Ekonomie ekosystémů a biodiverzity

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekonomie ekosystémů a biodiverzity"

Transkript

1 Ekonomie ekosystémů a biodiverzity Průběžná zpráva Evropská komise

2 Fotografie: Všechny snímky na obálce a titulní straně: UNEP/Topham.

3 Ekonomie ekosystémů a biodiverzity Průběžná zpráva

4 ISBN Evropská společenství, 2008 Reprodukce je možná jen s uvedením zdroje. Imprimé en Belgique Výroba anglické verze: Banson, Cambridge, UK Ostatní jazyky: ESN, Brusel, Belgie Fotografie na obálce (shora ve směru hodinových ručiček): Ian McAllister/UNEP/Topham; Ian Johnson/UNEP/Topham; Alex Wong/UNEP/Topham; Lim Kien Hock/UNEP/Topham Banson Production, Cambridge, Spojené království

5 PŘEDMLUVA Biologická rozmanitost neboli biodiverzita představuje přírodní bohatství země, které vytváří základ pro život a prosperitu celého lidstva. V současné době dochází ke ztrátě biodiverzity znepokojivým tempem na celém světě. Obrazně řečeno mažeme pevný disk přírody, aniž bychom věděli, jaká obsahuje data. Cílem Úmluvy o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD) a jejích 190 smluvních stran je výrazně omezit úbytek biodiverzity do roku Jedná se o ambiciózní cíl, kterého je možné dosáhnout pouze zvýšeným společným úsilím všech složek společnosti. Potřebujeme proto, aby se na národní i mezinárodní úrovni vytvořila spojenectví mezi politiky, vědci, veřejností i podnikatelskou sférou. Jak vyplynulo z diskusí na setkání ministrů životního prostředí zemí G8+5 v květnu 2007 v Postupimi, rozhodli jsme se zahájit společnou iniciativu, jejímž prostřednictvím upozorníme na globální ekonomický přínos biodiverzity i na náklady spojené s její ztrátou a degradací ekosystémů. Úspěch společné iniciativy vždy do značné míry závisí na kvalitě vedení, a proto jsme velmi rádi, že úlohu vedoucího naší studie přijal Pavan Sukhdev, výkonný ředitel divize Global Markets v Deutsche Bank, zakladatel a ředitel projektu zelené účetnictví pro Indii. Pavan Sukhdev se svým týmem dostal mimořádně náročný úkol: shromáždit obrovské množství informací ve velmi krátké době. Naštěstí mohli využít podporu a příspěvky mnoha mezinárodních organizací i předních odborníků. Výsledky první fáze naší iniciativy, kterou jsme před rokem zahájili v Postupimi, budou prezentovány v segmentu vysoké úrovně CBD COP9. Zveme a vybízíme členské země CBD i mezinárodní organizace, aby aktivně přispěly do druhé fáze, která bude zahájena okamžitě po COP9. Stavros Dimas Komisař pro životní prostředí, Evropská komise Sigmar Gabriel Spolkový ministr životního prostředí, Německo Předmluva 3

6 ÚVOD Pavan Sukhdev, vedoucí studie Ne všemu, co považujeme za velmi užitečné, přiřazujeme velkou hodnotu (například vodě), a ne vše, čemu přiřazujeme velkou hodnotu, považujeme za velmi užitečné (například diamant). Tento příklad uvádí hned dva zásadní problémy v oblasti poznání, před kterými stojí dnešní společnost. Za prvé se stále ještě učíme poznávat "charakter hodnoty" s tím, jak se naše pojetí kapitálu rozšiřuje na kapitál lidský, sociální i přírodní. Uznáním těchto dalších druhů kapitálu, snahou podporovat jejich růst či snahou je chránit usilujeme o udržitelný rozvoj. Za druhé stále nedokážeme stanovit hodnotu přírody. Příroda je pro nás každodenním zdrojem velkých hodnot, i když se většinou nejedná o hodnoty tržní, protože obchází trhy, nemají stanovenou cenu a vzdorují ohodnocení. Zjišťujeme, že právě tato absence ohodnocení je hlavní příčinou degradace ekosystémů a úbytku biodiverzity, jichž jsme svědky. Náš projekt Ekonomie ekosystémů a biodiverzity se věnuje druhému uvedenému problému. Jeho cílem je formulovat komplexní a přesvědčivé ekonomické argumenty na ochranu ekosystémů a biodiverzity. POROUCHANÝ EKONOMICKÝ KOMPAS? Někteří čtenáři budou asi překvapeni, že výše uvedený příklad je stejně starý jako ekonomie sama. Pochází z významného klasického díla Adama Smithe z roku A proto pro nás bude už třetím, byť menším problémem, vůbec pochopit, proč lidstvu trvalo více než 200 let, než doopravdy začalo řešit ony první dva problémy! Před dvěma a čtvrt stoletími byl dostatek půdy a energie nebyla pro výrobu zásadním faktorem.nejdůležitějším omezujícím vstupem byl tehdy finanční kapitál. Dnes je jiná situace. Ekonomický myšlenkový rámec Adama Smithe vznikal ve světě, ve kterém se globální kapitál a obchod měřil v milionech, nikoli bilionech dolarů. Bill McKibben (2007) považuje parní stroj a růst HDP za dva nejvýznamnější vynálezy 18. století, protože oba přispěly k růstu blahobytu značné části lidstva. Růst HDP znamenal vytvoření pracovních míst a přispíval k předcházení recesím. Stal se tak uznávaným měřítkem pokroku. Růst HDP však nezahrnuje hodně důležitých aspektů národního bohatství a blahobytu, jako jsou změny v oblasti kvality zdraví, úroveň vzdělání a proměny kvality a kvantity přírodních zdrojů. Můžeme to přirovnat k situaci, jako bychom se i dnes při plavbě neprozkoumanými rozbouřenými vodami řídili starým porouchaným ekonomickým kompasem. A nejedná se jen o problém národního účtování je to věc měřítek, která zasahuje všechny vrstvy společnosti, od vlády přes obchodníky až po jednotlivce. Je to faktor, který ovlivňuje naši schopnost budovat udržitelnou ekonomiku v souladu s přírodou. EKONOMIE EKOSYSTÉMŮ A BIODIVERZITY TEEB V březnu 2007 se v Postupimi sešli ministři životního prostředí zemí G8+5. Inspirováni rychlou reakcí a změnou politiky, které vyvolala Sternova zpráva (Stern Review of the Economics of Climate Change), vyjádřili přesvědčení, že je zapotřebí vydat se obdobou cestou i v oblasti ekonomie ztráty ekosystémů a biodiverzity. S podporou evropského komisaře pro životní prostředí Stavrose Dimase se věci ujal německý ministr životního prostředí Sigmar Gabriel, který na sebe vzal úkol zorganizovat naši studii. Bylo zřejmé, že se jedná o nesmírně složitý rozsáhlý, ale také naléhavý úkol. Když mne tedy komisař Dimas a ministr Gabriel oslovili, abych se stal vedoucím studie, vnímal jsem to jako nesmírnou poctu, i přes své nemalé obavy. Vědecké poznání v oblasti biodiverzity a ekosystémů se stále vyvíjí, přínos biodiverzity a ekosystémů lidstvu je popsán jen částečně a chápán v nedostatečné míře, ekonomické metody používané pro přiřazování peněžních hodnot jsou někdy sporné. Věřil jsem však vizi, která byla motorem tohoto projektu a cítil jsem, že je to projekt nezbytný i aktuální, a proto jsem svůj úkol s radostí přijal. Připomnělo mi to, že podobné rozporuplné pocity jsem už zažil před čtyřmi lety, když jsme s několika přáteli zahajovali ambiciózní projekt zeleného účetnictví pro Indii a její státy, jehož cílem bylo vytvořit pro jejich ekonomiky praktické měřítko udržitelného rozvoje. Tento nástroj upravoval klasická měřítka HDP a zohledňoval značné množství opomíjených externalit, například těch, které zahrnují ekosystémy a biodiverzitu. Většina výsledků projektu již byla publikována (Green Indian State Trust, ) a některé již byly využity v praxi, což nám přineslo užitečnou zkušenost, ze které jsme se mimo jiné poučili, jak je důležité překonávat očekávání ostatních i očekávání vlastní. Vzhledem k tomu, že se první fáze TEEB chýlí ke konci, rád bych vyjádřil uznání velkému množství našich přispěvatelů 4 Ekonomie ekosystémů a biodiverzity

7 z celého světa za jejich nesmírnou podporu a nasazení (viz Poděkování na straně 60). Nejprve bych chtěl poděkovat všem členům našeho užšího týmu, kteří pracovali neúnavně a snad prakticky nepřetržitě po dobu několika týdnů; často si brali volno ze svého zaměstnání, aby mohli sestavovat, vyhodnocovat, vybírat a sumarizovat informace z velkého množství obdrženého materiálu, kteří se podíleli na sepsání této průběžné zprávy. Rád bych poděkoval všem těm, kteří přispěli svými znalostmi a vědeckými pracemi o nejrůznějších aspektech tématu; v reakci na naši výzvu k zasílání dokladů v září 2007 a březnu 2008 jsme obdrželi více než 100 dokumentů. Našeho zásadního semináře v březnu 2008 v Bruselu se zúčastnilo 90 osob prakticky ze stejného počtu institucí, z nichž mnozí následně přispěli informacemi a radami. Většinu úkolů během první fáze jsme zadali skupině významných výzkumných institucí, které za velmi krátkou dobu vypracovaly vynikající metastudie a vědecké práce, za což děkujeme týmům z FEEM, IEEP, Alterra, GHK, ECOLOGIC a IVM. Cennou pomoc při psaní a editaci poskytli kolegové z EEA, IUCN a UFZ. Děkuji zejména členům našeho vynikajícího poradního výboru jednak za to, že se svou účastí na projektu souhlasili, a jednak za to, že si ve svém nabitém kalendáři udělali čas, aby mi při projektu radili. A nakonec bych chtěl poděkovat vládám a institucím, které tento projekt podporovaly, tedy G8+5, UNEP, IUCN, EEA a zejména týmům našich hostitelů a patronů, tedy Generálnímu ředitelství pro životní prostředí Evropské komise a Německému spolkovému ministerstvu životního prostředí. HLAVNÍ BODY PRVNÍ FÁZE Vyvíjíme zde nový model: je kolegiální, na bázi spolupráce a globální. Pevně doufáme a očekáváme, že stejně budeme pokračovat i ve druhé fázi. Máme v úmyslu rozšířit základnu a zvýšit počet našich přispěvatelů, dodavatelů, partnerů i poradců. První fáze má pět hlavních výstupů, jejich krátká shrnutí jsou uvedena v příloze. Tyto metastudie a vědecké práce nám jako celek poskytují pevný základ v podobě informací a analýz, na kterém můžeme postavit druhou fázi. Rád bych nyní zdůraznil tři důležité aspekty naší přípravné práce během první fáze a našeho dalšího úsilí ve druhé fázi. Za neoddělitelně provázané považujeme chudobu a úbytek ekosystémů a biodiverzity. Zkoumali jsme, kdo jsou bezprostřední příjemci řady služeb, které zajišťují ekosystémy a biodiverzita a došli jsme k závěru, že se jedná zejména o chudé. Mezi nejvíce postižené patří přírodní zemědělství, chov dobytka, rybolov a lesní hospodaření a právě tyto činnosti poskytují živobytí většině chudých na světě. S ohledem na globální dopad se toto zjištění (viz kapitolu 3, HDP chudých ) neobejde bez dalšího výzkumu a my se jej chystáme realizovat ve druhé fázi. Roční úbytek přírodního kapitálu se obvykle odhaduje na několik nevýznamných procentních bodů HDP. Pokud bychom však měli tento úbytek vyjádřit z hlediska dopadu na obyvatelstvo na základě principu rovnosti a na základě našich poznatků, kam proudí výnosy přírody, pak by důvod pro omezení tohoto úbytku získal značně na síle. Jedná se o právo chudých lidí světa čerpat živobytí z přírody, která tímto způsobem vytváří minimálně polovinu jejich bohatství. Je to zdroj, který nelze nijak nahradit. Zastáváme názor, že na této základní otázce dnes de fakto závisí většina Rozvojových cílů tisíciletí. Druhým aspektem je etický problém rizika, nejistoty a diskontování budoucnosti, tedy otázky, které jsou uvedeny i ve Sternově zprávě. Většina hodnoticích studií, které jsme prostudovali, používá diskontní sazbu v rozsahu 3 5 % i vyšší. Uvědomíme-li si, že diskontní sazba 4 % znamená, že službám, které příroda poskytne našim vlastním vnukům (od nynějška za 50 let), přiřazujeme jen sedminu z užitné hodnoty, kterou jim připisujeme nyní, lze to z etického hlediska jen těžko obhájit. Této otázce se budeme věnovat i ve druhé fázi, kdy aplikujeme řadu odlišných diskontních sazeb odpovídajících různým etickým hlediskům. Posledním a snad nejdůležitějším hlediskem, které zde posuzujeme a budeme posuzovat ve druhé fázi, je, jak jsme přesvědčení, potřeba jasně zaměřit každý aspekt ekonomie ekosystémů a biodiverzity na konečného uživatele ať je jím zákonodárce, místní úředník, firma nebo občan. NAŠE AMBICE PRO DRUHOU FÁZI Cílem druhé fáze TEEB bude ukončení a vysvětlení našeho studia v první fázi a dosažení čtyř základních cílů: vypracovat a zveřejnit pevný vědecký a ekonomický rámec, který zahrne oceňovací postupy většiny zemských ekosystémů včetně všech materiálních hodnot nejvýznamnějších biomů; dále prověřit a zveřejnit doporučenou oceňovací metodiku, zahrnující biomy (např. oceány) a některé proměnné (např. opční hodnoty a hodnoty odkazu), které nebyly dostatečně prozkoumány v první fázi; zapojit co nejdříve a v co největší míře všechny klíčové konečné uživatele našich hodnocení, aby byl náš výstup co nejvíce přizpůsoben jejich potřebám, aby byl pro ně uživatelsky přívětivý, pokud jde o jeho uspořádání, dostupnost, proveditelnost a celkově jeho účelnost; dále prověřit a zveřejnit soubor politických nástrojů pro politiky i úředníky, který s pomocí správně nastavené ekonomie podpoří reformu politiky a hodnocení ekologických vlivů, což napomůže udržitelnému rozvoji a lepší ochraně ekosystémů a biodiverzity. Dvacet pět let pracuji jako bankéř a odborník na trhy. Na počátku jsem se naučil dvě zásady, které se mi často osvědčují. První říká, že na problémy si člověk zadělává Úvod 5

8 v příznivých dobách, druhá že co nezměříš, neuřídíš. Pokud opravdu chceme řídit naši ekologickou bezpečnost, musíme měřit ekosystémy a biodiverzitu, a to vědecky i ekonomicky a bez ohledu na to, jak náročné to bude. Ekonomický kompas, který dodnes používáme, slavil úspěch v době, kdy vznikl. Dnes je však třeba jej vylepšit nebo nahradit. Podívejte se prosím znovu na obálku této průběžné zprávy. To, že titul i obrázky jsou nakloněné, není vůbec náhoda. Potřebujeme nový kompas a potřebujeme jej rychle. LITERATURA Smith, A. (1776) An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations. Edinburgh. K dispozici na adrese www. adamsmith.org/smith/won-index.htm (poslední přístup 13. května 2008). McKibben, B. (2007) Deep Economy: The Wealth of Communities and the Durable Future. Times Books, New York. Green Indian States Trust ( ) Green Accounting for Indian States Project (GAISP). K dispozici na adrese (poslední přístup 13. května 2008). 6 Ekonomie ekosystémů a biodiverzity

9 OBSAH Předmluva 3 Úvod 4 Shrnutí výsledků 9 Kapitola 1 BIODIVERZITA A EKOSYSTÉMY DNES 11 Kapitola 2 BIODIVERZITA, EKOSYSTÉMY A LIDSKÝ BLAHOBYT 15 Tlaky na biodiverzitu budou pokračovat a projeví se to na lidském blahobytu 15 Potraviny pod drobnohledem na souši a v moři 16 Zásoby vody jsou ve stále větším ohrožení 17 V sázce je naše zdraví 18 Růst a rozvoj 18 Změna klimatu a biodiverzita 19 Dopady na chudé 20 Přístup všechno jde normálně dál není možný 20 Co dále? 24 Literatura 25 Kapitola 3 SMĚREM K OCEŇOVACÍMU RÁMCI 27 Mnoho selhání, jediný problém 27 Ekonomie, etika a spravedlnost 28 Rozpoznání rizik a neurčitosti 28 Diskontní sazby a etika 29 Diskontování a mezigenerační spravedlnost 29 Diskontování v kontextu blahobytu 31 Diskontování úbytku biodiverzity 32 Výzvy spojené s oceňováním 33 Náklady spojené s úbytkem biodiverzity 36 Náklady na ochranu biodiverzity 37 Navrhovaný oceňovací rámec 39 Spojení ekologických a ekonomických aspektů v našem oceňovacím rámci 40 Základní principy osvědčených postupů při oceňování ekosystémových služeb 43 Literatura 44 Kapitola 4 OD EKONOMIE K POLITIKÁM 47 Přehodnocení dnešních dotací tak, aby odrážely zítřejší priority 47 Zhodnocování nerozpoznaných přínosů, zpoplatňování nezahrnutých nákladů 48 Platby za ekosystémové služby 48 Rozšíření principu znečišťovatel platí 49 Vytváření nových trhů 50 Sdílení přínosů z ochrany 51 Měření toho, co je řízeno: měřítka pro udržitelný rozvoj 53 Představa nového světa 55 Literatura 56 Nástin druhé fáze 58 Poděkování 60 Souhrn studií 63 Ekonomie ekosystémů a biodiverzity 7

10 RÁMEČKY Rámeček 1.1: Klíčové výrazy 12 Rámeček 2.1: Biopaliva vyvolávají velké debaty 16 Rámeček 2.2: Korálové útesy 17 Rámeček 2.3: Gender, chudoba a biodiverzita v indické Orisse 20 Rámeček 2.4: Změna využití půdy a změna služeb 22 Rámeček 2.5: Začarovaný kruh chudoby a degradace životního prostředí: Haiti 24 Rámeček 3.1: Silniční projekty v Mayském pralese: selhání trhu v důsledku informačního selhání 27 Rámeček 3.2: Vliv dotací na rybolov 28 Rámeček 3.3: Diskontování a optimistův paradox 30 Rámeček 3.4: HDP chudých 31 Rámeček 3.5: Shrnutí příklad studie Cena politické pasivity v případě úbytku biodiverzity 34 Rámeček 3.6: Mnohonásobná hodnota korálových útesů 36 Rámeček 4.1: Ekologicky škodlivé dotace 47 Rámeček 4.2: Dotace narušující obchod 48 Rámeček 4.3: Platby za environmentální služby v Kostarice 49 Rámeček 4.4: Zkušenost s bankami na ochranu přirozených lokalit, s kredity na ochranu ohrožených druhů a biobankovnictvím 50 Rámeček 4.5: Obnovení zalesnění okolí Panamského průplavu 51 Rámeček 4.6: Příklad společnosti Vittel 51 Rámeček 4.7: Chráněné oblasti v Ugandě 52 OBRÁZKY Obrázek 2.1: Světové ceny komodit 15 Obrázek 2.2: Světové trendy stavu mořských zásob od roku Obrázek 2.3: Globální úbytek biodiverzity a příspěvek tlaků 23 Obrázek 3.1: Souvislost mezi biodiverzitou a výstupem služeb ekosystémů 32 Obrázek 3.2: Hodnocení služeb ekosystémů 33 Obrázek 3.3: Vytvoření analýzy scénářů 34 Obrázek 3.4: Navrhovaný oceňovací rámec: v kontrastu s patřičným stavem světa 39 Obrázek 3.5: Ekosystémové přínosy poskytované chráněným pralesem, Madagaskar 41 Obrázek 3.6: Ekosystémové přínosy pro londýnskou aglomeraci 42 Obrázek 4.1: Využití půdy a vody při výrobě potravin 54 MAPY Mapa 1.1: Environmentální konflikty 13 Mapa 2.1: Rostlinné druhy na ekoregion 19 Mapa 2.2: Zemědělské výnosy 19 Mapa 2.3: Průměrná početnost druhů Mapa 2.4: Průměrná početnost druhů Mapa 2.5: Průměrná početnost druhů Mapa 2.6: Průměrná početnost druhů TABULKY Tabulka 2.1: Ekosystémové služby a Rozvojové cíle tisíciletí: spojitosti a kompromisy 21 Tabulka 3.1: Hodnocení opce biodiverzity 29 Tabulka 3.2: Diskontní sazby a výsledky 30 Tabulka 3.3: Projekce celkových přínosů ukládání uhlíku v evropských lesích 36 Tabulka 3.4: Výsledky studií o nákladech spojených s ochranou 37 8 Ekonomie ekosystémů a biodiverzity

11 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ Příroda poskytuje lidské společnosti ohromné množství přínosů, jako jsou potraviny, tkaniny, čistá voda, zdravá půda, zachycování uhlíku a další. Přestože náš blahobyt závisí na nepřetržitém fungování těchto ekosystémových služeb, jedná se převážně o veřejné statky, u nichž neexistují odpovídající trhy a ceny, a proto je náš současný ekonomický kompas zachytí jen výjimečně. V důsledku toho dochází k úbytku biodiverzity a k neustálé degradaci našich ekosystémů, za což si pak neseme sami následky. Naše iniciativa Ekonomie ekosystémů a biodiverzity (TEEB) se nechala inspirovat myšlenkami formulovanými v rámci projektu Hodnocení ekosystémů na přelomu tisíciletí (Millennium Ecosystem Assessment) a jejím cílem je prosadit lepší pochopení skutečné ekonomické hodnoty služeb ekosystémů a nabídnout ekonomické nástroje, které tuto hodnotu plně respektují. Jsme si jisti, že výsledky naší práce přispějí k vytvoření efektivnějších politik na ochranu biodiverzity a k dosažení cílů Úmluvy o biologické rozmanitosti. TEEB má dvě fáze a výsledky první fáze jsou shrnuty v této průběžné zprávě. Projekt ukazuje, jaký obrovský význam mají ekosystémy a biodiverzita; jaká nebezpečí ohrožují lidské bohatství, pokud nejsou podniknuty patřičné kroky, které napraví utržené škody a ztráty. Své výsledky ve druhé fázi dále rozvedeme a ukážeme, jak pomocí těchto znalostí vytvořit správné nástroje a politiky. PRVNÍ FÁZE Svět již ztratil hodně ze své biodiverzity. Nedávný tlak na ceny komodit a potravin ukázal, jaké důsledky má tato ztráta pro společnost. Je velmi důležité co nejrychleji podniknout kroky k nápravě, neboť úbytek druhů a degradace ekosystémů jsou neoddělitelně spojeny s blahobytem lidí. Ekonomický růst a přeměna přírodních ekosystémů na zemědělskou výrobu budou samozřejmě pokračovat. Legitimnímu úsilí zemí a jednotlivců o hospodářský rozvoj nemůžeme bránit, a ani bychom se o to neměli pokoušet. Je však nutné zajistit, aby tento rozvoj náležitě zohlednil skutečnou hodnotu přírodních ekosystémů. To je důležité jak pro ekonomické, tak pro environmentální řízení. V kapitolách 1 a 2 je popsán další postup současného úpadku biodiverzity a související úbytek ekosystémových služeb, pokud nebudou přijaty správné politiky. Pád se v některých případech dokonce zrychlí, některé ekosystémy budou pravděpodobně narušeny do té míry, že jejich náprava již nebude možná. Ze zkoumání ceny, jakou bychom zaplatili v případě nečinnosti, vyplývá, že při scénáři vše jde normálně dál bychom do roku 2050 stáli před závažnými důsledky: 11 % přírodních území zachovaných v roce 2000 by mohlo být ztraceno, zejména z důvodu přeměny na zemědělskou půdu, budování infrastruktury a změny klimatu; téměř 40 % půdy, která nyní slouží pro šetrné formy zemědělství, by se mohlo začít využívat k intenzivnímu hospodaření, což by vedlo k dalšímu úbytku biodiverzity; mohlo by dojít k úbytku 60 % korálových útesů, a to dokonce už do roku 2030, v důsledku rybolovu, znečištění, chorob, invazivních nepůvodních druhů a blednutí korálů způsobeného změnou klimatu. Současné trendy na souši i v oceánech ukazují, jaké vážné nebezpečí představuje úbytek biodiverzity pro lidské zdraví a lidský blahobyt. Změna klimatu tento problém ještě prohlubuje. A obdobně jako v případě změny klimatu jsou pokračujícím úbytkem biodiverzity nejvíce ohroženi chudí lidé. Právě oni jsou nejvíce závislí na ekosystémových službách, jejichž úlohu podkopávají nesprávné ekonomické analýzy a politické chyby. Konečným cílem naší práce je poskytnout politikům nástroje, s jejichž pomocí by mohli ve svých rozhodnutích zohledňovat skutečnou hodnotu ekosystémových služeb. Proto s ohledem na situaci, že ekonomie ekosystémů je stále ještě rozvíjejícím se oborem, popisujeme v kapitole 3 hlavní faktory vypracovávání a uplatnění těchto vhodných metodik. Jedná se zejména o etická rozhodování mezi současnou generací a generacemi budoucími a o rozhodování mezi lidmi v různých částech světa a v různých fázích vývoje. Bez zohlednění těchto aspektů nelze splnit Rozvojové cíle tisíciletí. Některé slibné politiky se již ověřují. Kapitola 4 popisuje několik politik, které se již v některých zemích používají a mohly by se rozšířit anebo uplatnit i jinde. Příklady pocházejí z mnoha oblastí, ale přinášejí stejné poselství pro rozvoj ekonomie ekosystémů a biodiverzity: přehodnocení dnešních dotací takovým způsobem, aby odrážely zítřejší priority; oceňování doposud nerozpoznaných služeb ekosystémů a zajištění zahrnutí nákladů plynoucích z poškození Shrnutí výsledků 9

12 1BIODIVERZITA A EKOSYSTÉMY DNES Novinovým titulkům dnes vládne globální oteplování. Zítra to bude degradace ekosystémů. Corporate Ecosystems Services Review, WRI a kol., březen 2008 Zhodnocování ochrany lesů Zástupci obcí v lesních územích Latinské Ameriky usilují o dohodu v oblasti ekonomických kompenzací za environmentální služby, které poskytují planetě tím, že pomáhají chránit miliony hektarů původních tropických pralesů. Zdá se, že byli vyslyšeni: brazilská vláda právě rozhodla, že bude obyvatelům Amazonie vyplácet peníze a kredity za jejich ekoslužby, které přispívají k ochraně obrovských lesních oblastí v zemi. Terra Daily, 6. dubna 2008 Objevují se trhy pro environmentální služby Soukromá investiční společnost nedávno zakoupila práva na environmentální služby, které poskytuje ha rezervace pralesa v Guyaně. Poznala, že tento druh služeb jako retence vody, uchovávání biodiverzity a regulace srážek v budoucnosti získá hodnotu na mezinárodních trzích. Výnosy se rozdělí, přičemž 80 % připadne místním obcím. Rezervace poskytuje zaopatření lidí, zachycuje přibližně 120 milionů tun uhlíku. Prezident Guyany Jagdeo tento příklad uvedl jako potenciální model plateb za všechny obdobné služby. 4. dubna 2008 Kolaps ekosystému Dne 20. února 2008 bylo ohlášeno uhynutí tun ryb v rybích klecích v mořských vodách oblasti Amvrakikos v Řecku (Eleftherotypia, 20. února 2008). Vědci se domnívají, že pravděpodobnou příčinou této katastrofy je pokles přítoku sladké vody do zálivu. Náklady na obnovení některých funkcí ekosystému v lagunách se odhadují na 7 milionů eur. GŘ ENV EK 2008 Narůstá počet environmentálních uprchlíků Počet environmentálních uprchlíků již dosáhl počtu asi 25 milionů a odhaduje se, že do roku 2020 se z dezertifikovaných oblastí subsaharské Afriky přestěhuje do severní Afriky a Evropy až 60 milionů lidí. Ale tato migrace z jihu na sever není nic ve srovnání s vnitřní migrací v rámci samotné Afriky. Většina místních uprchlíků se usadí v přelidněných velkoměstech, což znamená trend, který se považuje vzhledem k nedostatečným zdrojům vody za potenciální katastrofu. Uprchlíci i místní lidé jsou chyceni do pasti v podobě zhoršujícího se životního prostředí, nemají přístup k pitné vodě, jsou sužováni rostoucími cenami potravin, hrozí jim chudoba, nemoci i nepokoje března 2008 Výše uvedené zprávy jsou jen malou ukázkou souvislostí, které nově vycházejí najevo: spojení mezi přírodou, její ochranou a ničením, lidským blahobytem a v konečném důsledku penězi. V minulosti byla úloha přírody jakožto živitelky lidské společnosti přijímána jako fakt. Obraz matky přírody se hojně objevuje v rituálech, epických dílech i náboženských názorech všech společností ve všech dobách. Během uplynulých padesáti let však stále lépe pronikáme do spletitého vztahu mezi lidským bohatstvím, blahobytem a biodiverzitou, ekosystémy a jejich službami z ekologického i ekonomického hlediska. Naše znalosti mnoha hledisek tohoto vztahu se velmi rychle prohlubují. Zároveň ale také poznáváme ztráty přírody zhoršující se životní prostředí, úbytek druhů. Mnoha sledovaným druhům, jako jsou například pandy, nosorožci a tygři, hrozí vyhynutí, a deštné pralesy, mokřady, korálové útesy a další ekosystémy jsou pod obrovským tlakem ze strany lidských činností. Přírodní katastrofy jako záplavy, sucha a sesuvy půdy jsou dnes již téměř samozřejmostí, pozornost světa v poslední době přitahuje nedostatek potravin a vody. I když se lidé domnívají, že tyto jevy spolu nějak souvisí, zároveň očekávají, že se brzy obnoví normální fungování. Zdá se, že jsme jen velmi málo porozuměli mnohým stránkám úbytku biodiverzity, souvislostem mezi úbytkem Biodiverzita a ekosystémy dnes 11

13 biodiverzity, změnou klimatu a ekonomickým rozvojem. Úbytek druhů a degradace ekosystémů má přímý vliv na lidský blahobyt a pokud naléhavě nepřijmeme opatření k nápravě, normální fungování ve smyslu možnosti využívat přínosy naší přírody nemusí být už nikdy obnoveno. Přirozené životní prostředí poskytuje lidstvu nesčetné přínosy ve formě statků a služeb (obvykle se uvádějí pod společným označením ekosystémové služby), jako jsou potraviny, dřevo, čistá voda, energie, ochrana před záplavami a erozí půdy (viz rámeček 1.1). Přirozené ekosystémy jsou také zdrojem mnoha látek zachraňujících lidské životy a současně do sebe ukládají náš odpad, včetně uhlíku. Životní prostředí také formovalo lidský rozvoj a tento vzájemný vztah má silný sociální, kulturní a estetický význam. Blahobyt každé lidské populace na světě je zásadně a přímo závislý na službách ekosystémů. Vzhledem k dramatickému úbytku biodiverzity na celém světě se však během uplynulých 50 let velmi zhoršila úroveň mnoha přínosů, které z přírody získáváme. Zde je několik příkladů: Za uplynulých 300 let se zalesněná plocha na světě zmenšila přibližně o 40 %. Ve 25 zemích již lesy naprosto zmizely a dalších 29 zemí již ztratilo více než 90 % svých zalesněných ploch. Tento úbytek pokračuje (FAO 2001; 2006). Od roku 1900 ze světa zmizela polovina mokřadů. I když k tomuto jevu došlo zejména v severních zemích během prvních 50 let 20. století, od padesátých let sílí tlak na to, aby se země tropických a subtropických mokřadů začala využívat jiným způsobem (Moser a kol. 1996). Rámeček 1.1: Klíčové výrazy Ekosystém je dynamický komplex společenství rostlin, živočichů, mikroorganismů a jejich neživého prostředí, které vzájemným působením tvoří funkční jednotku. K ekosystémům patří pouště, korálové útesy, mokřady, deštné pralesy, boreální lesy, pastviny, městské parky a obdělávaná zemědělská půda. Ekosystémy mohou být relativně nedotčené lidmi, například panenské deštné pralesy, nebo mohou být přeměněny lidskou činností. Služby ekosystémů jsou přínosy, které lidé z ekosystémů získávají. Patří k nim potraviny, voda, dřevo, regulace klimatu, ochrana před přírodními nebezpečími, regulace eroze, složky pro farmaka a rekreace. Biodiverzita je kvantita a variabilita živých organismů v rámci druhů (genetická rozmanitost), mezi druhy a mezi ekosystémy. Biodiverzita sama o sobě není ekosystémovou službou, ale poskytování těchto služeb umožňuje. Hodnota vlastní biodiverzity je zahrnuta v rámci kulturních služeb ekosystémů nazývaných etické hodnoty. Přibližně 30 % korálových útesů, které často vykazují ještě vyšší úroveň biodiverzity než tropické pralesy, bylo vážně poškozeno rybolovem, znečištěním, nemocemi a blednutím korálů (Wilkinson 2004). Během uplynulých dvaceti let zmizelo 35 % kořenovníků (mangrovů). Některé země jich v důsledku využití pro akvakulturu, nadužívání a bouří ztratily až 80 % (Millennium Ecosystem Assessment 2005a). Odhaduje se, že tempo vymírání druhů způsobené lidmi (antropogenické) je 1 000krát rychlejší než tempo přirozené, které je charakteristické pro dlouhodobou historii Země (Millennium Ecosystem Assessment 2005b). V důsledku těchto trendů došlo v uplynulých 50 letech k degradaci přibližně 60 % zkoumaných ekosystémových služeb Země, přičemž za hlavní příčinu se považuje dopad lidské činnosti (Millennium Ecosystem Assessment 2005c). Předpokládá se, že k dalšímu poklesu bude docházet i v následujících desetiletích, a to v důsledku takových faktorů, jako je populační růst, změna způsobu využití půdy, hospodářská expanze a globální změna klimatu. Přední mezinárodní hospodářské organizace, například Světová banka a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), tyto znepokojivé předpovědi potvrzují. OECD formulovala hrozivou kombinaci úkolů, které má lidstvo před sebou: boj proti změně klimatu, úsilí o zastavení úbytku biodiverzity, zajištění čisté vody a dostatečné hygieny a omezení dopadu degradace přírody na zdraví lidí (OECD 2008). Během velmi krátké doby od publikování zprávy Hodnocení ekosystémů na přelomu tisíciletí (Millennium Ecosystem Assessments) v roce 2005 tyto tlaky dokonce ještě vzrostly. V roce 2007 žilo poprvé v historii lidstva více lidí ve městech než ve venkovských oblastech. Během let 2007 a 2008 tlak na rozvoj biopaliv způsobil masivní změny ve využívání půdy a prudký nárůst cen některých plodin poskytujících základní potraviny. Neutuchající vysoké tempo ekonomického růstu v některých velkých rozvíjejících se ekonomikách vede k tomu, že poptávka předstihuje nabídku několika komodit, čímž tlak na přírodní systémy ještě vzrůstá. Nedávné důkazy 12 Ekonomie ekosystémů a biodiverzity

14 Mapa 1.1: Environmentální konflikty Intenzita konfliktu Diplomatická krize Protesty (částečně násilné) Projevy násilí (národní rozsah) Systematické/kolektivní násilí Příčina konfliktu Voda Země/půda Ryby Biodiverzita Zdroj: WBGU, 2008 o změně klimatu ukazují, že dopady jsou mnohem rychlejší a hlubší, než se předpovídalo dříve, a že k nim patří i riziko lidských konfliktů způsobených soupeřením o zdroje biodiverzity a služby ekosystémů (WBGU2008). Tyto trendy mohou změnit náš vztah k přírodě, ale nikoli naši závislost na ní. Naše ekonomické aktivity i naše kvalita života a sociální soudržnost jsou postaveny na přírodních zdrojích, a tím i na ekosystémech, které je poskytují, i když způsob, jakým organizujeme naše ekonomiky, neodráží dostatečně aspekt závislosti v tomto vztahu neexistují žádné ekonomiky bez životního prostředí, ale existuje životní prostředí bez ekonomik. Objevila se řada pokusů tuto mezeru zaplnit tím způsobem, že se ekosystémovým službám přiřadí určitá peněžní hodnota. Tyto přístupy sice mohou přinést užitek, ale především potřebujeme znovu získat pokoru ke světu přírody. Jak tradiční národy chápou již dlouho, musíme se přírodě skutečně zodpovídat, a to z jednoduchého důvodu: příroda má svá vlastní omezení a pravidla. S tím, jak neudržitelným tempem spotřebováváme světovou biodiverzitu a ekosystémy, začínáme pociťovat závažný socioekonomický dopad. Pokud se máme dobrat řešení problémů, před kterými stojíme, potřebujeme pochopit, co se děje s biodiverzitou a ekosystémy a jak se dopady jejich změny projevují na statcích a službách, které nám poskytují. Potom musíme prozkoumat, jakým způsobem můžeme využívat ekonomické nástroje, abychom zajistili, že se z přínosů těchto statků a služeb budou moci nadále těšit i budoucí generace. Jedná se o velmi komplexní otázku, ale musíme se s ní vypořádat. Uplynulých 100 let nás poučilo, že na podobné hrozby lidstvo obvykle reaguje nedostatečně a příliš pozdě, ať už to byl azbest, freony, kyselé deště, úpadek rybolovu, BSE, kontaminace Velkých jezer a naposledy zásadní změna klimatu. Pokud bychom do roku 2030 vyhradili pouhé 1 % celosvětového HDP, mohlo by to vést k významným zlepšením kvality vzduchu, vody a lidského zdraví, zajistit posun směrem k našim klimatickým cílům. OECD navrhuje označit tyto výdaje jako náklady na pojištění (OECD 2008). Když se ohlédneme zpět a uvidíme chyby, kterých jsme se v minulosti dopustili, můžeme se z nich poučit (EEA 2001). Úbytek biodiverzity a ekosystémů je hrozbou pro fungování naší planety, naší ekonomiky a lidské společnosti. Věříme, že je nezbytné začít tento problém řešit co nejdříve. Neznáme všechny odpovědi, ale ve zbývajících částech tohoto dokumentu předložíme náš akční rámec, který, jak doufáme, získá širokou podporu. Biodiverzita a ekosystémy dnes 13

15 LITERATURA EEA Evropská agentura pro životní prostředí (2001) Pozdní poučení z včasných varování: princip předběžné opatrnosti Zpráva o životním prostředí č. 22. Eleftherotypia (20. února 2008) 700 tonnes of dead fish. K dispozici na adrese c=112,dt= ,id= FAO Organizace OSN pro výživu a zemědělství (2001) Global Forest Resources Assessment FAO Organizace OSN pro výživu a zemědělství (2006) Global Forest Resources Assessment GŘ ENV EK Evropská komise, GŘ životní prostředí (2008) Wetlands: Good practices in Managing Natura 2000 Sites: An Integrated Approach to Managing the Amvrakikos Wetland in Greece. K dispozici na adrese europa.eu/environment/nature/natura2000/ management/gp/wetlands/04case_amvrakikos.html (poslední přístup 8. května 2008). Insnet (2008) 9199&photo. Knowledge Alliance (2008) Water Conflicts: Fight or Flight? climate_change/natural_disasters/water_conflicts. html. Millennium Ecosystem Assessment (2005a) Global Assessment Report 1: Current State and Trends Assessment. Island Press, Washington DC. Millennium Ecosystem Assessment (2005b) Living Beyond Our Means: Natural Assets and Human Well-being. Island Press, Washington DC. Millennium Ecosystem Assessment (2005c) Ecosystems and Human Well-being: Synthesis. Island Press, Washington DC. Moser, M., Prentice, C. a Frazier, S. (1996) A Global Overview of Wetland Loss and Degradation. K dispozici na adrese (poslední přístup 6. května 2008). OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (2008) Environmentální výhled OECD do roku ISBN Terra Daily (2008) Brazil to pay Amazon residents ecoservices. amazon_residents_for_ecoservices_minister_999.html. WBGU German Advisory Council on Global Change (2008) World in Transition: Climate Change as a Security Risk, Earthscan, Londýn. Wilkinson C. (ed.) (2004) Status of Coral Reefs of the World: Australian Institute of Marine Science, Townsville. WRI World Resources Institute a kol. (2008) The Corporate Ecosystem Services Review: Guidelines for Identifying Business Risks & Opportunities Arising from Ecosystem Change. K dispozici na adrese corporate_ecosystem_services_review.pdf (poslední přístup 8. května 2008) 14 Ekonomie ekosystémů a biodiverzity

16 2 BIODIVERZITA, EKOSYSTÉMY A LIDSKÝ BLAHOBYT Žádné místo se neuchrání ani vyprahlý Sahel v Africe, ani regiony v Austrálii, ze kterých se exportuje obilí, ani jihozápad USA, kde často panuje sucho. V rámci boje [proti změně klimatu] začalo společenství OSN čerpat ze zásob světových zdrojů vědeckých a technických znalostí, zapojení firem a vedení občanské společnosti. Jasně jsme si uvědomili, že úžasné světové know-how může vyřešit zdánlivě neřešitelné, když se na naše problémy podíváme z té správné perspektivy. Pan Ki-mun, generální tajemník OSN 2008 Rozhodný optimismus generálního tajemníka OSN v souvislosti s bojem proti změně klimatu může být také chápán jako očekávaná výzva k jednotnému postupu řešení ztrát biodiverzity. Jestliže máme dosáhnout tohoto cíle, je skutečně zapotřebí celosvětové odezvy a spojeného úsilí všech národů ve všech úrovních společnosti. Globální struktura spotřeby a výroby se dnes v celosvětovém měřítku opírá o ekosystémy. Různé politiky ovlivňují odolnost přirozených i lidmi modifikovaných ekosystémů. Politiky a opatření v dopravě, energetice, zemědělství, kultuře i jiných oblastech mohou přinést mnoho nežádoucích důsledků. Jak ukázalo Hodnocení ekosystémů na přelomu tisíciletí (Millennium Ecosystem Assessment 2005a), dopady kumulativních tlaků na ekosystémy se nemusí projevit po mnoho let. Jakmile se však dosáhne určitých bodů zlomu, nastávají rychlé nelineární změny. Na začátku této kapitoly uvádíme některé příklady, které dokládají širokou škálu možných vlivů od potravin po zdraví. Potom představíme několik souvisejících témat, především neúměrný dopad na chudé. V této kapitole vysvětlíme, že degradace ekosystémů může mít dalekosáhlý dopad, například ohrozit systém zdravotní péče z důvodu úbytku rostlinných druhů. Jak je prokázáno v závěru kapitoly, přístup typu všechno jde normálně dál není přípustný, dokonce ani z v krátkodobé časové perspektivě. TLAKY NA BIODIVERZITU BUDOU POKRAČOVAT A OVLIVNÍ LIDSKÝ BLAHOBYT POTRAVINY POD DROBNOHLEDEM NA SOUŠI... Rostoucí ceny potravin vyvolávají protesty v mnoha zemích. V únoru 2007 pochodovaly ulicemi Mexico City desítky tisíc lidí demonstrujících proti čtyřnásobnému růstu cen kukuřice používané na výrobu tortill nárůst byl spojován se zvýšenou poptávkou po biopalivech v USA. V Asii musely zasáhnout vlády některých zemí, aby zastavily prudký nárůst ceny rýže a zajistily její dodávky. Postiženým ve venkovských oblastech Filipín byla dokonce distribuována potravinová pomoc. Obrázek 2.1: Světové ceny komodit, Leden 2000 únor 2008 (USD/tunu) Zdroj: FAO, databáze International Commodity Prices, 2008; MMF, databáze World Economic Outlook, Biodiverzita, ekosystémy a lidský blahobyt 15

17 Rámeček 2.1: Velké debaty o biopalivech Bioenergie má šanci sehrát důležitou úlohu v boji proti změně klimatu, zejména pokud bude biomasa využita na výrobu tepla a elektřiny. Biopaliva nicméně přinášejí další eskalaci soupeření o omezené množství půdy. Rozsah potenciální přeměny půdy za účelem produkce agropaliv je značný. Mezinárodní měnový fond uvádí, že i když biopaliva stále představují pouze 1,5 % z celosvětových zásob kapalných paliv, podílely se v letech 2006 a 2007 zejména kvůli etanolu vyráběnému v USA z kukuřice na nárůstu spotřeby důležitých potravinových plodin téměř z poloviny. Ukazuje se, že k tomuto jevu by mohlo dojít i jinde na světě. MMF, duben 2008 Chappatte/International Herald Tribune Růst cen potravin má mnoho příčin. Patří mezi ně rostoucí poptávka zejména po masu, které vyžaduje více půdy v přepočtu na kalorii, rostoucí cena energie, která je důležitým vstupem, a vzrůstající poptávka po biopalivech. Index cen potravin vypočítaný Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vzrostl v roce 2007 téměř o 40 % ve srovnání s 9 % v roce předchozím (FAO 2008). Během prvních měsíců roku 2008 ceny opět drasticky vzrostly. Trend rostoucích cen se týká prakticky každé zemědělské komodity (FAO 2008). Úměrně tomu, jak se zvyšuje poptávka po základních komoditách, narůstá tlak na přeměnu přirozených ekosystémů na zemědělskou půdu a na zvýšení intenzity produkce půdy, která již slouží pro zemědělské účely. Jednou z nejvýznamnějších příčin odlesňování na celém světě se stala vyšší spotřeba masa (FAO 2006). Nic nenasvědčuje tomu, že by se tlak na přeměnu přirozených ekosystémů na ornou půdu v budoucnosti zmenšoval. Ruku v ruce s nárůstem populace a spotřeby masa se bude zvyšovat poptávka po potravinách. Nabídka však nemůže držet krok, protože výnosy vzrostou jen v omezené míře. Vědci z Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) navíc ve své zprávě za rok 2007 předpovídají, že i jen mírné globální oteplení povede ke snížení zemědělské úrodnosti v tropických a subtropických zemích (IPCC 2007).... A V MOŘI Více než miliarda lidí zejména v rozvojových zemích je závislá na rybolovu, který je jejich hlavním nebo výhradním zdrojem živočišných bílkovin (Millennium Ecosystem Assessment 2005a). Polovina přírodních mořských rybářských oblastí je však už plně využívána a další čtvrtina je již využívána nadměrně (FAO 2007). Rybolovem nyní ničíme potravní řetězec. Zásoby vysoce výživných, často větších druhů ryb jsou již vyčerpány, a proto se rybáři zaměřují na méně výživné, často menší druhy. Menší ryby se rostoucí měrou používají jako rybí maso a rybí olej pro akvakulturu i pro krmení drůbeže a prasat. Akvakultura, k níž patří mobilní klece na otevřeném moři (např. na tuňáka červeného), zaznamenává prudký vzestup, zejména v Číně a Středomoří. V roce 2000 se podílela na světové produkci ryb 27 % (Millennium Ecosystem Assessment 2005a). Akvakultura je však mimořádně závislá na mořských rybářských oblastech a z globálního hlediska nemusí snižovat naši celkovou závislost na lovu volně žijících ryb. Ničení potravního řetězce ovlivňuje biodiverzitu oceánů. Panuje přesvědčení, že částečně zapříčinilo rychlé přemnožení medúz, ke kterému došlo v uplynulých deseti letech na celém světě. V některých oblastech medúzy již nahradily ryby jakožto dominantní planktivorní druhy a existují určité obavy, že tyto přesuny společenstev nebude snadné vrátit zpět, protože medúzy rovněž požírají jikry svých rybích konkurentů (Duffy 2007). Úbytek biodiverzity by mohl mít katastrofální dopad na dodávky potravin z mořských živočichů pro lidskou populaci i na ekonomiku. Je prokázáno, že pro mořské rybářské oblasti je druhová rozmanitost důležitá jak krátkodobě pro zvyšování produktivity, tak dlouhodobě pro zvyšování odolnosti, zatímco genetická rozmanitost je důležitá zejména dlouhodobě. Studie z roku 2006 (Worm a kol. 2006) dospěla k závěru, že pokud se současné trendy nepodaří zvrátit, všechny komerční rybářské oblasti na celém světě se pravděpodobně do 50 let zhroutí. Autoři studie zjistili, že nízká míra rozmanitosti způsobuje nižší výnosnost rybolovu, častější zhroucení a slabší tendenci zotavit se po Obrázek 2.2: Světové trendy stavu mořských zásob od roku 1974 Odhad zásob v procentech Zdroj: FAO Ekonomie ekosystémů a biodiverzity

18 Evropské společenství nadměrném rybolovu ve srovnání s přirozenými, druhově bohatými systémy. Bezpečnostní hodnotu biodiverzity můžeme srovnat se situací na finančních trzích. Rozmanité portfolio zásob druhů, podobně jako v případě akcií, může posloužit pro tlumení výkyvů prostředí (nebo trhu), které způsobují úbytek jednotlivých akcií či druhů. Tento stabilizující účinek biologicky rozmanitého portfolia bude pravděpodobně zvláště důležitý, až se změna životního prostředí zrychlí v důsledku globálního oteplování a dalších lidských vlivů. ZÁSOBY VODY VE STÁLE VĚTŠÍM OHROŽENÍ Tlak se stupňuje i na zdroje vody na zásoby vody a na její kvalitu. V mnoha částech světa již nedostatek vody vyvolává napětí. Riziko válek o vodu bylo hlavním námětem Světového ekonomického fóra 2008 v Davosu. OSN se domnívá, že zásob je dostatek, ale musíme je udržovat čisté, používat je moudře a spravedlivě se o ně dělit. V Asii v důsledku změny klimatu hrozí, že vyschne voda, která je nezbytná pro zavlažování obilnin poskytujících živobytí Číně a Indii. Kvůli globálnímu oteplování tají ledovce, které napájejí vodou největší asijské řeky v období sucha tedy přesně v době, kdy je vody nejvíce zapotřebí pro zavlažování plodin, na nichž jsou závislé stovky milionů lidí. V tomto případě by změna klimatu mohla znásobit problémy chronického nedostatku vody a posunout službu ekosystémů, která zajišťuje spolehlivou zásobu čisté vody, za bod zlomu. Ekosystémy na mnoha místech zajišťují důležité regulační funkce. Pralesy a mokřady mohou hrát důležitou úlohu při regulování množství srážek (na regionální a místní úrovni), schopnosti půdy absorbovat nebo zadržovat vodu a při zajišťování její kvality. Jinými slovy ekosystémy mají důležitou úlohu v tom, zda máme sucha, záplavy a zdroj pitné vody. Na hodnotu této úlohy často zapomínáme, dokud o ni nepřijdeme. Rámeček 2.2: Korálové útesy Korálové útesy jsou z hlediska biodiverzity nejbohatšími ekosystémy na světě (v počtu druhů na jednotku plochy), jsou ještě rozmanitější než tropické pralesy. Jejich stav a odolnost se zhoršuje v důsledku nadměrného rybolovu, znečištění, nemocí a změny klimatu. Korálové útesy v Karibském moři se během 30 let zmenšily o 80 %. Přímým důsledkem je pokles výnosů z potápěčské turistiky (přibližně 20 % z celkových výnosů turistického ruchu). Předpokládá se, že ztráty se vyšplhají až na 300 milionů USD ročně. To je více než dvojnásobek ve srovnání se ztrátami v odvětví silně postižených rybářských oblastí (UNEP, únor 2008). Základním vysvětlením této situace je skutečnost, že v roce 1983 po několika staletích nadměrného rybolovu býložravých ryb nastala náhlá změna v jamajských útesových systémech přestaly dominovat korály a začaly dominovat řasy. Regulace pokrývky řas tak zůstala výhradně na jediném druhu, totiž na mořském ježkovi, jehož populace se zhroutila poté, co byla vystavena druhově specifickému patogenu. Jakmile došlo ke zhroucení populace mořského ježka, dostaly se útesy (zjevně nevratně) do stavu, ve kterém mají jen malou kapacitu podporovat rybolov. To je exemplární příklad bezpečnostní hodnoty v biologicky rozmanitých ekosystémech. Snížení rozmanitosti býložravých druhů nemělo žádný bezprostřední dopad do doby, dokud se nezhroutila populace mořského ježka, což ukazuje, jak se systém stal zranitelným, když začal být závislý na jediném druhu. Biodiverzita, ekosystémy a lidský blahobyt 17

19 André Künzelmann, UFZ V SÁZCE JE NAŠE ZDRAVÍ Již po staletí lidé znají léčivou hodnotu některých rostlin a díky biodiverzitě jsme lépe porozuměli lidskému tělu. Ekosystémy jsou zdrojem obrovských přínosů pro naše zdraví, a tím i ekonomických přínosů. Úbytek biodiverzity potenciálně představuje nesmírné náklady a naše povědomí o těchto nákladech roste (Conseil Scientifique du Patrimoine Naturel et de la Biodiversité v tisku). Jsou prokázány významné spojitosti mezi biodiverzitou a moderní léčebnou péčí (Newman a Cragg 2007): Přibližně polovina syntetických léků má původ v přírodě a patří mezi ně i 10 z 25 nejprodávanějších léků v USA. Ze všech existujících léků proti rakovině je 42 % přírodních a 34 % polopřírodních. V Číně se pro léčebné účely používá více než ze poznaných vyšších rostlinných druhů. Tři čtvrtiny světové populace závisí na tradičních přírodních léčebných prostředcích. Obrat v oblasti léků vyrobených z genetických zdrojů se v USA v roce 1997 pohyboval mezi 75 a 150 miliardami USD. Bylo zjištěno, že jinan dvojlaločný obsahuje látky, které jsou vysoce účinné proti kardiovaskulárním nemocem, a obrat činí 360 milionů USD za rok. I přes své obrovské zdravotní přínosy rostliny rychle vymírají a tento trend bude pokračovat, pokud se rychle nezasáhne. Během tohoto desetiletí se Červený seznam ohrožených druhů IUCN 2007 významně rozrostl. Odhaduje se, že v ohrožení je 70 % rostlin na světě (IUCN 2008). Nedávná celosvětová studie poukazuje na fakt, že stovkám léčivých druhů rostlin, jejichž přirozeně se vyskytující chemické látky tvoří základ více než 50 % všech předepsaných léků, hrozí vymření. To přimělo odborníky zveřejnit výzvu k zásahu na zajištění budoucnosti celosvětové zdravotní péče. (Hawkins 2008). Vztah mezi biodiverzitou a zdravotní péčí vykazuje také silný rozměr spravedlnosti distribuce. Často se liší místa, kde přínosy vnikají, kde dochází k užívání jejich hodnoty a regiony, kde se započítávají náklady za obětované příležitosti v souvislosti s jejich ochranou. Rostlinné druhy, které jsou zdrojem mnoha nových léků, se tedy často nacházejí v chudších tropických regionech světa (viz Mapu 2.1), zatímco lidé, kteří z nich čerpají přínos, jsou z bohatých zemích, kde jsou výsledné léky snáze k dispozici a kde si je mohou dovolit. Lidé v bohatých zemích mají proto velmi silnou motivaci chránit přirozené prostředí v těch částech světa, které jsou bohaté na biodiverzitu. Tato ochrana však s sebou nese náklady pro lidi žijící v těchto chudých částech, zejména náklady za obětované příležitosti, jako je ztráta potenciálních zemědělských výnosů (viz Mapu 2.2), aby se jejich přirozená prostředí zachovala. Přenos některých přínosů, které získává bohatý svět, zpět místním lidem by se mohl stát jedním z přístupů ke zlepšení pobídek na místní ochranu přirozených prostředí a druhů, které evidentně přinášejí přínosy globálně. Je zřejmé, že pokud zničíme přirozené funkce, na kterých je naše planeta závislá, mohou se vytvořit podmínky, za kterých bude život příštích generace stále obtížnější a zhola nemožný pro ty, kdo již nyní sotva přežívají. RŮST A ROZVOJ Základem mnoha trendů, které jsme zde popsali, je růst populace, rostoucí bohatství a měnící se spotřební vzorce. V rozvinutém světě je již mnoho let patrné neudržitelné využívání zdrojů. Evropa, USA a Japonsko mají mnohem výraznější ekologickou stopu než rozvojové země. A rychle se rozvíjející ekonomiky jim jsou v závěsu. Indie i Čína mají ekologickou stopu dvakrát větší, než je jejich biokapacita (Goldman Sachs 2007) míra, v jaké jsou jejich ekosystémy schopné generovat udržitelný přísun obnovitelných zdrojů. Brazílie má naproti tomu jednu z nejvyšších biokapacit na světě, téměř pětinásobek své ekologické stopy, i když i tato se snižuje v důsledku odlesňování (Goldman Sachs 2007). Pokud se nic nezmění, bude získávání potravin pro rostoucí a stále bohatší populace dále ohrožovat biodiverzitu a ekosystémové služby. Jen nasycení rostoucí populace povede podle odhadů do roku 2050 k k nárůstu potřeby potravin o 50 % oproti současnému stavu (Populační úsek Oddělení ekonomických a sociálních věcí OSN 2008). Do roku 2030 bude nutné pro uspokojení poptávky zvýšit produkci zavlažovaných plodin o 80 %. 18 Ekonomie ekosystémů a biodiverzity

20 Mapa 2.1: Rostlinné druhy na ekoregion (Kier a kol. 2005) Počet druhů na ekoregion Mapa 2.2: Zemědělské výnosy (Kier a kol. 2005, J. Biogeog. 32: 1107) USD na hektar K zemědělským účelům již bylo přeměněno 35 % povrchu Země, což omezuje rozsah budoucí produktivity přírodních systémů (Millennium Ecosystem Assessment 2005b). Odvětví chovu dobytka již nyní představuje největší samostatné využívání půdy lidmi na světě. Pastviny pokrývají 26 % povrchu země a krmné plodiny zabírají přibližně třetinu orné půdy (FAO 2006). Rozšiřování zemědělské výroby, tedy přeměna další půdy pro potřebu výroby potravin, bude mít dopady na biodiverzitu a ekosystémové služby. Rostoucí odvětví chovu dobytka bude přímo soupeřit s lidmi o půdu, vodu a další přírodní zdroje. Živočišná výroba představuje nejvíce znečišťující sektor pro vody. Je také hlavním faktorem odlesňování: 70 % půdy v Amazonii, která byla dříve zalesněná, se nyní používá jako pastviny, a krmné plodiny nyní pokrývají velkou část zbytku (FAO 2006). ZMĚNA KLIMATU A BIODIVERZITA Mnoho problémů, které popisujeme v této kapitole, souvisí se změnou klimatu. Významným příkladem toho, jak je biodiverzita zranitelná ze strany klimatu, je cyklus El Nińo- La Nińa v Tichém oceánu. Malý vzestup teploty povrchu moře v roce 1976 a 1998 vedl k sérii projevů na celém světě, kvůli kterým byl rok 1998 nazván rokem, kdy svět vzplanul. K trvalým škodám patří (dle Ministerstva obchodu USA 2008): spálené lesy, které se neobnoví během doby jednoho lidského života; vzestup teploty povrchových vod ve středozápadní části Tichého oceánu z průměrných 19 C na 25 C; přechod na teplomilné druhy žijící v korálech; přesun proudění vzduchu na sever. Tyto typy komplexních projevů demonstrují naši zranitelnost ve zlomových okamžicích, které jdou nad rámec jevů, které bezprostředně souvisí s rostoucími teplotami a úrovněmi oxidu uhličitého. Úbytek biodiverzity může také mnoha složitými způsoby přispívat ke změně klimatu. Je známo mnoho příkladů, kdy nadměrné využívání půdy nebo změněné vzorce jejího využívání spustily sociální a ekonomické změny vedoucí k větší závislosti na uhlíku. Odvodňování rašelinišť vede ke ztrátám uhlíku. Předpověděné změny klimatu by však mohly způsobit zrychlenou míru uvolňování uhlíku z půdy, což zase povede k vyšším koncentracím skleníkových plynů v atmosféře (Bellamy Biodiverzita, ekosystémy a lidský blahobyt 19

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení. Doporučené odpovědi naleznete níže v tomto dokumentu Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ

PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Dokument ze zasedání 11.2.2015 B8-0000/2015 PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-000/2015 v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu

Více

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce OECD-FAO Agricultural Outlook 2009 Summary in Czech Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009 Přehled v českém jazyce Stručný výhled Makroekonomická situace, z níž tento střednědobý výhled vychází, na základě

Více

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan škola studijní program ČVUT, Fakulta architektury B 3501 Architektura a urbanismus předmět přednáška přednášející Ekologie I EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan podpořeno Evropský sociální fond

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 17. 12. 2009 2009/2157(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Zpravodaj:

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.6.2006 KOM(2006) 302 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748} CS CS SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost.

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. ANALÝZA KAKAO LONG Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30.6. 2015 Shrnutí Kakao je ve vědeckém světě známé

Více

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30. 04. 2015 Shrnutí Kukuřice je nejvýznamnější součástí světového obchodu

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika

2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika 2. Globální aspekty světového hospodářství Ekonomika 2.1. Ekonomika a populační problém 2.1.1 Vývoj lidské populace Ekonomika je úzce spojena s populací.proto dříve než se zaměříme na jednotlivé ekonomické

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 5. Průřezové téma - ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník Ekosystémy les (les v našem okolí; produkční a mimoprodukční významy lesa) pole (změny okolní krajiny vlivem význam způsoby

Více

Biomonitoring proces při kterém sledujeme charakteristiku prostředí sledování zpětných vazeb v prostředí Hodnocení výsledků bývá obtížné Význam biologického monitorování živé zdroje jsou vyčerpávány č

Více

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ 20.5.2014 Úřední věstník Evropské unie L 149/1 I (Legislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU. Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission

Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU. Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission Co je to udržitelná spotřeba? Vychází z konceptu udržitelného rozvoje: Trvale udržitelný rozvoj společnosti

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro rozvoj 21. 4. 2010 2009/2217(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13 Charles Goerens (PE439.073v01-00) k nové strategii v Afghánistánu (2009/2217(INI)) AM\813767.doc PE441.045v01-00

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU Na základě údajů dostupných k 25. listopadu 2011 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny 1. Hospodářská

Více

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy aktuální informace z FAO Fakta Půda je základem pro produkci potravin i krmiv, paliv a technických plodin Zdravá půda je základem pro produkci zdravých potravin

Více

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Globální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risk Report ročenka analyzující globální rizika vydává Světové ekonomické fórum

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Mezinárodní smlouva o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství

Mezinárodní smlouva o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství III. Mezinárodní smlouva o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství Preambule Smluvní strany, přesvědčeny o zvláštní povaze rostlinných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství, jejich

Více

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Možnosti zvládání sucha a nedostatku vody v kontextu adaptačních opatřen ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Sucho & Nedostatek vody Sucho -dočasné snížení dostupného množství je způsobené například

Více

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům.

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. V pásmu od severní Afriky po centrální Asii jsou šířením pouští ohroženy dvě miliardy lidí. Spolu s rozšiřováním pouští

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy Obyvatelstvo světa IX. Charakteristika demografického vývoje Žák vysvětlí, proč rychlý růst světového obyvatelstva, vyvolal mezi vědci i politiky znepokojení z perspektiv dalšího vývoje. Uvede příčiny

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut. Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01 M A T U R I T N Í T É M A T A Květen 2013 GIO SEMILY ZE ZEMĚPISU 1. Základní poznatky o Zemi Země jako součást vesmíru,planeta Země,rotační a oběžný pohyb,hlavní důsledky oběhu a rotace Země,slapové jevy,zeměpisné

Více

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Základní princip solárního ohřevu Absorpce slunečního záření Sluneční energie, která dopadá na zemský povrch během slunečného dne, se dokáže vyšplhat

Více

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI 1. část Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI Šest členských států Evropské unie zavedlo daňovou reformu, která přesouvá daňové břemeno ze zdanění práce k zdanění energie náročné na

Více

Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu

Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu 1992 UNFCCC -> vstup v platnost 1995 1997 Kjótský protokol > vstup

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů

Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů Ramsarská konvence ÚMLUVA O MOKŘADECH MAJÍCÍCH MEZINÁRODNÍ VÝZNAM PŘEDEVŠÍM JAKO BIOTOPY VODNÍHO PTACTVA Co jsou mokřady? Mokřady jsou definovány jako území bažin,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VÝZKUM V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Výzkum v EU a ČR V této

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

Platí mluvené slovo. Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012

Platí mluvené slovo. Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012 Platí mluvené slovo Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012 rád bych vás také přivítal na dnešní bilanční tiskové konferenci. Snímek Hlavní události roku

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Ekosystémové služby versus ekonomické tužby Martina Pásková. Životadárné ekosystémy a my STUŽ Praha, 4. ledna 2011

Ekosystémové služby versus ekonomické tužby Martina Pásková. Životadárné ekosystémy a my STUŽ Praha, 4. ledna 2011 Ekosystémové služby versus ekonomické tužby Martina Pásková Životadárné ekosystémy a my STUŽ Praha, 4. ledna 2011 Učinili z ní zpustošený kraj; leží přede mnou truchlivá a zpustošená. Zpustošená je celá

Více

2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1

2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1 2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ RADY o poskytování státní podpory orgány Polské republiky na nákup zemědělské půdy

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Důsledky zhoršování životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatická změna. Proč klesá samočisticí vlastnosti

Více

MIMOPRODUKČÍ FUNKCE LSTVÍ

MIMOPRODUKČÍ FUNKCE LSTVÍ MIMOPRODUKČÍ FUNKCE V ČESKÉM M ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Jaroslav Pražan an Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha, pracoviště Brno vedoucí odd. agroevnironmentální politiky Prazan.jaroslav@uzei.cz

Více

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob P7_TA(2011)0390 Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o postoji a závazku EU před summitem

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

Současnost a budoucnost českého zemědělství. Ing. Martin Pýcha

Současnost a budoucnost českého zemědělství. Ing. Martin Pýcha Současnost a budoucnost českého zemědělství Ing. Martin Pýcha Zemědělský svaz ČR Svaz je největší organizací zaměstnavatelů - podnikatelů v zemědělství a vykonává všechny funkce s tím spojené včetně práva

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

Seminární práce pozitivní a negativní vlivy cestovního ruchu na přírodní prostředí

Seminární práce pozitivní a negativní vlivy cestovního ruchu na přírodní prostředí Seminární práce pozitivní a negativní vlivy cestovního ruchu na přírodní prostředí Klára Lakomá MCR 2. ročník 16. října 2006 Úvod Jako jeden ze světově nejrozsáhlejších průmyslů a jeden z nejrychleji rostoucích

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.9.2008 KOM (2008) 570 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv 1. ÚVOD Podle

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 2. 2010 2009/2228(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 (PE439.100v01-00) o mobilizaci informačních a komunikačních

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

SSOS_ZE_3. 16. Světové ekologické problémy

SSOS_ZE_3. 16. Světové ekologické problémy Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.3.2011 KOM(2011) 112 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Plán přechodu na

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ 1 PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ LINII Být štíhlý je přirozené, být zdravý je normální Martin Hyroš www.pustemkezdravi.cz 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i

Více

Důsledky nedostatku pitné vody

Důsledky nedostatku pitné vody Důsledky nedostatku pitné vody Není možné žít bez pitné vody. Když člověk nemá pravidelný přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, jejímž prvním příznakem je pocit žízně je tedy logické, že dehydratovaný

Více

PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY

PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY 3 / ZARUČENÍ BUDOUCNOSTI S NÍZKOU ÚROVNÍ UHLÍKU 3 / ZARUČENÍ BUDOUCNOSTI S NÍZKOU ÚROVNÍ UHLÍKU Evropa se zavázala k omezení růstu globální teploty o 2 C. Předpokládá

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

SOER 2015: Hodnocení globálních megatrendů. Miroslav Havránek Miroslav.Havranek@czp.cuni.cz

SOER 2015: Hodnocení globálních megatrendů. Miroslav Havránek Miroslav.Havranek@czp.cuni.cz SOER 2015: Hodnocení globálních megatrendů Miroslav Havránek Miroslav.Havranek@czp.cuni.cz Co je to environmentální foresight? Je soubor metod a přístupů k průzkumu budoucnosti Prognostika Studia budoucnosti

Více