Stanovení hodnoty veřejně prospěšných investičních projektů

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Ekonomika podniku a management Autoreferát k doktorské disertační práci Stanovení hodnoty veřejně prospěšných investičních projektů - Cost - Benefit Analysis 2005 Patrik Sieber

2 Obsah Autoreferátu Obsah Autoreferátu...2 Slovo úvodem, cíle a struktura práce...3 Význam práce pro českou hospodářskou sféru a motivace autora...3 Cíle práce a cesta k jejich dosažení Metody práce, hodnota a hodnocení investic Metody práce Hodnota Hodnota investic a investičních projektů Veřejně prospěšné projekty a jejich hodnota Alternativní přístupy k hodnocení investic veřejné sféry Významné koncepční předpoklady CBA Mikroekonomická fundace CBA Costs & Benefits Ohodnocení C&B využití mikroekonomické analýzy Odhad reálných C&B analýza metod Stanovení společenské diskontní sazby Teoretické základy SDR Alternativní metody stanovení SDR na nedokonalých trzích Stanovení hodnoty projektu výsledky CBA Praktická doporučení a aplikační možnosti metody Metodický postup při zpracování CBA Náměty pro další využití metody Shrnutí a závěr Summary...27 Seznam používaných zkratek...31 Výkladový slovník nejdůležitějších pojmů...33 Literatura

3 Slovo úvodem, cíle a struktura práce Dostává se Vám do rukou autoreferát k disertační práci Stanovení hodnoty veřejně prospěšných investičních projektů. Pevně věřím, že v každém, kdo se jednou v životě věnoval ekonomické vědě, vyvolává již samotný název zájem a celou řadu otázek zároveň. Jsem přesvědčen, že nejsem jediný, kdo je fascinován samotnými pojmy, jako jsou hodnota a její stanovení, investice, veřejný prospěch či společenský blahobyt. Zároveň doufám, že ten, koho nenechávají tato témata chladným, nalezne v textu nejen řadu odpovědí na otázky, které ho napadají, ale zejména řadu inspirativních tezí pro jeho vlastní výzkumnou činnost. Význam práce pro českou hospodářskou sféru a motivace autora Než přistoupím k stručnému popisu práce samotné, dovolte mi, abych Vás seznámil s motivy, které mne vedly k zájmu o vymezené téma. V české odborné literatuře se lze setkat již s celou řadou více či méně kvalitních titulů zabývajících se oceňováním různých druhů aktiv a investičním rozhodováním. Lze díky nim nalézt jak teoretickou základnu, tak aplikační aparát pro řešení nejednoho reálného problému. Přes to všechno není možné označit zmíněná témata za vyčerpaná, neaktuální či dokonce bezvýznamná. Pro toto tvrzení mám nejeden důvod. Za hlavní bych označil své čím dál tím častější střety se situacemi v oblastech oceňování, hodnocení a investičního rozhodování, které dosud popsané teorie a metody neřeší, případně je pomáhají řešit, ale jen nedostatečně. Existenci těchto mezer označuji dokonce za velmi palčivý problém. A to tím více, čím častěji je pociťována potřeba jejich odstranění nejen při činnosti výzkumné, ale i při samotném investičním rozhodování v ekonomické realitě. Některé problémy lze odstranit za pomoci přeci jen bohatší zahraniční literatury. Ty ostatní zůstávají buďto v naprostém teoretickém a metodickém vakuu, nebo jsou k jejich řešení vědeckou obcí doporučovány různé přístupy. Takovéto přístupy si často navzájem odporují a doposud se nepodařilo u nich dobrat jednoznačné a všeobecně akceptované názorové shody. Hodnocení veřejně prospěšných investičních projektů je bezesporu jednou z oblastí, ve které nechybí zmíněné přetrvávající teoretické i aplikační otazníky. Použití metod známých z podnikových financí komplikuje zcela zjevně fakt, že smyslem těchto investic není maximalizace NPV čistých hotovostních toků investora, ale zvyšování společenského blahobytu. V českých odborných textech prozatím není možné dohledat ucelený, koncepční a uspokojivě propracovaný přístup posazený do jasného teoretického rámce, který by umožnil stanovit hodnotu těchto projektů. Bez této možnosti je pak velmi nesnadné řešit sofistikovaně řadu rozhodnutí v procesu investičního rozhodování. Ve světové literatuře je situace v tomto 3

4 směru výrazně příznivější, a proto má smysl z ní čerpat, ale ani jejím pouhým studiem nedospějeme k odpovědi na všechny závažné otázky, které nám v souvislosti s danou problematikou vyvstávají. Informace o neuspokojivém stavu teorie vztahující se k danému tématu v ČR je zásadní proto, abychom ho mohli považovat za objekt vhodný ke zkoumání. Kromě toho jsem přesvědčen o jeho mimořádné aktuálnosti. Díky začlenění České republiky do strukturální politiky EU prostřednictvím strukturálních fondů dochází k přerozdělování dotací EU českou veřejnou správou. Z této pro nás relativně nové situace vyplývá výrazně vyšší potřeba hodnocení efektivity vynakládaných veřejných prostředků, a to jak ex ante, tak i ex post. Kromě toho vznikají nové možnosti a impulsy ke kooperaci komerční a veřejné sféry. Jednou z forem jsou společné nebo doplňující se investiční projekty těchto dvou sektorů. Výsledkem uvedených událostí je nárůst společenské poptávky po metodách umožňujících zahrnutí socioekonomických dopadů do investičního rozhodování. K tomu, aby kdokoli poskytl kvalitní a smysluplný metodický materiál, je ovšem zapotřebí mít možnost opřít ho o silný a bezrozporný teoretický rámec. Zbývá jen dodat, že díky zmíněnému narušení určité dichotomie veřejných a privátních investic v procesu rozhodování o jejich hodnotě a realizaci lze sledovat rostoucí potřebu metodického aparátu i na straně privátních subjektů. Samotnou aktuálnost nelze považovat za postačující důvod k zahájení výzkumu v určité oblasti, ale může být dodatečným kritériem k jeho upřednostnění v čase. Další a z vědeckého hlediska velmi přitažlivou vlastností řešeného tématu je kromě jeho teoretické nevyčerpanosti a společenské aktuálnosti také jeho nadčasovost a vliv případných závěrů na ostatní problémy ekonomické vědy. Zvolená problematika neutrpí na své zajímavosti do té doby, dokud budou existovat subjekty, jejichž smyslem existence je zájem o společenský blahobyt. Lze rozumně předpokládat, že závěry týkající se hodnoty a hodnocení investic veřejného sektoru mohou mít ve svém důsledku silnou vazbu na ekonomické disciplíny, jako jsou veřejné finance, makroekonomie, mikroekonomie a jiné společenské vědní obory. Cíle práce a cesta k jejich dosažení Analýza a rozpracování dopadů do oblastí uvedených v závěru předchozího odstavce jde jednoznačně nad rámec této disertační práce. Nicméně není možné s jejich stávajícími poznatky nepracovat jako s fundamenty a dílčími vstupy při tvorbě zamýšleného a potřebného teoretického přístupu. Proto jednou z významných charakteristik této práce je, že kromě zásadního využití teorie podnikových financí využívá zejména s dílčí poznatky 4

5 filozofie, mikroekonomie a veřejných financí. Jinými slovy, není vhodné řešit toto téma izolovaně pouze s ohledem na stávající úroveň poznání v oblasti hodnocení investic. Mimo jiné na základě všeho, co jsem doposud zmínil, jsem se rozhodl stanovit cíl této práce následujícím způsobem. Hlavním cílem mé disertační práce je vymezit předpoklady a nalézt, analyzovat a rozpracovat koncepční přístup pro ohodnocení veřejně prospěšných projektů. Jako další cíl mohu označit analýzu a doporučení týkající se možností využití výsledného konceptu v ostatních disciplínách a ekonomické praxi. Těmto cílům odpovídá i struktura práce. Prvním řešeným problémem je pojem hodnoty samotné. Tento problém obsažený v kapitole jedna by se neměl zdát banální, byť se mu věnovali moji vědečtí předchůdci již dávno přede mnou. Dnes existuje celá řada termínů, které obsahují pojem hodnota, avšak jejich význam je rozdílný. K odlišným přístupům dochází dokonce i v teorii věnované oceňování podniku. Proto je na počátku cesty za hodnotou učiněno filozofické rozhodnutí, který koncept hodnoty budu brát v následných úvahách v potaz. Jinak by mohlo dojít ke zkreslenému pohledu na všechny dále uvedené závěry. Poté je stručně definován objekt, jehož hodnotu má být hledaný koncept schopen změřit a který jsem nazval veřejně prospěšným investičním projektem. Jestliže je díky výsledkům předchozích kroků zřejmé, co má být smyslem hledaného konceptu, je možné přistoupit k volbě nejvhodnější metody. Přístupů, které se v hospodářské světové praxi používají při hodnocení investic, jejichž smyslem má být veřejný prospěch, je samozřejmě více. Proto jsou v druhé kapitole uvedeny a stručně popsány hlavní z těchto metod. Jejich popis je však dostatečný proto, abych mohl zhodnotit a argumentovat volbu jedné z nich, jako té nejvhodnější pro vymezený účel. Na základě analýzy hlavních dostupných metodických možností, jejich kritiky a syntézy vyplývajících informací o daných metodách a jejich souladu s vymezením řešené otázky, doporučuji coby koncepční přístup k řešenému problému Cost Benefit Analysis (CBA). Vymezení problematiky veřejně prospěšných projektů, analýza dostupných metod jejich hodnocení, volba CBA a argumentace této volby jsou obsahem druhé kapitoly. Argumenty uvedené v druhé kapitole v kombinaci s předchozím vymezením problému posunují řešený problém do té míry, že je stanoven jednoznačný směr další práce. Tím je podrobný rozbor CBA směrem od koncepčních základů, přes mikroekonomickou analýzu a vytvoření mapy souvisejících teoretických problémů, až po rozbor aplikačního metodického aparátu. Výsledkem těchto kroků musí být komplexní poznání CBA jako metody, analýza, kritika a vytvoření syntetického závěru na každé řešené úrovni (koncepční rámec, mikroekonomická fundace, aplikační nástroje) a zřetelná formulace hodnoty veřejně 5

6 prospěšného projektu. Aby byl však splněn hlavní cíl práce, musí z uvedených dílčích výsledků vyplývat zjištění, že závěry na všech řešených úrovních tvoří obhajitelný a logicky si neodporující celek. Jedná se o hlavní část práce, které jsou věnovány závěrečná část kapitoly dvě a kapitoly tři až šest. Kapitola sedmá je následně zaměřena na rozbor proveditelnosti této metody v hospodářské praxi. Jsou zde uvedeny hlavní aplikační metodiky používané ve světě a je zde rozpracován normativní postup pro praktickou realizaci CBA a tedy hledání hodnoty veřejně prospěšného investičního projektu v realitě. Před samotným závěrem a shrnutím práce doplňuje kapitola sedmá ještě coby varování nejčastější chyby, kterých se analytik může při aplikaci CBA dopustit, jakož i nejčastější kritiky metody samotné, se kterými je možné se v realitě setkat. Práci uzavírají přislíbená inspirativní doporučení pro vhodné využití metody v dalších oblastech. Pro snazší orientaci v řadě termínů a zkratek používaných v textu je za závěrečné shrnutí připojen seznam zkratek a výkladový slovník nejpoužívanějších pojmů. Věřím, že těm z Vás, kteří nebudou mít příležitost přečíst práci celou, poslouží navíc výkladový slovník jako souhrn hlavních relevantních hesel a pomůže jim k získání rychlejší představy o šíři a povaze souvisejících problémů, jakož i k terminologickému přehledu při případném dalším setkání s tématem. 6

7 1 Metody práce, hodnota a hodnocení investic 1.1 Metody práce Vzhledem k převážně normativně ekonomické povaze vytčeného cíle, kterým je zejména nalezení, analýza a rozpracování koncepčního teoretického přístupu pro hodnocení veřejně prospěšných projektů, jsou hlavními metodickými nástroji postupy využívající analýzy, syntézy, logické dedukce a indukce. Samozřejmě se nelze vyhnout ani abstrakci. V konkrétní podobě se pro tuto práci přímo nabízí využití řady modelů a rozbor světové literatury. Rozbor původní české literatury není vynechán, nicméně je nutné konstatovat, že literatura v českém jazyce vztahující se přímo k následně zvolené metodě Cost-Benefit Analysis téměř neexistuje. To je však zároveň jeden z motivů pro vymezení cíle, pojetí a struktury práce. 1.2 Hodnota Ještě před započetím vymezení pojmů, je třeba upozornit, že pojem hodnoty se formuloval v rámci teorie hodnoty již od Aristotela. Pojem definovali postupně A. Smith, D. Ricardo, K. Marx i J. S. Mill. Tato jména však více či méně spojuje pojetí nákladové (resp. pracovní) teorie hodnoty, které označuji společně s jejich následníky za překonané. Pojetí hodnoty, které však nabývá pro naše účely použitelné formy, tedy jednoznačně vymezuje subjektivní teorii hodnoty, je spojeno až se jmény jako H. Gossen, W. Jevons a zejména pak C. Menger, L. Walras a Eugen von Böhm-Bowerk. Posledně jmenovaní jsou si již definicí hodnoty výrazně bližší a právě jejich filosofické chápání tohoto termínu je obhajováno pro následné ekonomické úvahy. Vymezení základního pojmu hodnota v této práci navazuje na tradiční výklad Rakouské školy. Vymezení základních pojmů a vazeb mezi nimi lze pak shrnout následovně. Subjektivní hodnota statku užitná je význam statku pro blahobyt subjektu, který plyne z jeho využití pro spotřebu. Subjektivní hodnota statku směnná je pak význam statku pro blahobyt subjektu, který plyne z jeho využití pro směnu tím, že může získat za něj jiné statky. Velikost této hodnoty je tedy dána velikostí mezních užitků plynoucích ze statků, které za hodnocený statek získáme. Je tedy závislá na objektivní směnné síle (hodnotě), která rozhoduje o kvantitě získaných statků, dále pak na stavu potřeb a jmění subjektu, které rozhodují o mezním užitku získaného statku směnou. Objektivní směnná hodnota je schopnost daného statku dostat směnou kvantum jiných statků. Ta je však výslednicí subjektivních hodnot mnoha jedinců! Cena je pak toto samotné kvantum statků. Tomuto rozdílu není nikterak na 7

8 škodu, že se jak cena, tak i hodnota vyjadřují v penězích. Peníze jsou v tomto směru takovým druhem statku, který funguje jako měřítko. Právě v této filosofické koncepci vyniká subjektivita, která je základní charakteristikou přirozeného vnímání slova hodnota a právě tato filosofická koncepce vztahuje hodnotu k meznímu užitku. Pro další analýzu je významný fakt, že uvažujeme hodnotu, jejíž podstata není přímo dána nákladností výroby daného statku ani jeho objektivními vlastnostmi, ale je skryta v preferencích jedinců. 1 Pro pozdější argumentaci schody konceptu samotného hodnocení dopadů investičních projektů s filosofickou koncepcí hodnoty uvádím ještě jeden Böhm-Bowerkův citát 2 : U statků, u kterých mohou existovat různé alternativní způsoby použití a které jsou sto poskytovat různě vysoký mezní užitek, je jeho využití s nejvyšším možným alternativním mezním užitkem určující pro velikost jejich hodnoty. Skutečný význam této věty je zřetelnější, pokud si uvědomíme fakt, že díky existenci směny mají všechny statky (pokud je lze tedy směňovat) další způsob využití kromě spotřeby, čímž je výměna za jiné statky. 1.3 Hodnota investic a investičních projektů Na základě předchozí analýzy přístupů k hodnotě je již možné říci, že těžiště zájmu práce spočívá v hledání subjektivní hodnoty určitého aktiva. Oním aktivem je pak právě investiční projekt. Pod pojmem investiční projekt si lze přestavit určité aktivum, které je typické tím, že jeho smyslem je nárůst jeho hodnoty. Projekt lze definovat například tak, jak tomu činí příručka Evropské komise 3 : projekt odpovídá investiční aktivitě, při které jsou vydávány zdroje (náklady), aby byla získávána určitá investiční aktiva, která budou produkovat benefity po dlouhé období a tato aktivita pak vede logicky k jejímu vlastnímu plánování, financování a obecně implementaci. Co je společné všem investičním projektům a co je naopak specifikem veřejně prospěšných akcí? Nejprve zodpovím první část otázky. V obou případech je cílem hodnocení investice zodpovězení následujících tří otázek: Jaká je hodnota investice? Je investici smysluplné realizovat? Který z investičních projektů je nejlepší? 1 Tato podstatná teze umožňuje později obhájit ohodnocování dopadů projektu pomocí principu nazývaného v Cost-Benefit Analysis Willignes-to-Pay (ochota zaplatit, WTP). 2 Viz [8]. 3 viz příručka EK [18] 8

9 Kromě zmíněných základních otázek investičního rozhodování je projektům soukromé i veřejné sféry společná ještě jedna základní myšlenka: realizace projektu by měla přinést více pozitiv než negativ. Vztahy mezi zmíněnými otázkami lze vymezit následovně. Kdy je tedy investici smysluplné realizovat? Tehdy, pokud naplňuje svůj smysl, pokud dosahuje podstaty svého předurčení. Tím, je obecně nárůst existující hodnoty aktiv, event. získání nových aktiv, náležící určitému jedinci, firmě či společnosti. Aby byl tento cíl naplněn, musí mít investiční projekt kladnou hodnotu 4. Pokud ztotožníme pojem nejlepší projekt s tím, který nejlépe naplňuje svůj smysl, lze říci, že je to ten, jehož hodnota je nejvyšší. 5 V čem jsou však projekty podnikové sféry a sféry veřejné rozdílné? Investora v případě veřejně prospěšného projektu zajímá prospěch ostatních subjektů. Z toho vyplývá, že při hodnocení je nutné vzít v úvahu širší řadu efektů. Efekty, se kterými je třeba pracovat při hodnocení veřejného projektu, jsou často nefinanční, někdy dokonce nehmotné povahy. Shrnujícím způsobem řečeno veřejně prospěšný (veřejný) projekt komplikuje situaci vyšším počtem analyzovaných subjektů, jejichž preference formují hodnotu dopadů projektu a zároveň samotnou povahou hodnocených dopadů. 2 Veřejně prospěšné projekty a jejich hodnota V souladu se základními předpoklady učiněnými v kapitole jedna mohu říci, že pro účely této práce budu považovat nadále za veřejně prospěšné projekty (akce) takové, jejichž smyslem není maximalizace shareholder value, ale zvýšení blahobytu jakýchkoli subjektů, jejichž blaho leží investorovi na srdci a tyto subjekty tvoří určitou společnost. Pod veřejně prospěšnými projekty lze však v širším pojetí vnímat nejen investiční akce, ale také politické intervence a programy veřejného sektoru. Rozdíl oproti investicím realizovaným v komerční sféře je zásadní: relevantní pro hodnocení je i užitek jiného, nežli investujícího subjektu. 4 Pod pojmem projekt je zahrnuta i investiční fáze, ve které obvykle dochází k investování, čerpání zdrojů, spíše nežli k inkasu pozitivních dopadů z investice plynoucí. Proto pro smysluplnost realizace postačuje jeho kladná hodnota. Pokud bychom pod projektem chápali pouze fáze následující po fázi investiční, musela by být hodnota projektu vyšší než hodnota investiční fáze. 5 Tím není dotčena nutnost vypořádat se s rizikem. To lze však provést správnou konstrukcí pro hodnotu samotnou (viz jistotní ekvivalenty, pravděpodobnostní rozdělení hodnoty projektu: NPV). 9

10 2.1 Alternativní přístupy k hodnocení investic veřejné sféry Mezi nejběžnější ve světě používané metody pro srovnávání a hodnocení investic veřejné sféry patří Cost-Effectiveness Analysis, Cost Utility Analysis a Cost-Benefit Analysis. Kromě toho stručně diskutuji využití metod známých z corporate finance. Cost Effectiveness Analysis (CEA) srovnává investiční alternativy na bázi poměru jejich nákladů a jedné kvantifikované (ale nikoli peněžně vyjádřené) míry efektu. Příkladem může být například poměr vydaných dolarů na jeden zachráněný lidský život. Za nejefektivnější pak považujeme ten projekt, který vydává nejméně prostředků na jednotku výstupu. Cost Utility Analysis (CUA) srovnává podobně jako CEA alternativy na bázi poměru nákladů a jedné proměnné. Tato metoda je však konstruována obvykle dvěmi (ale teoreticky i více) mírami benefitů. Příkladem zde mohou být tzv. QALY (quality adjusted life years), které zahrnují počet dodatečných roků života i kvalitu života během těchto let. Program je pak vybírán minimalizací poměru vynaložených peněžních prostředků/qaly. Tím, že CUA zahrnuje i kvalitativní proměnou se částečně blíží konceptu CBA. Cost Benefit Analysis (CBA) - je metoda ohodnocující projekt či politiku (politické rozhodnutí), která kvantifikuje v peněžních jednotkách hodnotu všech následků tohoto investičního projektu na členy společnosti. Kritérium je zde maximalizační a nazývá se čistým socioekonomickým benefitem (dále v textu budeme tento pojem vnímat jako synonymum s pojmem čistý společenský benefit). S tímto kritériem je následně zacházeno obdobně jako s čistými hotovostními toky v oblasti podnikových financí. NSB = B C, slovy Net Social Benefit = Social Benefit Social Costs Narozdíl od předchozích metod teoreticky zahrnuje všechny dopady ovlivňující blahobyt všech subjektů, kteří jsou členy dané společnosti. Tato metoda je vzhledem ke svým vlastnostem zatím jedinou cestou, kterou lze doporučit k rozpracování pro účely této práce. Hodnocení veřejných projektů jako v privátní sféře Výnosové metody užívané v prostředí firemních financí jsou omezené na zahrnutí budoucích finančních hotovostních toků investora a nezohledňují de facto nic jiného, kromě alternativních nákladů kapitálu. I tato složka determinující diskontní sazbu je však konstruována na finanční bázi. Dopady, o které se musíme zajímat v případě veřejně prospěšných projektů, se do podoby finančních toků dostávají pouze nepřímo 10

11 (zprostředkovaně), doléhají na různé subjekty dané společnosti, kteří je hodnotí s ohledem na užitek z nich plynoucí. Použití modelů diskontovaných budoucích cash-flow by mohlo nejen podhodnocovat, ale v některých případech i nadhodnocovat projekt. Jako cestu k řešení problému hledání subjektivní hodnoty veřejně prospěšného projektu (resp. podniku) doporučuji rozpracování Cost-Benefit Analysis. Mohl bych vyzdvihovat výhody a nevýhody daného přístupu oproti jednotlivým metodám, avšak ke zdůvodnění této volby mi postačuje jen několik argumentů. Hodnocení projektu na základě finančních výstupů známé z corporate finance zanedbává ostatní dopady investice a s nimi i jejich užitek, tedy zanedbává i hodnototvorné faktory veřejně prospěšného projektu. Ostatní uvedené přístupy oproti tomu nevedou ke stanovení hodnoty projektu ve srovnatelných (peněžních) jednotkách. To jsou zásadní argumenty pro volbu CBA. Obecný proces hodnocení investičního projektu pomocí CBA lze ztotožnit s následujícími kroky 6 : 1. specifikace sady (kompletu) alternativních projektů 2. rozhodnutí o tom, čí C&B budou započítány (vymezení společnosti) 3. utřídění C&B a stanovení měrných jednotek a ukazatelů 4. predikce dopadů v kvantitativní podobě po celou dobu životnosti projektu 5. převod dopadů na peněžní jednotky 6. diskontování přínosů a nákladů získání jejich PV 7. výpočet NPV projektu 8. provedení citlivostní analýzy 9. doporučení založené na NPV a citlivostní analýze 2.2 Významné koncepční předpoklady CBA Hodnota projektu, efektivní alokace zdrojů a Paretovská hranice CBA je často interpretována jako rámec pro měření efektivnosti vložených zdrojů. CBA je také rámec pro hledání hodnoty projektu. Mezi těmito cíli však není rozpor, neboť k celkové efektivnosti přispívá pouze ten projekt, jehož hodnota je kladná. Tvrzení lze podpořit výkladem Paretovského zlepšení a Paretovské hranice. Významné je, že projekt musí přiblížit společnost Paretovské potenciální hranici, aby měl kladnou hodnotu. Je možné připustit, že v případě realizace investice si někdo ve společnosti přihorší, pokud si jiný 6 obecné postupy lze nalézt například v literatuře [6], ale i [51], [38], [18], [58] nicméně tento postup bude konkretizován v doporučeném normativním modelovém postupu ohodnocení v kapitole 7. 11

12 polepší a zároveň si polepší všechny subjekty ve svém souhrnu. Jinými slovy, projekt má kladnou hodnotu, jestliže újma jednoho člena společnosti je více než kompenzována přínosem pro jiné členy společnosti, resp. jeho vlastním přínosem. 7 Willigness-to-Pay (ochota zaplatit, WTP) Vyjádřením ochoty zaplatit za daný výstup máme na mysli určení subjektivní maximální hodnoty vyjádřené v penězích, kterou by byly subjekty ochotny obětovat za výstup, aby byly indiferentní mezi jeho koupí a zdržením se této koupě, tedy zachováním status quo. Koncept ochoty zaplatit (WTP) je základním způsobem ohodnocení benefitů. Aby však bylo možné tyto benefity získat, jsou obětovávány zdroje. Tyto dopady na straně vstupů projektu jsou však v CBA ohodnocovány pomocí jejich oportunitních nákladů. Oportunitním nákladem je zde hodnota, kterou musí společnost obětovat, aby mohla vstup použít pro daný investiční projekt. Vzájemná závislost projektů Za dva vzájemně nezávislé projekty (politiky) budeme považovat případ, kdy rozhodnutí o prvním projektu neovlivňuje C&B druhého projektu. Praktické řešení je snadné, neboť lze hodnotit projekty každý zvlášť a tedy spočítat pro každý zvlášť NSB (čisté společenské benefity). Jestliže jsou na sobě projekty absolutně závislé, za což považujme situaci, kdy jeden projekt bez druhého nemůže fungovat. Pak by takovéto projekty měly být posuzovány jako jeden projekt a pro ten počítána NSB. Pokud jsou projekty na sobě závislé jen z části, mění se jejich C&B a tedy i efektivita v závislosti na realizaci jiného projektu. Pak je evidentně obtížné říci, zda porovnávat projekt A s vlivem projektu B nebo bez vlivu. Návodem v takovém případě může být volba kombinací projektů, které maximalizují NSB. Jinými slovy počítat hodnotu projektu jak zvlášť, tak dohromady. CBA a Arrowův teorém První zmíněnou teoretickou souvislostí je, že seřazení projektů ve smyslu čistých benefitů (NB) jednotlivců nezaručuje tranzitivitu společenského uspořádání politik (projektů). Jedná se o vlastnost vyplývající z Arrowova teorému 8 : Jakékoli pravidlo volby 7 Jde v zásadě o reformulaci Kaldor-Hicksova kritéria viz [31]. 8 (blíže viz [2]), vytvořené axiomy pro korektní volbu: axiom neomezeného pole působnosti, axiom Paretovy volby, axiom nezávislosti a axiom neexistence diktatury. 12

13 vyhovující všem Arrowem stanoveným axiomům pro korektní volbu beze zbytku, kterým dvě a více osob rozhoduje o projektech (politikách) z množství tři a více, není sto garantovat transitivní společenské uspořádání politik (projektů). Vzhledem však k tomu, že tímto problémem trpí jakékoli kriterium splňující axiomy, neumožňuje nám Arrowův teorém WTP a CBA zatratit, neboť neposkytuje úhel pohledu, ve kterém by byla CBA horší než ostatní přístupy. V praxi se analytici mohou vyhnout problému zavedením předpokladu, že preference spotřebitelů se řídí určitými omezujícími podmínkami s existencí odpovídající agregované poptávkové funkce. Tento předpoklad je navíc v souladu s analytickou praxí, ve které je obvykle pracováno s agregovaným nebo tržním poptávkovým schématem pro jednotlivé produkty. Závislost WTP na distribuci bohatství ve společnosti Ochota osoby zaplatit (WTP) za potenciální přínos projektu je tím vyšší, čím větší je její disponibilní bohatství. Jestliže projekt změní rozložení bohatství ve společnosti, pak se pravděpodobně změní i suma WTP individuí a možná se změní i pořadí jednotlivých alternativ projektu. Pokud bude konsistentně používáno Paretova potenciálního přístupu a pokud budou projekty takové povahy, že nebudou vytvářet stále stejné vítěze a poražené, pak celkové efekty těchto projektů povedou k tomu, že na tom budou výsledně všichni lépe. Závislost WTP na předpokladech plynoucích z vymezení společnosti Tato otázka má velmi silný význam pro praktické použití. Na problém lze nahlížet z několika hledisek: 1. definice úrovně společenského celku (svět x stát x kraj x region x obec) 2. vymezení, zda jsou pro nás všechny preference přijatelné a zohlednitelné 3. rozhodnutí, jakým způsobem zahrneme preference budoucích generací Antropocentrická povaha CBA Mezi členy společnosti a tedy potenciální beneficienty jsou zahrnuti pouze lidské bytosti. Zájmy fauny a flory a dopady na ně jsou v CBA zahrnuty pouze v případě, že existuje ochota lidí zaplatit za získání přínosů pro tyto ostatní obyvatele planety, či pokud existuje ochota zaplatit za to, že se určitým negativním dopadům tito tvorové a rostliny vyhnou. 13

14 3 Mikroekonomická fundace CBA Pro pochopení role poptávkových křivek v CBA je zásadní teoretický postulát, že poptávková křivka indikuje, jak mnoho jsou lidé ochotni platit za různá množství zboží. Prostřednictvím této věty je zajištěna spojitost a klíčový vztah mezi poptávkovou křivkou a WTP. Jestliže jsou známy poptávkové křivky po statcích ovlivněných projektem, pak je spotřebitelský přebytek základním konceptem použitým v CBA k ohodnocení dopadů. Změny ve spotřebitelském užitku mohou být za řady okolností vyžity pro odhad (aproximaci) společenské WTP za změny způsobené projektem (politikou, programem). Oproti tomu variabilní náklady zobrazené pod křivkou nabídky jsou oportunitní náklady, neboli hodnota obětovaná výrobě určitého množství statku X, nikoli náklady účetní. Pojetí oportunitních nákladů je kritické pro CBA. Náklady projektu zahrnují náklady (oportunitní) obětované různými členy společnosti. Na nákladovou křivku na následujícím obrázku by mělo být nazíráno tak, jako by byla získána za předpokladu, že vlastníci všech zdrojů použitých k výrobě jsou vypláceni za jejich použití cenami shodnými s oportunitními náklady těchto zdrojů. Cena statku X c P* Spotřebitelský přebytek + Přebytek výrobce = Společenský přebytek f d a S b e g D 0 X1 X* X2 Množství statku X Obrázek č. 1 Společenský přebytek 9 Hodnotu efektu plynoucího z projektu, který dopadá na výrobce i spotřebitele pak lze ztotožnit s pojmem společenského přebytku. Společenský přebytek (Social Surplus, SS) = spotřebitelský přebytek + přebytek výrobce 9 Viz [6] [44] [35] 14

15 Pokud odstraníme zanedbání vlivu na vládní příjmy, můžeme propojit čisté společenské benefity plynoucí z projektu (NSB) s koncepcí společenského přebytku a změny ve vládních příjmech následujícím způsobem v úplné formě: NSB = CS + PS + GR, kde CS je změna ve spotřebitelském přebytku, PS změna v přebytku výrobce, GR změna v čistých vládních příjmech, NSB čisté společenské benefity (Net Social Benefits), přičemž všechny komponenty mohou být negativní i pozitivní včetně výsledných NSB. Základní principy mikroekonomických modelů v dokonalé konkurenci, které zajišťují fundaci CBA v této kapitole objasněny. Řečí těchto modelů lze definovat základní koncept CBA jako metodu odhadující změny ve společenském přebytku a vládních příjmech, které jsou výsledkem určitého investičního projektu či obecně implementace nové politiky (intervence). Směr a míra změn společenského přebytku a vládních příjmů však závisí kromě povahy projektu také na povaze ovlivněných trhů. 15

16 4 Costs & Benefits 4.1 Ohodnocení C&B využití mikroekonomické analýzy Analýza determinace hodnoty jednotlivých výstupů a vstupů do projektu je provedena zvlášť pro výrobní faktory, zvlášť pro statky a služby, přičemž se vždy dále situace člení podle efektivity či distorze daného trhu, eventuelně podle tvaru tržních křivek. Tab. 1 Doporučení pro hodnocení jednotlivých nákladů a přínosů vládních projektů Dopad investičního projektu Nákup na trhu výrobních faktorů Koncepční předpoklad Ohodnocení nákladů na principu oportunitních nákladů Trhy jsou efektivní Při ploché nabídkové křivce můžeme ztotožnit výdaje na zdroje s jejich oportunitními náklady Pokud je nabídka rostoucí je třeba odečíst od finančních výdajů změnu v SS Trhy jsou distorzní Ohodnocení je provedeno odečtením změn ve společenském přebytku (SS) od finančních výdajů na nákup zdrojů. Změna v nákladech spotřebitelů či výrobců (primární trhy) Změna v množství statků realizovaném na sekundárních trzích Ohodnocení přínosů (benefits) na principu Willigness-to- Pay za změnu eventuelně za vyhnutí se změně Ohodnocení dopadů prostřednictví m hodnocení dopadů na primárních trzích event. WTP či OC tam, kde to není možné. Ohodnocení změny odpovídá změně ve SS, ke které je přičtena změna čistých vládních příjmů plynoucích z projektu. Pokud nedojde na sekundárních trzích k ovlivnění ceny, je možné tyto dopady zanedbat. Pokud dojde na sekundárních trzích k ovlivnění ceny a přínosy primárních trhů jsou ohodnoceny za pomocí poptávkové křivky, která není konstruována za předpokladů ostatních cen konstantních, je možné tyto dopady zanedbat. Ohodnocení změny odpovídá změně ve SS, ke které je přičtena změna čistých vládních příjmů plynoucích z projektu. Přičemž SS je dán změnou přebytku spotřebitele, výrobce a třetích stran. Dopady jsou ohodnoceny pomocí změn v SS vzniklých na sekundárních trzích v případě, že se jedná o důsledky změny míry distorze. V ostatních případech platí doporučení jako na efektivních trzích. Pokud dojde na sekundárních trzích k ovlivnění ceny a přínosy primárních trhů jsou ohodnoceny za pomoci poptávky, která je konstruována za předpokladu, že jsou ceny ostatních produktů konstantní musíme ke změnám ve SS (a změnám GR) z primárního trhu přičíst změny SS, ke kterým došlo na sekundárním trhu. 16

17 4.2 Odhad reálných C&B analýza metod Předchozí výklad je velmi dobrým vodítkem pro odhad C&B v případě, že křivky nabídky a poptávky existují a jsou známé. V reálném světě v prostředí veřejně prospěšných projektů je tomu však často jinak. K tomu, aby bylo možné zmíněné křivky rekonstruovat či případně nahradit a dobrat se ohodnocení jednotlivých dopadů slouží následující metody Pilotní projekty Metoda funguje na principu malé repliky či demonstrace hodnoceného projektu. Projekt tedy testujeme sledováním dopadů projektu pilotního před tím, než spustíme investiční akci v plné verzi. V praktickém životě veřejné sféry jsou pilotní projekty využívány zejména v oblasti služeb obyvatelstvu Přímý odhad poptávkových křivek Základem pro přímý odhad křivky jsou sledovaná realizovaná množství a k nim příslušné ceny, tedy průsečíky nabídky a poptávky. Více odhadů lze získat pozorováním z jiných časových obdobích a jiných lokalit. Jestliže se dané ceny a množství liší, můžeme za použití standardních ekonometrických metod vícenásobné regrese a metody nejmenších čtverců - odhadnout tržní poptávkovou křivku Získání stínových cen z pozorovaného chování Následující metody mohou být použity i za předpokladu, že trhy neexistují vůbec: metoda tržní analogie metoda meziproduktu (intermediate goods method) metoda ohodnocování aktiv metoda hedonistických cen metoda cestovních nákladů metoda obranných výdajů Ohodnocení dopadů dotazováním Poslední z metod, o kterých se zmiňuje tato práce je odhadování preferencí pomocí dotazníkových šetření. V zahraniční terminologii je takové hodnocení označováno jako kontingenční Contingent Valuation (CV). Lze říci, že z řady důvodů je často doporučováno použití spíše metody založené na pozorování skutečného kupního chování, neboť zkoumá přímo projevené preference, zatímco CV získává spíše prohlášení o preferencích. 17

18 Mezi uvedenými metodami nelze zvolit obecně tu nejlepší možnou, neboť jejich využití je závislé na projektu, resp. benefitu, který je hodnocen a prostředí, ve kterém se hodnocení provádí. Nicméně zvolená metoda by měla umožnit co nejtěsnější přiblížení se výsledné hodnoty té, kterou uvažujeme v uváděných mikroekonomických schématech jako korektní. 5 Stanovení společenské diskontní sazby Díky přístupům a metodám uvedeným ve čtvrté kapitole je možné získat hodnoty jednotlivých C&B a jejich rozdílem pak čisté společenské benefity NSB. Tyto dopady však získává daná společnost v různých obdobích. Obdobně jako je tomu u hotovostních toků v případě hodnocení investic v podnikových financích, také zde je nutné převést hodnoty inkasované v budoucnu na jejich hodnotu současnou, aby je bylo možné mezičasově agregovat. 5.1 Teoretické základy SDR Diskontní míra teoreticky vyjadřuje nejlepší možný výnos alternativní investice k investici posuzované. Významné je, že by tento výnos měl být dosažitelný se stejným rizikem. V případě veřejně prospěšných dopadů investiční akce se hovoří o tzv. společenské diskontní sazbě - míře (Social Discount Rate SDR). To, co zde hraje dodatečnou roli, je fundament časové preference současné spotřeby subjektu před budoucí spotřebou. Teoretický fundament diskontování je zakořeněn v preferencích jedinců. Jednak směřujeme k preferování současné spotřeby benefitů oproti pozdější a jednak na nás dopadají oportunitní náklady ušlého výnosu, pokud spotřebujeme peněžní jednotky raději dnes, než abychom je investovali pro pozdější užití. Tyto dva důvody preference se promítají v teorii zabývající se SDR prostřednictvím pojmů Marginal Rate of Time Preference (MRTP) 10 mezní míra časové preference a Marginal Rate of Return on Private Investment mezní míry návratnosti privátních investic. Na dokonale konkurenčních trzích by bylo stanovení SDR jednoznačné a odpovídalo by následující rovnosti: 1 + p x = 1 + r x, neboli r x = p x a současně r x = p x = i, kde p x je mezní míra společenská míra časové preference (MSRTP Marginal Social Rate of Time Preference), r x je mezní míra návratnosti privátních investic, 10 výklad odhadu MRTP lze nalézt i v [36]. 18

19 i je úroková míra. Na nedokonalých trzích však tato rovnost neplatí, proto je třeba nalézt metodu, kterou reálnou SDR odhadnout. 5.2 Alternativní metody stanovení SDR na nedokonalých trzích Metoda mezní míry návratnosti soukromých investic Využití mezní míry návratnosti soukromých investic r z coby SDR je postaveno na předpokladu, že by vláda měla být schopna ukázat, že společnost získá vyšší míru návratnosti ve veřejném sektoru, než pokud by je nechala sféře soukromé. Proto by měla míra návratnosti vládních projektů (projektů veřejných) převýšit mezní míru návratnosti investic soukromého sektoru Metoda mezní společenské míry časové preference (SRTP) Přístup je postaven na úvaze, že SDR by měla být dána mírou, ve které jsou jednotlivci dané společnosti ochotni obětovat současnou spotřebu za dodatečnou spotřebu v budoucnosti. Danou míru reprezentuje, jak již jsme nadefinovali v předchozích kapitolách, p z. Tento úsudek by byl rozumný v případě, kdyby vládní projekty byly financovány celé z domácích daní a tyto daně by redukovaly spotřebu, ale nikoli investice Vážené společenské oportunitní náklady kapitálu (WSOC) SDR by podle této úvahy měla být vypočtena v intencích společenských oportunitních nákladů zdrojů, které jsou na projekty využívány. Tedy váženým průměrem, kde vahami jsou relativní příspěvky jednotlivých zdrojů na celkových zdrojových potřebách projektu. Například Robert Lind (a nejen on) uvádí, že kromě vytěsnění domácích investic a domácí spotřeby jsou dalším zdrojem zahraniční půjčky. WSOC = a r z + bi + (1 a b) p z, kde a je parametr zdrojů potřebných k realizaci projektu, které jsou získány přesunem z domácích investic, b - poměr zdrojů projektu financovaných půjčkami od zahraničních subjektů, (1 a b) - poměr zdrojů projektu získaných vytěsněním domácí spotřeby, 11 Nejucelenější příklad pro užití r z byl zpracován Arnoldem Harbergerem [28]. Tento autor analyzoval uzavřený domácí trh pro investice a úspory. 19

20 i reálná míra dlouhodobých vládních půjček. Přičemž jestliže platí p z < i < r z, pak p z < WSOC < r z. Je evidentní, že předchozí metody jsou specielní případy tohoto obecnějšího přístupu Stínové ceny kapitálu (SPC) Projekty mohou generovat C&B v podobě spotřeby nebo investic. Díky tržním zkreslením se míra, ve které jsou jednotlivci ochotni směnit současnou spotřebu za budoucí p z, liší od míry návratnosti soukromých investic r z. Čili C&B plynoucí z investic by měly být očištěny odlišným způsobem, nežli C&B ze spotřeby. Metoda stínových cen kapitálu převádí C&B investic na spotřební ekvivalenty. Tyto spotřební ekvivalenty, stejně tak jako toky plynoucí ze spotřeby samotné, jsou pak diskontovány mírou na úrovni p z Použití časově klesající diskontní míry Velmi častým jevem byť nedávným je propagace takové volby SDR, která by byla v čase klesající. Princip klesající diskontní míry je argumentován zhruba třemi důvody, z nichž všechny jsou uvedeny v práci a následně oponovány Odhad SDR pro systematické riziko (CAPM) Jedná se o analogii s využitím CAPM v podnikových financích SDR založená na skutečné růstové míře Metoda pokládá rovnost mezi SDR (označuje ji s G ) a dlouhodobou míru růstu spotřeby na hlavu g, která je násobena nezápornou konstantou e vyjadřující elasticitu, která měří rychlost, jíž klesá společenský mezní užitek spotřeby s růstem spotřeby na hlavu. s G = ge Parametr e (pro který platí, že 0 e < ) representuje společenské ohodnocení mezigenerační distribuce příjmu. Shrnuje klíčový hodnotový soud o tom, jak rychle se snižuje mezní míra užitku ze spotřeby, zatímco průměrná spotřeba roste. Narozdíl od hodnocení C&B se jednotlivé metody determinace SDR spíše vylučují než doplňují, neboť SDR může být v daném hodnocení a roce jen jedna a je třeba mezi nimi volit. Mé normativní doporučení, které vyplývá i z uvedených kritik jednotlivých přístupů je nakloněné nejvíce konceptu WSOC a SPC. V kapitole jsou následně uvedeny příklady SDR používaných v západoevropských zemích, USA a aktuální informace o ČR. 20