No. 1 Michal Hlaváček Difuse technologií 2001/3

Transkript

1 No. Michl Hlváček Difuse echoloií 200/3

2 . Úvod Hospodářský vývoj ve svěě proděll v posledích páci leech ěkolik změ, přičemž ekoomická eorie ě věšiou v odpovídjící míře ereovl. Trdičí ekoomické eorie, keré byly ž do osmdesáých le změřey především oázku hospodářského cyklu, ebyly schopy vysvěli dosečým způsobem deermiy hospodářského růsu v dlouhém období. edle oho selhly ve vysvěleí rozdílé ekoomické úrově mezi jedolivými zeměmi. Nsveí hospodářské poliiky k, by podporovl především dlouhodobý růs, je přiom velice důležié pro rsformující se ekoomiky. ěcho ekoomikách je vyšší prvděpodobos oho, že sociálí srukury ekoomické isiuce budou svey z hledisk dlouhodobého ekoomického růsu chybě. Správé sveí chrkerisik v období ekoomické rsformce přiom může ovlivi výkoos ekoomiky deseileí dopředu. Jk ukzují ejrůzější ekoomické sudie, jedím z ejdůležiějších fkorů dlouhodobého růsu je přiom právě vývoj echoloií. Modely výzkumu vývoje k mohou dá podrobější áhled o, jkým způsobem provádě ekoomickou rsformci zejmé z hledisk isiucí účsících se výzkumu vývoje dále z hledisk rsferů kpiálu mezi zeměmi. Trdičí ekoomické eorie selhávjí v posledí době i v rdičích ržích ekoomikách. Tyo eorie ejsou příkld schopy vysvěli rekordí období výrzého hospodářského růsu ve Spojeých sáech merických. omo přípdě přiom silý hospodářský růs pokrčuje i vzdory omu, že součsá siuce v US je obdobá siuci v 70. leech období sflce, kdy výrzě rosl iflce i ezměsos z důvodu růsu ce ropy 2. To sudie se pokouší léz model, kerý by vysvělil růzé úrově důchodu hlvu mezi zeměmi rověž čásečě siuci v US v devdesáých leech zákldě kocepu difúze echoloií mezi dvěm sáy resp. sekory ekoomiky. Model, kerý zde bude prezeová, vychází z jedoduchého předpokldu zpožděého rsferu echoloií z iovující země do země kopírující. Pe [994], You [994] 2 Od lé 999 do lé 2000 rosl ce ropy svěových rzích z 0 dolrů z brel 35 dolrů brel edy o 250%, přičemž se éo ceové úrovi okolo USD/brel drží dodes. době sflce přiom cey vzrosly cey ropy v leech celkem o 86%, v leech celkem o 67%. 2

3 2. ákldí model ákldí model výzkumu vývoje 3 vychází z ásledujících vzhů Produkčí fukci zvedeme jkožo Cobbovu- Doulsovu produkčí fukci: [ ] [ ] Y kde 0<<, ozčuje podíl prcoví síly změsé ve výzkumu vývoji podíl kpiálu určeého pro výzkum vývoj, je objem kpiálu je objem populce v roce. ývoj populce je dá vzhem 2 Fukce kumulce kpiálu je dá vzhem s Y kde d d, euvžujeme expliciě edy opořebeí kpiálu. 3 Fukce kumulce zlosí je dá jko: [ ] [ ] B 4 kde >0, >0 >0. Nekldeme zde žádá dlší omezeí prmery,, fukce kumulce zlosí edy může mí klesjící, kosí i rosoucí výosy z rozshu. Ozčme s B,. Musí pli: [ ] [ ] [ ] [ ] 3 ákldí model prezeový v éo práci vychází z učebicového modelu z kihy Romer [996], sr

4 Too lze zps jko: c kde c s c kde c B.. Pokud zderivujeme lorimy ěcho měr růsu podle čsu, získáme: e sálém ve smyslu usáleém svu pokud exisuje musí edoeí veličiy fyzický kpiál, lidský kpiál, důchod růs kosím empem mírou, musí edy pli 0 0. Too plí, pokud, Exisece sálého svu dymik ekoomiky závisí om, zd lze obě yo podmíky spli součsě. ze ukáz, že o dymik závisí vzhu prmerů, o ásledově: Pro < Ekoomik koveruje ke sálému svu, ve kerém pro růs zlosí plí Pro růs fyzického kpiálu plí v omo přípdě celkového důchodu je rověž -, růs -. b Pro > Nelze spli obě podmíky součsě, ekoomik diveruje. c Pro i Pro >0 opě elze spli obě podmíky součsě, ekoomik diveruje. 4

5 ii Pro 0 jsou obě podmíky splěy pro všech. Opě se dá ukáz 4, že z ěcho přípusých kombicí je sálým svem pouze s.b Model difúze echoloie Uvedeý model echoloického růsu má jedu výrzou evýhodu, o u,že popisuje dobře pouze růs celosvěového důchodu v čse 5, eumí všk dosečě vysvěli rozdíly v ekoomické výkoosi mezi jedolivými sáy i možosi ekoomické koverece. ásdím problémem je zde fk, že zlosi mjí chrker veřejého sku: To, že se určiá zlos používá při výrobě v ěkeré ze zemí evylučuje, by sejou iformci použil pro výrobu druhá země. Pokud by eexisovly briéry v oblsi rsferu zlosí což zákldí model předpokládá, veškeré země by používly ejmoderější zlosi ejovější vědecké objevy. losi edy i důchod hlvu by rosly ve všech zemích sejou mírou. ysvěleí rozdílů v důchodu hlvu mezi jedolivými zeměmi je v omo přípdě možé pouze pro růzé míry populčího růsu, popřípdě pro růzé skloy k úsporám v jedolivých zemích či při esejém počáečím vybveí přírodími zdroji. Sejě jko v přípdě prosého Solowov modelu s exoeím vývojem echoloie všk yo feoméy mohou velice ěžko plě vysvěli v reliě exisující rozdíly v blhobyu růzých zemí. Dlším problémem souvisejícím se zákldí verzí modelu je chybějící vysvěleí moivů k ivesováí do rozvoje echoloií. ýše uvedeý chrker zlosí jkožo veřejého sku umožňuje ebo dokoce v přípdě jediců ypu homo oecoomicus přímo vyucuje chováí ypu čerý psžér. Pro ekoomické subjeky je vzhledem k dokolé kokureci kerá vede k ulovému dsdrdímu ekoomickému zisku z ivesice do výzkumu vývoje vzhledem k eulovým ákldům ekoomicky rcioálí eprovádě žádé ivesice do výzkumu vývoje ček, ž ovou echoloii vyvie ěkdo jiý. zhledem k omu, že ekoomické subjeky jsou v omo ohledu symerické, exisuje v rámci modelu pouze jed rovováh, ve keré ebude ivesice do výzkumu vývoje provádě ikdo. 4 iz Romer, problém 3.6sr. 4 5 iz př. remer [993], Joes [994] 5

6 Problém ulových výosů z výzkumu vývoje pro jedolivý ekoomický subjek lze do určié míry řeši árodí úrovi zvedeím veřejé uoriy ficové z dí př. kdemie věd, kerá bude ivesice do výzkumu vývoje provádě ezávisle ziskové moivci. ýsledky výzkumé čiosi pk jsou zdrm poskyuy osím ekoomickým subjekům, přičemž zde působí efek poziiví exerliy. I v omo přípdě všk exisuje riziko přeivesováí výzkumu vývoje, kdy rží hodo éo poziiví exerliy bude ižší ež hodo ákldů její dosžeí. ýzmým ákldem je v omo přípdě dňová disorze vyplývjící ze zvýšeých dí určeých ákldy éo výzkumé uoriy. N meziárodí úrovi jsou problémy se zvedeím obdobé výzkumé uoriy smozřejmě mohem vyšší. ýzmou komplikcí je zde příkld o, že ejvyšší výosy z poziivích exerli z výzkumu vývoje ezískávjí věšiou sáy, keré by plily ejvyšší čás z ákldů éo isiuce. Teo fk smozřejmě zformováí kovéo isiuce výrzě komplikuje. Celkově lze edy předpoklád, že zákldí model výzkumu vývoje může při uvžováí výzkumé fuov árodí úrovi, meziárodí resp. dárodí úrovi je všk uo model rozšíři či modifikov. Možou modifikcí zákldího modelu, kerá by uvedeé problémy mohl vysvěli, je uvžováí briér rsferu echoloií mezi zeměmi. Tkovéo briéry mohou bý jedk dmiisrivího chrkeru ochr vlsických práv, pey pod., jedk z povhy věci zlos určié recepury, př. výrobu byliého likéru, sm o sobě umožňuje uo recepuru uji, či vyplývjící z jiých fkorů, keré jsme v modelu euvžovli kvli prcoví síly, uá k zprosředkováí rsferu relivě komplikových iformcí, ivesice do lidského kpiálu, vzdělos obyvelsv, jzykové briéry, kulurí briéry pod.. 6

7 4. Model rsferu echoloie se zpožděím 4. Popis modelu Předpokládejme, že exisují dvě země dv bloky, východ zápd. Pro jedoduchos předpokládejme, že ové echoloie jsou vyvíjey pouze zápdě, východ yo echoloie pouze s určiým zpožděím přebírá, přičemž z jejich používáí eplí zápdu žádé poplky 6. Proože echoloie zlosi elze zpomeou, bude úroveň echoloie východu vždy ižší ebo přiejlepším sejá jko úroveň echoloie zápdu. Pro jedoduchos budeme předpoklád, že eexisuje žádá mobili prcoví síly, i mobili kpiálu mezi východem zápdem. Právě exisece zpožděí v rsferu echoloií, respekive z ohoo zpožděí vyplývjící domií pozice v meziárodím obchodě je zákldí moivcí prováděí ivesic do výzkumu vývoje zápdě edy možým vysvěleím ěcho ivesic. 4.2 ývoj zápdí ekoomiky zhledem k omu, že zápd edosává z echoloií poskyuou výhodu žádé prosředky, bude jeho produkce dá sdrdími předpokldy. ývoj zápdí ekoomiky k lze pops pomocí zákldího modelu výzkumu vývoje pomocí rovic -4, přičemž kždé veličiě přidáme pro rozlišeí idex. Dymik zlosí, kpiálu důchodu k opě závisí prmerech : pro < exisuje sálý sv,ve kerém rosou zlosi mírou, kpiál pk mírou -, pro > pro >0 ekoomik diveruje. pro 0 ekoomik koveruje ke sálému svu, ve kerém s.b - 6 Předpokldy modelu do určié míry odpovídjí siuci v součsé východí Evropě edy i v České republice, siuci mezi východím zápdím blokem v období sudeé války rsfer echoloií pomocí průmyslové špioáže či siuci počáku ekoomického zázrku Jposk v 50ých 60ých leech. 7

8 Pro siuci, kdy exisuje sálý sv, edy pro růs zákldích edoeích veliči modelu plí: 0 e 0 0 e e 4.3 ývoj východí ekoomiky Pro model zpožděí pro ás bude důležiější popis dymiky východí ekoomiky. Produkčí fukce východí ekoomiky bude obdobá zápdí produkčí fukci: [ ] [ ] Y ývoj populce je opě dá jko 5 6, edy 0 e Fukce kumulce kpiálu je dá jko s Y 7 Nejvěší rozdíl je zde ve fukci kumulce zlosí. T bude dá jko: C [ ] [ ] kde jedolivé čley ozčují ásledující ρ 0 e ε d 8 celkové možsví kpiálu určeého pro přebíráí zápdí echoloie ivesice do počíčového hrdwru, kih, špioážích přísrojů pod. celkové možsví práce určeé pro přebíráí zápdí echoloie vědečí prcovíci pod. e d 0 zápdí zlosi použielé pro kumulci východích zlosí, kde je fkor zpožděí 8

9 losi použielé pro východí výrobu se zvyšují podle kpiálu práce, kerý východ používá pro kumulci zápdích zlosí. Pokud bude či 0, východí zlosi se měi ebudou. Fukce kumulce je zde opě zobecěou Cobbovou-Doulsovou produkčí fukcí, přičemž obecě emusí pli že ρε. Budeme zde víc předpoklád, že, ρ ε., C B, edy že zápd je ve vývoji echoloií efekivější, ež východ v jejich přebíráí. Nvíc budeme předpoklád, že zápdí ekoomik bude věší, edy že edy. ásdí rozdíl oproi rovici 4 pro kumulci zápdí echoloie je e, že kumulce východí echoloie závisí miulých změách echoloie zápdí, přičemž yo změy jsou diskoováy fkorem, kerý zde zhruje zpožděí. To, jká čás změy miulé zápdí echoloie bude použi pro kumulci východí echoloie, závisí sáří éo zápdí echoloie. Plí, že čím je zápdí echoloie srší, ím vyšší čás éo echoloie může bý použi pro kumulci echoloie východí pro plí e. N druhou sru ejovější echoloie eí schope východ převzí vůbec pro 0 plí 0. Pro zpožděí eí účié plí, že e e d se blíží k d 0 0, fukce vývoje východích zlosí je pk obdobá fukce kumulce zápdích zlosí, ž výše uvedeou ižší efekiviu vyplývjící z podmíky, ρ ε, kerá se dá vysvěli příkld modelem leri-by-doi 7, plikovým zápdí kumulci zlosí. zhledem k omu, že pro jkákoliv kldá je e d meší 0 ež d, vzhledem k výše uvedeým předpokldům ohledě rozdílu 0 východí zápdí fukce kumulce zlosí, musí pli, že pro všech je 7 iz Romer [996] 9

10 0 < edy že < T T d T d T. Podmík, že T T < je edy v omo přípdě splě. Pro dlší lýzu budeme pořebov spočí ierál d e 0, kerý rozložíme dv ierály d e d d e Pokud dosdíme z z fukce kumulce zápdího kpiálu rovice 4, [ ] [ ] B, získáme [ ] [ ] 0 0 d B d Siuci si v omo bodě bude užiečé rozděli siuci, ve keré bude zápdí ekoomik ve sálém svu, respekive mimo ěj. Pokud bude zápdí ekoomik ve sálém svu <, bude pli 0 e e 0 e e 0 e e Prví ierál edy můžeme zps jko

11 0 0 B d e B d obdobě 0 B d e Celkově edy [ ] [ ] [ ] ε ε ρ B C edy [ ] [ ] [ ] ε ε ρ B C Růs východí echoloie edy závisí jedk velikosi východí prcoví síly východího kpiálu, jedk velikosi zápdí prcoví síly, zápdího kpiálu velikosi zápdí echoloie, rověž všk kosě závisející mimo jié zápdích růsových chrkerisikách. Pro východí prcoví sílu, pro zápdí kpiál, zápdí echoloii zápdí prcoví sílu plí, že jejich vývoj v čse má expoeciálí průběh exoeí modelu východí ekoomiky. Jediou edoeí veličiou je zde edy vývoj východího kpiálu ývoj východího kpiálu měu východího kpiálu v čse získáme z fukce kumulce kpiálu rovice 7, do keré dosdíme z východí produkčí fukce rovice 5:

12 [ ] [ ] s edy s [ ] mě východího kpiálu k opě závisí jedk exoeím vývoji populce, jedk edoeím vývoj kpiálu echoloie. Obdobě jko jsme o udělli v přípdě zápdí ekoomiky sesrojíme křivky 0 0 k, že zderivujeme lorimy vyjádřeí růsu podle čsu: ρ ε řivky 0 0 získáme položeím ěcho růsů rových ule: ρ ε resp. ρ ε ρ ε Je zjevé, že dymik modelu bude závise prmeru : pro < bude východí ekoomik koverov ke sálému svu, pro bude východí ekoomik diverov. Proože jsme všk uvžovli sálý sv v zápdí ekoomice edy <, proože < zároveň >0, musí bý uě < východí ekoomik k bude rověž ve sálém svu. ýchodí echoloie v omo sálém svu bude růs mírou ρ ε což lze po doszeí z uprvi : 2

13 3 ε ρ piál v omo sálém svu porose mírou : ε ρ resp. ε ρ Důchod Y porose mírou, důchod obyvele Y / mírou. Ukázli jsme edy, že pokud bude exisov sálý sv v zápdí ekoomice, musí exisov sálý sv i ve východí ekoomice, přičemž jsme lezli míry růsu východího kpiálu zlosí v omo sálém svu.

14 4.4 Porováí obou sálých svů Nyí porováme růsy zlosí v obou zemích. Pro prkické účely bude vhodé uvžov speciálí přípd ve kerém bude, ρ, ε, siuci pro <, ρ< ε<., C<B <. obou přípdech budeme předpoklád, že se zápdí ekoomik chází v kždém čsovém okmžiku ve sálém svu 8: I. Pokud by plilo, ρ, ε, bude se mír růsu východí echoloie rov: Pro růs kpiálu ve sálém svu bude obdobě pli. Růs důchodu kpiálu důchodu hlvu zlosí bude v omo přípdě ve sálém svu v obou zemích sejý, ezávisle velikosi fkoru zpožděí, podílu kpiálu práce zpojeého do výzkumu vývoje v obou zemích,,, či velikosi obou ekoomik z hledisk populce. Podíl východích zlosí k zápdím / bude edy ve sálém kosí, sejě k jko podíl důchodu důchodu hlvu Y / Y. II. Pokud budou pli původí předpokldy modelu, edy <, ρ< ε<., C<B < podmík uá pro zchováí vzhu, bude východí < ekoomik růs ižší mírou ež ekoomik zápdí 9 <, rozdíl v ekoomické úrovi obou zemí se edy bude expoeciálě zvyšov. Pro porováváí vysvěleí rozdílé ekoomické úrově jedolivých zemí ve sálém svu bude užiečé si vyjádři podíly / Y / Y v závislosi prmerech modelu. zhledem k omu, že pro siuci II. se bude rozdíl v ekoomické úrovi expoeciálě zvyšov edy lim / 0, budeme dále uvžov pouze siuci I. 8 Npříkld vzhledem k rozviuějším kpiálovým rhům. 9 Too lze ukáz příkld ko: Pro, ρ, ε jsme ukázli, že, přičemž z výrzu pro růs echoloie ve sálém svu je zřejmé, že rose v, ρ, ε. Pro <, ρ< ε< < edy zjevě musí pli, že <. 4

15 5, ρ, ε, ve keré je jk jsme již ukázli ve sálém svu poměr / Y / Y kosí. zhledem k omu, že ve sálém svu v omo přípdě plí, musí pro podíl / pro kždý čsový okmžik pli. Po doszeí z edy získáme: Φ Φ Φ 0 0 B B 8 kde Φ Obdobě musí pli rověž Y Y s s 9 z produkčí fukce 0 0 Y Y 9 ombicí rovic 7-9 doszeí 9 do 8, vyjádřeí /, doszeí do 7 vyjádřeí / ám vyjde:

16 6 Φ v druhém kroku jsme dosdili z Φ využili fku že ve sálém svu plí Obdobě lze vypočí velikos poměru důchodů hlvu v obou zemích kombicí rovic 8 9: / / s s s s Y Y Y Y ěcho vyjádřeí podílu důchodu hlvu podílu echoloií v obou zemích lze vyvoři ásledující závěry v deermici rozdílů v echoloii v živoí úrovi obou zemí pomocí výpoču prciálích derivcí podle uvedeých proměých: podíl živoí úrově porose v podílu míry úspor v obou zemích s / s podíl echoloií podíl živoí úroveň porose v podílu počáečí velikos populce 0/ 0 vzhledem ke sejé míře růsu populce v obou zemích bude eo poměr v čse kosí podíl echoloií podíl živoí úrově bude kles v zápdí míře růsu, resp. ve společé míře růsu populce podíl echoloií podíl živoí úrově bude růs ve fkoru zpožděí čím bude vyšší, ím ovější echoloie bude východ přebír Podíl echoloií porose v v pokud bude pli < resp.,</ exisuje zde možos přeivesováí výzkumu vývoje

17 Podíl echoloií bude kles v v v, pokud bude pli < resp.,</ Podíl živoí úrově porose v v pokud bude pli </ resp. </ Podíl živoí úrově bude kles v v v, pokud bude pli </ resp. </ 4.5 ýsledky možosi modelu Hlvím výsledkem modelu jsou rovice vyjdřující podíl echoloie podíl důchodů hlvu ve sálém svu v obou zemích. Pro modifikci modelu I, ρ, ε lze edy urči rozdíly v ekoomické úrovi mezi zeměmi zákldě měřielých veliči. Pokud dosdíme z yo veličiy jejich odhd, př. hodoy /3, 2% edy %, %, 4%, s /s /2, 0 0 obě ekoomiky jsou sejě velké 0,5 rok srá echoloie se převezme z 39%, dv roky z 63%, 0 le prkicky ze 00% bude poměr důchodů hlvu rove 0,86 8,6%. Model edy může vysvěli v reliě sledové rozdíly v živoí úrovi zemí 0. ákldím vysvělujícím fkorem zde je především poměr / /. Modifikce I šeho modelu víc predikuje, že ekoomiky budou růs ve sálém svu sejou mírou. Teo výsledek bude ovšem pli pouze v přípdě, že obě ekoomiky budou v kždém čsovém okmžiku ve sálém svu. Pokud omu k ebude pokud bude př. zápdí ekoomik ve sálém svu východí ekoomik mimo ěj - př. v důsledku zvýšeí, může východí ekoomik růs vyšší mírou ež zápdí či opk. Náš model má obdobé edosky jko původí Sollowův model ve smyslu rychlosi přibližováí se sálému svu, pokud bude ekoomik z ohoo sálého svu vychýle. Podle šeho modelu edy mohou bý o období rychlejšího růsu ve východí ekoomice poměrě dlouhá. Dlší možosí, jk využí áš model zpožděé difúze echoloie, je vysvěleí čásečé feoméu rychlého hospodářského vývoje US v 90ých leech viz úvod. Model difuse echoloie lze použí vedle vysvěleí rozdílé ekoomické úrově dvou zemí rověž pro modelováí pohybů zlosí mezi dvěm sekory jedé ekoomiky. Uvžujme exiseci 7

18 dvou sekorů ekoomiky, přičemž jede z ich bude vyvíje ové echoloie, druhý je bude pouze kopírov. Trsfer zlosí z jedoho sekoru do druhého bude obdobě jko v šem modelu pro dvě země probíh z určiým zpožděím, ovlivěým růzými briérmi rsferu echoloií. Příkldem kovýcho dvou sekorů může bý rmádí civilí sekor v US. ýsledek kovéhoo modelu by byl obdobý šemu modelu pro dvě země. Rpidího ekoomický růs US v 90ých leech může bý, mimo jié, vysvěle pomocí pádu briér rsferu echoloií z rmádího sekoru do sekoru civilího. Do koce 80ých le byly yo briéry výrzé, zvlášě v souvislosi s ujeím vojeských echoloií před řídím epříelem. Po pádu železé opoy všk přesly bý yo briéry ué, k byly vojeské echoloie uvolěy i pro civilí sekor. Teo poziiví echoloický šok pk mohl bý jedím z důvodů rpidího hospodářského růsu US. Náš jedoduchý model má vedle poziiv mohá omezeí edosky. prvé, model opkuje problém ze zákldího modelu Romer[996], kerým je edosečé mikroekoomické vysvěleí ivesic do výzkumu vývoje. zápdí ekoomice lze yo ivesice do určié míry vysvěli pomocí výsledého rozdílu v ekoomické úrovi mezi oběm zeměmi, vyplývjícího ze zpožděého rsferu ové echoloie. ápdí ekoomik k bude ivesov do výzkumu vývoje, by získl vyšší živoí úroveň ež ekoomik východí. Problémem le zůsává, proč východí ekoomik pouze přebírá zápdí echoloie, epokouší se vyvíje ové vlsí. Náš model uo siuci pouze předpokládá, epokouší se ovšem vysvěli, proč k í dochází. Určié vysvěleí by mohlo leže v rozdílu velikosi obou ekoomik. Pokud by výzkum vývoj vyždovl vysoké fixí ákldy, meší ekoomiky ebudou moci při obdobém poměru výdjů výzkum vývoj k hrubému domácímu produku eo výzkum vývoj provádě, eboť ebudou schopy yo fixí ákldy pokrý. Dá se víc předpoklád, že fixí ákldy spojeé s prosým přebíráím echoloií budou v reliě výrzě ižší.i pro uo modifikci ovšem model eí schope vysvěli siuci, kdy výzkum vývoj provádějí dvě velikosě srovelé země, přičemž kždá z ich se specilizuje jedolivou obls výzkumu vývoje. 0 ýsledky věšiy modelů výzkumu vývoje věšiou ejsou schopy vysvěli dosečě rozdíly v ekoomické úrovi mezi zeměmi viz př. Romer [996]. Pro vysvěleí ěcho rozdílů pk bývá vysvělujícím fkorem věšiou ějká jiá proměá, př. lidský kpiál. 8

19 5. Možé modifikce modelu - áměy rozviuí modelu ýše uvedeé problémy s ším modelem dávjí áměy možé modifikci resp. rozviuí šeho modelu. 5. Mikroekoomické zákldy Model lze rozšíři ve smyslu zvedeí podrobějších mikroekoomických zákldů. prví řdě lze vyřeši problém s pomlým přizpůsobováím ekoomik sálému svu pomocí edoeizce míry úspor. To modifikce by vedl k rychlejšímu přizpůsobeí se sálému svu. Pokud se bude ekoomik bude cháze ve svu, kdy její kpiál bude ižší ež kpiál ve sálém svu, zvýší se mezí produk ohoo kpiálu, přechodě se zvýší úroková mír, což povede k vyšší míře úspor, vyšším ivesicí do fyzického kpiálu rychlejšímu dosžeí sálého svu. Too rozšířeí modelu by všk pro jeho hlví výsledky emělo bý zcel zásdí. Obdobě jko u fyzického kpiálu lze uvžov i o edoeizci míry ivesic do výzkumu vývoje koeficiey,,. Pokud by ekoomik měl ižší úroveň zlosí, ež odpovídá jejímu sálému svu, zvýšilo by o mezí produk ivesic do výzkumu vývoje výsledě i yo ivesice jk ve formě kpiálu, k ve formě práce. Mikroekoomické odvozeí ivesic do výzkumu vývoje by mohlo dá podrobější áhled ejrůzější formy podpory výzkumu vývoje, důsledky isiucioálího uspořádáí výzkumu vývoje ekoomický růs, vzh kvliy rhu rizikového kpiálu úroveň echoloií v dé zemi, vzh přímých zhričích ivesic ekoomického růsu podobě. Problémem zde ovšem dále zůsává specifický chrker zlosí echoloií jko veřejého sku. zhledem k omuo chrkeru elze přesě urči mezí produk ivesice do výzkumu vývoje edy i urči mikroekoomický model výrobce ivesujícího do výzkumu vývoje. Siuci zde víc komplikuje o, že zlosi esou homoeí v om smyslu, že všechy mjí sejý chrker veřejého sku. Někeré zlosi mjí čisý chrker veřejého sku memické formule, ěkeré opk veřejým skem ejsou vůbec ávod výrobu becherovky. Někeré zlosi mohou bý vázáy určiý výrobek počíčový prorm. Obdobě jko Rmsey-Css-Copmsův model edoeizuje úspory v zákldím Solowově modelu. 9

20 5.2 hruí lidského kpiálu Model uvedeý v omo čláku euvžuje možos ivesic do lidského kpiálu. To je problém věšiy modelů růsu, keré uvžují věšiou buď edoeí chrker výzkumu vývoje, ebo zvádějí vedle fyzického kpiálu keorii kpiálu lidského. Téměř žádé modely euvžují obě vysvěleí edoeího růsu dohromdy. Přiom keorie lidského kpiálu zlosí echoloií jsou velice podobé dokoce se ěkdy do zčé míry překrývjí. Dlší možou modifikcí šeho modelu by mohlo bý zhruí ivesic do lidského kpiálu. Nejvhodějším způsobem by bylo edoeizov zpožděí v om smyslu, že bychom ho uvžovli jko závislé úrovi lidského kpiálu. souldu s výsledky šeho modelu by oo eovlivilo dlouhodobý růs ekoomiky, icméě by se změil podíl důchodů hlvu v obou zemích. hruí lidského kpiálu jko vysvělujícího fkoru zpožděí difuse echoloie umožňuje zjímvý ový áhled úlohu lidského kpiálu pro ekoomický růs. ko modifikovém modelu by se lidský kpiál eúčsil produkce fiálích sků eovlivňovl by k ekoomickou úroveň přímo, icméě by ovlivňovl kumulci zlosí dlouhodobý růs důchodu. 20

21 ierur : Brro, Rober J.: Ecoomic Growh. McGrw-Hill, New York, 995 Joes, Chrles I: Time Series Tess of Edoeous Growh Models, Qurerly Jourl of Ecoomics 0, 994, s.s remer, Michel: Populio Growh d Techoloicl Che: Oe Millio B.C. o 990, Qurerly Jourl of Ecoomics 08, 993 s.s Pe, Joh: The Es si Mircle: Four essos for Developme policy, NBER Mcroecoomics ul 9, 994 s.s Romer, Dvid, Sl-i-Mri, Xvier: dvced Mcroecoomics, McGrw-Hill, New York, 996 You, lwy: The Tyry of Numbers: Cofroi he Sisicl Reliy of he Es si Growh Experiece NBER Worki Pper No. 4680, 994 2

22 Dosud vyšlo :. No. : Michl Hlváček: Difuse echoloií 200/3 Uiverzi rlov v Prze, Fkul sociálích věd, Isiu ekoomických sudií [U FS IES] Prh, Oplelov 26. E-mlil : IES@Mbox.FS.CUNI.C hp : //IES.FS.cui.cz 22