Nepovinné očkování proti klíšťové encefalitidě

Transkript

1 VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA, STŘEDNÍ ŠKOLA, JAZYKOVÁ ŠKOLA S PRÁVEM STÁTNÍ ZKOUŠKY A ZÁKLADNÍ ŠKOLA MILLS, S.R.O. Nepovinné očkování proti klíšťové encefalitidě Diplomovaný farmaceutický asistent Vedoucí práce: PharmDr. David Ovčaří Vypracovala: Andrea Šachlová Čelákovice 2014

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval/a samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitoval/a. Jsem si vědom/a, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. V Čelákovicích dne Podpis 1

3 Obsah 1 ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST INFEKČNÍ PROCES ZOONÓZ PŘENOS NÁKAZY KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA ARBOVIRY KLÍŠTĚ OBECNÉ (IXODES RICINUS) POPIS KLÍŠTĚTE ŽIVOTNÍ CYKLUS KLÍŠTĚTE VÝSKYT PŘÍZNAKY A PRŮBĚH ONEMOCNĚNÍ KLÍŠŤOVOU ENCEFALITIDOU LÉČBA HISTORIE EPIDEMIOLOGIE PREVENCE KLÍŠŤOVÉ ENCEFALITIDY OCHRANNÉ OBLEKY REPELENTNÍ PŘÍPRAVKY DEET (DIETHYLTOLUAMID, N,N-DIETHYL-3-METHYLBENZAMID) ICARIDIN (PICARIDIN, KBR 3023, BAYREPEL) IR3535 (MERCK 3535, EBAAP, ETHYL-BUTYL-ACETYLAMINOPROPIONÁT) REPELENTNÍ LÁTKY PŘÍRODNÍHO PŮVODU INSEKTICIDY (PERMETHRIN, DELTAMETHRIN) SPRÁVNÁ PRAXE PŘI ODSTRANĚNÍ PŘISÁTÉHO KLÍŠTĚTE VYŠETŘENÍ KLÍŠTĚTE PŘEDPOVĚĎ AKTIVITY KLÍŠŤAT VAKCÍNY DOSTUPNÉ V ČESKÉ REPUBLICE FSME-IMMUN 0,5 ML (0,25ML) BAXTER KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ LÉKOVÁ FORMA DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ PŘEOČKOVÁNÍ KONTRAINDIKACE DALŠÍ UPOZORNĚNÍ A OPATŘENÍ PRO POUŽITÍ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY FARMAKODYNAMICKÉ VLASTNOSTI FARMACEUTICKÉ ÚDAJE ENCEPUR PRO DOSPĚLÉ, ENCEPUR PRO DĚTI KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ LÉKOVÁ FORMA DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ

4 PŘEOČKOVÁNÍ KONTRAINDIKACE DALŠÍ UPOZORNĚNÍ A OPATŘENÍ PRO POUŽITÍ INTERAKCE S JINÝMI LÉČIVÝMI PŘÍPRAVKY A JINÉ FORMY INTERAKCE NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY FARMAKODYNAMICKÉ VLASTNOSTI FARMACEUTICKÉ ÚDAJE PREVENTIVNÍ PROGRAMY ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA VOJENSKÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA MINISTERSTVA VNITRA OBOROVÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÁ PRŮMYSLOVÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ZAMĚSTNANECKÁ POJIŠŤOVNA ŠKODA REVÍRNÍ BRATRSKÁ POKLADNA RAKOUSKÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY PRAKTICKÁ ČÁST HYPOTÉZY VÝSLEDKY PRŮZKUMU DISKUZE ZÁVĚR SUMMARY SEZNAM LITERATURY PŘÍLOHY

5 1 Úvod Česká republika je díky svým geografickým a klimatickým podmínkám ideálním prostředím pro rozšíření klíšťat. S tím souvisí i vzrůst výskytu zoonóz (onemocnění přenosných ze zvířat na člověka), která klíšťata přenáší, zejména klíšťové encefalitidy. Jediným spolehlivým prostředkem prevence proti tomuto onemocnění je očkování neboli vakcinace. První vakcína proti klíšťové encefalitidě byla vyvinuta v 70. letech minulého století v Rakousku. Nynější optimalizovaná podoba vakcíny zaručuje až 99% účinnost, za podmínky dodržování pravidelných intervalů přeočkování. Očkovat lze celoročně, nejen v chladných měsících. V Rakousku s podobným geografickým umístěním, s podobnými klimatickými i přírodními podmínkami, je díky osvětě a edukaci obyvatelstva proočkovanost populace proti klíšťové encefalitidě velmi vysoká (cca 88 %). Proočkovanost v České republice je pouze 23 %, což je naprosto nedostatečné pro účinnou ochranu populace. Z tohoto důvodu v ČR každoročně onemocní klíšťovou encefalitidou průměrně 700 lidí, kdežto v Rakousku je to pouze desetina tohoto počtu. [ 1] Cílem teoretické části této práce je poskytnout informace o klíšťové encefalitidě jako závažném onemocnění, o jejím přenosu, přenašeči, rozšíření v České republice a možnostech prevence. Další částí teoretické části práce je představení dvou profylaktických vakcín schválených Státním ústavem pro kontrolu léčiv pro použití v České republice. Cílem praktické části je zjistit pomocí dotazníkového šetření informovanost o závažnosti onemocnění klíšťovou encefalitidou, vliv reklamy, osvěty, finanční náklady a také věku dotázaných na míře proočkovanosti populace. 4

6 2 Teoretická část 2.1 Infekční proces zoonóz Infekční proces je interakce mezi patogenním mikroorganismem (infekčním agens) a organismem hostitele. V případě klíšťové encefalitidy jde dle této definice o interakci mezi virem klíšťové encefalitidy a člověkem. [Hubálek a Rudolf, 2007] Infekční agens je původce daného onemocnění (např. viry, bakterie, houby, prvoci, metazoa). Mezi důležité vlastnosti patří jeho patogenita (schopnost vyvolat specifický stav ve vnímavém hostiteli), virulence (stupeň patogenity jednotlivých mikrobiálních kmenů) a také invazivita (schopnost agens pronikat do tkání hostitele a množit se v nich). Infekce je vstup infekčního agens do hostitelského organismu a jeho pomnožení ve tkáních a je zahájena vniknutím agens do hostitelova těla. U člověka je nejčastější vstupní bránou zoonóz vstup přes kůži (per cutis), což je také případ klíšťové encefalitidy. Dalšími vstupními branami mohou být sliznice respiračního a alimentárního traktu nebo oční spojivka. Následkem je infekční onemocnění (kdy se nákaza klinicky manifestuje) nebo inaparentní infekce (asymptomatická infekce bez klinických příznaků prokazatelná pouze přítomností specifických protilátek). [Hubálek a Rudolf, 2007] Časový interval mezi vniknutím agens do těla hostitele a vyvoláním prvních klinických příznaků se nazývá inkubační doba. Hlavní roli v procesu infekce hraje odolnost hostitele vůči agens a také schopnost agens tuto odolnost překonat. Lze rozlišit odolnost druhovou a individuální. Individuální odolnost je podmíněna stavem organismu hostitele v době infekce. Člověk je vybaven obrannými mechanismy 3 skupin: Nespecifická rezistence: mechanické a chemické bariéry (kůže, žaludeční šťáva), genetické a hormonální faktory a další 5

7 Nespecifická imunita: fagocytóza, lysozom (kulovitý membránový útvar buňky sloužící k biologické degradaci látek, k tomuto účelu obsahuje 50 enzymů), interferon (protein působící v protivirové obraně), zánětlivé procesy Specifická imunita: podmíněna předchozím stykem s infekčním agens, lze dále rozdělit: Aktivní: získaná přirozeně (po nákaze) nebo uměle (vakcinací) Pasivní: získaná přirozeně (během nitroděložního života a mateřským mlékem) nebo uměle (podáním imunoglobulinů) Patogenní mikroorganismy mohou tyto bariéry překonávat pomocí tvorby pouzder, antigenními variacemi (změny ve složení povrchových antigenů) anebo invazí do tkání nedostupných protilátkám. [Beran, 2008; Hubálek a Rudolf, 2007] Významnou roli hrají i další faktory: Dávka a virulence infekčního agens, vstupní brána infekce Imunita hostitele Věk, fyziologický stav hostitele, stresové faktory Souběžné infekce a onemocnění 2.2 Přenos nákazy Přenos nákazy znamená přenos infekčního agens ze zdroje nákazy (donor) na vnímavého hostitele (recipient). Nákazy přenášené hematofágními (krevsajícími) členovci se označují jako transmisivní a dají se charakterizovat obecným schématem donor vektor (hematofágní členovec) recipient. [Hubálek a Rudolf, 2007] Přenos původce onemocnění klíšťové encefalitidy se uskutečňuje biologickým přenosem, kdy je infekční agens na svého přenašeče specificky vázáno a musí se v orgánech přenašeče pomnožit a/nebo vyvíjet. Nákaza se v populaci šíří nejčastěji tzv. horizontálním přenosem, to znamená z jednoho jedince na druhého. Vertikální přenos znamená přenos nákazy samicí na potomstvo. 6

8 Tento přenos nebývá tak častý, avšak u klíšťat se transovariální cestou šíří nejen virus klíšťové encefalitidy, ale i celá řada dalších významných patogenů (bakterie Borrelia burgdorferi, prvok Babesia aj.). Proces přenosu nákazy mohou také ovlivňovat další faktory, mimo jiné: sociální (hustota populace v dané oblasti, urbanizace, turistika a rekreace, volnočasové aktivity, zvýšený kontakt se zvířaty, nedostatečná osvěta a prevence). přírodní (geologické, pedologické, klimatické, aktuální meteorologické a také biotické). [Hubálek a Rudolf, 2007] 2.3 Klíšťová encefalitida Jedná se o závažnou akutní neuroinfekci způsobenou virem rodu Flavivirus z čeledi Flaviviridae, virem ze skupiny arbovirů. Jedná se o nejzávažnější vektorově přenosnou nemoc lidí v Evropě. Přenos na člověka se uskutečňuje přisátím infikovaného klíštěte, ale byl také prokázán přenos perorální cestou (požití nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků z infikovaných zvířat, zejména koz a ovcí). [Kříž a Beneš, 2013, 2] 2.4 Arboviry Arboviry (akronym z anglického výrazu arthropod-borne virus) jsou rozsáhlou skupinou RNA virů, pro které je společný přenos hematofágními (krevsajícími) členovci, jako jsou komáři, pakomáři, muchničky, klíšťata a další. Životní cyklus arbovirů probíhá v přírodních ohniscích nákazy bez závislosti na člověku. Pokud se však člověk v ohnisku vyskytne, může být jimi infikován. Většina arbovirů během svého životního cyklu koluje pouze mezi členovci a nakaženými obratlovci, kteří plní funkci rezervoáru a onemocnění u nich probíhá skrytě. Jedná se o biologický přenos, kdy infekční agens se v těle hostitele aktivně množí. Typickými představiteli rezervoáru jsou ptáci, drobní hlodavci i velcí savci. 7

9 Do skupiny arbovirů se řadí viry různých čeledí, které mají společný způsob šíření onemocnění. Do skupiny virů přenášených členovci se řadí 7 čeledí, z nichž nejvýznamnější je čeleď Flaviviridae. Tato čeleď zahrnuje mimo jiné i rod Flavivirus, který patří mezi medicínsky nejdůležitější rod živočišných virů. Do této čeledi patří také virus japonské encefalitidy, virus horečky Dengue, virus žluté zimnice a viry klíšťové encefalitidy (která má 2 podtypy východního a západního typu). Flavivirus je sférický RNA vir obalený lipidovým obalem velký přibližně 40 nm. Lipidový obal je tvořen pouze 3 strukturálními proteiny: C, M a E. Protein C vytváří kapsidu (anglicky capsida), ve které je RNA uzavřena. Proteiny M (membránový) a E (obálkový) tvoří membránu, do které je celý virus uzavřen. Zejména glykoprotein E vytváří povrch virové částice a je zodpovědný za tvorbu protilátek a indukci imunitních reakcí v infikovaném organismu. Virus je termolabilní, ničí jej teplota 60 C po dobu 30 min i krátkodobé zahřátí na teplotu 72 C po dobu pouhých 30 sekund. Virus je acidorezistentní, tudíž odolává trávicím šťávám a lze se jím nakazit i požitím nepasterizovaného mléka nebo mléčných výrobků z infikovaných zvířat (hlavně ovcí a krav). [Ševčíková, 2010; Petráš, 2010 dostupné z 3; 4] (příloha 1) 2.5 Klíště obecné (Ixodes ricinus) Taxonomické zařazení klíštěte [Hubálek a Rudolf, 2007] Kmen: Členovci (Arthropoda) Třída: Klepítkatci (Chelicerata) Řád: Roztoči (Acarina) Podřád: Klíšťata (Ixodides) Čeleď: Klíšťatovití (Ixodidae) Podčeledi: Ixodinae Rod: Klíště (Ixodes) 8

10 2.5.1 Popis klíštěte Jedná se o druh hematofágních členovců s nečlánkovaným tělem, v naší krajině s jinými nezaměnitelný. U klíštěte obecného je výrazný pohlavní dimorfismus. Tělo samice je velké 3,5 až 4,5 mm (po nasátí více než 10 mm), tělo samce je menší, přibližně 2,2 až 2,5 mm. Tělo je značně dorzoventrálně zploštěno a skládá se z hlavové části (gnathosoma) a vlastního těla (idiosoma). Tělo nese končetiny, u larev to jsou 3 páry končetin, u dospělců (nymf a imág) 4 páry. Na hřbetní straně chodidel prvního páru je umístěn tzv. Hallerův orgán, který plní smyslovou funkci (čichovou i sluchovou) a klíště jimi dokáže nalézt svého hostitele na základě otřesů, vyzařovaného tepla a také podle vydechovaného oxidu uhličitého. Tělo samce je celé kryto chitinovým hřbetním štítkem (scutum). U samice tento štítek kryje pouze třetinu těla, zbytek tvoří měkký kožovitý, varhánkovitě složený útvar (alloscutum). Tento pak může po nasátí klíštěte zvětšit svůj objem až 200krát. Pohlavní a řitní otvor jsou umístěny na břišní straně. [Bartoňková, 2012, Hamalová 2011] Hlavovou část tvoří výrazný hypostom (chobotek), který je pokrytý četnými zpětnými háčky sloužící k průniku kůží hostitele a k fixaci (viz příloha 2). Po stranách hypostomu jsou umístěny párové chelicery (klepítka) umožňující proříznutí kůže hostitele a také pedipalpy (makadla), sloužící k nalezení vhodného místa k sání. Mezi hypostomem a chelicerami jsou umístěny slinné žlázy. Sliny klíšťat obsahují mimo jiné antikoagulanty a anesteticky působící látky. S vylučováním slin do ranky se vytvoří okolo hypostomu tzv. cementová vrstva, která ztíží uvolnění již přisátého klíštěte. [Kimmig, 2003; Hamalová, 2011] Životní cyklus klíštěte Pro vývoj klíštěte je charakteristický vývoj tzv. proměnou dokonalou podle schématu: vajíčko larva nymfa imago (příloha 3). Celý vývojový cyklus probíhá na 3 hostitelích, kdy každé z vývojových stadií parazituje na jiném hostiteli a celý vývoj larva imago trvá 1,5 až 4 roky v závislosti na klimatu, počasí a přítomnosti hostitele. Všechna stádia jsou schopná v hladovém nebo nasátém stavu přezimovat. 9

11 Oplodněná samička poté, co je plně nasátá krví, obvykle klade až vajíček, z nichž se vylíhnou šestinohé larvy. Ty se přisají na drobné hlodavce, po nasátí se pustí a metamorfují v nymfy. Nymfy již mají 4 páry končetin, celkovou stavbou se podobají dospělcům, avšak nemají vyvinuté pohlavní orgány. Nymfa se přisaje na větší zvířata, příjmem potravy získá energii k metamorfóze na dospělého jedince (imago) schopného reprodukce. Každé vývojové stadium saje pouze jednou, výjimkou je dospělý samec, který krev nesaje nebo jen výjimečně a velmi krátkou dobu. [Kimmig, 2003] Výskyt Klíšťata se vyskytují nejčastěji v listnatých nebo smíšených lesích, zejména v travnatých nebo křovinatých částech s dostatečnou vlhkostí až 70 %. Vhodná teplota biotopu pro aktivitu klíšťat se pohybuje mezi 6 a 25 C. Larvy potřebují největší vlhkost, proto je lze nalézt ve výšce do 10 cm, nymfy do 50 cm nad zemí a imaga ve výšce až 1 m. Nejčastějším stanovištěm bývají břehy potoků, řek nebo rybníků. Nalézt je však lze i v zahradách a městských parcích. Aktivita klíšťat začíná na jaře, jestliže teploty vystoupí nad 6 stupňů a přetrvává do listopadu, kdy teplota klesne. Výskyt klíšťat je tzv. dvouvrcholový. První vrchol aktivity je v dubnu a v květnu, zatímco druhý mírnější, se objevuje na podzim. Pravidelný výskyt klíšťat je také vázán na výskyt typických hostitelů. Larvy parazitují nejčastěji na drobných hlodavcích (myš, rejsek, hraboš). Nymfy mají spektrum hostitelů rozsáhlejší, zahrnuje již větší savce (ježek, veverka, lasička) i ptáky (drozd, sýkora). Plně vyvinutá imaga napadají velké savce (jelen, srnec, pes, kočka, ovce, koza). Člověka napadají všechna vývojová stadia, nejčastěji nymfy, málo často larvy. [Kimmig, 2003; Hamalová, 2011] 2.6 Příznaky a průběh onemocnění klíšťovou encefalitidou Inkubační doba trvá dní. Přibližně ve 2/3 případů probíhá nákaza asymptomaticky. Typický průběh je dvoufázový. V první fázi se může infekce projevovat jako chřipkové onemocnění (horečka, únava, bolest hlavy, svalů a kloubů) a trvá přibližně 1 týden. V určitém počtu případů může zůstat pouze u této fáze (tzv. abortivní fáze). Většinou však po několikadenním zlepšení dochází ke zhoršení stavu, 10

12 horečce a rozvíjí se neurologické příznaky plynoucí ze zasažení CNS (světloplachost, výrazná bolest hlavy, změny psychiky). Lze rozlišit různé formy podle toho, které části CNS byly zasaženy: Meningitická forma: příznakem jsou bolesti hlavy, nauzea, zvracení, světloplachost. Nejčastěji se vyskytuje u dětí a po vyléčení zanechává nejméně následků Meningoencefalitická forma: její projevy jsou jako u předchozí formy, navíc se objevují příznaky poškození mozkové tkáně (poruchy vědomí, paměti, hybnosti, řeči a postižení hlavových nervů n. oculomotoris, n. facialis a další), nejčastěji postihuje dospělé středního a staršího věku Encefalomyelitická forma: dochází k postižení i předních rohů míšních s rozvojem paréz pletence pažního, postihuje především starší jedince Bulbocervikální forma: nejzávažnější forma, při které dochází k postižení prodloužené míchy a mozkového kmene, porucha životně důležitých center může vést k úmrtí. Postihuje téměř výhradně jedince starší 60 let Přibližně u % pacientů se po prodělaném onemocnění vyskytují následky, tzv. postencefalitický syndrom. U 10 % z nich jsou následky tak vážné, že výrazně zhoršují kvalitu života postižených. Spadají mezi ně psychické obtíže, bolesti hlavy, tremor, nespavost, poruchy koncentrace a paměti. Průběh onemocnění je mírnější u dětí než u starších pacientů, zrovna tak míra komplikací a následků je nižší ve prospěch dětských pacientů. Doba léčby závisí na závažnosti postižení a rozvoji komplikací, činí 2 týdny až několik měsíců. K úmrtí dochází v přibližně 1 % případů. Po prodělaném i asymptomatickém onemocnění dochází k rozvoji postinfekční imunity. [Lobovská, 2000; Beran, 2008; Kříž a Beneš, 2013, 5] 11

13 2.7 Léčba Kauzální terapie neexistuje. Léčba spočívá v klidu na lůžku, podpůrné a symptomatické léčbě (analgetika, antipyretika, antiemetika). Ke snížení likvorového tlaku se provádí lumbální punkce. Při známkách nitrolebeční hypertenze je indikována protiedémová terapie (frakcionované podání mannitolu, krátkodobě hydrokortizon nebo dexamethason i.v.). [Lobovská, 2001] 2.8 Historie Klíšťová encefalitida je relativně nové onemocnění, které se jistě vyskytovalo odedávna, ale klinický obraz byl popsán teprve v roce 1931 v Rakousku. Po druhé světové válce došlo k výraznému rozšíření onemocnění klíšťovou encefalitidou nejprve v zemích střední Evropy (jižní Německo, Rakousko a bývalé Československo). Původce nákazy izolovali z klíšťat z lesnatých míst v Čechách virologové Rampas a Galia a na Moravě Krejčí v roce [Beran, 2008] 2.9 Epidemiologie V Evropě je onemocnění rozšířeno zejména ve střední Evropě, ale postižené oblasti zasahují od Středozemního moře až do Skandinávie. Ze střední Evropy se vine pás klíšťových encefalitid přes pobaltské země do Ruska a dále do východních oblastí Asie. Je znatelný trend rozšiřování rizikových oblastí, kdy se jednotlivé izolované oblasti spojují a tím vytváří území rozsáhlejší. V rozšíření rizikových oblastí hraje významnou roli nadmořská výška a geografická šířka, které limitují výskyt klíšťat. Ve Skandinávii se klíšťata vyskytují pouze v nízkých nadmořských výškách u moře, na jihu Evropy se lze s klíšťaty setkat i v nadmořské výšce m n.m. [Kimmig, 2003] V České republice jsou nejvíce postižené regiony v západních a jižních Čechách a také oblasti severní a jižní Moravy. V posledních letech bylo zaznamenáno nejen plošné rozšíření výskytu klíšťat, ale i vertikální až do nadmořských výšek 1200 m n.m. Tyto lokality poskytující klíšťatům ideální podmínky pro přežití, bývají zejména v době vysoké aktivity klíšťat často využívány k rekreačním účelům. (příloha 4) 12

14 Klíšťová encefalitida je sezónní onemocnění spojené se zvýšenou aktivitou klíšťat (začíná v březnu, dubnu a končí na podzim). Klasická křivka výskytu je dvouvrcholová s maximy v jarních a podzimních měsících. S příznivými podmínkami pro aktivitu klíšťat (mírná zima, vlhké a teplé léto) se tyto vrcholy stírají a onemocnění klíšťovou encefalitidou lze pozorovat v celém období od dubna do listopadu. (příloha 5) ČR patří mezi země nejvíce zasažené touto nákazou, v počtu hlášených případů je druhá nejpostiženější hned za Ruskem. (příloha 6) Nejčastěji infikovanou věkovou skupinou je skupina letých osob. [Kříž a Beneš, 2013, 5] (příloha 7) 2.10 Prevence klíšťové encefalitidy Hlavní zásady prevence klíšťové encefalitidy a dalších onemocnění přenášených klíšťaty jsou následující: Zabránění kontaktu s klíšťaty při pobytu v přírodě (mechanickými bariérami, tj. vhodným oděvem, zodpovědným chováním) Použití chemických prostředků odpuzující klíšťata či s insekticidním účinkem Správná praxe při odstranění zakousnutého klíštěte Očkování Nepodceňování příznaků lehčích onemocnění, které se mohou po napadení klíštětem objevit Ideální prevencí je kombinace výše uvedených možností, s tím že očkování má téměř 100 % účinnost v prevenci klíšťové encefalitidy. Je nutné připomenout, že klíšťata jsou vektory dalších závažných infekcí (Lymeská borelioza, Babesioza a jiných), proti kterým očkování neexistuje a proto je nezbytné riziko přisátí klíštěte minimalizovat Ochranné obleky Při pobytu v přírodě je vhodné použít oblečení z hladkých světlých látek, na kterém je případné klíště dobře viditelné. Ideální jsou dlouhé nohavice a také dlouhé rukávy. Vhodné je mít nohavice zasunuté do bot či ponožek. Je nezbytné si uvědomit, že jen toto před napadením klíštětem nepostačí, proto je nutné si v terénu ohroženém 13

15 výskytem klíšťat nesedat na zem, ani při použití podložky. [Daniel, 2007, 6] Firma Jitex Písek a.s. nabízí speciální funkční úpravu tkaniny nazvanou ANTI VECTOR z vývoje Clariant GmbH, která riziko napadení nositele textilie klíštětem snižuje. Provedenými testy repelentních vlastností takto upravených textilií byl repelentní účinek potvrzen i po opakovaném praní. Prodloužená životnost je umožněna pozvolným uvolňováním repelentu naneseném na použitém materiálu. Tato textilie současně nabízí snížení nepříjemného obtěžování létavým hmyzem. Výrobek je vhodný také pro alergiky a splňuje normu EKOTEX STANDARD 100. Po aplikaci na vlákno uvolňuje tato úprava tenzi par, které člověk nevnímá. Je bez zápachu a není alergenní. Vnímají ji pouze nižší organizmy (klíšťata, komáři, blechy, moli a vši), každý s jinou individuální účinností. Klíště při styku s látkou ANTI VECTOR ztrácí schopnost orientace a snaží se dostat z prostoru působení této látky. Ztrátu orientace způsobuje přerušení toku informací z prostorových čidel do mozku. Klíště je dezorientované, nemá snahu se zakousnout a při dostatečné koncentraci na následky narušení centrální nervové soustavy po čase hyne. [ 7] 2.12 Repelentní přípravky Repelenty jsou chemické přípravky, které se aplikují na oblečení, na kůži nebo jiné povrchy a mají odpudit členovce. V dnešní době jsou doporučovány repelenty obsahující zejména tyto látky nebo jejich kombinace: DEET (diethyltoluamid, N,N-diethyl-3-methylbenzamid) Vyrábí se v koncentracích %, nejčastěji se používá v koncentraci až 5 % - 50 %. Pro děti do 2 let je stanovena maximální koncentrace 30 %. Zvyšování dávky nad 50 % vede pouze k mírnému zvýšení účinku. DEET je účinným rozpouštědlem (může 14

16 rozpouštět plasty, tkaniny z umělého hedvábí, různá elastická vlákna a také barvy a laky). Výrobci garantují dobu účinnosti cca 2-4 hodiny, poté je třeba aplikaci opakovat. DEET je obsažen v přípravcích OFF! (15 % DEET), Repelent Predator (16 % DEET), Diffusil repelent kids (7 % DEET) a dalších Icaridin (picaridin, KBR 3023, Bayrepel) Dostupný v koncentracích 5 % 20 %, účinný minimálně stejně jako DEET, na rozdíl od něj se téměř vůbec nevstřebává kůží. Při aplikaci nepoškozuje umělé materiály. Výrobci doporučují po 2 4 hodinách působení opakovat aplikaci, aby byl zaručen dostatečně účinný repelentní účinek. Icaridin obsahuje například Autan aktiv (16 % icaridin), OFF! Family care gel (10 % icaridin) IR3535 (Merck 3535, EBAAP, ethyl-butyl-acetylaminopropionát) Biopesticid strukturálně podobný neesenciální aminokyselině beta-alaninu, bohužel není příliš rozšířen. Používá se v koncentracích 7,5 % 20 %, účinnost je přibližně 4 6 hodin Repelentní látky přírodního původu Obvykle silně aromatické látky, jejichž vůně není pro parazity příjemná. K nejpoužívanějším patří olej citronového eukalyptovníku (Corymbia citriodora) a tradičně používaný olej z citronové trávy (rod Cymbopogon). Hlavní účinnou složkou eukalyptového oleje je PMD (p-mentan-3,8-diol) a jeho účinnost je porovnatelná s DEET. Citronová tráva ceylonského typu (Cymbopogon nardus) obsahuje hlavně geraniol (18-20 %), limonen (9-11 %), metylisoeugenol (7-11 %), citronelol (6-8 %) a citronelal (5-15 %). Její účinnost byla prokázána několika studiemi. 15

17 Insekticidy (permethrin, deltamethrin) Některé repelentní přípravky obsahují určité množství insekticidní látky, která nežádoucí hmyz při kontaktu zabíjí. Tyto přípravky jsou většinou určeny k nanášení na oděv, stan nebo moskytiéry. Pro nanášení na kůži jsou schváleny pouze do určité koncentrace, velmi často se využívá potenciace účinku repelentní látky. Přípravek Repelent Predator Maxx obsahuje 50 % DEET + 0,5 % permethrin; Diffusil repelent plus 2 v 1 obsahuje 14 % DEET + 0,01 % deltamethrin. [Praktické lékárenství 2009, s ] 2.13 Správná praxe při odstranění přisátého klíštěte Po návratu z návštěvy míst s výskytem klíšťat je nutné zkontrolovat celé tělo, zda nedošlo k přichycení klíštěte. Nejčastějšími místy přisátí jsou části těla s jemnou pokožkou: podkolenní jamky, podpaží, třísla nebo intimní partie. Stejnou prohlídku je potřeba provést i ráno, protože klíště se může po těle pohybovat několik hodin, než se přichytí. Pokud i přes veškerá opatření dojde k přisátí klíštěte, je nutné ho co nejdříve odstranit, protože s postupující dobou sání klíštěte se zvyšuje sekrece slin a tím se může zvyšovat dávka injikovaného patogenu (virus KE, borrelie). Místo přisátí je nutné vydesinfikovat jodovým nebo jiným přípravkem (Betadine, Jodisol, Ajatin nebo další volně dostupné přípravky). Poté navlhčeným kouskem tkaniny lehce pohybovat klíštětem ze strany na stranu (viklat), to se do několika minut uvolní. Klíště lze také opatrně podebrat a odstranit pinzetou. V lékárně lze zakoupit různé pomůcky určené k odstraňování klíšťat (plastové pinzety, karty s výřezy anebo různé háčky). Místo je nutné opět vydesinfikovat a poté sledovat, zda nedochází k jakýmkoliv kožním projevům. Každé klíště, které se přisaje, vždy vyvolá nevelké zarudnutí (do 5 cm) pokožky v místě přichycení. Tento stav může trvat 2-3 dny, ale nezvětšuje se. Pokud však v době 3 týdnů od přisátí dojde ke zvětšení zarudnutí s bledým středem a zároveň se objeví příznaky chřipkového charakteru, je nutno vyhledat lékaře a informovat ho o napadení klíštětem. 16

18 S odstraněným klíštětem je nutné manipulovat jako s potenciálním infekčním materiálem. Doporučuje se klíště zabalit do papíru a na nehořlavém podkladě zapálit. Zásadu o infekčním materiálu je nutno dodržovat i v případě odstraňování klíšťat psům a kočkám, je žádoucí při této manipulaci používat gumové rukavice. [Daniel, 2007, 6] Vyšetření klíštěte Po odstranění klíštěte je možné toto odeslat do laboratoře k vyšetření jeho infekčnosti. Tuto službu v České republice nabízí několik soukromých laboratoří a také některé zdravotní ústavy. Jedná se o placenou službu, ceník je uveden na webových stránkách firem nebo institucí. Odstraněné klíště je nutné neprodyšně uzavřít do sáčku nebo uzavíratelné nádoby a společně s vyplněným formulářem (příloha) odeslat na adresu laboratoře. Není důležité, zda je klíště živé či mrtvé, pro vyšetření infekčnosti je nutné tělo (zadeček). Výsledek neovlivní ani desinfekční prostředky použité při odstraňování klíštěte. V laboratoři proběhne vyšetření DNA a stanovení přítomnosti původců onemocnění. Výsledky testů jsou klientovi zaslány do 5-6 dnů. V případě prokázání infekčnosti a zároveň projevech jakéhokoliv onemocnění, je nutné vyhledat lékaře a o pozitivním výsledku jej informovat. Pozitivní výsledek vyšetření infekčnosti klíštěte ovšem nemusí znamenat, že byl člověk infikován a je nutné zahájit léčbu. [ 8; 9; 10] 2.14 Předpověď aktivity klíšťat Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR vydává každé pondělí a čtvrtek předpověď aktivity klíšťat v daném týdnu. Tato předpověď je vydávána od dubna do září, záleží na aktuálním počasí. V případě vhodných klimatických podmínek pro aktivitu klíšťat může být tato předpověď vydávána již od března až do listopadu. Riziko napadení je 17

19 vyjádřeno v deseti stupních a ke každému stupni je slovně vyjádřeno, jak se v místech s předpokládaným výskytem klíšťat chovat. Aktivitu klíšťat lze zjednodušeně popsat jako podíl klíšťat, připravených napadnout hostitele, z celkové populace klíštěte v dané lokalitě. Čím vyšší je stupeň, tím je vyšší riziko napadení. [ 13] Stupeň 1 a 2 (malé riziko): Pro návštěvu listnatých a smíšených porostů a křovin s bylinnou vegetací zvolit oblečení z hladké světlé látky a občas prohlédnout zejména kalhoty a případně odstranit přichycená klíšťata. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat (celý tento postup platí i ve všech dalších stupních rizika). Stupeň 3 a 4 (mírné riziko): Použití repelentu, v porostech nelehat ani nesedat. Stupeň 5 a 6 (středně velké riziko): Použití repelentu, v porostech nesedat ani nelehat, nevstupovat do křovin. Stupeň 7 a 8 (velké riziko): Použití repelentu, v porostech nesedat ani nelehat, nevstupovat do křovin ani bylinné vegetace, zejména na okrajích lesa, na okrajích vodních toků a listnatého mlází. Stupeň 9 a 10 (nejvyšší riziko): Použití repelentu, volně nevstupovat do listnatých a smíšených lesů, pohybovat se pouze po zpevněných cestách. Tyto předpovědi lze nalézt na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR, Státního zdravotnického ústavu a také Českého hydrometeorologického ústavu. [ 12; 13] 2.15 Vakcíny dostupné v České republice Nejúčinnější prevencí klíšťové encefalitidy je aktivní imunizace. V České republice jsou na trhu dostupné dvě vakcíny: FSME-Immun firmy Baxter a Encepur firmy Novartis. Obě vakcíny jsou k dispozici jak v dávce určené dospělým, tak v dětské variantě. 18

20 Předchůdkyně inaktivované vakcíny FSME-Immun byla vyvinuta v Institutu virologie ve Vídni a v Mikrobiologickém výzkumném institutu v Port Down ve Velké Británii v roce Virus klíšťové encefalitidy byl izolován z krve získané od pěti dárců po přisátí klíštěte v oblasti rakouského Neudörfl. V roce 1991 byla v Německu zaregistrována dodnes používaná vakcína Encepur. Připravuje se z flaviviru kmene K23, který byl izolován z infikovaných klíšťat sesbíraných v městském lese v německém Karlsruhe. Antigenní složení obou komerčních vakcín (virový kmen K23 Encepur a kmen Neudörfl - FSME-Immun ) je vysoce homologní a lze je tedy považovat za imunogenně shodné. Toto potvrzují studijní výsledky sérologické imunogenity i bezpečnosti základního nebo posilujícího očkování provedeného záměnou jedné vakcíny za druhou. Oba výrobci však doporučují dokončit kompletní očkování pouze jednou vakcínou. [Petráš, 2010, 3] 2.16 FSME-Immun 0,5 ml (0,25ml) BAXTER Na českém trhu je k dispozici FSME-Immun 0,25ml, který je určen k aktivní imunizaci pro děti starších 1 roku a mladších 16 let. FSME-Immun 0,5ml je určen dětem starším 16 let a dospělým Kvalitativní a kvantitativní složení Jedna dávka obsahuje FSME-Immun 0,5 ml : Virus encephalitidis inactivatum purificatum (kmen Neudörfl) 2,4 μg (absorbovaný na hydratovaný hydroxid hlinitý; 0,35 μg Al 3+ fibroblastech kuřecích embryí (CEF buňky)).,pomnožený na Jedna dávka FSME-Immun 0,25 ml obsahuje: Virus encephalitidis inactivatum purificatum (kmen Neudörfl) 1,2 μg (absorbovaný na hydratovaný hydroxid hlinitý; 0,17 μg Al 3+ fibroblastech kuřecích embryí (CEF buňky))., pomnožený na 19

21 Léková forma Injekční suspenze v předplněné injekční stříkačce. Po protřepání má vakcína vzhled bělavé, opalescentní suspenze Dávkování a způsob podání Základní očkovací schéma je shodné jak pro variantu pro děti i pro dospělé. První a druhá dávka se podává v 1 až 3 měsíčním intervalu. Pokud je nutné dosáhnout imunitní odpovědi rychle, druhá dávka je podána za 2 týdny po první. Po prvních dvou dávkách byla kalkulována ochrana vyšší než 90 %, což je dostatečná ochrana pro nastávající sezónu klíšťat. Třetí dávka se podává za 5 12 měsíců po druhé vakcinaci a zajišťuje % ochranu po dobu nejméně 3 let. Základní Dávka Běžné schéma Zrychlené schéma imunizace 1.dávka 0,5 (0,25) ml Zvolené datum Zvolené datum 2.dávka 0,5 (0,25) ml 1-3 měsíce po 1. vakcinaci 14 dní po 1. vakcinaci 3.dávka 0,5 (0,25) ml 5-12 měsíců po měsíců po 2. vakcinaci vakcinaci Podání: vakcína má být podána intramuskulární injekcí do horní části paže (musculus deltoideus), u dětí do 18 měsíců se vakcína aplikuje do stehenního svalu (musculus vastus lateralis) Přeočkování Děti od 1 do 16 let věku: první přeočkování dávkou 0,25 ml 3 roky po 3. vakcinaci. Následná přeočkování dávkou 0,25 ml každých 5 let. Osoby od 16 do 60 let věku: první přeočkování dávkou 0,5 ml 3 roky po 3. vakcinaci. Následná přeočkování dávkou 0,5 ml každých 5 let. Osoby starší 60 let: všechna přeočkování dávkou 0,5 ml každé 3 roky. 20

22 Prodloužení intervalu mezi jakoukoliv dávkou (základní schéma a přeočkování) může vést k nedostatečné ochraně proti infekci po přechodnou dobu Kontraindikace Přecitlivělost na léčivou látku, jakoukoliv pomocnou látku nebo rezidua z výroby (formaldehyd, neomycin, gentamycin, protaminsulfát). Závažná přecitlivělost na vaječné, kuřecí proteiny (anafylaktická reakce). Vakcinaci proti klíšťové encefalitidě je nutné odložit, jestliže osoba trpí střední nebo závažnou akutní chorobou (horečnatou nebo bez horečky) Další upozornění a opatření pro použití Jako u ostatních injekčně podávaných vakcín, musí být vždy pohotově k dispozici léčba a dohled pro akutní stavy a pro případ anafylaktické reakce po aplikaci vakcíny. Lehká (nezávažná) alergie na vaječnou bílkovinu nemusí být kontraindikací vakcinace, ale je nutné takovou osobu pro případ hypersenzitivní reakce očkovat pod klinickým dohledem a k dispozici musí být vybavení pro léčbu akutních stavů. Obal přípravku obsahuje latexovou pryž, která může u osob alergických na latex vyvolat závažné alergické reakce. Nesmí dojít k intravaskulární aplikaci, neboť by mohlo dojít k závažným hypersenzitivním reakcím spojených se šokem. Ochranná imunitní odpověď nemusí být vyvolána u osob podstupujících imunosupresivní léčbu. U malých dětí se může po očkování vyskytnout horečka, která obvykle do 24 hodin ustoupí. Četnost horečky je obecně po 2. vakcinaci nižší než po první vakcinaci. U dětí s anamnézou febrilních křečí je nutné zvážit antipyretickou profylaxi či léčbu Nežádoucí účinky FSME-Immun 0,5 ml 21

23 Velmi časté ( 1/10) : reakce v místě vpichu (bolest). Časté ( 1/100 až <1/10): bolesti hlavy, nauzea, únava, malátnost. Méně časté ( 1/1000 až < 1/100): lymfadenopatie (zvětšení mízních uzlin), zvracení, bolest svalů a kloubů, pyrexie (horečka), krvácení v místě vpichu. Vzácné ( 1/ až < 1/1000): vertigo, hypersezitivita, poruchy spánku, průjem, bolest břicha, reakce v místě vpichu (erytrém, ztvrdnutí, otok, svědění, parestezie mravenčení). FSME-Immun 0,25 ml Velmi časté ( 1/10): reakce v místě vpichu (bolest). Časté ( 1/100 až <1/10): bolesti hlavy, nechutenství, neklid, poruchy spánku, nauzea, zvracení, bolest svalů, pyrexie (častěji u mladších dětí), únava, malátnost, reakce v místě vpichu (erytrém). Méně časté ( 1/1000 až < 1/100): lymfadenopatie, bolest břicha, bolest kloubů, zimnice. Vzácné ( 1/ až < 1/1000): vertigo, závratě, abnormální citlivost, průjem, dyspepsie, kopřivka, svědění v místě vpichu Farmakodynamické vlastnosti Farmakodynamický účinek spočívá v navození dostatečně vysokého titru protilátek proti KE, aby byla zajištěna ochrana proti viru klíšťové encefalitidy. Ochranný účinek je nejméně stejně vysoký po prvních dvou vakcinacích při základní nebo zrychlené vakcinaci (před dokončením schématu třetí dávkou). U osob, u kterých nebylo dodrženo vakcinační schéma, byla míra ochrany signifikantně nižší. V klinických studiích byla definována séropozitivita jako hodnota ELISA > 126 VIE U/ml (z angl. Enzyme-Linked ImmunoSorbent Assay) nebo NT titrů 10 (Neutralising 22

24 Antibody). Poměry séropozitivity byly stanovovány 21. den po druhé a třetí vakcinaci při obvyklém i zrychleném schématu. Schéma obvyklé imunizace ELISA Dávka Věk 1-5 Věk 6 15 Věk Druhá dávka 99,4 % 97,1 % 87,5 % Třetí dávka 100,0 % 99,8 % 98,7 % NT Dávka Věk 1-5 Věk 6-15 Věk Druhá dávka 98,5 % 95,5 % 94,8 % Třetí dávka 99,5 % 99,7 % 99,4 % Schéma zrychlené imunizace (bylo stanovováno pouze pro FSME-Immun 0,5 ml) ELISA Dávka Věk Věk >50 Druhá dávka 86,6 % 72,3 % Třetí dávka 99,4 % 96,3 % NT Dávka Věk Věk >50 Druhá dávka 97,4 % 89,0 % Třetí dávka 100,0 % 98,8 % Nejvyšších poměrů séropozitivity stanovených metodou ELISA a NT ve všech věkových kategoriích bylo dosaženo po podání třetí dávky. Proto je nutné k dosažení ochranné hladiny protilátek dokončit základní schéma vakcinace. 23

25 Pokračovací studie sledující hladiny protilátek potvrdily potřebu prvního přeočkování do 3 let po základním očkování a další přeočkování v intervalu 5 let po prvním přeočkování (výjimku tvoří osoby starší 60 let, kde je interval dalších přeočkování stanoven na 3 roky) Farmaceutické údaje Pomocné látky: lidský albumin, chlorid sodný, dihydrát hydrogenfosforečnanu sodného, dihydrogenfosforečnan draselný, voda na injekci, sacharóza, hydratovaný hydroxid hlinitý. Použitelnost je 30 měsíců. Opatření pro uchovávání: uchovávat při teplotě 2 C 8 C; injekční stříkačku nutno uchovávat v krabičce, aby byla chráněna před světlem; chránit před mrazem [ 14] 2.17 Encepur pro dospělé, Encepur pro děti Na českém trhu je k dispozici vakcína Encepur pro děti, která je určená k aktivní imunizaci dětí od 1 roku do 12 let. Encepur pro dospělé je určena k aktivní imunizaci osob ve věku 12 let (včetně) a starších Kvalitativní a kvantitativní složení Jedna dávka Encepur pro dospělé (0,5 ml) obsahuje: Virus encephalitidis inactivatum purificatum (K23) 1,5 μg (pomožený na buněčných kulturách kuřecích fibroblastů). Jedna dávka Encepur pro děti (0,25 ml) obsahuje: Virus encephalitidis inactivatum purificatum (K23) 0,75 μg 24

26 (pomožený na buněčných kulturách kuřecích fibroblastů) Léková forma Injekční suspenze k intramuskulárnímu nebo subkutánnímu podání. Vakcína má vzhled bílé, slabě zakalené tekutiny Dávkování a způsob podání Základní Dávka Běžné schéma Zrychlené schéma imunizace 1.dávka 0,5 (0,25) ml Zvolené datum Zvolené datum 2.dávka 0,5 (0,25) ml 1-3 měsíce po 1. dávce 7. den 3.dávka 0,5 (0,25) ml 9-12 měsíců po 2. dávce 21. den Podání: vakcína se aplikuje intramuskulárně do horní části paže (musculus deltoideus). Pokud je to nutné, lze vakcínu aplikovat subkutánně Přeočkování Zrychlené očkovací schéma: První přeočkování v intervalu měsíců po podání poslední dávky základního přeočkování, následně každých 5 let (osoby starší 49 let každé 3 roky). Základní očkovací schéma: První přeočkování po 3 letech, další přeočkování po 5 letech (osoby starší 49 let každé 3 roky) Kontraindikace Osoby s akutním onemocněním mohou být očkovány až 2 týdny po plném uzdravení. Podání vakcíny je kontraindikováno, pokud je osoba alergická na kteroukoliv složku vakcíny. Pokud po očkování vzniknou nežádoucí účinky, musí být považovány za kontraindikaci další imunizace stejnou vakcínou. 25

27 Další upozornění a opatření pro použití Před podáním vakcíny je nutné zajistit odpovídající vybavení pro případ léčby akutního stavu nebo anafylaktické reakce. Vakcína nesmí být podána intravaskulárně, toto podání by mohlo způsobit anafylaktický šok Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce U pacientů s probíhající imunosupresívní léčbou může být úspěšnost očkování snížena. Po injekčním podání TBE imunoglobulinu je doporučováno zachovat interval nejméně 4 týdny před očkováním vakcínou Encepur, jinak může být hladina specifické protilátky snížena. Vakcínu Encepur lze aplikovat současně s jinými vakcínami, ale jednotlivé vakcíny musí být aplikovány do různých očkovacích míst Nežádoucí účinky Lokální reakce: zarudnutí, bolest a otok místa vpichu, občas otok přilehlých lymfatických uzlin, ojediněle granulom. Celkové reakce: chřipkové symptomy (teplota až 38 C), bolest hlavy, parestézie, vzácně nauzea a zvracení. Návaly pocení, zimnice, únava a bolest svalů a kloubů. Tyto příznaky ustupují do 72 hodin. Alergické reakce: generalizovaná kopřivka, edém sliznic, bronchospasmus, dušnost Farmakodynamické vlastnosti Titry TBE protilátek jsou dosaženy téměř u všech očkovaných asi 14 dní po dokončení základního očkovacího schématu (standartního i zrychleného). Sérokonverze je dosaženo za 2 týdny po třetí dávce přibližně u 99 % očkovaných. 26

28 ELISA test (standardní schéma vakcinace): 4 týdny po 1. vakcinaci (28. den): 50 % očkovaných 2 týdny po 2. vakcinaci (42. den): 98 % očkovaných 2 týdny po 3. vakcinaci (314. den): 99 % očkovaných ELISA test (zrychlené schéma vakcinace): Po 2. vakcinaci (21. den): 90 % očkovaných Po 3. vakcinaci (35. den): 99 % očkovaných Farmaceutické údaje Pomocné látky: hydroxid hlinitý (adjuvans), formaldehyd, sacharóza, chlorid sodný, trometamol (H 2 NC(CH 2 OH) 3 - pufr), voda na injekci. Stopové množství neomycin-sulfát, chlortetracyklin, gentamycin-sulfát. Použitelnost: 2 roky. Opatření pro uchovávání: při teplotě 2 C 8 C, chránit před mrazem. [ 15] 2.18 Preventivní programy zdravotních pojišťoven Cena vakcíny FSME-Immun je srovnatelná s cenou v zahraničí. V České republice se pohybuje kolem 750 Kč (pro srovnání v Rakousku 29,50 Euro). Do konce roku 2013 byla cena vakcíny Encepur přibližně 550 Kč, ale nyní je cenově srovnatelná s první jmenovanou. 27

29 Příspěvek zdravotních pojišťoven je určen pouze na vakcínu, ne na její aplikaci lékařem. Jedná se totiž o zpoplatněnou službu, výše poplatku za aplikaci očkovací látky nehrazené z veřejného zdravotního pojištění se pohybuje kolem 150 Kč. Vždy je nutné zdravotní pojišťovně doložit originální doklad o zaplacení a potvrzení od lékaře o aplikaci vakcíny. Je také nutné vyplnit formulář žádosti o příspěvek, který je dostupný na webových stránkách jednotlivých pojišťoven. Příspěvek zdravotní pojišťovny je vždy vyplácen zpětně až po doložení všech výše jmenovaných dokladů Všeobecná zdravotní pojišťovna V roce 2014 mohou klienti VZP získat příspěvek až 500 Kč na očkování nehrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podmínkou čerpání příspěvku je členství v Klubu pevného zdraví. [ 16] Vojenská zdravotní pojišťovna V roce 2014 VOZP poskytuje příspěvek na očkování, která nejsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění ani v rámci povinných hrazených očkování, do výše 500 Kč těm pojištěncům, kteří v průběhu roku nečerpali příspěvek na očkování z jiného programu rozšířené zdravotní péče. [ 17] Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra Pojištěnec do 26 let, který v období od do podstoupí očkování, může čerpat příspěvek až do výše 500,- Kč na jakoukoliv očkovací látku schválenou v ČR a nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Starší pojištěnci mohou čerpat příspěvek až do výše 300,- Kč. [ 18] Oborová zdravotní pojišťovna OZP nabízí svým klientům kredit na nepovinná očkování ve výši 300 Kč. [ 19] (příloha 15) 28

30 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Tato pojišťovna nabízí svým klientům Balíček očkování ve výši až 1500 Kč, který může být použit k úhradě očkování vakcínou nehrazenou z veřejného pojištění. [ 20] Zaměstnanecká pojišťovna Škoda ZP Škoda poskytuje svým pojištěncům v roce 2014 příspěvek ve výši 300 Kč na každé očkování včetně přeočkování. [ 21] Revírní bratrská pokladna Pojištěncům starším 19 let nabízí pojišťovna Balíček očkování ve výši 1000 Kč, který může být použit k úhradě jakéhokoliv očkování nehrazeného z veřejného zdravotního pojištění. [ 22] Rakouské zdravotní pojišťovny Akční cena vakcíny FSME-Immun 0,5 ml je 29,50 Euro a FSME-Immun 0,25 ml je 24,90 Euro. Toto je cena, za kterou je vakcína nabízena v lékárnách v doporučené době vakcinace (v zimním období roku). Příspěvek pojišťovny na očkování proti klíšťové encefalitidě se liší podle pojišťovny - každý spolkový stát má svou vlastní. Příspěvky jsou od 2 Euro (WGKK - Vídeňská zdravotní pojišťovna) po 22 Euro (KFA Salzburg). Na rozdíl od praxe pojišťoven v České republice, rakouské zdravotní pojišťovny přispívají i na aplikaci vakcíny lékařem ve výši 12 Euro. [ 23] 29

31 3 Praktická část Pro praktickou část této práce jsem zvolila dotazníkové šetření. Vytvořila jsem elektronický dotazník pomocí jedné z volně dostupných aplikací, který byl distribuován výhradně za použití sociálních sítí (Twitter, Facebook a G+). Na každé z těchto sítí byl dotazník uveden s představením autorky, důvodu sběru dat a předpokládané době vyplňování. Vždy jsem také požádala o sdílení tohoto formuláře na vlastním profilu, což je nejsnadnější cesta, jak oslovit velké množství potenciálních respondentů. V dotazníku jsem použila pouze otázky uzavřené (varianty odpovědí jsou jasně definované a respondent volí mezi jednou z nich) a polouzavřené (varianty odpovědí jsou taktéž jasně definované, avšak respondent má možnost uvést i svoji odpověď). Dotazník byl koncipován tak, že pokud nebyla zodpovězena tzv. povinná otázka, nebylo možné odpověď odeslat. Tímto se eliminovaly neúplně vyplněné dotazníky, které by bylo nutné vyřadit, aby nedošlo k ovlivnění výsledků průzkumu. Údaje získané z dotazníkového šetření byly zpracovány a vyhodnoceny pomocí tabulek a grafů a bylo využito zejména procentuálního zastoupení odpovědí v jednotlivých otázkách. 3.1 Hypotézy 1. Nadpoloviční většina respondentů nebude proti klíšťové encefalitidě očkována. 2. Většina neočkovaných respondentů uvede, že reklama na vakcínu neovlivní jejich rozhodnutí nepodstoupit očkování. 3. Více než 30% neočkovaných dotazovaných uvede jako hlavní důvod vysokou cenu vakcíny. 30

32 3.2 Výsledky průzkumu Celkem bylo vyhodnoceno 156 dotazníků. Otázka č.1: Uveďte prosím Váš věk. (povinná otázka) Jedná se o výběrovou otázku, kterou zjišťuji věkové rozložení respondentů. Odpověď počet % Do 25 let % let % let % Nad 65 let 8 5 % celkem % Do 25 let let let Nad 65 let Dotazník vyplnilo 27 lidí mladších 25 let, což činilo 17 % všech respondentů. Nejpočetnější skupinu tvořili respondenti ve věku let, kdy jich dotazník vyplnilo 90 (58 % ze všech respondentů). Počet respondentů ve věku let byl 31 a tvořil 20 % ze všech odpovědí. Nejméně bylo respondentů starších 66 let: 8 (5 %). 31

33 Otázka č.2: Kde žijete? (povinná otázka) Jedná se o výběrovou otázku, kterou je zjišťováno bydliště respondentů. Odpověď počet % Severní Čechy % Střední Čechy + Praha % Jižní Morava % Severní Morava 14 9 % Západní Čechy 7 4 % Východní Čechy 8 5 % Jižní Čechy 4 3 % Celkem % Severní Čechy Střední Čechy + Praha Jižní Morava Severní Morava Západní Čechy Východní Čechy Jižní Čechy Nejvíce respondentů bylo ze středních Čech a Prahy 55 (35 %), dále pak ze severních Čech (38 24 %) a jižní Moravy (30 19 %). 14 respondentů bylo ze severní Moravy a tvořili 9 %. Z východních Čech se zúčastnilo 8 respondentů (5 %), ze západních Čech 7 (4 %) a z jižních Čech 4 respondenti (3 %). Otázka č. 3: Jste očkováni proti klíšťové encefalitidě? (povinná otázka) Výběrová otázka, kterou zjišťuji skutečnost, kolik dotazovaných je očkováno proti klíšťové encefalitidě. 32

34 Odpověď Počet % Ano 35 22% Ne % Celkem % Z celkového počtu 156 respondentů je 35 očkovaných proti klíšťové encefalitidě, což je 22 %. 121 respondentů (78 %) očkování nepodstoupilo. Proočkovanost podle věkových kategorií Odpověď počet očkovaných % Do 25 let % let % let % Nad 65 let % celkem % počet očkovaných Do 25 let let let Nad 65 let celkem Z celkového počtu 27 respondentů ve věku do 25let, jich je očkováno 8, což odpovídá 30 % proočkovanosti této věkové kategorie. Ve věkové kategorii let bylo z 90 respondentů 18 očkovaných. To odpovídá 20 % proočkovanosti. Věková kategorie let byla zastoupena 31 respondenty, z nichž 8 očkování podstoupilo a to činí 26 %. 33

35 V nejstarší věkové kategorii, nad 65 let, odpovědělo 8 respondentů a pouze 1 je očkován, což je 13 %. Proočkovanost podle regionů Odpověď Počet Očkovaný % Severní Čechy % Střední Čechy + Praha % Jižní Morava % Severní Morava % Západní Čechy % Východní Čechy % Jižní Čechy % Celkem % Počet Očkovaný 20 0 Severní Čechy Střední Čechy + Praha Jižní Morava Severní Morava Západní Čechy Východní Čechy Jižní Čechy Celkem Z 38 Severočechů je očkovaných 7 (18 %). Z 55 Středočechů/Pražanů je 12 očkovaných (22 %). Z 30 Jihomoravanů 9 očkovaných (30 %). 14 Severomoravanů - 4 očkovaní (29 %), 7 Západočechů - 1 očkovaný (14 %), 8 Východočechů - 1 očkovaný (13 %), 4 Jihočeši - 1 očkovaný (25 %) 34

36 Otázka č. 4: Plánujete v nejbližší době podstoupit očkování proti klíšťové encefalitidě? Výběrová otázka, která zjišťuje zájem o podstoupení očkování. Odpověď počet % Ano % Ne % Celkem % Ze 121 neočkovaných respondentů dotazníku jich 10 % (12) plánuje nechat se očkovat. 109 (90 %) nic takového neplánuje. Otázka č. 5: Pokud nejste očkován/a, proč? Jednalo se o polynomickou otázku, kterou se snažím zjistit postoj respondentů k riziku nákazy nebo jejich postoj k očkování. Byla možná i varianta, že neoznačí žádnou odpověď. Odpověď počet % Je pro mě zbytečné % Je to příliš drahé % Bojím se nežádoucích účinků očkování % Nemám důvěru v očkování % Nemám strach z onemocnění % Neznám nikoho, kdo onemocněl 10 12% Repelenty poskytují dostatečnou ochranu 6 7 % jiný důvod 17 21% celkem % 35

37 Ze 121 neočkovaných na tuto otázku odpovědělo 81, někteří zvolili 2 a více možných odpovědí. Nejvíce (33 respondentů 41 %) uvedlo, že nejsou příznivci očkování. 24 respondentů (10 %) uvedlo, že je od očkování odrazuje strach z možných nežádoucích účinků. 16 respondentů (20 %) nemá strach z možného onemocnění, a 15 respondentů (19 %) má názor, že zrovna pro ně je očkování zbytečné. Po 10 respondentech (12 %) odpovědělo, že je vakcína drahá nebo že neznají nikoho, kdo by klíšťovou encefalitidou onemocněl. Pouze 6 respondentů (7 %) spoléhá na repelenty. Volba jiné poskytla možnost napsat svůj vlastní důvod (mezi odpověďmi bylo uvedeno, že neproběhlo přeočkování, jedna respondentka klíšťovou encefalitidu prodělala, lenost, nedostatek času, kontraindikace k medikaci, nezájem o dané očkování, kojení, nedůvěra k účinnosti vakcín). Otázka č. 6: Víte o možnosti žádat Vaši zdravotní pojišťovnu o příspěvek na očkování? (povinná otázka) Výběrová otázka sloužící k ověření vědomosti o příspěvku zdravotní pojišťovny. Odpověď počet % Ano % Ne % Celkem % 93 respondentů (60 % všech zúčastněných) ví, že existuje možnost příspěvku zdravotní pojišťovny na nepovinné očkování. 36

38 Otázka č. 7: Jestliže jste očkován/a, dostal/a jste příspěvek od Vaší zdravotní pojišťovny? Výběrová otázka určená ke zjištění, kolik očkovaných čerpalo příspěvek zdravotních pojišťoven. Odpověď počet % Ano % Ne % Celkem % Pouze 13 respondentů z celkového počtu 35 očkovaných (pouze 37 % respondentů) si požádalo u své zdravotní pojišťovny o příspěvek na očkování. 22 respondenti (63 %) očkování podstoupili pouze na své náklady a o tento příspěvek nežádali. Otázka č. 8: Znáte možné následky onemocnění klíšťovou encefalitidou? (Povinná otázka) V této otázce zjišťuji míru znalostí následků onemocnění klíšťovou encefalitidou. Jedná se o otázku polynomickou a respondent má možnost více odpovědí, z nichž je 6 správně a pouze jedna je špatně. počet % 1 správná odpověď % 2 správné odpovědi % 3 správné odpovědi % 4 správné odpovědi % 5 správných odpovědí 6 4 % 6 správných odpovědí % nesprávná odpověď 8 5 % celkem % 37

39 správná odpověď 2 správné odpovědi 3 správné odpovědi 4 správné odpovědi 5 správných odpovědí 6 správných odpovědí nesprávná odpověď Všech 6 správných odpovědí uvedlo pouze 15 respondentů, což činí 10 % z celkového počtu dotázaných. Nejvíce, 45 respondentů (29 %), uvedlo 3 správné odpovědi. Alespoň jednu správnou odpověď uvedlo 38 dotázaných (24 %). 2 správné odpovědi označilo 28 respondentů (18 %). 4 správné odpovědi vyznačilo 16 dotázaných (10 %), 5 správných odpovědí uvedlo 6 respondentů (4 %). Ze 156 respondentů pouze 8 označilo nesprávnou odpověď (5 %). Otázka č. 9: V médiích (TV, denní tisk, časopisy) probíhá reklamní kampaň na vakcínu proti klíšťové encefalitidě, ve které vystupuje Červená Karkulka. Víte, jakou vakcínu propaguje? (povinná otázka) Jedná se o výběrovou otázku s jednou správnou odpovědí., kterou zjišťuji, zda respondenti vědí, o jakou vakcínu se jedná. Odpověď počet % FSME-Immun % Encepur % Havrix % Prevenar % Celkem % 38

40 FSME-Immun Encepur Havrix Prevenar Správnou odpověď FSME-Immun určilo 42 respondentů (27 %), nejvíce respondentů (51 33 %) označilo, že reklamní kampaň je na vakcínu Prevenar. 32 respondentů (21 %) zvolili možnost, že reklama propaguje vakcínu Encepur. 31 respondentů (20 %) zvolilo vakcínu Havrix. Otázka č. 10: Přesvědčila vás tato reklamní kampaň o nutnosti podstoupit očkování? Tato výběrová otázka má určit, zda má reklama přesvědčovací sílu a zda se běžný člověk zamyslí nad potřebou očkováním chránit i sebe, nejen své dítě. Odpověď počet % Ano 12 9 % Ne % Celkem % Na tuto otázku odpovědělo 127 respondentů, protože se nejednalo o otázku povinnou. Kladně odpovědělo 12, což je 9 %. 115 respondentů (91 %) daná reklamní kampaň o nutnosti očkování nepřesvědčila. 39

41 4 Diskuze Proočkovanost české populace je známá z veřejně dostupných a přesných statistických šetření, přesto jsem tuto základní otázku položila, abych porovnala vlastní šetření s oficiální statistikou. Výsledek dotazníkové akce proočkovanost 22 % - se nečekaně přesně přiblížil k aktuálním oficiálním údajům 23 %. Moje první hypotéza, že nadpoloviční většina dotázaných nebude proti klíšťové encefalitidě očkována, se tímto potvrdila. Od otázky na věkovou skupinu respondenta jsem očekávala pomocná data k hodnotě proočkovanosti populace zda jednotlivé věkové skupiny vykazují výrazné odlišnosti v proočkovanosti. Je však nutné zohlednit následující faktory: - použitá technologie sběru dat je pravděpodobné, že věková kategorie nad 65 let je výrazně méně zdatná v použití elektronických prostředků komunikace - vliv přátel na sociálních sítích nelze popřít, že způsob distribuce dotazníku nejvíce oslovil věkově mě blízkou skupinu respondentů let, Nejvyšší míru proočkovanosti - 30 % - jsem zjistila u věkové kategorie do 25 let. Z vlastní zkušenosti předpokládám, že se jedná o aktivní preventivní přístup rodičů těchto respondentů, starostlivých o zdraví svých potomků. Nemohu se však zbavit dojmu, že tomu tak činí na úkor péče o svou ochranu před klíšťovou encefalitidou, když předpokládám, že většina rodičů těchto respondentů jsou ve věkové kategorii let. Vyšší míru proočkovanosti ve věkové skupině let lze jistě přičíst vyššímu finančnímu zajištění této generace, která si je navíc vědoma ceny svého zdraví. To, předpokládám, potvrdí i další otázky. Nízký počet respondentů ve věkové kategorii nad 66 let nedává možnost komentáře zjištěných dat a jsou pouze doplňujícím parametrem. Z 8 respondentů starších 66 let je očkován pouze jeden. Je prokázáno, že s věkem nemocného stoupá i míra komplikací a také následků, proto se domnívám, že osvěta by měla zacílit na starší věkové kategorie. Rozložení respondentů podle regionů bylo také ovlivněno: místem mého trvalého bydliště a místem mého zaměstnání. Největší proočkovanost jsem předpokládala 40

42 v regionu Středních Čech a Prahy, kde je soustředěna největší kupní síla. Tento předpoklad se potvrdil: z 55 respondentů z této oblasti je 12 očkovaných, což je 32 % proočkovanost. Překvapil mne region Jižní Moravy, kde byla druhá nejvyšší míra očkovaných dotazovaných. Z 30 respondentů jich 9 očkování podstoupilo, což odpovídá 30%. V Severních Čechách je očkovaných pouze 18 %, což je o 5 % méně, než je celorepublikový průměr. Myslím si, že je to způsobeno vysokou mírou nezaměstnanosti a s tím související nízkou kupní silou. Zajímaly mne také důvody, proč 78 % ze všech respondentů nejsou očkováni. Velmi mne překvapilo, že 41 % dotázaných nemá v očkování důvěru. Je to překvapivé zvláště v Česku, které bylo v mnoha směrech průkopníkem v očkování proti různým chorobám a očkování zde má desítky let pozitivní výsledky. Zde je prostor především pro zdravotní pojišťovny a centrální autority, hospodařící se svěřenými prostředky k ovlivnění veřejného mínění v tomto směru. Také 30 % podíl těch, kteří jako důvod nepodstoupení očkování uvedli strach z možných nežádoucích účinků vakcíny, mne překvapil. Studiemi bylo prokázáno, že míra postvakcinačních nežádoucích účinků a komplikací je srovnatelná s jinými vakcínami a nijak neohrožuje kvalitu zdraví. Respondenti měli také možnost napsat svůj vlastní důvod, proč nejsou očkováni. Mezi odpověďmi bylo mimo jiné dvakrát uvedeno, že neproběhlo přeočkování. Jedna z dotazovaných klíšťovou encefalitidu prodělala, tudíž se u ní rozvinula postinfekční imunita. Jeden respondent uvedl, že očkování je kontraindikováno k jeho stávající medikaci. Dalšími uváděnými důvody byly: kojení, nezájem o dané očkování a také nedůvěra k účinnosti vakcín. Z těchto 121 neočkovaných respondentů pouze 10 % (tj. 12) plánuje očkování v nejbližší době podstoupit. Finanční náklady spojené s očkování jsou naopak minoritním důvodem k neočkování. Tímto se nepotvrdila moje hypotéza, že více než 30 % neočkovaných respondentů uvede jako důvod vysokou cenu vakcíny. Nedokáži posoudit, je-li to pravda, nebo jestli neočkovaní radši uvedou jiný, zdánlivě banální, důvod než finanční. 41

43 Zajímalo mne také, jak jsou dotazovaní informovaní ohledně příspěvků zdravotních pojišťoven na nepovinná očkování. Předpokládala jsem, že nadpoloviční většina bude dostatečně informována. Tento předpoklad se potvrdil, protože v dotazníku 60 % respondentů označilo variantu, že tento příspěvek zná. Překvapivě pouze 37 % očkovaných respondentů o příspěvek zdravotní pojišťovny požádalo a obdrželo jej. To by potvrzovalo předchozí zjištění, že finanční náklady očkování nejsou rozhodujícími při rozhodování respondentů o očkování. Provedla jsem také šetření o povědomí respondentů o závažnosti a možných následcích onemocnění klíšťovou encefalitidou. Tato otázka umožňovala zadat více správných odpovědí, přičemž 6 bylo správných, jedna chybná. Všechny správné odpovědi zadalo 15 respondentů (což je 10 %). Extrémem byli 2 respondenti, kteří označili všech 6 správných odpovědí, ale zároveň s tím označili také možnost, že následky jsou zanedbatelné. Proto jsem je ve vyhodnocení zahrnula do nesprávných odpovědí. Nejvíce dotazovaných (45, 29 %) označilo jako správné pouze 3 odpovědi, 38 (24 %) označilo jenom 1 správnou odpověď. Nejčastěji byla označena možnost poruchy hybnosti/ obrna končetin (145 odpovědí, 93 %). Pouze 5 % respondentů se domnívá, že následky onemocnění jsou zanedbatelné. Na základě zjištěných dat usuzuji, že povědomí respondentů o závažnosti následků onemocnění je na slušné úrovni, jsou si vědomi vážných následků o své zdraví. Avšak i přesto, že si většina respondentů byla vědoma závažnosti následků, je proočkovanost populace pouze téměř třetinová v porovnání s Rakouskem. Znovu se tak vracím k hlavním odůvodnění respondentů nepodstoupit očkování nedůvěra v očkování jako metoda, obava z nežádoucích účinků. Podle mého názoru to jsou ovlivnitelné důvody chování populace. Aktuálně probíhá v médiích reklamní kampaň na vakcínu proti klíšťové encefalitidě. Zajímalo mne, jakou účinnost reklama má, jakou informaci si respondenti z probíhající reklamy odnesli, zda a jak ji zaznamenali. Na dotaz, jakou vakcínu tato reklama propaguje, odpovědělo správně (FSME-Immun ) 27 % dotázaných. Velmi mne překvapilo, že 30 % uvedlo, že se jedná o vakcínu Prevenar, což je vakcína proti pneumokokovým infekcím. Tato vakcína má také silnou reklamní kampaň, proto si dovolím předpokládat, že došlo k záměně v důsledku přehlcení příjemců reklamy 42

44 informacemi, které nedokáží správně roztřídit. 21 % označilo vakcínu Encepur, což je vakcína proti klíšťové encefalitidě, avšak k té nyní neprobíhá žádná rozsáhlejší reklama. Firmu Novartis může těšit slušné povědomí respondentů o jejich výrobku ve spojitosti s očkováním proti klíšťové encefalitidě, aniž by na televizní reklamu vynaložila vysoké částky. 20 % označilo variantu Havrix. Podle mého názoru je tato skupina respondentů pouze mírně odlišná od předchozí skupiny v jejich povědomí zůstala informace, že se jedná o reklamu na očkování, bez dalšího rozlišení a podrobností předávané informace. Pouze 12 dotázaných (8 % ze 115 respondentů) odpovědělo, že je daná reklamní kampaň přiměla k zamyšlení o nutnosti očkování, což se jeví jako nedostatečné. Tímto se potvrdila moje hypotéza, že většina (tím je míněno více než 50 % dotázaných) reklamní kampaň nijak neovlivní jejich rozhodnutí o podstoupení očkování. Zadavatel reklamy má za cíl příjemce informace spíše upoutat ke značce, konkrétnímu produktu, než upozorňovat na rizika onemocnění a vyzývat obecně k očkování. Takovou osvětovou činnost nelze po podnikatelském subjektu v tržním prostředí požadovat. Před zahájením průzkumu jsem si stanovila tyto hypotézy: 1. Nadpoloviční většina respondentů nebude proti klíšťové encefalitidě očkována. Tato hypotéza byla potvrzena, protože ze 156 dotázaných bylo očkováno jen 35 respondentů, což činí 22 %. 2. Většina neočkovaných respondentů uvede, že reklama na vakcínu neovlivní jejich rozhodnutí nepodstoupit očkování. Také moje druhá hypotéza se potvrdila. Jenom 12 respondentů (10 %) z celkového počtu 121 neočkovaných uvedlo, že je reklamní kampaň na vakcínu proti klíšťové encefalitidě přiměla k zamyšlení o nutnosti očkování podstoupit. 3. Více než 30% neočkovaných dotazovaných uvede jako hlavní důvod vysokou cenu vakcíny. 43

45 Moje třetí hypotéza se nepotvrdila. Pouze 10 respondentů (12 %) ze všech dotázaných uvedlo důvod, proč neuvažují o vakcinaci, vysokou cenu vakcíny. 44

46 Závěr Teoretická část mé absolventské práce se zabývá problematikou klíšťové encefalitidy, původcem a jeho přenašečem, průběhem onemocnění a zejména možnostmi prevence. Vzhledem k ideálním klimatickým podmínkám pro rozšíření klíšťat je každoročně v České republice hlášeno průměrně 700 nových případů onemocnění klíšťovou encefalitidou, z nichž 1 % končí smrtí. Nezanedbatelné jsou také následky onemocnění, které mohou výrazně zhoršit kvalitu života nebo mohou dokonce postiženého pacienta vyřadit z běžného života. Toto číslo by jistě bylo výrazně nižší, pokud by osvěta zřetelně poukázala na závažnost onemocnění a na význam očkování. Ve své práci představuji dvě profylaktické vakcíny, které jsou na našem trhu dostupné. Firma Baxter vyvinula vakcínu FSME-Immun a společnost Novartis na náš trh dodává vakcínu Encepur. Obě vakcíny zaručují více než 99 % ochranu před onemocněním, za předpokladu, že jsou dodrženy intervaly očkování a následných přeočkování. V praktické části své práce jsem zpracovala údaje z dotazníkového šetření. Z výsledků jsem zjistila, že procentuální zastoupení očkovaných respondentů odpovídá celorepublikovému průměru a dosahuje výše 22 %. Zjištění, že dotazovaní mají alespoň částečnou povědomost o nejčastěji se vyskytujících následcích onemocnění, avšak i přesto o očkování neuvažují, se jeví jako alarmující. Velkým překvapením je, že ačkoliv probíhá masívní reklamní kampaň na podporu očkování vakcínou FSME-Immun, k zamyšlení o nutnosti očkování podstoupit přiměla pouze 10 % neočkovaných respondentů. Cílem mé práce bylo zlepšit informovanost o závažnosti onemocnění klíšťovou encefalitidou a také o možnostech prevence. Pokud alespoň 3 respondenti mého dotazníku očkování podstoupili, pak tato práce svůj cíl splnila. 45

47 Summary The assignment is focused on tick-borne encephalitis and prevention of this disease. Tick-borne encephalitis (TBE) is one of the most widespread infections of the nervous system in Central European countries. The aim of the assignment is improve knowledge of this serious disease and possibilities of prevention. The infect agent is TBE virus. It is mainly transmitted by tick bites, rarely by consumption of unpasteurised milk of infected animals, especially goats or sheep. The causative agent can be found in typical locations of deciduous forests, where humidity and warm weather assure ideal conditions for the activity of ticks mainly during the period from May to September. The regions with high incidence of TBE in the Czech Republic are recreational areas around rivers and lakes of Southern Bohemia and Moravia. In general, the Czech Republic is a country with more than 5 cases per 100,000 inhabitants. Each year cases are usually reported in adults (75 % of the infected are years old). 1 % of all cases is fatal. The clinical course of the disease is usually biphasic after a short refinement. In children it tends to be milder. With increasing age the number of severe courses, complications and consequences is growing. About 50 % patients suffer from sequelae such is insomnia, short-time memory impairment, and headache. All these symptoms are called postencephalitic syndrome. There is no causal therapy, disease can be treated only symptomatically. The most effective prevention is vaccination. Two effective and safe vaccines, FSME- Immun and Encepur, both in the dosage for adults and children are available in the Czech Republic. Despite the fact that the rate of vaccinated population is only 23 %, children are mostly vaccinated. In order to achieve decrease in the number of new TBE cases, it is necessary to increase the vaccination rate of adults. Key words: tick-borne encephalitis, TBE virus, serious disease, sequelae, vaccination, prevention 46

48 Seznam literatury Knižní publikace: 1. BARTOŇKOVÁ, Naďa. Vliv vybraných chemických přípravků na klíšťata (Ixodes ricinus) z lokality Pisárky, Brno [online] [cit ]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Alena Žákovská. Dostupné z: < 2. BERAN, Jiří, Jiří HAVLÍK a Vladimír VONKA. Lexikon očkování: minulost, přítomnost, budoucnost. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2008, 352 s. ISBN HAMALOVÁ, Michaela. Informovanost o zoonózách přenášených klíšťaty [online] [cit ]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Alena Žákovská. Dostupné z: < 4. HUBÁLEK, Zdeněk a Ivo RUDOLF. Mikrobiální zoonózy a sapronózy. 2., přeprac. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 176 s. ISBN KIMMIG, Peter, Dieter HASSLER a Rüdiger BRAUN. Klíšťata: nepatrné kousnutí s neblahými následky. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pragma, c2003, 176 s. ISBN LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vyd. Praha: Karolinum, s. ISBN Periodika: 1. ČECHOVÁ, Lenka. Ochrana před klíšťaty a obtížným hmyzem. Praktické lékárenství. 2009, č. 4, s ISSN ŠEVČÍKOVÁ, Hana. Klíšťová encefalitida. Očkování a cestovní medicína. Praha: Ambit Media, 2010, č. 1, s ISSN x. 47

49 Internetové zdroje: 1. MAĎAR, Rastislav. Rozdíly proočkovanosti proti klíšťové encefalitidě u nás a ve světě. In: Ockovacicentrum.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: < 2. KŘÍŽ, Bohumír., Čestmír BENEŠ. Situace ve výskytu klíšťové encefalitidy do roku 2013 v České republice. In: Státní zdravotní ústav [online]. Mar 31, 2014 [cit ]. Dostupné z: < pdf> 3. PETRÁŠ, Marek, Ivana K. Lesná. Očkování proti klíšťové encefalitidě. In: Vakciny.net [online]. Apr. 14, 2014 [cit ]. Dostupné z: < 4. MEDITORIAL +. Virus klíšťovky. Klistova-encefalitida.cz [online] MeDitorial [cit ]. Dostupné z: < 5. KŘÍŽ, Bohumír., Čestmír BENEŠ. Situace ve výskytu klíšťové encefalitidy do roku 2012 v České republice. In: Státní zdravotní ústav [online]. Feb 11, 2013 [cit ]. Dostupné z: < 6. DANIEL, Milan. Jak se chránit před napadením klíšťaty. In: Státní zdravotní ústav [online]. Jun 4, 2007 [cit ]. Dostupné z: < 7. HŮRSKÝ, Karel. Informace o účinku protiklíšťové úpravy. In: Jitex Písek [online]. [cit ]. Dostupné z: %2Ebut1%2Etxt1> 8. PROTEAN. Stanovení infekčnosti klíšťat. Protean.cz [online]. Protean, s.r.o. [cit ]. Dostupné z: < 48

50 9. GEN-TREND. Detekce klíšťaty přenášených patogenů. Gentrend.cz [online]. GEN-TREND s.r.o. [cit ]. Dostupné z: < 10. MRÁZEK, Jakub. Vyšetření infekčnosti klíšťat. In: Zuova.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: < 11. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Předpověď aktivity klíšťat. Mzcr.cz [online]. MZČR. [cit ]. Dostupné z: < 12. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV. Předpověď aktivity klíštěte obecného na území České republiky. Státní zdravotní ústav [online]. SZU [cit ]. Dostupné z: < 13. ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV. Předpověď aktivity klíštěte obecného (Ixodes ricinus) na území České republiky. Chmi.cz [online]. ČHMÚ [cit ]. Dostupné z: < ovedi/p9_1_pocasi/p9_1_1_cesko/p9_1_1_6_klistata&last=false> 14. STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV. Detail léčivého přípravku FSME- IMMUN 0,5 ML BAXTER. Sukl.cz [online] SÚKL [cit ]. Dostupné z: < 15. STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV. Detail léčivého přípravku ENCEPUR PRO DOSPĚLÉ. Sukl.cz [online] SÚKL [cit ]. Dostupné z: < 16. VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Finanční příspěvky z fondu prevence. Vzp.cz [online]. 2014VZP [cit ]. Dostupné z: < 17. VOJENSKÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Zdravotní programy pro všechny pojištěnce. Vozp.cz Vzp.cz [online] VOZP[cit ]. Dostupné z: < 49

51 18. ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA MINISTERSTVA VNITRA ČR. Preventivní programy Zpmvcr.cz [online] ZP MVČR [cit ]. Dostupné z: < 19. OZP. Příspěvky na prevenci pro dospělé. Ozp.cz [online] OZP [cit ]. Dostupné z: < 20. ČESKÁ PRŮMYSLOVÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA. Preventivní programy pro muže od 19 let (až Kč). Cpzp.cz [online]. ČPZP 2009 [cit ]. Dostupné z: < 21. ZAMĚSTNANECKÁ POJIŠŤOVNA ŠKODA. Zdravotní programy Zpskoda.cz [online] ZPŠ [cit ]. Dostupné z: < 22. REVÍRNÍ BRATRSKÁ POKLADNA, ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA. Pro pojištěnce. Rbp-zp.cz [online] RBP ZP [cit ]. Dostupné z: < 23. DERSTANDARD.AT. Unterschiedliche Kostenzuschüsse zur FSME-Impfung. Derstandard.at [online]. derstandard.at GMBH 2014 [cit ]. Dostupné z: < Kostenzuschuesse-zur-FSME-Impfung> Internetové zdroje obrázků: 1. Flavivirus, dostupné z: < 2. Detail hypostomu se zpětnými háčky, dostupné z: < 3. Vývojová stadia klíštěte obecného, dostupné z: < 4. Nemocnost klíšťovou encefalitidou, dostupné z: < vence/situace-ve-vyskytu-klistove-encefalitidy-do-roku-2012-v> 50

52 5. Křivka výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou v závislosti na týdnu onemocnění v letech 2010 a 2011, dostupné z: < tuace-ve-vyskytu-klistove-encefalitidy-do-roku-2012-v> 6. Nemocnost podle věkových skupin, dostupné z: < 7. Návleky z tkaniny ANTI VECTOR, dostupné z: < u%2ebut5%2etxt1> 8. DEET, dostupné z: < 9. Icaridin, dostupné z: < 10. IR3535, dostupné z: < 11. Permethrin, dostupné z: < 12. Citronová tráva (Cymbopogon citriodus), dostupné z: < 13. Blahovičník citronový (Corymbia citriodora), dostupné z: < 14. Objednávkový formulář na vyšetření infekčnosti klíštěte, dostupné z: < 15. Formulář žádosti o příspěvek na očkování, dostupné z: < 51

53 Příloha 1 Přílohy Flavivirus. [viralzone.expasy.org, 1] Příloha 2 Detail hypostomu se zpětnými háčky. [hobby.idnes.cz, 2] 52

54 Příloha 3 Vývojová stadia klíštěte obecného. [ 3] Příloha 4 Nemocnost klíšťovou encefalitidou. [ 4] 53

55 Příloha 5 Křivka výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou v závislosti na týdnu onemocnění v letech 2010 a 2011 [ 4] Příloha 6 Nemocnost podle věkových skupin [ 4] 54

56 Příloha 7 Návleky z tkaniny ANTI VECTOR [ 5] Příloha 8 DEET [ 6] Příloha 9 Icaridin [ 7] 55

57 Příloha 10 IR 3535 [ 8] Příloha 11 Permethrin [ 9] Příloha 12 Citronová tráva (Cymbopogon citriodus) [ 10] 56