STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU"

Transkript

1 STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, , RUMBURK, P.O.BOX 67 STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU Buňka, buněčná teorie Buněčné organely a jejich funkce Metabolismus živých soustav Transport látek přes buněčnou membránu Fotosyntéza Syntéza NK, bílkovin ZPRACOVALA: MGR. EVA STRNADOVÁ Rozmnožování buněk

2 STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, , RUMBURK, P.O.BOX 67 STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU BUŇKA, BUNĚČNÁ TEORIE BUNĚČNÉ ORGANELY A JEJICH FUNKCE Metabolismus živých soustav Transport látek přes buněčnou membránu Fotosyntéza Syntéza NK, bílkovin ZPRACOVALA: MGR. EVA STRNADOVÁ Rozmnožování buněk

3 1. BUŇKA

4 CELLULA BUŇKA ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNKČNÍ JEDNOTKA ORGANISMU, SCHOPNA SAMOSTATNÉHO ŽIVOTA NEJJEDNODUŠŠÍ JEDNOTKA ŽIVÉ HMOTY NENÍ DĚLITELNÁ NA MENŠÍ SLOŽKY, KTERÉ BY MĚLY VŠECHNY ZÁKLADNÍ ZNAKY ŽIVÉ SOUSTAVY (METABOLISMUS, RŮST, ROZMNOŽOVÁNÍ A DĚDIČNOST, POHYB, DRÁŽDIVOST,...) DĚLENÍ BUNĚK JE JEDINÁ FORMA REPRODUKCE ŽIVÝCH SOUSTAV BUNĚČNÁ TEORIE - BUŇKA JE ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ŽIVOTA, SCHOPNÁ SAMOSTATNÉ EXISTENCE, AŤ PŘEDSTAVUJE JEDNOBUNĚČNÉHO JEDINCE NEBO JE SOUČÁSTÍ TĚLA MNOHOBUNĚČNÉHO ORGANISMU

5 BUŇKA - TERMINOLOGIE CELLULA - ROSTLINNÁ NEBO ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA CYTOLOGIE - NAUKA O BUŇKÁCH ORGANELA - NÁZEV PRO BUNĚČNÁ ÚSTROJÍ - "MALÉ BUNĚČNÉ ORGÁNY

6 BUŇKY OD SEBE DĚLÍME PODLE: TVARU VELIKOSTI FUNKCE DRUHU

7 BUŇKY OD SEBE DĚLÍME PODLE: TVARU VELIKOSTI FUNKCE DRUHU

8 TVAR BUNĚK ZÁVISÍ NA DRUHU BUNĚK A VZTAHU K OSTATNÍM BUŇKÁM NEJČ. KULOVITÝ ZMĚNY TVARU JSOU ZPŮSOBENY DEFORMACÍ Z OKOLÍ PEVNOU STĚNOU BUNĚČNOU EXISTENCÍ PEVNÝCH STRUKTUR UVNITŘ BUŇKY AKTIVNÍ ČINNOSTÍ BUŇKY

9

10 BUŇKY OD SEBE DĚLÍME PODLE: TVARU VELIKOSTI FUNKCE DRUHU

11 VELIKOST BUNĚK MIKROSKOPICKÉ ROZMĚRY PRO DANÝ DRUH ORGANISMU JE VELIKOST CHARAKTERISTICKÁ, GENETICKY PODMÍNĚNÁ PRO ZAJÍMAVOST: K NEJVĚTŠÍM BUŇKÁM LIDSKÉHO TĚLA PATŘÍ VAJÍČKO, NERVOVÁ BUŇKA A JEJÍ VÝBĚŽEK (AŽ 1M) K NEJMENŠÍM PATŘÍ ERYTROCYTY A SPERMIE

12 BUŇKY OD SEBE DĚLÍME PODLE: TVARU VELIKOSTI FUNKCE DRUHU

13 BUŇKY - FUNKCE SPECIFICKÁ NERVOVÁ BUŇKA PŘENOS VZRUCHŮ (NAPŘ. REFLEX) KREVNÍ BUŇKA (ERYTROCYT) TRANSPORT O2 A CO2 DALŠÍ

14 BUŇKY OD SEBE DĚLÍME PODLE: TVARU VELIKOSTI FUNKCE DRUHU

15 BUŇKA - DRUHY 1) PROKARYONTNÍ BUŇKA: EVOLUČNĚ PRVOTNÍ JEDNODUŠŠÍ EUKARYOTICKÁ BUŇKA NEMÁ BUNĚČNÉ JÁDRO MINIMUM ORGANEL NEŽ 2) EUKARYOTNÍ BUŇKA: VĚTŠÍ NEŽ PROKARYOTA VĚTŠÍ POČET ORGANEL ORGANELY ODDĚLENÉ OD CYTOPLAZMY BIOMEMBRÁNOU DĚLENÍ MITÓZOU A MEIÓZOU ORGANELY NEJSOU OHRANIČENY BIOMEMBRÁNAMI TVOŘÍ ORGANISMY MNOHOBUNĚČNÉ DĚLENÍ BUŇKY ZAŠKRCOVÁNÍM V CYTOPLAZMĚ ORGANELY SE SPECIFICKÝMI FUNKCEMI NETVOŘÍ MNOHOBUNĚČNÉ ORGANISMY (MAX. KOLONIE) TYPY ROSTLINNÁ BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA

16 1) PROKARYONTNÍ BUŇKA: 2) EUKARYOTNÍ BUŇKA:

17 2. BUNĚČNÉ ORGANELY A JEJICH FUNKCE

18 PROKARYONTNÍ BUŇKA

19 1. STAVBA PROKARYOTNÍ BUŇKY: BUNĚČNÁ STĚNA - DÁVÁ BUŇCE PEVNÝ TVAR A JE PROPUSTNÁ PLAZMATICKÁ BIOMEMBRÁNA - JE TVOŘENA DVOJITOU VRSTVOU FOSFOLIPIDŮ, KTERÉ JSOU PROSTOUPENY BÍLKOVINAMI. MEMBRÁNA JE POLOPROPUSTNÁ CYTOPLASMA - POLOTEKUTÁ HMOTA, VYPLŇUJE BUŇKU, JE NEUSTÁLE VE VELMI POMALÉM POHYBU

20 1. STAVBA PROKARYOTNÍ BUŇKY: ORGANELY NUKLEOID - NAHRAZUJE PRAVÉ JÁDRO, JE TVOŘEN DNA, ŘÍDÍ CHOD BUŇKY RIBOZOMY - MAJÍ NA STAROST TVORBU BÍLKOVIN (PROTEOSYNTÉZU) FIMBRIE - DROBNÁ VLÁKÉNKA NA POVRCHU BUŇKY, UMOŽŇUJÍ LEPŠÍ PŘILNAVOST JINÉ BIČÍK - MŮŽE JICH BÝT I VÍC, UMOŽŇUJE POHYB INKLUZE - SLOUŽÍ JAKO "SKLADIŠTĚ" ODPADNÍCH I ZÁSOBNÍCH LÁTEK

21 EUKARYONTNÍ BUŇKA

22 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 1. Obecné struktury: jádro jadérko chromozomy cytoplazma cytoplazmatická membrána buněčná stěna cytoskelet

23 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát centriol ribozomy lysozomy vakuoly

24 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 1. Obecné struktury: jádro jadérko chromozomy cytoplazma cytoplazmatická membrána buněčná stěna cytoskelet

25 BUNĚČNÉ JÁDRO: POPIS: NUKLEUS ZÁKLADNÍ ORGANELA V NÍŽ SE SKRÝVÁ VĚTŠINA GENETICKÉHO MATERIÁLU OBSAHUJE: JADÉRKO CHROMOSOMY VÝZNAM: PŘENOS GENETICKÉ INFORMACE METABOLICKÉ (SYNTÉZA RNA) FUNKCE

26 BUNĚČNÉ JADÉRKO: NUKLEOLUS KULOVITÉ TĚLÍSKO V JÁDŘE BUŇKY TVOŘENÁ Z NK A BÍLKOVIN TVOŘÍ SE ZDE RIBOZOMÁLNÍ RNA (rrna) JAKO KOPIE ÚSEKŮ DNA V DOBĚ BUNĚČNÉHO DĚLENÍ JADÉRKO MIZÍ nukleolus

27 CHROMOZOMY: VLÁKNITÁ STRUKTURA druh člověk 46 morče 16 žížala 32 počet chromozomů BUNĚČNÉHO JÁDRA, V NÍŽ JE V PODOBĚ DNA V GENECH OBSAŽENÁ DĚDIČNÁ INFORMACE = NOSIČI VLOH DĚDIČNÝCH lidoop 48 ovce 54 kůň 64 kapr 104 motýli 380 POČET A TVAR CHROMOZOMŮ JE PRO KAŽDÝ DRUH TYPICKÝ A STÁLÝ ČLOVĚK MÁ 46 CHROMOSOMŮ, V POHLAVNÍCH BUŇKÁCH JEN 23

28 CHROMOZOMY - STAVBA: CHROMATIDA - VLÁKNO CHROMOSOMU ZDVOJENÉ CHROMATIDY, JSOU SPOJENY V MÍSTĚ ZVANÉM CENTROMERA CENTROMERA DĚLÍ CHROMOSOM NA KRÁTKÁ A DLOUHÁ RAMÉNKA CHROMOSOMY ŘADÍME DO TZV. KARYOTYPU (VIZ DALŠÍ)

29 KARYOTYP: PŘESNÝ OBRAZ CHROMOZOMŮ BUNĚČNÉHO JÁDRA ZMĚNY V POČTU NEBO STRUKTUŘE CHROMOSOMŮ VEDOU K PORUCHÁM TĚLESNÉHO A DUŠEVNÍHO VÝVOJE PRO VYŠETŘENÍ KARYOTYPU JE NUTNÉ ZACHYTIT BUŇKY PŘI MITÓZE (NEJLÉPE V METAFÁZI), K ČEMUŽ SE DODNES POUŽÍVÁ VŘETÉNKOVÝ JED KOLCHICIN

30 KARYOTYP: AUTOZOMY: PÁROVÉ CHROMOZOMY MAJÍ STEJNÝ TVAR, STEJNÝ ROZMĚR, STEJNÉ GENY OZNAČUJÍ SE ČÍSLY JINÉ OZNAČENÍ - HOMOLOGNÍ, SOMATICKÉ GONOZOMY: NEPÁROVÉ CHROMOZOMY JSOU ROZDÍLNÉ, NESOU RŮZNÉ GENY URČUJÍ POHLAVÍ JEDINCE OZNAČUJÍ SE X A Y JINÉ OZNAČENÍ - HETEROCHROMOZOMY, POHLAVNÍ CHROMOZOMY

31 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 1. Obecné struktury: jádro jadérko chromozomy cytoplazma cytoplazmatická membrána buněčná stěna cytoskelet

32 CYTOPLAZMA: TEKUTÉ PROSTŘEDÍ BUŇKY ZE % SE SKLÁDÁ Z VODY JSOU V NÍ ULOŽENÉ BUNĚČNÉ ORGANELY A DALŠÍ BUNĚČNÉ STRUKTURY TVOŘÍ PROSTŘEDÍ PRO NĚKTERÉ DŮLEŽITÉ CHEMICKÉ REAKCE V BUŇCE V RŮZNÝCH MÍSTECH BUŇKY LZE NALÉZT CYTOPLAZMU LIŠÍCÍ SE HUSTOTOU, TYPY ORGANEL NEBO BUNĚČNÝCH STRUKTUR

33 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 1. Obecné struktury: jádro jadérko chromozomy cytoplazma cytoplazmatická membrána buněčná stěna cytoskelet

34 CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA: TENKÝ SEMIPERMEABILNÍ BUŇKU (= POLOPROPUSTNÝ) OBAL OHRANIČUJÍCÍ SKLÁDÁ SE Z JEDNÉ LIPIDOVÉ DVOU VRSTVY A V NÍ UKOTVENÝCH BÍLKOVIN ZÁKLADNÍ FUNKCÍ CM JE ZAJIŠTĚNÍ PŘESUNU LÁTEK MEZI BUŇKOU A JEJÍM OKOLÍM = BUNĚČNÝ TRANSPORT S VNITŘNÍMI STRUKTURAMI BUŇKY BÝVÁ PROPOJENA SKRZE HUSTOU SÍŤ CYTOSKELETU (VIZ DALŠÍ)

35 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 1. Obecné struktury: jádro jadérko chromozomy cytoplazma cytoplazmatická membrána buněčná stěna cytoskelet

36 BUNĚČNÁ STĚNA: PEVNÁ STRUKTURA, KTERÁ VZNIKÁ NA POVRCHU BUNĚK ROSTLIN, BAKTERIÍ, HUB A ŘAS JE PERMEABILNÍ = PROPUSTNÁ FUNKCE OCHRANNÁ VNĚJŠÍ KOSTRA BUŇKY POSKYTUJE PEVNOST A TVAR BUŇCE POPRVÉ JI VIDĚL ZA POMOCI JEDNODUCHÉHO SVĚTELNÉHO MIKROSKOPU ROBERT HOOKE V ROCE oneclick_uploads/2010/02/plant_cell_plasmolysis.jpg

37 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 1. Obecné struktury: jádro jadérko chromozomy cytoplazma cytoplazmatická membrána buněčná stěna cytoskelet

38 CYTOSKELET: POPIS: SYSTÉM PROTEINOVÝCH VLÁKEN A TUBULŮ FUNKCE: UKOTVENÍ TRANSPORTNÍ SÍŤ SKLÁDÁ SE ZE TŘÍ SLOŽEK: MIKROTUBULY (POHYB ORGANEL A TRANSPORT LÁTEK) MIKROFILAMENTA POHYB CYTOPLAZMY) (UMOŽŇUJÍ INTERMEDIÁRNÍ (STŘEDNÍ) FILAMENTA (TVOŘÍ OPORU BUŇKY)

39 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát centriol ribozomy lysozomy vakuoly

40 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní MITOCHONDRIE endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát centriol ribozomy lysozomy vakuoly

41 MITOCHONDRIE: POPIS: OVÁLNÉ AŽ VLÁKNITÉ ÚTVARY V CYTOPLAZMĚ OBSAHUJE VLASTNÍ DNA, RNA MAJÍ SCHOPNOST SE REPRODUKOVAT FUNKCE: BUNĚČNÉ DÝCHÁNÍ ZABEZPEČUJÍ BUŇCE ENERGII

42 MITOCHONDRIE:

43 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík PLASTIDY Golgiho aparát centriol ribozomy lysozomy vakuoly

44 PLASTIDY: POPIS: VYSKYTUJÍ V RŮZNÉM POČTU V CYTOPLAZMĚ ROSTLINNÝCH BUNĚK TYPY: 1. CHLOROPLASTY: OBSAHUJÍ ZELENÉ BARVIVO CHLOROFYL PROBÍHÁ ZDE FOTOSYNTÉZA 2. LEUKOPLASTY: BEZBARVÉ, HROMADÍ SE V NICH ZÁSOBNÍ ŠKROB 3. CHROMOPLASTY: OBSAHUJÍ ŽLUTÁ AŽ ČERVENÁ BARVIVA TYPU KAROTENOIDŮ ÚKOLEM JE ZBARVIT POVRCH PLODU NÁPADNOU BARVOU ABY PŘILÁKAL KONZUMENTY A UMOŽNIL TAK ŠÍŘENÍ SEMEN ROSTLIN TAKÉ ZODPOVĚDNÝ ZA PODZIMNÍ BARVU LISTÍ

45 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát centriol RIBOZOMY lysozomy vakuoly

46 RIBOZOMY: POPIS: KULOVITÉ ÚTVARY Z rrna A BÍLKOVIN VYSKYTUJÍ SE NA ER I VOLNĚ V CYTOPLAZMĚ MÍSTO SYNTÉZY BÍLKOVIN

47 RIBOZOMY:

48 RIBOZOMY:

49 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát centriol ribozomy lysozomy vakuoly

50 ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM: SOUSTAVA VZÁJEMNĚ PROPOJENÝCH MINIATURNÍCH CISTEREN A KANÁLKŮ PODÍLÍ SE NA TVORBĚ ŘADY LÁTEK, ZEJMÉNA BÍLKOVIN A TUKŮ SOUČÁST VŠECH EUKARYOTICKÝCH BUNĚK DRSNÉ ER NESE RIBOZOMY HLADKÉ ER BEZ RIBOZOMŮ

51 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy GOLGIHO APARÁT centriol ribozomy lysozomy vakuoly

52 GOLGIHO APARÁT: POPIS: SOUSTAVA MINIATURNÍCH CISTEREN A VÁČKŮ (VÍCE NEŽ 20 CISTEREN, MĚCHÝŘKŮ) V CYTOPLAZMĚ VĚTŠINY EUKARYOT FUNKCE: TVORBA VÁČKŮ VYUŽÍVANÝCH PŘI EXOCYTÓZE (BUDE PROBRÁNO) SLOUŽÍ K TRANSPORTU A PŘECHOVÁVÁNÍ LÁTEK JINÉ

53 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát centriol ribozomy LYSOZOMY vakuoly

54 LYSOZOMY: DROBNÉ KULOVITÉ ÚTVARY (VÁČKY) OBSAHUJÍ ENZYMY, KTERÉ JSOU SCHOPNY ROZKLÁDAT POHLCENÝ OBSAH = NITROBUNĚČNÉ TRÁVENÍ ORGANELY DŮLEŽITÉ PRO METABOLISMUS I OBRANU BUŇKY JSOU JEN V EUKARYOTICKÝCH ŽIVOČIŠNÝCH BUŇKÁCH

55 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát centriol ribozomy lysozomy VAKUOLY

56 VAKUOLY: V BUŇKÁCH ROSTLIN, KVASINEK A NĚKTERÝCH ŽIVOČICHŮ JE MÍSTEM, KDE DOCHÁZÍ K BUNĚČNÉMU TRÁVENÍ RŮZNÉ DRUHY VAKUOL (TRÁVICÍ VAKUOLA U PRVOKŮ, VYLUČOVACÍ VAKUOLA...) TYPICKÁ PRO ROSTLINNOU BUŇKU

57 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum DĚLÍCÍ VŘETÉNKO organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát centriol ribozomy lysozomy vakuoly

58 DĚLÍCÍ (ACHROMATICKÉ) VŘETÉNKO: STRUKTURA NEZBYTNĚ NUTNÁ K MITÓZE - ZAJIŠŤUJE ROZCHOD CHROMOZOMŮ K PÓLŮM PŘI JADERNÉM DĚLENÍ STRUKTURA TVOŘENÁ MIKROTUBULY USPOŘÁDANÝMI DO PODOBY VŘETENA MIKROTUBULY VYRŮSTAJÍ Z CENTROZOMŮ NA OBOU KONCÍCH BUŇKY V LIDSKÝCH BUŇKÁCH SE PODÍLEJÍ NAPŘ. NA POHYBU BIČÍKU SPERMIE, NA MITÓZE, NA STAVBĚ CENTRIOLU TVORBU AV BLOKUJE ALKALOID KOLCHICIN, COŽ MÁ ZA NÁSLEDEK ZÁSTAVU DĚLENÍ JADER

59 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát CENTRIOL ribozomy lysozomy vakuoly

60 CENTRIOL: MALÁ VÁLCOVITÁ PÁROVÁ ORGANELA V BLÍZKOSTI JÁDRA BUŇKY TVOŘENÁ MIKROTUBULY A DŮLEŽITÁ PRO BUNĚČNÉ DĚLENÍ MITÓZU MÁ TVAR VÁLCE TVOŘENÉHO 9 MIKROTUBULY PÁR CENTRIOL, KTERÉ JSOU VZÁJEMNĚ KOLMO ORIENTOVANÉ, VYTVÁŘÍ CENTROZOM CENTROZOM OBLAST BUŇKY, KDE SE PŘI BUNĚČNÉM DĚLENÍ (MITÓZE) ORGANIZUJÍ MIKROTUBULY A CENTRIOLY UPLATŇUJE SE HLAVNĚ PŘI DĚLENÍ BUNĚK

61 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko ORGANELY POHYBU ŘASINKY, BIČÍK plastidy Golgiho aparát centriol ribozomy lysozomy vakuoly

62 ORGANELY POHYBU: SLOUŽÍ K POHYBU JEDNOBUNĚČNÝCH BIČÍKOVCŮ, NĚKTERÝCH MENŠÍCH MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ A NĚKTERÝCH BUNĚK MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ POZN.: BIČÍK SE TAKÉ VYSKYTUJE U BAKTERIÍ, ALE V JEJICH PŘÍPADĚ JDE O STRUKTURU ZÁSADNĚ ODLIŠNOU STAVBOU, PŮVODEM, I MECHANISMEM POHYBU

63 STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, , RUMBURK, P.O.BOX 67 STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU Buňka, buněčná teorie Buněčné organely a jejich funkce Metabolismus živých soustav Transport látek přes buněčnou membránu Fotosyntéza Syntéza NK, bílkovin ZPRACOVALA: MGR. EVA STRNADOVÁ Rozmnožování buněk

64 METABOLISMUS ŽIVÝCH SOUSTAV: SOUBOR VŠECH REAKCÍ PROBÍHAJÍCÍCH V ŽIVÝCH ORGANISMECH ZÁKLADNÍ PROJEV ŽIVOTA PROBÍHÁ NA ÚROVNI ORGANISMU JAKO CELKU, ALE I NA ÚROVNI BUNĚK REAKCE NEJSOU CHAOTICKÉ, NAHODILÉ, NAVAZUJÍ NA SEBE, JSOU TZV. SPŘAŽENÉ METABOLICKÉ PROCESY JSOU REGULOVÁNY V ZÁVISLOSTI NA OKAMŽITÉM STAVU VNITŘNÍHO A VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ ZAHRNUJE PŘEMĚNU LÁTEK I ENERGIE, ČILI ROZLIŠUJEME METABOLISMUS ENERGETICKÝ LÁTKOVÝ

65 ENERGETICKÝ METABOLISMUS: VYUŽITÍ ENERGIE - PRO ŽIVOTNÍ FUNKCE TVORBA ENERGETICKÝCH ZÁSOB - GLYKOGEN, ŠKROB PŘÍJEM ENERGIE Z: ŽIVIN (VIZ HETEROTROFNÍ O.) ZE SVĚTELNÉ ENERGIE (VIZ AUTOTROFNÍ O.) POHOTOVOSTNÍ ZDROJ ENERGIE (ATP = ADENOSINTRIFOSFÁT, ENERGETICKY BOHATÁ LÁTKA, KTERÁ JE SCHOPNA UVOLNIT ENERGII PRO POTŘEBY BUŇKY A DO NÍŽ SE ENERGIE ROVNĚŽ UKLÁDÁ )

66 HETEROTROFNÍ ORGANISMY: ORGANISMUS ODKÁZANÝ NA ZISK ENERGIE Z ORGANICKÝCH LÁTEK (C, T, B), KTERÉ POCHÁZEJÍ Z JINÝCH ORGANISMŮ ČI Z JEJICH ODPADNÍCH LÁTEK (ROSTLIN ČI ŽIVOČICHŮ V POTRAVNÍM ŘETĚZCI) ZÍSKANOU ENERGII VYUŽÍVAJÍ K ZAJIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍCH DĚJŮ A K SYNTÉZE NOVÝCH SLOŽEK MECHANISMY METABOLISMU HETEROTROFNÍCH ORGANISMŮ: 1) KATABOLISMUS - SLOŽITĚJŠÍ LÁTKY SE ŠTĚPÍ NA JEDNODUŠŠÍ = ROZKLADNÝ PROCES 2) ANABOLISMUS - VZNIK SLOŽITĚJŠÍCH LÁTEK Z LÁTEK JEDNODUŠŠÍCH, SYNTETICKÝ PROCES ČLOVĚK JE HETEROTROFNÍ ORGANISMUS

67 AUTOTROFNÍ ORGANISMY: TVOŘÍ Z ANORGANICKÝCH LÁTEK LÁTKY ORGANICKÉ, K ČEMUŽ ZÍSKÁVAJÍ ENERGII: VE FORMĚ SVĚTELNÉ ENERGIE = FOTOAUTOTROFNÍ ORGANISMY (BAKTERIE, ZELENÉ ROSTLINY, SINICE = NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PRODUCENTI ORG. LÁTEK NA ZEMI) OXIDACÍ ANORGANICKÝCH LÁTEK = CHEMOAUTOTROFNÍ ORGANISMY (NĚKTERÉ BAKTERIE)

68 LÁTKOVÝ METABOLISMUS: TRANSPORT LÁTEK PŘES BIOMEMBRÁNY FOTOSYNTÉZA METABOLISMUS NK - REPLIKACE DNA METABOLISMUS BÍLKOVIN - PROTEOSYNTÉZA JINÉ VIZ DALŠÍ KAPITOLY

69 STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, , RUMBURK, P.O.BOX 67 STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU Buňka, buněčná teorie Buněčné organely a jejich funkce Metabolismus živých soustav Transport látek přes buněčnou membránu Fotosyntéza Syntéza NK, bílkovin ZPRACOVALA: MGR. EVA STRNADOVÁ Rozmnožování buněk

70 TRANSPORT LÁTEK PŘES BUNĚČNOU MEMBRÁNU: PŘENOS LÁTEK SMĚREM DO BUŇKY NEBO Z BUŇKY PŘES PLAZMATICKOU MEMBRÁNU (BUŇKY JSOU OTEVŘENÉ SOUSTAVY, A PROTO UMOŽŇUJÍ VÝMĚNU LÁTEK S OKOLÍM) PRŮCHOD JEDNOTLIVÝCH LÁTEK ZÁVISÍ NA STAVBĚ PLAZMATICKÉ MEMBRÁNY PERMEABILNÍ = PROPUSTNÁ SEMIPERMEABILNÍ = POLOPROPUSTNÁ, SELEKTIVNĚ PROPUSTNÁ = VYBERE SI LÁTKY, KTERÉ DO BUŇKY PUSTÍ A KTERÉ NE (FUNKCE SÍTA) = FUNKCE REGULÁTORU BUNĚČNÁ STĚNA VĚTŠINOU PROPOUŠTÍ VODU A LÁTKY V NÍ ROZPUŠTĚNÉ NA PRŮBĚHU TRANSPORTU ZÁVISÍ VÝŽIVA BUŇKY A VYLUČOVÁNÍ NEPOTŘEBNÝCH LÁTEK

71 TRANSPORT LÁTEK PŘES BUNĚČNOU MEMBRÁNU: 1) PASIVNÍ TRANSPORT (BEZ POUŽITÍ ENERGIE) PROSTÁ DIFUZE USNADNĚNÁ DIFUZE 2) AKTIVNÍ TRANSPORT (S POUŽITÍM ENERGIE) 3) ENDOCYTÓZA PINOCYTÓZA FAGOCYTÓZA 4) EXOCYTÓZA 5) OSMÓZA

72 TRANSPORT LÁTEK PŘES BUNĚČNOU MEMBRÁNU: 1) PASIVNÍ TRANSPORT (BEZ POUŽITÍ ENERGIE) PROSTÁ DIFUZE USNADNĚNÁ DIFUZE 2) AKTIVNÍ TRANSPORT (S POUŽITÍM ENERGIE) 3) ENDOCYTÓZA PINOCYTÓZA FAGOCYTÓZA 4) EXOCYTÓZA 5) OSMÓZA

73 PROSTÁ DIFUZE TRANSPORT LÁTEK NA ZÁKLADĚ KONCENTRAČNÍHO SPÁDU TRANSPORT Z MÍST S VYŠŠÍ KONCENTRACÍ NA MÍSTA S NIŽŠÍ KONCENTRACÍ PŘENÁŠENÝMI LÁTKAMI JSOU MÁLO POLÁRNÍ MOLEKULY MALÝCH ROZMĚRŮ NEBO RŮZNÉ DRUHY PLYNŮ - NAPŘ. CO2, O2

74 USNADNĚNÁ DIFUZE TRANSPORT LÁTEK PO KONCENTRAČNÍM SPÁDU LÁTKA SE VÁŽE NA PŘENAŠEČ (PROTEIN) ZABUDOVANÝ DO MEMBRÁNY PŘENOS AMINOKYSELIN, IONTŮ, (IONTOVÉ KANÁLY, IONTY VĚTŠÍCH ROZMĚRŮ)

75 AKTIVNÍ TRANSPORT TRANSPORT I PROTI KONCENTRAČNÍMU SPÁDU PROBÍHÁ SPOTŘEBY ENERGIE ZA JE TAKÉ USKUTEČŇOVÁNA PROSTŘEDNICTVÍM BÍLKOVINNÝCH PŘENAŠEČŮ PŘENÁŠENÝMI LÁTKAMI JSOU NAPŘ. CUKRY

76 PINOCYTÓZA PŘIJÍMÁNÍ LÁTEK DO BUŇKY PŘIJÍMANÉ LÁTKY JSOU VE FORMĚ TEKUTIN MEMBRÁNA OBALÍ POHLCOVANÉ ČÁSTICE, VCHLÍPÍ SE DO BUŇKY A ODŠKRTÍ SE VE FORMĚ MALÉHO MĚCHÝŘKU, TEN PŘECHÁZÍ DO CYTOPLAZMY, ROZPADÁ SE A OBSAH JE ROZPTÝLEN (KAPÉNKY TEKUTIN)

77 FAGOCYTÓZA BUŇKA VYTVOŘÍ PANOŽKY, JIMIŽ OBKLOPÍ VĚTŠÍ ČÁSTICI A UZAVŘE V MĚCHÝŘEK, DO NĚHOŽ PROUDÍ ENZYMY, KTERÉ ČÁSTICI ROZLOŽÍ TUTO SCHOPNOST MAJÍ NĚKTERÉ LEUKOCYTY - SOUČÁST OBRANY ORGANISMU PROTI INFEKCI VÝZNAM - ZNIČENÍ CIZORODÉHO MATERIÁLU, NAPŘ. BAKTERIE, ČI VLASTNÍCH POŠKOZENÝCH A ODUMŘELÝCH BUNĚK DOCHÁZÍ K POHLCOVÁNÍ VĚTŠÍCH ČÁSTIC

78

79

80

81 OPAK ENDOCYTÓZY EXOCYTÓZA JEDNÁ SE O VÝDEJ LÁTEK Z BUŇKY BUŇKA VYDÁVÁ NEPOTŘEBNÉ LÁTKY, KTERÉ JSOU UZAVŘENÉ V MĚCHÝŘCÍCH OHRANIČENÝCH MEMBRÁNOU MĚCHÝŘKY PUTUJÍ K PLAZMATICKÉ MEMBRÁNĚ, SE KTEROU SPLYNOU A SVŮJ OBSAH VYVRHUJÍ DO OKOLÍ BUŇKY MĚCHÝŘKY VZNIKAJÍ ODŠKRCOVÁNÍM OD GOLGIHO APARÁTU BUŇKA VYLUČUJE LÁTKY ODPADNÍ, ŠKODLIVÉ, NEBO LÁTKY, KTERÉ MAJÍ V ORGANISMU URČITÉ FUNKCE - HORMONY

82 OSMÓZA DIFUZE MOLEKUL VODY Z PROSTŘEDÍ HYPOTONICKÉHO DO HYPERTONICKÉHO (KDYŽ JE POHYB ROZPUŠTĚNÝCH LÁTEK PO KONCENTRAČNÍM SPÁDU ZNEMOŽNĚN PŘÍTOMNOSTÍ SEMIPERMEABILNÍ MEMBRÁNY) HYPOTONICKÉ PROSTŘEDÍ - EXTRACELULÁRNĚ JE NIŽŠÍ KONCENTRACE NEŽ UVNITŘ BUŇKY HYPERTONICKÉ PROSTŘEDÍ - EXTRACELULÁRNĚ JE VYŠŠÍ KONCENTRACE NEŽ UVNITŘ BUŇKY, BUŇKA VYPOUŠTÍ VODU DO SVÉHO OKOLÍ, SNAŽÍ SE HO NAŘEDIT NA STEJNOU KONCENTRACI, JAKÁ JE VNĚ, DOCHÁZÍ KE SMRŠŤOVÁNÍ BUŇKY

83 STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, , RUMBURK, P.O.BOX 67 STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU Buňka, buněčná teorie Buněčné organely a jejich funkce Metabolismus živých soustav Transport látek přes buněčnou membránu Fotosyntéza Syntéza NK, bílkovin ZPRACOVALA: MGR. EVA STRNADOVÁ Rozmnožování buněk

84 FOTOSYNTÉZA: PROCES, PŘI KTERÉM AUTOTROFNÍ ORGANISMUS ZACHYCUJE SLUNEČNÍ ENERGII A POUŽÍVÁ JÍ K SYNTÉZE (TVORBĚ) ENERGETICKY BOHATÉ LÁTKY SACHARID SOUČASNĚ VZNIKÁ KYSLÍK PROCES ZABEZPEČUJÍCÍ ŽIVOT NA ZEMI

85 FOTOSYNTÉZA - FÁZE: 1) PRIMÁRNÍ, TZV. SVĚTELNÁ FÁZE: ZÁVISLÁ NA SVĚTLE 2) SEKUNDÁRNÍ, TZV. TEMNOSTNÍ FÁZE: NENÍ ZÁVISLÁ NA SVĚTLE, PROBÍHÁ I VE TMĚ VYUŽÍVÁ ENERGIE Z PRIMÁRNÍ FÁZE 12H2O + 6CO2 SVĚTLO, CHLOROFYL C6H O2 + 6H2O

86 STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, , RUMBURK, P.O.BOX 67 STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU Buňka, buněčná teorie Buněčné organely a jejich funkce Metabolismus živých soustav Transport látek přes buněčnou membránu Fotosyntéza Syntéza NK, bílkovin ZPRACOVALA: MGR. EVA STRNADOVÁ Rozmnožování buněk

87 SYNTÉZA: POPIS: SYNTÉZA = SPOJOVÁNÍ TVORBA SLOŽITĚJŠÍCH LÁTEK Z LÁTEK JEDNODUŠŠÍCH NAPŘ.: FOTOSYNTÉZA CHEMICKÉ SLUČOVÁNÍ PŘÍJMEM ENERGIE VYVOLANÉ SVĚTELNÉ PROTEOSYNTÉZA TVORBA BÍLKOVIN Z JEJICH JEDNODUŠŠÍCH SLOŽEK AMINOKYSELIN

88 SYNTÉZA NUKLEOVÝCH KYSELIN REPLIKACE DNA

89 SYNTÉZA NK REPLIKACE DNA: PROCES ZDVOJENÍ DNA - VYTVÁŘENÍ KOPIE MOLEKULY DNA VÝZNAM: UMOŽŇUJE PŘENOS GENETICKÉ INFORMACE Z GENERACE NA GENERACI USKUTEČŇUJE SE PŘI DĚLENÍ BUNĚK, (ZEJMÉNA V S FÁZI MITOTICKÉHO DĚLENÍ) PŘI REPLIKACI VZNIKAJÍ Z JEDNÉ MOLEKULY DNA DVĚ STRUKTURNĚ SHODNÉ MOLEKULY DCEŘINÉ MATRICÍ (VZOREM) PRO NOVÁ VLÁKNA JE MATEŘSKÁ MOLEKULA DNA PŘED ZAHÁJENÍM REPLIKACE SE DNA ROZPLETE V TZV. INICIAČNÍM MÍSTĚ VZNIKNE REPLIKAČNÍ VIDLICE původní molekula DNA nové vlákno orig. vlákno DNA dceřiné molekuly DNA

90 PRINCIP REPLIKACE DNA: ROZPLETENÍ DVOUŠROUBOVICE PŘERUŠENÍM VODÍKOVÝCH MŮSTKŮ MEZI BÁZEMI PŘIPOJOVÁNÍ VOLNÝCH NUKLEOTIDŮ K UVOLNĚNÝM VLÁKNŮM, NA PRINCIPU KOMPLEMENTARITY A-T, C-G SPOJENÍ NUKLEOTIDŮ V ŘETĚZEC VÝSLEDEK: DVĚ IDENTICKÉ DVOUŘETĚZCOVÉ DCEŘINÉ MOLEKULY JEDEN ŘETĚZEC Z PŮVODNÍ MOLEKULY, DRUHÝ JE NOVĚ VYTVOŘENÝ původní molekula DNA nové vlákno orig. vlákno DNA dceřiné molekuly DNA

91 SYNTÉZA BÍLKOVIN - PROTEOSYNTÉZA

92 PROTEOSYNTÉZA: TVORBA BÍLKOVIN Z JEJICH JEDNODUŠŠÍCH SLOŽEK AMINOKYSELIN (AK) PROCES, V NĚMŽ SE PŘESNĚ DODRŽUJE POŘADÍ JEDNOTLIVÝCH AK POŘADÍ JE ZAKÓDOVÁNO V DĚDIČNÉ INFORMACI JE USKUTEČŇOVÁNA PROTEOSYNTETICKÝM APARÁTEM BUŇKY, HLAVNĚ: RIBOZOMY (kulovité útvary z rrna a bílkovin, místo syntézy bílkovin) T-RNA (transferová RNA, přenáší AK na ribozomy) M-RNA (messenger, mediátorová RNA, přenáší info o pořadí AK z jádra k místu proteosyntézy cytoplazmy) ABY BYLA ZACHOVÁNA STRUKTURA, MUSÍ EXISTOVAT ŘÍDÍCÍ VZOR MATRICE PODLE NÍ JE BÍLKOVINA TVOŘENA MATRICÍ JE DNA JÁDRA PROTEOSYNTÉZA PROBÍHÁ VE DVOU STUPNÍCH TRANSKRIPCE TRANSLACE

93 1. TRANSKRIPCE: PŘEPIS INFORMACE Z DNA NA mrna PROČ: DNA MÁ TAK VELKOU MOLEKULU, ŽE NEMŮŽE PROJÍT Z JÁDRA DO CYTOPLAZMY NA MÍSTO PROTEOSYNTÉZY JEJÍ ÚLOHU PŘEVEZME MENŠÍ MOLEKULA mrna TRANSKRIPCE PROBÍHÁ V JÁDŘE VLÁKNA DNA SE OD SEBE JEN ODDÁLÍ VOLNÉ NUKLEOTIDY SE PŘIKLÁDAJÍ K MATRICI NA PRINCIPU KOMPLEMENTARITY POZOR! MÍSTO T SE DO STRUKTURY mrna UKLÁDÁ U!!!! PO UKONČENÍ TRANSKRIPCE SE VLÁKNA DNA OPĚT SPOJÍ NÁSLEDUJE EXPORT mrna DO CYTOPLAZMY

94

95 2. TRANSLACE: PŘEKLAD POŘADÍ NUKLEOTIDŮ DO POŘADÍ AK PROBÍHÁ V RIBOZOMECH KAŽDÁ Z AK, ZE KTERÝCH SE V BUŇKÁCH SYNTETIZUJÍ BÍLKOVINY, JE KÓDOVANÁ KOMBINACÍ 3 PO SOBĚ JDOUCÍCH NUKLEOTIDŮ, TZV. TRIPLET TRIPLET NUKLEOTIDŮ NAZÝVÁME KODON INICIAČNÍ KODON - ZAČÍNÁ U NĚJ PROTEOSYNTÉZA STOP KODON - KONČÍ U NĚJ PROTEOSYNTÉZA KE KAŽDÉMU KODONU EXISTUJE KOMPLEMENTÁRNÍ ANTIKODON, COŽ JSOU VLASTNĚ TŘI ZA SEBOU JDOUCÍ BÁZE trna KOMPLEMENTÁRNÍ KE KODONU KODON URČUJE DRUH AK (LEUCIN, FENYLALANIN, GLYCIN...)

96

97 KODON (TRIPLET NUKLEOTIDŮ) URČUJE DRUH AK (LEUCIN, FENYLALANIN, GLYCIN...)

98 GENETICKÝ KÓD: SOUBOR PRAVIDEL, PODLE KTERÝCH SE GENETICKÁ INFORMACE ULOŽENÁ V DNA (RESPEKTIVE RNA) PŘEVÁDÍ NA PRIMÁRNÍ STRUKTURU BÍLKOVIN - TJ. POŘADÍ AMINOKYSELIN V ŘETĚZCI GENETICKÝ KÓD JE UNIVERZÁLNÍ TZN. U VŠECH ORG. MAJÍ JEDNOTLIVÉ KODONY TENTÝŽ KÓDOVACÍ SMYSL (VIZ NUKLEOTIDOVÝ TRIPLET, KODON) KAŽDÝ KODON SPECIFIKUJE JEDNU AMINOKYSELINU - NAPŘ. KODON AGU KÓDUJE SERIN, GCA ALANIN A CUU LEUCIN, ATD. POZOR, STEJNÁ AK MŮŽE BÝT KÓDOVÁNA I NĚKOLIKA RŮZNÝMI TRIPLETY GENETICKÝ KÓD BYL ROZLUŠTĚN AŽ V ROCE 1966, KDY

99 ÚSTŘEDNÍ DOGMA MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE - TOK INFORMACÍ V BUŇCE: p r o t e o s y n t é z a

100 ÚSTŘEDNÍ DOGMA MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE - TOK INFORMACÍ V BUŇCE:

101

102 STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, , RUMBURK, P.O.BOX 67 STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU Buňka, buněčná teorie Buněčné organely a jejich funkce Metabolismus živých soustav Transport látek přes buněčnou membránu Fotosyntéza Syntéza NK, bílkovin ZPRACOVALA: MGR. EVA STRNADOVÁ Rozmnožování buněk

103 ROZMNOŽOVÁNÍ: ZÁKLADNÍ VLASTNOST VŠECH ŽIVÝCH ORGANISMŮ ZÁKLADNÍM PŘEDPOKLADEM JE SCHOPNOST REPRODUKCE, KTERÁ ZAJIŠŤUJE VZNIK NOVÝCH JEDINCŮ A TÍM TRVÁNÍ URČITÉHO DRUHU DĚDIČNOST - SCHOPNOST ORGANISMŮ PŘEDÁVAT SVÝM POTOMKŮM GENETICKÉ INFORMACE (VLOHY = GENY) TYPY ROZMNOŽOVÁNÍ NEPOHLAVNÍ POHLAVNÍ https://cdn.tutsplus.com/vector/uploads/2013/10/symbols-017.jpg

104 1. ROZMNOŽOVÁNÍ ORGANISMŮ

105 1. NEPOHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ: Z ČÁSTI TĚLA JEDNOHO RODIČOVSKÉHO ORGANISMU VZNIKÁ NOVÝ JEDINEC = KLON, GENETICKY IDENTICKÝ S RODIČEM TYPICKÉ PRO BUŇKY JEDNOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ (BAKTERIE, PRVOCI, HOUBY, ROSTLINY A JEDNODUŠŠÍ ŽIVOČICHOVÉ)

106 NEPOHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ - TYPY: BINÁRNÍ DĚLENÍ - KLASICKÉ U JEDNOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ (BAKTERIE, PRVOCI, JEDNOBUNĚČNÉ ŘASY), KTERÉ SE ROZDĚLÍ NA DVĚ BUŇKY PUČENÍ PROCES, KDY NOVÝ ORGANISMUS VYPUČÍ - VYROSTE ZE STARÉHO A POTÉ SE OD NĚJ ODDĚLÍ, (KVASINKY) ROZPAD (FISIPARIE) ROZPAD TĚLA MNOHOBUNĚČNÉHO ŽIVOČICHA NA SEGMENTY (MEDÚZY, TASEMNICE,...) TVORBA VÝTRUSŮ = SPOR VEGETATIVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ - U VYŠŠÍCH ROSTLIN - ROSTLINA DOKÁŽE ZREGENEROVAT Z ČÁSTI SVÉHO TĚLA CELÝ ORGANISMUS (NAPŘ. JAHODNÍK - ŠLAHOUNY), KALANCHOE, ČESNEK KUCHYŇSKÝ STROUŽKY) DALŠÍ

107 2. POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ: NA VZNIKU NOVÉHO JEDINCE SE PODÍLEJÍ DVA RODIČOVSKÉ ORGANISMY = KOMBINACE GENETICKÝCH INFORMACÍ ROZMNOŽOVÁNÍ JE ZALOŽENO NA SPLYNUTÍ DVOU POHLAVNÍCH BUNĚK GAMET, VZNIKAJÍCÍCH MEIÓZOU REDUKČNÍM DĚLENÍM, V POHLAVNÍCH ORGÁNECH SPLYNUTÍM SAMČÍ A SAMIČÍ GAMETY VZNIKNE DIPLOIDNÍ ZYGOTA, KTERÁ SE PAK DĚLÍ MITÓZOU - NEPŘÍMÉ DĚLENÍ VYTVOŘÍ SE NOVÝ JEDINEC VYBAVENÝ GENETICKOU INFORMACÍ OD OBOU RODIČŮ

108 2. ROZMNOŽOVÁNÍ (DĚLENÍ) BUNĚK

109 BUNĚČNÉ DĚLENÍ: POPIS: VŠECHNY BUŇKY SE ROZMNOŽUJÍ DĚLENÍM, PŘI KTERÉM Z JIŽ EXISTUJÍCÍCH MATEŘSKÝCH BUNĚK VZNIKAJÍ NOVÉ DCEŘINÉ BUŇKY JEDNOBUNĚČNÉ ORGANIZMY SE DÍKY BUNĚČNÉMU DĚLENÍ ROZMNOŽUJÍ, MNOHOBUNĚČNÉ ORGANIZMY JÍM ZVYŠUJÍ MNOŽSTVÍ BUNĚK VE SVÉM TĚLE FÁZE DĚLENÍ BUŇKY: 1) KARYOKINEZE - DĚLENÍ JÁDRA V BUŇCE (JADERNÉ DĚLENÍ) MITÓZA NEPŘÍMÉ DĚLENÍ, NEJČASTĚJŠÍ TYP MEIÓZA REDUKČNÍ DĚLENÍ AMITÓZA PŘÍMÉ DĚLENÍ 2) CYTOKINEZE - ROZDĚLENÍ CELÉ BUŇKY (BUNĚČNÉ DĚLENÍ) REGULACE BUNĚČNÉHO DĚLENÍ JE NEZBYTNÁ, NEKONTROLOVANÉ BUNĚČNÉ DĚLENÍ ZPŮSOBUJE NÁDOROVÉ ONEMOCNĚNÍ

110 JADERNÉ DĚLENÍ

111 BUNĚČNÝ CYKLUS: MITÓZA SOUČÁST BUNĚČNÉHO CYKLU CYKLUS, KTERÝM PROCHÁZÍ EUKARYOTICKÁ BUŇKA OD SVÉHO VZNIKU PO DALŠÍ DĚLENÍ DOBA TRVÁNÍ CYKLU SE NAZÝVÁ GENERAČNÍ DOBA (CCA HODIN) 1) PŘÍPRAVNÁ FÁZE (INTERFÁZE) G1 FÁZE VČETNĚ KLIDOVÉ F. G0 S FÁZE G2 FÁZE 2) F. VLASTNÍHO DĚLENÍ - M FÁZE = MITÓZA

112 G1 FÁZE: POSTMITOTICKÁ FÁZE OBDOBÍ RŮSTU BUŇKY, TVORBY ORGANEL PŘÍPRAVNÁ FÁZE NA DALŠÍ DĚLENÍ TRVÁ ASI HODIN FÁZE VČETNĚ KLIDOVÉ F. G0

113 G0 FÁZE: FÁZE, KDY SE BUŇKA JIŽ DÁLE NEDĚLÍ - ZASTAVENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU NÁSTUP JE OVLIVNĚN TZV. KONTROLNÍM UZLEM, UMÍSTĚNÝM NA POČÁTKU G1 FÁZE (POKUD SE JIŽ BUŇKA NEMÁ DÁLE DĚLIT, VSTOUPÍ DO G0 FÁZE, MÍSTO DO G1 FÁZE) PRO ZAJÍMAVOST: PLNĚ DIFERENCOVANÉ BUŇKY (NAPŘ. NEURONY) SE DÁLE JIŽ NEDĚLÍ NAOPAK NĚKTERÉ JINÉ BUŇKY (NAPŘ. JATERNÍ BUŇKY - HEPATOCYTY) JSOU SCHOPNY V PŘÍPADĚ POTŘEBY PŘEJÍT Z G0 FÁZE DO G1 FÁZE A ZAČÍT SE OPĚT DĚLIT, HEPATOCYTY SE DĚLÍ CCA 2X/ROK

114 S FÁZE: DNA SE REPLIKUJE NA DVOJNÁSOBNÉ MNOŽSTVÍ KAŽDÝ CHROMOSOM JE OD TÉTO DOBY ZDVOJENÝ - TVOŘENÝ PÁREM SESTERSKÝCH CHROMATID TRVÁ ASI 6-8 HODIN

115 G2 FÁZE: ZDVOJOVÁNÍ ORGANEL TVORBA STRUKTUR POTŘEBNÝCH PRO DĚLENÍ BUŇKY TRVÁ ASI 2-4 HODINY

116 M FÁZE - MITÓZA: POPIS: NEPŘÍMÉ DĚLENÍ UPLATŇUJE SE PŘI BĚŽNÉM DĚLENÍ SOMATICKÝCH (TĚLNÍCH) BUNĚK SLOŽITÝ MECHANIZMUS DĚLENÍ JÁDRA PROBÍHÁ U VĚTŠINY BUNĚK ZARUČUJE DOKONALÉ ROZDĚLENÍ GENETICKÉHO MATERIÁLU MEZI DCEŘINÉ BUŇKY VIZ REPLIKACE TRVÁ ASI 1-2HODINY SKLÁDÁ SE: 1) Z JADERNÉHO DĚLENÍ (MITÓZY), FÁZE: PROFÁZE METAFÁZE ANAFÁZE TELOFÁZE 2) VLASTNÍ CYTOKINEZE (DĚLENÍ CYTOPLAZMY)

117 PROFÁZE: MIZÍ (ZANIKÁ) JADERNÁ MEMBRÁNA A JADÉRKO CHROMOZOMY SE SPIRALIZUJÍ ROZDĚLÍ SE CENTROZOM A DVA VZNIKLÉ CENTRIOLY SE STĚHUJÍ K OPAČNÝM PÓLŮM BUŇKY VZNIKÁ APARÁT DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA SÍŤ VLÁKEN, KTERÉ SE SBÍHAJÍ KE DVĚMA PÓLŮM (BUDOUCÍM NOVÝM JÁDRŮM) CHROMOZOMY SE ZKRACUJÍ A ZTLUŠŤUJÍ A STÁVAJÍ SE TAK MIKROSKOPICKY VIDITELNÝMI

118 METAFÁZE: CHROMOZOMY NASEDNOU NA VLÁKNA DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA (CCA UPROSTŘED NEJŠIRŠÍ MÍSTO) NA KAŽDÉ VLÁKNO NASEDNE JEDEN CHROMOZOM POTÉ SE CHROMOZOMY ROZDĚLÍ TAK, ŽE SE OBĚ KOPIE DNA (DOSUD SPOJENÉ) OD SEBE ODDĚLÍ PŘERUŠÍ SE VLÁKNA DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA TÍMTO OKAMŽIKEM SE Z JEDNÉ SADY ZDVOJENÝCH CHROMOZOMŮ VYTVOŘILY DVĚ SADY JEDNODUCHÝCH CHROMOZOMŮ

119 ANAFÁZE: ROZPŮLENÍ CHROMOZOMŮ V CENTROMEŘE NA DVĚ SAMOSTATNÉ CHROMATIDY, VLÁKNA DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA SE SMRŠŤUJÍ (ZKRACUJÍ) A DOPRAVUJÍ TAK CHROMOZOMOVÉ POLOVINY K OPAČNÝM KONCŮM BUŇKY BUŇKA SE PROTAHUJE DO DÉLKY NA KONCI ANAFÁZE JSOU CHROMOZOMY SHROMÁŽDĚNÉ U OBOU PÓL - VZNIKLY ZÁKLADY DVOU NOVÝCH JADER

120 TELOFÁZE: VZNIKAJÍ NOVÁ BUNĚČNÁ JÁDRA, KTERÁ NESOU STEJNOU SADU CHROMOZOMŮ JAKO JÁDRO PŮVODNÍ KOLEM OBOU NOVĚ VZNIKLÝCH DCEŘINÝCH JADER VZNIKÁ JADERNÝ OBAL A NOVÁ CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA, OBNOVÍ SE JADÉRKA MIZÍ DĚLÍCÍ VŘETÉNKO CHROMOZOMY ZTRÁCEJÍ NA ZŘETELNOSTI ZAČÍNÁ SAMOTNÁ CYTOKINEZE - ROZDĚLENÍ CELÉ BUŇKY NA DVĚ NOVÉ

121 MITÓZA:

122 MEIÓZA: REDUKČNÍ DĚLENÍ - DĚLENÍ, PŘI KTERÉM Z JEDNÉ DIPLOIDNÍ BUŇKY (2n) VZNIKAJÍ ČTYŘI HAPLOIDNÍ BUŇKY (n) CÍLEM JE VYTVOŘIT BUŇKY S POLOVIČNÍ (HAPLOIDNÍ) SADOU GAMETY POHLAVNÍ BUŇKY (VAJÍČKA A SPERMIE) - CÍLEM JE TEDY ZAJISTIT, ABY BUŇKA ZÍSKALA POUZE POLOVINU GENETICKÉHO MATERIÁLU KDYŽ SE TYTO BUŇKY V BUDOUCNU SPOJÍ, VYTVOŘÍ OPĚT DIPLOIDNÍ SADU MEIÓZA ZAČÍNÁ STEJNĚ JAKO MITÓZA ZDVOJENÍM VŠECH CHROMOZOMŮ A JEJICH SMOTÁNÍM (ZOBECNĚNO INTERFÁZÍ) PŘI MEIÓZE PROBÍHAJÍ DVĚ DĚLENÍ JÁDRA A BUŇKY, ALE JEDINÉ ROZDĚLENÍ CHROMOZOMŮ VÝSLEDKEM JSOU 4 DCEŘINÉ BUŇKY, Z NICHŽ KAŽDÁ MÁ POLOVIČNÍ POČET CHROMOZOMŮ VÝZNAM MEIÓZY SPOČÍVÁ V NÁHODNÉM ROZDĚLENÍ OTCOVSKÝCH A MATEŘSKÝCH CHROMOZOMŮ DO POHLAVNÍCH BUNĚK A TÍM UMOŽNĚNÉ GENETICKÉ VARIABILITĚ, TA JE ZVÝŠENÁ MECHANIZMEM CROSSING- OVERU PROCESUÁLNĚ: REPLIKACE DNA, MITÓZA, MEIÓZA

123 POROVNEJ:

124 MEIÓZA: SKLÁDÁ SE ZE DVOU DĚLENÍ JDOUCÍCH PO SOBĚ I. REDUKČNÍ DĚLENÍ HETEROTYPICKÉ II. REDUKČNÍ DĚLENÍ - HOMEOTYPICKÉ

125 I. REDUKČNÍ DĚLENÍ HETEROTYPICKÉ: VÝSLEDKEM JSOU 2 DCEŘINÁ JÁDRA S HAPLOIDNÍM POČTEM CHROMOZOMŮ, KAŽDÝ Z NICH JE VŠAK SLOŽEN ZE DVOU CHROMATID JAKO U MITÓZY PROBĚHNE PROFÁZE TELOFÁZE CYTOKINEZE PO TÉTO FÁZI SE USKUTEČNÍ JEN U ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK

126 II. REDUKČNÍ DĚLENÍ HOMEOTYPICKÉ: ÚČASTNÍ SE HO JÁDRA S HAPLOIDNÍM DVOUCHROMATIDOVÝCH CHROMOZOMŮ POČTEM JEJICH CENTROMERY SE ODDĚLÍ, CHROMOZOMY SE ROZESTUPUJÍ DĚLENÍ UKONČÍ CYTOKINEZE - VÝSLEDKEM JSOU 4 BUŇKY DCEŘINÉ, KTERÉ OBSAHUJÍ HAPLOIDNÍ (POLOVIČNÍ) SADU CHROMOZOMŮ

127 MEIÓZA:

128 AMITÓZA: PŘÍMÉ DĚLENÍ BEZ VYTVÁŘENÍ CHROMOZOMŮ A DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA ZAŠKRCENÍ JÁDRA I CELÉ BUŇKY DOCHÁZÍ K NEROVNOMĚRNÉMU ROZDĚLENÍ GENETICKÉ INFORMACE VZNIK DVOU NESTEJNOCENNÝCH DCEŘINÝCH BUNĚK PROBÍHÁ VÝJIMEČNĚ HLAVNĚ U NEMOCNÝCH BUNĚK, NEKONTROLOVANÉ BUJENÍ NÁDORY

129 CYTOKINEZE: ODDĚLENÍ CYTOPLAZMY ROZDĚLENÍ BUŇKY VZNIKNOU 2 BUŇKY, KAŽDÁ MÁ 46 CHROMOZOMŮ ROZDĚLENÍ CELÉ BUŇKY VČ. ROZDĚLENÍ ZBYLÉHO BUNĚČNÉHO OBSAHU, KTERÁ SE ROZLIŠUJE V ZÁVISLOSTI NA DRUHU BUŇKY: PUČENÍ, TYPICKÉ PRO NĚKTERÉ PRVOKY, KVASINKY ZAŠKRCOVÁNÍ (RÝHOVÁNÍ) - ŽIVOČIŠNÉ BUŇKY PŘEHRÁDEČNÉ DĚLENÍ (ROSTLINNÉ BUŇKY)

130 MEIÓZA:

131

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly: Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky 1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.

Více

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): KatkaS GENETIKA =dědičnost, proměnlivost organismu -dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům -umožní zachovat

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Buněčný cyklus Buňky vznikají z bb. a jedinou možnou cestou, jak vytvořit více bb. je jejich dělením. Vertikální přenos GI: B. (mateřská)

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Buňka Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Cellula = buňka (1) = základní morfologická a stavební jednotka živého organismu = schopna projevů života Metabolismus Dráždivost a pohyb Rozmnožování Růst

Více

Metabolismus příručka pro učitele

Metabolismus příručka pro učitele Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,... Dělení buňky Biologie člení živé organizmy do dvou hlavních kategorií: prokaryotní a eukaryotní organizmy. Na základě srovnání 16S rrna se zjistilo, že na naší planetě jsou 3 hlavní nadříše buněčných forem:

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8. Šablona č.i, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie Buňka, jednobuněční Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro ověření znalostí učiva o buňkách a

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

6. Nukleové kyseliny

6. Nukleové kyseliny 6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

Sada I 13 preparátů Kat. číslo 111.3118

Sada I 13 preparátů Kat. číslo 111.3118 Sada I 13 preparátů Kat. číslo 111.3118 Strana 1 ze 21 Strana 2 ze 21 POKYNY PRO PRÁCI S MIKROPREPARÁTY 1. Preparát si vždy začněte prohlížet nejprve s nejslabším zvětšením nebo s nejmenším objektivem.

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1. Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Degenerace genetického kódu

Degenerace genetického kódu AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.

Více

25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů. Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. 1 Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza)

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Plastidy semiautonomní organely charakteristické pro zelené rostliny 1. Bezbarvé leukoplasty

Více

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 9 Submikroskopická stavba

Více

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie

Více

Pohyb buněk a organismů

Pohyb buněk a organismů Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie - Společná pro

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

Maturitní témata BIOLOGIE

Maturitní témata BIOLOGIE Maturitní témata BIOLOGIE 1. BIOLOGIE ČLOVĚKA. KŮŽE. TERMOREGULACE LIDSKÉHO ORGANISMU. 2. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. 3. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU, TĚLNÍ TEKUTINY. 4.

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?

REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? Rozmnožování Rozmnožování (reprodukce) může být nepohlavní (vegetativní, asexuální) pohlavní (sexuální;

Více

ISBN 978-80-247-6899-1 Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka:

ISBN 978-80-247-6899-1 Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: style:normal;color:grey;font-family:verdana,geneva,kalimati,sans-serif;text-decoration:none;text-align:center;font-v = = < p s t y l e = " p a d d i n g : 0 ; b o r d e r : 0 ; t e x t - i n d e n t :

Více

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší č. 8 název Dělení buněk anotace V pracovních listech žáci získávají základní vědomosti o dělení buněk. Testovou i zábavnou formou si procvičují získané znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu

Více

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

Cytologie I, stavba buňky

Cytologie I, stavba buňky Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní

Více

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Celkem bodů Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Příjmení Jméno Datum Číslo Na listu A zakroužkujte jedinou, dle Vašeho uvážení správnou odpověď u příslušného čísla otázky. V textové části

Více

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.

Více

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy Předmět: Biologie Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA vir= x částic, virion= 1 částice můžeme/nemusíme je zařadit mezi živé organismy stejné chemické

Více

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 4.2.2014

Martina Bábíčková, Ph.D. 4.2.2014 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 4.2.2014 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Základní struktura života Téma klíčová slova Názvy organismů, viry,

Více

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Karolinum 2012 Doporučená literatura: Kočárek E. - Genetika.

Více

Šablona č. 01.09. Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu

Šablona č. 01.09. Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu Šablona č. 01.09 Přírodopis Výstupní test z přírodopisu Anotace: Výstupní test může sloužit jako zpětná vazba pro učitele, aby zjistil, co si žáci zapamatovali z probraného učiva za celý rok. Zároveň si

Více

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK Molekulární základy dědičnosti - rozšiřující učivo REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK REPLIKACE deoxyribonukleové kyseliny (zdvojení DNA) je děj, při kterém se tvoří z jedné dvoušoubovice DNA dvě nová

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

Zemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz

Zemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.cz Botanika: její hlavní obory systematická botanika popisuje, pojmenovává a třídí rostliny podle jejich příbuznosti do botanického systému anatomie zabývá se vnitřní

Více

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Obor: Všeobecné lékařství Biologie Testy předpokládají znalost středoškolské biologie. Hlavním podkladem při jejich přípravě byl "Přehled biologie" (Rosypal,

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické o buněčná stěna bez peptidoglykanu,

Více

/2012. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz

/2012. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz Biologie - přípravný pravný kurz 2011/201 /2012 Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz Tématické okruhy z biologie k přijímacím zkouškám na LF MU Doporučeno

Více

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, 2013. Bakterie

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, 2013. Bakterie Bakterie 1 Škola Autor Název SOŠ a SOU Milevsko Mgr. Jaroslava Neumannová VY_32_INOVACE_07_B_17_ZDR Téma Bakterie Datum tvorby 14.4.2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0557III/2 Inovace a zkvalitněnívýuky

Více

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození 10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození MEIÓZA meióza (redukční dělení/ meiotické dělení), je buněčné dělení, při kterém

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

Rozmnožování a vývoj živočichů

Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování živočichů Rozmnožování - jeden z charakteristických znaků organizmů. Uskutečňuje se pohlavně nebo nepohlavně. Nepohlavní rozmnožování - nevytvářejí se specializované

Více

Slovníček genetických pojmů

Slovníček genetických pojmů Slovníček genetických pojmů A Adenin 6-aminopurin; purinová báze, přítomná v DNA i RNA AIDS Acquired immunodeficiency syndrome syndrom získané imunodeficience, způsobený virem HIV (Human immunodeficiency

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)

Více

Systematická biologie,její minulý a současný vývoj

Systematická biologie,její minulý a současný vývoj Systematická biologie,její minulý a současný vývoj Systematická biologie - věda o rozmanitosti organismů. Jejím úkolem je vytvořit informační soustavu, která poskytuje srovnatelné údaje o všech známých

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)

Více

Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011

Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011 Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Autor: Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011 Určeno: 6. ročník ZŠ Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 6. 9. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní

Více

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Nukleové kyseliny příručka pro učitele Téma Nukleové kyseliny je završením základních kapitol z popisné chemie a je tedy zařazeno až na její závěr. Probírá se v rámci jedné, eventuálně

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní

Více

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich živočich z

Více