Zpráva o šetření. vyloučení dárkyně krve pro její zdravotní postižení
|
|
- Barbora Valentová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 V Brně dne 2. května 2012 Sp. zn.: 161/2011/DIS/AHŘ Zpráva o šetření vyloučení dárkyně krve pro její zdravotní postižení Abstrakt Paní K. se obrátila na veřejného ochránce práv se stížností na nemocnici, která jí neumožnila darovat krev s odkazem na to, že je nevidomá. Ochránce dospěl k závěru, že paušální odmítnutí zájemců o dárcovství krve z důvodu zdravotního postižení představuje přímou diskriminaci v oblasti zdravotní péče. Posuzování způsobilosti dárce by mělo probíhat individuálně a s důrazem na vyloučení dárců, kde objektivně existuje zdravotní riziko pro příjemce krve nebo pro ně samotné. Výběr mezi zájemci o dárcovství krve je možné podřadit pod systém zdravotní péče jako celek, neboť zájemci jsou za účelem stanovení vhodnosti vyšetřováni pomocí příslušných diagnostických metod. Summary Mrs. K. addressed the Public Defender of Rights with a complaint of a hospital which refused to accept her as a blood donor with the reference to the fact that is sightless. The Defender came to the conclusion that an overall refusal of persons interested in blood donation on the ground of to their disability constitutes direct discrimination in the sphere of health care. Decisions on suitability of potential blood donors should be done individually, and with accent to exclusion of donors who pose a risk on blood receivers or on themselves. The selection of blood donors can be included into the system of health care, since the persons interested in blood donating are examined by means of appropriate diagnostic methods. A. Obsah podnětu Dne 1. srpna 2011 se na mě se svým podnětem obrátila paní K. (trvale bytem xxxx). Jádrem její stížnosti je nespokojenost s praxí Fakultní nemocnice Y., Transfuzní a tkáňové oddělení, kde byla jako zájemkyně o dárcovství krve odmítnuta s odkazem na to, že je nevidomá. B. Skutková zjištění Z podnětu stěžovatelky vyplynuly skutečnosti odůvodňující podezření, že jednáním Fakultní nemocnice Y. (dále také jen jako FN Y. ) mohlo dojít k její diskriminaci na základě zdravotního postižení ve smyslu antidiskriminačního
2 zákona. 1 Ve věci tudíž bylo zahájeno šetření, v jehož rámci byly shromážděny následující podklady. I. Stěžovatelka Stěžovatelka ve svém podání uvedla, že se dne dostavila do FN Y. pracoviště Z., Transfuzní a tkáňové oddělení. Již v přijímací místnosti byla odmítnuta, aniž byla prohlédnuta či jí byl předložen k vyplnění dotazník dárce. Jako důvod jí bylo sděleno, že jako osoba zdravotně postižená nemůže darovat krev. Pracovnice konající službu v přijímací místnosti předala paní K. vedoucí lékařce oddělení, která odmítnutí zdůvodnila nedůvěryhodností nevidomého dárce a obtížnou pozdější komunikací s takovým člověkem. Její rozhodnutí nezměnila ani skutečnost, že stěžovatelku doprovázela asistentka, která mohla na místě zprostředkovat komunikaci mezi zdravotnickými pracovníky a stěžovatelkou. Stěžovatelka svoji zkušenost medializovala, 2 což vyústilo v prohlášení FN Y. k důvodům odmítnutí dárců se smyslovým a tělesným postižením zveřejněné na webových stránkách nemocnice dne (viz dále). II. Fakultní nemocnice Y. Ke dni 8. září 2011 jsem obdržel vyjádření ředitele FN Y. MUDr. A., MBA, k otázkám, jež jsem mu v souvislosti s podnětem paní K. položil. Týkaly se jak individuálního případu stěžovatelky, tak obecné praxe nemocnice ve vztahu k potenciálním dárcům krve se zdravotním postižením. Dr. A. především uvádí, že dárcovství krve dle jeho mínění nepředstavuje výkon zdravotní péče. Neznamená to však, že by nemocnice chtěla někoho z jakéhokoliv důvodu diskriminovat a uvádí: Veškeré naše kroky jsou vedeny ve snaze v maximální možné míře chránit zdraví a bezpečnost jak dárců samotných, tak především příjemců transfuzních přípravků a současně dodržet poměrně složité a náročné legislativní podmínky. Dárcovství krve není dle mínění ředitele FN Y. ani lidským právem, potenciální dárce si je tedy nemůže nárokovat. Darování krve představuje jeden z postupů, prostřednictvím kterého jsou vyráběny transfuzní přípravky a jako takové je chápáno jako jeden výrobní krok. Následuje popis legislativního rámce, v němž je zařízení transfuzní služby povinno se pohybovat, včetně odkazu na některé evropské prameny (Rady Evropy, EU). Akcentována je povinnost zařízení zajistit v maximální možné míře bezpečnost jak pro dárce krve, tak i pro příjemce transfuzního přípravku. 1 Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (dále jen antidiskriminační zákon nebo ADZ ). 2 Např. /domaci.aspx?c=a110718_ _brno-zpravy_dmk 3 2
3 Dr. A. se posléze vyjadřuje i k odmítnutí stěžovatelky pro její smyslové postižení. Provozovatel zařízení transfuzní služby musí plnit povinnosti, jež mu ukládá zákon 4 a prováděcí předpis 5 a zajistit: - aby bylo na minimum sníženo riziko přenosu původců onemocnění přenosných lidskou krví, - předání informací dárcům krve (a jejích složek) a získání informací od dárců (identifikace, anamnéza, podpis dárce), - jakost a bezpečnost transfuzních přípravků aj. V souladu s vyhláškou o lidské krvi je nutné, aby důvěrný pohovor s dárcem probíhal v samostatných oddělených prostorách. V současných možnostech transfuzního oddělení přitom není, aby pověřený pracovník předčítal nevidomé osobě text o zhruba 7 stranách (což by zabralo cca min) a ověřoval její způsobilost k darování krve. Posouzení způsobilosti nepostiženého dárce přitom zabere zhruba 5 minut, což na rozdíl od zhodnocení vhodnosti nevidomého dárce nebrání maximální průchodnosti a efektivitě. Rozhovor s nevidomým dárcem vedený před další osobou nadto nezajišťuje plně otevřenost dárce a autenticitu poskytnutých informací. Pokud by byla doprovázející osobou osoba dárci blízká, potom by mohla být takové osobě způsobena psychická újma, neboť posouzení způsobilosti dárce zahrnuje zjišťování velmi citlivých otázek z intimního života dárce. Materiály pro dárce doposud nejsou vyhotoveny v Braillově písmu. V době návštěvy paní K.nebylo zařízení personálně, organizačně ani provozně připraveno na přítomnost asistentů zdravotně postižených osob. Dr. A. se zmiňuje i o zdravotních rizicích pro nevidomé osoby. Slepota pro ně totiž může představovat nebezpečí krvácení, kolapsu po odběru (cca 1 % případů) aj. Ředitel k tomu uvádí: Vzhledem ke skutečnosti, že nevidomá osoba se orientuje v prostředí jinak než vidoucí osoba (neznamená, že hůře), může kolaps s následným pádem u nevidomé osoby představovat větší riziko než u vidoucí osoby, neboť při pádu je nevidomý ohrožen nežádoucím nárazem s možnými dalšími důsledky (úraz hlavy, riziko nitrolebního krvácení s možnými fatálními důsledky). Další častou komplikací dárcovství krve je krvácení po odběru. Krvácení po odběru nebolí a vidoucí dárce krve koriguje svoje další chování na základě zrakových podnětů, čehož osoba se zdravotním postižením není schopna. Kontraindikační mohou být ve vztahu k dárcovství krve některé zdravotní poruchy přímo související s postižením nevidomého, např. závažný nález na očním pozadí. Co se týče kvality krve vidoucího a nevidomého dárce, ta je dle informací ředitele FN Y. stejná. Velmi pravděpodobně však nevidomý dárce nebude schopen odpovědět např. na otázku, zda měl v posledních 4 týdnech přisáté klíště, neboť 4 Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako zákon o léčivech ). 5 Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako vyhláška o lidské krvi ). 3
4 přisátí klíštěte člověk necítí. Vidoucí dárci krve se orientují zrakem, což nevidomý nemůže. Na závěr Dr. A. poznamenává, že si je vědom postupujícího vývoje společnosti ve smyslu co možná nejširší integrace postižených osob do společnosti ve všech oblastech života, včetně dárcovství krve. Případ paní K. se pro FN Y. stal podnětem ke zlepšení kvality poskytovaných služeb a navázání spolupráce s ABC, o. p. s. V reakci na jeho vyjádření, jsem ředitele FN Y. ke dni 24. října 2011 vyzval k tomu, aby mi sdělil, jak se FN Y. staví k odčinění újmy stěžovatelky způsobené zasažením do její důstojnosti. Doposud jsem neobdržel jeho stanovisko. III. Česká společnost Jana Evangelisty Purkyně Společnost pro transfuzní lékařství (STL ČLS JEP) V souvislosti se svým šetřením jsem se na některé otázky dotázal rovněž výše uvedené odborné společnosti: 1. Zabývala se Společnost pro transfuzní lékařství ČLS JEP někdy otázkou dárcovství zdravotně postižených? V případě, že ano, jaký k této otázce zaujala postoj? 2. Do jaké míry se ztotožňujete se stanoviskem Fakultní nemocnice v Y. zveřejněným na jejích webových stránkách (viz příloha)? Svůj postoj prosím zdůvodněte. 3. Máte informace o tom, že odmítání zdravotně postižených dárců by bylo běžnou praxí provozovatelů transfuzní služby? 4. Máte za to, že plošné odmítnutí dárcovství zdravotně postižených (nevyplývá-li kontraindikace z postižení samotného) mohou odůvodňovat objektivní zdravotní rizika pro takové dárce? V případě, že ano, uveďte prosím jaká. V dopovědi na ně MUDr. Ř., předseda Výboru STL ČLS JEP, uvádí, že Společnost se zabývala otázkou dárcovství osob se zdravotním postižením na schůzi konané dne a zaujala následující postoj. Způsobilost k odběru krve nebo krevní složky se u každého posuzuje individuálně. Z tohoto důvodu nejsou z dárcovství v ČR plošně vylučovány osoby např. pro svoji národnost, rasu, politickou příslušnost, náboženství, sexuální orientaci či zdravotní postižení. Výbor rozhodně odmítá stanovisko, že odmítnutí dárce krve může představovat zdravotní újmu nebo diskriminaci v přístupu ke zdravotní péči, protože odběrem krve pro výrobu transfuzních přípravků není dárci poskytována žádná pro něj potřebná zdravotní péče. Dále Dr. Ř. uvádí, že členové Výboru konstatují, že mají mezi dárci ve svých zařízeních řadu osob zdravotně postižených (různého typu a tíže postižení), které pravidelně darují krev nebo krevní složky. Záleží ale i na místních a technických 4
5 podmínkách daného zařízení. Zdravotní rizika nevidomých dárců dle Dr. Ř. nemohou být hodnocena plošně, nýbrž ve vztahu ke každému dárci individuálně. IV. Ostatní okolnosti Na webových stránkách FN Y. byly ke dni , nejspíše v reakci na zprávy z médií o případu stěžovatelky, zveřejněny informace pro osoby s tělesným či smyslovým postižením, jejichž znění je přílohou této zprávy. V současné době sice na webových stránkách nemocnice odkaz na tyto informace stále je, není však aktivní. 6 C. Právní hodnocení Jak je evidentní již z komunikace s ředitelem FN Y. a s Výborem STL ČLS JEP, je nejprve nutné zhodnotit, zda lze odmítnutí zájemce o dárcovství krve posuzovat z hlediska antidiskriminačního zákona. 7 Jde tedy zejména o to, zda je dárcovství (krve, krevních složek) možné podřadit pod oblast zdravotní péče ve smyslu ustanovení 1 odst. 1 písm. h) právě uvedeného předpisu. Domnívám se, že výběr jednotlivce, který se může stát vhodným dárcem krve či krevních složek, pod oblast zdravotní péče spadá a každému takovému jednotlivci tudíž svědčí právo nebýt v této oblasti právních vztahů diskriminován. Pro svůj závěr mám následující zdůvodnění. I. Zdravotní péče Nejprve je nutno předeslat, že v průběhu šetření případu paní K. došlo k významné změně relevantní právní úpravy, a to přijetím zákona o zdravotních službách a zákona o specifických zdravotních službách. 8 Vzhledem k tomu, že k odmítnutí stěžovatelky došlo v době, kdy zákon o zdravotních službách ještě nebyl účinný, nelze situaci posuzovat z hlediska tohoto předpisu. 9 Do doby přijetí již zmíněného zákona o zdravotních službách neobsahoval právní řád definici pojmu zdravotní péče, a to ani v zákoně o péči o zdraví lidu, který otázky zdravotní péče upravoval. Ani antidiskriminační zákon blíže nedefinuje oblast zdravotní péče, kde je jednotlivcům garantováno právo na rovné zacházení Zde není od věci podotknout, že alternativně přichází v úvahu kvalifikace jednání FN Y. jako zásahu do práva na ochranu osobnosti stěžovatelky dle ustanovení 11 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V takovém případě by se u soudu mohla domáhat týchž nároků jako podle antidiskriminačního zákona. 8 Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen jako zákon o zdravotních službách ) a zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 9 Do doby přijetí zákona o zdravotních službách a zákona o specifických zdravotních službách byl předpisem dopadajícím na otázky zdravotní péče zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o péči o zdraví lidu ). 5
6 Vzhledem k tomu, že v České republice funguje systém veřejného zdravotního pojištění, lze oblast poskytování zdravotní péče zařadit do kategorie veřejných služeb. Pojem veřejná služba není opět nikde právně vymezen, lze jím však rozumět takovou službu, která je poskytována v celospolečenském zájmu, a která tedy podléhá veřejnoprávní regulaci. V této souvislosti není pochyb, že získávání léčivých přípravků pocházejících z lidské krve a nakládání s nimi je součástí systému zdravotní péče. V rámci mého šetření padl taktéž argument, že na darování krve není právní nárok, resp. že neexistuje lidské právo spočívající ve vymahatelnosti darování krve. Tato polemika je v rovině podústavního práva, na bázi antidiskriminačního zákona naprosto bezpředmětná. Není rozhodné, zda existuje subjektivní právo darovat krev, či nikoliv. Postačí totiž, že antidiskriminační zákon zakotvuje subjektivní právo každého člověka na rovné zacházení v definovaných oblastech. Na zákaz diskriminace přitom nelze nahlížet jako na právo absolutní povahy, které dává každému chráněnému jednotlivci možnost domáhat se, aby mu bylo bez dalšího vyhověno (byl přijat do zaměstnání, do mateřské školy, přijat jako dárce krve apod.). Dává mu však právo, aby oproti člověku, který diskriminační znak postrádá (zde osoba bez zdravotního postižení), nebyl bez legitimního důvodu znevýhodněn. Právě toto právo stěžovatelky - právo nebýt diskriminován, bylo porušeno. Nikoliv právo darovat krev, jak je někdy mylně uváděno, jež neexistuje, a tudíž by ani nemohlo dojít k jeho porušení. Shrnu-li právě uvedené. Právo na darování krve neexistuje, existuje však právo nebýt diskriminován, a právě o porušení toho druhého v případě stěžovatelky jde. Výběr mezi zájemci o dárcovství krve je, jak jsem již předeslal, možné podřadit pod systém zdravotní péče jako celek, neboť zájemci jsou (by měli být) za účelem stanovení vhodnosti vyšetřováni pomocí příslušných diagnostických metod (viz níže). Diagnostická péče je přitom ve smyslu ustanovení 13 odst. 2 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jako součást zdravotní péče vnímána. Obsah pojmu zdravotní péče je nově přijatým zákonem o zdravotní péči vymezen jako soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za definovaným účelem. 10 Cílem zdravotní péče je i předcházení, odhalení a odstranění nemoci, vady nebo nepříznivého zdravotního stavu. Za zdravotní péči v tomto smyslu jsou považovány i diagnostické zdravotní výkony prováděné zdravotnickými pracovníky (srov. ustanovení 5 odst. 2 písm. b/). Chápání zdravotní péče jako úkonů směřujících výlučně k terapeutickému působení na pacienta by bylo značně zužující a nekorespondovalo by s aktuálním pojetím zdravotní péče Ustanovení 2 odst. 4: Zdravotní péčí se rozumí a) soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za účelem 1. předcházení, odhalení a odstranění nemoci, vady nebo nepříznivého zdravotního stavu (dále jen nemoc ), 2. udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu, 3. udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení, 4. pomoci při reprodukci a porodu, 5. posuzování zdravotního stavu, b) preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační, ošetřovatelské nebo jiné zdravotní výkony prováděné zdravotnickými pracovníky (dále jen zdravotní výkon ) za účelem podle písmene a). 11 Srov. např. výklad k pojmu zdravotní péče In Hendrych, D. a kol. Právnický slovník. 3. vydání Praha: C. H. Beck,
7 Pominout nelze ani skutečnost, že dárcovství krve je regulováno veřejnoprávními předpisy dopadajícími na oblast poskytování zdravotní péče a zdravotních služeb. Do zákonem o péči o zdraví lidu v ustanovení 8 ve spojení s ustanovením 26, aktuálně pak ustanovením 31 a násl. zákona o specifických zdravotních službách. Jelikož se zájemce o dárcovství dostává do interakce se zdravotnickými pracovníky, kteří posuzují za využití lékařských metod způsobilost jednotlivce stát se dárcem krve, jsem přesvědčen, že se na situaci nelze dívat jinak než jako na aplikaci postupu, který spadá pod celek nazývaný jako zdravotní péče. II. Právní úprava dárcovství krve Právní rámec dárcovství krve, výběru a vhodnosti dárců je stanoven s ohledem na požadavky stanovené právem Evropské unie, především příslušnými směrnicemi. 12 Ty byly do vnitrostátního práva transponovány zákonem o léčivech a vyhláškou o lidské krvi. Jak vyjadřují již úvodní slova preambule jedné ze směrnic: Rozsah, v němž je lidská krev léčebně používána, vyžaduje, aby byla zajištěna jakost a bezpečnost plné krve a krevních složek s cílem předcházet zejména přenosu onemocnění. 13 Odpovědnost za zajištění bezpečnosti odebírané krve a jejích složek nese zařízení transfuzní služby. 14 Výše uvedeného cíle minimalizace rizika pro dárce i příjemce krve je dosahováno kombinací apriorního vyloučení rizikových skupin dárců (osoby poskytující sex za peníze, promiskuitní lidé, intravenózní uživatelé drog atp.) a diagnostického testování krve dárce za účelem vyloučení přenosných infekčních chorob. Pro ověření, zda zájemce náleží do některé z rizikových skupin, resp. zda by dárcovství nebylo rizikové pro něj samotného, musí být každý jednotlivec před zařazením informován a dotazován. Zařízení transfuzní služby informuje potenciálního dárce o podmínkách dárcovství krve, o nutnosti uvést úplné a pravdivé údaje apod. 15 Dále získá od zájemce identifikační a další upřesňující údaje o zdravotním stavu, anamnéze, sociálním a sexuálním chování. 16 Zájemci o dárcovství obvykle vyplňují dotazník, jehož vzorové znění v rámci doporučených postupů nabízí STL ČLS JEP na svých webových stránkách. 17 Následující rozhovor se zájemcem o dárcovství je důvěrný a probíhá v oddělených prostorech. Dárce a pověřený zdravotnický pracovník provádějící rozhovor potvrdí svým podpisem záznam o rozhovoru. 12 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003 stanoví standardy jakosti a bezpečnosti pro odběr, vyšetření, zpracování, skladování a distribuci lidské krve a jejích složek a směrnice Komise 2004/33/ES, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES, pokud jde o některé technické požadavky na krev a krevní složky. 13 Odst. 1 preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003 stanoví standardy jakosti a bezpečnosti pro odběr, vyšetření, zpracování, skladování a distribuci lidské krve a jejích složek 14 Ustanovení 67 odst. 4 zákona o léčivech. 15 Srov. Příloha 2, Část A vyhlášky o lidské krvi. 16 Srov. Příloha 2, Část B vyhlášky o lidské krvi
8 Vyhláška o lidské krvi určuje kritéria, která způsobují dočasné či trvalé vyloučení dárců, jsou tedy určitými kontraindikacemi k zařazení dárce do seznamu dárců. Zdravotní postižení mezi nimi není, nefiguruje ani mezi kritérii, která ve svých doporučeních formuluje STL ČLS JEP. 18 Jiná je samozřejmě situace, kdy ze zdravotního postižení dárce vyplývá některá ze zdravotních poruch, které samy o sobě brání tomu, aby se její nositel stal dárcem krve (v daném případě např. závažný nález na očním pozadí zmiňovaný ředitelem FN Y.). III. Právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace Podle antidiskriminačního zákona je přímou diskriminací jednání, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě než s jinou osobou ve srovnatelné situaci ze zakázaných diskriminačních důvodů, a to v oblastech právních vztahů, kde to tento předpis zakazuje. V dané souvislosti je třeba říci, že výčet diskriminačních důvodů, mezi něž patří i zdravotní postižení, je propojen s ochranou lidské důstojnosti jako hodnoty, jejíž garance vyplývá mimo jiné i z Listiny základních práv a svobod. Jinými slovy, rozlišovat mezi lidmi na základě některých kritérií znamená zásah do důstojnosti. Ke znevýhodnění stěžovatelky na základě zdravotního postižení nepochybně došlo. V době, kdy se dostavila na Transfuzní a tkáňové oddělení, pracoviště Z., FN Y., byla realizována praxe plošného vyloučení dárců se smyslovým a tělesným postižením. Podle dikce ustanovení 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona by se tedy jednalo o přímou diskriminaci. Vzhledem k ustanovení 7 odst. 1 je však možno rozdílné zacházení v oblasti zdravotní péče z důvodu zdravotního postižení objektivně odůvodnit legitimním cílem, pokud jsou prostředky pro jeho dosažení přiměřené a nezbytné. Pokud jde o cíl, tím je dle vyjádření FN Y. ze dne především ochrana nevidomého dárce a také zatížení, jež by hodnocení zájemců s postižením pro zařízení znamenalo. Přímo při odmítnutí stěžovatelky dne byl zmiňován důvod komunikační, tedy, že by s ní byla z důvodu jejího postižení obtížná komunikace. Důvody pro plošné odmítnutí lidí s postižením (smyslovým i tělesným) obsažené v informačním materiálu, který byl zveřejněn na webu FN Y. (viz příloha), lze shrnout následovně: 1. Důvod legislativní: Parametry stanovené vyhláškou o lidské krvi (důvěrnost) neumožňují přijetí dárců s postižením (u nichž je nutná přítomnost další osoby). 2. Důvod provozní: Provozní prostory Transfuzního oddělení a krevní banky FN Y., přesto, že se jedná o nejmodernější zařízení transfuzní služby v Evropě, neumožňují dárcovství krve s asistencí. Pro dárcovství krve s asistencí nejsou konstruována žádná zařízení transfuzní služby ani v jiných státech světa. 3. Důvod ochrany zdraví osob s tělesným či smyslovým postižením: Komplikace po odběru - krvácení, kolapsové stavy atp. 18 Tamtéž 8
9 4. Důvod ochrany zdraví příjemce transfuze: Zcela nepochybně lze konstatovat, že motivací osob s postižením je altruismus a snaha pomoci potřebným, za což jim patří náš obdiv. Nelze však pominout skutečnost, že součástí motivace osob s postižením krev darovat, může být úporná snaha o realizaci všech možných aktivit, pomocí kterých se osoba s postižením sociálně zařadí mezi osoby bez postižení. Podobná motivace provází i rodinné dárcovství krve. Osobě, která chce darovat krev pro svého nemocného příbuzného nebo přítele také nelze upřít snahu pomoci, ale právě ona úporná snaha jako součást motivace s sebou nese rizika. Člověk (i nechtěně) zatají informace, které v případě anonymního standardního přístupu bývají zveřejněny. 5. Důvod praktický: Pro nemocnici, ale především pro nemocného, jehož život často visí na vlásku, je neakceptovatelné prodlužovat nezbytný interval k získání konkrétního dárce a jeho tolik potřebné krve, protože dárce krve (osoba s postižením) nemá k dispozici potřebný doprovod, bez kterého nemůže krev darovat. Pokud jde o důvody spočívající v ochraně zdraví dárce s postižením, ten je bezesporu legitimní. Závěr, že každý zájemce o dárcovství s postižením má zdravotní poruchu bránící darování krve, je však neopodstatněný. Jak vyplývá z výše zmíněného stanoviska STL ČLS JEP, způsobilost každého dárce je nutno posuzovat individuálně a plošné odmítnutí dárců se zdravotním postižením je neodůvodněné a nepřiměřené. Ochrana zdraví příjemce krve by taktéž mohla být legitimním důvodem, avšak nikoliv za výše citovaných okolností. Že motivací dárců s postižením může být úporná snaha o realizaci všech možných aktivit, pomocí kterých se osoba s postižením sociálně zařadí mezi osoby bez postižení, považuji za ničím nepodložený výrok, z nějž je patrná absence respektu ke kompetencím takových dárců. V této souvislosti považuji za nutné také připomenout, že pomoc lidem se zdravotním postižením, aby mohli proniknout do důležitých sfér společenského života, je principem, na němž je založena myšlenka zákazu diskriminace, a tudíž i antidiskriminační legislativa. Důvody provozní a praktické na mě působí spíše jako záminky pro to, aby FN Y. nebyla stavěna před situace, s nimiž doposud neměla příliš zkušeností. Z vyjádření STL ČLS JEP kromě toho plyne, že jinými zařízeními jsou dárci s postižením přijímáni, nemůže se tudíž jednat o zatížení, které by chod zařízení významným způsobem zpomalovalo. Proto nejde o důvody, které by mohly paušální odmítnutí lidí se zdravotním postižením ospravedlnit. Rozumím sice tomu, že komunikace s nevidomým dárcem a administrace spojená s posuzováním jeho zdravotní způsobilosti může znamenat časové a personální zatížení. S nevidomým dárcem lze však místo předložení písemně zachycených informací vyplňování dotazníku provést přímo rozhovor (který stejně následně probíhá) a otázky a informace přečíst. Co se týče újmy, již by mohla utrpět osoba, která by byla přítomna rozhovoru zájemce o dárcovství s lékařem, musím opět zopakovat, že nevidomému dárci chybí zrak, nikoliv schopnost se rozhodovat a jednat. Je tudíž pravděpodobné, že si jako doprovázející osobu vybere člověka, kterému důvěřuje. Kromě toho lékaři nic nebrání před rozhovorem dárci a jeho 9
10 doprovodu vhodnou formou sdělit, že rozhovor je důvěrný, a je proto na rozhodnutí dárce, zda bude jeho asistent přítomen, či nikoliv. Situace je řešitelná i přizváním dalšího zdravotnického pracovníka, který záznam o rozhovoru podepíše spolu s lékařem a dárcem. Z právě uvedeného plyne, že některé důvody pro odmítnutí dárců se zdravotním postižením jsou legitimní. Jde především o důvody eliminace zdravotního rizika dárce, popř. i personální a časové zatížení zařízení transfuzní služby. Paušální odmítnutí celé skupiny lidí se zdravotním postižením postrádá přiměřenost, a tudíž vylučuje ospravedlnění rozdílného zacházení na základě zdravotního postižení předvídané v ustanovení 7 odst. 1 antidiskriminačního zákona, a jde tedy o přímou diskriminaci. Jsem zajedno se stanoviskem STL ČLS JEP, tedy že způsobilost každého dárce je nezbytné posuzovat individuálně. Jsem rovněž přesvědčen, že nevidomí dárci jsou schopni komunikovat se svým okolím plnohodnotným způsobem ( em, telefonicky atd.), který většinou nezpůsobuje vážnější kompilace. Jak jsem již zdůraznil, absence zraku neznamená absenci rozumu a rozhodovacích kompetencí. Opačný závěr, který vyjádření a informace zveřejněné FN Y. implikují, je ponižující a nedůstojný zařízení poskytujícího zdravotní péči. D. Závěr Paušální odmítnutí zájemců o dárcovství krve z důvodu zdravotního postižení představuje přímou diskriminaci v oblasti zdravotní péče. Posuzování způsobilosti dárce by mělo probíhat individuálně a s důrazem na vyloučení dárců, kde objektivně existuje zdravotní riziko pro příjemce krve nebo pro ně samotné. Bezpečnost dárce, personální a časové zatížení zařízení transfuzní služby jsou cíli, které by mohly rozdílné zacházení ospravedlnit, neboť jsou legitimní. Prostředky užité k jejich dosažení však nejsou přiměřené ani nezbytné. Zpochybňování mentální kompetence nevidomého dárce zhodnotit rizika spojená s darováním krve zásah do jeho důstojnosti ještě umocňuje. JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. veřejný ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem) Příloha Dárcovství krve osob s tělesným či smyslovým postižením ve FN Y. 10
Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová
Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Jana Kvasnicová Obsah Rovné zacházení a zákaz diskriminace Antidiskriminační zákon Pojem zdravotního postižení Pojem diskriminace Ochránce
VíceKOORDINAČNÍ STŘEDISKO TRANSPLANTACÍ Ruská 85, Praha 10
Stanovisko KST Věc: Souhlas s darováním tkání od zemřelých dárců Vydáno: 5. března 2014 Klíčová slova: tkáně, darování, vyjádření souhlasu, zemřelý dárce Obecným a základním zdrojem právní úpravy transplantací
VíceZákaz diskriminace v českém právu. Jana Kvasnicová
Zákaz diskriminace v českém právu Jana Kvasnicová Případy diskriminace Pokuste se u následujících případů určit, zda došlo k diskriminaci či nikoliv Pokuste se odpovědět na související otázky Některé případy
VíceSpolečnost pro transfuzní lékařství
Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně Společnost pro transfuzní lékařství Česká společnost infekčního lékařství ČLS JEP Doc. MUDr. Staňková Marie CSc. předsedkyně V Hradci Králové, 29. května
VíceDiskriminace ve vzdělávání
Diskriminace ve vzdělávání Veřejný ochránce práv a jeho působnost v oblasti školství, úvod do problematiky diskriminace Petr Polák, Hana Puzoňová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce
VíceZpráva o šetření. vyloučení dárce krevní plazmy pro jeho sexuální orientaci
V Brně dne 24. října 2011 Sp. zn.: 75/2011/DIS/AHŘ Zpráva o šetření vyloučení dárce krevní plazmy pro jeho sexuální orientaci Abstrakt Pan X.Y. se obrátil na Kancelář veřejného ochránce práv se stížností
VíceDiskriminace ve školství vybrané problémy
Diskriminace ve školství vybrané problémy konference Inkluze dětí se znevýhodněním do školního stavovaní a školních družin 14. října 2015 Mgr. et Mgr. Barbora Němcová Mgr. Ivana Šilhánková Formy diskriminace
VíceZákon o lidských tkáních a buňkách
[ 1 ] Státní ústav pro kontrolu léčiv [ 2 ] Zákon o lidských tkáních a buňkách 296/2008 Sb. o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Olga Čadilová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová DISKRIMINACE ANEB COOL JE NEDISKRIMINOVAT ?...co to znamená diskriminace?
VíceNávod k vyplnění výročních zpráv o závažných nežádoucích reakcích a závažných nežádoucích událostech:
Návod k vyplnění výročních zpráv o závažných nežádoucích reakcích a závažných nežádoucích událostech: Prázdné tabulky (vzory) z vyhlášky 143/2008 Sb. jsou k dispozici na webových stránkách SÚKLu: http://www.sukl.cz/zdravotnicka-zarizeni/formulare
VíceZákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách
Zákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví JUDr. Milada Džupinková, MBA Právní předpisy upravující
VícePříloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění
Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění MINIMÁLNÍ OBSAH SAMOSTATNÝCH ČÁSTÍ ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE 1. INFORMACE ZE ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE VEDENÉ LÉKAŘEM
VíceZpráva o šetření. ve věci neposkytnutí kreditní karty klientům starším 70 let
V Brně dne 22. května 2012 Sp. zn.: 193/2011/DIS/JKV Zpráva o šetření ve věci neposkytnutí kreditní karty klientům starším 70 let Abstrakt Na ochránce se obrátil pan J. V. se stížností na banku a poskytovatele
VíceOBSAH. Seznam zkratek... XV Autoři jednotlivých pasáží... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři... XIX Předmluva... XXII
OBSAH Seznam zkratek................................................ XV Autoři jednotlivých pasáží...................................... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři..........................
Více102/2012 Sb. VYHLÁŠKA
102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách
VíceKLINICKÁ HODNOCENÍ S LPMT POŽADAVKY NA VSTUPNÍ MATERIÁL LIDSKÉ TKÁNĚ A BUŇKY
Požadavky na vstupní materiál lidské tkáně a buňky 1 KLINICKÁ HODNOCENÍ S LPMT POŽADAVKY NA VSTUPNÍ MATERIÁL LIDSKÉ TKÁNĚ A BUŇKY MUDr. Ivana Koblihová Inspektor lidských tkání a buněk Požadavky na vstupní
VícePřímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D. Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene 1 Definice - EU Článek 2 ods.t1 písm.a) Směrnice
Více98/2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 22. března 2012
98/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o zdravotnické dokumentaci Změna: 236/2013 Sb. Změna: 364/2015 Sb. Změna: XXX/2017 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o
VícePříslušná legislativa Úmluva o závodních zdravotních službách, publikovaná pod č. 415/1988 Sb., zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách
Zdravotní péče v ČR, Příslušná legislativa Úmluva o závodních zdravotních službách, publikovaná pod č. 415/1988 Sb., zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Zákon č. 220/1991
VíceZáklady práva I. Program:
Program: I. Pojem ústavního práva II. Prameny ústavního práva III. Ústava ČR a její členění IV. Moc zákonodárná V. Moc výkonná VI. Moc soudní VII. Ústavní stížnost Pojem ústavního práva Prameny ústavní
VíceElektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH
Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Právní rámec Zákon číslo 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu V. část 67a Zpracováním
VíceVěková diskriminace v zaměstnání
Věková diskriminace v zaměstnání Mezinárodní konference Age management v praxi: české a zahraniční zkušenosti a nástroje proti věkové diskriminaci Mgr. Petr Polák Obsah Úvod do problematiky, základní definice
VíceEkonomické limity vs. správný odborný postup. Dagmar Záleská
Ekonomické limity vs. správný odborný postup Dagmar Záleská Základní otázky Na co má pojištěnec nárok? Lze nárok pojištěnce na bezplatnou péči omezovat ekonomickými limity? Je přípustné, aby ekonomické
VíceNemocnice Na Pleši s.r.o. Nová Ves pod Pleší 110, PSČ PRÁVA PACIENTŮ
PRÁVA PACIENTŮ 1. Právo na svobodný informovaný souhlas a osobní svobodu: Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem. Pacient má právo svobodně se rozhodnout
VíceInformovaný souhlas. 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví. JUDr. Milada Džupinková, MBA
Informovaný souhlas 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví JUDr. Milada Džupinková, MBA Souhlas s výkonem Úmluva o lidských právech a biomedicíně Článek 5 Obecné pravidlo
VíceZpráva o šetření. ve věci neposkytnutí kreditní karty klientům starším 70 let
V Brně dne 4. března 2011 Sp. zn.: 149/2010/DIS/JKV Zpráva o šetření ve věci neposkytnutí kreditní karty klientům starším 70 let Abstrakt Pan O. si stěžoval na postup jisté banky, která mu odmítla vydat
VíceOdpověď na žádost o poskytnutí informace dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Odpověď na žádost o poskytnutí informace dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Žádost číslo: 2 Evidenční číslo žádosti: 1448/2017 Žádost přijata a zaevidována dne: 4.1.2017 Obsah
VíceDOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR
DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP Lékařský dům, Sokolská 31, 120
VíceÚplný přehled zkušebních okruhů
Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 16 VY 32 INOVACE 0114 0316
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 16 VY 32 INOVACE 0114 0316 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková
VíceElektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH
Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Právní rámec Zákon číslo 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu V. část
VíceJAK OVĚŘIT NAPLŇOVÁNÍ STANDARDU DODRŽOVÁNÍ PRÁV PACIENTŮ A OSOB PACIENTŮM BLÍZKÝCH V PRAXI
JAK OVĚŘIT NAPLŇOVÁNÍ STANDARDU DODRŽOVÁNÍ PRÁV PACIENTŮ A OSOB PACIENTŮM BLÍZKÝCH V PRAXI INMED 2016 NINA MÜLLEROVÁ Požadavky legislativy Kdy to začalo? Práva pacientů Centrální etická komise MZ ČR -
VíceOdůvodnění I. OBECNÁ ČÁST
Odůvodnění I. OBECNÁ ČÁST 1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů Primárním cílem předloženého návrhu vyhlášky je provedení zákona, jímž je realizována adaptace
VíceÚplný přehled zkušebních okruhů
Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost
VícePROHLÁŠENÍ O OCHRANĚ OSOBNÍCH ÚDAJŮ. Ochranu soukromí a osobních údajů pacienta považujeme za prvořadou povinnost.
PROHLÁŠENÍ O OCHRANĚ OSOBNÍCH ÚDAJŮ Ochranu soukromí a osobních údajů pacienta považujeme za prvořadou povinnost. Vážení klienti, poskytování zdravotnických služeb je významnou měrou závislé na shromažďování
VíceJak probíhá certifikační audit? Mgr. Erna Mičudová Květen 2014
Jak probíhá certifikační audit? Mgr. Erna Mičudová Květen 2014 Co je to kvalita?? Kvalitu poskytované zdravotní péče je možno vyjádřit jako souhrn dostupných informací o odbornosti v diagnosticko - terapeutickém
VíceEfektivní právní služby
LÉKOVÁ TERAPIE, INFORMOVANÝ SOUHLAS A 16 STRUČNĚ A AKTUÁLNĚ Efektivní právní služby 1 Obsah lege artis a informovaný souhlas jako základ vztahu mezi pacientem a lékařem; informovaný souhlas a vůle pacienta;
VíceStanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí
Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí ve věci oprávnění subjektů provádějících zprostředkování náhradní rodinné péče a osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí zveřejňovat osobní
VíceZdravotnická dokumentace
Zdravotnická dokumentace MUDr. Milan Cabrnoch 7. března 2012, Praha Přehled platné zákonné úpravy zákon 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů zákon 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich
Více10. přehledu o provedení krevní transfúze v uplynulých
Strana 1236 Sbírka zákonů č. 114 / 2013 Částka 51 114 VYHLÁŠKA ze dne 29. dubna 2013 o stanovení bližších podmínek posuzování zdravotní způsobilosti a rozsahu vyšetření žijícího nebo zemřelého dárce tkání
VíceRozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113
1 Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích Ustanovení (část,, odst., písm.. apod.) 7 odst. 3 písm. b) Navrhovaný právní předpis (resp. jiný právní předpis) Obsah Celex č. Fyzická,
VíceStanovisko veřejné ochránkyně práv k návrhu ustanovení 16a odst. 5 školského zákona
V Brně dne 6. ledna 2015 Sp. zn.: 5/2011/SZD/PPO Stanovisko veřejné ochránkyně práv k návrhu ustanovení 16a odst. 5 školského zákona Úvod Stanovisko předkládám v návaznosti na novelu školského zákona 1
VíceÚplný přehled zkušebních okruhů
Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb., v platném
VícePROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)
18.12.2015 L 332/19 NAŘÍZENÍ PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2378 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci
VíceCo všechno je zpracování osobních údajů podle GDPR
1. Co všechno je zpracování osobních údajů podle GDPR GDPR se týká všech firem a institucí, ale i jednotlivců a online služeb, které zpracovávají data, respektive osobní údaje. Definice zpracování je velice
VíceZ BZ405Zk Základy pracovního práva Předmět a systém pracovního práva Prameny pracovního práva. JUDr. Jana Komendová, Ph.D. 27.
Z BZ405Zk Základy pracovního práva Předmět a systém pracovního práva Prameny pracovního práva JUDr. Jana Komendová, Ph.D. 27. února 2015 Program přednášky Pojem pracovního práva Předmět pracovního práva
VíceZÁKLADNÍ INFORMACE O ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ PODLE ZÁKONA O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM
Úsek ředitele Právní odbor ZÁKLADNÍ INFORMACE O ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ PODLE ZÁKONA O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM I. Důvod a způsob založení povinného subjektu - Fakultní nemocnice Olomouc Fakultní
VíceMetodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie
Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních
VíceVYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o zdravotnické dokumentaci
Strana 1666 Sbírka zákonů č. 98 / 2012 Částka 39 98 VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o zdravotnické dokumentaci Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách
VícePŘIJÍMÁNÍ A VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ
Strana: 1/5 PŘIJÍMÁNÍ A VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ Platí od: Ověřil: Schválil: Jméno: Mgr. Jiří Reiniš Jméno: Mgr. Jiří Reiniš Datum: 16. 8. 2015 16. 8. 2015 Strana: 2/5 Obsah: 1. Účel 2. Platnost směrnice.
VíceZdravotní způsobilost členů jednotek SDH obcí
Zdravotní způsobilost členů jednotek SDH obcí S účinností od 1.ledna 2004 bude pro posuzování zdravotní způsobilosti členů jednotek SDH obcí nebo členů SDH podniků, kteří vykonávají službu v těchto jednotkách
VíceV Praze, 17. Srpna Připomínky k navrhovaným zákonům. Vážený pane předsedo,
V Praze, 17. Srpna 2011 Vážený pan MUDr. Boris Šťastný Předseda Výbor pro zdravotnictví Parlament České republiky Poslanecká sněmovna Malostranské nám. 7/19 118 26 Praha 1 Malá Strana RE: Připomínky k
VíceProhlášení o zpracování a ochraně osobních údajů společnosti SML AUTOCENTRUM, s.r.o.
Prohlášení o zpracování a ochraně osobních údajů společnosti SML AUTOCENTRUM, s.r.o. Společnost SML AUTOCENTRUM, s.r.o. tímto na základě požadavků Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o
Více- 1 - ODŮVODNĚNÍ. OBECNÁ ČÁST A) Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA 1. Důvod předložení
- 1 - ODŮVODNĚNÍ OBECNÁ ČÁST A) Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA 1. Důvod předložení 1.1. Název: Návrh vyhlášky o zdravotnické dokumentaci Návrh vyhlášky o zdravotnické
Vícec) příjemcem osoba, která obdržela transfuzi krve nebo krevních
L 256/32 Úřední věstník Evropské unie 1.10.2005 SMĚRNICE KOMISE 2005/61/ES ze dne 30. září 2005, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES, pokud jde o požadavky na sledovatelnost
VíceCentrum sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením v Brně-Chrlicích Chrlické nám.2, 643 00 Brno. Standard č.
Centrum sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením v Brně-Chrlicích Chrlické nám.2, 643 00 Brno Standard č. 7 Pobytová služba Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby Standard
VíceETIKA A PRÁVO V MEDICÍNĚ - právní aspekty autonomie pacienta-
ETIKA A PRÁVO V MEDICÍNĚ - právní aspekty autonomie pacienta- Jolana Těšinová, 18. ledna 2018, AV ČR Praha Všehrdova 560/2, Praha 1 Malá Strana, PSČ 118 00 www.akademiemp.cz, email: info@akademiemp.cz
VíceZávěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti
MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 2 k zápisu z 14. 2. 2014 Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 2. 2014 Nápomoc
VíceSTANDARD Č. 2 OCHRANA PRÁV OSOB PRÁVA UŽIVATELŮ
STANDARD Č. 2 OCHRANA PRÁV OSOB PRÁVA UŽIVATELŮ Pečovatelská služba Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro předcházení situacím, v nichž by v souvislosti s poskytováním sociální služby
VícePROHLÁŠENÍ O ZPRACOVÁNÍ A OCHRANĚ OSOBNÍCH ÚDAJŮ
PROHLÁŠENÍ O ZPRACOVÁNÍ A OCHRANĚ OSOBNÍCH ÚDAJŮ TESTCAR s.r.o. tímto na základě požadavků Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních
VíceOšetřovatelský proces
Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit systém práce v organizaci. J.Kersnik - Medical Tribune Ošetřovatelský proces Simona Saibertová LF, MU Ošetřovatelský proces je racionální vědecká metoda poskytování
VíceK VYDÁNÍ STANOVISKA EK
Jednání Lokální etické komise (LEK) Nemocnice Mělník (jednací řád) o nové žádosti o udělení souhlasu s provedením klinického hodnocení léčivého přípravku nebo s klinickou zkouškou zdravotnického prostředku
VíceZpráva o šetření. Pojištění rodičů dítěte jako podmínka pro výplatu příspěvku z fondu prevence
V Brně dne 16. listopadu 2012 Sp. zn.: 11/2012/DIS/JŠK Sp. zn.: 79/2012/DIS/JŠK Zpráva o šetření Pojištění rodičů dítěte jako podmínka pro výplatu příspěvku z fondu prevence Abstrakt Na ochránce se obrátilo
VíceETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb
Asociace poskytovatelů personálních služeb usilujíc o vytvoření zdravého a stabilního trhu pracovních sil s ohledem na práva a při respektování oprávněných zájmů jednotlivců i podnikajících subjektů, zejména
VíceTest poměrnosti cíle a prostředku
Test poměrnosti cíle a prostředku verze 1.4 Účel Účelem Testu poměrnosti cíle a prostředku 1 je v konkrétní právní věci přezkoumatelně právně upřednostnit použití určitého práva, svobody nebo obecného
VíceInstituce a organizace, které se v ČR zabývají ochranou práv osob se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová,
Instituce a organizace, které se v ČR zabývají ochranou práv osob se zdravotním postižením Mgr. Jana Kvasnicová, 31. 5. 2012 Obsah Působnost a činnost ochránce Ochránce jako antidiskriminační místo Antidiskriminační
VíceStanovisko č. 12/2012 aktualizace říjen 2017
Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: posta@uoou.cz Stanovisko č. 12/2012 aktualizace říjen 2017 K použití fotografie, obrazového a zvukového záznamu fyzické osoby
VíceVS - SAS - 7/14 Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby
Vnitřní směrnice VS - SAS - 7/14 Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 7a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro
VíceMANAŽERSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ V PRAXI - OBECNÁ ČÁST
MANAŽERSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ V PRAXI - OBECNÁ ČÁST Úvodní kapitola + Informace o kurzu + Informace ke studiu + Seznam literatury Korupce a diskriminace + Korupce + Základní pojmy + Pojem korupce
Více7. STÍŽNOSTI NA KVALITU SLUŽEB POSKYTOVANÝCH V CENTRU DENNÍCH SLUŽEB
7. STÍŽNOSTI NA KVALITU SLUŽEB POSKYTOVANÝCH V CENTRU DENNÍCH SLUŽEB Článek I. Základní ustanovení 1.1. Tato směrnice upravuje způsob přijímání a vyřizování podnětů, připomínek a stížností ke kvalitě služeb
VíceZástupkyně veřejného ochránce práv RNDr. Jitka Seitlová
I. Dle zákona o regulaci reklamy je zakázána nejen reklama, jejíž zákaz je upraven v samotném zákoně o regulaci reklamy, ale také veškerá reklama, jejíž protizákonnost vyplývá z jiných právních předpisů.
VíceInformovaný souhlas Právní povaha informovaného souhlasu Právní úkony osob, které nejsou způsobilé k právním úkonům
Informovaný souhlas Poskytovat zdravotní péči zásadně (až na zákonné výjimky) na základě informovaného souhlasu pacienta je základní povinností lékaře, resp. zdravotnického pracovníka vůbec. Proto, aby
VíceZákon o obětech trestných činů
Zákon o obětech trestných činů Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D. Úvodem Historický vývoj proměny trestněprávního vztahu (z hlediska subjektů) stát přejímá roli, kterou měla dříve oběť, zájmy oběti se podřizují
VíceDiskriminace z důvodu romské etnicity
Diskriminace z důvodu romské etnicity 22. dubna 2014, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D Mgr. Eva Nehudková Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce
VíceNAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. března 2015 o technických požadavcích na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky
Strana 739 55 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. března 2015 o technických požadavcích na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky Vláda nařizuje podle 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na
VíceInformace o zpracování osobních údajů
Informace o zpracování osobních údajů Městská poliklinika Plzeň, spol. s r.o., IČ 26370522, Francouzská třída 2080/4, Východní Předměstí, 326 00 Plzeň. (dále jen správce nebo poliklinika ) připravila tento
VíceP R A C O V N Í P O S T U P. P_0106 rev.01. Způsob posuzování studie k vydání stanoviska. Zpracoval: Garant Schválil: Prof. MUDr. Jan Pachl, CSc.
FAKULTNÍ NEMOCNICE KRÁLOVSKÉ VINOHRADY P R A C O V N Í P O S T U P P_0106 rev.01 Způsob posuzování studie k vydání stanoviska Datum vydání: 23.10.2017 Datum účinnosti: 01.11.2017 Doba platnosti: Bez omezení,
VíceÚstav veřejného zdravotnictví a medicínského práva - otázky SRZk 2018/ Vztah lékař pacient, historický vývoj, Úmluva o právech a biomedicíně
Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva - otázky SRZk 2018/2019 A. Medicínské právo 1. Vztah lékař pacient, historický vývoj, Úmluva o právech a biomedicíně 2. Právní systémy, hierarchie právních
VíceNovelizované znění ustanovení 47 zákona o specifických zdravotních službách je následující:
V Praze dne 13. 11. 2017 Č. j.: MZDR 55149/2017-1/PRO *MZDRX010O5I0* MZDRX010O5I0 METODICKÉ STANOVISKO K NOVELE ZÁKONA Č. 373/2011 Sb., O SPECIFICKÝCH ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH, V SOUVISLOSTI S PŘEZKUMEM LÉKAŘSKÝCH
VíceEnCor Wealth Management s.r.o.
EnCor Wealth Management s.r.o. Politika střetu zájmů Účinnost ke dni: 1.6.2017 Stránka 1 z 6 1. Úvodní ustanovení I. Úvod II. III. A. Společnost EnCor Wealth Management s.r.o., se sídlem Údolní 1724/59,
VíceSměrnice. Záměrná a standardní ochrana osobních údajů. Platnost a účinnost od: Mgr. Milan KRÁL
Směrnice Záměrná a standardní ochrana osobních údajů Platnost a účinnost od: 24.5. 2018 Vydal: Mgr. Milan KRÁL 1 OBSAH 1 Úvod... 5 1.1 Úvodní ustanovení... 5 1.2 Rozsah působnosti... 5 1.3 Odpovědnost
VíceZákon č. 372/2011 Sb., o poskytování zdravotních služeb (ZPZS) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (ZOVZ) Prováděcí právní předpisy
Zákon č. 372/2011 Sb., o poskytování zdravotních služeb (ZPZS) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (ZOVZ) Prováděcí právní předpisy vyhláška č. 306/2012 Sb. vyhláška č. 473/2008 Sb. Trestní
VíceZpráva o šetření. všeobecné podmínky pojišťovny C., vylučující z pojištění definovaný okruh zdravotních poruch
V Brně dne 24. června 2011 Sp. zn.: 29/2011/DIS/AHŘ Zpráva o šetření všeobecné podmínky pojišťovny C., vylučující z pojištění definovaný okruh zdravotních poruch Abstrakt Pan X. si stěžoval na pojistné
VíceDiskriminace ve vzdělávání
Diskriminace ve vzdělávání Kritéria pro přijímání do mateřských škol a rovné zacházení Jiří Šamánek, Hana Puzoňová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv Obsah Obecně k předškolnímu
VíceZájmy a blaho člověka (lidské bytosti) musejí být nadřazeny všem ostatním zájmům společnosti a vědy.
Konvence o ochraně lidských práv a důstojnosti člověka s ohledem na aplikaci biologie a medicíny - úplná, věcná část textu (s výjimkou preambule a závěrečných procedurálních opatření) KONVENCE O LIDSKÝCH
Více2018 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV
AKTUALIZOVANÉ POŽADAVKY NA DÁRCE NEPARTNERSKÝCH GAMET Obsah Souhrn požadavků stanovených legislativou Co je potřeba skutečně posoudit u dárce nepartnerských gamet? Nové požadavky na genetické vyšetření
VíceDomácí porody. 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví. JUDr. Milada Džupinková, MBA
Domácí porody 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví JUDr. Milada Džupinková, MBA Dopis ze dne 20.3.2012 jsem těhotná...přeji si rodit své první dítě doma za asistence
VíceSměrnice o přijímání a vyřizování petic a stížností na Městském úřadě v Dobřanech
Směrnice o přijímání a vyřizování petic a stížností na Městském úřadě v Dobřanech Rada města v Dobřanech schválila svým usnesením č. 2194 ze dne 29.05.2012 dle ustanovení 102, odst. 2, písm. n) zákona
VíceÚřad pro ochranu osobních údajů Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7 Zasláno na e-mail: posta@uoou.cz. v Praze dne 4.9.2013.
Úřad pro ochranu osobních údajů Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7 Zasláno na e-mail: posta@uoou.cz v Praze dne 4.9.2013 Dobrý den, obracím se na vás jménem občanského sdružení Iuridicum Remedium s podnětem
VíceZÁKON ze dne 2006 o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
ZÁKON ze dne 2006 o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 1 Předmět
VíceZpráva o šetření. vyloučení přístupu dětí mladších dvanácti let do provozoven M.
V Brně dne 24. listopadu 2010 Sp. zn.: 69/2010/DIS/LO Zpráva o šetření vyloučení přístupu dětí mladších dvanácti let do provozoven M. Abstrakt Manželé Z. si stěžovali na jednání ze strany obchodní sítě
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ
VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ ROK: 4 tkáňové zařízení: Hematologicko - onkologické oddělení Fakultní nemocnice Plzeň alej Svobody 8, Plzeň 34 6 číslo tkáňové banky: odpovědná osoba: ICCBBA
VíceKrajský úřad Libereckého kraje
odbor zdravotnictví Postup při vyřizování stížností dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů 1) POJEM
VíceKVALITA SOCIÁLNÍ PRÁCE. Radka Michelová
KVALITA SOCIÁLNÍ PRÁCE Radka Michelová Kvalita??? Jak hodnotit kvalitu sociální práce? Subjektivní x objektivní hodnocení. Hodnotící kritéria. Hodnotitelé. Vnitřní hodnocení Kdo? Jak často? Kritéria? Výstupy?
VíceVládní návrh. zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Vládní návrh ZÁKON ze dne... 2014, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 70/2013 Sb.,
VíceV l á d n í n á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce. Čl. I
V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím antidiskriminačního zákona Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku
VíceSměrnice ČLS JEP číslo 1/2018 O ochraně a zpracování osobních údajů
Směrnice ČLS JEP číslo 1/2018 O ochraně a zpracování osobních údajů 1. Předmět úpravy Směrnice upravuje povinnosti členů a zaměstnanců ČLS JEP (dále jen členů ČLS JEP) v oblasti ochrany osobních údajů
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
IV. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních
VíceParlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě
Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě MUDr. Bc. Rostislav Čevela ředitel Odboru posudkové služby MPSV Obsah prezentace 1. Posudkové lékařství
VíceSEZNAM PŘÍLOH. Příloha č. 8: Informovaný souhlas Příloha č. 9: Návrh informační brožury pro příbuzné
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Seznam zkratek Příloha č. 2: Seznam tabulek Příloha č. 3: Seznam obrázků Příloha č. 4: Struktura otázek pro polostrukturovaný rozhovor Příloha č. 5: Žádost o provedení výzkumného
Více