Investiční plán. Otázky a odpovědi

Transkript

1 Investiční plán Otázky a odpovědi

2 Obsah 1. Proč je tento přístup k investicím nový a jiný? Proč nový Evropský fond pro strategické investice (EFSI)? Jak bude fond fungovat v praxi? Čím se to liší od stávajících činností EIB? Jaká je přidaná hodnota ve srovnání s tím, co už existuje? V systému je peněz dost. Proč by tyto projekty neměl financovat pouze soukromý sektor? Problém nejsou peníze, ale nedostatek rizikové kapacity pro financování projektů Evropa potřebuje mnohem více: toto je jen kapka v moři Jaký bude dopad na růst a zaměstnanost? Lidé a podniky nemohou čekat: kdy uvidíme účinky? Kdo je zajistí? Problém je příliš velká byrokracie a regulační zátěž. Co s tím Komise udělá? Proč raději nenavrhnete nové navýšení kapitálu pro EIB? Odkud peníze skutečně pochází? Jaký je poměr veřejných a soukromých prostředků a proč? Jak je fond financován? Jak se záruka EU vytvoří? Co je to multiplikační účinek? Jak se dospělo k multiplikačnímu účinku 1:15? Jsou ohroženy peníze daňových poplatníků? Co když bude požadováno zaplacení záruky z rozpočtu EU? Co bude fond přesně dělat? Jaké projekty bude financovat? A co prověřování vybraných projektů z hlediska právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže? Co bude učiněno konkrétně pro malé a střední podniky? Jak se mohou účastnit členské státy? Je to pro ně zajímavé? Jak se mohou účastnit soukromí investoři? Je to pro ně zajímavé? Jak budou peníze vynakládány? Kdo rozhodne o projektech? Jak si můžeme být jistí, že se peníze vynakládají na životaschopné projekty (a nikoli na předražené a neužitečné projekty)? Kdo zajistí, že fond bude dobře spravován a veřejné prostředky budou dobře využity? Jakou úlohu bude mít Evropský parlament? Jakou úlohu má Evropský účetní dvůr? Jak bude posílena technická pomoc, aby se zlepšila příprava projektů a sdílení zkušeností? A co když vím o nadějném projektu a chci požádat o financování? Jaké legislativní změny jsou k tomu zapotřebí? Kdy budou přijaty?

3 31. Neohrozí tento plán rating AAA Evropské investiční banky? Jaký je rozdíl mezi Nástrojem pro propojení Evropy a fondem Marguerite, který také financuje projekty v oblasti infrastruktury? Proč k financování investičního plánu nenavrhujete nový vlastní zdroj na úrovni EU? Jak budou k investičnímu plánu přispívat evropské strukturální a investiční fondy? Jaký je rozdíl mezi novou iniciativou a iniciativou projektových dluhopisů?

4 OTÁZKY A ODPOVĚDI 1. Proč je tento přístup k investicím nový a jiný? Investiční plán předložený Komisí má za cíl oživit v Evropě investice, a proto se zabývá hlavními překážkami, které brání investování soudržným způsobem. Nový přístup tvoří tři prvky: a) nové finanční nástroje (zejména nový Evropský fond pro strategické investice) v rámci partnerství s Evropskou investiční bankou k řešení současného nedostatku rizikového financování v Evropě; b) seznam projektů na úrovni EU a posílená podpora rozvoje projektů prostřednictvím uživatelsky přívětivější technické pomoci, a to pro veřejné subjekty i soukromé investory; c) stabilnější, předvídatelné regulační prostředí příznivé pro podnikání na evropské, vnitrostátní i nižší úrovni, zaměřené na dokončení jednotného trhu, pokud jde o energetiku, digitální technologie a dopravu a kapitálové trhy. Investiční plán znamená změnu způsobu, jak se v Evropě vynakládají veřejné prostředky na strategické investice. Potřeba investic na podporu zaměstnanosti a růstu je uznávána i na mezinárodní úrovni, jak dokládají zpráva skupiny G20 a brisbanský akční plán zveřejněné dne 16. listopadu Proč nový Evropský fond pro strategické investice (EFSI)? Neoddělitelnou součástí investičního plánu předloženého Komisí je zřízení nového Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Půjde o specializovaný fond, jehož správcem a organizátorem bude Evropská investiční banka (EIB) a jenž bude spolufinancován EIB a Evropskou komisí. Fond bude financovat strategické projekty v celé EU v oblastech infrastruktury, jako jsou širokopásmový přístup, energetika a doprava; vzdělávání, výzkum a inovace; energie z obnovitelných zdrojů a energetická účinnost. Část nového financování bude vyhrazena na podporu investic malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací 1 prostřednictvím Evropského investičního fondu (EIF), subjektu v rámci skupiny EIB specializovaného na tento typ financování. Důvodem pro zřízení fondu EFSI je možnost podchytit rizikovější projekty a zapojit se do činností, které jsou předmětem vyššího strategického zájmu, a proto je složitější je strukturovat. Tento záměr jde nad rámec stávajících programů EU a tradičních aktivit EIB a jiných finančních institucí. Nový fond, který se bude zaměřovat na strategické investice, by měl být atraktivní pro soukromé investory, neboť na sebe vezme složitější a rizikovou část transakce. 1 Malé a střední podniky jsou definovány jako podniky s méně než 250 zaměstnanci, za podniky se střední tržní kapitalizací se všeobecně považují podniky s 250 až zaměstnanci. 3

5 3. Jak bude fond fungovat v praxi? Fond poskytne skupině Evropské investiční banky (EIB a EIF) částečné zajištění proti riziku (ochranu před prvními ztrátami). Toto zajištění proti riziku umožní Evropské investiční bance nabídnout produkty, které budou absorbovat více rizika než její tradiční produkty. Díky tomu bude možné investovat do projektů s vyšší přidanou hodnotou, ale vyššími riziky, které v současné době nemohou získat financování. Část rizikové kapacity fondu může být rovněž využita společně s vnitrostátními bankami poskytujícími podporu. 4. Čím se to liší od stávajících činností EIB? EIB je největším mnohostranným věřitelem a dlužníkem na světě. V roce 2013 její činnosti v oblasti úvěrů přesáhly 75 miliard EUR. V roce 2013 bylo provedeno navýšení kapitálu s cílem vygenerovat další investice v objemu 180 miliard EUR během tří let ( ). Tato důležitá práce EIB bude pokračovat. Účelem nového fondu je doplnit stávající aktivity tím, že se zaměří výhradně na strategické investice, které jsou nutné k obnovení růstu v Evropě, ale mají jiný rizikový profil než projekty, které EIB v současné době financuje. Zárukou z rozpočtu EU se dosáhne toho, že investice do takových projektů vygenerují zajímavé výnosy, a proto by měly snáze přitáhnout více investorů ze soukromého sektoru. 5. Jaká je přidaná hodnota ve srovnání s tím, co už existuje? Z rozpočtu EU bude poskytnuto financování ve výši 16 miliard EUR a EIB přispěje dalšími 5 miliardami EUR v podobě rizikové kapacity. Společně lze takto aktivovat minimálně 315 miliard EUR dalších investičních prostředků. To je však jen začátek. Klíčovým prvkem nového přístupu je, že členské státy a vnitrostátní banky poskytující podporu budou rovněž moci přispívat buď na úrovni fondu, nebo spolufinancováním různých projektů. EFSI Riziková kapacita Multiplikátor Investice (průměr) do reálné ekonomiky Dlouhodobé investice 16 mld. 240 mld. MSP a podniky se střední tržní kapitalizací Celkem 5 mld mld. 21 mld. 315 mld. 6. V systému je peněz dost. Proč by tyto projekty neměl financovat pouze soukromý sektor? Oproti stavu před několika lety, díky lepší situaci v ekonomice a na finančních trzích a díky krokům Evropské centrální banky v oblasti měnové politiky je jak ve finančních institucích, tak v korporátním sektoru k dispozici dostatek likvidity. Mnoho členských států navíc vykazuje vysokou úroveň soukromých úspor. 4

6 Problém je, že se likvidita nedostává do reálné ekonomiky tak účinně a rychle, jak by měla. Důvodem je nejistý ekonomický a politický vývoj, jakož i přetrvávající vysoká zadluženost některých částí ekonomiky EU a jejich dopad na úvěrové riziko. Potvrzují to nejnovější ekonomické údaje, které ukazují, že oproti USA investice v EU od krize nadále klesají (v současné době jsou o 15 % nižší než v roce 2007) a nezotavily se, jak se očekávalo. V ekonomických pojmech se tato situace nazývá selhání trhu, což znamená, že tržní síly samy o sobě nemohou v krátkodobém horizontu poskytnout řešení. Zde mají hlavní roli veřejné orgány. Investiční plán představuje ucelenou strategii k překlenutí této propasti a mobilizaci soukromých investic vedle veřejného financování. 7. Problém nejsou peníze, ale nedostatek rizikové kapacity pro financování projektů. Situace není stejná ve všech členských státech, ale některé zřejmé vzorce, pokud jde o momentálně neuspokojené potřeby v oblasti investic, lze nalézt všude: Naše domácnosti a podniky potřebují využívat nejnovější technologie a dosáhnout vyšší energetické účinnosti. Naše systémy vzdělávání a inovací jsou hůře vybaveny a hůře financovány, než systémy některých našich hlavních konkurentů. Naše systémy sociálního zabezpečení je třeba zásadně modernizovat, aby se přizpůsobily rychlému stárnutí obyvatel. Naše odvětví energetiky musí modernizovat své sítě s využitím nejmodernějších technologií, začlenit obnovitelné zdroje energie a diverzifikovat zdroje zásobování. Naše odvětví dopravy musí modernizovat svou infrastrukturu, omezit kongesce a zlepšit obchodní vazby. Naše životní prostředí potřebuje lepší zařízení a sítě pro likvidaci odpadů, recyklaci a zásobování vodou. A v celé Evropě potřebujeme rychlejší širokopásmový přístup s rozsáhlejším pokrytím a inteligentnější datová centra. Skutečnost, že tato odvětví byla určena jako prioritní oblasti, nemusí nutně znamenat, že v této fázi existuje dostatečný počet projektů, které jsou natolik vyspělé, aby mohly být financovány. Nicméně již bylo určeno několik projektů v různých fázích rozvoje. Jak ukáže zpráva společné pracovní skupiny Evropské komise a EIB (která má být brzy zveřejněna), vyspělé projekty existují, ale vzhledem k jejich komplexní povaze soukromí investoři často neví o potenciálních výhodách, bojí se rizika, a tudíž se zdráhají investovat. 8. Evropa potřebuje mnohem více: toto je jen kapka v moři. Bylo by naivní věřit, že na problémy Evropy s investováním existuje jedna jednoduchá odpověď. Investiční plán předložený Komisí je součástí komplexního přístupu, jak v Evropě podnítit růst a tvorbu pracovních míst kombinací strukturálních reforem, fiskální odpovědnosti a podpory investic. Všechny národní vlády musí přispět svým spravedlivým dílem. EU to nemůže zvládnout sama. 5

7 Tento investiční plán představuje značnou další posilu. Navýšení investičních prostředků o 315 miliard EUR odpovídá 2 % HDP EU po dobu tří let. Znamená to prakticky zdvojnásobení investiční kapacity rozpočtu EU. Klíčovým aspektem plánu je zajistit, aby všechny tyto peníze pracovaly, směřovaly k reálným potřebám ekonomiky a byly k dispozici rychle. To je jen jeden aspekt plánu. Dodatečných 315 miliard EUR v této fázi odpovídá tomu, čeho může EU dosáhnout evropskými prostředky, lepším využitím svého rozpočtu. Komise a EIB vyzývají k účasti členské státy a soukromé investory, čímž se dopad této iniciativy dále znásobí. Dalším základním pilířem plánu je odstranění stávajících překážek v investování na jednotném trhu finančních i nefinančních. Tento prvek může sám o sobě generovat mnohem více než 315 miliard EUR v podobě zvýšení produkce a HDP EU, i když dosažení plného účinku těchto opatření může trvat delší dobu. V neposlední řadě plán doplňuje stávající opatření a nástroje, které se nyní zavádějí, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy (přibližně 600 miliard EUR v období včetně spolufinancování), a které jsou k dispozici na vnitrostátní a regionální úrovni. 9. Jaký bude dopad na růst a zaměstnanost? Podle odhadů Evropské komise má investiční plán potenciál zvýšit HDP EU o 330 až 410 miliard EUR a vytvořit 1 až 1,3 milionu nových pracovních míst během následujících tří let. 10. Lidé a podniky nemohou čekat: kdy uvidíme účinky? Kdo je zajistí? Pokud jde o doplňování zdrojů financí a hledání správných projektů na posílení zaměstnanosti a růstu, mají roli řidiče Evropská komise a Evropská investiční banka. Ale nemůžeme to uskutečnit sami. Proto jsou členské státy v Evropské radě vyzvány, aby plán podpořily. Tři orgány EU (Evropský parlament, Rada a Komise) budou spolupracovat na co nejrychlejším uskutečnění potřebných právních kroků. Zásadní je politická podpora Evropského parlamentu. Bude-li se iniciativa těšit široké podpoře všech klíčových hráčů, uvidíme výsledky rychle. Vytvoření nového Evropského fondu pro strategické investice bude vyžadovat některé právní a administrativní kroky. Se silnou podporou všech zúčastněných hráčů by fond měl být vytvořen a jeho činnost zahájena do poloviny roku Mezitím bude činnosti fondu předběžně financovat EIB. Tím se start iniciativy značně urychlí. Navíc jsou již zavedené a dostupné stávající nástroje EU. Na úrovni EU k nim patří Nástroj pro propojení Evropy, program Horizont 2020 a program COSME. Na vnitrostátní úrovni je financování dostupné v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (více než 200 miliard EUR v nadcházejících třech letech). Všechny tyto nástroje jsou již k dispozici a měly by se bezodkladně využít tak, aby bylo dosaženo jejich maximálního účinku. 11. Problém je příliš velká byrokracie a regulační zátěž. Co s tím Komise udělá? 6

8 Komise si je vědoma, že správné regulační prostředí může pro investice znamenat zásadní rozdíl. Proto investiční plán uvádí, jak odstranit překážky v základních oblastech, jako jsou energetika, telekomunikace, doprava, služby a výzkum. Některá důležitá opatření budou uvedena v pracovním programu Komise na rok 2015 (který bude předložen do konce prosince po projednání s Parlamentem a Radou). Bude nezbytně třeba urychlit práci na cestě k unii kapitálových trhů a přispívat k diverzifikaci zdrojů financování. Zavedení správného regulačního prostředí je společnou odpovědností členských států a EU a je třeba se jím zabývat na všech úrovních. 12. Proč raději nenavrhnete nové navýšení kapitálu pro EIB? V roce 2012 se členské státy EU dohodly na navýšení splaceného kapitálu EIB o 10 miliard EUR s tím, že díky tomu bude EIB moci rozšířit činnosti v oblasti úvěrů v letech 2013 až 2015 o 40 %. Očekává se, že toto rozšířené poskytování úvěrů ze strany EIB umožní do konce roku 2015 v Evropě podpořit další investice v objemu 180 miliard EUR. EIB je na dobré cestě ke splnění závazku, pokud jde o posílenou reakci, a zdá se, že cíl dohodnutý v roce 2012 překročí. EIB ukázala, že dovede rázně reagovat na ekonomickou krizi, a přispěla ke zlepšení hospodářské a finanční situace. Zatímco během krize byly narušeny běžné kanály bankovního úvěrování a tržního financování, dnes je ve finančních institucích i v korporátním sektoru k dispozici mnohem více likvidity. Proto je potřebná cílenější iniciativa, která zajistí účinnou podporu činností, jež banky a trhy nebudou financovat samy od sebe. To je podstatou investičního plánu. 13. Odkud peníze skutečně pochází? Dnes není problémem nedostatek peněz, nýbrž to, že se nevyužívají produktivně, ale strádají na bankovních účtech podniků a jednotlivců. Úkolem je zajistit, aby tyto peníze pracovaly, a nasměrovat je do produktivních investic. Můžeme toho dosáhnout inteligentnějším využitím rozpočtových prostředků EU a přesměrováním nadbytečné rizikové kapacity EIB. Tím vytvoříme rezervu pro krytí rizika ve výši 21 miliard EUR, která nám umožní aktivovat investice o objemu minimálně 315 miliard EUR. Cílem je mobilizovat dodatečné investice, které by se při zachování současného stavu neuskutečnily. V této souvislosti je úlohou nového fondu a ostatních politik mobilizovat veřejné prostředky a nastartovat soukromé investice a spolufinancování bez vytváření nového dluhu. Prostřednictvím nového fondu budou investované peníze pracovat a zajistí maximální možný multiplikační účinek. To znamená: čím více prostředků bude k dispozici pro financování, tím více projektů se bude financovat, což povede k větší zaměstnanosti a růstu v ekonomice EU. Balíček se skládá z těchto prvků: 1) vytvoření záruky v rozpočtu EU ve výši 16 miliard EUR; 2) tato záruka, ve spojení s prostředky EIB ve výši 5 miliard EUR, bude absorbovat vyšší riziko strategických investic, a zmobilizuje tak soukromé prostředky, které v současné době nejsou investovány do reálné ekonomiky. 7

9 Vedle toho je třeba, nad rámec částky 315 miliard EUR mobilizované fondem EFSI, efektivněji využívat a dále posílit evropské strukturální a investiční fondy. Členské státy a soukromí investoři se mohou účastnit přímo fondu nebo na úrovni projektů. 14. Jaký je poměr veřejných a soukromých prostředků a proč? To bude záležet na konkrétním projektu a na způsobu, jakým je zkonstruován. Fond EFSI bude pracovat s širokou škálou nástrojů, včetně záruk, vlastního kapitálu, různých dluhových nástrojů a rizikového kapitálu pro malé a střední podniky, aby přitáhl co nejvíce soukromých investic. 15. Jak je fond financován? Za účelem zřízení fondu EFSI bude v rámci rozpočtu EU vytvořena záruka ve výši 16 miliard EUR, která bude vložena do fondu. Evropská investiční banka přispěje částkou 5 miliard EUR. Fond tak svou činnost zahájí náležitě vyzbrojen a do budoucna bude moci své aktivity také dále rozšířit. Členské státy, přímo nebo prostřednictvím svých vnitrostátních bank poskytujících podporu, budou mít příležitost přispívat do fondu ve formě kapitálu. Je důležité, že v kontextu posuzování veřejných financí v rámci Paktu o stabilitě a růstu bude Komise k těmto kapitálovým příspěvkům do Fondu zaujímat kladné stanovisko. Záruka EU se bude opírat o stávající finanční prostředky EU ve stávajících rozpětích rozpočtu EU, Nástroje pro propojení Evropy a programu Horizont Díky fondu se znásobí dopad těchto programů EU na reálnou ekonomiku v porovnání s tím, čeho by jinak dosáhly. 16. Jak se záruka EU vytvoří? Záruka EU bude tvořena postupně a dosáhne částky 16 miliard EUR. Bude se opírat o rezervu na krytí nečekaných výloh ve výši 8 miliard EUR, což je 50 % celkové záruky. Rezerva na krytí nečekaných výloh bude tvořena částkou 2 miliardy EUR z rozpočtu EU a z prostředků v rámci dvou hlavních programů EU pro financování: Nástroje pro propojení Evropy (3,3 miliardy EUR) a programu Horizont 2020 (2,7 miliardy EUR). Je důležité, že potřebné přerozdělení prostředků v těchto dvou programech neznamená, že peníze budou ztraceny. Fond EFSI naopak nabízí mnohem širší možnosti investování do evropské infrastruktury i pro účely výzkumu a inovací. Je to výhodné pro všechny zúčastněné. 17. Co je to multiplikační účinek? Multiplikační účinek je poměr mezi celkovým finančním objemem projektů generovaným jako výsledek intervence fondu a počátečních veřejných prostředků mobilizovaných pro zřízení fondu. V případě fondu EFSI to znamená, že malý podíl veřejných prostředků, použitý jako riziková kapacita, umožní investovat mnohem větší podíl soukromých financí do projektů, které by jinak financovány nebyly. V jakémkoli investičním projektu nebo finanční aktivitě se možné ztráty obvykle rozdělují mezi investory v určitém, předem určeném pořadí: ztráty absorbují nejprve držitelé vlastního kapitálu (akcionáři), poté držitelé podřízeného dluhu, a teprve poté, pokud 8

10 nebyly absorbovány všechny ztráty, držitelé prioritního dluhu. To znamená, že čím silnější je vrstva chránící držitele prioritního dluhu, tím spíše budou investoři ochotni investovat. Významná záruka nabízená rozpočtem EU umožní fondu EFSI investovat do méně bezpečných tranší projektů (vlastního kapitálu a podřízeného dluhu). Díky fondu EFSI tak bude mnohem jednodušší přilákat do projektu nebo aktivity soukromé investory, neboť tito soukromí investoři budou investovat do nejchráněnějších prioritních finančních tranší. 18. Jak se dospělo k multiplikačnímu účinku 1:15? Multiplikační účinek fondu EFSI znamená, že jedno euro veřejných prostředků ve fondu umožní investovat tři eura do podřízeného dluhu v daném projektu, což soukromým investorům umožní investovat pět eur do bezpečnějších, prioritních tranší téhož projektu. To znamená, že jedno euro vede ke konečné investici ve výši 15 EUR, celkový multiplikační účinek tedy činí 1:15. Multiplikační účinek 1:15 je obezřetný odhad na základě minulých zkušeností z programů EU a Evropské investiční banky. Pro srovnání, navýšení kapitálu Evropské investiční banky v roce 2013 mělo odhadovaný multiplikační účinek 1:18. Stejně tak v rámci stávajícího Nástroje pro úvěrové záruky pro malé a střední podniky v rámci programu COSME má každá 1 miliarda EUR financování průměrně za výsledek minimálně 20 miliard EUR kapitálu dostupného pro malé a střední podniky, což odpovídá multiplikačnímu účinku 1:20. Multiplikační účinek v jednotlivých případech bude záviset na kombinaci činností a konkrétních rysech každého projektu. Některé operace budou mít vyšší nebo nižší multiplikační účinek. 19. Jsou ohroženy peníze daňových poplatníků? Co když bude požadováno zaplacení záruky z rozpočtu EU? Záruka z rozpočtu EU umožní, aby EIB nabídla produkty s vyšší přidanou hodnotou, nicméně také nutně rizikovější. Rizika jsou zmírněna prostřednictvím: odborné správy čerpající ze zkušeností a odborných znalostí EIB, nezávislého a odborného investičního výboru, který dohlíží na činnosti fondu EFSI, přiměřené odměny za podstoupení rizika, která zůstane ve fondu k vyrovnání ztrát, dobře diverzifikovaného portfolia, dobře zajištěného záručního fondu představujícího 50 % celkové částky zbývající záruky EU, díky čemuž je na základě minulých zkušeností nepravděpodobné, že by ztráty překročily rezervy v záručním fondu, odborného sledování rizika a možnosti přehodnotit pokyny týkající se rizika v případě nepříznivého vývoje v rané fázi života portfolia, platebních podmínek v případě realizace záruky, které umožní rozložit rozpočtový dopad úhrady z fondu v čase, 9

11 zavedení systému včasného varování v řídicí struktuře fondu EFSI, aby bylo zajištěno, že budou předkládány dostatečné informace a v případě, že by se finanční životaschopnost fondu ocitla pod tlakem, budou přijata preventivní opatření. 20. Co bude fond přesně dělat? Jaké projekty bude financovat? Financování bude směřovat do životaschopných projektů s reálnou přidanou hodnotou pro evropskou sociálně tržní ekonomiku. Mezi ně patří například: 1) strategická infrastruktura (investice do digitálních technologií a energetiky v souladu s politikami EU); 2) dopravní infrastruktura v průmyslových centrech, vzdělávání, výzkum a inovace; 3) investice na posílení zaměstnanosti, zejména prostřednictvím financování malých a středních podniků a opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Členské státy předloží společné pracovní skupině Komise a EIB seznamy projektů vybraných podle tří hlavních kritérií: 1) přidaná hodnota pro EU (projekty na podporu cílů EU); 2) ekonomická životaschopnost a hodnota upřednostnění projektů s vysokou socioekonomickou návratností; 3) projekty, které mohou být zahájeny nejpozději v průběhu následujících tří let, tj. kapitálové výdaje lze racionálně očekávat v období let Projekty na seznamech by kromě toho měly mít potenciál aktivovat další zdroje financování. Rovněž by měly být rozumně rozsáhlé a rozšiřitelné (s rozlišením podle odvětví/pododvětví), i kdyby se přitom mělo zohlednit sloučení menších investic. 21. A co prověřování vybraných projektů z hlediska právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže? Veřejná podpora investic do infrastruktury obecně přispívá k podpoře zaměstnanosti a růstu. Pomáhá vybudovat infrastrukturu, která by jinak nebyla nikdy vytvořena, a přilákat soukromé investice. Projekty by měly být vybrány pečlivě, aby nedocházelo k plýtvání penězi daňových poplatníků, poškozování konkurentů a vytěsňování soukromých investic. Aby byl investiční plán úspěšný, bude se Komise při uplatňování pravidel pro státní podporu řídit třemi hlavními zásadami: projekty by měly uspokojit reálnou potřebu nesmí duplikovat existující infrastrukturu, měly by všem uživatelům umožnit přístup za spravedlivých a přiměřených podmínek a veřejná podpora by měla být omezena na minimum potřebné k nastartování investic bez nadměrných náhrad. Když členské státy přispějí finančními prostředky přímo ze svých vlastních rozpočtů, Komise navíc provede zjednodušené posouzení státní podpory, přičemž zohlední rysy odvětví a zaměří se na zabránění nadměrným náhradám. Tím se zajistí provádění bez zbytečných prodlev a zaručí korektní hospodářská soutěž. 10

12 22. Co bude učiněno konkrétně pro malé a střední podniky? Dvacet dva milionů malých a středních podniků v EU tvoří páteř ekonomiky EU. Růst a oživení začíná našimi malými a středními podniky. Ale neměli bychom zapomenout na další segment ekonomiky EU, který má někdy potíže s přístupem k financování: podniky se střední tržní kapitalizací. Jsou výrazně větší než malé a střední podniky, leč stále mnohem menší než skutečně velké společnosti a často se potýkají s nedostatkem financování. Na pomoc malým a středním podnikům a podnikům se střední tržní kapitalizací se specializuje Evropský investiční fond (součást skupiny EIB). Také EU má v této oblasti relevantní programy (COSME a Horizont 2020). Záměrem je tyto aktivity výrazně rozšířit a také zajistit, aby kritéria způsobilosti pro získání financování byla vstřícná a nepředstavovala pro investování překážku. 23. Jak se mohou účastnit členské státy? Je to pro ně zajímavé? Členské státy se mohou fondu EFSI účastnit tak, že přímo nebo prostřednictvím svých vnitrostátních bank poskytujících podporu poskytnou kapitál. Je důležité, že v kontextu posuzování veřejných financí v rámci Paktu o stabilitě a růstu bude Komise k těmto kapitálovým příspěvkům do Fondu zaujímat kladné stanovisko. Rovněž lze zvážit vytvoření platformy pro společné investování, která by vnitrostátním bankám poskytujícím podporu a potenciálně dalším institucionálním investorům, kteří by měli zájem, umožnila investovat společně s EFSI/EIB. Členské státy mohou rovněž přispívat na úrovni různých projektů a prostřednictvím účinnějšího využívání evropských strukturálních a investičních fondů (viz otázka 34). 24. Jak se mohou účastnit soukromí investoři? Je to pro ně zajímavé? Soukromí investoři mohou přispívat přímo do fondu EFSI, ale spíše se budou účastnit na úrovni financování různých projektů. Možné jsou i různé formy partnerství veřejného a soukromého sektoru, též prostřednictvím doplňkových fondů, jako jsou například evropské fondy dlouhodobých investic (ELTIF, dostupné v první polovině roku 2015, pokud legislativní proces proběhne podle plánu). 25. Jak budou peníze vynakládány? Kdo rozhodne o projektech? Jak si můžeme být jistí, že se peníze vynakládají na životaschopné projekty (a nikoli na předražené a neužitečné projekty)? Dobré a udržitelné projekty by měli určovat ti, kdo mají blízko k reálné situaci například regionální nebo místní orgány a účastníci trhu. Fond bude mít specializovaný investiční výbor složený z odborníků, kteří budou muset ověřit každý projekt z komerčního a společenského pohledu a s ohledem na investiční pokyny fondu. Důsledné a pravidelné monitorování zajistí, že peníze budou vynakládány účinně a přinesou reálnou přidanou hodnotu. Pracovní skupina pro investice, která brzy vydá zprávu, společně s členskými státy provedla první prověření potenciálně životaschopných projektů s evropským významem. Komise zastává názor, že tato činnost by měla pokračovat na trvalejší bázi na úrovni EU, aby 11

13 pomohla identifikovat a zpřístupnit klíčové investiční projekty evropského významu a investoři byli pravidelně informováni o stavu připravenosti různých projektů. K této činnosti by mohly užitečným způsobem přispět vnitrostátní banky poskytující podporu. Měl by být zřízen seznam projektů evropského významu, do nichž lze investovat. Seznam projektů bude dynamický a bude vycházet z řady jednoduchých a uznávaných ekonomických kritérií (viz otázka 20). Projekty budou průběžně přidávány a odebírány. Neznamená to, že každý projekt na evropském seznamu by měl být nebo bude financován v rámci plánu (lze použít i stávající nástroje), ale veřejní a soukromí investoři tak získají přístup k relevantním a transparentním informacím o projektech. Seznam posouzených a neposouzených projektů by měl být dostupný na webových stránkách, které lze následně propojit s podobnými seznamy na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Rovněž bude zavedena rozšířená a vylepšená technická pomoc, a to prostřednictvím centra pro investiční poradenství. 26. Kdo zajistí, že fond bude dobře spravován a veřejné prostředky budou dobře využity? Fond EFSI bude mít jasné mechanismy řízení, které zajistí fungování vhodného systému brzd a protivah. Pokud jde o projekty k financování, všechny projekty bude ověřovat investiční výbor složený z odborníků na technické otázky, a to v souladu s investičními pokyny. Pokyny zajistí, že financování bude použito na životaschopné a strategické projekty evropského zájmu v oblastech infrastruktury, energie z obnovitelných zdrojů, vzdělávání a výzkumu. 27. Jakou úlohu bude mít Evropský parlament? Evropský parlament je klíčovým partnerem, pokud jde o obnovení růstu v Evropě. S Evropským parlamentem budou samozřejmě projednána konkrétní ujednání o odpovědnosti. Vedle obecné povinnosti EIB podávat zprávy může například Evropský parlament pravidelně zvát vysokého představitele fondu EFSI, aby podal zprávu o činnostech fondu. Příslušným výborům Evropského parlamentu by měli rovněž podávat zprávy příslušní místopředsedové a evropští komisaři zodpovědní za různé oblasti činností fondu a představitelé EIB. 28. Jakou úlohu má Evropský účetní dvůr? Účetní dvůr bude vykonávat svá kontrolní práva, pokud jde o využívání prostředků z rozpočtu EU Evropskou investiční bankou, v souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování Evropské unie. Nejde o neprozkoumané území, ale o standardní praxi. O způsobu provádění těchto kontrol již mezi Účetním dvorem, EIB a Komisí existuje trojstranná dohoda. EIB má také svůj vlastní výbor pro audit a je předmětem externího auditu, který se týká činností EIB financovaných z jejích vlastních prostředků. 12

14 29. Jak bude posílena technická pomoc, aby se zlepšila příprava projektů a sdílení zkušeností? A co když vím o nadějném projektu a chci požádat o financování? Součástí investičního plánu je vytvoření specializovaného jednotného kontaktního místa centra pro investiční poradenství, které vychází ze stávající technické pomoci poskytované Komisí a Evropskou investiční bankou (viz otázka 25). Cílem je prostřednictvím jednotného místa prvního kontaktu zajistit, aby byly sdíleny relevantní zkušenosti z celé Evropy a aby propagátoři projektů a investoři zasedli k jednomu stolu a měli snadný přístup ke všem potřebným informacím o životaschopných projektech, které jsou k dispozici, a o možnostech financování. 30. Jaké legislativní změny jsou k tomu zapotřebí? Kdy budou přijaty? Nejsou nutné žádné změny víceletého finančního rámce EU. Ke zřízení fondu EFSI a mechanismů jeho financování bude zapotřebí nařízení na základě článku 172 (transevropské sítě / Nástroj pro propojení Evropy), čl. 175 třetího pododstavce (evropské strukturální a investiční fondy), článku 182 (výzkum a inovace / program Horizont 2020) a potenciálně článku 173 (průmysl) Smlouvy o fungování Evropské unie. Uvedené nařízení zajistí účast programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy ve fondu EFSI. Komise tento návrh brzy předloží a vyzve společné normotvůrce k co nejrychlejšímu přijetí, aby fond EFSI mohl začít fungovat do poloviny roku Další nezbytné legislativní a nelegislativní iniciativy, například pokud jde o podnikatelské a regulační prostředí, budou podrobně popsány v pracovním programu Komise na rok 2015, který má být zveřejněn v prosinci. 31. Neohrozí tento plán rating AAA Evropské investiční banky? Nová struktura je navržena tak, aby nebyl ovlivněn stávající rating EIB. Značná záruka poskytovaná z rozpočtu EU by měla zmírnit veškerá možná rizika v tomto směru. 32. Jaký je rozdíl mezi Nástrojem pro propojení Evropy a fondem Marguerite, který také financuje projekty v oblasti infrastruktury? Existují tři hlavní rozdíly: objem a oblast působnosti nového fondu, jakož i jeho schopnost používat širokou škálu finančních nástrojů znamenají, že fond bude mít značně odlišnou a mnohem výraznější úlohu. Také bude mít jinou strukturu řízení. Nástroj pro propojení Evropy je hlavním nástrojem, kterým EU financuje transevropské sítě a infrastrukturu. Na období let disponuje rozpočtem ve výši 33,2 miliard EUR na financování dopravních, energetických a telekomunikačních infrastruktur evropského zájmu, a to prostřednictvím grantů a inovativních finančních nástrojů (např. projektových dluhopisů) a do maximální výše 20 % celkového rozpočtu (v současné době 10 %, ale tento podíl může za určitých podmínek zdvojnásoben). Oproti navrhovanému fondu je tedy omezenější, pokud jde o rozsah a zahrnutá odvětví. Pokud jde o Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu ( fond Marguerite ), tento fond má značně odlišnou povahu, neboť se zaměřuje na kapitálové 13

15 financování investic do infrastruktury a má mnohem skromnější objem. Současné závazky činí 710 milionů EUR. Oblast působnosti fondu Marguerite se omezuje na dopravu, energetiku a vyspělé obnovitelné zdroje energie. 33. Proč k financování investičního plánu nenavrhujete nový vlastní zdroj na úrovni EU? Rychlost a jednoduchost mají zásadní význam. Z těchto důvodů se Komise rozhodla spolupracovat s Evropskou investiční bankou, spojit sílu rozpočtu EU s EIB a využít odborné znalosti a zkušenosti EIB. 34. Jak budou k investičnímu plánu přispívat evropské strukturální a investiční fondy? Členské státy a regionální orgány by k podpoře investic měly co možná nejefektivněji využívat fondy EU, které mají k dispozici, zaměřit se na klíčové oblasti a maximalizovat multiplikační účinek každého investovaného eura. To znamená namísto tradičních grantů více využívat finanční nástroje ve formě úvěrů, vlastního kapitálu a záruk. V kontextu investičního plánu je cílem v období let 2014 až 2020 alespoň zdvojnásobit využívání inovativních finančních nástrojů v rámci evropských strukturálních a investičních fondů. Větší využívání inovativních finančních nástrojů namísto grantů by mělo zvýšit finanční pákový efekt každého mobilizovaného eura. Zdvojnásobením objemu inovativních nástrojů a využitím pákového efektu, který tím vznikne, by se v letech 2015 až 2017 mohlo zmobilizovat minimálně 20 miliard EUR dalších investic do reálné ekonomiky. Kromě toho mohou multiplikační účinek prostředků EU také zvýšit členské státy a regiony, a to navýšením vnitrostátního spolufinancování nad rámec minimálních požadavků právních předpisů. Členské státy se vyzývají, aby co nejlépe využily fondy EU, které jsou stále k dispozici v rámci programového období , a zajistily, že tyto prostředky budou plně využity na podporu tohoto investičního plánu. 35. Jaký je rozdíl mezi novou iniciativou a iniciativou projektových dluhopisů? Nová iniciativa bude flexibilnější a obsáhne mnohem širší škálu odvětví, než pilotní fáze iniciativy projektových dluhopisů. Pilotní fáze iniciativy projektových dluhopisů má dopad na odvětví, na něž se vztahuje Nástroj pro propojení Evropy Evropské komise, a využívá ke zvyšování úvěrové kapacity pro kapitálové trhy jeden finanční nástroj. Iniciativa projektových dluhopisů je na dobré cestě ke splnění cílů pilotní fáze. Naproti tomu nová iniciativa bude velmi flexibilním nástrojem, který obsáhne mnoho různých odvětví, jako jsou doprava, energetika a telekomunikace, ale také životní prostředí, vzdělávání, výzkum, energetická účinnost, a to pomocí široké škály finančních nástrojů, včetně vlastního kapitálu, záruk, podřízeného dluhu a prioritního dluhu. Finanční prostředky k financování této iniciativy budou také mnohem větší než prostředky vyčleněné na projektové dluhopisy. 14