Biologie I. 5. přednáška. Buňka. membránové organely
|
|
- Kamil Macháček
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Biologie I 5. přednáška Buňka membránové organely
2 Buňka ribosomy, centrioly jádro živočišná buňka membránový systém endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, lysosomy semiautonomní organely mitochondrie, chloroplasty mikrokompartmenty peroxisomy, glyoxysomy rostlinná buňka Biology 11ed (Raven, Johnson, Mason, Losos, Singer, McGraw-Hill, 2011, ISBN ) 5/2
3 Buňka - v rostlinách typicky chybí: lysosomy, centrioly, bičíky - v živočišných buňkách chybí: centrální vakuola/tonoplast, buněčná stěna, plastidy Alberts a kol.: Základy buněčné biologie, 1998; Espero Publishing, s.r.o. 5/3
4 Nemembránové buněčné útvary centriol délky cca 250 nm centrioly v centrosomu dva na sebe kolmé buňka řasinkového epitelu zmnožení ( kopií) jako základ bazálního tělíska řasinek (tvoří i bazální tělísko bičíku spermií) Alberts a kol.: Základy buněčné biologie, 1998; Espero Publishing, s.r.o. 5/4
5 Nemembránové buněčné útvary syntéza proteinů prokaryota 20 nm 70S 65 % proteiny 35 % rrna 50S (23S + 5,8S + 5S rrna) 30S (16S rrna) velká malá velikost složení podjednotky velká malá ribosomy eukaryota nm 80S 50 % proteiny 50% rrna 50S (25-28S + 5,8S + 5S rrna) 50S (17-18S rrna) ribosomy mitochondrií a chloroplastů (prokaryotního typu) The Molecular Biology of the Cell 6ed (Alberts B, Johnson A, Lewis J, Morgan D, Raff M, Roberts K, Walter P, Garland Science, 2015, ISBN ) 5/5
6 Nemembránové buněčné útvary ribosomy Volné zejména pro syntézu proteinů cytosolu Vázané na membráně (endoplasmatického retikula, jádra) - syntéza proteinů určených k začlenění do membrán - syntéza proteinů určených pro export (exocytozou) - syntéza proteinů pro funkce v lumen některých organel (např. endosomů) lokalizaci mohou měnit polyribosomy prokaryota i eukaryota Biochemistry, 2ed (Metzler DE, Metzler CM, Sauke DJ, Academic Press, 2001, ISBN X) 5/6
7 obvykle kulovité - 5 μm v průměru jádro obvykle jedno, ale: - bezjadené: savčí erytrocyty, sítkovice floému rostlin - vícejaderné: soubuní příčně pruh. svaloviny, Caulerpa jaderný obal (karyotéka) - dvojitá membrána (mezera nm) - prostoupeny póry (průměr ~100 nm), pórový komplex (proteinů) reguluje vstup makromolekul jaderný skelet (lamina) - střední filamenta, 2D síť jadérko - obvykle jedno, není ohraničeno membránou - zřetelné (elektronový mikroskop) jako zrnitá hmota s vlákny - místo syntézy rrna a jejich asociace s ribosomálními proteiny vznik velké a malé podjednotky přechod podjednotek do cytoplasmy přes jaderné póry...a dále obsahuje: chromosomy/chromatin proteiny/enzymy-replikace proteiny/enzymy-transkripce 5/7
8 Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN ) Membránové organely jádro 5/8
9 jádro The Molecular Biology of the Cell 6ed (Alberts B, Johnson A, Lewis J, Morgan D, Raff M, Roberts K, Walter P, Garland Science, 2015, ISBN ) 5/9
10 Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN ) Membránové organely endomembránový systém přímý fyzický kontakt organel nebo jejich propojení systémem transportních váčků červené šipky ukazují některé cesty migrace membrán (membránových váčků) = vztah mezi organelami endomembránového systému 5/10
11 endomembránový systém endoplazmatické retikulum retikulum (lat.) = malá síť - síť fyzicky propojených membránových vaků a cisteren - až polovina všech endomembrán (vymezují cisternální prostor) - kontakt s jadernou membránou (propojení prostoru mezi membr. jádra s cisternálním prostorem) dva typy: drsné ER (ribosomy na povrchu) směrem od jádra přechází v hladké ER (bez ribosomů) Biology 11ed (Raven, Johnson, Mason, Losos, Singer, McGraw-Hill, 2011, ISBN ) 5/11
12 endomembránový systém endoplazmatické retikulum Významné funkce Drsné ER - ribosomy syntetizují protein přes pór přímo do cisternálního prostoru - syntéza sekrečních proteinů / peptidů (např. hormon insulín) - primární úprava sekrečních proteinů (většinou glykoproteiny) - tvorba buněčných membrán (syntéza fosfolipidů, integrace transmembránových proteinů, cílení k organele) Hladké ER - syntéza lipidů (tuky, steroidní látky, fosfolipidy) - detoxikace (např. hydroxylace barbiturátů pro vyšší rozpustnost a snadnější vyloučení z organismu) - vnitrobuněčná zásobárna Ca 2+ (sarkoplazmatické retikulum) - utilizace glukosa-6-fosfátu vzniklého z glykogenu v játrech 5/12
13 endomembránový systém Golgiho aparát strukturní a funkční polarita: cis strana v blízkosti ER přijímá transportní váčky trans strana odškrcování transportních váčků pro směrování k povrchu /organelám obsahují specifickou rodinu proteinů zodpovědnou za tvar a organizaci GA, interakce s GTPasami Významné funkce dokončení, modifikace a následné skladování a třídění produktů ER (např.glykoproteinů) syntéza nových látek (mukopolysacharidy, pektin) Color Atlas of Cytology, Histology, and Microscopic Anatomy 4ed (Kuehnel W, Thieme, 2003, ISBN ) Biology 11ed (Raven, Johnson, Mason, Losos, Singer, McGraw-Hill, 2011, ISBN ) 5/13
14 endomembránový systém sekreční váčky = granula obsahují sekretované produkty ve vysokých koncentracích až 200x více než v ER odvozené od GA nebo ER transport k plazmatické membráně, uvolnění obsahu mimo buňku velké rozdíly ve velikosti podle transportovaného obsahu neurotransmitery, hormony, enzymy (často ve formě neaktivních zymogenů) významné ve slinivce, štítné žláze, hypofýze, slinných žlázách a dalších vodný neviskózní obsah mukózní, viskózní obsah (například epitel žaludku, ) Biology 11ed (Raven, Johnson, Mason, Losos, Singer, McGraw-Hill, 2011, ISBN ) 5/14
15 endomembránový systém lysosomy kulovité membránové organely obsahující hydrolasy počet v buňce a velikost regulovány pomocí transportních váčků, závisí na druhu tkáně fúze s endosomy regulovaná Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN ) kromě odpadkového koše buňky další role: homeostasa cholesterolu opravy plasmatické membrány tvorba kostí obrana před patogeny buněčná smrt a signalizace zvýšení množství lysosomů v patologických stavech, za přítomnosti některých inhibitorů enzymů, antibiotik nebo nefyziologických substrátů mohou obsahovat zbytky nekompletně rozloženého materiálu lysosomální onemocnění geneticky podmíněné, deficience lysosomálních enzymů 5/15
16 endomembránový systém lysosomy autofagie lysosomální degradace cytosolického materiálu aktivováno v průběhu stresu (například nedostatek aminokyselin nebo virová a některé bakteriální infekce) degradace neesenciálního obsahu pro uvolnění dostatky živin housekeeping role v kontrole složek cytoplasmy může přispívat rozvoji rakoviny Biology 11ed (Raven, Johnson, Mason, Losos, Singer, McGraw-Hill, 2011, ISBN ) 5/16
17 endomembránový systém lysosomy externí lysosomy degradace proteinů v mezibuněčném prostoru - sekrece lysosomálních enzymů neutrofily a makrofágy obrana před bakteriemi - degradace kostní hmoty osteoklasty 5/17
18 endomembránový systém vakuoly - potravní vakuoly - fagocytoza příjem potravy - stažitelné (kontraktilní) vakuoly osmoregulace v hypotonickém prostředí Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN ) 5/18
19 endomembránový systém vakuoly - rostlinná vakuola - vzniká z ER a GA - ohraničena tonoplastem (membrána) Významné funkce - udržování stálosti cytoplazmy (např. ph) - zásobní - odpadní (zplodiny buněčného metabolismu) Obsahuje - anorganické ionty (K +,Na +, Ca 2+, Cl -, NO 3- ) - rezervní látky (proteiny) - (mezi)produkty metabolismu (organické kyseliny, sacharidy/sacharosa, aminokyseliny, pektinové látky) - polární pigmenty (antoxantiny, antokyany, flavony) - květy atrakce opylovačů - alkaloidy, třísloviny - ochrana před herbivory Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN ) 5/19
20 endomembránový systém vakuoly - rostlinná vakuola Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN ) malé vakuoly (a málo) v buňkách apikálních meristémů (dělivé pletivo = mladé buňky) růst, zmožení vakuol během ontogeneze/dozrávání buňky splynutí v centrální vakuolu (až 90% objemu buňky) 5/20
21 endomembránový systém mikrokompartmenty peroxisomy glyoxisomy hydrogenosomy glykosomy předpoklad společného původu malé sférické nebo elipsoidy, průměr 0,1 1,5 mm ohraničené jedinou vrstvou membrány neobsahují nukleové kyseliny funkce - obvykle pro oxidace výskyt: u obratlovců v játrech a ledvinách u rostlin v listech a semenech v protozoích, kvasinkách i dalších houbách 5/21
22 endomembránový systém peroxisomy nejlépe prostudované mikročástice nejsou tvořeny z ER ani GA rostou zabudováním fosfolipidů a proteinů do membrány, po dosažení kritické velikosti rozdělení interakce s ostatními organelami ER, mitochondrie počet, velikost a zastoupení proteinů je regulováno vnějšími podmínkami proteiny syntetizované na volných ribosomech v cytosolu a přímo transportované do peroxisomů 5/22
23 The Biogenesis of Cellular Organelles, edited by Chris Mullins Eurekah.com and Kluwer Academic/Plenum Publishers. Membránové organely endomembránový systém peroxisomy obsahují více než 40 různých enzymů, hlavně katalasu, oxidasu D-aminokyselin a urikasu (ne u člověka) podílejí se na několika anabolických i katabolických drahách, společná funkce ve většině organismů - metabolismus peroxidu vodíku a lipidů v živočišných buňkách začátek syntézy plasmalogenu, degradace velmi dlouhých řetězců mastných kyselin, metabolismu cholesterolu oxidativní enzymy vznik peroxidu vodíku RH 2 + O 2 R + H 2 O 2 detoxikace peroxidu vodíku katalasa H 2 O 2 + R H 2 R + 2 H 2 O 2 H 2 O 2 2 H 2 O + O 2 M- mitochondrie P- peroxizomy SER hladké ER šipkou označené krystaly enzymů R = mastná kys., aminokyselina R = ethanol, fenolické látky takto je degradováno 50 % ethanolu 5/23
24 Atlas of Plant Cell Structure (Noguchi T, Kawano S, Tsukaya H, Matsunaga S, Sakai A, Karahara I, Hayashi Y, Springer, 2014, ISBN ) The Biogenesis of Cellular Organelles, edited by Chris Mullins Eurekah.com and Kluwer Academic/Plenum Publishers. Membránové organely semiautonomní organely mitochondrie a plastidy - množí se dělením - vlastní cirkulární DNA (geny jen pro některé proteiny, zbylé v jaderné DNA a transport z cytoplasmy, velikost mitochondriálního genomu závislá na typu organismu) savčí mitochondrie kvasinková mitochondrie rostlinná mitochondrie 16,5 kbp kbp kbp - vlastní ribosomy bakteriálního typu lidská mitochodrie: 12S rrna a 16S rrna rostlinná mitochondrie: 18S rrna a 23S + 4,5S + 5S rrna rostlinný chloroplast: 16S rrna a 23S + 4,5S + 5S rrna 5/24
25 Mitochondria 2ed (Schffler IE, Wiley-Liss, 2008, ISBN ) Biology 11ed (Raven, Johnson, Mason, Losos, Singer, McGraw-Hill, 2011, ISBN ) Membránové organely semiautonomní organely - mitochondrie 0,5 x 1 až 10 µm obvykle stovky až ~ 25 tis. v jedné buňce Systém dvou membrán - vnější membrána - hladká - 55% proteiny - intermembránový prostor - vnitřní membrána - velký povrch - zvrásněná a záhyby (kristy) - 72% proteiny - mitochondriální matrix (DNA, RNA, proteiny/enzymy, ribosomy) 5/25
26 Mitochondria 2ed (Schffler IE, Wiley-Liss, 2008, ISBN ) Membránové organely semiautonomní organely - mitochondrie lokalizace v buňce není náhodná ani stálá, přesun na místa vyžadující velké množství ATP, přesun pomocí cytoskeletárních motorů ovlivňováno lokálními koncentracemi ATP/ADP schopnost fúzovat - v některých buňkách velké propojené komplexy mitochondriální plasmidy kromě vyšších živočichů, není příliš známá jejich funkce, jejich ztráta neovlivňuje životaschopnost organismu, lineární i kruhové, vlastní schopnost replikace molekulární parazité Interakce s jadernou DNA mitochondrie uspořádané v bičíku spermie mitochondrie pravidelně uspořádané v srdečním svalu dělení mitochondrií mitochondrie mezi jednotlivými sarkomerami v kosterním svalu 5/26
27 semiautonomní organely - mitochondrie Transport do mitochondrie hotové proteiny RNA (hlavně t-rna) některé metabolity ven z mitochondrie ATP některé metabolity Význam energetický metabolismus produkce ATP z lipidů a degradačních produktů sacharidového metabolismu citrátový cyklus, Lynenova spirála, oxidativní fosforylace regenerace cytoplasmatického NADH močovinový cyklus detoxikace amoniaku biosyntéza hemu syntéza kardiolipinů zásobárna Ca 2+ iontů syntéza Fe-S proteinů 5/27
28 semiautonomní organely kinetoplasty odvozené od mitochondrií v protozoích (například Trypanozomy, Leishmanie, ), odlišná morfologie a lokalizace obsahují asi 7% buněčné DNA kolokalizace s bazálními tělísky bičíků DNA tvořena velkými kruhy (20 35 kb) a 5 10 tisíci malými kruhy ( bp), tvoří síťovitou strukturu velké kruhy - shodné geny i jejich pořadí mezi jednotlivými druhy, liší se počtem kopií jednoho variabilního regionu malé kruhy velká heterogenita, různý počet kopií v jedné buňce, jedna konzervovaná oblast Mitochondria 2ed (Schffler IE, Wiley-Liss, 2008, ISBN ) 5/28
29 Degenerate mitochondria. van der Giezen M, Tovar J. EMBO Rep Jun;6(6): Membránové organely semiautonomní organely hydrogenosomy, mitosomy odvozené od mitochondrií hydrogenosomy obvykle chybí genetická informace v anaerobních organismech, chybí většina citrátového cyklu a cytochromy, produkce ATP mitosomy chybí genetická informace v anaerobních a mikroaerofilních organismech, které nemají mitochondrie směrování proteinů je shodné jako u mitochondrií role ve skládání Fe-S klastrů, nemají schopnost respirace a syntézy hemu hydrogenosomy anaerobní houba a parazit skotu mitosomy střevní parazit a giardie 5/29
30 semiautonomní organely plastidy plastidy obecné pojmenování chloroplasty lipofilní pigmenty (karoteny, xanthofyly) etioplast za nedostatku světla, ztráta chlorofylu leukoplasty bez pigmentů, hlavně zásobní funkce amyloplasty syntéza a ukládání škrobu proteinoplasty ukládání krystaloidů proteinů elaioplasty tukové kapénky (např. liliovité) vznikají z protoplastidu amyloplast z nezralého banánu, barveno jodem oleoplasty z avokáda etioplast z kotyledonů Arabidopsis thaliana chlotoplast z mezofylu kukuřice 5/30
31 semiautonomní organely plastidy protoplastidy typ plastidu funkce charakteristické vlastnosti muroplast fotosyntéza chloroplast obklopený stěnou podobnou prokaryotám, v některých řasách rhodoplast fotosyntéza červený chloroplast schopný fotosyntézy až do 250 m hloubky germinální zdroj dalších plasmidů v meristémech a zárodečných buňkách nodulární asimilace dusíku lokalizace cyklu fixace dusíku v hlízkách etioplast přechodný stav vzniká při růstu za tmy, syntéza giberelinů, na světle přeměna na chloroplast amyloplast syntéza a skladování škrobu také napomáhá vnímání gravitace v kořenovém systému leukoplasty elaioplast syntéza a skladování tuků zásobárna lipidů a olejů, při zrání pylových zrn proteinoplast ukládání proteinů nemusí být funkční kategorie, většina proteinů skladována v ER a z něj odvozených váčcích chromoplast barevnost květů a plodů bohaté na karotenoidy, pro přilákání opylovačů a semena roznášejících zvířat gerontoplast katabolismus bezpečná degradace fotosyntetického aparátu při stárnutí kleptoplast fotosyntéza pochází z řas, pohlcená některými mořskými bezobratlovci (např. mořská okurka), funkční po dobu života živočicha (maximálně 9 měsíců) apikoplast neznámá nalezen v parazitech způsobujících malárii, po inhibici je snížena infektivita v řasách fotosyntéza a další obdobně jako u cévnatých rostlin C3 rostliny fotosyntéza a další také pro syntézu mastných kyselin, lipidů, aminokyselin a proteinů, asimilace síry a dusíku chloroplasty C4 rostliny fotosyntéza a další dimorfní chloroplasty, zajišťují zvýšenou koncentraci CO 2 a sníženou koncentraci O 2 pro zvýšení efektivity RUBISCa světlo/stín adaptace fotosyntéza a další dimorfní, pro optimizaci fotosyntéza za různých světelných podmínek ochranné buňky funkce průduchů detekuje světlo a CO 2, signalizace pro otvírání a zavírání průduchů v listech 5/31
32 semiautonomní organely plastidy muroplast elaioplast rhodoplast chromoplast protoplastid gerontoplasty etioplast přeměna etioplastu na chloroplast chloroplast C3 rostliny amyloplast chloroplast C4 rostliny Robert R. Wise and J. Kenneth Hoober (eds), The Structure and Function of Plastids, Springer. 5/32
33 semiautonomní organely chloroplasty obvykle 2 x 5 µm (čočkovitý tvar); 1 až 200 v buňce od cytoplasmy oddělen dvojitou membránou uvnitř další membránový systém - thylakoidy (systém zploštělých váčků) vně thylakoidů stroma (DNA, RNA, proteiny/enzymy, ribosomy) - naskládáním tylakoidů vznikají vzájemně propojená grana (jedn. č. granum) Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN ) 5/33
34 semiautonomní organely chloroplasty Funkce fotosyntéza syntéza chlorofylu biosyntéza karotenoidů syntéza lipidů syntéza aminokyselin metabolismus síry zapojení do metabolismu Ca 2+ 5/34
35 semiautonomní organely chloroplasty - fotosyntéza světlá fáze uložení energie ze světla do chemických sloučenin spektra rostlinných barviv chlorofyl lokalizace fotosystémů na membráně anténní systémy 5/35
36 semiautonomní organely chloroplasty - fotosyntéza temná fáze fixace uhlíku do cukerných molekul Calvinův cyklus RUBISCO zvýšení koncentrace CO 2 pro zvýšení účinnosti Rubisca C4 a CAM rostliny aktivní transport CO 2 do buňky a chloroplastu zakoncentrování do zásobní formy (karboxysomy u prokaryot, pochva cévního svazku u vyšších rostlin, pyrenoid u řas) rychlé uvolnění CO 2 zabránění úniku CO 2 od RUBISCa karbonát hydrolyasa rozpad HCO 3 - na CO 2 a vodu RUBISCO 5/36
37 semiautonomní organely chloroplasty - fotosyntéza pyrenoid u řas a některých mechorostů speciální útvar v chloroplastech slouží ke zvyšování lokální koncentrace CO 2 proteinový útvar s vysokou koncentrací RUBISCa mohou být obklopené škrobovitými pláty zůstává i při dělení, vznik de novo interakcemi mezi jednotlivými molekulami RUBISCa 5/37
Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
VíceBuňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
VíceÚvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
Více- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
VíceSchéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
Více4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola
4. Eukarya - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola Plastidy odděleny dvojitou membránou (u vyšších rostlin) - bezbarvé leukoplasty (heterotrofní pletiva) funkce: zásobní; proteinoplasty, - barevné
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
VíceBuňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
VíceAplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
VíceUniverzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
VíceCytologie. Přednáška 2010
Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:
VíceSTRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný
VíceMEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
VíceSTRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný
Více- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal
Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka
VíceROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
Více1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.
VíceBuňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceBu?ka - maturitní otázka z biologie (6)
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a
VíceBuňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
VíceÚvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceDUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura
Více1. nevznikají de novo, vznikají pouze ze stávajících organel stejného typu. 3. mají vlastní proteosyntetický aparát (ribosomy prokaryotního typu)
Semiautonomní organely plastidy a mitochondrie 1. nevznikají de novo, vznikají pouze ze stávajících organel stejného typu 2. mají vlastní DNA prokaryotního typu 3. mají vlastní proteosyntetický aparát
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VícePŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
VícePředmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Energie z mitochondrií a chloroplastů Cíl přednášky: seznámit posluchače se základními principy získávání energie v mitochondriích a chloroplastech Klíčová slova: mitochondrie,
VíceEukaryotická buňka. Milan Dundr
Eukaryotická buňka Milan Dundr Buněčné jádro: jaderný obal (jaderná blána, karyothéka) Buněčné jádro (BJ) =dvojitá membrána (nucleus, karyon) mezi 2 membránami je perinukleární prostor vnější jaderná membrána
VíceZemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz
Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.cz Botanika: její hlavní obory systematická botanika popisuje, pojmenovává a třídí rostliny podle jejich příbuznosti do botanického systému anatomie zabývá se vnitřní
VíceBIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.
BIOLOGIE BUŇKY Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017 Mgr. Jana Rotková, Ph.D. OBSAH zařazení v systému organismů charakterizace buňky buněčné organely specializace buněk užitečné
VíceVakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich
Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky
VíceFyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceProkaryotní a eukaryotní buňka
2016-08-31 08:13 1/13 Prokaryotní a eukaryotní buňka Prokaryotní a eukaryotní buňka Nebuněčné a buněčné formy života Nebuněčné formy života viry viroidy priony Buněčné formy života prokaryotní eukaryotní
VíceSTRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY
Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceČíslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
VíceStruktura buňky - maturitní otázka z biologie
Otázka: Struktura buňky Předmět: Biologie Přidal(a): Zuzlanka95 STAVBA EUKARYOTICKÉ BUŇKY Biomembrány Ohraničují a rozdělují buňku Podílí se na přenosu látek a probíhají na nich biochemické reakce Na povrchu
Více- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
VíceBuňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
VíceProkaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)
Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Cytoplazmatická membrána osemipermeabilní ofosfolipidy, bílkoviny otransport látek, receptory,
VíceFOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
VíceIntermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
VíceEukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:
Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro
Více1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
Více1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA
Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete
Více8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
VíceMilada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.
Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná
VíceDUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 30.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Princip genové exprese, intenzita překladu
VíceA. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům
Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového
VíceBUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)
BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger
Více14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace Metabolismus -přeměna látek a energií (informací) -procesy: anabolický katabolický autotrofie Anabolismus heterotrofie Autotrofní organismy 1. Chemoautotrofy
VíceVitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely
Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení používá se u nativních preparátů a rozumíme tím zvýšení kontrastu určitých buněčných složek v živých buňkách, nebo tkáních pomocí barvení
VíceNEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceTypy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
VíceMitochondrie. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Mitochondrie Krátká historie objevu mitochondrií Jako granulární struktury pozorovány v buňkách od poloviny 19. století 1886, Richard Altmann: popsal pozorování bioblastů a navrhl hypotézu, že se jedná
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VíceBuňka. základní stavební jednotka organismů
Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceIntermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba
VíceAUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
VíceObecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF
1 Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF Tyto texty jsou určeny pouze pro studijní účely (semináře z kurzu Obecné biologie) studentů JU ZSF. Jejich další šíření, publikování atd. by bylo v rozporu s
VíceCytologie I, stavba buňky
Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka
VíceNázev: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková
Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
VíceANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel
doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420
VíceRostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Rostlinná cytologie MB130P30 Přednášející: RNDr. Kateřina Schwarzerová,PhD. RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Přijďte na katedru experimentální biologie rostlin vypracovat svou bakalářskou nebo diplomovou
VíceB4, 2007/2008, I. Literák
B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované
Více- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )
Otázka: Buňka význam a stavba Předmět: Biologie Přidal(a): Janča 1) Buňka (=cellula) význam a stavba - základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života ) - organizační základ
Víceprokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
VíceGymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)
RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula) Aktivity Pracovný list obsahuje kartičky (zalaminované) s obrázkami bunkových povrchov a organel, kartičky s popisom danej štruktúry
VíceSyllabus přednášek z biochemie
Biochemie úvod Syllabus přednášek, z čeho studovat Definice oboru V čem se biochemie liší Charakteristika a složení živých systémů Organizace živých systémů Prokaryotní a eukaryotní buňky Syllabus přednášek
VíceProgram kursu Rostlinná buňka
Program kursu Rostlinná buňka 1) Poznávání rostlinných buněk Buňka a vývoj jejího poznání Srovnání rostlinné a živočišné buňky Jak jsou buňky rozčleněny: membrány 2) Buněčné membrány a vakuoly rostlinných
VíceFotosyntéza. Ondřej Prášil
Fotosyntéza 2 Ondřej Prášil prasil@alga.cz 384-340430 Obsah přednášky membrány a organely světlo termodynamika historie Fotosyntetické membrány Electron tomography Cells contain ~100 chlorosomes appressed
VícePublikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz)
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz) Biochemie Napsal uživatel Marie Havlová dne 8. Únor 2012-0:00. Sylabus předmětu Biochemie, Všeobecné lékařství, 2.
VíceCharakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa
8. Dýchací řetězec a fotosyntéza Obtížnost A Pomocí následující tabulky charakterizujte jednotlivé složky mitochondriálního dýchacího řetězce. SLOŽKA Pořadí v dýchacím řetězci 1) Molekulový typ 2) Charakteristika
Vícesloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): Anička -cytologie = nauka o buňce -cellula=buňka =základní stavební a funkční jednotka všech organismů Chemické složení -biogenní prky makrobiogenní 0,1-50% C,H,N,Fe,F,O
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceRozmnožování živočichů
Biologie I 13. přednáška Rozmnožování živočichů Rozmnožování v živočišné říši 13/2 Rozmnožování v živočišné říši Nepohlavní (asexuální) nový jedinec shodný s genotypem 1 rodiče (klony) Pohlavní (sexuální)
VíceBUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
Více