zároveň tvoří kontext pro jednodušší jednotky anebo nachází svůj kontext v jazykové jednotce komplikovanější. Každé aktuální seskupení jazykových jednotek poutá tudíž tyto jednotky do jednotky vyššího řádu: kombinace a kontextuace (contexture) jsou dvě stránky téže operace. 2. SELEKCE. Výběr z alternativ předpokládá možnost substituce jedné alternativy jinou alternativou, která je té první alternativě ekvivalentem z jednoho hlediska a z jiného hlediska se od ní liší. Selekce a substituce jsou dvě stránky téže operace. O základní úloze těchto dvou jazykových operací měl jasno Ferdinand de Saussure. Ze dvou typů kombinace, současnosti a spojení za sebou, rozeznal však pouze typ druhý, tedy následnost v čase. Ačkoli věděl, že foném je souborem současně vystupujících distinktivních příznaků (elements différentiels des phonemes), podlehl tradiční víře v lineární charakter jazyka, který vylučuje možnost vyslovení dvou prvků zároveň. 10 Rozdíl mezi dvěma druhy uspořádání, které jsme popsali jako kombinaci a selekci, vymezuje Saussure tak, že první z nich je in praesentia: spočívá na dvou nebo více termínech, které jsou v určité faktické řadě přítomny, zatímco druhý sjednocuje ve virtuální mnemonickou řadu termíny ire absentia. Selekce tedy (a obdobně substituce) se týká jednotek spojených v kódu, nikoli však v daném sdělení, zatímco v případě kombinace se jednotky spojují v kódu i ve sdělení, případně pouze ve sdělení. Vnímatel zjišťuje, že daná promluva (sdělení) je kombinací složek (vět, slov, fonému atd.) získaných selekcí z inventáře všech možných složek (z kódu). Složky kontextu jsou navzájem ve vztahu soumeznosti (contiguity), v substituční množině jsou znaky spojeny různými stupni podobnosti, jež se pohybuje od ekvivalence synonym vlastní antonymům. Tyto dva typy operací udělují každému jazykovému znaku dva soubory interpretantů, abychom užili účinného 10 F. de Saussure, Kurs obecné lingvistiky, Praha 1989, str. 75n a 150.

3 Roman Jakobson Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch 3/9 pojmu zavedeného Charlesem Sandersem Peircem: 11 existují dva referenční vztahy, které slouží k interpretaci znaku, vztah ke kódu a vztah ke kontextu (zakódovanému nebo volnému); v každém z nich je znak spjat s jiným souborem jazykových znaků, v případě kódu prostřednictvím alternace, v případě druhém prostřednictvím přiřazení (alignement). Danou významovou jednotku lze nahradit jinými, určitějšími (more explicit) znaky téhož kódu, čímž se odhaluje její obecný význam; naopak její význam kontextový je určen souvislostí této jednotky s jinými znaky téže řady. Složky každého sdělení jsou nezbytně spjaty s kódem, to je vnitřní vztah; a se sdělením samým, to je vztah vnější. Jazyk ve svých různých aspektech operuje oběma těmito typy vztahů. Ať dochází k vzájemné výměně sdělení, nebo ať komunikace probíhá jednosměrně od mluvčího k vnímateli, vždy musí být mezi účastníky řečové události, má-li být přenos sdělení zajištěn, nějaký druh soumeznosti. Prostorová a často i časová distance mezi dvěma jedinci, mluvčím a vnímatelem, se překonává pomocí vnitřního vztahu: musí existovat jistá ekvivalence mezi symboly užívanými mluvčím a symboly, jež zná a interpretuje vnímatel. Bez této ekvivalence zůstává sdělení bez výsledku: i když dorazí k vnímateli, nemůže na něho působit. 3. PORUCHY V OBLASTI PODOBNOSTI Je zřejmé, že poruchy řeči mohou schopnost jedince ke kombinování a jeho schopnost k selekci jazykových jednotek zasáhnout v různém stupni; a skutečně, otázka, která z těchto operací je narušena především, má pro popis, analýzu a klasifikaci různých forem afázie veliký význam. Tato dichotomie je možná dokonce přitažlivější než klasické rozdělení (zde se jím nezabýváme) na afázii emisivní a receptivní podle toho, zda při jazykovém styku je zvláště postižena funkce kódování nebo dekódování. Head se pokusil klasifikovat případy afázie do vymezených skupin a každé z nich dal název podle nejcharakterističtějšího defektu v užívání a chápání slov a vět. 12 Ve shodě s touto zásadou rozlišujeme dva základní typy afázie: u prvního typu hlavní defekt postihuje oblast selekce a substituce, přičemž kombinace a vytváření kontextu jsou poměrně stabilní; u druhého typu se naopak snižuje schopnost kombinace a kontextuace, zatímco selekce a substituce zůstávají více méně normální. K nástinu těchto dvou protikladných druhů afázie budu využívat hlavně zjištění Goldsteinových. Pro afatiky prvého typu (porucha selekce) je nezbytným a rozhodujícím činitelem kontext. Když takovému pacientu předložíme útržky slov nebo vět, doplňuje je snadno. Jeho řeč je zcela reaktivní: lehko pokračuje v rozmluvě, ale nesnadno ji započíná. Je s to dát odpověď skutečnému nebo imaginárnímu mluvčímu, je-li (nebo myslí-li si, že je) sám adresátem sdělení. Mimořádně obtížné je pro něho vytvořit nebo dokonce pochopit takový uzavřený typ promluvy, jako je monolog. Čím více jsou 11 C. S. Peirce, Collected Papers 2a4, Cambridge, Mass. 1932, viz index. 12 H. Head, Aphasia and Kindred Disorders of Speech 1, New York jeho promluvy závislé na kontextu, tím lépe si ví rady s užíváním jazyka. Cítí neschopnost vyslovit větu, která by nebyla reakcí na partnerův podnět nebo na aktuální situaci. Nemůže vytvořit větu Prší, pokud nevidí, že skutečně prší. Čím silněji je promluva začleněna do verbálního nebo neverbálního kontextu, tím větší naději má tento typ pacienta, že si bude vést úspěšně. Podobné je to i s jednotlivým slovem: čím je závislejší na jiných slovech téže věty a čím víc se vztahuje k syntaktickému kontextu, tím méně je postiženo poruchou řeči. Proto slova syntakticky závislá (vztahem řízenosti nebo shody) jsou odolnější, zatímco hlavní řídící větný člen, jmenovitě podmět, má tendenci k vypuštění. Protože každý počátek je pro pacienta hlavní překážkou, je zřejmé, že utrpí nezdar právě na počátku, který je úhelným kamenem větného vzorce. V tomto typu poruchy se věty pojímají jako eliptické následující členy, které se mají doplnit z předchozích vět, které vyslovil nebo si představil sám afatický mluvčí nebo jež zaslechl od skutečného nebo imaginárního partnera rozhovoru. Klíčová slova mohou být vynechána nebo zastoupena abstraktními anaforickými náhradami. 13 Jak ukázal Freud, konkrétní podstatné jméno bývá nahrazeno nějakým jménem velice obecným, např. machin, chose v mluvě francouzských afatiků. 14 V případě německého nářečního vzorku z řeči nemocného amnestickou afázií (Goldstein str. 246) byla za všechna neživotná substantiva dosazována slova Ding (věc) nebo Stuckel (kus) a slovo uberfahren (provést) zastupovalo slovesa, jež bylo možno rozpoznat z kontextu nebo ze situace a jež se proto pacientovi zdála nadbytečná. Slova inherentně odkazující ke kontextu, jako zájmena a zájmenná příslovce, a slova sloužící výlučně výstavbě kontextu, jako spojky a pomocná slovesa, jsou mimořádně schopná přetrvání. Pro ilustraci uveďme typickou promluvu německého pacienta zaznamenanou Quenselem a citovanou u Goldsteina (str. 302): Ich bin doch hier unten, na wenn ich gewesen bin, ich wees nicht, we das, nu wenn ich, ob das nun doch, noch ja. Was Sie her, wenn ich, och ich weess nicht, we da hier war ja... Jak vidět, tento typ afázie si v kritickém stádiu ponechává pouhé lešení, spojovací články komunikace. Od raného středověku se v teorii jazyka často setkáváme s tvrzením, že slovo mimo kontext nemá význam. Platnost tohoto tvrzení se však omezuje na afázii nebo lépe na jeden její typ. V patologických případech o nichž je řeč, izolované slovo skutečně neznamená nic než prázdný zvuk. Jak ukázaly četné testy, pro takové pacienty jsou dva výskyty téhož slova v různých kontextech prostě homonymy (tj. dvěma výskyty různých stejnozvučných slov, pozn. red.). Poněvadž odlišná slova nesou větší množství informace než homonyma, mají někteří afatikové tohoto typu tendenci nahrazovat kontextové varianty jednoho slova různými slovy, z nichž každé je speciálně určeno pro jistý kontext. Např. Goldsteinův pacient nikdy nevyslovoval samostatně slovo nůž, ale podle funkce a okolí nazýval nůž ořezávač-tužky, loupač-jablka, 13 Viz L. Bloomfield, Language, New York 1933, kap. XV: Substitution. 14 S. Freud, On Aphasia, London 1953, str. 22.

4 Roman Jakobson Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch 4/9 chlebový-nůž, nůž-a-vidlička (str. 62); z formy volné, schopné vystupovat samostatně, se tak slovo nůž stalo formou vázanou. Mám dobrý byt, předsíň, ložnici, kuchyň, říká Goldsteinův pacient. Jsou taky velké byty, jen odzadu bydlí mládenci (bachelors). Místo slova bachelors bylo možné užít explicitnější formy, sousloví neženatí lidé, ale mluvčí vybral uvedené jednoslovné pojmenování. Když se ho několikrát ptali, co je to mládenec, neodpověděl a byl očividně v nesnázích (str. 270). Odpověď mládenec je neženatý muž nebo neženatý muž je mládenec by byla predikací ekvivalence a tudíž výsledkem projekce substituční množiny lexikálního kódu příslušného jazyka do kontextu daného sdělení. Ekvivalentní termíny se tu stávají dvěma gramaticky spojenými částmi věty a v důsledku toho jsou spjaty soumezností. Pacient dokázal vybrat náležitý termín mládenec, když byl podporován kontextem běžných rozhovorů o mládeneckých bytech (bachelor apartments), nedovedl však užít substituční množiny mládenec neženatý muž jako tématu výpovědi, neboť byla narušena jeho schopnost substituce a nezávislého výběru. Jediný obsah výpovědi o ekvivalenci, kterou od pacienta marně vymáhali, je mládenec znamená neženatý muž, nebo neženatý muž se nazývá mládenec. Stejná potíž nastává, když pacient je požádán, aby pojmenoval předmět, na který vyšetřující ukazuje nebo jejž vezme do ruky. Afatik s poruchou v oblasti substituce neumí doplnit gesto osoby, jež ukazuje nebo drží předmět, vyslovením jeho jména. Místo aby řekl To je (nazýváno) tužka, připojí jen eliptickou poznámku o jejím užití: na psaní. Je-li přítomný jeden ze synonymních znaků (např. slovo mládenec nebo ukázání na tužku), pak druhý znak (jako výraz neženatý muž nebo slovo tužka) se stává redundantním a je tedy nadbytečný. Pro afatika mají oba znaky komplementární distribuci. Když vyšetřující uvede jeden z nich, pacient vyloučí jeho synonymum: Všemu rozumím, nebo Už vím takové jsou jeho typické reakce. Podobně i obraz předmětu vede k potlačení jeho jména: slovní znak byl vytlačen znakem obrazovým. Když byl jednomu z Lotmarových pacientů předložen obrázek kompasu, odpověděl: Ano, to je... já vím, k čemu to patří, ale nemohu si vzpomenout na to speciální slovo... Ano... směr... ukázat směr... magnetka míří k severu. 15 Takoví pacienti nedokážou, jak by řekl Peirce, přejít od indicie nebo ikony k odpovídajícímu slovnímu symbolu. 16 Dokonce obyčejné opakování slova vysloveného vyšetřujícím se zdá pacientovi zbytečně redundantní a není ho schopen, ani když je přímo vyzván. Když Headovu pacientovi bylo přikázáno opakovat slovo ne, odpověděl: Ne, nedokážu to. Užil tedy toho slova spontánně v konkrétní své odpovědi, nedovedl však vytvořit nejčistší formu ekvivalenční predikace, tautologii a = a, ne je ne. Jedním z důležitých příspěvků symbolické logiky jazykovědě je zdůraznění rozdílu mezi předmětovým 15 F. Lotmar, Zur Pathopsychologie der erschwerten Wortfindung bei Aphasischen, Schweizerischer Archiv fur Neurologie und Psychiatrie 35, 1933, str C. S. Peirce, The Icon, Index and Symbol, c. d. str. 2. jazykem a metajazykem. Jak píše Carnap: K řeči o jakémkoli předmětovém jazyku je zapotřebí metazyka. 17 Na těchto dvou úrovních jazyka lze užívat téže jazykové znalosti můžeme tudíž mluvit anglicky (metajazyk) o angličtině (předmětový jazyk) a interpretovat anglická slova a věty pomocí anglických synonymních opisů a parafrází. Tyto činnosti, které logikové nazývají metajazykovými zřejmě nejsou jejich vynálezem: zdaleka nejsou omezeny na vědu, jsou integrální součástí naší obvyklé jazykové aktivity. Účastníci dialogu často ověřují, zda užívají téhož kódu. Sledujete mě? Víte, co myslím? ptá se mluvčí, nebo ho posluchač sám přeruší svým: Co tím myslíte? Pak mluvčí nahradí sporný znak jiným znakem téhož jazykového kódu nebo celou skupinou takových znaků, a tak se snaží učinit sdělení pro vnímatele lépe přístupným. Interpretace jednoho jazykového znaku pomocí jiných, z jistého hlediska stejnorodých znaků téhož jazyka je operací metajazykovou; ta také hraje podstatnou úlohu, když se dítě učí mluvit. Nové výzkumy ukázaly, jak důležité místo v jazykovém chování předškolních dětí má povídání o jazyce. 18 Rekursy k metajazyku jsou důležité právě tak při získávání znalosti jazyka jako při jeho normálním fungování. Afatický úpad schopnosti pojmenování je v podstatě ztrátou metajazyka. Věty obsahující tvrzení o ekvivalenci, jež byly marně vyžadovány od shora uvedených pacientů, jsou metajazykové výpovědi o angličtině. Jejich plné znění bylo: V námi užívaném kódu pojmenování ukazovaného předmětu tužka nebo V námi užívaném kódu slovo mládenec a opisný výraz ženatý muž jsou ekvivalentní. Afatik tohoto typu nemůže přejít od slova ani k jeho synonymům a ad sum, ani k jeho heteronymům, tj. k ekvivalentním výrazům v jiných jazycích. Symptomatickými jevy této poruchy jsou ztráta bilingvisie a omezení na jediný dialekt jediného jazyka. Podle starého, ale vracejícího se předsudku byl způsob řeči individua v určité době, zvaný idiolekt, pokládán za jedinou konkrétní jazykovou skutečnost. V diskusi o tomto pojmu jsem řekl následující námitky: Každý z nás, rozmlouvaje s někým jiným, usiluje vědomě nebo nevědomě nalézt společný slovník: užívá termínů svého partnera aby potěšil, aby inu prostě byl srozumitelný, nebo aby ho přiměl k rozhovoru. V jazyce není nic takového jako soukromé vlastnictví, všecko je zespolečenštěno. Slovní komunikace jako každá forma obcování mezi lidmi vyžaduje přinejmenším dvou účastníků rozhovoru, a ukazuje se, že idiolekt je dost nepřirozená fikce. 19 Toto tvrzení ovšem musí být na jedné straně omezeno: pro afatika, jenž ztratil schopnost přechodu od jednoho 17 R. Carnap, Meaning and Necessity, Chicago 1947, str Viz pozoruhodné studie A. Gvozdeva, Nabljudenija nad jazykom malen'kich detej, Russkij jazyk v sovetskoj škole, 1929; Usvojenije rebenkom zvukovoj storony russkogo jazyka, Moskva R. Jakobson, Results of the Conference of Anthropologists and Linguists, Indiana University Publications in Anthropology and Linguistics 8, 1953, str. 15 (SW 2).

5 Roman Jakobson Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch 5/9 kódu k druhému, se jeho idiolekt skutečně stává jedinou jazykovou skutečností. Pokud nepřijímá řeč někoho jiného jako sdělení adresované sobě, ve vlastním jazykovém systému, cítí se tak, jak to vyjádřil jeden Hemphilův a Stengelův pacient: Slyším vás stoprocentně, ale nemůžu pochopit, co říkáte... Slyším váš hlas, ale ne slova... To se nedá povědět. 20 Pokládá promluvy jiné osoby buď za hatmatilku, nebo aspoň za jazyk, který sám nezná. Jak jsme pověděli výše, vnější relace soumeznosti sjednocuje elementy kontextu, zatímco substituční soubor se opírá o vnitřní svazek podobnosti. Pro afatika s porušenou substitucí a nedotčenou schopností kontextotvornou tudíž ustupují operace předpokládající podobnost před operacemi založenými na soumeznosti. Lze říci předem, že za těchto podmínek se veškeré sémantické seskupování bude řídit spíš prostorovou nebo časovou soumeznosti než podobností svých členů. Goldsteinovy testy skutečně tento předpoklad potvrzují. Když pacientka tohoto typu byla požádána, aby vyjmenovala několik zvířat, uvedla je v tom pořadí, v jakém je viděla v zoologické zahradě; podobně v rozporu s instrukcí, aby seřadila jisté předměty podle barvy, velikosti a tvaru, klasifikovala je na základě jejich prostorové soumeznosti jako předměty pro domácnost, kancelářské potřeby atd., a zdůvodnila to srovnáním s výkladní skříní, kde nezáleží na tom, jaké jsou to věci, tj. nemusí si být navzájem podobné (str. 61n, 263n). Táž pacientka byla ochotna pojmenovat primární barvy červenou, žlutou, zelenou a modrou, ale nesouhlasila s rozšířením těchto pojmenování na přechodné odstíny (str. 268), protože pro ni slova neměla schopnost získávat dodatkové, posunuté významy spojené s původním významem na základě podobnosti. Je nutno souhlasit s Goldsteinovým pozorováním, že pacienti tohoto typu chápali slova v jejich doslovném významu, ale nebylo možné je přivést k porozumění jejich významům metaforickým (str. 270). Názor, že figurativní řeč je pro ně úplně nesrozumitelná, by však byl neoprávněným zobecněním. Z dvou protikladných figur, metafory a metonymie, je druhá, opřená o soumeznost, afatiky s poruchou v oblasti selekce často používána. Říkají vidlička namísto nůž, stál místo lampa, kouřit míst dýmka, jíst místo opékač topinek. Typický případ zaznamenává Head: Když si nedokázal vzpomenout na slovo pro černý, popsal je jako,co se dělá pro mrtvé' a pak to zkrátil na mrtvý (I, str. 198). Takové metonymie lze charakterizovat jako výsledky projekce z osy navyklého kontextu na osu substituce a selekce znaku (např. vidlička), který obvykle vystupuje ve spojení s jiným znakem (např. nůž), může být užito místo tohoto znaku. Výrazy jako nůž a vidlička, stolní lampa, kouřit dýmku se staly pramenem metonymií vidlička, stůl, kouřit; sepětí mezi užitím předmětu (topinky) a nástrojem jeho vytvoření je základem metonymie jíst místo opékač topinek. Kdy se nosí černá barva? Když člověk truchlí pro mrtvého. : místo pojmenování barvy se označí příčina jejího tradičního užití. Únik od totožnosti k soumeznosti je zvláště nápadný v případech, že Goldsteinův pacient odpovídal metonymií, když byl žádán o opakování daného 20 R. E. Hemphil and E. Stengel, Pure Word Deafness, Journal of Neurology and Psychiatry 3, 1940, str slova a říkal např. sklo místo okno, nebe místo Bůh (str. 280). Když schopnost výběru je poškozena velmi silně a schopnost kombinace aspoň částečně zachována, pak nad veškerým jazykovým chováním pacienta dominuje soumeznost; tento typ afázie lze nazvat poruchou v oblasti podobnosti. 4. PORUCHY V OBLASTI SOUMEZNOSTI Ve svých průkopnických příspěvcích k moderní vědě o jazyce a o jazykových poruchách upozorňoval Hughlings Jackson od roku 1864, že nestačí říkat, že se řeč skládá ze slov. Skládá se ze slov, která na sebe navzájem různými způsoby poukazují: kdyby promluva nebyla propojena vztahy svých částí, byla by to jen řada pojmenování netvořících žádnou výpověď. 21 Ztráta řeči je ztráta schopnosti tvořit výpovědi... Nedostatek řeči nemusí být úplným nedostatkem slov. 22 Poškození schopnosti tvořit výpovědi nebo obecně kombinovat jednodušší jazykové jednotky v útvary složitější je ve skutečnosti omezeno na jeden typ afázie, protikladný typu probíranému v předchozí kapitole. Neběží o nedostatek slov, poněvadž jednotkou, která ve většině těchto případů zůstává zachována, je právě slovo; slovo lze definovat jako nejvyšší jazykovou jednotku závazně kódovanou, což znamená, že své vlastní věty a promluvy sestavujeme ze slovní zásoby poskytované kódem. Tato afázie likvidující kontextovost, kterou lze nazvat poruchou v oblasti soumeznosti, zmenšuje rozsah a variabilitu vět. Vytrácejí se syntaktická pravidla organizující slova v jednotky vyššího řádu. Tato ztráta, agramatismus, vede k degeneraci věty v pouhou hromadu slov, abychom užili Jacksonova obrazu. 23 Pořádek slov se stává chaotickým; svazky gramatické koordinace a subordinace, ať už rekce nebo shody, jsou přerušeny. Jak lze očekávat, nejprve zanikají slova s čistě gramatickou funkcí jako spojky, předložky, zájmena a členy, takže vzniká tzv. telegrafický styl, zatímco v případě poruchy podobnosti tyto druhy vytrvávají nejdéle. Čím méně je slovo gramaticky závislé na kontextu, tím více je schopno odporu v případě poruchy v oblasti soumeznosti a tím spíše podléhá v případě poruchy v oblasti podobnosti. Hlavní tematické slovo tedy první odpadá při poruše v oblasti podobnosti a uchovává se nejdéle při opačném typu afázie. Afázie porušující smysl pro kontext směřuje k infantilním jednovětým promluvám a jednoslovným větám. Přežít se daří jen nečetným delším větám, pokud jsou stereo-typní, předem připravené ve společné zásobě. V pokročilých stádiích této choroby se každá promluva redukuje na jedinou jednoslovnou větu. Zatímco tvorba kontextu upadá, setrvává schopnost selekce. Říci, o jakou věc jde, znamená říci, čemu se podobá, pozna- 21 H. Jackson, Notes on the Physiology andpathology of the Nervous System (1868), Brain 38, 1915, str H. Jackson, On Affections of Speech from Disease of the Brain, tamt. str H. Jackson, Notes on the Physiology and Pathology of Language, tamt, str

6 Roman Jakobson Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch 6/9 menává Jackson (str. 125). Pacient omezený v důsledku ztráty schopnosti tvořit kontext na substituční soubor operuje podobnostmi a jeho přibliž-né identifikace mají metaforický charakter, v protikladu k identifikacím metonymic-kým vlastním opačnému typu afázie. Dalekohled místo mikroskop nebo oheň místo plynová kamna, to jsou typické příklady takových quasimetaforických výrazů; Jackson je tak pokřtil proto, že v protikladu k metaforám rétorickým nebo básnickým nejsou výsledkem záměrného přenesení významu. V normálním systému jazyka je slovo zároveň složkou nadřízeného kontextu, věty, a samo je nadřízeným kontextem nižších složek, morfémů (nejmenších jednotek nesoucích význam) a fonémů. Sledovali jsme vliv poruchy ve sféře soumeznosti na kombinaci slov do vyšších jednotek. Obdobné nedostatky se projevují i ve vztahu slova a jeho složek, byť poněkud odlišným způsobem. Typickým jevem agramatismu je likvidace flexe: objevují se takové nepříznakové kategorie jako infinitiv na místě určitých tvarů slovesa a v jazycích s deklinací nominativ místo všech nepřímých pádů. Tyto poruchy padají částečně na vrub potlačení gramatických vztahů rekce a shody, částečně na vrub ztráty schopnosti rozložit si slovo na kmen a koncovky. Konečně paradigma (jmenovitě soubor gramatických pádů jako on, jeho, jemu, angl. he, his, him, nebo časů jako volí, volil, angl. he votes, he voted) představuje týž sémantický obsah nazíraný z různých hledisek, tedy tyto tvary jsou spjaty vztahem soumeznosti; to je ještě jeden důvod k úpadku takových souborů u afatika, který trpí poruchou právě v oblasti soumeznosti. Také odvozeniny z jednoho kořene jako písař psaní písmo jsou zpravidla v sémantickém vztahu soumeznosti. Pacienti, o nichž mluvíme, mají buď sklon odvozeniny likvidovat, nebo kombinace kořene s příponou, eventuálně i kombinace dvou slov v sousloví je pro ně nerozložitelná. Často se uvádějí pacienti, kteří chápali a užívali složeniny jako Thanksgiving (díkučinění, svátek) a Battersea (místní jméno), ale neuměli pochopit nebo vyslovit thanks a giving, batter a sea. Pokud je pocit odvozování živý, takže příslušný proces je ještě produktivní při tvorbě inovací v kódu, lze pozorovat tendenci k nadměrnému zjednodušování a automatismu; má-li odvozenina sémantický obsah, který musí být plně odvozen z významů jejích složek, je celek ( Gestalt ) špatně pochopen. Např. ruské mokríca znamená stonožka, ale ruský afatik si to vyložil jako něco mokrého, jmenovitě jako deštivé počasí, a to podle významu ruského kořene mokr- a podle toho, že přípona -ica označuje nositele příslušné vlastnosti, jako v nelépica, nesmysl, svetlíca, jasný pokoj, temníca, temná cela, vězení. Když před druhou světovou válkou byla fonologie nejspornější oblasti lingvistiky, někteří lingvisté pochybovali, zda fonémy skutečně mají v našem jazykovém chování samostatnou roli. Vznikla dokonce myšlenka, že minimální jednotky, s nimiž při jazykovém chování skutečně zacházíme, jsou významové jednotky jazykového kódu, tedy morfémy nebo ještě lépe slova, zatímco pouhé distinktivní jednotky, jako jsou fonémy, jsou umělým konstruktem sloužícím k usnadnění vědeckého popisu a analýzy jazyka. Tento názor, pranýřovaný Sapirem jako realistický naruby, 24 přece jen zcela platí pro jistý patologický typ: v jedné odrůdě, afázie, někdy nazývané ataktickou, je slovo jedinou jazykovou jednotkou, která zůstává zachována. Pacient zná jen globální, nerozlišenou před stavu nějakého běžného slova, a jakékoli jiné seskupení hlásek je pro něho buď zcela cizí a nepochopitelné, nebo si ho spojí s běžně známými slovy bez ohledu na fonetické odchylky. Jeden z Goldsteinových pacientů vnímal některá slova, nikoli však... samohlásky a souhlásky, z nichž se skládala (str. 218). Jeden francouzský afatik rozpoznával, chápal, opakoval a samostatně vyslovoval slovo café, káva, a pavé dlažba, nesvedl však pochopit, rozeznat nebo opakovat taková význam postrádající seskupení jako féka, faké, kéfa, pafé. Normální posluchač, který umí francouzsky, s něčím takovým nemá potíže, pokud jen hláskové řady a jejich komponenty se hodí do francouzského fonologického systému. Takový posluchač může dokonce pokládat tyto řady za slova, která nezná, ale jež asi náleží do francouzského slovníku a pravděpodobně mají odlišný význam, neboť se navzájem liší pořadím nebo repertoárem svých fonémů. Jestliže afatik ztrácí schopnost rozčlenit slovo na jeho fonémové složky, slábne jeho kontrola nad konstrukcí slova, takže následují citelné závady v oblasti fonémů a jejich kombinace. Postupný rozklad hláskového systému u afatiků je zpravidla inverzí postupného získávání elementů téhož systému u dítěte. Tento úpadek uvolňuje záplavu homonym a zmenšuje slovník. Jak postupuje dvojí degradace, fonémická a lexikální, jako poslední zbytky řeči zůstávají promluvy složené z jedné věty, tvořené jediným jednofonémovým slovem. Pacient klesá zpět do počátečních fází jazykového vývoje dítěte, nebo dokonce do stadia předjazykového: je vystaven aphasii universalis, úplné ztrátě schopnosti mluvit nebo rozumět řeči. Oddělení dvou funkcí, distinktivní a významové, je specifickou vlastností jazyka oproti jiným znakovým systémům. Když afatik s poškozenou schopností vytvářet kontext projevuje tendenci ke zrušení hierarchie jazykových jednotek a k redukci jejich stupnice na jedinou rovinu, mezi uvedenými vrstvami nastává konflikt. Poslední zbylou vrstvou je buď třída hodnot významových, slovo, jak jsme to viděli výše, nebo třída hodnot distinktivních, tj. foném. V tomto posledním případě dokáže ještě pacient identifikovat, lišit a reprodukovat fonémy, ztrácí však schopnost provádět totéž se slovy. V přechodném případě se vnímají, rozlišují a reprodukují slova; avšak podle výstižné Goldsteinovy formulace mohou se vnímat jako známá, ale bez pochopení (str. 90). Zde slovo ztrácí svou normální významovou funkci a nabývá funkce čistě distinktivní, která normálně přísluší fonémů. 5. DVA PÓLY: METAFORICKÝ A METONY- MICKÝ Odrůdy afázie jsou četné a rozmanité, všechny však leží mezi dvěma polárními typy, které jsme právě popsali. Každá forma afatických poruch záleží v nějakém větším či menším poškození buď schopnosti selekce a substitu- 24 E. Sapir, The Psychological Reality of Phonemes, Selected Writings, Berkeley and Los Angeles 1949, str. 46n.

7 Roman Jakobson Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch 7/9 ce, nebo schopnosti kombinace a vytváření kontextu. Prvá porucha přináší porušení činností metajazykových, druhá ničí schopnost zachovat hierarchii jazykových jednotek. V prvním typu afázie je potlačen vztah podobnosti, v druhém vztah soumeznosti. Metafora je nedostupná poruše v oblasti podobnosti, metonymie poruše v oblastí spojitosti. Rozvíjení promluvy může probíhat po dvou sémantických liniích: jedno téma se spíná s druhým buď podobností, nebo soumeznosti. Metaforický postup je asi nejvhodnější termín pro první případ, metonymický postup pro případ druhý, neboť nejvýraznější formou těchto svazků je právě metafora, resp. metonymie. Při afázii je jeden z těchto procesů buď znemožněn, nebo zcela blokován; to je důvod, proč studium afázie je pro lingvistu mimořádně užitečné. Při normálním jazykovém chování působí trvale oba procesy, pozorné výzkumy však ukazují, že pod vlivem kulturního typu (vzorce), osobního zaměření a jazykového stylu dávají různí mluvčí jednomu z těchto procesů před druhým přednost. Známý psychologický test záleží v tom, že dítěti se řekne nějaké substantivum a dítě má vyslovit první slovo, které mu přitom napadne. Při tomto pokusu neustále vystupují dvě protikladná jazyková zaměření: reakce je pojímána buď jako náhrada, nebo jako doplnění podnětu. V druhém případě podnět a reakce společně vytvoří vhodnou syntaktickou konstrukci, nejčastěji větu. Tyto dva typy reakcí byly označeny jako substituční a predikativní. Na podnět chata jedna odpověď zněla shořela; jiná odpověď byla je chudobný domek. Obě reakce jsou chudobný domek. Obě reakce jsou predikativní; první však vytváří kontext čistě narativní, zatímco v druhé existuje s podmětem chata dvojité spojení: jednak poziční soumeznost (jmenovitě syntaktická), jednak sémantická podobnost. Týž podnět vyvolal následující reakce substituční: tautologii chata; synonyma chatrč a kůlna; antonymum palác a metafory doupě a nora. Schopnost dvou slov navzájem se zastupovat je případem poziční podobnosti, nadto pak všechny tyto responze jsou spojeny s podnětem podobností sémantickou (nebo sémantickým kontrastem). Metonymické reakce na týž podnět střecha, stelivo, bída slučují a stavějí do kontrastu poziční podobnost a sémantickou soumeznost. Podle toho, jak manipuluje těmito dvěma typy vztahu, podobností a spojitostí, v jejich obou odrůdách, poziční a sémantické, tedy podle toho, jak z těchto možností vybírá, jak je kombinuje a hierarchizuje, vytváří individuum svůj osobní styl a projevuje své jazykové náklonnosti a záliby. Vzájemné působení těchto dvou elementů je mimořádně viditelné v umělecké slovesnosti. Bohatý materiál k výzkumu tohoto vztahu lze najít v těch typech veršových vzorců, které vyžadují závazný paralelismus sousedních veršů, např. v biblické poezii nebo ve finském a do jisté míry i ruském ústním podání soumeznost), a každá v jedné ze dvou variant (poziční a sémantické) může působit na kterékoli jazykové úrovni (morfematické, lexikální, syntaktické, frazeologické), vzniká impozantní okruh možných konfigurací. Kterýkoli z obou pólů může mít převahu. Např. v ruských lyrických písních převládají metaforické konstrukce, zatímco v heroické epice převažuje postup metonymický. V poezii ovlivňují výher z těchto alternativ různé motivy. Často byla konstatována převaha metaforického procesu v romantismu a symbolismu, dosud však nebylo dostatečně pochopeno, že je to převaha metonymie, co zakládá a předurčuje tzv. realistický proud, který patří do stadia iiezi koncem romantismu a vzestupem symbolismu a který je protikladný oběma těmto směrům. Realistický autor kráčí cestou vztahů soumeznosti i přechází metonymický od děje k atmosféře a od postav k dobovému i místnímu koloritu. Má v oblibě synekdochické detaily. Ve scéně sebevraždy Anny Kareninové je autorova pozornost soustředěna k hrdinčině kabelce; a ve Vojně a míru synekdochy chmýří na horním rtu nebo Získáváme zde objektivní kritérium, na jehož základě lze určit, co v daném jazykovém společenství působí jako korespondence mezi jednotkami. Protože každá z těchto dvou relací (podobnost a obnažená ramena zastupují ženské postavy, jimž tyto atributy náleží. Střídavá převaha jednoho nebo druhého z těchto dvou procesů naprosto není omezena na umění slova. Táž oscilace se objevuje i v jiných znakových systémech, než je jazyk. 25 Nápadným příkladem z dějin umění je výrazně metonymická orientace kubismu, kde je předmět transformován v soubor synekdoch; surrealističtí malíři na to reagovali výslovně metaforickým postojem. Od dob D. W. Griffithe filmové umění se svou vysoce rozvinutou schopností měnit úhel, perspektivu a ohnisko záběru se oddělilo od tradice divadla a vyvinulo nevídanou rozmanitost synekdochických velkých detailů a metonymických záběrů. Ve filmech, jako jsou díla Chaplinova a Ejzenštejnova, 26 byly tyto postupy překryty novou, metaforickou montáží s jejími prolínačkami, jež jsou filmovými příměry. 27 Dvoupólová struktura jazyka (a jiných znakových systémů) a vyloučení jednoho pólu se soustředěním na druhý, jak je tomu v afázii, vyžaduje soustavného srovnávacího studia. Uchování jedné z těchto alternativ ve dvou typech afázie je třeba konfrontovat s převahou téhož pólu v jistých stylech, osobních zvycích, dobové módě atd. Pečlivá analýza a porovnání těchto jevů s celým syndromem odpovídajícího typu afázie je naléhavým úkolem pro společný výzkum odborníků v psychopatologii, psychologii, lingvistice, poetice a semiotice, obecné nauce o znacích. Dichotomie zde analyzovaná má primární význam a důsledky pro veškeré jazykové chování a pro lidské chování vůbec Pokusil jsem se o několik náčrtů na téma metonymickéhn postupu ve slovesném umění: O realismu v umění (1921), viz zde str. 138 a SW 3; Kontury Glejtu (1935), viz zde str. 715 a v širším znění SW 5; v malířství: Futurizm (1919) a SW 3; ve filmu: Úpadek filmu? (1933), viz zde str. 148 a SW 3. Hlavní problém dvou uvedených protikladných procesů, metaforického a metonymického však dosud čeká na podrobné zkoumání. 26 Srov. jeho obdivuhodný esej Dickens, Griffith i my, Izbrannyje staťji, Moskva.1950, str. 153n. 27 Srov. B. Balász, Theory of the Film, London 1952.

8 Roman Jakobson Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch 8/9 Abychom naznačili možnosti navrženého srovnávacího bádání, vybíráme příklad z ruské lidové pohádky, která využívá paralelismu jako prostředku komiky: Formálnost; Jerema neženát. Přísudky dvou paralelních vět jsou tu spojeny podobností, jsou de facto synonymické. Podměty těchto vět jsou mužská vlastní jména a tudíž jsou morfologicky podobná, přičemž zároveň z druhé strany označují dva hrdiny téhož vyprávění, spjaté soumeznosti, vytvořené jen proto, aby vykonávali stejné činnosti a tak motivovali užití synonymických dvojic přísudků. Poněkud pozměněná verze téže konstrukce vystupuje ve známé svatební písni, kde se zpěvák postupně obrací na každého ze svatebčanů a oslovuje ho křestním jménem a potom jménem po otci: Gleb je mládenec, Ivanovic neženatý. Oba přísudky jsou tu opět synonymní, vztah mezi podměty je však jiný: oba jsou to vlastní jména označující téhož člověka a normálně užívaná ve vztahu soumeznosti jako forma zdvořilého oslovení. V citátu z lidové rozprávky se dvě paralelní věty vztahují k dvěma Fomy a k podobnému stavu Jeremově. Ve verši ze svatební písně jsou však synonymické: redundantně dvakrát opakují informaci o mládenectví téhož hrdiny, přičemž ho štěpí do dvou jazykově konstituovaných hypostází. Ruský romanopisec Gleb Ivanovič Uspenskij ( ) trpěl v posledních letech života duševní chorobou, která obsahovala i poruchu v užívání jazyka. Jeho křestní jméno a jméno po otci, Gleb Ivanovič, tradičně kombinovaná ve zdvořilém rozhovoru, se mu rozdělila na dvě samostatná jména označující dvě bytosti: Gleb byl obdařen všemi spisovatelovými ctnostmi a Ivanovič, jméno navozující vztah syna k otci, se stalo vtělením všech Uspenského neřestí. Jazykovou stránku tohoto rozštěpení osobnosti tvoří pacientova neschopnost užít dvou symbolů k označení téže věci, je to tedy porucha v oblasti podobnosti. Protože taková porucha je spjata s náklonností k metonymii, je velmi zajímavé zkoumat literární metodu Uspenského mládí. A studie Anatolije Kamegulova, která podává analýzu Uspenského stylu, potvrzuje naše teoretické předpoklady. Kamegulov ukazuje, že Uspenskij měl mimořádný sklon k metonymii, a zvlášť k synekdoše; zacházel v tom tak daleko, že čtenář je přímo utlačen množstvím detailů nahromaděných na omezeném prostoru textu a je fyzicky neschopen zachytit celek, takže obraz postavy se často vytrácí. 29 Metonymický styl Uspenského je nepochybně pod vlivem tehdy vládnoucího literárního kánonu, realismu konce 19. století; ale osobní rysy Gleba Ivanoviče učinily jeho způsob psaní mimořádně vhodným pro tento směr v jeho krajních projevech, a nakonec se otiskly i do jazykové stránky jeho duševní choroby. Vzájemná soutěž mezi metaforickým a metonymickým postupem se projevuje v každém procesu symbolizace, ať probíhá v lidském nitru, nebo ve společnosti. Tak při zkoumání struktury snů rozhodující otázka zní, zda užité symboly a časové sekvence se opírají o soumeznosti (Freudovo metonymické přemístění, Verdrangung, a synekdochická kondenzace Verdichtung), nebo o podobnost (Freudova identifikace a symbolismus.) 30 Principy magických obřadů jsou podle Frazera dvojího typu: kouzla založená na zákonu podobnosti a naopak opřená o soumeznost. První z těchto dvou velkých odvětví sympatetické magie se nazývá homeopatické nebo imitativní, druhé magie kontagiosní. 31 Takové dělení je velice poučné. Přesto je problém dvou pólů řeči většinou stále zanedbáván, třebaže má velký dosah a závažnost pro studium jakéhokoli symbolického chování, zejména jazykového, včetně jeho poruch. Co je hlavní příčinou tohoto zanedbávání? Podobnost významu spojuje symboly metajazyka se symboly jazyka, o němž metajazyk vypovídá. Podobnost spojuje metaforické pojmenování s pojmenováním metaforou zastupovaným. V důsledku toho při konstrukci metajazyka, jenž má sloužit interpretaci tropů, má badatel pro zvládnutí metafory k dispozici homogennější prostředky; metonymie, založená na opačném principu, často interpretaci vzdoruje. Proto k teorii metonymie nelze citovat nic, co by bylo srovnatelné s bohatou literaturou o metafoře. 32 Z téhož důvodu se obecně chápe, že romantismus je těsně spjat s metaforou, ale stejně těsný svazek realismu s metonymií obvykle pozornosti uniká. A nejen pozorovatelovy nástroje, ale i předmět pozorování přispívá k převaze metafory nad metonymií ve vědě. Protože se poezie soustřeďuje k znaku, a účelová próza hlavně k označovanému předmětu, byly tropy a figury zkoumány převážně jako prostředky básnické. V základech poezie leží princip podobnosti; metrický paralelismus veršů a fonická ekvivalence rýmujících se slov vyzdvihují otázku šém; ticke podobnosti a kontrastu; existují např. rýmy gramatické a antig, matické, nejsou však žádné rýmy agramatické. Naproti tomu próza, chazi hlavní oporu v soumeznosti. Tak pro poezii metafora a pro pro metonymie je cestou nejmenšího odporu a výzkum básnických tropů tedy zaměřuje hlavně na metaforu. Skutečná dvojpólovost byla v těch studiích uměle nahrazena znetvořeným jednopólovým schématem, což dost překvapivě kryje s jednou ze dvou vzorových afatických situa jmenovité s poruchou v oblasti soumeznosti. 28 Pokud jde o tuto dichotomii v psychologii a sociologii, viz Batesonovy názory na postupnou a selektivní integraci a Parsonsovu dichotomii konjunkce a disjunkce ve vývoji dítěte: J. Ruesch a G. Bateson, Communication, the Social Matrix of Psychiatry, New York 1951, str. 183n; T. Parsons a R. F. Bales, Family, Socialization and Interaction Process, Glencoe 1955, str. 119n. 29 Kamegulov, Stil' Gleba Uspenskogo, Leningrad 1930, str. 65 a S. Freud, Die Traumdeutung, 9. vyd., Wien J. G. Frazer, Zlatá ratolest l, Praha 1977, kap. III. 32 C. F. P. Stutterheim, Het begrip metaphoor, Amsterdam 1941.

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 PhDr. Dana Brdková Lektorka Bankovní akademie a VŠFS Pro použití v rámci projektu ematurity Jak je sestaven didaktický test? Didaktický test obsahuje 10

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení a naslouchání čtení jako zdroj informací aktivní naslouchání s otázkami Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 4. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas čte s porozuměním

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy - 1 - Vyučovací předmět : Český jazyk a literatura (komunikační a slohová výchova) Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové - odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21. sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30. porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti Prima jednoduše mluví o sobě Slovní zásoba: elementární slovní 1 B/ 26, 27, 29, 30 tvoří jednoduché otázky a aktivně je používá zásoba pro zvolené tematické okruhy odpovídá na jednoduché otázky obsahující

Více

Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy

Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy Francouzský jazyk ročník TÉMA VÝSTUP G5 Tematické okruhy rodina škola místo, kde žije bydlení volný čas a zájmová činnost jídlo oblékání nákupy některé svátky, tradice příroda cizí země omluva a reakce

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Komunikační a slohová výchova Praktické a věcné čtení Praktické a věcné naslouchání Základy mluveného projevu Pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vyprávění, dialog, mimika, gesta

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným 4. pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost 9.

Více

Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice

Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Očekávané výstupy předmětu POSLECH S POROZUMĚNÍM žák Anglický jazyk 3. období 6. ročník Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Český jazyk TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) sekunda Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden,

Více

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 6.1 I.stupeň Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 9. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova samostatně pracuje s Pravidly českého

Více

RVP ŠVP UČIVO - samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami

RVP ŠVP UČIVO - samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami DODATEK č. 27 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 9. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává

Více

Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace

Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace Logopedická základní škola, Měcholupy 1, příspěvková organizace Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace Měcholupy 1.

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, členění slov na hlásky, dlouhé a krátké samohlásky

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 5. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas vymyslí

Více

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období Tematický plán třídy 2. B Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 2. období 4. ročník Český jazyk pro 3. ročník II. část (Fortuna) Český jazyk pro 4. ročník I. část (Fortuna), Čítanka pro 4. ročník

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 1. období 3. ročník Konopková, L.: Český jazyk pro 3. ročník 1. a 2. část (Fortuna) Wildová, R.: Psaní a mluvnická cvičení pro 3.

Více

Vzdělávací obor Německý jazyk

Vzdělávací obor Německý jazyk 7. ročník Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce (praktická cvičeni) obor navázání na již zvládnuté 1. POSLECH S Kompetence komunikativní Témata: POROZUMĚNÍM Žák rozumí jednoduchým otázkám

Více

Vyučovací předmět: Francouzský jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: Francouzský jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.6. Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Další cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk je součástí

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru 5. v krátkých mluvených projevech správně dýchá, frázuje a volí vhodné tempo řeči 6. volí

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Další cizí jazyk. Ruský jazyk. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 7. 9.

Další cizí jazyk. Ruský jazyk. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 7. 9. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Ruský jazyk 7. 9. ročník 2 hodiny týdně třídy, jazykové učebny, počítačová učebna dělení žáků

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 9. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 9. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. - pozdraví a představí se; - popíše povolání a dotáže se na ně (interview); - čte inzerát nabídky práce; - sestaví žádost o práci (formální dopis); - vybídne druhé, aby něco udělali; - čte článek v časopise;

Více

JAZYKOVÁ VÝCHOVA. Tvarosloví. Pravopis. Jazyk a jazyková komunikace - Český jazyk - 7. ročník. POZNÁMKY (průřezová témata, mezipředmětové vztahy)

JAZYKOVÁ VÝCHOVA. Tvarosloví. Pravopis. Jazyk a jazyková komunikace - Český jazyk - 7. ročník. POZNÁMKY (průřezová témata, mezipředmětové vztahy) JAZYKOVÁ VÝCHOVA Tvarosloví ž. si uvědomuje rozmanitost jazyka ž. tvoří a vědomě používá spisovné tvary slov ž. pracuje s jazykovými příručkami ž. pracuje s jazykovými texty různého zaměření ž. rozlišuje

Více

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět ruský jazyk rozšiřuje žákům možnost získání nových řečových dovedností v dalším cizím jazyce tak, aby se jednoduchým způsobem domluvili v běžných

Více

RVP ZV CIZÍ JAZYK. 1. stupeň 2. období (5. ročník) UČIVO (slouží ke specifikaci obsahu a rozsahu očekávaných výstupů nebo indikátorů)

RVP ZV CIZÍ JAZYK. 1. stupeň 2. období (5. ročník) UČIVO (slouží ke specifikaci obsahu a rozsahu očekávaných výstupů nebo indikátorů) RVP ZV CIZÍ JAZYK 1. stupeň 2. období (5. ročník) UČIVO (slouží ke specifikaci obsahu a rozsahu očekávaných výstupů nebo indikátorů) Typy textů 1 formulář, blahopřání, pozdrav, krátký neformální dopis,

Více

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku Cizí jazyk Charakteristika předmětu V rámci povinné výuky prvního cizího jazyka je žákům nabízena výuka anglického nebo německého jazyka. Cizí jazyk je vyučován ve třetím až devátém ročníku v tříhodinové

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Anglický jazyk 3. období 8. ročník učebnice Project 3 třetí edice - pracovní sešit Project 3 třetí edice Očekávané výstupy předmětu POSLECH S POROZUMĚNÍM

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Rozšiřování a upevňování slovní zásoby a gramatiky Ruský jazyk Helena Malášková 01

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

návštěvy divadelních a filmových představení

návštěvy divadelních a filmových představení A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace 2 Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura 3 Vzdělávací předmět: Český jazyk a literatura 4 Ročník: 9. 5 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Rozvoj řečových dovedností Ruský jazyk Helena Malášková 01 O spánku a váze - prezentace

Více

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ PŘÍLOHA č. ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ. Vytvoření textu podle zadaných kritérií A téma, obsah B komunikační situace, slohový útvar. Funkční užití jazykových prostředků A pravopis, tvarosloví

Více

Tematický plán učiva. Předmět : Český jazyk a literatura Školní rok : 2012-2013 Třída-ročník : 4. Vyučující : Věra Ondrová

Tematický plán učiva. Předmět : Český jazyk a literatura Školní rok : 2012-2013 Třída-ročník : 4. Vyučující : Věra Ondrová Tematický plán učiva Předmět : Český jazyk a literatura Školní rok : 2012-2013 Třída-ročník : 4. Vyučující : Věra Ondrová 1.Vyjadřuje se v běžných komunikačních situacích, neskáče do řeči a naslouchá,

Více

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět český jazyk a literatura se vyučuje jako samostatný předmět. V 6., 8. a

Více

3.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE (ČJ) Charakteristika vzdělávací oblasti

3.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE (ČJ) Charakteristika vzdělávací oblasti 29 3.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE (ČJ) Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve vzdělávacím procesu, neboť dobré jazykové vzdělání

Více

9.2.1. Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk

9.2.1. Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Hlavní okruhy Výstupy z RVP ZV realizace Metody práce, Projekty Průřezová tém. obor zvlád. téma ročník 1. JAZYKOVÁ KOMPETENCE K UČENÍ TVAROSLOVÍ

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín 4. ZÁŘÍ

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín 4. ZÁŘÍ Komunikační a slohová výchova 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 18 volí náležitou intonaci, přízvuk, frázování pauzy

Více

Jako ukázka jsou v příloze uvedeny očekávané školní výstupy z českého jazyka pro 7. ročník.

Jako ukázka jsou v příloze uvedeny očekávané školní výstupy z českého jazyka pro 7. ročník. Již čtvrtým rokem vyučujeme na naší škole podle vlastního školního vzdělávacího programu. V červnu jsme se pokusili vyhodnotit, jak se nám daří naplňovat cíle, které jsme si stanovili. Pro testování jsme

Více

Příloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata)

Příloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata) Příloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata) Řečové dovednosti - rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu

Více

1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY V Praze dne 11. března 2015 Č. j.: MSMT-6626/2015-1 SDĚLENÍ V souladu s 22, odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Německý jazyk Obory nástavbového

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Současný český jazyk upevňování a procvičování obtížných gramatických jevů Český jazyk

Více

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE OBSAH 1 O PROJEKTU... 2 2 CÍLE STANOVENÉ PRO NIŽŠÍ STUPEŇ OSMILETÉHO GYMNÁZIA. 3 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE. 4 3 VZDĚLÁVACÍ OBSAH VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU 4. ROČNÍKU NIŽŠÍHO

Více

Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář

Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář Potřeba sociální interakce jsme společenští tvorové, potřebujeme komunikovat a sdělovat si to se odehrává v nějakém sociálním kontextu jsme součástí nějaké

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby JAZYKOVÁ VÝUKA

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby JAZYKOVÁ VÝUKA Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová

Více

Šablona: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti

Šablona: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. KOMUKIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák - vypravuje ústně i písemně scény z filmu či ukázky z knih, využívá jazykových prostředků vhodných k oživení vypravování,; - popisuje ústně i písemně umělecké dílo, výrobek,

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. - pozdraví a představí se - rozliší a označí základní barvy - pojmenuje členy rodiny - uvede základní části domu - pojmenuje základní školní pomůcky - pojmenuje některé oblíbené sporty - popíše

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

UČEBNÍ PLÁN PŘEDMĚTU VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ZÁKLADNÍ ŠKOLA LIPTÁL

UČEBNÍ PLÁN PŘEDMĚTU VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ZÁKLADNÍ ŠKOLA LIPTÁL UČEBNÍ PLÁN PŘEDMĚTU VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ZÁKLADNÍ ŠKOLA LIPTÁL VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ŠKOLNÍ ROK: 2014/ 2015 ROČNÍK: 3. TŘÍDNÍ UČITELKA: Hana Matochová

Více

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) Charakteristika předmětu V návaznosti na obsah učiva 1. a 2. ročníku žáci začínají vytvářet jednoduché věty, kde se potřebné výrazy a spojení procvičují. Žáci

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

Očekávané výstupy RVP Školní výstupy Učivo Poznámky (průřezová témata, mezipředmětové vztahy apod.) Řečové dovednosti

Očekávané výstupy RVP Školní výstupy Učivo Poznámky (průřezová témata, mezipředmětové vztahy apod.) Řečové dovednosti Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu anglický jazyk pro 1. stupeň: 3. ročník Řečové dovednosti CJ-3-1-01 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 5.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 5. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 5. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas Žák: - ovládá plně

Více

Protetické v- v pražské mluvě. seminář Příprava a realizace interdisciplinárního výzkumu

Protetické v- v pražské mluvě. seminář Příprava a realizace interdisciplinárního výzkumu Protetické v- v pražské mluvě seminář Příprava a realizace interdisciplinárního výzkumu Osnova shrnutí dosavadní literatury metodologie našeho výzkumu dosavadní výsledky Dosavadní literatura shrnuje James

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně)

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 7. Poznámky: Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) ŽÁK: umí, rozumí a ovládá slovní zásobu každého tématu je schopen samostatně vytvořit složitější

Více

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin Návrhy tematických plánů Střední odborná škola 1. Návrh tematického plánu mluvnice 1. ročník Počet hodin Racionální studium textu 1 Základy informatiky získávání a zpracování informací 1 Jazykověda a její

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk ŠVP LMP Povinná výuka Anglického jazyka začala v tehdy základní škole praktické pro sluchově postižené v Ivančicích ve školním roce 2007/2008, a to ve

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 1. období 2. ročník Konopková, L.: Český jazyk pro 2. ročník 1. a 2.díl (Fortuna) Wildová, R.: Psaní a mluvnická cvičení 1. a 2.

Více

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce 5.10 Volitelné předměty Předmět: Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika předmětu Konverzace v anglickém jazyce 1. stupeň Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, obor Cizí jazyk se realizuje

Více

4.9.70. Logika a studijní předpoklady

4.9.70. Logika a studijní předpoklady 4.9.70. Logika a studijní předpoklady Seminář je jednoletý, je určen pro studenty posledního ročníku čtyřletého studia, osmiletého studia a sportovní přípravy. Cílem přípravy je orientace ve formální logice,

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět:anglický jazyk Ročník: 6

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět:anglický jazyk Ročník: 6 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět:anglický jazyk Ročník: 6 Výstup Rozumí obsahu jednoduché promluvy a dialogům k daným tematickým okruhům Čte s porozuměním krátké texty s

Více

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK. Václav Strážnický 2014/15

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK. Václav Strážnický 2014/15 Základní škola ve Vamberku Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK Václav Strážnický 2014/15 MLUVNICE HODINOVÁ DOTACE TEMATICKÝ CELEK OBSAH ZÁŘÍ CELKEM 8 HODIN 1hodina 5 hodin ÚVOD A OPAKOVÁNÍ UČIVA

Více

Tematický plán Český jazyk 3. třída

Tematický plán Český jazyk 3. třída Tematický plán Český jazyk 3. třída Září Počet hodin : 23 Učivo: Výstupy: Poznámky, průřezová Opakování z 2. ročníku Skladba souvětí, věta, slova, slabiky, hlásky, písmena souhlásky a samohlásky I, Y tvrdé,

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Literatura TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ prima Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden, 70hod/rok Literatura pro 1. ročník středních

Více

Zvuková stránka jazyka (spisovná a nespisovná výslovnost) Pravopis (lexikální a morfologický) Tvarosloví (ohebné slovní druhy)

Zvuková stránka jazyka (spisovná a nespisovná výslovnost) Pravopis (lexikální a morfologický) Tvarosloví (ohebné slovní druhy) Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Obor vzdělávací oblasti: Český jazyk a literatura (jazyková výchova) Ročník: 6. Výstupy - kompetence Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky samostatně pracuje

Více

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno 1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 1.1 Další (druhý) cizí jazyk - Německý jazyk 1.2 Další (druhý) cizí jazyk - Ruský jazyk 1. 2. Hodinová dotace Další cizí jazyk - - 3 3 Předmět realizuje

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 2. porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti 3. respektuje základní komunikační pravidla

Více