Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Litomyšl - úplná aktualizace 2014

Transkript

1 Územně analytické pdklady bce s rzšířenu půsbnstí Litmyšl - úplná aktualizace 2014 srpen 2014

2 KOLEKTIV ZPRACOVATELŮ Ing. Jsef Filipi Ing. Jan Eisner Ing. Dagmar Jankvá Úplná aktualizace 2014 Územně analytických pdkladů bce s rzšířenu půsbnstí Litmyšl je zpracvána na základě 28 dst. 1 zákna č. 183/2006 Sb. územním plánvání a stavebním řádu (stavební zákn), ve znění pzdějších předpisů (dále jen stavební zákn ). ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

3 OBSAH: Přehled zkratek 5 A) PODKLADY PRO URÚ 6 B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 7 B 1. SWOT analýza zjištění a vyhdncení udržitelnéh rzvje území ORP 7 1. Hrninvé prstředí a gelgie 7 2. Vdní režim 8 3. Hygiena živtníh prstředí 9 4. Ochrana přírdy a krajiny Zemědělský půdní fnd PUPFL a) Veřejná dpravní infrastruktura dálniční a silniční síť b) Veřejná dpravní infrastruktura železniční síť c) Veřejná dpravní infrastruktura vdní dprava d) Veřejná dpravní infrastruktura letecká dprava e) Veřejná dpravní infrastruktura cyklistická dprava a) Veřejná technická infrastruktura energetika b) Veřejná technická infrastruktura - zásbvání vdu a kanalizace Scidemgrafické pdmínky Bydlení Rekreace a CR Hspdářské pdmínky Přílha k vybraným tématům 27 B 2. Vyhdncení vyvážensti vztahu územních pdmínek pr hspdářský rzvj, pr sudržnst splečenství byvatel území a pr příznivé živtní prstředí 52 B 2.1 Hdncení vyvážensti územních pdmínek pr hspdářský rzvj 52 B 2.2 Hdncení vyvážensti územních pdmínek pr sudržnst splečenství byvatel území 54 B 2.3 Hdncení vyvážensti územních pdmínek pr příznivé živtní prstředí 55 B 2.4 Suhrnné vyhdncení vyvážensti pilířů udržitelnéh rzvje území v bcích typlgie bcí 57 B 3. Určení prblémů k řešení v ÚPD 61 Benátky 61 Bhuňvice 63 Budislav 65 Cerekvice nad Lučnu 67 ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

4 Čistá 69 Desná 71 Dlní Újezd 73 Hrky 75 Hrní Újezd 77 Chmelík 79 Chtěnv 81 Chtvice 83 Janv 85 Jaršv 87 Litmyšl 89 Lubná 93 Makv 95 Mrašice 97 Němčice 99 Nvá Sídla 101 Nvá Ves u Jaršva 103 Osík 104 Příčí u Litmyšle 106 Příluka 108 Řídký 110 Sebranice 112 Sedliště 114 Slupnice 116 Strakv 118 Suchá Lhta 120 Trstěnice 122 Tržek 124 Újezdec 126 Vidlatá Seč 128 Vlčkv 130 B 4. Grafická část 132 ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

5 PŘEHLED ZKRATEK BRKO bilgicky rzlžitelný kmunální dpad CR cestvní ruch ČHMÚ Český hydrmeterlgický ústav ČOV čistírna dpadních vd ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad D-O-L průplavní spjení Dunaj-Odra-Labe DP dbývací prstr FUA funkční urbanizvaná území FVE ftvltaická elektrárna HR hspdářský rzvj (pilíř URÚ) CHLÚ chráněné lžiskvé území CHOPAV chráněná blast přirzené akumulace vd LLS místní pracvištní systémy MPR městská památkvá rezervace MÚK mimúrvňvá křižvatka MŽP ministerstv živtníh prstředí NATURA EVL Natura - evrpsky významné lkality NATURA PP Natura - ptačí blasti NKP nárdní kulturní památka NRBK nadreginální bikridr OP chranné pásm ORP bec s rzšířenu půsbnstí OS rzvjvá sa republikvéh významu OZKO blasti se zhršenu kvalitu vzduší Pk (PK) Pardubický kraj PP přírdní památka PR přírdní rezervace PUPFL pzemky určené k plnění funkcí lesa PÚR ČR Plitika územníh rzvje České republiky RD rdinný dům REZZO zdrje znečištění vzduší SS sudržnst splečenství byvatel území (pilíř URÚ) SWOT metda kvalitativníh hdncení (strengths přednsti, weaknesses - nedstatky, pprtunities - příležitsti, threats - hrzby) TEMMK transevrpský multimdální kridr TR trafstanice ÚAP územně analytické pdklady UNESCO Unided Natins Educatinal, Scientific and Cultural Organizatin ÚP územní plán ÚPD územně plánvací dkumentace URÚ udržitelný rzvj území ÚSES územní systém eklgické stability VKP významný krajinný prvek VTE větrná elektrárna VVN velmi vyské napětí ZPF zemědělský půdní fnd ZÚR zásady územníh rzvje ŽP příznivé živtní prstředí (pilíř URÚ) ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

6 A) PODKLADY PRO URÚ Pr zpracvání dkumentace Úplné aktualizace 2014 ÚAP ORP Litmyšl byly využity zejména následující pdkladvé materiály: PÚR ČR (2008), ZÚR PK (leden/2010), Aktualizace ZÚR PK (stav leden/2010), ÚAP PK (2013), Územní plány bcí ve správním bvdu ORP Litmyšl, ÚAP ORP Litmyšl (2008, 2010, 2012), Aktuální Infrmace ČSÚ (ČSÚ ), Infrmace ČHMÚ Zdrje znečišťvání za rk 2010, Infrmace MŽP Vymezení blastí se zhršenu kvalitu vzduší za rk 2010, Infrmace d pskytvatelů údajů území, Vlastní průzkumy. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

7 B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B 1. SWOT analýza zjištění a vyhdncení udržitelnéh rzvje území ORP 1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE SILNÉ STRÁNKY Velké zásby kvalitních pdzemních vd v hydrgelgickém rajónu Vyskmýtská synklinála - sučást CHOPAV Výchdčeská křída. Dtčené bce: Benátky, Bhuňvice, Cerekvice nad Lučnu, Čistá, Desná, Dlní Újezd, Hrky, Hrní Újezd, Chmelík, Chtěnv, Chtvice, Janv, Litmyšl, Lubná, Makv, Mrašice, Němčice, Nvá Sídla, Osík, Příluka, Řídký, Sebranice, Sedliště, Slupnice, Strakv, Suchá Lhta, Trstěnice, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkv. Území ORP výrazně nezatížen těžbu nerstných survin, těžba puze u Budislavi (drcené kameniv, dhadvané zásby na cca 40 let) a u Příčí (lkální pískvna, dhadvané zásby na 80 let). Obce dtčené CHLÚ a DP: Budislav, Příčí, Lubná. Dsud/již nevyužívané CHLÚ: Janv, Strakv a Osík. Dle mapy radnvéh rizika se většina území ORP nachází v blasti s nízkým neb přechdným indexem radnvéh rizika. SLABÉ STRÁNKY Zvýšený výskyt svahvých defrmací (aktivní sesuvy 10 lkalit: Sedliště, Chtvice, Příluka, Chmelík, Dlní Újezd, Lubná, Cerekvice nad Lučnu; ptenciální sesuvy 19 lkalit: Mrašice, Vlčkv, Litmyšl, Chmelík, Němčice, Dlní Újezd, Trstěnice, Čistá). Vyský radnvý index v jihzápadním cípu řešenéh území. Dtčené bce: Budislav, Lubná, Příčí u Litmyšle. Zranitelnst hydrgelgickéh rajónu Vyskmýtská synklinála - sučást CHOPAV Výchdčeská křída. Dtčené bce: Benátky, Bhuňvice, Cerekvice nad Lučnu, Čistá, Desná, Dlní Újezd, Hrky, Hrní Újezd, Chmelík, Chtěnv, Chtvice, Janv, Litmyšl, Lubná, Makv, Mrašice, Němčice, Nvá Sídla, Osík, Příluka, Řídký, Sebranice, Sedliště, Slupnice, Strakv, Suchá Lhta, Trstěnice, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkv. PŘÍLEŽITOSTI Mžnsti využití rekultivvanéh území p uknčené těžbě v dbývacím prstru Osík cihlářská survina (kmbinace zatpení vdu a zavážky). Mžnsti dalšíh využívání a čerpání pdzemních vd v hydrgelgickém rajónu Vyskmýtská synklinála Dtčené bce: Benátky, Bhuňvice, Cerekvice nad Lučnu, Čistá, Desná, Dlní Újezd, Hrky, Hrní Újezd, Chmelík, Chtěnv, Chtvice, Janv, Litmyšl, Lubná, Makv, Mrašice, Němčice, Nvá Sídla, Osík, Příluka, Řídký, Sebranice, Sedliště, Slupnice, Strakv, Suchá Lhta, Trstěnice, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkv. RIZIKA Obtížně řešitelný střet ptenciální těžby výhradníh lžiska Semanín (žáruvzdrné jíly) s PUPFL. Dtčené bce CHLÚ: Strakv, Janv. Obtížně řešitelný střet ptenciální těžby výhradníh lžiska Příčí (stavební kámen) s rekreačním využíváním území a chatvu sadu. Dtčené bce CHLÚ: Budislav, Příčí u Litmyšle. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

8 2. VODNÍ REŽIM SILNÉ STRÁNKY Téměř celé území ORP spadá d CHOPAV Výchdčeská křída, blasti výjimečně bhaté na kvalitní pdzemní vdu. Dluhdbý trend ve zlepšvání celkvéh stavu kvality vd. Zabezpečení užívání zdrjů pitné vdy sustavu OP. Dtčené bce: Řídký, Tržek, Suchá Lhta, Vlčkv, Nvá Sídla, Újezdec, Sedliště, Bhuňvice, Benátky, Jaršv, Litmyšl, Makv, Hrní Újezd, Budislav, Cerekvice nad Lučnu, Strakv, Chmelík, Mrašice, Osík, Němčice, Lubná, Trstěnice, Janv, Čistá, Slupnice. Využívání pdzemní vdy pr zásbvání byvatel pitnu vdu a předávání pitné vdy d susedních území. Pdstatné snížení emisí z bdvých zdrjů znečištění (splaškvé a průmyslvé dpadní vdy). Snížení emisí i z plšných zdrjů znečištění v zemědělství (nižší pužívání hnjiv a pesticidů). Zadržvání vdy v území ve vdních nádržích, rybničních sustavách a p revitalizacích drbných vdních tků. Aplikace zkušenstí z extrémních pvdní, realizace chranných patření. Dtčená bec: Litmyšl. SLABÉ STRÁNKY Snížená přirzená retenční schpnst krajiny jak důsledek dřívějšíh způsbu bdělávání zemědělské půdy. Nepříznivý mrflgický stav vdních tků, přetrvávající nevhdné stavební úpravy. Nedstatek eklgických stabilizačních prvků v pvdí. Vyský pdíl zrnění zemědělské půdy, s důsledky v pškzení a degradaci půd. Bakteriální znečištění tků a eutrfizace vdních nádrží. Dluhdbě pkračující trend k další urbanizaci záplavvých území. Nedstatečná zabezpečenst chrany některých bcí na území ORP před pvdněmi. Dtčené bce: zejména Litmyšl, Cerekvice nad Lučnu, Hrní Újezd. Existence záplavvých území. Dtčené bce: Řídký, Tržek, Nvá Sídla, Benátky, Litmyšl, Hrní Újezd, Cerekvice nad Lučnu, Osík, Dlní Újezd, Čistá. PŘÍLEŽITOSTI Využití dtačních prgramů pr realizaci nápravných vdhspdářských patření např. na chranu Litmyšle a Cerekvic n. L., úprava Lubeňskéh ptka v úseku H. Újezd Lubná. Revitalizace drbných vdních tků, uplatňvání přírdě blízkých způsbů retence vd, reknstrukce a výstavba rybníků. Zvyšvání zájmu veřejnsti psilvání významu rekreační funkce krajiny a vdních eksystémů. Zvýšení zadržvání vdy v území a psílení prtipvdňvé chrany frmu výhledvě uvažvané vdní nádrže Jangelec na Lučné zasahující d území ORP. Dtčená bec: Cerekvice nad Lučnu RIZIKA Snižvání hladin pdzemních vd v důsledku nadměrnéh čerpání z křídvých hrizntů. Růst antrpgenní zátěže vdníh prstředí jak důsledek hspdářskéh rzvje. Ohržení vdních zdrjů při mimřádných situacích (pvdňvé stavy, bdbí sucha). Zhršení jaksti vdy v tcích, pkud nedjde k výstavbě a reknstrukci kanalizací a ČOV. Případné nepříznivé důsledky pesimistickéh scénáře průběhu glbálních klimatických změn. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

9 3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Ovzduší, hluk Většina území ORP spadá d blasti s nízkým znečištěním vzduší. Relativně vyský pdíl plynfikace území. Výrazné zlepšení úrvně hygieny živtníh prstředí v desetiletí (především znečišťvání vzduší). Plha většiny území ORP v relativně mál hlukem zatížené blasti. Krmě silnice I/35 v Litmyšli a menších úseků některých navazujících kmunikací se v území prakticky nevyskytují prblémy s nadlimitním hlukem ze silniční dpravy. Odpadvé hspdářství Zvyšující se míra recyklace dpadů, sběrné dvry na území ORP Litmyšl (Litmyšl, Dlní Újezd, Mrašice, Slupnice, Strakv, Osík), systém sběrných hnízd v jedntlivých částech města Litmyšl i v klních sídlech. Kvalitně fungující systém nakládání se zbytkvými kmunálními dpady svz na reginální skládku (Březinka mim řešené území), za účelem efektivní dpravy na vzdálenější lkalitu služí překladiště Litmyšl Krnice. Ovzduší, hluk Část území ORP Litmyšl náleží k blastem se zhršenu kvalitu vzduší (OZKO) Dtčené bce: Budislav, Čistá, Chmelík, Janv, Litmyšl, Lubná, Němčice, Sebranice, Slupnice, Strakv, Trstěnice, Vlčkv. Registrváni významní znečišťvatelé vzduší (REZZO). Dtčené bce: Litmyšl, Sebranice, Slupnice, Janv, Dlní Újezd, Hrní Újezd, Makv, Nvá Sídla, Cerekvice nad Lučnu, Čistá, Osík, Vidlatá Seč, Újezdec. Mnh plynfikvaných dmácnstí nadále dispnuje a v určité míře užívá ktle na pevná paliva, dchází tak ke znečištění vzduší v některých částech sídel (zejména prblém sídel ležících v inverzních plhách). Ke zvýšené hlukvé zátěži a lkálnímu zvyšvání imisních zátěží (zejména škdlivinami CO, NOx, těžkými kvy, PAH, plétavým prachem aj.) dchází především v důsledku dpravy, zejména při silnici I/35, která prbíhá centry sídel Litmyšl, Řídký, dále pak při silnicích II/359 (Osík, Dlní Újezd, Desná, Příčí u Litmyšle, Budislav), II/358 (Němčice, Mrašice, Makv, Chtvice), II/360 (Němčice, Slupnice, Litmyšl), sinice III. třídy (Benátky, Čistá, Trstěnice), II/317 (Bhuňvice, Sedliště). Odpadvé hspdářství Nízký pdíl kmpstvání bidpadů a nízký pdíl materiálvéh využívání dpadů. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

10 PŘÍLEŽITOSTI RIZIKA Ovzduší, hluk Regulace autmbilvé dpravy na průjezdu hustě sídlenými částmi území, prtihlukvá patření vyplývající z prvedených průzkumů (EKOLA grup, ), budvání silnice R35, která nahradí stávající I/35 a navazujících přelžek silnic (mj. v suvislsti s nvým napjením České Třebvé a Ústí n. O.). Snižvání sekundární prašnsti v sídlech převedením tranzitní dpravy na plánvanu silnici R35 a díky výstavbě silničních bchvatů sídel. Rezervy ve zlepšvání imisní situace v sídlech, které dsud nejsu napjeny na zemní plyn: Chmelík, Makv, Nvá Ves u Jaršva, Řídký, Strakv, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkv, Pazucha (Litmyšl), Zhř (Němčice), Pekla (Cerekvice nad Lučnu). Využití dknalejších technlgií, především při vytápění dmácnstí. Na vhdných lkalitách a vhdným způsbem využité bnvitelné zdrje energie. Odpadvé hspdářství Přijetí patření ke zkvalitnění dpadvéh hspdářství zvýšením kmpstvání, snížením pdílu bilgicky rzlžitelnéh kmunálníh dpadu (BRKO) na skládky (kmpstvání v místě vzniku dpadu v závislsti na typech zástavby). Přijetí patření ke zkvalitnění dpadvéh hspdářství zvýšením recyklace dpadů - materiálvým využíváním (pčet sběrných míst pr separvaný kmunální dpad, kapacita recyklačních center aj.) Sanace starých eklgických zátěží prváděná na základě jejich kategrizace určení pririt v přednsti sanací (na území se nevyskytují staré eklgické zátěže vyské míře rizika). Dtčené bce: Hrky, Chtvice, Sedliště, Příluka, Bhuňvice, Benátky, Jaršv, Vidlatá Seč, Litmyšl, Makv, Hrní Újezd, Budislav, Cerekvice nad Lučnu, Strakv, Chmelík, Sebranice, Mrašice, Osík, Němčice, Dlní Újezd, Lubná, Trstěnice, Janv, Čistá. Ovzduší, hluk Výrbní prvzy (průmyslvé závdy i zemědělské areály) nemají vymezena a vyhlášena chranná pásma, cž může vést ke střetům v suvislsti s vymezením rzvjvých plch. Dtčené bce: Hrky, Cerekvice nad Lučnu, Litmyšl, Slupnice, Němčice, Strakv, Janv, Bhuňvice, Nvá Sídla, Mrašice, Příluka, Makv, Vidlatá Seč, Jaršv, Budislav, Příčí u Litmyšle, Desná, Dlní Újezd, Osík, Benátky, Čistá, Sebranice, Lubná. Nárůst hlukvé zátěže a imisí škdlivin ze silniční dpravy v některých lkalitách pblíž nvéh kridru R35 a pblíž přivaděčů k MÚK (kmplexní dpravní systém napjení však dsud není stabilizván). Mžný nárůst emisí z malých zdrjů (REZZO 3) v důsledku zdražvání plynu jak tpnéh média a návrat k pužívání nešetrných technlgií spalvání méně kvalitních paliv. Nadále bude dcházet k lkálnímu znečišťvání vzduší v bcích a jejich částech, které nejsu plynfikvány. Dtčené bce: Chmelík, Makv, Nvá Ves u Jaršva, Řídký, Strakv, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkv, Pazucha (Litmyšl), Zhř (Němčice), Pekla (Cerekvice nad Lučnu). Odpadvé hspdářství Vyský pdíl bilgicky rzlžitelnéh kmunálníh dpadu (BRKO) nadále ukládaných na skládky. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

11 4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Rzsáhlé plchy přírdní a vyvážené Velký rzsah scelených lánů rné půdy harmnické krajiny (zejména při s malu husttu rzptýlené krajinné jihzápadní a výchdní hranici ORP, dále zeleně (chranných mezí a remízů), pak pdél vdních tků a vdních plch) - snížená bidiverzita krajiny v některých tyt přírdní prvky tvří základ ÚSES a částech území ORP - především některé pdléhají rvněž zvláštní chraně v centrální části (severvýchdně až dle zákna č. 114/1992 v aktuálním znění. jihvýchdně d Litmyšle). Existence 5 zvláště chráněných území Centrální část ORP tvří tevřená přírdy Maštale, Psí kuchyně, zemědělská krajina intenzívně zemědělsky Nedšínský háj, Sněženky ve Vyském využívaná, místy z krajinářskéh a lese, V bukách. Dtčené bce: Jaršv, architektnickéh hlediska narušená Litmyšl, Budislav, Chmelík, Janv. velkvýrbními zemědělskými areály. Existence prvku NATURA 2000 evrpsky Relativně malá zalesněnst centrální až významná lkalita, Jeskyně u Hrníh Újezda, Psí kuchyně Dtčené bce: Hrní severzápadní části území, větší lesní celky jsu puze na výchdním, jižním, Újezd, Janv. jihvýchdním a jihzápadním kraji Jihvýchdní částí území ORP prchází území ORP (celkvý pdíl lesních nadreginální bikridr K 83 a dále je na pzemků je puze 23,3 %) území ORP vymezen také reginální U mnha tků chybí kultivvaná ÚSES. dprvdná zeleň, celkvě je výskyt V území ORP se nachází 19 nelesní zeleně mezen. registrvaných VKP. Dtčené bce Z celkvě velkéh pdílu zemědělské Litmyšl, Janv, Jaršv, Chtěnv, půdy (69,1 % z území ORP) je puze cca Budislav, Příčí u Litmyšle, Lubná. 20 % trvalých travních prstů, cž snižuje Existující plchy veřejně přístupné celkvu eklgicku stabilitu území. udržvané zeleně v jedntlivých sídlech, zejména v Litmyšli. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

12 PŘÍLEŽITOSTI RIZIKA Zvýšení bidiverzity krajiny a její Rizikvé zásahy d přírdníh prstředí a eklgické stability díky realizaci ÚSES - krajiny na území ORP v důsledku vedení zvyšvání úrvně eklgické stability silnice R35 a navazujícíh dpravníh existujících bicenter a bikridrů a systému. (rizik fragmentace krajiny, dplňvání chybějících prvků. narušení ÚSES apd.) Dtčené bce: Zkvalitnění přírdníh prstředí území zejména Cerekvice nad Lučnu, Řídký, ORP pstupnými krajinářskými úpravami, které budu mít pzitivní vlivy nejen na Bhuňvice, Sedliště, Litmyšl, Strakv, Janv, Čistá. eklgicku stabilitu krajiny, ale též na Rizik narušvání krajinnéh rázu funkci esteticku, rekreační, prtierzní, zástavbu navazující na R35 a zejména prtipvdňvu (větrlamy, zelenění MÚK (např. kmerční a lgistická suchých pldrů, pásy zeleně ddělující střediska). Dtčené bce: Sedliště, vizuálně rušivé prvky krajiny, aj.). Bhuňvice, Řídký, Tržek, Litmyšl, Zajištění urbanistických vazeb Janv, Čistá, Benátky, Strakv. k histrickému neb nvě vytvřenému Snižvání celkvé eklgické stability krajinnému zázemí na západním kraji Litmyšle - Nedšínský háj, rybník Velký Kšíř, jihzápadním a výchdním kraji zemědělské krajiny, pkud by nedšl v rámci pzemkvých úprav k realizaci návrhů dtvření systému ÚSES. města; dtčené bce: zejm. Litmyšl, Rizika záplav a větrných smrští a dalších Tržek, Osík, Benátky. živelných katastrf vyplývající Negativní vlivy na přírdu a krajinný ráz z nadměrnéh rzsahu lánů rné půdy a způsbené vedením nvé rychlstní silnice narušení lesních prstů zejména R35 a navazujícíh kmunikačníh v případě naplnění pesimistickéh scénáře systému budu kmpenzvány návrhem průběhu glbálních klimatických změn. šetrnéh převedení bikridrů. Dtčené Negativní vlivnění krajinnéh rázu bce: zejména Cerekvice nad Lučnu, vyskými VTE, velkplšnými Řídký, Bhuňvice, Sedliště, Litmyšl, ftvltaickými elektrárnami, nvými Strakv, Janv, Čistá. trasami elektrických vedení VVN aj. dtčené bce: zejména Litmyšl, Němčice, Sedliště, Slupnice, Janv, Benátky, Bhuňvice. Zásah d krajinnéh rázu v případě realizace labské větve kanálu Dunaj Odra Labe na severním kraji území ORP. Dtčená bec: Slupnice ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

13 5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND SILNÉ STRÁNKY Nadprůměrná výměra zemědělské půdy (cca 69 % z celkvé rzlhy). Vyské zastupení nejkvalitnějších půd (více než 75% ZPF spadá d I. a II. třídy chrany). Významná zemědělská tradice v území ORP s vysce kvalitní zemědělsku půdu. Pr zemědělství relativně příznivé klimatické pdmínky. SLABÉ STRÁNKY Hspdaření na velkých pzemcích s nedstatečným zastupením prvků rzptýlené zeleně (remízy, strmřadí, větrlamy). Snížení přirzené úrdnsti půd v důsledku kntinuální intenzivní zemědělské činnsti, nevhdných pstupů, imisní zátěže. Nedstatečná síť zemědělských plních cest. PŘÍLEŽITOSTI Ochrana zemědělské půdy a pstupné ekstabilizační zásahy. Pdpra rientace zemědělství na tvrbu a chranu krajiny. Realizace pzemkvých úprav k uskutečňvání bnvy a tvrby krajiny, zvýšení její eklgické stability a retenční schpnsti. Rzvj neknvenčních frem zemědělství (eklgické zemědělství). RIZIKA Zábry kvalitní zemědělské půdy (I. a II. třídy chrany) pr výstavbu (dpravní stavby, rzvjvé zóny, bytné subry). Ohržení půdy větrnu a vdní erzí s hledem na velikst a uspřádání pzemků. Ohržení půdy větrnu a vdní erzí s hledem na vzrůstající tlak na pěstvání pldin umžňujících erzi a puživaných v biplynvých stanicích. Zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku glbální klimatické změny (záplavy, vdní erze) viz Nárdní prgram na zmírnění dpadů změny klimatu v České republice, přijatý Usnesením vlády ČR. Pmalý pstup při realizaci kmplexních pzemkvých úprav. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

14 6. PUPFL SILNÉ STRÁNKY Existence lesů zvláštníh určení (celkem cca 840 ha) významných pr zachvání bidiverzity. Dtčené bce: Chmelík, Trstěnice, Janv, Litmyšl, Budislav, Jaršv. SLABÉ STRÁNKY Pdprůměrný celkvý pdíl PUPFL - puze cca 23% celkvé výměry. Rzsáhlé, téměř bezlesé blasti v centrální části území ORP. Dtčené bce: zejména Dlní Újezd, Osík, Mrašice, Benátky a další. Výrazné zastupení lesů hspdářských (cca 89 % výměry lesů), určených primárně k dřevprdukční funkci. Nepříznivá druhvá skladba lesa. PŘÍLEŽITOSTI Pdpra rientace zemědělství a lesnictví na tvrbu a chranu krajiny. Realizace pzemkvých úprav k uskutečňvání bnvy a tvrby krajiny, zvýšení její eklgické stability a retenční schpnsti. Regulvané zalesňvání zemědělsky nevyužívaných plch, zejména menších plch a pásů uvnitř rzsáhlých lánů, s funkcí krajintvrnu a prtierzní. Při bnvě i v hspdářských lesích pstupné zařazvání dřevin přirzené druhvé skladby (zejména jak melirační a zpevňující dřeviny). RIZIKA Zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku glbální klimatické změny (záplavy, vdní erze) viz Nárdní prgram na zmírnění dpadů změny klimatu v České republice, přijatý Usnesením vlády ČR. Ohržení lesů kalamitami. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

15 7. A) VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍŤ SILNÉ STRÁNKY Rychlstní silnice R35 v úseku Sedlice (Hradec Králvé - Vyské Mýt Mravská Třebvá - Mhelnice v PÚR ČR 2008 vymezena jak kridr kapacitních silnic R35a - sučást rzvjvé sy OS8 Hradec Králvé /Pardubice Mravská Třebvá Mhelnice Olmuc Přerv; předpklad pr dynamický rzvj a stabilizaci dtčenéh území. Územně stabilizvané krajvé úseky rychlstní silnice R35 vstupující na území ORP Litmyšl ve vydaných ZÚR PK. Relativně hustá síť silnic II. a III. třídy s návaznstmi na stávající silnici I/35. SLABÉ STRÁNKY Dálkvá tranzitní dprava s relativně vyským pdílem nákladní dpravy v sučasné dbě stále vedená zastavěnými územími včetně bytných částí bcí. Dtčené bce: Litmyšl, Řídký, Němčice, Slupnice. Nestabilizvaný kridr R35 na území ORP Litmyšl v úseku Řídký Janv včetně plhy MÚK a silničních přivaděčů v širším prstru Litmyšle. Prblematické vedení kridru R35 v subvariantě Sedliště jih s přiblížením se k severnímu kraji Litmyšle narušení phledvých s městské památkvé rezervace; nevhdné umístění MÚK Litmyšl výchd napjení na II/358 směřující d centrální části Litmyšle. Průchd silnic II/358 a II/360 centrální histricku části Litmyšle bez mžnsti dklnu či mžné přestavby. Silnice II/359 a III/36021 s relativně vysku intenzitu průjezdné dpravy vedeny údlnicvu bytnu zástavbu bez mžnsti regulace mtrvé dpravy či jejíh dvedení mim bytná území (silnice II/359 s těžku nákladní dpravu z lmu Budislav) - snížená bezpečnst mtrvéh i nemtrvéh prvzu, narušení splečensk-bytné funkce a živtníh prstředí, negativní vliv na živtnst kmunikací. Dtčené bce: Litmyšl, Němčice, Slupnice, Osík, Dlní Újezd, Hrní Újezd, Desná, Příčí, Budislav, Benátky, Čistá. Absence bvdvéh prpjení silniční sítě a sídelní struktury v jižním prstru území ORP s návaznstí na silnici II/360, případně s psílením přímých bvdvých vazeb s napjením na silnice I/35, příp. R35. Chybějící ucelená síť účelvých kmunikací pr zemědělsku dpravu zatěžvání a znečišťvání stávající sítě místních kmunikací a silnic II. a III. třídy těžku zemědělsku dpravu, zvláště prblematické v sídlech. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

16 PŘÍLEŽITOSTI RIZIKA Nestabilizvaná plha kridru R35 na území ORP Litmyšl umžňuje dále prvěřit a zpřesnit celkvu kncepci uspřádání navazující silniční sítě a suvisející plhy MÚK na R35. P převedení dálkvé dpravy na R35 příležitst pr kmplexní přestavbu stávající průjezdné silnice v Litmyšli jak silnice II. třídy s psílením její dpravně splečenské funkce - sučást městskéh prstru. Územně stabilizvaná přestavba silnic II/358 a II/360 ve směru na Česku Třebvu a Ústí n. O. zkvalitnění dpravní infrastruktury a pdmínek pr psílení vazeb v kperační prstru Litmyšl Česká Třebvá Ústí n. O.; příznivé pdmínky pr dynamický rzvj území. Předpklad vyššíh zapjení bezklizně vedené silnice II/360 Litmyšl Plička d příměstskéh silničníh systému jak páteřníh tahu s kncentrací dpravy a dlehčením kmunikační sítě v údlnicvé zástavbě návaznst na nvé bvdvé kmunikační prpjení. Zkvalitnění stávající silniční sítě v bytných územích uplatňvání zklidňujících patření na průtazích zvýšení bezpečnsti prvzu a zlepšení pdmínek a kvality živtníh prstředí v sídlech. Přeřazení dpravně mál využívaných úseků silnic III. třídy d sítě účelvých, případně místních kmunikací a úprava pr cyklistické a turistické využití s mezeným prvzem mtrvé dpravy. Nevyjasněná kncepce vedení R35 v úseku Řídký Janv (kridr není stabilizván ve vydaných ZÚR PK); ddalvání mžnéh zahájení přípravy stavby. Plha kridru R35 včetně plhy MÚK v subvariantě Sedliště - jih v nepříznivé plze vůči městu Litmyšl - narušení celistvsti krajinnéh zázemí památkvé rezervace, nežáducí zavedení dpravy d centrální části města (silnice II/358). Umístění MÚK na R35 v blízksti města Litmyšl v bu variantách zvyšuje předpklady umístění nežáducích aktivit, které by narušvaly zázemí města a stávající hdnty území Enrmní dpravní zatížení na silnicích II/360 a II/358 na průtahu Litmyšlí ve směrech na Slupnici (- Ústí nad Orlicí.) a na Zhř ( Česku Třebvu) zvláště rizikvé při R35 v Subvariantě Sedliště - jih a umístění MÚK Litmyšl výchd (křižvatka se silnicí II/358). Trvalý nárůst silniční dpravy bez reálných pdmínek a předpkladů mžnéh převedení zásadnějšíh pdílu zvláště nákladní dpravy na železnici negativní vliv na živtní prstředí a kvalitu živta byvatel. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

17 7. B) VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ŽELEZNIČNÍ SÍŤ SILNÉ STRÁNKY Železniční napjení Litmyšle na železniční trať Chceň Vyské Mýt Litmyšl. Relativní blízkst vedení IV. TEMMK železničníh kridru. SLABÉ STRÁNKY Plha ORP mim hlavní železniční tahy - jediná kncvá reginální železniční trať s uknčením v Litmyšli; nedstatečná pr knkurenci se silniční dpravu. Nedstatečná technická úrveň a přepravní pdmínky kncvé železniční tratě pr bsluhu území; nízká pptávka - prvádění puze základní údržby. Železniční zastávka Litmyšl, Nedšín nevyhvující úrvňvé křížení tratě se silnicí III. třídy. PŘÍLEŽITOSTI Železniční trať má ptenciál pr zásadní přestavbu a vyšší začlenění d systému příměstské dpravy (lehká klejvá dprava kyvadlvý režim) s vazbu na I. tranzitní železniční kridr (žst. Chceň). Zavedení kyvadlvé železniční dpravy Litmyšl Chceň s vazbu na kridrvu trať - zvýšení knkurenceschpnsti železniční dpravy vůči dpravě silniční, pdpra šetrnější frmy dpravy z hlediska dpadů na ŽP. Převedení vyšších bjemů nákladní dpravy na železniční dpravu pdmíněn zásadní přestavbu stávající tratě. Ptenciálně mžné napjení rzvjvých výrbních plch na klejvu dpravu. RIZIKA Zaknzervvání sučasnéh stavu - degradace železniční dpravy rizik přerušení prvzu (eknmická nerentabilita). ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

18 7. C) VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA VODNÍ DOPRAVA SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY nezjištěny Vdní dprava na území ORP neexistuje. PŘÍLEŽITOSTI Vedení kridru průplavníh spjení Dunaj-Odra-Labe (Labská větev) severním krajem území ORP (dle dhdy AGN sučást hlavních vnitrzemských vdních cest mezinárdníh významu). Dtčená bec: Slupnice. Předpklad mžnéh umístění přístavu na D-O-L v atraktivní djížďkvé vzdálensti pdpra scieknmickéh rzvje. Vdní cesta - ptenciál pr rzvj rekreace a vdních sprtů. RIZIKA Slžité terénní pdmínky v kridru výhledvéh průplavníh spjení Dunaj- Odra-Labe na území ORP - nárčná a nákladná technická řešení s významnými dpady d stávajících územních struktur. Dtčená bec: Slupnice. Zatížení území a nepříznivý dělící účinek s nízku využitelnstí pr ORP Litmyšl. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

19 7. D) VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA LETECKÁ DOPRAVA SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY nezjištěny Stávající letiště bez statutu, ptřebné vybavensti, s nedstatečnu přístupvu kmunikací. Hlukvá zátěž bytnéh území z prvzu letecké dpravy. PŘÍLEŽITOSTI Rzvj infrastruktury a vybavensti pr hspdářsku činnst, sprtvně-rekreační využití, případně letecku záchrannu službu (v dsahu R35). Veřejné vnitrstátní a neveřejné mezinárdní letiště Vyské Mýt v příznivé dstupnsti (I/35 a R35) - ptenciál vyššíh využívání pr nepravidelné dpravní lety, sprt a rekreaci. Existence a využívání zemědělských letišť předpklad dalšíh využití pr hspdářsku činnst, ptenciál pr rekreační a sprtvní činnst (letecké mdelářství). RIZIKA Při rzšíření prvzu rizik zvýšení negativních vlivů na kvalitu živtníh prstředí a bytné funkce dtčených sídel. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

20 7. E) VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA CYKLISTICKÁ DOPRAVA SILNÉ STRÁNKY Existující značené nadreginální a reginální cyklistické trasy - příznivé pdmínky pr rzvj každdenní i rekreační cyklistiky. Benátky, Budislav, Čistá, Dlní Újezd, Hrky, Hrní Újezd, Chmelík, Chtěnv, Janv, Jaršv, Litmyšl, Lubná, Makv, Mrašice, Němčice, Nvá Sídla, Nvá Ves u Jaršva, Osík, Příčí u Litmyšle, Příluka, Sebranice, Slupnice, Strakv, Trstěnice, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkv. Prvzvání cyklbusu v širším prstru Svitavy Plička Prseč Nvé Hrady Litmyšl. Prpjení atraktivních lkalit turistickými a cyklistickými trasami, s návaznstmi na histricky a kulturně bhaté měst Litmyšl. SLABÉ STRÁNKY Vedení značených cyklistických tras splečně s mtrvu dpravu p silnicích II. a III. třídy bez segregace nemtrvé dpravy snížení atraktivity i bezpečnsti. PŘÍLEŽITOSTI Využití kridru nadreginální cyklistické trasy č. 181 a 182 Hradec Králvé Litmyšl Mravská Třebvá pr vedení navrhvané cykltrasy evrpskéh významu. Převedení cyklistických a turistických tras mim silnice s mtrvu dpravu zvýšení atraktivity a pdpra rzvje turistiky, zvýšení bezpečnsti účastníků. Využití méně zatížených silnic III. třídy, jejich převedení d sítě účelvých či místních kmunikací s preferencí pdmínek pr nemtru dpravu. RIZIKA Rizik střetů cyklistů s mtrvými vzidly - nedstatečná segregace cyklistické dpravy d mtrvéh prvzu. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

21 8. A) VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ENERGETIKA SILNÉ STRÁNKY Území ORP je v celém rzsahu elektrifikván. Systém zásbvání elektricku energií - 35 kv má dstatečná přensvu schpnst a splehlivst. Území ORP vykazuje vyský stupeň plynfikace zemním plynem. Stávající plynvdy mají dstatečnu i rezervní přepravní kapacitu a vyhvující rzmístění regulačních stanic. Na území ORP jsu vybudvány mderní digitální telekmunikační sítě. V řešeném území je vybudvaná síť pzemních stanic pr příjem televizníh a rzhlasvéh signálu. Využívání alternativních a bnvitelných zdrjů jak dplňkvéh zdrje energie FVE (Bhuňvice), VE (Janv), biplynvá stanice (Litmyšl, Vidlatá Seč, Němčice, Makv, Sebranice, Trstěnice). SLABÉ STRÁNKY Území ORP je při zajišťvání elektrickéh výknu závislé na trafstanicích TR 110/35 kv umístěných mim vlastní území ORP (Chceň, Česká Třebvá). V některých lkalitách je již džitý a přensvě nevyhvující rzvd zásbvání elektricku energií systémem NN. Dtčené bce: zejména Chmelík, Lubná, Příčí u Litmyšle, Desná, Dlní Újezd, Trstěnice, Litmyšl část Phdlí, Chtvice (část), Makv, Příluka, Janv části Mendryka, Gajer. PŘÍLEŽITOSTI Zajištění výhledvéh elektrickéh příknu území ORP je řešitelné mdernizací a dstavbu přensvé sustavy VVN. Dtčené bce: zejména Slupnice, Sedliště, Němčice, Litmyšl. Plynfikace dalších bcí a jejich částí - pdle jejich zájmu a pdle technick eknmických mžnstí. Dtčené bce: Chmelík, Makv, Nvá Ves u Jaršva, Řídký, Strakv, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkv. Využívání alternativních a bnvitelných zdrjů jak dplňkvéh zdrje energie (navržené biplynvé stanice: Újezdec, Cerekvice nad Lučnu, Bhuňvice, Dlní Újezd, Čistá). RIZIKA Zásbvací prblémy v ddávce elektrické energie, v případě časvéh dsuvání realizace transfrmvny TR 110/35 kv (u Němčic). Dtčená bec: Litmyšl. Útlum zájmu sptřebu zemníh plynu a plynfikaci dalších lkalit v suvislsti s rstucími cenami ddávky zemníh plynu. Zvyšvání sptřeby levnějších ale eklgicky méně vhdných fsilních paliv pr vytápění. Nekrdinvaný rzsah výstavby alternativních a bnvitelných zdrjů, který by měl rizikvé důsledky pr přensvu energeticku sustavu. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

22 8. B) VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A KANALIZACE SILNÉ STRÁNKY Využívání kvalitní pdzemní vdy s dstatečnu kapacitní rezervu pr vdárenské systémy zásbující území ORP i klní blasti. Vyské prcent byvatel připjených na vdvdy pr veřejnu ptřebu. Účinný vícestupňvý systém chrany zdrjvých blastí pitné vdy. Vlné kapacity ve zdrjích pitné vdy, využitelné k ddávkám vdy d susedních nedstatkvých území. Omezení emisí d pdzemních i pvrchvých vd z bdvých i plšných zdrjů znečištění. SLABÉ STRÁNKY Nízké prcent byvatel připjených na kanalizace pr veřejnu ptřebu. Puze 10 bcí má kanalizaci s kncvým napjením na ČOV: Cerekvice nad Lučnu, Janv, Litmyšl, Lubná, Mrašice, Němčice, Slupnice, Vidlatá Seč, Budislav, Příčí u Litmyšle. Dluhdbě vyské ztráty vdy ve vdvdech pr veřejnu ptřebu. Nedstatečná kanalizační síť a nutnst rzšíření ČOV u aglmerací s pčtem ekv. byvatel větším než Dtčené bce: Litmyšl (zejména části Lány, Nedšín) + připjení bcí Benátky a Čistá. Absence dvádění a likvidace dpadních vd v bcích s pčtem ekv. byvatel d Dtčené bce: zejména Slupnice, Trstěnice, Sebranice, Janv Strakv. Nedstatečné řešení dvádění srážkvých vd z intravilánů bcí. PŘÍLEŽITOSTI Zavádění nejlepších dstupných technlgií, zejména v blasti čištění dpadních vd. Využívání Operačníh prgramu Živtní prstředí a Prgramu rzvje venkva pr rzvj veřejné infrastruktury. Mžnsti průběžnéh čerpání finančních prstředků z khezníh fndu Evrpskéh splečenství. RIZIKA Nevyhvující stav v likvidaci splaškvých dpadních vd v řadě bcí je rizikvý vzhledem k významu a bhatství pdzemních vd. Dtčené bce: Řídký, Tržek, Suchá Lhta, Vlčkv, Nvá Sídla, Újezdec, Sedliště, Bhuňvice, Benátky, Jaršv, Makv, Hrní Újezd, Budislav, Strakv, Chtěnv, Chtvice, Chmelík, Osík, Hrky, Desná, Trstěnice, Čistá, Příluka, Sebranice. Ohržení vdárenských a kanalizačních systémů při krizvých klimatických situacích (pvdně, bdbí sucha). Nedstatek vlastních finančních prstředků na stavby technické infrastruktury, případné mezení mžnsti čerpání prstředků z fndů Evrpskéh splečenství. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

23 9. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY Stabilizvaná sídelní struktura i byvatelstv. Dbrá dstupnst Litmyšle - centra spádvéh bvdu pr velku část bcí na území ORP. Dbrá dstupnst dalších větších center sídlení v zázemí spádvéh bvdu Svitavy, Ústí nad Orlicí, Česká Třebvá, Vyské Mýt, Plička. Kntinuální prgresivní vývj pčetních stavů byvatel d r Vyský pdíl byvatel žijících v bci kde se nardili. Týká se zejména bcí: Makv, Příluka, Lubná, Nvá Ves u Jaršva, Hrní Újezd, Chtvice. Vyvážená věkvá skladba byvatel a relativně mladé byvatelstv v prvnání s krajem a ČR. Dbré demgrafické předpklady pr růst pčtu byvatel přirzenu měnu u bcí Sedliště, Chtvice, Čistá, Sebranice, Benátky, Němčice, Mrašice, Janv, Jaršv, Osík, Příčí u Litmyšle, Příluka, Suchá Lhta, Újezdec. Kncentrace vzdělanéh byvatelstva v centru správníh bvdu Litmyšli. Existence vyskéh šklství a velmi dbrá nabídka mžnstí studia na středních šklách v Litmyšli. SLABÉ STRÁNKY Velká rzdrbenst sídelní struktury v rámci území ORP a nízká hustta sídlení. Nízký pdíl byvatel žijících ve městě. Existence četných velmi malých a malých nevybavených sídel (Řídký, Vlčkv, Újezdec, Nvá Ves u Jaršva, Tržek, Chmelík, Suchá Lhta, Strakv, Hrky, Bhuňvice, Chtěnv, Chtvice, Příluka). Zvýšený phyb za prací a d škl časvé ztráty a náklady na cestvání. Výrazné zhršení situace na trhu práce v psledních dvu letech a vznik pčetné skupiny sb hledajících práci. Existence pčetné skupiny 12 bcí s nadprůměrně vysku míru registrvané nezaměstnansti (nad 10%). Vyhrcené prblémy s uplatněním na trhu práce (míra nezaměstnansti nad 15%) u některých velmi malých bcí (Nvá Ves u Jaršva, Suchá Lhta, Újezdec). Nadměrná kncentrace středníh šklství puze v jednm centru, v Litmyšli. Snížený kvalifikační ptenciál byvatel venkvskéh sídlení. PŘÍLEŽITOSTI Nvá výstavba různých frem bydlení pvede k zvýšení mžnstí vlby a výběru, k vyšší migrační přitažlivsti a k zvýšení demgrafické vitality. Zkvalitňvání pdmínek živta v technické infrastruktuře realizace dpravních záměrů, výstavba kanalizace s kncvu ČOV. Pdpra rzvje zaměstnansti získáváním nvých investrů d průmyslvé zóny v Litmyšli. Pdpra rzvje dalších center vybavensti ve správním území ORP. RIZIKA Úsprná patření a zpmalení tempa neb dluhdbé dlžení realizace záměrů města a bcí. Odkládání realizace nvé trasy R35, která pdváže rzvj řady bcí (viz Hspdářství) ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

24 10. BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY Celkvě nejmladší dmvní fnd (průměr 41,8 let) v rámci PK (průměr za kraj 44,7 let). Vyský prstrvý standard bytů (56,6m2/ byt), který je druhý nejvyšší v rámci PK a nadprůměrný prstrvý standard bytů (2,96 místnsti/ byt). Zvyšvání trvaléh využití nebydlenéh a puze rekreačně využívanéh dmvníh fndu v letech 2008 a Vysce nadprůměrný pdíl (74,8%) bytů v rdinných dmech, druhý nejvyšší pdíl v rámci PK. Vysce nadprůměrný pdíl vlastnickéh bydlení (73%), který je vůbec nejvyšší v rámci PK. Růst bytné atraktivity Litmyšle, větších bcí i malých bcí s rekreačním přírdním zázemím. SLABÉ STRÁNKY Nízká úrveň bytvé výstavby (dknčených bytů) v bcích: Bhuňvice, Chtěnv, Nvá Sídla, Nvá Ves u Jaršva, Příluka, Suchá Lhta, Tržek, Újezdec a Vlčkv. Pmalé temp zlepšvání technickéh standardu bydlení zejména výstavby kanalizace s kncvu ČOV. PŘÍLEŽITOSTI Realizace dpravních záměrů, zejména připravvaná rychlstní silnice R35, přestavba silničních přivaděčů d České Třebvé a Ústí nad Orlicí k ní, které pvedu k vytvření příznivých pdmínek pr dynamický rzvj a sučasně psílení vazeb v kperačním prstru Litmyšl České Třebvá Ústí nad Orlicí Realizace záměrů na plynfikaci a výstavbu kanalizačních sítí v bcích. Dtčené bce viz kapitla 6b) energetika. Zvýšení nabídky pracvníh uplatnění pr kvalifikvané pracvní síly, která zajistí růst atraktivity bvdu pr bydlení mladých lidí a pvede k nvé výstavbě. Zlepšvání pdmínek v základní vybavensti bcí, které umžní bydlení mladých rdin bez nutnsti denní vyjížďky za bslužnu vybavenstí. Pkles cen stavebních prací v důsledku celsvětvých prblémů na trhu práce. RIZIKA Pkračvání nejistt ve výběru varianty vedení R35, které mezí mžnsti rzvje bytné funkce v některých bcích zejména Sedliště, Bhuňvice, Litmyšl, Řídký, Tržek, Janv. Odklad neb zrušení záměru na výstavby nvé trasy R35, které vlivní rzvj bcí. Omezení dtačních prgramů na pdpru bydlení, které pvede k stagnaci bytvé výstavby (vč. ptřebnéh nájemníh bydlení) i k stagnaci zkvalitňvání vlastnickéh bydlení. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

25 11. REKREACE A CR SILNÉ STRÁNKY Velmi dbré pdmínky pr rzvj CR v Litmyšli centrum města vyhlášen MPR, zámek je zapsán v seznamu světvéh kulturníh dědictví UNESCO. Dbrá péče města Litmyšl památky a kulturně histrické pamětihdnsti. Dbrý standard i pestrá nabídka ubytvacích zařízení v Litmyšli. Dbrá nabídka dplňkvých služeb cestvníh ruchu, zejména ve městě Litmyšl. Tradice přádání mezinárdně významných akcí v Litmyšli (perní festival B. Smetany, mezinárdní huslvé kurzy). Existence reginálníh muzea v Litmyšli, muzea Jsefa Váchala (Prtmneum) grafika, spisvatele. Existence zajímavých a kvalitních příkladů realizací mderní architektury. Týká se bcí: Litmyšl. Dbré přírdní i civilizační pdmínky pr rzvj rekreace v některých bcích, zejména v Budislavi, Jaršvě a Janvě. Existence Infrmačních turistických center a kvalitní prezentace a prpagace atraktivit cestvníh ruchu v celém ORP. Vhdné terénní pdmínky pr turistiku a cyklturistiku. Prpjení turisticky atraktivních lkalit turistickými a cyklistickými trasami, s návaznstmi na histricky a kulturně bhaté měst Litmyšl. Zapjení Litmyšlska d trasy cyklbusu p Českmravském pmezí. SLABÉ STRÁNKY Celkvě průměrné pdmínky pr CR. Pdprůměrné pdmínky pr přírdní frmy cestvníh ruchu v důsledku intenzivně využívané zemědělské krajiny. Rzsáhlé téměř bezlesé blasti v centrální části území ORP. Dtčené bce: zejména Dlní Újezd, Osík, Mrašice, Benátky a další. Nízká nabídka a kvalita ubytvacích kapacit mim měst Litmyšl. Vedení značených cyklistických tras splečně s mtrvu dpravu p silnicích II. a III. třídy bez segregace nemtrvé dpravy snížení atraktivity i bezpečnsti. PŘÍLEŽITOSTI Rzvj agrturistiky, ryblvu a přírdně pznávací turistiky. Pdpra realizace výjimečných mderních staveb a vytvření prduktu městské turistiky s rientací na mderní architekturu. Vyšší frma zapjení bvdu d nadreginálních prduktů CR. Využití zemědělských letišť a letiště ve Vyském Mýtě pr rzvj rekreace a cestvníh ruchu. RIZIKA Realizace bchvatu Litmyšle rychlstní silnicí R35 snížení míry náhdné návštěvnsti Litmyšle. Ohržení lesů kalamitami. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

26 12. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY Výhdná plha Litmyšle a dalších sídelních center na rzvjvé se republikvéh významu OS 8. Dtčené bce: Litmyšl (krmě částí Nvá Ves u Litmyšle, Phdlí), Hrky, Cerekvice nad Lučnu, Řídký, Bhuňvice, Tržek, Sedliště, Strakv, Benátky, Janv. Dbrá dpravní dsažitelnst I. tranzitníh železničníh kridru (Česká Třebvá, Ústí nad Orlicí, Chceň). Velmi dbré půdní a klimatické pdmínky pr zemědělsku výrbu, existence prsperujících subjektů zemědělské výrby. Existence průmyslvé zóny Litmyšl jak základny pr rzvjvé aktivity. Růst energetické samstatnsti bcí vznik větrných (Janv), ftvltaických (Bhuňvice) a biplynvých elektráren (Litmyšl, Vidlatá Seč, Němčice, Makv). Rzvinutá základna maléh pdnikání s pružnější reakcí na změny eknmických pdmínek a pptávky. Ptenciál pracvních sil pr nvé aktivity, relativně mladé byvatelstv a vyský pdíl jeh prduktivní slžky. SLABÉ STRÁNKY V sučasnsti kmplikvaná silniční dstupnst území ORP - chybějící rychlstní kmunikace R35. Napjení území ORP na puze jedinu reginální kncvu železniční trať. Nízké hustty sídlení, existence četných velmi malých bcí, nízký pdíl byvatelstva žijícíh ve městě Litmyšl. Prblém nedstatečné kncentrace eknmických aktivit a efektivní dělby práce, vyvlané nárky na přesun substrátů (materiálů, výrbků a lidí). Nízká rzvinutst středníh a velkéh pdnikání. Vyská míra nezaměstnansti u řady bcí zejména: Čistá, Janv, Nvá Ves u Jaršva, Strakv, Suchá Lhta, Trstěnice, Újezdec, Chtvice, Příčí u Litmyšle, Řídký, Sebranice, Tržek. Nedstatečně rzvinutá průmyslvá základna a nízké zastupení výrby s vysku přidanu hdntu. Nízká zaměstnanst v průmyslu. Zánik některých tradičních výrbních aktivit zpracvatelské průmyslu. Slabá síla Litmyšle jak pracvníh centra. PŘÍLEŽITOSTI Realizace nvých dpravních staveb (R35, průplav D-O-L), které zvýší příliv investic a zlepší dstupnst většiny center sídlení. Ptenciálně mžné napjení rzvjvých výrbních plch na klejvu dpravu. Dtčené bce: zejména Cerekvice nad Lučnu, Řídký, Tržek, Litmyšl. Vyšší zapjení dbře dstupnéh veřejnéh vnitrstátníh a neveřejnéh mezinárdní letiště Vyské Mýt. Psilvání kperační vazeb sídelních center se vztahem k plánvané R35 s přesahem mim území ORP (zejména Litmyšl, Vyské Mýt, Česká Třebvá, Ústí nad Orlicí). Rzvj kulturních frem CR - využití ptenciálu Litmyšle pr rzvj kngresvé turistiky. RIZIKA Prtahvání přípravy a výstavby nvé trasy silnice R 35 způsbuje nejisttu a mezení mžnsti hspdářskéh rzvje reginu. Pkračvání v intenzivním hspdaření a klimatické změny - hržení dluhdbé stability zemědělské prdukce. Nadměrné využití průmyslvých plch pr aktivity s nízku ptřebu pracvních míst (př. ftvltaika). Celsvětvé eknmické prblémy, které mhu vést pětvně ke zhršení situace na trhu práce. Prces glbalizace eknmiky s mžnými důsledky vyšší míry nezdaru malých pdnikatelů. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

27 13. PŘÍLOHA K VYBRANÝM TÉMATŮM Scidemgrafické pdmínky Sídelní struktura Správní bvd bce s rzšířenu půsbnstí Litmyšl leží ve střední části PK. Na severu hraničí s Orlickústeckem, na výchdě s Česktřebvskem a Svitavskem, na jihu s Pličskem a na západě s Chrudimskem a Vyskmýtskem. Území Litmyšlska leží na hektarech a představuje 7,5 7,46 % rzlhy kraje. Ve 35 bcích, které tvří správní bvd, žil k celkem byvatel. Hustta zalidnění 79,4 79,3 sb/km² je výrazně pd krajským průměrem a zůstává stejná, jak v r i V sídle správníh bvdu - městě Litmyšl - které je zde jedinu bcí se statutem města, žije 38 37,9 % byvatel. Oprti r se pdíl městskéh byvatelstva mírně snížil 0,3 prcentníh bdu a prti rku 2012 další 0,1%. Zastupení městskéh byvatelstva je stále nejnižší mezi všemi správními bvdy v kraji. Sídelní struktura správníh bvdu vykazuje velku rzdrbenst a četnu existenci malých lkálních splečenství, které čast neumžňují vytvření ani zcela základní vybavensti. Rzdrbenst sídlení umcňuje ještě skutečnst, že i malé bce s méně než 500 byvateli (Příčí u Litmyšle, Nvá Sídla) se skládají z více čast prstrvě dtržených částí (sad). Celkvě se ORP skládá z 62 částí, z th přísluší 10 částí k městu Litmyšl. Ani zde nejsu části prstrvě integrvané a jejich přičlenění k městu má ryze praktický účel (velmi malá velikst sídla). V ORP jsu dnes, stejně jak v r a 2012, 4 bce, kde pčetní stavy nedsahují ani 100 sb. Nejpčetnější skupinu tvří bce se 100 až 299 byvateli, kterých je 13. Následuje kategrie s 300 až 599 byvateli, která zahrnuje 7 bcí. Tyt 3 kategrie bcí s méně než 600 byvateli tvří 68,6 % z celkvéh pčtu bcí a žije zde 20,4 20,2% byvatel. Dále je zde skupina 8 bcí, ve kterých žije 600 až 1199 byvatel. Z těcht bcí má puze Osík více jak 1000 byvatel. Puze 2 bce patří d kategrie s pčtem byvatel 1200 až 2499 byvatel, jsu t Dlní Újezd a Slupnice. Puze jedna bec, a t Litmyšl, má statut města a pčet byvatel převyšuje 10 tisíc. Vývj pčtu byvatel Průměrný index vývje pčtu byvatel v letech 2007 až 2013 ve správním bvdu je 101,4. Samtné měst Litmyšl měl v rce byvatel a v rce tedy přírůstek za sledvané bdbí 65 byvatel a index vývje byvatel 100,6. Celkvě se pčet byvatel v ORP d rku 2007 (26.284) d rku 2013 (26.729) zvýšil 445 sb. Z celkvéh pčtu 35 bcí měl 20 bcí, tj. 57,1 %, prgresivní vývj, přičemž nejvyšší přírůstek je v bcích Sebranice a Janv, kde se pčet byvatel zvýšil 100. Napak nejnižší přírůstek (puze 1 byvatele) je v bci Budislav. Ve zbývajících 15 bcích, tj. 42,9 %, byl vývj pčtu byvatel regresivní. Nejvýraznější pkles pčtu byvatel byl v Nvých Sídlech a Hrním Újezdě, snížil se shdně 17 sb. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

28 Graf vychází z tabulek B Územně technické pdmínky a bytvá výstavba slupec pčet byvatel k B Demgrafický typ ppulace slupec pčet byvatel k Migrační atraktivita bcí Migrační sald v rce 2013 byl u 14 bcí, tj. 40 %., kladné. Největší migrační prudy nezaznamenal centrum ORP. Graf vychází z tabulky B Demgrafický typ ppulace slupec sald migrace 2013 abs. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

29 K migračně nejvíce ztrátvým bcím nad -20 sb p přepčtu na 1000 byvatel patří bce Hrky, Nvá Sídla, Trstěnice, Vlčkv. Graf vychází z tabulky B Demgrafický typ ppulace slupec sald migrace 2013 na 1000 byvatel Přirzený přírůstek Průměrný abslutní přirzený přírůstek za celý správní bvd byl - 0,1 a z th byl záprný u 11 bcí, tj. 31,4 %. K nejvíce ztrátvým bcím patří dle abslutníh salda bec Slupnice (-14 sb). Vůbec nejvyšší úbytky přirzenu měnu v přepčtu na byvatele byly evidvány v malých bcích Budislav (- 20,8 sb/ byvatel) a Vlčkv (- 20,0 sb/ byvatel). Pzitivní vývj přirzenéh přírůstku v pčtu byvatel zaznamenal v r bcí, tj. 45,7 %. V abslutních hdntách zaznamenaly největší přírůstky bec Litmyšl (+ 10 sb). V statních případech šl puze malé přírůstky v pčtu 1 5 sb. V přepčtu na byvatele byl největší přírůstek v malé bci Suchá Lhta (+ 11,2 / byvatel. Ve zbývajících 8 bcích byl přirzený přírůstek nulvý. Jednal se především malé bce d 350 byvatel, ale byla mezi nimi i téměř tisícvá bec Lubná. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

30 Graf vychází z tabulky B Demgrafický typ ppulace slupec přirzený přírůstek 2013 abs. Graf vychází z tabulky B Demgrafický typ ppulace slupec přirzený přírůstek 2013 na 1000 byvatel Věkvá skladba V rámci PK i ČR je hdncení věkvé skladby ORP Litmyšl mírně příznivé. K byl průměrný věk ve správním bvdu 40,4, zatímc v Pardubickém kraji byl 40,8 a za celu ČR 41,3. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

31 Obyvatelstv ve věkvých skupinách 0 14 let a 65 a více let a index stáří v Pardubickém kraji v letech (stav k ), zdrj: Charakteristiky věkvéh slžení byvatelstva kresů Pardubickéh kraje v letech 1991 a 2012 (stav k ) zdrj: Průměrný věk v jedntlivých bcích ORP Litmyšl stav k graf vychází z tabulky B Demgrafický typ ppulace ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

32 Při phledu d minulsti byl průměrný věk v ORP Litmyšl mírně klísavý. Na knci r byl 39,2, na knci r byl 39,9, a na knci rku 2011 byl 39,7. Pdíl nejstarší slžky byvatel (65 a více let) byl v rce 2007 celkem 14,4 %, v rce 2009 t byl již 14,9 %, v rce 2011 byl 15,8 % a v rce 2013 je 16,4 %. Pdíl dětské slžky v rce 2007 byl 16,2 %, v rce 2009 byl 15,5 %, v rce 2011 byl 15,6 % a v rce 2013 je 15,6%. V samtné Litmyšli je index stáří 123,2. V ORP Litmyšle je v extrémních hdntách indexu stáří bec Tržek 336,4 a bec Řídký 240,0, cž dkládá nevyváženst krajních slžek. Nejvyšší průměrný věk ve správním bvdu je v bci Tržek, kde dsahuje 46,8 let. Napak nejnižší průměrný věk 37,8 let je v bci Sebranice, kde je také pzitivní ukazatel indexu stáří čítající 71,4. Vyský průměrný věk nad 40 let má celkem 18 bcí, tj. 51,4 %. Graf indexu stáří v jedntlivých bcí ORP Litmyšl (pčet sb ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0-14let) k Zdrj: - Aktuální údaje za všechny bce ČR Vzdělání byvatel Tabulky a grafy vycházejí z výsledků sčítání lidu, dmů a bytů v rce Dle níže uvedených tabulek a grafů vyplývá, že vzdělanst v ORP Litmyšl nijak nevybčuje z průměrných hdnt v celém Pardubickém kraji. Oprti krajským průměrům vybčuje ORP Litmyšl puze v brech se zemědělským zaměřením, cž je dán rzšířenu zemědělsku výrbu na území ORP. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

33 Tabulka dsaženéh vzdělání v Pardubickém kraji a v ORP Litmyšl zdrj: Nejvyšší uknčené vzdělání, bry vzdělání Obyvatelstv ve věku 15 a více let celkem v kraji Pardubickém Obyvatelstv ve věku 15 a více let celkem v ORP Litmyšl % v kraji Pardubickém % v ORP Litmyšl Obyvatelstv ve věku 15 a více let celkem ,00 100,00 bez vzdělání ,44 0,20 základní vč. neuknčenéh ,86 19,15 střední vč. vyučení (bez maturity) ,60 35,76 úplné střední (s maturitu) ,90 26,59 nástavbvé studium ,81 3,03 vyšší dbrné vzdělání ,41 1,75 vyskšklské ,91 9,70 nezjištěn ,07 3,82 Z th vyplývá, že v ORP Litmyšl připadá na jednh vyskšklsky vzdělanéh bčana 1,99 bčana se základním neb žádným vzděláním, pr kraj je tent pměr 1,85, cž ukazuje na nižší úrveň vzdělání v ORP. Obyvatelstv pdle phlaví a nejvyššíh uknčenéh vzdělání - Pardubický kraj zdrj Věk, rdinný stav, Obyvatelstv celkem v tm nejvyšší uknčené vzdělání abs. % muži ženy Obyvatelstv celkem , z celku byvatelstv ve věku 15 a více let pdle nejvyššíh uknčenéh vzdělání: [1] , bez vzdělání , základní vč. neuknčenéh , střední vč. vyučení (bez maturity) , úplné střední (s maturitu) , nástavbvé studium , vyšší dbrné vzdělání , vyskšklské , z th: bakalářské , magisterské , ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

34 Obyvatelstv pdle phlaví a nejvyššíh uknčenéh vzdělání za ORP Litmyšl zdrj Věk, rdinný stav, Obyvatelstv celkem v tm nejvyšší uknčené vzdělání abs. % muži ženy Obyvatelstv celkem , z celku byvatelstv ve věku 15 a více let pdle nejvyššíh uknčenéh vzdělání: , bez vzdělání 45 0, základní vč. neuknčenéh , střední vč. vyučení (bez maturity) , úplné střední (s maturitu) , nástavbvé studium 677 2, vyšší dbrné vzdělání 392 1, vyskšklské , z th: bakalářské 377 1, magisterské , ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

35 Řady 1 v prcentech za Pardubický kraj Řady 2 v prcentech za ORP Litmyšl zdrj Tab. 155 Obyvatelstv ve věku 15 a více let pdle věku, nejvyššíh uknčenéh vzdělání, brů vzdělání a pdle phlaví - Pardubický kraj ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

36 graf vychází z tabulky B Sciální typ ppulace slupec Pčet sb se základ. vzděláním/ 1 sbu s uknčeným vyskšklským vzděláním Nezaměstnanst Situace na trhu práce v minulých letech se výrazně měnila. Míra registrvané nezaměstnansti v rce 2007 byla 7,8%, v rce ,2%, v rce ,5%, v půlce rku 2014 průměrně za celý správní bvd byla míra registrvané nezaměstnansti stejná jak v rce 2011 tedy 9,5%. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

37 graf vychází z tabulky B Situace na trhu práce a rzvinutst pracvníh (pdnikatelskéh) prstředí slupec Míra registrvané nezaměstnansti k Nejvyšší míra nezaměstnansti 18,2 % byla v bci Nvá Ves u Jaršva, napak nejlepší situace byla v bci Sedliště, kde byla míra registrvané nezaměstnansti 4,1 %. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

38 Vyjížďka za prací Tab. 115 Vyjíždějící d zaměstnání a škl SO ORP Litmyšl zdrj: Zaměstnaní Žáci Vyjíždějící, dba cesty celkem muži ženy a studenti Vyjíždějící d zaměstnání a škl v tm: v rámci bce d jiné bce kresu d jinéh kresu kraje d jinéh kraje d zahraničí Vyjíždějící denně mim bec z th dba cesty: d 14 minut minut minut minut minut a více minut Zaměstnaní bez stáléh pracviště x Zaměstnaní a žáci s nezjištěným místem pracviště, škly v ČR Pčet byvatel, kteří musí denně vyjíždět za prací d jiných bcí, byl ve správním bvdu z tehdejšíh celkvéh pčtu byvatel, tedy 23% a dále žáci a studenti tedy dalších 11% z celkvéh pčtu byvatel. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

39 Řady1 Názvy bcí Řady2 Vyjíždějící z bce za prací Řady3 djíždějící d bce za prací zdrj tabulka B Situace na trhu práce a rzvinutst pracvníh (pdnikatelskéh) prstředí ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

40 zdrj B Situace na trhu práce a rzvinutst pracvníh (pdnikatelskéh) prstředí Z výše uvedených grafů vyplývá, že ve všech bcích v ORP převažuje vyjíždění za prací, výjimku tvří puze Litmyšl. Bydlení a vybavenst Bydlení V ORP byl v rce 2001 evidván celkem dmů, z th trvale bydlených a nebydlených, tj. 19% z celkvéh rzsahu dmvníh fndu. Nebydlenst tedy byla vyská, ale krespndvala s krajským průměrem. Převaha nebydlenéh dmvníh fndu se nalézala ve venkvském zázemí města ze 79%. Prt byla také velká část nebydlenéh dmvníh fndu využívána pr rekreaci (57 %). Průměrné stáří dmů byl 41,8 let. V rámci ORP PK se jedná nejnižší hdntu, krajský průměr je 44,7 let. Převahu zástavby tvří RD (92,8 %). ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

41 Tab. 117 Dmvní fnd v ORP Litmyšl zdrj z th Pčet sb Dmy Dmy celkem rdinné dmy bytvé dmy celkem z th v rdinných dmech Dmy celkem bydlené dmy z pčtu dmů vlastnictví: fyzická sba bec, stát bytvé družstv spluvlastnictví vlastníků bytů dmy s pčtem bytů: x x 12 a více 47 x x z pčtu dmů bdbí výstavby neb reknstrukce: 1919 a dříve z pčtu dmů materiál nsných zdí: kámen, cihly, tvárnice stěnvé panely z pčtu dmů pčet nadzemních pdlaží: a více 38 x x z pčtu dmů technické vybavení dmů: přípj na kanalizační síť vdvd plyn ústřední tpení průměrné stáří bydlených dmů 45,0 44,7 48,4 x x z pčtu bydlených dmů: ubytvací zařízení bez bytů 10 x x 306 x nebydlené dmy s byty x x z th: využívané k rekreaci x x přestavba dmu x x nezpůsbilé k bydlení x x nebydlená ubytvací zařízení bez bytů 3 x x x x pčet bytů v nebydlených dmech x x ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

42 Tab. 118 Bytvý fnd v ORP Litmyšl zdrj z th Pčet sb Byty Byty celkem v rdinných dmech v bytvých dmech celkem z th v rdinných dmech Byty celkem bydlené z th právní důvd užívání bytu: ve vlastním dmě v sbním vlastnictví nájemní družstevní z th v dmech s materiálem nsných zdí: z kamene, cihel, tvárnic ze stěnvých panelů nebydlené x x z th důvd nebydlensti: změna uživatele x x služí k rekreaci x x přestavba x x nezpůsbilé k bydlení x x V dmvním fndu se nalézal bytů, z th nebydlených. Pdíl nebydlených bytů byl nad průměrem kraje, stejně tak jak pdíl bytů služících k rekreaci (9,53 %). Na jeden byt připadal 2,22 sb. Je t velmi vyská hdnta (nejvyšší v rámci kraje), která krespnduje s nadprůměrným zastupením bytů v rdinných dmech. Zdrj tabulka B Územně technické pdmínky a bytvá výstavba ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

43 Nvá bytvá výstavba Jak jeden z atributů pr hdncení hspdářskéh pilíře byl zvlen pčet dknčených bytů v letech 2007 až Průměrně na jednu bec byl v těcht letech dknčen 10,8 bytů, přičemž největší pdíl má samtná Litmyšl se 147 dknčenými byty. Negativně se na průměrné hdntě pdílí 6 bcí, kde výstavba nvých bytů v uvedených letech vůbec neprběhla. Jednal se bce Chtěnv, Nvá Sídla, Suchá Lhta, Tržek, Újezdec a Vlčkv. Vybavenst bcí Šklská zařízení Škla je nejdůležitější vybavenstí bce půsbící na stabilitu byvatel a sciální sudržnst ve venkvském prstru. Mateřské škly - celkem je dnes evidván 22 mateřských škl, z th 3 v Litmyšli. Vybavenst mateřsku šklu má ptm ještě dalších 18 bcí. Základní škly ve správním území jsu evidvány základní škly v 14 bcích. Jedná se bce Cerekvice nad Lučnu, Dlní Újezd, Litmyšl (kde jsu 3 základní škly, 1 speciální základní škla a také 1 základní umělecká škla), Lubná, Mrašice, Slupnice a Trstěnice a ve zbývajících 7 bcích (Budislav, Čistá, Janv, Makv, Němčice, Osík a Vidlatá Seč) je základní škla puze s jedním stupněm. V Litmyšli je zastupen i střední a vyšší šklství (Gymnázium A. Jiráska, Sukrmá střední dbrná a jazykvá škla Trading Centre, s.r.., Litmyšl, Střední škla zahradnická a technická Litmyšl, Vyšší dbrná škla a střední pedaggická škla) a také vyské šklství Fakultu restaurvání Univerzity Pardubice. Pr mimšklní aktivity dětí služí v Litmyšli Dům dětí a mládeže a Základní umělecká škla. Zdravtnictví Dstupnst zdravtnických služeb je druhým významným faktrem vlivňujících vztah k lkalitě a sciální sudržnst. Velku výhdu správníh území je existence Litmyšlské nemcnice a.s., která pskytuje specializvanu zdravtní péci. Krmě Litmyšle se zdravtnická zařízení nacházejí v dalších 10 bcích jsu t Budislav, Cerekvice nad Lučnu, Čistá, Dlní Újezd, Lubná, Mrašice, Osík, Sebranice, Slupnice a Trstěnice. Sciální péče Vybavenst sciální infrastrukturu byla pužita pr hdncení živtních pdmínek, jak dílčí hdncení sudržnsti splečenství byvatel území. Dle údajů Českéh statistickéh úřadu je na území ORP celkem 12 zařízení pskytujících sciální služby, z nichž plvina je v samtné Litmyšli. Další zastupení sciálních služeb je v bci Dlní Újezd, kde je evidván 1 dům s pečvatelsku službu, v Chtvicích jsu 2 zařízení sciálních služeb, v Janvě, kde je dmv pr seniry, dále v Lubné, kde je dům s pečvatelsku službu a ve Slupnici, kde je dmv pr seniry. Krmě th půsbí v samtném městě něklik nestátních a neziskvých rganizací (Farní charita, Středisk ptravinvé pmci Naděje, Dům Naděje - pbčka Naděje.s., Amaltea.s. s rientací na rdinu péči a další) s širší než lkální územní půsbnstí. Zastřešujícím zařízením v Litmyšli je Centrum sciální pmci města Litmyšle, které prvzuje Dmv pr seniry, Dmv se zvláštním režimem pr sby trpící Alzheimervu nemcí a pskytuje terénní pečvatelsku službu a další služby. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

44 Pšta Jak další kritérium dílčíh hdncení sciálníh pilíře byla zvlena existence pšty. Dle údajů Českéh statistickéh úřadu se pšta nachází v 15 bcích z celéh správníh území. Rekreace a CR CR Litmyšlsk leží zčásti v rvinné krajině Lučenské tabule, částečně d reginu zasahuje také Svitavská pahrkatina. Krajina je převážně krajinu kulturní, přeměněnu člvěkem, intenzivně zemědělsky využitu s průměrnu esteticku hdntu. Přírdní a kulturní pdmínky pr CR lze hdntit jak průměrné. Pdle Ústavu územníh rzvje Brn (2001) má převaha území ptenciál základní neb mírně zvýšený (28 bcí a 71% území). Puze 12% území má velmi vyský ptenciál - týká se t Litmyšle a Budislavi, ptenciál dalších 17% území je hdncen jak vyský (celkem 5 bcí). V rce 2010 byla publikace Ptenciál cestvníh ruchu aktualizvána. [ Aktualizace se již nezaměřuje na jedntlivé bce, ale pracuje s většími prstrvými jedntkami, jimiž jsu správní bvdy bcí s rzšířenu půsbnstí. Celkvý hdncený ptenciál byl rzdělen d dvu plžek atraktivity cestvníh ruchu (hdnceným kritériem byly např. přírdní pzruhdnsti, histrické městské subry, zámky, vinařský věhlas) a plchy a linie vlivňující CR (hdnceným kritériem byly např. urbanizvaný prstr, průmyslvý a těžební prstr, areály dálniční dstupnsti, délka silnic I. třídy). V bdvém vyjádření byla ORP Litmyšl hdncena celkvým pčtem 525 bdů, přičemž 405 bdů připadá atraktivitám a zbytek plchám a liniím. Pr názrnst srvnání s statními správními bvdy přikládáme kartgram celkvéh hdncení ptenciálu v ČR z výše uvedené publikace s vyznačeným ORP Litmyšl: ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

45 Ubytvací zařízení jsu evidvána puze v 5 bcích z celéh správníh bvdu a jejich průměrný pčet k za celé území je 0,54. Největší část ubytvacích kapacit je samzřejmě kncentrvána v Litmyšli (13 zařízení), která pskytuje největší výběr ubytvání s nejvyšším standardem díky místním htelům. Další ubytvací zařízení jsu evidvána v bcích Budislav, Jaršv, Lubná a Příčí u Litmyšle. Nejvýznamnější histricku památku je zámecký areál v Litmyšli, který byl v rce 1999 zapsán d seznamu světvéh kulturníh dědictví UNESCO. Měst je prslulé jak rdiště českéh hudebníh skladatele Bedřicha Smetany, na jehž pčest je zde každrčně přádán perní festival. Turisty láká prhlídka téměř 500 metrů dluhéh litmyšlskéh náměstí s řadu renesančních i barkních dmů. S histrií je spjata i lkalita Růžvý paluček s výskytem zvláštníh druhu stepních růží v bci Újezdec. Růžvý paluček připmíná událsti dby pbělhrské. K rzvji turistiky přispívá rekreační středisk Budislav, v jehž susedství se nachází blast pískvcvých skalních útvarů Tulvcvy Maštale. Jedná se jedinělý subr skalních útvarů, hlubkých kaňnvitých údlí, skalních měst, jeskyní i samstatných skal pjmenvaných pdle th, c lidem připmínali (Klumbv vejce, Pancéřvá lď apd.). Celá blast je prtkána hustu sítí turistických stezek s vlastním značením, na kterých se lze bčerstvit z častých studánek. Pdle pvěsti se zde v dávných dbách ukrýval lupeživý rytíř Tulvec, d kteréh má útvar dvzen své jmén. Krásný výhled d klí nabízí Tulvcva rzhledna na Jaršvském kpci. Kmparativní výhdu je i existence vdních plch s tradicí ryblvu, neb prpjení turisticky atraktivních lkalit turistickými a cyklistickými trasami, s návaznstmi na histricky a kulturně bhaté měst Litmyšl např. naučná stezka na Černé Hře, naučná stezka Nedšínský háj. Řada bcí má i dbré pdmínky pr rzvj každdenní i rekreační cyklturistiky. Existují zde značené nadreginální a reginální cyklistické trasy, které prchází územím bcí Litmyšl, Strakv, Janv, Slupnice, Nvá Ves u Jaršva, Jaršv, Litmyšl, Hrní Újezd, Budislav, Sebranice, Osík, Dlní Újezd, Lubná, Újezdec, Příluka, Příčí u Litmyšle, Mrašice V širším prstru Svitavy Plička Prseč Nvé Hrady Litmyšl. Je prvzván cyklbus. Kultura a sprt Aktualizvané údaje za kulturní zařízení nejsu na úrvni bcí k dispzici. Pkud vycházíme ze statistiky z rku 2006, pak se v správním bvdu nalézá celkem 230 kulturních a sprtvních zařízení, přičemž průměrný pčet na jednu bec je 6,6. Největší zastupení je pět v Litmyšli, kde je evidván 66 zařízení. Ve všech statních bcích se pčet kulturních a sprtvních zařízení phybuje v rzmezí 1 až 13. Samtná Litmyšl má na svém území evidván 8 tělcvičen a 14 hřišť a stadinů. Měst dispnuje mderní městsku sprtvní halu u III. ZŠ, městským stadinem Černá Hra, zimním stadinem, dále tenisvu a squashvu halu, městským kupalištěm, sprtvním areálem v Líbánkách a nvým krytým bazénem. Sakrálních staveb je na území ORP evidván celkem 33, z th 9 v Litmyšli. 3 sakrální stavby jsu evidvány v Příčí u Litmyšle, p dvu v Němčicích a Slupnici, p jedné v dalších 17 bcích. Ve zbývajících 14 bcích se sakrální stavby nenacházejí. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

46 Hspdářské pdmínky Eknmická rientace a zaměstnanst ORP Litmyšl je převážně zemědělsku blastí s mál rzvinutu průmyslvu základnu. Hspdářský rzvj blasti je dluhdbě vlivňván rzdrbenu sídelní strukturu, nízku kncentrací byvatel d měst a nízku husttu byvatel (79,4 sb/km²). Jak jeden z hdncených atributů pr hspdářský rzvj byl zvlen sald cestvání d zaměstnání z údajů ze sčítání v rce Jedná se rzdíl denně djíždějících a vyjíždějících byvatel za prací d (z) bce přepčtený na 1000 byvatel. Nejlepší sald měl puze měst Litmyšl. Ve všech statních bcích byl sald záprné, tedy pčet vyjíždějících sb převýšil pčet djíždějících. Tab. 115 Vyjíždějící d zaměstnání a škl zdrj Vyjíždějící, dba cesty Zaměstnaní Žáci celkem muži ženy a studenti Vyjíždějící d zaměstnání a škl v tm: v rámci bce d jiné bce kresu d jinéh kresu kraje d jinéh kraje d zahraničí Vyjíždějící denně mim bec z th dba cesty: d 14 minut minut minut minut minut a více minut Zaměstnaní bez stáléh pracviště x Zaměstnaní a žáci s nezjištěným místem pracviště, škly v ČR V Pmůcce pr přizvatele územně analytických pdkladů dstupné na webvých stránkách MMR [ jsu vymezeny místní pracvištní systémy (LLS) jak území, která spádují z hlediska djížďky za prací k místním pracvištním centrům. V rámci těcht místních pracvištních systémů jsu vymezena funkční urbanizvaná území (FUA), kde existuje zvláště silná vazba byvatel na pracviště v místním centru. Hranice území LLS není zcela identická s hranicí ORP. Obce ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

47 v severním prstru vykazují větší pracvní vazbu na Ústí nad Orlicí a na Česku Třebvu a kraj západníh prstru ORP na Vyské Mýt viz [ ] Situace na trhu práce D rku 2007 byl vývj situace na trhu práce příznivý. V mezidbí pklesl pčet evidvaných uchazečů z na 842 sb a míra registrvané nezaměstnansti se snížila z 9,4% na 6,3%. Celsvětvá eknmická krize měla v následných letech negativní dpady i na trh práce v ORP Litmyšl, kde dšl k útlumu i zániku některých pdniků. Na knci rku 2009 byla v ORP již evidvaná 10,3% míra nezaměstnansti a pčet uchazečů práci (1340 sb) přesáhl hdntu z rku Údaje z listpadu 2010 z Úřadu práce Svitavy již ale hvřily výrazném zlepšení situace. Pčet uchazečů pklesl na 1084 a míra registrvané nezaměstnansti na 8,32. Dle údajů ČSÚ se v rce 2011 situace na trhu práce mírně zhršila k byl celkvý pčet uchazečů práci v ORP Litmyšl 1108 a míra registrvané nezaměstnansti vzrstla na průměrnu hdntu 9,5. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

48 Na kres Svitavy Měřicí jedntka Pracvní síla (MPSV) 2) sby Uchazeči zaměstnání 1) 2) sby dsažitelní ženy se zdravtním pstižením Míra registr. nezaměstnansti 1) 2) % 8,36 8,84 12,31 12,97 11,73 11,53. Pdíl nezaměstnaných sb (na byvatelstvu ve věku let) 1) % 6,05 6,26 9,19 9,50 8,36 8,64 9,29 Vlná pracvní místa 1) 2) Uchazeči na 1 vlné míst 1) 2) % 4,3 6,5 35,3 20,8 11,6 22,5 34,0 1) stav k ) přepčten na územní strukturu k graf vychází z tabulky B Situace na trhu práce a rzvinutst pracvníh (pdnikatelskéh) prstředí slupec Míra registrvané nezaměstnansti k ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace

49 Pdnikatelské prstředí K byl v ORP evidván pdnikatelských subjektů, tj. 94 subjektů více než k kdy byl v území evidván celkem 5720 pdnikatelských subjektů. Průměrně 166,1 subjektů na jednu bec. Největší míru se na průměrné hdntě samzřejmě pdílí samtná Litmyšl, kde byl na knci rku 2013 evidván 2623 pdnikatelských subjektů. V 8 bcích se pčet pdnikatelských subjektů phybval v rzmezí 100 až 200 a v statních 23 bcích nepřekrčil pčet 100 subjektů. Nejméně pdnikatelských subjektů (11) byl evidván v bcích Nvá Ves u Jaršva a Řídký. Tab. 1.8 Eknmické subjekty se sídlem na území bcí k zdrj Eknmické subjekty celkem fyzické sby živnstníci 1) pdle právní frmy z th zemědělští pdnikatelé právnické sby z th bchdní splečnsti zemědělství, lesnictví pdle vybraných dvětví CZ - NACE průmysl stavebnictví bchd (krmě mtr. vzidel) ORP Litmyšl v tm bce: Benátky Bhuňvice Budislav Cerekvice nad Lučnu Čistá Desná Dlní Újezd Hrky Hrní Újezd Chmelík Chtěnv Chtvice Janv Jaršv Litmyšl Lubná Makv Mrašice Němčice ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace