Analýza současné podoby kombinované formy studia na Katedře psychologie FF UP Olomouc

Transkript

1 Analýza současné podoby kombinované formy studia na Katedře psychologie FF UP Olomouc ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA VERZE 1 KATEDRA PSYCHOLOGIE FF UP OLOMOUC Olomouc, březen 2010 Tento projekt je spolufinancován Evropským 1 sociálním fondem a státním rozpočtem

2 Název studie: Zadavatel studie: Analýza současné podoby kombinované formy studia na Katedře psychologie FF UP Olomouc Univerzita Palackého Realizátor: Katedra psychologie FF UP Realizační tým: PhDr. Klára Bendová PhDr. Martin Dolejš, Ph.D. PhDr. Marek Kolařík, Ph.D. Doc. PhDr. Vladimír Řehan, PhDr. Martin Seitl PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil, CSc. Odborný garant: Doc. PhDr. Vladimír Řehan Počet stran: 161 Pro bibliografické citace: Bendová, K., Dolejš, M., Kolařík, M., Řehan, V., Seitl, M., Šucha, M., Vtípil, Z. (2010) Analýza současné podoby kombinované formy studia na Katedře psychologie FF UP Olomouc. Závěrečná zpráva. Olomouc: Univerzita Palackého Klára Bendová, Martin Dolejš, Marek Kolařík, Vladimír Řehan, Martin Seitl, Matúš Šucha, Zdeněk Vtípil: Univerzita Palackého, 2010 Tento projekt je spolufinancován Evropským 2 sociálním fondem a státním rozpočtem

3 1. ÚVOD VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU PRO STUDENTY 1. ROČNÍKU KOMBINOVANÉ FORMY VÝUKY NA KATEDŘE PSYCHOLOGIE FF UP OLOMOUC ANALÝZA INDIVIDUÁLNÍCH INTERVIEW S VYSOKOŠKOLSKÝMI PEDAGOGY KATEDRY PSYCHOLOGIE FF UP ANALÝZA ROZDÍLŮ PREZENČNÍHO A KOMBINOVANÉHO STUDIA PSYCHOLOGIE NA KATEDŘE PSYCHOLOGIE FF UP. PŘEHLEDOVÉ SROVNÁNÍ KATEGORIZACE A SOUHRNY Z OHNISKOVÝCH SKUPIN SE 2., 3. A 4. ROČNÍKEM KOMBINOVANÉHO STUDIA PSYCHOLOGIE ZPRÁVA O FUNKCÍCH SYSTÉMU UNIFOR ANALÝZA KONCEPCE EUROPSYCHOLOG NA KATEDŘE PSYCHOLOGIE, FF UP ROZLOŽENÍ TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ V LETECH SPOKOJENOST SE STUDIEM PSYCHOLOGIE V KOMBINOVANÉ FORMĚ NA FF UP OLOMOUC - ABSOLVENTI STUDIA ZÁVĚR ANALÝZY - SPOLEČNÉ OKRUHY Tento projekt je spolufinancován Evropským 3 sociálním fondem a státním rozpočtem

4 1. Úvod Cílem první klíčové aktivity projektu Inovace a rozvoj kombinované formy výuky psychologie bylo zmapovat stávající situaci ohledně výuky v kombinované formě studia psychologie na FF UP Olomouc. Byla provedena analýza stávajícího studijního plánu se zřetelem na specifika kombinované formy výuky. Podkladem pro tuto závěrečnou zprávu bylo celkem osm dílčích závěrečných zpráv konkrétně zpracování dotazníků pro 1. ročník studia psychologie, interview s pedagogy kombinované formy výuky, analýza srovnávající stávající podoby denní a kombinované formy studia, analýza fokusních skupin pro 2.,3. a 4. ročník kombinované formy výuky, analýza stávajícího systému pro e-learning LMS Unifor, analýza témat pro bakalářské a diplomové práce, analýza kompatibility stávající podoby studia s Boloňskou deklarací (projekt Europsycholog Diploma) a zpracované dotazníky pro absolventy kombinované formy výuky. Jednotlivá zjištění obsažená v těchto zprávách byla kategorizována a věcně příslušně přiřazena. Tímto způsobem bylo ustanoveno sedmnáct okruhů, kterých se závěry týkaly. Tato zpráva bude sloužit jako základní podklad pro modularizaci studia, dle systému 3+2+1, který byl přijat Boloňskou deklarací a bude sloužit jako podklad pro změnu akreditace studia pro kombinovanou a případně i denní formu studia. Hlavním cílem této modularizace je zvýšit kompatibilitu našeho studijního oboru, jeho přestupnost a kontakt s trhem práce. Tento projekt je spolufinancován Evropským 4 sociálním fondem a státním rozpočtem

5 2. Vyhodnocení dotazníku pro studenty 1. ročníku kombinované formy výuky na Katedře psychologie FF UP Olomouc Celkový počet dotazníků: 49 Věk: průměrný 28, 95 Současné zaměstnání: 8x student(ka) 2x státní zaměstnankyně, neuvedeno, personální manažerka, sociální pracovník(ce), učitel(ka) 1x správkyně sítě, nezisková organizace, administrativní pracovnice, vedoucí oddělení zprostředkování zaměstnání, obchodní zástupkyně, fyzioterapeutka, podnikatelka, masérka, psychologická služba v AČR, záchranářka ZZS, ekonomka, office manager, kontaktní pracovnice, mateřská dovolená, projektová manažerka pro fondy EU, laborantka-referentka, pečovatelka, krizové centrum+linka důvěry FOD, obchodnice s náhradními díly na traktory a polnohospodářské stroje, vychovatel ve výchovném ústavu, zdravotní bratr, prodejce v soukromé firmě, voják, vedoucí TK pro drogově závislé, nezaměstnaný, policista, důstojník štábu epidemiologie a hygieny veterinárního zabezpečení, farmaceut-výroba cytostatik, account manager 1) Pro kombinované studium psychologie jsem se rozhodl/a převážně z důvodu: (zvolte prosím jednu z nabízených možností) a) 23x Zvyšování kvalifikace b) 2x Hledání nového zaměstnání c) 3x Neuspěl/a jsem u přijímacího řízení na prezenční studium d) 10x Jsem v zaměstnání a na prezenční studium nemám prostor e) 8x Rizika ztráty zaměstnání f) 5x Protože mě psychologie baví g)z jiného důvodu (uveďte prosím jakého): 3x studium jiné VŠ, 1x chci se psychologií živit 30 Hlavní důvod volby kombinované formy studia psychologie chci se psych... Tento projekt je spolufinancován Evropským 5 sociálním fondem a státním rozpočtem

6 riziko ztráty zaměstnání se u žen objevilo 8x, zatímco u mužů ani jednou. U žen se také v několika případech objevilo více důvodů studia, muži instrukci dokázali dodržet. Naopak u mužů se v pěti případech objevilo protože mě psychologie baví, zatímco u žen ani jednou. 2) Po ukončení studia se chci věnovat převážně práci v oblasti: (zvolte prosím jednu z nabízených možností) a) 17x Poradenské psychologie b) 4x Pedagogické psychologie c) 11x Klinické psychologie d) 3x Psychologie práce a organizace e) 8x Psychologické práce u ozbrojených složek (armáda, policie ) f) Jiné (uveďte prosím jaké): 1x forenzní a penitenciární psychologie, zdravotnická a lékařská psychologie, prodej psychodiagnostických testů, psychoterapie, psychologická práce u ZZS, 20 Pracovní zaměření po ukončení studia převažují poradenská a klinická psychologie, výrazně je rovněž zastoupena psychologická práce u ozbrojených složek. Pedagogické psychologii se chtějí věnovat pouze 4 ženy (žádný muž), poměrně překvapující jsou pouze tři respondenti a respondentky, kteří se chtějí věnovat psychologii práce a organizace. Tento projekt je spolufinancován Evropským 6 sociálním fondem a státním rozpočtem

7 3) Během studia bych uvítal/a zaměření převážně na: (napište prosím, na kolik procent by měla být výuka zaměřena na níže uvedené oblasti): Teoretické x praktické zaměření výuky 48,20% 51,80% teoretic ká příprava praktic ká příprava a) Teoretickou přípravu (průměr 51,8%, rozptyl 10-80% ) Poradenská psychologie (průměr 29,4%, rozptyl 0-40%) Pedagogická psychologie (průměr 19,1%, rozptyl 0-30%) Klinická psychologie (průměr 26,3%, rozptyl 0-50%) Psychologie práce a organizace (průměr 17,5% rozptyl 0-50%) jiná (uveďte prosím jaká): vývojová psychologie, psychologie osobnosti, vztahová psychologie, neobjektivistická psychologie 18,50% 27,30% 3,70% T eoretic ká příprava 30,40% 20,10% Poradenská ps ychologie P edagogická ps ychologie K linická ps ychologie Psychologie práce a organizace os tatní Tento projekt je spolufinancován Evropským 7 sociálním fondem a státním rozpočtem

8 b) Praktickou přípravu (průměr 48,2%, rozptyl 20-90%) nácvik ve skupině (průměr 29,9%, rozptyl 0-60%) absolvování stáže na pracovišti mimo Katedru psychologie (38%, rozptyl 0-100%) workshopy se vzájemným sdílením zkušeností (25,8%, rozptyl 0-100%) jiná (uveďte prosím jaká): introspekce 0,90% P raktic ká příprava 27,60% 31,50% 40% Nácvik ve skupině stáž na odborném pracoviš ti mimo K atedru ps ychologie Workshopy se vzájemným sdílením zkušeností jiné 4) Výuka by měla probíhat formou (napište prosím, na kolik procent by měla být výuka prováděna níže uvedenou formou): a) Přednášek (průměr 29%, rozptyl 0-80%) b) Praktických cvičení (průměr 27,4%, rozptyl 0-45%) c) Workshopů se vzájemným sdílením zkušeností (průměr 18,25%, rozptyl 0-30%) d) Prostřednictvím e-learningu (průměr 19,9%, rozptyl 0-70%) e) Jinou (uveďte prosím jakou): samostudium 20,90% 1,45% Forma výuky 30% Přednášky P raktická cvičení 19,25% 28,40% Workshopy se vzájemným s dílením zkušeností E-learning os tatní Tento projekt je spolufinancován Evropským 8 sociálním fondem a státním rozpočtem

9 5) Pro ověřování znalostí bych uvítal/a formu: (zvolte prosím jednu z nabízených možností) a) 16x Ústního zkoušení b) 8x písemného vypracování referátu či zpracování odborného článku týkajícího se daného předmětu a jeho odevzdání zkoušející(mu) c) 4x vypracování referátu či zpracování odborného článku týkajícího se daného předmětu a jeho prezentace před ostatními d) 13x Písemného testu s uzavřenými odpověďmi (možnosti a,b,c ) e) 3x Písemného testu s otevřenými odpověďmi f) 1x Elektronickou g) Jinou (uveďte prosím jakou): 4x vícenásobná odpověď (2xa,b,2xc,2xd,e, 3xf) Jako nejvhodnější se pro zkoušení jeví ústní zkoušení a písemný test s uzavřenými odpověďmi, rovněž je výrazně zastoupeno písemné vypracování referátu či zpracování odborného článku a jeho odevzdání vyučujícímu. Překvapující je pouze jeden respondent, který chce využívat formu elektronického zkoušení (domnívám se, že to plyne z neznalosti možností této formy), rovněž vypracování písemného referátu zcela převažuje u žen (u mužů se neobjevilo ani v jediném případě) 6) Zde prosím napište cokoliv, co Vám připadá důležité a souvisí s kombinovanou formou výuky. - dostatek sebezkušenostních výcviků či cvičení formou bloků apod. - vstřícnost pedagogů - hůře se získávají informace o průběhu magisterského studia - možnost získání řízených kvalitních, řízených praxí ve specializovaných zařízeních - větší podpora magisterského kombinovaného studia, stejně jako má bakalářské kombinované studium. Kombinovanou formu jsme zvolila z toho důvodu, že z práce nemohu docházet na přednášky Tento projekt je spolufinancován Evropským 9 sociálním fondem a státním rozpočtem

10 kombinovaného studia. To, že je rozvrh totožný, a že nám bylo zmíněno, že je to pro nás velká nevýhoda, se nezúčastňovat těchto přednášek mě dost vyděsilo - abych vědomostně obstála proti kterémukoliv studentovi z prezenčního studia, ať nejsem ochuzená - výuka nejen v pátky a soboty - více sladit kombinované magisterské s kombinovaným bakalářským studiem. Je velmi problematické se účastnit přednášek a plnit všechny požadavky kladené na denní studenty - uvítala bych více volitelných předmětů a trochu větší zaměření na praktické dovednosti - u mnoha otázek v dotazníku nelze volit jednu možnost a musí jít o kombinaci více možností Závěr: Studentky jako nejčastější důvod studia psychologie v kombinované formě uváděly riziko ztráty zaměstnání, které se objevilo celkově 8x, zatímco u mužů ani jednou. U studentek se také v několika případech objevilo více důvodů studia, muži instrukci dokázali dodržet. Naopak u mužů se v pěti případech objevilo protože mě psychologie baví, zatímco u žen ani jednou. Po ukončení studia se většina studentů a studentek chce věnovat poradenské a klinické psychologii, výrazně je rovněž zastoupena psychologická práce u ozbrojených složek. Pedagogické psychologii se chtějí věnovat pouze 4 ženy (žádný muž), poměrně překvapující jsou pouze tři studenti a studentky, kteří se po ukončení studia chtějí věnovat psychologii práce a organizace. Ideální navrhované rozložení výuky mezi teoretickou a praktickou část studia je podle odpovědí studentů a studentek téměř totožné. Výuka by měla probíhat nejvíce formou přednášek a praktických cvičení, o něco méně studentů by upřednostnilo workshopy a výuku formou e-learningu. U e-learningu je v odpovědích patrn, společně s přednáškami, největší rozptyl. Ten je pravděpodobně dán zkušeností s tímto způsobem práce (vyšší podíl výuky formou e-learningu u studentů a studentek, kteří s touto formou práce již mají praktickou zkušenost ). Jako nejvhodnější forma ověřování znalostí se studentům a studentkám jeví ústní zkoušení a písemný test s uzavřenými odpověďmi, rovněž je výrazně zastoupeno písemné vypracování referátu či zpracování odborného článku a jeho odevzdání vyučujícímu. Překvapující je pouze jeden respondent, který chce využívat formu elektronického zkoušení (domnívám se, že to plyne z neznalosti možností této formy), rovněž vypracování písemného referátu zcela převažuje u žen (u mužů se neobjevilo ani v jediném případě. Tento projekt je spolufinancován Evropským 10 sociálním fondem a státním rozpočtem

11 3. Analýza individuálních interview s vysokoškolskými pedagogy Katedry psychologie FF UP Úvod Během měsíců listopad a prosinec 2009 provedli členové realizačního týmu projektu Inovace a rozvoj kombinované formy výuky psychologie individuální interview s pedagogy kombinované formy studia. Interview se soustředila na tato témata: a) organizační zabezpečení kombinovaného studia (práce s Uniforem, pomoc asistenta atd.); b) výuka v kombinované formě studia (požadavky a změny ve stávající formě studia atd.); c) studijní opory (využívání a příprava studijních opor atd.). Přesnou strukturu interview, jednotlivé tematické okruhy a otázky, lze najít v příloze číslo 1 tohoto dokumentu. Interview většinou netrvalo déle než 30 minut, probíhalo individuálně (člen realizačního týmu a pedagog) a pedagogové byli dopředu seznámeni s cíly a tématy. Členové projektového týmu oslovili celkem 30 vysokoškolských pedagogů, kteří se spoluúčastní na výuce studentů kombinované formy studia psychologie na Katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Podle dosažených akademických hodností byla základní skupina pedagogů složena takto: a) Mgr. 4 pedagogové (13,33%), b) PhDr./Ph.D. 19 pedagogů (63,33%); c) doc. 6 pedagogů (20,00%); d) prof. 1 pedagog (3,33%). Týmu se podařilo získat souhlas a provést interview s 18 pedagogy, což je 60% ze všech. Podíváme-li se na složení výběrového souboru podle akademických hodností, zjistíme, že je podobný základnímu souboru (a) Mgr. 2 pedagogové (11,11%), b) PhDr./Ph.D. 11 pedagogů (55,55%); c) doc. 4 pedagogové (22,22%); d) prof. 1 pedagog (5,55%). Výběrový soubor byl tvořen ze dvou třetin muži (12) a z jedné třetiny ženami (6). Počet studentů (17 odpovědí) - Pedagogové byli dotazováni, zda jim vyhovuje dosavadní počet studentů v jednotlivých ročnících kombinovaného studia, ve kterých realizují svou výuku. - Většina pedagogů (58,82%) se domnívá, že se kombinované formy studia účastní více studentů, než by bylo vhodné a z tohoto důvodu by mělo dojít ke snížení jejich počtu. Uvádíme příklad jedné takové výpovědi: Opět rozumím strategii UP, kdy je výhodnější větší počet studentů, nicméně bych osobně zmenšil velikost skupiny dálkových studentů. - Menší část (41,18%) uvedla, že počet studentů při jejich výuce jim nevadí a dokonce i vyhovuje ( Mám celé skupiny. Přijatelných je 50 lidí pro tento typ výuky nebo Počet studentů se mě jeví v mém předmětu jako vhodný ). - Ani jeden z dotazovaných pedagogů se nevyjádřil v tom smyslu, že by počet studentů kombinovaného studia v jednotlivých ročnících navýšil. - Obecně můžeme říci, že ti pedagogové (ne všichni), kteří vyučují základní obecné disciplíny (Sociální psychologie, Statistika atd.) jsou s počtem spokojeni. Na druhou Tento projekt je spolufinancován Evropským 11 sociálním fondem a státním rozpočtem

12 stranu pedagogové, kteří učí interakčně zaměřené předměty (Manželské poradenství, Psychoterapii atd.), by byli raději pro méně studentů během výuky. Práce s Uniforem (16 odpovědí) - Jedním z témat interview byl dotaz na práci s Uniforem, který slouží jako elektronická podpora kombinované formy výuky studia psychologie. Unifor nabízí několik funkcí: individuální evidenci průběhu studia studenta, určité formy e-learningu, některé formy datové komunikace a další základní funkce. - 60,00% pedagogů odpovědělo, že jim práce s Uniforem vyhovuje. Přičemž někteří dodávají, že potřebovali nebo potřebují určitou dobu na zácvik s tímto systémem ( Lepší než STAG, zatím se v tom učím pracovat, ale celkem to jde. nebo Zvykla jsem si na to a už mi to vyhovuje. Píšou mi tam i různé organizační věci.). - 20% pedagogů systém Unifor nepoužívá z několika důvodů. Jedním z nich je neznalost programu ( S Uniforem nepracuji, jsem se studenty v kontaktu přes . Ale mohla bych na Unifor přestoupit, kdyby mě někdo zaučil. ) nebo jeho neúplná funkčnost a flexibilita ( Problém vidím v zapisování praxí; jinak mi připadá neužitečný, časově náročný, sám v tom programu nepracuji. ). - 20% pedagogů tento program využívá, ale má k němu kritické výhrady. Příkladem mohou být tyto výpovědi: Chtělo by to nějakého čističe na neaktuální věci - ať to nehlídají jen vyučující - je to tam, dokud to neodmaže vyučující. nebo Unifor by se měl hlavně zpřehlednit a zjednodušit. Mám dále špatnou zkušenost ohledně posílání a přijímání zpráv. - Největší starosti s tím má vedoucí kombinovaného studia, která vypověděla, že: Řada lektorů nechce pracovat s Uniforem, nebo nereagují ani na maily, neaktualizují věci v Uniforu, studenty to pak mate. Bez výjimek komunikace přes Unifor student x vyučující. Bude pak vše jasné a ne aby člověk musel buď mailovat, nebo volat, nebo snad hledat informace na nějakých dveřích ve škole.. - Nově nastupující pedagogové nemají možnost získat základní informace respektive školení o systému Unifor a veškeré činnosti související s tímto programem se musí učit za pochodu. Proto se v interview objevil požadavek proškolit v Uniforu ( Možná v Uniforu ). Technické vybavení učeben a využívání hardwaru, softwaru (10 odpovědí) - Realizační tým se též dotazoval na spokojenost s hardwarovým a softwarovým vybavením přednáškových místností, ve kterých probíhá výuka studentů kombinovaného studia. - Méně než polovina dotazovaných (40,00%) nevyužívá technické prostředky během své výuky. Většinou jde o interakčně zaměřené předměty nebo nedostatek výukového času ( Techniku zatím nepoužívám. Je málo času a moc učiva. ). Tento projekt je spolufinancován Evropským 12 sociálním fondem a státním rozpočtem

13 - Také 40,00% pedagogů je s vybavením učeben nespokojeno, přičemž pro inspiraci uvádíme dvě zajímavé výpovědi: Modernizace učeben by byla potřebná, je tam i špína. Všude by měly být dataprojektory. Dala bych pryč všechny ty staré bedny a všude byl měl být pevný počítač. Ty notebooky nejsou vhodné. a Hlavně zajistit plně funkční dataprojektory v učebnách, popř. dostupnost mobilních diaprojektorů. ). - Jen dvě z deseti odpovědí na toto téma byly pozitivně laděny, přičemž šlo o výpovědi interních pedagogů katedry, kteří mají větší možnost ovlivnit hardware a software v učebnách ( Laboratoř jsem si vybavila. Mám Statistiku a Excel. To mi stačí. Ostatní nepoužívám. ). Potřeba asistenta (15 odpovědí) - V tématech interview se objevila otázka na potřebu asistenta, který by pomáhal danému pedagogovi s technickými a odbornými stránkami jeho výuky. - Více než polovina dotazovaných (53,33%) by uvítala pomoc asistenta v rámci jejich výuky. Oslovení pedagogové se velkou měrou shodují v tom, k čemu by přiděleného asistenta využívali. Jeho kompetence by byly v oblasti oprav seminárních prací, úkolů a v technickém zabezpečení výuky daného předmětu (hlídání termínů, ukládání úkolů a dalších informací v Uniforu atd.). Příklad dvou výpovědí: Nikdo mi aktuálně nepomáhá, ale někoho bych uvítala na kontrolu úkolů případně cvičení. a Ale na druhou stranu bych potřeboval ještě člověka, protože to se při tom souhrnu denní výuky, kterých teď mám u deňáků sedm předmětů, to už bych nezvládal; no, přemýšlím koho; já zároveň nemohu doktoranda vést, potřeboval bych nějakýho doktoranda, který by chtěl se mnou spolupracovat.. - Jen 40,00% pedagogů se domnívá, že není potřeba mít asistenta a dokonce jen jeden pedagog uvádí, že má již svého asistenta, který za něj činní základní technické činnosti ( Pomáhá mi. Vyhodnocuje splnění úkolů, dělá jím zpětnou vazbu a informuje mě. Zatím je to úplně dostačující. ). Výuka v obecné rovině (18 odpovědí) - Moderátoři interview se pedagogů dotazovali na názory vztahující se k výuce a to v obecné rovině. - Patnáct dotazovaných mělo připomínky ke stávající podobě výuky kombinované formy studia psychologie na Katedře psychologie FF UP. Většina připomínek se týkala časové dotace na předmět ( Třeba Personální řízení mají jen jednou. Aby to pro ně bylo dobré, měli by to mít 3x. Méně hodin, ale častěji. a Počet hodin samozřejmě málo, má to nahradit samostudium, ale nedělám si iluze, že to vždycky dělají. Tedy zlepšit hlavně kontrolu toho samostudia - jestli si třeba přečetli, co mají, průběžně ověřovat znalosti a Mě rozsah výuky pro kombinované studium vyhovuje, ale pro ně to musí být náročné za dva půl dny (8h) pojmout celou statistiku. Nerada bych učila víc, už teď je toho hodně. Pokud nějakou změnu tak spíše častěji po Tento projekt je spolufinancován Evropským 13 sociálním fondem a státním rozpočtem

14 menších částech. a ještě jeden Osobně bych hodinovou dotaci rozhodně navýšil. Rozumím tomu, že doba přítomnosti ve výuce nebude nikdy u denních a dálkových studentů ekvivalentní, nicméně 8 vyučovacích hodin na celý předmět neurofyziologie je opravdu málo i na základ a problematické oblasti. ). Objevily se negativní názory na úvodní tutoriál, na odlišné studijní podmínky prezenčního a kombinovaného studia a v neposlední řadě na označení předmětů ( Třeba název předmětu Psychologie osobnosti 1, 2. Co to přesně znamená? Buď je to 1 nebo 2. I studenti pak chodí a ptají se, jestli to budou mít nějak rozdělené. Nevím, co jím říct, když sám nevím, proč to tak je. Lektoři by měli více participovat ve všech etapách organizace - příprava, realizace a zkoušení. ). - Jen tři dotazovaní jsou s obecným nastavením výuky spokojeni a hodnotí to takto: Statistické hodnocení výzkumu - celkově dobře nastaveno, hodinová dotace, frekvence OK, spokojena.. - Obecně můžeme říct, že časová dotace na jednotlivé předměty při pohledu na časovou dotaci v prezenčním studiu, je podle názorů pedagogů distanční formy většinou nedostačující a jde většinou o jednoduché seznámení s disciplínou respektive předmětem ( Rozumím tomu, že doba přítomnosti ve výuce nebude nikdy u denních a dálkových studentů ekvivalentní, nicméně 8 vyučovacích hodin na celý předmět neurofyziologie je opravdu málo i na základ a problematické oblasti. ). Výuka v praktické rovině (16 odpovědí) - V souvislosti s předcházející otázkou byli pedagogové dotazovaní na názory týkající se výuky z praktického hlediska co jim (ne)vyhovuje na stávající podobě výuky v kombinované formě studia. - Ze šestnácti odpovědí jen tři pedagogové (18,75%) byli spokojeni s nastavením vlastních předmětů a výuky ( Já mám všechny předměty zařazené tak, jak si to představuji. Je to už upravené a doufám, že je to finální podoba. ). - Více než 80% dotazovaných vyjádřilo vždy alespoň jednu připomínku, která se týká různých oblastí výuky ve sledované formě. - Pro přehlednost uvádíme heslovitě připomínky (v závorkách počet pedagogů): o Doplnit předmět (3) Větší pestrost nabídky volitelných předmětů ale na to, aby těch předmětů bylo více, tak by bylo potřeba to dobře zaplatit. o Jasnost a přehlednost výuky (2) Aby pak už následná přednáška byla jen přednáška látky a neprobíraly se tam půl hodiny a déle ty organizační věci; někdy se stává, že vyučující, aby lidi dostal na přednášku, tak na tutoriálu info mlží s tím, že se to dozví na přednášce myslím, že by lidi měl nalákat svou kvalitou přednášky a ne nějakým taktizováním.. o Časová dotace (3) samozřejmě, že oni by to potřebovali, protože je to takový rychlokurs někdy, protože máš na některý předmět osm hodin, tak že Tento projekt je spolufinancován Evropským 14 sociálním fondem a státním rozpočtem

15 jsou jako dvě přednášky za semestr, plus ten tutoriál vstupní a plus e-learning, ale na některé předměty máš jenom čtyři hodiny, třeba na tu Kvalitativu, a to je prostě, to je jenom tak říct jim, co si mají přečíst; pro ně, pro kvalitu studia by bylo lepší, kdyby toho měli víc a nebo víc těch úkolů.... o Rozvrh (3) některým pedagogům nevyhovuje zařazení předmětu v určitém bloku nebo ročníku U Ergonomie je problematické, že je v rámci kombinovaného studia zařazena už v bc. stupni.. o Studijní opory (2), Zakončení předmětu (1) a Praxe studentů (1) Zpětná vazba od studentů (9 odpovědí) - K tomuto tématu se vyjádřila polovina dotazovaných, přičemž sedm pedagogů vnímá zpětnou vazbu od studentů jako dostatečnou. Pro získání zpětné vazby využívají e- mailových schránek nebo Uniforu ( Píšou mi přes Unifor. Ale hodně za mnou chodí, když potřebují pomoct nebo poradit s diplomkou. a Je to dostačující. Chodí za mnou v pátek a využívají korespondenci. ). - Jen dva pedagogové nejsou se zpětnou vazbou od studentů spokojeni a prezentují to těmito názory: Nedostává, ale chtěl by ji. Dělat evaluaci! a Skutečností je, že zpětná vazba od distančních studentů je mizivá, snad sem tam někdo, kdo má zájem psát bakalářskou, potažmo diplomovou práci v oboru.. - S tímto tématem stojí za zamyšlenou, jestli by se evaluace výuky realizovaná Českou asociací studentů psychologie neměla rozšířit i na kombinovanou formu výuky studia jednooborové psychologie. Dostupné studijní opory (16 odpovědí) - Předmětem zájmu byly i studijní opory k jednotlivým předmětům, které pedagogicky zajišťují námi oslovení pedagogové. Ti se často vyjadřovali k vlastním oporám nebo k veřejně dostupným odborným publikacím. - U osmi dotazovaných (50,00%) bylo zjištěno, že k danému předmětu nejsou oficiálně vydaná skripta. Čtyři z výše uvedených pedagogů potvrdili přípravu skript pro předmět, který vyučují. - Z výpovědí dotazovaných vyplývá, že absenci skript nahrazují jinou dostupnou literaturou. Ve většině případů jde o odborné publikace vydávané oficiální cestou prostřednictvím vydavatelů. Zajímavý postřeh jednoho z dotazovaných pedagogů: Opory - buď se jim kupují učebnice, pokud je k tomu předmětu učebnice, tak se koupí učebnice, a potom jim posílám vlastně prezentace pro deňáky, který nestihnu odpřednášet ani náhodou, ale posílám powerpointové prezentace, a občas když najdu nějakej materiál, tak jim to tam jako zavěsím, ale nemám skripta, plánuji skripta ale není čas; příprava nových opor - bylo by to fajn, ale zase je to časově náročný a nechci to dělat sám; ale bylo by určitě dobrý nějaký videotutoriály a nějaký e- Tento projekt je spolufinancován Evropským 15 sociálním fondem a státním rozpočtem

16 learningový skripta, na druhou stránku to trošku vím, že to naráží také na můj čas, kterej jsem schopnej tomu věnovat.. - V polovině případů jsou pro studenty kombinované formy studia dostupná skripta k vyučovaným předmětům ( Všechno jsou poměrně nový skripta, rok 2007, jsou už zpracovány pro kombinované studium, maj to i v elektronické podobě, já už bych na tom nic moc neměnil ). - Pedagogové uváděli dva základní způsoby šíření výukových materiálů (skripta, knižní publikace, odborné články atd.) pomocí Uniforu v datové podobě a prostřednictvím tištěných knih z knihkupectví. Často jsou tyto dvě cesty distribuce využívány společně ( Ve formě tištěných skript a v elektronické podobě ). Nové studijní opory a školení - Někteří dotazování plánují přípravu nových studijních opor, mezi něž patří hlavně tvorba skript, powerpointových prezentací, ale mají též zájem poznat nové multimediální opory, za předpokladu proškolení ( Chtěl bych se naučit i multimediální opory, aby mě to někdo naučil. Zajímají mě nové postupy. ). - Nejčastěji se objevoval zájem ze strany pedagogů o MS Powerpoint, Moodle, Secondlife a WizIQ ( Asi powerpointové prezentace, udělám si je sama, ale potřebovala bych nějaké školení pro MS PwP Také mě zaujal Moodle a SecondLife. ) - Z celkového počtu jedenácti odpovědí by se školení zúčastnilo sedm pedagogů, ale záleží na časové náročnosti a termínu pořádání informačního školení. - V několika případech se objevil názor (3), že opory by mohl vytvářet asistent nebo kolega k tomu určen a vyučující by se jen naučil zacházet s danou oporou při výuce ( Aby mi podporu někdo připravil a ukázal mi, jak se to používá. ) a dokonce se tu objevil přesný postup: o 1/ Vybraný kolega, který bude opory zpracovávat, si prostuduje podklady (skripta); o 2/ navrhne typ opory a její provedeni; o 3/ tento návrh s Tebou zkonzultuje; o 4/ následně připraví opory; o 5/ přichystané opory Ti předá ke kontrole; o 6/ následně zapracuje případně připomínky; o 7/ proplatit čas strávený na tom. - Druhá část pedagogů je spokojena se stávající situací. Neplánuje přípravu nových studijních opor, využití multimediálních výukových programů, a proto ani nemají zájem zúčastnit se školení v těchto programech. Jiné (9 odpovědí) Tento projekt je spolufinancován Evropským 16 sociálním fondem a státním rozpočtem

17 - Moderátor během interview umožnil dotazovému pedagogovi, aby se případně vyjádřil se i k dalším, nestanoveným tématům, která jsou pro pedagoga důležitá. - Celkem polovina dotazovaných této možnosti využila a své připomínky a názory směřovali do následujících oblastí (v závorkách počet akademiků): o Celková kvalita kombinovaného studia (2) Je to úplně jiný výukový proces. Nároky jsou na ně minimální, ale výstupy mají stejné jako prezenční studenti. Je to na úkor kvality. Odráží se to všude, při zkoušení umí minimum, má to velké nedostatky. Literatura u nich vůbec nefunguje. U velké části z nich se projevuje alibismus, vymlouvají se na nejrůznější věci, vždy něco mají. o Dvojí metr (3) Platba za semestr by měla být povinná pro všechny. Jedině výjimku, když dodá student nějaké potvrzení od instituce nějaké - např. že je pod životní minimem teď neplatí jakýkoliv chytrák, je to nespravedlivé a otravuje ostatní buď dotazy, či požadavky aby získal info co mu není přístupné, materiály co nedostal, termíny, skripta apod. a ještě jeden Druhá věc, jsou lidi, kteří si to neplatěj, maj to jako v rámci celoživotního studia, vlastně našli tu skulinku v zákoně, že si to nemusej platit a ty pak tu podporu Uniforu nemaj, a tam mě štve, že já jim to musím dablovaně všechno posílat nějakým em, nebo že vlastně tu podporu jim poskytnout půlka si to platí a půlka si to neplatí, ale v podstatě, aby ten předmět zvládli, tak jim ty informace podat musíš všem, tak že v tohle je takovej chaos, že to ICV nám říkalo, vypisujte jim méně termínů, nevypisujte jim předtermíny, nedávejte jim tu podporu e-learningovou, ale když já po nich ke zkoušce chci splnit úkoly plus test, tak to musí splnit všichni, tam mi nevyhovuje, že se děli na ty dvě podskupiny.. o Zvýšení nároků u přijímacích řízení, spokojenost s prací koordinátora kombinované formy studia a doplnění nabídky předmětů. Na konci této analýzy uvádíme několik výpovědí, které stojí za přečtení a zamyšlení. Jde o výpovědi pedagogů vyučujících studenty kombinované formy studia a jejich vnímání této formy. - Dovolím si jedno nepěkné, leč přiléhavé označení a konstatování: tyto rychlokvašky nejsou co do objemu nabitých vědomostí a průniku do psychologie až na výjimky srovnatelné s většinou studentů prezenčního studia.. - Nadstandard, který chtějí studenti distančního programu za své peníze, je zjednodušení, rychlost a pohodlnost učení. A tak studenti platí a středisko distančního vzdělávání zadává úkoly vysokoškolským učitelům, co mají dělat.. - Nejsem přesvědčena, že vytváření tzv. distanční podoby studijních textů z psychologie je tou správnou cestou. Psychologie jako seriózní věda se nedá vměstnat do interaktivního textu plného zajímavých schémat, přehledů, příkladů a kontrolních Tento projekt je spolufinancován Evropským 17 sociálním fondem a státním rozpočtem

18 otázek. Dovedu si představit takový text z oblasti přírodních věd: vzorec, vysvětlení, zácvičný příklad, kontrolní příklady. Jak ale přetavit dlouhé, komplikované a nejednoznačné výkladové pasáže například z obecné, vývojové či klinické psychologie?. - Je to pravděpodobně osobní neláska k formulářům, nicméně jako zatěžující pro sebe vidím formální papírování, kdy na konci semestru mám vyplňovat formulář, kde si vyplňuji od vyučovaného ročníku až po název předmětu vše a počítám si sám i odučené hodiny a odměnu. Je to patrně luxus, ale v této věci bych rozhodně ocenil, kdyby organizační pracovník, který má přehled kdo co a kolik odučil předpřipravil formuláře, abych je mohl jen podepsat. - Osobně bych hodinovou dotaci rozhodně navýšil. Rozumím tomu, že doba přítomnosti ve výuce nebude nikdy u denních a dálkových studentů ekvivalentní, nicméně 8 vyučovacích hodin na celý předmět neurofyziologie je opravdu málo i na základ a problematické oblasti. Navíc rozdíly mezi studenty dálkového studia jsou větší (navzájem i v porovnání s denními studenty): někteří měli biologii naposledy ve formě přírodopisu na ZŠ a někteří měli biologii před X lety na střední škole a někteří ji studovali na VŠ. Závěr analýzy Na konci roku 2009 byla realizována, v rámci analýzy kombinovaného studia, individuální interview s pedagogy, kteří v této formě studia vyučují. Z celkového počtu třiceti oslovených souhlasilo s provedením individuálního interview 64 % pedagogů. Administrátoři se během interview zaměřili na tři oblasti: organizační zabezpečení, výuka a studijní opory kombinované formy výuky studia psychologie. Větší část oslovených pedagogů by redukovala počet studentů v jednom ročníku kombinované formy. Důvodem k tomuto kroku je často charakter vyučovaného předmětu (interakčně orientované disciplíny), nebo nedostatečné hardwarové a softwarové vybavení učeben a nebo časová náročnost (administrace a kontrola písemních prací a úkolů, zkoušení atd.). Na druhou stranu lze konstatovat, že jen o něco méně pedagogů je se stávajícím počtem studentů v jednom ročníku spokojeno a nevidí důvod tento počet snižovat. V rámci výuky a technického zajištění sledované formy studia je využíván on-line systém Unifor, který slouží k evidenci aktivit jednotlivých studentů a k interakci mezi jednotlivými studenty a pedagogy. S tímto programem je v současné době spokojena více než polovina oslovených pedagogů, kteří v této souvislosti uvádějí, že by pro pochopení systému Unifor a zácvik pro práci v něm potřebovali určitý čas. V menší míře se objevili pedagogové, kteří s tímto programem pracují, ale mají k němu určité výhrady. Pedagogové požadují vyšší míru přehlednosti, nižší míru složitosti, vyšší počet uživatelských prvků atd.). V několika případech zaznělo z úst pedagogů, že Unifor nepoužívají, a v rámci tohoto názoru se opět objevují podobné výhrady, které byly již uvedeny. ( Problém vidím v zapisování praxí; jinak mi připadá neužitečný, časově náročný, sám v tom programu nepracuji. ). Tento projekt je spolufinancován Evropským 18 sociálním fondem a státním rozpočtem

19 Technického zařízení učeben využívá 60% dotazovaných pedagogů, přičemž někteří mají určité výhrady k jejich softwarovému a hardwarovému vybavení. Ze strany pedagogů jsou vnímány tyto nedostatky: technická zastaralost učeben, absence dataprojektorů a příslušných PC sestav, absence wi-fi připojení a další. Někteří pedagogové vypověděli, že techniku v učebnách při svých předmětech nevyužívají. Častým důvodem je již zmíněný charakter předmětu, ale také se objevil názor, že učiva a úkolů je tolik, že na využívání techniky není čas. Administrátoři interview se pedagogů dotazovali, zda by neuvítail pomoc asistenta z řad interních studentů PGS. Pozitivně se k této otázce vyjádřilo 53% dotazovaných pedagogů. Hlavní náplň asistenta by viděli v administrativních činnostech, v zadávání a v kontrolování úkolů, ve hodnocení seminárních prací a v přípravě podkladů pro výuku. Menší počet dotazovaných se vyjádřil zamítavě, tedy, že asistenta nepotřebují. Jde o pedagogy, kteří většinou učí jen jeden předmět, a povinností a úkolů mají relativně méně. Nejobsáhlejší komentáře směřovaly k obecné a praktické rovině výuky kombinované formy studia. Část pedagogů měla k výuce zajímavé a podnětné připomínky, které se týkaly časových dotací na jednotlivé předměty, úvodního tutoriálu, a nebo názvů předmětů. Pedagogové často považují vymezený výukový čas na předměty jako nedostačující a to s ohledem na rozsah a množství učiva. S tím spojují přání navýšit časové dotace vyučovaných předmětů. Někteří pedagogové by v rámci kombinované formy uvítali rozsáhlejší nabídku volitelných předmětů ( B - předmětů ) a jiní naopak negativně vnímají menší přehlednost kombinované formy nebo zařazení předmětu do určitého vzdělávacího bloku a v neposlední míře způsob zakončení předmětu. V polovině případů uváděli dotazovaní pedagogové, že mají k danému předmětu oficiálně vydaná skripta. Tyto publikace jsou často jak v tištěné tak i v elektronické podobě dostupné studentům prostřednictvím knihkupectví nebo programu Unifor. Ti, kteří uvedli, že jim k danému předmětu chybí skripta, často využívají alternativních možnosti, kterými jsou veřejně dostupné odborné články, odborné monografie a další zdroje. Čtyři pedagogové vypověděli, že pro svůj předmět v kombinované formě studia připravují skripta. Posledním tématem interview bylo využívání nových forem studijních opor (MS PWP, Moodle, SecondLife a dalších) v rámci výuky studentů kombinované formy. Někteří pedagogové potvrdili používání MS PWP, ale jiné formy opor již nevyužívají. Na otázku, zda by měli zájem o informace a o školení v nových vzdělávacích programech, reagovali někteří pedagogové kladně. Zájem je hlavně o tři: Unifor, Moodle a SecondLife. Pedagogové, kteří jsou se svými stávajícími studijními oporami spokojeni, přípravu nebo využívání nových forem studijních opor neplánují. Tento projekt je spolufinancován Evropským 19 sociálním fondem a státním rozpočtem

20 4. Analýza rozdílů prezenčního a kombinovaného studia psychologie na Katedře psychologie FF UP. Přehledové srovnání. Úvod Základním výchozím bodem pro dále uvedené srovnání dvou typů studia se stala předpokládaná ekvivalence jejich absolventů. Absolvent pětiletého magisterského studia psychologie získává stejný diplom se stejnými aplikačními možnostmi jako absolvent navazujícího magisterského studia psychologie. Na základě toho by množství znalostí a kompetencí mělo být shodné nebo minimálně srovnatelné. Druhým předpokladem pro srovnání studií je rozdělení kombinovaného studia podle modelu 3+2 na bakalářské a kombinované. Dělení je prvním krokem k aplikaci boloňského procesu ve vzdělávání, který mimo jiné vychází z potřeby produkce většího množství absolventů s vysokoškolským vzděláním určeným do praxe. Cílem je podpora znalostní ekonomiky státu Evropské unie. V tomto smyslu je při srovnávání obou typů studia pohlíženo na bakalářské kombinované studium se snahou odpovědět na otázku, zda absolventi nepokračující magisterským studiem disponují znalostmi a kompetencemi, které jsou určené pro efektivní využití v praxi na odbornostní úrovni mezi vyšším odborným a úplným vysokoškolským vzděláním. Při koncepci magisterského pětiletého studia jde především o pokročilost studentů v určitých kompetencích, které jsou nutné pro studium navazujících disciplín. Při koncepci bakalářského studia je třeba vzít v potaz navíc potřebu určité finální úrovně vybraných celků kompetencí, vhodných pro okamžité uplatnění v praxi po třech letech studia. Srovnání dvou typů studia je však zatíženo několika metodologickými otázkami. Proto nejprve uvádíme postupy, které byly aplikovány během srovnávacího procesu. Následně je uvedeno přehledové srovnání a závěry, které z tohoto srovnání plynou. Jako poslední jsou uvedeny podrobné analýzy. Členění je netradiční, nicméně podrobné analýzy je možné vnímat jako přílohy pro zájemce o důkladnější porozumění. 1. Metodologické otázky srovnání a) Výchozím bodem bylo získat vstupní data pro srovnávání. Cílem bylo pro všechny předměty obou typů studia zjistit: - Název předmětu - Vyučující předmětu - Kontakt na vyučujícího předmětu - Forma studia, ve které je předmět vyučován - Blok studia - Ročník studia - Semestr studia - Forma předmětu (A/B/C) - Kredity - Způsob ukončení (z/k/zk) Pro předměty kombinovaného studia bylo navíc zjištěno: - Hodinová dotace prezenční výuky Tento projekt je spolufinancován Evropským 20 sociálním fondem a státním rozpočtem

21 Data pro výše uvedené podklady byla získána z následujících zdrojů: - Studijní plány 2009/10 Modrá kniha ( ) - Rozvrhy pro prezenční studium psychologie akademický rok 2008/9 a akademický rok 2009/10 - Rozvrhy pro kombinované studium psychologie akademický rok 2008/9 a akademický rok 2009/10 - Portál Univerzity Palackého ( ) - Psychologie ve studijním roce 2009/2010 informace o studiu a podmínkách přijímacího řízení k bakalářskému kombinovanému studiu - Psychologie MGR ve studijním roce 2009/2010 informace o studiu a podmínkách přijímacího řízení k navazujícímu magisterskému kombinovanému studiu b) Pro účely srovnávání bylo nutné předměty kategorizovat podle klíče, který by umožňoval vytvořit skupiny napříč standardním dělením na semestry a bloky. Vzhledem k tomu, že vyučující jsou v mnoha případech odlišní u stejného předmětu v různých formách studia, byla vybrána varianta rozdělení do oborových skupin. Na rozdělení se podílel celý tým projektu s vědomím určité nepřesnosti. Finální podoba rozdělení předmětů do oborových skupin respektuje odlišnost předmětů při mírném překrývání skupin. Jako výchozí byly zvoleny tradiční oborové skupiny psychologie, kam byly zařazeny všechny předměty s jednoznačnou příslušností. U zbývajících předmětů byla posouzena míra jejich příslušnosti ke stanoveným kategoriím. Pokud byla míra příslušnosti příliš nízká, byla vytvořena nová kategorie. Pro předměty, které s psychologií souvisejí jen okrajově, byla vytvořena speciální kategorie. V závěru byly vytvořené kategorie znovu posouzeny a velmi příbuzné kategorie sloučeny. Finální seznam vytvořených kategorií je následující: - Obecná psychologie - Klinická psychologie - Vývojová psychologie - Sociální psychologie - Metodologie - Pedagogicko-poradenská psychologie - Psychologie práce a organizace - Psychologie osobnosti - Psychoterapie - Psychodiagnostika - Aplikovaná psychologie - Studijní předpoklady - Cizí předměty Zvolené kategorie se staly výchozím bodem pro srovnávání jednotlivých typů studia z hlediska informací, které byly zjištěny (viz výše). Tento projekt je spolufinancován Evropským 21 sociálním fondem a státním rozpočtem

22 c) Jako nástroj srovnávání byl zvolen MS Excel, ve kterém byla všechna data zaznamenána do datové tabulky s automatickými filtry. Na druhém listu byla vytvořena kontingenční tabulka čerpající z datové základny na prvním listu. d) Požadavkem pro datové srovnání v databázi (datové tabulce) je jednotnost názvosloví sledovaných kritérií. Sjednocení vedlo sice k některým pojmovým nepřesnostem, ale výrazně posílilo validitu srovnání. V tomto ohledu byly učiněny dva hlavní zásahy: - Navazující magisterské kombinované studium má pouze jeden blok, který je označován jako I. Vzhledem k tomu, že v prezenčním magisterském studium je tato část označována jako blok III., byl tak v rámci srovnávání označen i blok I. navazujícího magisterského kombinovaného studia. - Byly doplněny ročníky v II. a III. bloku obou studií (oba tyto bloky reprezentují 2 ročníky). Přestože ročníky nejsou hlavními kritérií srovnání, sloužily k zachycení návaznosti jednotlivých oborových disciplín. e) Kontingenční tabulka umožňuje prostřednictvím rychlého nastavení srovnat skladbu jedné oborové skupiny ve dvou typech studia z hlediska kritérií uvedených pod písmenem a). Přehledové srovnání bylo provedeno na úrovni stanovených oborových skupin a na úrovni symbolických reprezentací ve smyslu označení bloků studia, povinný/volitelný /doplňkový předmět, kreditů apod. Do této míry podrobnosti jsou tedy jednotlivá srovnání přesná. f) Pro přehledové srovnání bylo využito následujících kritérií: - Předměty (množství v jednotlivých typech studia a v blocích) - Rozdělení předmětů na A/B/C (celkově a v blocích) - Předměty v oborových skupinách (jednotlivé předměty v blocích a podle A/B/C) - Kredity (ve studia celkem, v blocích, v oborových skupinách) - Zkoušky (ve studiu celkem, v blocích, v oborových skupinách Tento projekt je spolufinancován Evropským 22 sociálním fondem a státním rozpočtem

23 2. Přehledové srovnání kombinovaného a prezenčního studia psychologie I. Celková nabídka předmětů v obou typech studia V prezenčním studiu je celkově možné studovat 157 předmětů, v kombinovaném studiu 90. II. Celková nabídka předmětů rozložená v blocích studia Rozložení ve I. a II. bloku ukazuje přibližně shodný náskok prezenčního studia v nabídce předmětů. Ve III. bloku je patrný markantní rozdíl mezi oběma typy studia. V prezenčním studiu je možné studovat více než dvojnásobek předmětů kombinovaného studia. III. Celková nabídka předmětů A/B/C v obou typech studia Tento projekt je spolufinancován Evropským 23 sociálním fondem a státním rozpočtem

24 Zatímco počet povinných předmětů je v obou typech studia téměř shodný s mírnou převahou kombinovaného studia (71:65), nabídka volitelných předmětů pro prezenční studium mnohonásobně vyšší (88:19). Doplňkové předměty nejsou v kombinovaném studiu zastoupeny vůbec. IV. Nabídka předmětů A/B/C v blocích obou typů studia V prvním bloku je počet předmětů bez ohledu na typ volitelnosti vyšší v prezenčním studiu. Druhý blok obsahuje více povinných předmětů pro kombinované studium a výrazně více volitelných předmětů pro prezenční studium. Pouze prezenční studium má obsaženy v druhém bloku doplňkové předměty. Třetí blok je strukturován ve stejném směru, ale rozdíly jsou zde výrazně nižší. Prezenční studium má výrazně méně povinných předmětů a naopak Tento projekt je spolufinancován Evropským 24 sociálním fondem a státním rozpočtem

25 výrazně více volitelných. V kombinovaném předmětu tak skladbu kompetencí určuje jednoznačně studium s minimální možností studenta k profilaci. V. Celkové počty předmětů podle oborových skupin Graf 5. Celkové počty předmětů podle oborových skupin Obecná psychologie Kliniská psychologie Sociální psychologie Vývojová psychologie Psychodiagnosti ka Pedagogickoporadenská psychologie Metodologie Psychologie osobnosti Psychoterapie Psychologie práce a organizace Aplikovaná psychologie Studijní předpoklady Cizí předměty Prezenční studium Kombinované studium Z grafu je zřetelné, že těžiště obou typů studia spočívá v oborových skupinách Metodologie, Klinická psychologie, Pedagogicko-poradenská psychologie a Psychologie práce a organizace. V prezenčním studium jsou navíc posíleny Psychoterapie a Aplikovaná psychologie. Čtyři nejsilnější oborové skupiny obou typů studia tvoří páteř studia psychologie na FF UP. Tento projekt je spolufinancován Evropským 25 sociálním fondem a státním rozpočtem

26 VI. Zastoupení oborových skupin v blocích prezenčního a kombinovaného studia Těžiště v prvním bloku prezenčního studia mají oborové skupiny Obecná psychologie a Cizí předměty. Stěžejní oborové skupiny Klinická psychologie, Pedagogicko-poradenská psychologie a Metodologie mají silné zastoupení ve druhém a třetím bloku. Naopak Tento projekt je spolufinancován Evropským 26 sociálním fondem a státním rozpočtem

27 Psychologie práce a organizace, Psychoterapie a Aplikovaná psychologie jsou zařazeny rozhodujícím způsobem pouze do třetího bloku. I přes výrazně nižší počet předmětů je rozložení v kombinovaném studiu podobné. Výjimkou je oborová skupina Psychoterapie, která je zařazena v kombinovaném studiu i do druhého bloku. Ze srovnání je zřejmé, že studenti kombinovaného bakalářského studia nepokračující navazujícím magisterským studiem neabsolvují rozhodující část oborové skupiny Psychologie práce a organizace a větší část oborové skupiny Klinická psychologie. V ostatních oborových skupinách absolvují tito studenti během prvního a druhého bloku minimálně polovinu předmětů. VII. Oborová skupina Obecná psychologie Prezenční studium Kombinované studium Název předmětu Blok Název předmětu Blok Dějiny psychologie 1 I. Dějiny psychologie 1 I. Dějiny psychologie 2 I. Dějiny psychologie 2 I. Úvod do obecné psychologie I. Úvod do obecné psychologie I. Vybrané otázky obecné psychologie I. Vybrané otázky obecné psychologie I. Etika v psychologii I. Psychologie agrese a destruktivity I. Srovnávací psychologie I. Humanistická psychologie II. Oborová skupina Obecná psychologie má těžiště v prvním bloku studia. V kombinovaném studiu nejsou k dispozici žádné volitelné předměty. Tento projekt je spolufinancován Evropským 27 sociálním fondem a státním rozpočtem

28 VIII. Oborová skupina Klinická psychologie Prezenční studium Kombinované studium Název předmětu Blok Název předmětu Blok Klinická psychologie 1 II. Klinická psychologie 1 II. Klinická psychologie 2 II. Klinická psychologie 2 II. Klinická psychologie 3 II. Klinická psychologie 3 II. Psychohygiena III. Psychohygiena III. Sexuální psychologie III. Sexuální psychologie III. Klinická praxe 1 II. Klinická praxe 1 II. Klinická praxe 2 II. Klinická praxe 2 II. Klinická praxe 3 III. Klinická praxe 3 III. Klinická praxe 4 III. Klinická psychologie a psychoterapie dětí III. Psychopatologie 1 II. Psychopatologie 1 II. Psychopatologie 2 II. Psychopatologie 2 II. Exkurze II. Gerontopsychologie III. Kapitoly z psychosomatické medicíny II. Neuropsychologie III. Psychologie zdraví a nemoci III. Speciální otázky klinické psychologie III. Psychoonkologie a pacient se som. onem. III. Adiktologie 1 III. Somatopatologie III. Adiktologie 2 III. Adiktologie 1 III. Adiktologie 2, nealk. Drogy III. Daseinsanalytický výklad snů III. Oborová skupina klinická psychologie je v obou typech studia rozložena ve druhém a třetím bloku. Téměř shodný je i počet předmětů. Velkým rozdílem je však volitelnost. Zatímco v kombinovaném studiu je většina předmětů povinná, prezenční studium má téměř polovinu předmětů oborové skupiny Klinická psychologie zařazenou jako volitelnou. Tento projekt je spolufinancován Evropským 28 sociálním fondem a státním rozpočtem

29 IX. Oborová skupina Sociální psychologie Prezenční studium Kombinované studium Název předmětu Blok Název předmětu Blok Úvod do sociální psychologie II. Sociální psychologie 1 II. Sociální komunikace I. Sociální psychologie 2 II. Komunikační dovednosti I. Sociální psychologie 3 II. Otázky socializace 1 II. Sociální patologie II. Otázky socializace 2 II. Psychologie gendru a sexuality III. Prezenční studium má většinu předmětů oborové skupiny Sociální psychologie volitelných, zatímco kombinované studium má předměty všechny povinné. Na rozdíl od kombinovaného studia jsou v prvním bloku prezenčního studia zařazeny předměty zaměřené na komunikaci. Tento projekt je spolufinancován Evropským 29 sociálním fondem a státním rozpočtem

30 X. Oborová skupina Vývojová psychologie Prezenční studium Kombinované studium Název předmětu Blok Název předmětu Blok Vývojová psychologie 1 I. Úvod do vývojové psychologie I. Vývojová psychologie 2 II. Speciální otázky vývojové psychologie II. Vývojová psychologie 3 II. Patopsychologie dětí II. Patopsychologie dětí II. Psychologie rodiny III. Psychologie rodiny III. Ekologie a antropologie rodiny III. Přestože v kombinovaném studiu je nabídka předmětů o dva nižší než v prezenčním studiu, jsou oborové skupiny v obou typech studia srovnatelné. Oborová skupina je zařazena do všech tří bloků a v obou typech studia jsou zastoupeny volitelné předměty. Tento projekt je spolufinancován Evropským 30 sociálním fondem a státním rozpočtem

31 XI. Oborová skupina Psychodiagnostika Prezenční studium Kombinované studium Název předmětu Blok Název předmětu Blok Psychodiagnostika dospělých 1 II. Psychodiagnostika dospělých 1 II. Psychodiagnostika dospělých 2 II. Psychodiagnostika dospělých 2 II. Speciální otázky psychodiagnostiky A III. Speciální otázky psychodiagnostiky III. Speciální otázky psychodiagnostiky B III. Psychodiagnostika dětí II. Diferenciální diagnostika III. Psychodiagnostika dětí II. Rorschachova metoda 1 III. Rorschachova metoda 2 III. Rorschachova metoda 3 III. Hlavním rozdílem mezi oběma typy studia je nabídka volitelných předmětů. Hlavní roli, zde hraje především Rorschachova metoda, která prezenčnímu studiu významně navyšuje počet volitelných předmětů. Podobně disponuje prezenční studium dalším předmětem, zaměřeným na prohlubování znalostí psychodiagnostiky ve třetím bloku studia. Tento projekt je spolufinancován Evropským 31 sociálním fondem a státním rozpočtem

32 XII. Oborová skupina Pedagogicko-poradenská psychologie Prezenční studium Kombinované studium Název předmětu Blok Název předmětu Blok Úvod do poradenské psychologie II. Poradenská psychologie 1 II. Úvod do pedagogické psychologie II. Poradenská psychologie 2 II. Speciální otázky pedagogické psychologie II. Pedagogická psychologie II. Manželské a rodinné poradenství III. Manželské a rodinné poradenství III. Úvod do školní psychologie II. Práce s klientem II. Psychologie pro učitele III. Problémová klientela III. Úvod do práce s klientem II. Školní psychologie III. Teorie sociálně - psych. výcviku II. Internetové poradenství III. Interakční psychologický výcvik 1 I. Školní poradenství, stáž III. Interakční psychologický výcvik 2 I. Interakční psychologický výcvik 1 I. Interakční psychologický výcvik 3 II. Interakční psychologický výcvik 4 II. Soc. služby a člověk s handicapem II. Internetové poradenství III. Psychologické aspekty paliativní péče II. Manželské poradenství, praxe III. Didaktika psychologie III. Zážitková pedagogika III. Pedagogickopsychologické poradenství III. Základy speciální pedagogiky pro psychol. III. Psychologie zrakově postižených III. Manažerská psycho. a manaž. porad. III. Psychologie v gynekologii a porodnictví III. Pedagogickopsychol. poradenství, stáž III. Tento projekt je spolufinancován Evropským 32 sociálním fondem a státním rozpočtem

33 V rámci oborové skupiny Pedagogicko-poradenská psychologie je patrná značná nerovnováha v nabýzených předmětech. V porovnání s prezenčním studiem chybí v kombinovaném studiu především volitelné předměty ve třetím bloku a možnosti interkačního výcviku prvního a druhého bloku. Z pohledu této oborové skupiny je rozdíl mezi typy studia značný a srovnatelnost jen omezená. XIII. borová stupina Metodologie Prezenční studium Kombinované studium Název předmětu Blok Název předmětu Blok Úvod do metodologie psycholog. výzkumu I. Metodologie 1 - kvantitativní přístup I. Metodologie psycholog. výzkumu 1 I. Metodologie 2 II. Metodologie psychol. výzkumu 2 II. Metodologie 3 II. Metodologie psychol. výzkumu 3 II. Statistické metody v psychologii II. Metodologie psychol. výzkumu 4 II. Psychometrie II. Speciální otázky metodologie 1 III. Techniky a realizace výzkumu II. Speciální otázky metodologie 2 III. Statistické hodnocení výzkumu III. Konstrukce testů a dotazníků II. Seminář k bakalářské práci 1 II. Metody výzkumu v psych. práce a org. III. Seminář k bakalářské práci 2 II. Adiktologický výzkum III. Diplomový seminář 1 III. Experimentální psychologie 1 II. Diplomový seminář 2 III. Experimentální psychologie 2 II. Diplomový seminář 3 III. Psychometrie 1 II. Diplomový seminář 4 III. Psychometrie 2 II. Individuální diplomová praxe III. Statistické metody v psychologii 1 II. Statistické metody v psychologii 2 II. Statistické hodnocení výzkumu III. Počítačové psychodiagnostické metody II. Výpočetní technika v psychologii III. Praxe z psychologie práce 1 II. Seminář k písem. pracím II. Odborná studentská praxe II. Individuální diplomová praxe 1 III. Individuální diplomová praxe 2 III. Diplomový seminář 1 III. Diplomový seminář 2 III. Diplomový seminář 3 III. Diplomový seminář 4 III. Tento projekt je spolufinancován Evropským 33 sociálním fondem a státním rozpočtem

34 Kombinované studium opět nedisponuje řadou volitelných předmětů obsažených v prezenčním studium. Prezenční studium zde nabízí na rozdíl od kombinovaného studia i doplňkové předměty. Počet nabízených předmětů je v kombinovaném studiu o polovinu nižší, a chybí i předměty, které jsou v prezenčním studiu zařazeny jako povinné. V oborové oblasti Metodologie se nejedná o srovnatelné typy studia. XIV. Oborová oblast Psychologie osobnosti Prezenční studium Kombinované studium Název předmětu Blok Název předmětu Blok Úvod do psychologie osobnosti II. Psychologie osobnosti 1 II. Speciální otázky psychologie osobnosti II. Psychologie osobnosti 2 II. Psychodynamické teorie osobnosti 1 III. Psychodynamické teorie osobnosti III. Psychodynamické teorie osobnosti 2 III. Psychologie hodnot III. Tento projekt je spolufinancován Evropským 34 sociálním fondem a státním rozpočtem

35 Z hlediska zařazení do bloků a volitelnosti předmětů jsou v oborové skupině Psychologie osobnosti pouze nepatrné rozdíly. Rozdíly jsou obsaženy pouze ve skladbě volitelných předmětů. XV. Oborová skupina Psychoterapie Prezenční studium Kombinované studium Název předmětu Blok Název předmětu Blok Obecná psychoterapie III. Úvod do psychoterapie 1 II. Speciální psychoterapie III. Úvod do psychoterapie 2 II. Psychoterapie dětí 1 III. Obecná psychoterapie III. Psychoterapie dětí 2 III. Speciální psychoterapie III. Krizová intervence III. Gestalt psychoterapie III. Aplikovaná psychoanalýza 1 III. Aplikovaná psychoanalýza 2 III. Aplikovaná psychoanalýza 3 III. Supervizní seminář 2 III. Supervizní seminář 1 III. V kombinovaném studiu jsou dva předměty zařazeny již do druhého bloku na rozdíl od prezenčního studia. Kombinovanému předmětu však chybí všechny specializované a aplikované disciplíny psychoterapie, které má prezenční studium zařazené jako volitelné. V oborové skupině Psychoterapie jsou oba typy studia opět obtížně srovnatelné. Kompetence studentů prezenčního studia mohou být na základě jich volby významně vyšší. Tento projekt je spolufinancován Evropským 35 sociálním fondem a státním rozpočtem

36 XVI. Oborová skupina Psychologie práce a organizace Prezenční studium Kombinované studium Název předmětu Blok Název předmětu Blok Psychologie práce II. Úvod do psychologie práce a řízení II. Sociální psychologie práce III. Sociální psychologie práce III. Psychologie podnikání III. Manažerská psychologie III. Psychologie trhu III. Personální management III. Personální management III. Praxe z psychologie práce II. Projektový management III. Praxe v psychologii práce III. Psychologie a výběr pracovníků III. Management marketingu III. Ekonomická psychologie III. Psychologie a výběr pracovníků III. Týmová práce III. Psychologie trhu III. Praxe v psychologii řízení III. Praxe v psychologii práce2 III. Aplikace psychologie v personalistice 1 III. Aplikace psychologie v personalistice 2 III. Těžiště oborové skupiny Psychologie práce a organizace je v obou typech studia ve střetím bloku. Prezenční studium disponuje větší nabídkou volitelných předmětů a současně má jako volitelné předměty uvedeny i předměty, které jsou v kombinovaném studiu povinné. Otázkou je kompletní zařazení oborové skupiny Psychologie práce a organizace do třetího bloku studia, když značné uplatnění absolventů bakalářského studia (po druhém bloku) může spočívat právě v této oblasti. Tento projekt je spolufinancován Evropským 36 sociálním fondem a státním rozpočtem

37 XVII. Oborová skupina Aplikovaná psychologie Prezenční studium Kombinované studium Název předmětu Blok Název předmětu Blok Forenzní a penitenciální psychologie III. Forenzní a penitenciální psychologie II. Psychologie v policejní praxi III. Úvod od vojenské psychologie II. Psychologie náboženství II. Dopravní psychologie III. Psychologie veřejného mínění III. Psychologie v policejní praxi III. Politická psychologie III. Psychologie sportu III. Základy ergonomie III. Dopravní psychologie 1 III. Dopravní psychologie 2 III. Znalecká praxe, právní minimum III. Interkulturní psychologie III. Vzhledem k tomu, že je oborová skupina Aplikovaná psychologie svým obsahem zaměřená na specifickou profilaci studentů, je většina předmětů obou typů studia volitelná. Nabídka prezenčního studia je však opět nepoměrně vyšší. U kombinovaného studia jsou dva ze čtyř předmětů této oborové skupiny zařazeny do druhého bloku studia, což umožňuje jejich absolvování i studenty, kteří nebudou pokračovat navazujícím magisterským studiem. Tento projekt je spolufinancován Evropským 37 sociálním fondem a státním rozpočtem

38 XVIII. Oborová skupina Studijní předpoklady Prezenční studium Kombinované studium Název předmětu Blok Název předmětu Blok Úvod do studia psychologie I. Úvod do studia psychologie I. Základy výpočetní techniky II. Výběrová praxe 1 II. Výběrová praxe 2 II. Oborová skupina Studijní předpoklady je zaměřena na podporu procesu studia, proto je srovnání obtížně realizovatelné. Předměty v obou typech studia jsou strukturovány podle charakteru studia. Tento projekt je spolufinancován Evropským 38 sociálním fondem a státním rozpočtem

39 XIX. Oborová skupina Cizí předměty Prezenční studium Kombinované studium Název předmětu Blok Název předmětu Blok Management marketingu III. Cizí jazyk 1, 2 I. Neurofyziologie I. Cizí jazyk 3, 4 II. Neuropsychologie III. Logika I. Základy anatomie a fyziologie I. Neurofyziologie I. Základy sociologie I. Obecná kulturní antropologie I. Cizí jazyk 1 I. Právní poradenství II. Cizí jazyk 2 I. Základy anatomie a fyziologie I. Cizí jazyk 3 II. Základy sociologie II. Cizí jazyk 4 II. Projektový management III. Kulturní antropologie 1 I. Sociální služby III. Kulturní antropologie 2 I. Dějiny filozofie 1 II. Dějiny filozofie 2 II. Filmový seminář 2 II. Filmový seminář 3 II. Předměty zařazené do oborové skupiny Cizí předměty pocházejí z odlišných vědních specializací a slouží buď k rozšíření kompetencí studnetů za hranice jedné vědní disciplíny nebo k jsou zaměřené na zajištění nezbytného společného základu ve vědních disciplínách, které s psychologií bezprostředně souvisejí. Nabídka pro prezenční studium je vyšší na poli volitelných a doplńkových předmětů. Současně jsou zařazeny v porovnání s kombinovaným studiem i další povinné předměty (Dějiny filozofie). Tento projekt je spolufinancován Evropským 39 sociálním fondem a státním rozpočtem

40 XX. Podíl oborových skupin na hodinách prezenční výuky u kombinovaného studia. Hodiny prezenční výuky Hodiny Obecná psychologie 28 Klinická psychologie 71 Sociální psychologie 19 Vývojová psychologie 20 Psychodiagnostika 18 Pedagogicko-poradenská psych. 40 Metodologie 56 Psychologie osobnosti 16 Psychoterapie 20 Psychologie práce a organizace 34 Aplikovaná psychologie 18 Studijní předpoklady 4 Cizí předměty 46 Oborové skupiny Klinická psychologie, Pedagogicko-poradenská psychologie, Metodologie a Psychologie práce a organizace tvořící páteř studia patří mezi skupiny Tento projekt je spolufinancován Evropským 40 sociálním fondem a státním rozpočtem