STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU"

Transkript

1 STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, , RUMBURK, P.O.BOX 67 STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU Buňka, buněčná teorie Buněčné organely a jejich funkce Metabolismus živých soustav Transport látek přes buněčnou membránu Fotosyntéza Syntéza NK, bílkovin ZPRACOVALA: MGR. EVA STRNADOVÁ Rozmnožování buněk

2 STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, , RUMBURK, P.O.BOX 67 STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU BUŇKA, BUNĚČNÁ TEORIE BUNĚČNÉ ORGANELY A JEJICH FUNKCE Metabolismus živých soustav Transport látek přes buněčnou membránu Fotosyntéza Syntéza NK, bílkovin ZPRACOVALA: MGR. EVA STRNADOVÁ Rozmnožování buněk

3 1. BUŇKA

4 CELLULA BUŇKA ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNKČNÍ JEDNOTKA ORGANISMU, SCHOPNA SAMOSTATNÉHO ŽIVOTA NEJJEDNODUŠŠÍ JEDNOTKA ŽIVÉ HMOTY NENÍ DĚLITELNÁ NA MENŠÍ SLOŽKY, KTERÉ BY MĚLY VŠECHNY ZÁKLADNÍ ZNAKY ŽIVÉ SOUSTAVY (METABOLISMUS, RŮST, ROZMNOŽOVÁNÍ A DĚDIČNOST, POHYB, DRÁŽDIVOST,...) DĚLENÍ BUNĚK JE JEDINÁ FORMA REPRODUKCE ŽIVÝCH SOUSTAV BUNĚČNÁ TEORIE - BUŇKA JE ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ŽIVOTA, SCHOPNÁ SAMOSTATNÉ EXISTENCE, AŤ PŘEDSTAVUJE JEDNOBUNĚČNÉHO JEDINCE NEBO JE SOUČÁSTÍ TĚLA MNOHOBUNĚČNÉHO ORGANISMU

5 BUŇKA - TERMINOLOGIE CELLULA - ROSTLINNÁ NEBO ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA CYTOLOGIE - NAUKA O BUŇKÁCH ORGANELA - NÁZEV PRO BUNĚČNÁ ÚSTROJÍ - "MALÉ BUNĚČNÉ ORGÁNY

6 BUŇKY OD SEBE DĚLÍME PODLE: TVARU VELIKOSTI FUNKCE DRUHU

7 BUŇKY OD SEBE DĚLÍME PODLE: TVARU VELIKOSTI FUNKCE DRUHU

8 TVAR BUNĚK ZÁVISÍ NA DRUHU BUNĚK A VZTAHU K OSTATNÍM BUŇKÁM NEJČ. KULOVITÝ ZMĚNY TVARU JSOU ZPŮSOBENY DEFORMACÍ Z OKOLÍ PEVNOU STĚNOU BUNĚČNOU EXISTENCÍ PEVNÝCH STRUKTUR UVNITŘ BUŇKY AKTIVNÍ ČINNOSTÍ BUŇKY

9

10 BUŇKY OD SEBE DĚLÍME PODLE: TVARU VELIKOSTI FUNKCE DRUHU

11 VELIKOST BUNĚK MIKROSKOPICKÉ ROZMĚRY PRO DANÝ DRUH ORGANISMU JE VELIKOST CHARAKTERISTICKÁ, GENETICKY PODMÍNĚNÁ PRO ZAJÍMAVOST: K NEJVĚTŠÍM BUŇKÁM LIDSKÉHO TĚLA PATŘÍ VAJÍČKO, NERVOVÁ BUŇKA A JEJÍ VÝBĚŽEK (AŽ 1M) K NEJMENŠÍM PATŘÍ ERYTROCYTY A SPERMIE

12 BUŇKY OD SEBE DĚLÍME PODLE: TVARU VELIKOSTI FUNKCE DRUHU

13 BUŇKY - FUNKCE SPECIFICKÁ NERVOVÁ BUŇKA PŘENOS VZRUCHŮ (NAPŘ. REFLEX) KREVNÍ BUŇKA (ERYTROCYT) TRANSPORT O2 A CO2 DALŠÍ

14 BUŇKY OD SEBE DĚLÍME PODLE: TVARU VELIKOSTI FUNKCE DRUHU

15 BUŇKA - DRUHY 1) PROKARYONTNÍ BUŇKA: EVOLUČNĚ PRVOTNÍ JEDNODUŠŠÍ EUKARYOTICKÁ BUŇKA NEMÁ BUNĚČNÉ JÁDRO MINIMUM ORGANEL NEŽ 2) EUKARYOTNÍ BUŇKA: VĚTŠÍ NEŽ PROKARYOTA VĚTŠÍ POČET ORGANEL ORGANELY ODDĚLENÉ OD CYTOPLAZMY BIOMEMBRÁNOU DĚLENÍ MITÓZOU A MEIÓZOU ORGANELY NEJSOU OHRANIČENY BIOMEMBRÁNAMI TVOŘÍ ORGANISMY MNOHOBUNĚČNÉ DĚLENÍ BUŇKY ZAŠKRCOVÁNÍM V CYTOPLAZMĚ ORGANELY SE SPECIFICKÝMI FUNKCEMI NETVOŘÍ MNOHOBUNĚČNÉ ORGANISMY (MAX. KOLONIE) TYPY ROSTLINNÁ BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA

16 1) PROKARYONTNÍ BUŇKA: 2) EUKARYOTNÍ BUŇKA:

17 2. BUNĚČNÉ ORGANELY A JEJICH FUNKCE

18 PROKARYONTNÍ BUŇKA

19 1. STAVBA PROKARYOTNÍ BUŇKY: BUNĚČNÁ STĚNA - DÁVÁ BUŇCE PEVNÝ TVAR A JE PROPUSTNÁ PLAZMATICKÁ BIOMEMBRÁNA - JE TVOŘENA DVOJITOU VRSTVOU FOSFOLIPIDŮ, KTERÉ JSOU PROSTOUPENY BÍLKOVINAMI. MEMBRÁNA JE POLOPROPUSTNÁ CYTOPLASMA - POLOTEKUTÁ HMOTA, VYPLŇUJE BUŇKU, JE NEUSTÁLE VE VELMI POMALÉM POHYBU

20 1. STAVBA PROKARYOTNÍ BUŇKY: ORGANELY NUKLEOID - NAHRAZUJE PRAVÉ JÁDRO, JE TVOŘEN DNA, ŘÍDÍ CHOD BUŇKY RIBOZOMY - MAJÍ NA STAROST TVORBU BÍLKOVIN (PROTEOSYNTÉZU) FIMBRIE - DROBNÁ VLÁKÉNKA NA POVRCHU BUŇKY, UMOŽŇUJÍ LEPŠÍ PŘILNAVOST JINÉ BIČÍK - MŮŽE JICH BÝT I VÍC, UMOŽŇUJE POHYB INKLUZE - SLOUŽÍ JAKO "SKLADIŠTĚ" ODPADNÍCH I ZÁSOBNÍCH LÁTEK

21 EUKARYONTNÍ BUŇKA

22 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 1. Obecné struktury: jádro jadérko chromozomy cytoplazma cytoplazmatická membrána buněčná stěna cytoskelet

23 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát centriol ribozomy lysozomy vakuoly

24 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 1. Obecné struktury: jádro jadérko chromozomy cytoplazma cytoplazmatická membrána buněčná stěna cytoskelet

25 BUNĚČNÉ JÁDRO: POPIS: NUKLEUS ZÁKLADNÍ ORGANELA V NÍŽ SE SKRÝVÁ VĚTŠINA GENETICKÉHO MATERIÁLU OBSAHUJE: JADÉRKO CHROMOSOMY VÝZNAM: PŘENOS GENETICKÉ INFORMACE METABOLICKÉ (SYNTÉZA RNA) FUNKCE

26 BUNĚČNÉ JADÉRKO: NUKLEOLUS KULOVITÉ TĚLÍSKO V JÁDŘE BUŇKY TVOŘENÁ Z NK A BÍLKOVIN TVOŘÍ SE ZDE RIBOZOMÁLNÍ RNA (rrna) JAKO KOPIE ÚSEKŮ DNA V DOBĚ BUNĚČNÉHO DĚLENÍ JADÉRKO MIZÍ nukleolus

27 CHROMOZOMY: VLÁKNITÁ STRUKTURA druh člověk 46 morče 16 žížala 32 počet chromozomů BUNĚČNÉHO JÁDRA, V NÍŽ JE V PODOBĚ DNA V GENECH OBSAŽENÁ DĚDIČNÁ INFORMACE = NOSIČI VLOH DĚDIČNÝCH lidoop 48 ovce 54 kůň 64 kapr 104 motýli 380 POČET A TVAR CHROMOZOMŮ JE PRO KAŽDÝ DRUH TYPICKÝ A STÁLÝ ČLOVĚK MÁ 46 CHROMOSOMŮ, V POHLAVNÍCH BUŇKÁCH JEN 23

28 CHROMOZOMY - STAVBA: CHROMATIDA - VLÁKNO CHROMOSOMU ZDVOJENÉ CHROMATIDY, JSOU SPOJENY V MÍSTĚ ZVANÉM CENTROMERA CENTROMERA DĚLÍ CHROMOSOM NA KRÁTKÁ A DLOUHÁ RAMÉNKA CHROMOSOMY ŘADÍME DO TZV. KARYOTYPU (VIZ DALŠÍ)

29 KARYOTYP: PŘESNÝ OBRAZ CHROMOZOMŮ BUNĚČNÉHO JÁDRA ZMĚNY V POČTU NEBO STRUKTUŘE CHROMOSOMŮ VEDOU K PORUCHÁM TĚLESNÉHO A DUŠEVNÍHO VÝVOJE PRO VYŠETŘENÍ KARYOTYPU JE NUTNÉ ZACHYTIT BUŇKY PŘI MITÓZE (NEJLÉPE V METAFÁZI), K ČEMUŽ SE DODNES POUŽÍVÁ VŘETÉNKOVÝ JED KOLCHICIN

30 KARYOTYP: AUTOZOMY: PÁROVÉ CHROMOZOMY MAJÍ STEJNÝ TVAR, STEJNÝ ROZMĚR, STEJNÉ GENY OZNAČUJÍ SE ČÍSLY JINÉ OZNAČENÍ - HOMOLOGNÍ, SOMATICKÉ GONOZOMY: NEPÁROVÉ CHROMOZOMY JSOU ROZDÍLNÉ, NESOU RŮZNÉ GENY URČUJÍ POHLAVÍ JEDINCE OZNAČUJÍ SE X A Y JINÉ OZNAČENÍ - HETEROCHROMOZOMY, POHLAVNÍ CHROMOZOMY

31 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 1. Obecné struktury: jádro jadérko chromozomy cytoplazma cytoplazmatická membrána buněčná stěna cytoskelet

32 CYTOPLAZMA: TEKUTÉ PROSTŘEDÍ BUŇKY ZE % SE SKLÁDÁ Z VODY JSOU V NÍ ULOŽENÉ BUNĚČNÉ ORGANELY A DALŠÍ BUNĚČNÉ STRUKTURY TVOŘÍ PROSTŘEDÍ PRO NĚKTERÉ DŮLEŽITÉ CHEMICKÉ REAKCE V BUŇCE V RŮZNÝCH MÍSTECH BUŇKY LZE NALÉZT CYTOPLAZMU LIŠÍCÍ SE HUSTOTOU, TYPY ORGANEL NEBO BUNĚČNÝCH STRUKTUR

33 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 1. Obecné struktury: jádro jadérko chromozomy cytoplazma cytoplazmatická membrána buněčná stěna cytoskelet

34 CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA: TENKÝ SEMIPERMEABILNÍ BUŇKU (= POLOPROPUSTNÝ) OBAL OHRANIČUJÍCÍ SKLÁDÁ SE Z JEDNÉ LIPIDOVÉ DVOU VRSTVY A V NÍ UKOTVENÝCH BÍLKOVIN ZÁKLADNÍ FUNKCÍ CM JE ZAJIŠTĚNÍ PŘESUNU LÁTEK MEZI BUŇKOU A JEJÍM OKOLÍM = BUNĚČNÝ TRANSPORT S VNITŘNÍMI STRUKTURAMI BUŇKY BÝVÁ PROPOJENA SKRZE HUSTOU SÍŤ CYTOSKELETU (VIZ DALŠÍ)

35 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 1. Obecné struktury: jádro jadérko chromozomy cytoplazma cytoplazmatická membrána buněčná stěna cytoskelet

36 BUNĚČNÁ STĚNA: PEVNÁ STRUKTURA, KTERÁ VZNIKÁ NA POVRCHU BUNĚK ROSTLIN, BAKTERIÍ, HUB A ŘAS JE PERMEABILNÍ = PROPUSTNÁ FUNKCE OCHRANNÁ VNĚJŠÍ KOSTRA BUŇKY POSKYTUJE PEVNOST A TVAR BUŇCE POPRVÉ JI VIDĚL ZA POMOCI JEDNODUCHÉHO SVĚTELNÉHO MIKROSKOPU ROBERT HOOKE V ROCE oneclick_uploads/2010/02/plant_cell_plasmolysis.jpg

37 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 1. Obecné struktury: jádro jadérko chromozomy cytoplazma cytoplazmatická membrána buněčná stěna cytoskelet

38 CYTOSKELET: POPIS: SYSTÉM PROTEINOVÝCH VLÁKEN A TUBULŮ FUNKCE: UKOTVENÍ TRANSPORTNÍ SÍŤ SKLÁDÁ SE ZE TŘÍ SLOŽEK: MIKROTUBULY (POHYB ORGANEL A TRANSPORT LÁTEK) MIKROFILAMENTA POHYB CYTOPLAZMY) (UMOŽŇUJÍ INTERMEDIÁRNÍ (STŘEDNÍ) FILAMENTA (TVOŘÍ OPORU BUŇKY)

39 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát centriol ribozomy lysozomy vakuoly

40 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní MITOCHONDRIE endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát centriol ribozomy lysozomy vakuoly

41 MITOCHONDRIE: POPIS: OVÁLNÉ AŽ VLÁKNITÉ ÚTVARY V CYTOPLAZMĚ OBSAHUJE VLASTNÍ DNA, RNA MAJÍ SCHOPNOST SE REPRODUKOVAT FUNKCE: BUNĚČNÉ DÝCHÁNÍ ZABEZPEČUJÍ BUŇCE ENERGII

42 MITOCHONDRIE:

43 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík PLASTIDY Golgiho aparát centriol ribozomy lysozomy vakuoly

44 PLASTIDY: POPIS: VYSKYTUJÍ V RŮZNÉM POČTU V CYTOPLAZMĚ ROSTLINNÝCH BUNĚK TYPY: 1. CHLOROPLASTY: OBSAHUJÍ ZELENÉ BARVIVO CHLOROFYL PROBÍHÁ ZDE FOTOSYNTÉZA 2. LEUKOPLASTY: BEZBARVÉ, HROMADÍ SE V NICH ZÁSOBNÍ ŠKROB 3. CHROMOPLASTY: OBSAHUJÍ ŽLUTÁ AŽ ČERVENÁ BARVIVA TYPU KAROTENOIDŮ ÚKOLEM JE ZBARVIT POVRCH PLODU NÁPADNOU BARVOU ABY PŘILÁKAL KONZUMENTY A UMOŽNIL TAK ŠÍŘENÍ SEMEN ROSTLIN TAKÉ ZODPOVĚDNÝ ZA PODZIMNÍ BARVU LISTÍ

45 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát centriol RIBOZOMY lysozomy vakuoly

46 RIBOZOMY: POPIS: KULOVITÉ ÚTVARY Z rrna A BÍLKOVIN VYSKYTUJÍ SE NA ER I VOLNĚ V CYTOPLAZMĚ MÍSTO SYNTÉZY BÍLKOVIN

47 RIBOZOMY:

48 RIBOZOMY:

49 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát centriol ribozomy lysozomy vakuoly

50 ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM: SOUSTAVA VZÁJEMNĚ PROPOJENÝCH MINIATURNÍCH CISTEREN A KANÁLKŮ PODÍLÍ SE NA TVORBĚ ŘADY LÁTEK, ZEJMÉNA BÍLKOVIN A TUKŮ SOUČÁST VŠECH EUKARYOTICKÝCH BUNĚK DRSNÉ ER NESE RIBOZOMY HLADKÉ ER BEZ RIBOZOMŮ

51 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy GOLGIHO APARÁT centriol ribozomy lysozomy vakuoly

52 GOLGIHO APARÁT: POPIS: SOUSTAVA MINIATURNÍCH CISTEREN A VÁČKŮ (VÍCE NEŽ 20 CISTEREN, MĚCHÝŘKŮ) V CYTOPLAZMĚ VĚTŠINY EUKARYOT FUNKCE: TVORBA VÁČKŮ VYUŽÍVANÝCH PŘI EXOCYTÓZE (BUDE PROBRÁNO) SLOUŽÍ K TRANSPORTU A PŘECHOVÁVÁNÍ LÁTEK JINÉ

53 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát centriol ribozomy LYSOZOMY vakuoly

54 LYSOZOMY: DROBNÉ KULOVITÉ ÚTVARY (VÁČKY) OBSAHUJÍ ENZYMY, KTERÉ JSOU SCHOPNY ROZKLÁDAT POHLCENÝ OBSAH = NITROBUNĚČNÉ TRÁVENÍ ORGANELY DŮLEŽITÉ PRO METABOLISMUS I OBRANU BUŇKY JSOU JEN V EUKARYOTICKÝCH ŽIVOČIŠNÝCH BUŇKÁCH

55 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát centriol ribozomy lysozomy VAKUOLY

56 VAKUOLY: V BUŇKÁCH ROSTLIN, KVASINEK A NĚKTERÝCH ŽIVOČICHŮ JE MÍSTEM, KDE DOCHÁZÍ K BUNĚČNÉMU TRÁVENÍ RŮZNÉ DRUHY VAKUOL (TRÁVICÍ VAKUOLA U PRVOKŮ, VYLUČOVACÍ VAKUOLA...) TYPICKÁ PRO ROSTLINNOU BUŇKU

57 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum DĚLÍCÍ VŘETÉNKO organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát centriol ribozomy lysozomy vakuoly

58 DĚLÍCÍ (ACHROMATICKÉ) VŘETÉNKO: STRUKTURA NEZBYTNĚ NUTNÁ K MITÓZE - ZAJIŠŤUJE ROZCHOD CHROMOZOMŮ K PÓLŮM PŘI JADERNÉM DĚLENÍ STRUKTURA TVOŘENÁ MIKROTUBULY USPOŘÁDANÝMI DO PODOBY VŘETENA MIKROTUBULY VYRŮSTAJÍ Z CENTROZOMŮ NA OBOU KONCÍCH BUŇKY V LIDSKÝCH BUŇKÁCH SE PODÍLEJÍ NAPŘ. NA POHYBU BIČÍKU SPERMIE, NA MITÓZE, NA STAVBĚ CENTRIOLU TVORBU AV BLOKUJE ALKALOID KOLCHICIN, COŽ MÁ ZA NÁSLEDEK ZÁSTAVU DĚLENÍ JADER

59 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko organely pohybu řasinky, bičík plastidy Golgiho aparát CENTRIOL ribozomy lysozomy vakuoly

60 CENTRIOL: MALÁ VÁLCOVITÁ PÁROVÁ ORGANELA V BLÍZKOSTI JÁDRA BUŇKY TVOŘENÁ MIKROTUBULY A DŮLEŽITÁ PRO BUNĚČNÉ DĚLENÍ MITÓZU MÁ TVAR VÁLCE TVOŘENÉHO 9 MIKROTUBULY PÁR CENTRIOL, KTERÉ JSOU VZÁJEMNĚ KOLMO ORIENTOVANÉ, VYTVÁŘÍ CENTROZOM CENTROZOM OBLAST BUŇKY, KDE SE PŘI BUNĚČNÉM DĚLENÍ (MITÓZE) ORGANIZUJÍ MIKROTUBULY A CENTRIOLY UPLATŇUJE SE HLAVNĚ PŘI DĚLENÍ BUNĚK

61 2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely: základní b. organely endomembránový systém o. buněčného dělení ostatní mitochondrie endoplazmatické retikulum dělící vřeténko ORGANELY POHYBU ŘASINKY, BIČÍK plastidy Golgiho aparát centriol ribozomy lysozomy vakuoly

62 ORGANELY POHYBU: SLOUŽÍ K POHYBU JEDNOBUNĚČNÝCH BIČÍKOVCŮ, NĚKTERÝCH MENŠÍCH MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ A NĚKTERÝCH BUNĚK MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ POZN.: BIČÍK SE TAKÉ VYSKYTUJE U BAKTERIÍ, ALE V JEJICH PŘÍPADĚ JDE O STRUKTURU ZÁSADNĚ ODLIŠNOU STAVBOU, PŮVODEM, I MECHANISMEM POHYBU

63 STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, , RUMBURK, P.O.BOX 67 STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU Buňka, buněčná teorie Buněčné organely a jejich funkce Metabolismus živých soustav Transport látek přes buněčnou membránu Fotosyntéza Syntéza NK, bílkovin ZPRACOVALA: MGR. EVA STRNADOVÁ Rozmnožování buněk

64 METABOLISMUS ŽIVÝCH SOUSTAV: SOUBOR VŠECH REAKCÍ PROBÍHAJÍCÍCH V ŽIVÝCH ORGANISMECH ZÁKLADNÍ PROJEV ŽIVOTA PROBÍHÁ NA ÚROVNI ORGANISMU JAKO CELKU, ALE I NA ÚROVNI BUNĚK REAKCE NEJSOU CHAOTICKÉ, NAHODILÉ, NAVAZUJÍ NA SEBE, JSOU TZV. SPŘAŽENÉ METABOLICKÉ PROCESY JSOU REGULOVÁNY V ZÁVISLOSTI NA OKAMŽITÉM STAVU VNITŘNÍHO A VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ ZAHRNUJE PŘEMĚNU LÁTEK I ENERGIE, ČILI ROZLIŠUJEME METABOLISMUS ENERGETICKÝ LÁTKOVÝ

65 ENERGETICKÝ METABOLISMUS: VYUŽITÍ ENERGIE - PRO ŽIVOTNÍ FUNKCE TVORBA ENERGETICKÝCH ZÁSOB - GLYKOGEN, ŠKROB PŘÍJEM ENERGIE Z: ŽIVIN (VIZ HETEROTROFNÍ O.) ZE SVĚTELNÉ ENERGIE (VIZ AUTOTROFNÍ O.) POHOTOVOSTNÍ ZDROJ ENERGIE (ATP = ADENOSINTRIFOSFÁT, ENERGETICKY BOHATÁ LÁTKA, KTERÁ JE SCHOPNA UVOLNIT ENERGII PRO POTŘEBY BUŇKY A DO NÍŽ SE ENERGIE ROVNĚŽ UKLÁDÁ )

66 HETEROTROFNÍ ORGANISMY: ORGANISMUS ODKÁZANÝ NA ZISK ENERGIE Z ORGANICKÝCH LÁTEK (C, T, B), KTERÉ POCHÁZEJÍ Z JINÝCH ORGANISMŮ ČI Z JEJICH ODPADNÍCH LÁTEK (ROSTLIN ČI ŽIVOČICHŮ V POTRAVNÍM ŘETĚZCI) ZÍSKANOU ENERGII VYUŽÍVAJÍ K ZAJIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍCH DĚJŮ A K SYNTÉZE NOVÝCH SLOŽEK MECHANISMY METABOLISMU HETEROTROFNÍCH ORGANISMŮ: 1) KATABOLISMUS - SLOŽITĚJŠÍ LÁTKY SE ŠTĚPÍ NA JEDNODUŠŠÍ = ROZKLADNÝ PROCES 2) ANABOLISMUS - VZNIK SLOŽITĚJŠÍCH LÁTEK Z LÁTEK JEDNODUŠŠÍCH, SYNTETICKÝ PROCES ČLOVĚK JE HETEROTROFNÍ ORGANISMUS

67 AUTOTROFNÍ ORGANISMY: TVOŘÍ Z ANORGANICKÝCH LÁTEK LÁTKY ORGANICKÉ, K ČEMUŽ ZÍSKÁVAJÍ ENERGII: VE FORMĚ SVĚTELNÉ ENERGIE = FOTOAUTOTROFNÍ ORGANISMY (BAKTERIE, ZELENÉ ROSTLINY, SINICE = NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PRODUCENTI ORG. LÁTEK NA ZEMI) OXIDACÍ ANORGANICKÝCH LÁTEK = CHEMOAUTOTROFNÍ ORGANISMY (NĚKTERÉ BAKTERIE)

68 LÁTKOVÝ METABOLISMUS: TRANSPORT LÁTEK PŘES BIOMEMBRÁNY FOTOSYNTÉZA METABOLISMUS NK - REPLIKACE DNA METABOLISMUS BÍLKOVIN - PROTEOSYNTÉZA JINÉ VIZ DALŠÍ KAPITOLY

69 STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, , RUMBURK, P.O.BOX 67 STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU Buňka, buněčná teorie Buněčné organely a jejich funkce Metabolismus živých soustav Transport látek přes buněčnou membránu Fotosyntéza Syntéza NK, bílkovin ZPRACOVALA: MGR. EVA STRNADOVÁ Rozmnožování buněk

70 TRANSPORT LÁTEK PŘES BUNĚČNOU MEMBRÁNU: PŘENOS LÁTEK SMĚREM DO BUŇKY NEBO Z BUŇKY PŘES PLAZMATICKOU MEMBRÁNU (BUŇKY JSOU OTEVŘENÉ SOUSTAVY, A PROTO UMOŽŇUJÍ VÝMĚNU LÁTEK S OKOLÍM) PRŮCHOD JEDNOTLIVÝCH LÁTEK ZÁVISÍ NA STAVBĚ PLAZMATICKÉ MEMBRÁNY PERMEABILNÍ = PROPUSTNÁ SEMIPERMEABILNÍ = POLOPROPUSTNÁ, SELEKTIVNĚ PROPUSTNÁ = VYBERE SI LÁTKY, KTERÉ DO BUŇKY PUSTÍ A KTERÉ NE (FUNKCE SÍTA) = FUNKCE REGULÁTORU BUNĚČNÁ STĚNA VĚTŠINOU PROPOUŠTÍ VODU A LÁTKY V NÍ ROZPUŠTĚNÉ NA PRŮBĚHU TRANSPORTU ZÁVISÍ VÝŽIVA BUŇKY A VYLUČOVÁNÍ NEPOTŘEBNÝCH LÁTEK

71 TRANSPORT LÁTEK PŘES BUNĚČNOU MEMBRÁNU: 1) PASIVNÍ TRANSPORT (BEZ POUŽITÍ ENERGIE) PROSTÁ DIFUZE USNADNĚNÁ DIFUZE 2) AKTIVNÍ TRANSPORT (S POUŽITÍM ENERGIE) 3) ENDOCYTÓZA PINOCYTÓZA FAGOCYTÓZA 4) EXOCYTÓZA 5) OSMÓZA

72 TRANSPORT LÁTEK PŘES BUNĚČNOU MEMBRÁNU: 1) PASIVNÍ TRANSPORT (BEZ POUŽITÍ ENERGIE) PROSTÁ DIFUZE USNADNĚNÁ DIFUZE 2) AKTIVNÍ TRANSPORT (S POUŽITÍM ENERGIE) 3) ENDOCYTÓZA PINOCYTÓZA FAGOCYTÓZA 4) EXOCYTÓZA 5) OSMÓZA

73 PROSTÁ DIFUZE TRANSPORT LÁTEK NA ZÁKLADĚ KONCENTRAČNÍHO SPÁDU TRANSPORT Z MÍST S VYŠŠÍ KONCENTRACÍ NA MÍSTA S NIŽŠÍ KONCENTRACÍ PŘENÁŠENÝMI LÁTKAMI JSOU MÁLO POLÁRNÍ MOLEKULY MALÝCH ROZMĚRŮ NEBO RŮZNÉ DRUHY PLYNŮ - NAPŘ. CO2, O2

74 USNADNĚNÁ DIFUZE TRANSPORT LÁTEK PO KONCENTRAČNÍM SPÁDU LÁTKA SE VÁŽE NA PŘENAŠEČ (PROTEIN) ZABUDOVANÝ DO MEMBRÁNY PŘENOS AMINOKYSELIN, IONTŮ, (IONTOVÉ KANÁLY, IONTY VĚTŠÍCH ROZMĚRŮ)

75 AKTIVNÍ TRANSPORT TRANSPORT I PROTI KONCENTRAČNÍMU SPÁDU PROBÍHÁ SPOTŘEBY ENERGIE ZA JE TAKÉ USKUTEČŇOVÁNA PROSTŘEDNICTVÍM BÍLKOVINNÝCH PŘENAŠEČŮ PŘENÁŠENÝMI LÁTKAMI JSOU NAPŘ. CUKRY

76 PINOCYTÓZA PŘIJÍMÁNÍ LÁTEK DO BUŇKY PŘIJÍMANÉ LÁTKY JSOU VE FORMĚ TEKUTIN MEMBRÁNA OBALÍ POHLCOVANÉ ČÁSTICE, VCHLÍPÍ SE DO BUŇKY A ODŠKRTÍ SE VE FORMĚ MALÉHO MĚCHÝŘKU, TEN PŘECHÁZÍ DO CYTOPLAZMY, ROZPADÁ SE A OBSAH JE ROZPTÝLEN (KAPÉNKY TEKUTIN)

77 FAGOCYTÓZA BUŇKA VYTVOŘÍ PANOŽKY, JIMIŽ OBKLOPÍ VĚTŠÍ ČÁSTICI A UZAVŘE V MĚCHÝŘEK, DO NĚHOŽ PROUDÍ ENZYMY, KTERÉ ČÁSTICI ROZLOŽÍ TUTO SCHOPNOST MAJÍ NĚKTERÉ LEUKOCYTY - SOUČÁST OBRANY ORGANISMU PROTI INFEKCI VÝZNAM - ZNIČENÍ CIZORODÉHO MATERIÁLU, NAPŘ. BAKTERIE, ČI VLASTNÍCH POŠKOZENÝCH A ODUMŘELÝCH BUNĚK DOCHÁZÍ K POHLCOVÁNÍ VĚTŠÍCH ČÁSTIC

78

79

80

81 OPAK ENDOCYTÓZY EXOCYTÓZA JEDNÁ SE O VÝDEJ LÁTEK Z BUŇKY BUŇKA VYDÁVÁ NEPOTŘEBNÉ LÁTKY, KTERÉ JSOU UZAVŘENÉ V MĚCHÝŘCÍCH OHRANIČENÝCH MEMBRÁNOU MĚCHÝŘKY PUTUJÍ K PLAZMATICKÉ MEMBRÁNĚ, SE KTEROU SPLYNOU A SVŮJ OBSAH VYVRHUJÍ DO OKOLÍ BUŇKY MĚCHÝŘKY VZNIKAJÍ ODŠKRCOVÁNÍM OD GOLGIHO APARÁTU BUŇKA VYLUČUJE LÁTKY ODPADNÍ, ŠKODLIVÉ, NEBO LÁTKY, KTERÉ MAJÍ V ORGANISMU URČITÉ FUNKCE - HORMONY

82 OSMÓZA DIFUZE MOLEKUL VODY Z PROSTŘEDÍ HYPOTONICKÉHO DO HYPERTONICKÉHO (KDYŽ JE POHYB ROZPUŠTĚNÝCH LÁTEK PO KONCENTRAČNÍM SPÁDU ZNEMOŽNĚN PŘÍTOMNOSTÍ SEMIPERMEABILNÍ MEMBRÁNY) HYPOTONICKÉ PROSTŘEDÍ - EXTRACELULÁRNĚ JE NIŽŠÍ KONCENTRACE NEŽ UVNITŘ BUŇKY HYPERTONICKÉ PROSTŘEDÍ - EXTRACELULÁRNĚ JE VYŠŠÍ KONCENTRACE NEŽ UVNITŘ BUŇKY, BUŇKA VYPOUŠTÍ VODU DO SVÉHO OKOLÍ, SNAŽÍ SE HO NAŘEDIT NA STEJNOU KONCENTRACI, JAKÁ JE VNĚ, DOCHÁZÍ KE SMRŠŤOVÁNÍ BUŇKY

83 STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, , RUMBURK, P.O.BOX 67 STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU Buňka, buněčná teorie Buněčné organely a jejich funkce Metabolismus živých soustav Transport látek přes buněčnou membránu Fotosyntéza Syntéza NK, bílkovin ZPRACOVALA: MGR. EVA STRNADOVÁ Rozmnožování buněk

84 FOTOSYNTÉZA: PROCES, PŘI KTERÉM AUTOTROFNÍ ORGANISMUS ZACHYCUJE SLUNEČNÍ ENERGII A POUŽÍVÁ JÍ K SYNTÉZE (TVORBĚ) ENERGETICKY BOHATÉ LÁTKY SACHARID SOUČASNĚ VZNIKÁ KYSLÍK PROCES ZABEZPEČUJÍCÍ ŽIVOT NA ZEMI

85 FOTOSYNTÉZA - FÁZE: 1) PRIMÁRNÍ, TZV. SVĚTELNÁ FÁZE: ZÁVISLÁ NA SVĚTLE 2) SEKUNDÁRNÍ, TZV. TEMNOSTNÍ FÁZE: NENÍ ZÁVISLÁ NA SVĚTLE, PROBÍHÁ I VE TMĚ VYUŽÍVÁ ENERGIE Z PRIMÁRNÍ FÁZE 12H2O + 6CO2 SVĚTLO, CHLOROFYL C6H O2 + 6H2O

86 STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, , RUMBURK, P.O.BOX 67 STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU Buňka, buněčná teorie Buněčné organely a jejich funkce Metabolismus živých soustav Transport látek přes buněčnou membránu Fotosyntéza Syntéza NK, bílkovin ZPRACOVALA: MGR. EVA STRNADOVÁ Rozmnožování buněk

87 SYNTÉZA: POPIS: SYNTÉZA = SPOJOVÁNÍ TVORBA SLOŽITĚJŠÍCH LÁTEK Z LÁTEK JEDNODUŠŠÍCH NAPŘ.: FOTOSYNTÉZA CHEMICKÉ SLUČOVÁNÍ PŘÍJMEM ENERGIE VYVOLANÉ SVĚTELNÉ PROTEOSYNTÉZA TVORBA BÍLKOVIN Z JEJICH JEDNODUŠŠÍCH SLOŽEK AMINOKYSELIN

88 SYNTÉZA NUKLEOVÝCH KYSELIN REPLIKACE DNA

89 SYNTÉZA NK REPLIKACE DNA: PROCES ZDVOJENÍ DNA - VYTVÁŘENÍ KOPIE MOLEKULY DNA VÝZNAM: UMOŽŇUJE PŘENOS GENETICKÉ INFORMACE Z GENERACE NA GENERACI USKUTEČŇUJE SE PŘI DĚLENÍ BUNĚK, (ZEJMÉNA V S FÁZI MITOTICKÉHO DĚLENÍ) PŘI REPLIKACI VZNIKAJÍ Z JEDNÉ MOLEKULY DNA DVĚ STRUKTURNĚ SHODNÉ MOLEKULY DCEŘINÉ MATRICÍ (VZOREM) PRO NOVÁ VLÁKNA JE MATEŘSKÁ MOLEKULA DNA PŘED ZAHÁJENÍM REPLIKACE SE DNA ROZPLETE V TZV. INICIAČNÍM MÍSTĚ VZNIKNE REPLIKAČNÍ VIDLICE původní molekula DNA nové vlákno orig. vlákno DNA dceřiné molekuly DNA

90 PRINCIP REPLIKACE DNA: ROZPLETENÍ DVOUŠROUBOVICE PŘERUŠENÍM VODÍKOVÝCH MŮSTKŮ MEZI BÁZEMI PŘIPOJOVÁNÍ VOLNÝCH NUKLEOTIDŮ K UVOLNĚNÝM VLÁKNŮM, NA PRINCIPU KOMPLEMENTARITY A-T, C-G SPOJENÍ NUKLEOTIDŮ V ŘETĚZEC VÝSLEDEK: DVĚ IDENTICKÉ DVOUŘETĚZCOVÉ DCEŘINÉ MOLEKULY JEDEN ŘETĚZEC Z PŮVODNÍ MOLEKULY, DRUHÝ JE NOVĚ VYTVOŘENÝ původní molekula DNA nové vlákno orig. vlákno DNA dceřiné molekuly DNA

91 SYNTÉZA BÍLKOVIN - PROTEOSYNTÉZA

92 PROTEOSYNTÉZA: TVORBA BÍLKOVIN Z JEJICH JEDNODUŠŠÍCH SLOŽEK AMINOKYSELIN (AK) PROCES, V NĚMŽ SE PŘESNĚ DODRŽUJE POŘADÍ JEDNOTLIVÝCH AK POŘADÍ JE ZAKÓDOVÁNO V DĚDIČNÉ INFORMACI JE USKUTEČŇOVÁNA PROTEOSYNTETICKÝM APARÁTEM BUŇKY, HLAVNĚ: RIBOZOMY (kulovité útvary z rrna a bílkovin, místo syntézy bílkovin) T-RNA (transferová RNA, přenáší AK na ribozomy) M-RNA (messenger, mediátorová RNA, přenáší info o pořadí AK z jádra k místu proteosyntézy cytoplazmy) ABY BYLA ZACHOVÁNA STRUKTURA, MUSÍ EXISTOVAT ŘÍDÍCÍ VZOR MATRICE PODLE NÍ JE BÍLKOVINA TVOŘENA MATRICÍ JE DNA JÁDRA PROTEOSYNTÉZA PROBÍHÁ VE DVOU STUPNÍCH TRANSKRIPCE TRANSLACE

93 1. TRANSKRIPCE: PŘEPIS INFORMACE Z DNA NA mrna PROČ: DNA MÁ TAK VELKOU MOLEKULU, ŽE NEMŮŽE PROJÍT Z JÁDRA DO CYTOPLAZMY NA MÍSTO PROTEOSYNTÉZY JEJÍ ÚLOHU PŘEVEZME MENŠÍ MOLEKULA mrna TRANSKRIPCE PROBÍHÁ V JÁDŘE VLÁKNA DNA SE OD SEBE JEN ODDÁLÍ VOLNÉ NUKLEOTIDY SE PŘIKLÁDAJÍ K MATRICI NA PRINCIPU KOMPLEMENTARITY POZOR! MÍSTO T SE DO STRUKTURY mrna UKLÁDÁ U!!!! PO UKONČENÍ TRANSKRIPCE SE VLÁKNA DNA OPĚT SPOJÍ NÁSLEDUJE EXPORT mrna DO CYTOPLAZMY

94

95 2. TRANSLACE: PŘEKLAD POŘADÍ NUKLEOTIDŮ DO POŘADÍ AK PROBÍHÁ V RIBOZOMECH KAŽDÁ Z AK, ZE KTERÝCH SE V BUŇKÁCH SYNTETIZUJÍ BÍLKOVINY, JE KÓDOVANÁ KOMBINACÍ 3 PO SOBĚ JDOUCÍCH NUKLEOTIDŮ, TZV. TRIPLET TRIPLET NUKLEOTIDŮ NAZÝVÁME KODON INICIAČNÍ KODON - ZAČÍNÁ U NĚJ PROTEOSYNTÉZA STOP KODON - KONČÍ U NĚJ PROTEOSYNTÉZA KE KAŽDÉMU KODONU EXISTUJE KOMPLEMENTÁRNÍ ANTIKODON, COŽ JSOU VLASTNĚ TŘI ZA SEBOU JDOUCÍ BÁZE trna KOMPLEMENTÁRNÍ KE KODONU KODON URČUJE DRUH AK (LEUCIN, FENYLALANIN, GLYCIN...)

96

97 KODON (TRIPLET NUKLEOTIDŮ) URČUJE DRUH AK (LEUCIN, FENYLALANIN, GLYCIN...)

98 GENETICKÝ KÓD: SOUBOR PRAVIDEL, PODLE KTERÝCH SE GENETICKÁ INFORMACE ULOŽENÁ V DNA (RESPEKTIVE RNA) PŘEVÁDÍ NA PRIMÁRNÍ STRUKTURU BÍLKOVIN - TJ. POŘADÍ AMINOKYSELIN V ŘETĚZCI GENETICKÝ KÓD JE UNIVERZÁLNÍ TZN. U VŠECH ORG. MAJÍ JEDNOTLIVÉ KODONY TENTÝŽ KÓDOVACÍ SMYSL (VIZ NUKLEOTIDOVÝ TRIPLET, KODON) KAŽDÝ KODON SPECIFIKUJE JEDNU AMINOKYSELINU - NAPŘ. KODON AGU KÓDUJE SERIN, GCA ALANIN A CUU LEUCIN, ATD. POZOR, STEJNÁ AK MŮŽE BÝT KÓDOVÁNA I NĚKOLIKA RŮZNÝMI TRIPLETY GENETICKÝ KÓD BYL ROZLUŠTĚN AŽ V ROCE 1966, KDY

99 ÚSTŘEDNÍ DOGMA MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE - TOK INFORMACÍ V BUŇCE: p r o t e o s y n t é z a

100 ÚSTŘEDNÍ DOGMA MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE - TOK INFORMACÍ V BUŇCE:

101

102 STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, , RUMBURK, P.O.BOX 67 STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU Buňka, buněčná teorie Buněčné organely a jejich funkce Metabolismus živých soustav Transport látek přes buněčnou membránu Fotosyntéza Syntéza NK, bílkovin ZPRACOVALA: MGR. EVA STRNADOVÁ Rozmnožování buněk

103 ROZMNOŽOVÁNÍ: ZÁKLADNÍ VLASTNOST VŠECH ŽIVÝCH ORGANISMŮ ZÁKLADNÍM PŘEDPOKLADEM JE SCHOPNOST REPRODUKCE, KTERÁ ZAJIŠŤUJE VZNIK NOVÝCH JEDINCŮ A TÍM TRVÁNÍ URČITÉHO DRUHU DĚDIČNOST - SCHOPNOST ORGANISMŮ PŘEDÁVAT SVÝM POTOMKŮM GENETICKÉ INFORMACE (VLOHY = GENY) TYPY ROZMNOŽOVÁNÍ NEPOHLAVNÍ POHLAVNÍ

104 1. ROZMNOŽOVÁNÍ ORGANISMŮ

105 1. NEPOHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ: Z ČÁSTI TĚLA JEDNOHO RODIČOVSKÉHO ORGANISMU VZNIKÁ NOVÝ JEDINEC = KLON, GENETICKY IDENTICKÝ S RODIČEM TYPICKÉ PRO BUŇKY JEDNOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ (BAKTERIE, PRVOCI, HOUBY, ROSTLINY A JEDNODUŠŠÍ ŽIVOČICHOVÉ)

106 NEPOHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ - TYPY: BINÁRNÍ DĚLENÍ - KLASICKÉ U JEDNOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ (BAKTERIE, PRVOCI, JEDNOBUNĚČNÉ ŘASY), KTERÉ SE ROZDĚLÍ NA DVĚ BUŇKY PUČENÍ PROCES, KDY NOVÝ ORGANISMUS VYPUČÍ - VYROSTE ZE STARÉHO A POTÉ SE OD NĚJ ODDĚLÍ, (KVASINKY) ROZPAD (FISIPARIE) ROZPAD TĚLA MNOHOBUNĚČNÉHO ŽIVOČICHA NA SEGMENTY (MEDÚZY, TASEMNICE,...) TVORBA VÝTRUSŮ = SPOR VEGETATIVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ - U VYŠŠÍCH ROSTLIN - ROSTLINA DOKÁŽE ZREGENEROVAT Z ČÁSTI SVÉHO TĚLA CELÝ ORGANISMUS (NAPŘ. JAHODNÍK - ŠLAHOUNY), KALANCHOE, ČESNEK KUCHYŇSKÝ STROUŽKY) DALŠÍ

107 2. POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ: NA VZNIKU NOVÉHO JEDINCE SE PODÍLEJÍ DVA RODIČOVSKÉ ORGANISMY = KOMBINACE GENETICKÝCH INFORMACÍ ROZMNOŽOVÁNÍ JE ZALOŽENO NA SPLYNUTÍ DVOU POHLAVNÍCH BUNĚK GAMET, VZNIKAJÍCÍCH MEIÓZOU REDUKČNÍM DĚLENÍM, V POHLAVNÍCH ORGÁNECH SPLYNUTÍM SAMČÍ A SAMIČÍ GAMETY VZNIKNE DIPLOIDNÍ ZYGOTA, KTERÁ SE PAK DĚLÍ MITÓZOU - NEPŘÍMÉ DĚLENÍ VYTVOŘÍ SE NOVÝ JEDINEC VYBAVENÝ GENETICKOU INFORMACÍ OD OBOU RODIČŮ

108 2. ROZMNOŽOVÁNÍ (DĚLENÍ) BUNĚK

109 BUNĚČNÉ DĚLENÍ: POPIS: VŠECHNY BUŇKY SE ROZMNOŽUJÍ DĚLENÍM, PŘI KTERÉM Z JIŽ EXISTUJÍCÍCH MATEŘSKÝCH BUNĚK VZNIKAJÍ NOVÉ DCEŘINÉ BUŇKY JEDNOBUNĚČNÉ ORGANIZMY SE DÍKY BUNĚČNÉMU DĚLENÍ ROZMNOŽUJÍ, MNOHOBUNĚČNÉ ORGANIZMY JÍM ZVYŠUJÍ MNOŽSTVÍ BUNĚK VE SVÉM TĚLE FÁZE DĚLENÍ BUŇKY: 1) KARYOKINEZE - DĚLENÍ JÁDRA V BUŇCE (JADERNÉ DĚLENÍ) MITÓZA NEPŘÍMÉ DĚLENÍ, NEJČASTĚJŠÍ TYP MEIÓZA REDUKČNÍ DĚLENÍ AMITÓZA PŘÍMÉ DĚLENÍ 2) CYTOKINEZE - ROZDĚLENÍ CELÉ BUŇKY (BUNĚČNÉ DĚLENÍ) REGULACE BUNĚČNÉHO DĚLENÍ JE NEZBYTNÁ, NEKONTROLOVANÉ BUNĚČNÉ DĚLENÍ ZPŮSOBUJE NÁDOROVÉ ONEMOCNĚNÍ

110 JADERNÉ DĚLENÍ

111 BUNĚČNÝ CYKLUS: MITÓZA SOUČÁST BUNĚČNÉHO CYKLU CYKLUS, KTERÝM PROCHÁZÍ EUKARYOTICKÁ BUŇKA OD SVÉHO VZNIKU PO DALŠÍ DĚLENÍ DOBA TRVÁNÍ CYKLU SE NAZÝVÁ GENERAČNÍ DOBA (CCA HODIN) 1) PŘÍPRAVNÁ FÁZE (INTERFÁZE) G1 FÁZE VČETNĚ KLIDOVÉ F. G0 S FÁZE G2 FÁZE 2) F. VLASTNÍHO DĚLENÍ - M FÁZE = MITÓZA

112 G1 FÁZE: POSTMITOTICKÁ FÁZE OBDOBÍ RŮSTU BUŇKY, TVORBY ORGANEL PŘÍPRAVNÁ FÁZE NA DALŠÍ DĚLENÍ TRVÁ ASI HODIN FÁZE VČETNĚ KLIDOVÉ F. G0

113 G0 FÁZE: FÁZE, KDY SE BUŇKA JIŽ DÁLE NEDĚLÍ - ZASTAVENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU NÁSTUP JE OVLIVNĚN TZV. KONTROLNÍM UZLEM, UMÍSTĚNÝM NA POČÁTKU G1 FÁZE (POKUD SE JIŽ BUŇKA NEMÁ DÁLE DĚLIT, VSTOUPÍ DO G0 FÁZE, MÍSTO DO G1 FÁZE) PRO ZAJÍMAVOST: PLNĚ DIFERENCOVANÉ BUŇKY (NAPŘ. NEURONY) SE DÁLE JIŽ NEDĚLÍ NAOPAK NĚKTERÉ JINÉ BUŇKY (NAPŘ. JATERNÍ BUŇKY - HEPATOCYTY) JSOU SCHOPNY V PŘÍPADĚ POTŘEBY PŘEJÍT Z G0 FÁZE DO G1 FÁZE A ZAČÍT SE OPĚT DĚLIT, HEPATOCYTY SE DĚLÍ CCA 2X/ROK

114 S FÁZE: DNA SE REPLIKUJE NA DVOJNÁSOBNÉ MNOŽSTVÍ KAŽDÝ CHROMOSOM JE OD TÉTO DOBY ZDVOJENÝ - TVOŘENÝ PÁREM SESTERSKÝCH CHROMATID TRVÁ ASI 6-8 HODIN

115 G2 FÁZE: ZDVOJOVÁNÍ ORGANEL TVORBA STRUKTUR POTŘEBNÝCH PRO DĚLENÍ BUŇKY TRVÁ ASI 2-4 HODINY

116 M FÁZE - MITÓZA: POPIS: NEPŘÍMÉ DĚLENÍ UPLATŇUJE SE PŘI BĚŽNÉM DĚLENÍ SOMATICKÝCH (TĚLNÍCH) BUNĚK SLOŽITÝ MECHANIZMUS DĚLENÍ JÁDRA PROBÍHÁ U VĚTŠINY BUNĚK ZARUČUJE DOKONALÉ ROZDĚLENÍ GENETICKÉHO MATERIÁLU MEZI DCEŘINÉ BUŇKY VIZ REPLIKACE TRVÁ ASI 1-2HODINY SKLÁDÁ SE: 1) Z JADERNÉHO DĚLENÍ (MITÓZY), FÁZE: PROFÁZE METAFÁZE ANAFÁZE TELOFÁZE 2) VLASTNÍ CYTOKINEZE (DĚLENÍ CYTOPLAZMY)

117 PROFÁZE: MIZÍ (ZANIKÁ) JADERNÁ MEMBRÁNA A JADÉRKO CHROMOZOMY SE SPIRALIZUJÍ ROZDĚLÍ SE CENTROZOM A DVA VZNIKLÉ CENTRIOLY SE STĚHUJÍ K OPAČNÝM PÓLŮM BUŇKY VZNIKÁ APARÁT DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA SÍŤ VLÁKEN, KTERÉ SE SBÍHAJÍ KE DVĚMA PÓLŮM (BUDOUCÍM NOVÝM JÁDRŮM) CHROMOZOMY SE ZKRACUJÍ A ZTLUŠŤUJÍ A STÁVAJÍ SE TAK MIKROSKOPICKY VIDITELNÝMI

118 METAFÁZE: CHROMOZOMY NASEDNOU NA VLÁKNA DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA (CCA UPROSTŘED NEJŠIRŠÍ MÍSTO) NA KAŽDÉ VLÁKNO NASEDNE JEDEN CHROMOZOM POTÉ SE CHROMOZOMY ROZDĚLÍ TAK, ŽE SE OBĚ KOPIE DNA (DOSUD SPOJENÉ) OD SEBE ODDĚLÍ PŘERUŠÍ SE VLÁKNA DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA TÍMTO OKAMŽIKEM SE Z JEDNÉ SADY ZDVOJENÝCH CHROMOZOMŮ VYTVOŘILY DVĚ SADY JEDNODUCHÝCH CHROMOZOMŮ

119 ANAFÁZE: ROZPŮLENÍ CHROMOZOMŮ V CENTROMEŘE NA DVĚ SAMOSTATNÉ CHROMATIDY, VLÁKNA DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA SE SMRŠŤUJÍ (ZKRACUJÍ) A DOPRAVUJÍ TAK CHROMOZOMOVÉ POLOVINY K OPAČNÝM KONCŮM BUŇKY BUŇKA SE PROTAHUJE DO DÉLKY NA KONCI ANAFÁZE JSOU CHROMOZOMY SHROMÁŽDĚNÉ U OBOU PÓL - VZNIKLY ZÁKLADY DVOU NOVÝCH JADER

120 TELOFÁZE: VZNIKAJÍ NOVÁ BUNĚČNÁ JÁDRA, KTERÁ NESOU STEJNOU SADU CHROMOZOMŮ JAKO JÁDRO PŮVODNÍ KOLEM OBOU NOVĚ VZNIKLÝCH DCEŘINÝCH JADER VZNIKÁ JADERNÝ OBAL A NOVÁ CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA, OBNOVÍ SE JADÉRKA MIZÍ DĚLÍCÍ VŘETÉNKO CHROMOZOMY ZTRÁCEJÍ NA ZŘETELNOSTI ZAČÍNÁ SAMOTNÁ CYTOKINEZE - ROZDĚLENÍ CELÉ BUŇKY NA DVĚ NOVÉ

121 MITÓZA:

122 MEIÓZA: REDUKČNÍ DĚLENÍ - DĚLENÍ, PŘI KTERÉM Z JEDNÉ DIPLOIDNÍ BUŇKY (2n) VZNIKAJÍ ČTYŘI HAPLOIDNÍ BUŇKY (n) CÍLEM JE VYTVOŘIT BUŇKY S POLOVIČNÍ (HAPLOIDNÍ) SADOU GAMETY POHLAVNÍ BUŇKY (VAJÍČKA A SPERMIE) - CÍLEM JE TEDY ZAJISTIT, ABY BUŇKA ZÍSKALA POUZE POLOVINU GENETICKÉHO MATERIÁLU KDYŽ SE TYTO BUŇKY V BUDOUCNU SPOJÍ, VYTVOŘÍ OPĚT DIPLOIDNÍ SADU MEIÓZA ZAČÍNÁ STEJNĚ JAKO MITÓZA ZDVOJENÍM VŠECH CHROMOZOMŮ A JEJICH SMOTÁNÍM (ZOBECNĚNO INTERFÁZÍ) PŘI MEIÓZE PROBÍHAJÍ DVĚ DĚLENÍ JÁDRA A BUŇKY, ALE JEDINÉ ROZDĚLENÍ CHROMOZOMŮ VÝSLEDKEM JSOU 4 DCEŘINÉ BUŇKY, Z NICHŽ KAŽDÁ MÁ POLOVIČNÍ POČET CHROMOZOMŮ VÝZNAM MEIÓZY SPOČÍVÁ V NÁHODNÉM ROZDĚLENÍ OTCOVSKÝCH A MATEŘSKÝCH CHROMOZOMŮ DO POHLAVNÍCH BUNĚK A TÍM UMOŽNĚNÉ GENETICKÉ VARIABILITĚ, TA JE ZVÝŠENÁ MECHANIZMEM CROSSING- OVERU PROCESUÁLNĚ: REPLIKACE DNA, MITÓZA, MEIÓZA

123 POROVNEJ:

124 MEIÓZA: SKLÁDÁ SE ZE DVOU DĚLENÍ JDOUCÍCH PO SOBĚ I. REDUKČNÍ DĚLENÍ HETEROTYPICKÉ II. REDUKČNÍ DĚLENÍ - HOMEOTYPICKÉ

125 I. REDUKČNÍ DĚLENÍ HETEROTYPICKÉ: VÝSLEDKEM JSOU 2 DCEŘINÁ JÁDRA S HAPLOIDNÍM POČTEM CHROMOZOMŮ, KAŽDÝ Z NICH JE VŠAK SLOŽEN ZE DVOU CHROMATID JAKO U MITÓZY PROBĚHNE PROFÁZE TELOFÁZE CYTOKINEZE PO TÉTO FÁZI SE USKUTEČNÍ JEN U ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK

126 II. REDUKČNÍ DĚLENÍ HOMEOTYPICKÉ: ÚČASTNÍ SE HO JÁDRA S HAPLOIDNÍM DVOUCHROMATIDOVÝCH CHROMOZOMŮ POČTEM JEJICH CENTROMERY SE ODDĚLÍ, CHROMOZOMY SE ROZESTUPUJÍ DĚLENÍ UKONČÍ CYTOKINEZE - VÝSLEDKEM JSOU 4 BUŇKY DCEŘINÉ, KTERÉ OBSAHUJÍ HAPLOIDNÍ (POLOVIČNÍ) SADU CHROMOZOMŮ

127 MEIÓZA:

128 AMITÓZA: PŘÍMÉ DĚLENÍ BEZ VYTVÁŘENÍ CHROMOZOMŮ A DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA ZAŠKRCENÍ JÁDRA I CELÉ BUŇKY DOCHÁZÍ K NEROVNOMĚRNÉMU ROZDĚLENÍ GENETICKÉ INFORMACE VZNIK DVOU NESTEJNOCENNÝCH DCEŘINÝCH BUNĚK PROBÍHÁ VÝJIMEČNĚ HLAVNĚ U NEMOCNÝCH BUNĚK, NEKONTROLOVANÉ BUJENÍ NÁDORY

129 CYTOKINEZE: ODDĚLENÍ CYTOPLAZMY ROZDĚLENÍ BUŇKY VZNIKNOU 2 BUŇKY, KAŽDÁ MÁ 46 CHROMOZOMŮ ROZDĚLENÍ CELÉ BUŇKY VČ. ROZDĚLENÍ ZBYLÉHO BUNĚČNÉHO OBSAHU, KTERÁ SE ROZLIŠUJE V ZÁVISLOSTI NA DRUHU BUŇKY: PUČENÍ, TYPICKÉ PRO NĚKTERÉ PRVOKY, KVASINKY ZAŠKRCOVÁNÍ (RÝHOVÁNÍ) - ŽIVOČIŠNÉ BUŇKY PŘEHRÁDEČNÉ DĚLENÍ (ROSTLINNÉ BUŇKY)

130 MEIÓZA:

131

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

Degenerace genetického kódu

Degenerace genetického kódu AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza)

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Plastidy semiautonomní organely charakteristické pro zelené rostliny 1. Bezbarvé leukoplasty

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Celkem bodů Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Příjmení Jméno Datum Číslo Na listu A zakroužkujte jedinou, dle Vašeho uvážení správnou odpověď u příslušného čísla otázky. V textové části

Více

Rozmnožování a vývoj živočichů

Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování živočichů Rozmnožování - jeden z charakteristických znaků organizmů. Uskutečňuje se pohlavně nebo nepohlavně. Nepohlavní rozmnožování - nevytvářejí se specializované

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší č. 8 název Dělení buněk anotace V pracovních listech žáci získávají základní vědomosti o dělení buněk. Testovou i zábavnou formou si procvičují získané znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 6. 9. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní

Více

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich živočich z

Více

3. Fyziologické zkoumají fci.jednotlivých orgánů a organismů

3. Fyziologické zkoumají fci.jednotlivých orgánů a organismů vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí, od chemických dějů v organismech probíhajících na úrovni atomů a molekul, až po celé ekosystémy, společenstva mnoha populací různých organismů

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie Volitelný předmět Seminář a cvičení z biologie je koncipován jako předmět, který vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda Rámcového vzdělávacího programu pro

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Základní vlastnosti živých organismů

Základní vlastnosti živých organismů Základní vlastnosti živých organismů Růst a vývoj - diferenciace (rozrůznění) a specializace - ontogeneze vývoj jedince - fylogeneze vývoj druhu Rozmnožování a dědičnost - proces vzniku nového jedince

Více

Vznik a vývoj života na Zemi

Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi VY_32_INOVACE_02_03_01 Vytvořeno 11/2012 Tento materiál je určen k doplnění výuky předmětu. Zaměřuje se na vznik života na Zemi. Cílem je uvědomit

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny Jsme tak odlišní Co nás spojuje..? ukleové kyseliny 1 UKLEVÉ KYSELIY = K anj = A ositelky genetických informací Základní význam pro všechny organismy V buňkách a virech Identifikace v buněčném jádře (nucleos)

Více

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet Přípravný kurz z biologie Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet 5. 11. 2011 Mgr. Kateřina Caltová Mitochondrie Mitochondrie semiautonomní organely vlastní mtdna, vlastní proteosyntetický aparát a

Více

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu: Biologie Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení: Předmět biologie zahrnuje celý obsah vzdělávacího oboru Biologie (RVP G, vzdělávací oblast Člověk a příroda). Kromě toho naplňuje očekávané

Více

Organizace genomu eukaryot a prokaryot GENE Mgr. Zbyněk Houdek Stavba prokaryotické buňky Prokaryotické jádro nukleoid 1 molekula 2-řetězcové DNA (chromozom kružnicová struktura), bez jaderné membrány.

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Téma: Metabolismus eukaryotické buňky Pomůcky: pracovní list, učebnice botaniky Otázky k opakování: Co je anabolismus a co je katabolisimus? Co jsou enzymy a jak

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za

Více

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1 VZNIK ZEMĚ Země je 3. planeta (v pořadí od Slunce) sluneční soustavy, která vznikala velice složitým procesem a její utváření je úzce spjato s postupným a dlouho trvajícím vznikem celého vesmíru. Planeta

Více

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou

Více

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.10 Biologie 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Předmět Biologie zahrnuje vzdělávací obsah oboru Biologie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda z RVP G a integruje

Více

B4, 2007/2008, I. Literák

B4, 2007/2008, I. Literák B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů BIOLOGIE Gymnázium PORG Libeň Biologie je na PORGu Libeň vyučována jako samostatný předmět od sekundy do oktávy a navazuje na předmět Integrovaná přírodověda vyučovaný v primě. V sekundě, tercii a kvartě

Více

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Genetika

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Biologická olympiáda, 48. ročník, školní rok 2013 2014, okresní kolo, kategorie C

Biologická olympiáda, 48. ročník, školní rok 2013 2014, okresní kolo, kategorie C Biologická olympiáda, 8. ročník, školní rok 203 20, okresní kolo, kategorie C AUTORSKÉ ŘEŠENÍ KATEGORIE C Upozornění: Soutěžící budou potřebovat základní sadu pastelek. Časová dotace: Přibližný čas pro

Více

Počet chromosomů v buňkách. Genom

Počet chromosomů v buňkách. Genom Počet chromosomů v buňkách V každé buňce těla je stejný počet chromosomů. Výjimkou jsou buňky pohlavní, v nich je počet chromosomů poloviční. Spojením pohlavních buněk vzniká zárodečná buňka s celistvým

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_09 Název materiálu: Trávení a trávicí soustava Tematická oblast: Suroviny, 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup:

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Biologie 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu

Více

36-47-M/01 Chovatelství

36-47-M/01 Chovatelství Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Ontogeneze živočichů "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají

Více

Rozmnožovací soustava

Rozmnožovací soustava Rozmnožování = jeden ze základních znaků živých organismů - schopnost reprodukce je podmínkou udržení existence každého druhu. - člověk se rozmnožuje pouze pohlavně člověk pohlaví určeno geneticky (pohl.

Více

Molekulární diagnostika

Molekulární diagnostika Molekulární diagnostika Odry 11. 11. 2010 Michal Pohludka, Ph.D. Buňka základní jednotka živé hmoty Všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5-3,8

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Biologie a chemie. dvouletý volitelný předmět

Biologie a chemie. dvouletý volitelný předmět Název předmětu: Zařazení v učebním plánu: Biologie a chemie O7A, C3A, O8A, C4A dvouletý volitelný předmět Cíle předmětu Cílem předmětu je prohloubit učivo, předepsané RVP G pro biologii a chemii. Má rozvíjet

Více

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE

Více

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře,

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, v letošním roce již budou testy delší, protože přijímací zkoušky se blíží. Věříme, že testové varianty Vám pomohou

Více

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd MYKOTOXINY Jarmila Vytřasová Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_412 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. ZÍSKÁVÁNÍ a PŘENOS ENERGIE BUŇKOU 1. termodynamická věta - různé formy energie se mohou navzájem přeměňovat 2. termodynamická věta

Více

Z testu bylo získáno -1,98 z maximálních 50 b., tj. dle nastavení přepočtená úspěšnost 0,00 %.

Z testu bylo získáno -1,98 z maximálních 50 b., tj. dle nastavení přepočtená úspěšnost 0,00 %. 1 z 5 Náhled testu Biologie LDF ZS 2010/2011 V náhledu testu vidíte test tak, jak jej uvidí studenti. Z testu bylo získáno -1,98 z maximálních 50 b., tj. dle nastavení přepočtená úspěšnost 0,00 %. číslo

Více

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová Vznik a vývoj života Mgr. Petra Prknová Vznik Země a života teorie: 1. stvoření kreační hypotézy vznik Země a života působením nadpřirozených sil 2. vědecké teorie vznik Země a života na základě postupných

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

Biologie poznámky 5.A GVN

Biologie poznámky 5.A GVN Biologie poznámky 5.A GVN Martin Konhefr, GVN 21. září 2006 Charakteristické znaky živých organismů výměna látek s okolím metabolismus (přeměna látek a energií) reprodukce (rozmnožování) růst a vývoj jedince

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie

Více

MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI

MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI Maturitní téma č. 33 MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI NUKLEOVÉ KYSELINY - jsou to makromolekuly tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů. Molekula nukleotidu sestává z : - pětiuhlíkatého monosacharidu

Více

Cvičení z biologie a chemie dvouletý volitelný předmět

Cvičení z biologie a chemie dvouletý volitelný předmět Název předmětu: Zařazení v učebním plánu: Cvičení z biologie a chemie O7A, C3A, O8A, C4A dvouletý volitelný předmět Cíle předmětu Cílem předmětu je upevnit a prohloubit učivo, které předepisují osnovy

Více

Molekulární základ dědičnosti

Molekulární základ dědičnosti Molekulární základ dědičnosti Dědičná informace je zakódována v deoxyribonukleové kyselině, která je uložena v jádře buňky v chromozómech. Zlomovým objevem pro další rozvoj molekulární genetiky bylo odhalení

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Období: jarní 2015 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška Předmět:

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Období: jarní 2015 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška Předmět:

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený

Více

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2 PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2 Název cvičení: SPOLEČENSTVA PRVOKŮ Teoretický úvod do cvičení: Nálevy jsou směsnými kulturami prvoků. Kvalitativní i kvantitativní druhové zastoupení prvoků ve společenstvu nálevu

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2014 Profilová část maturitní zkoušky 1. povinná volitelná zkouška

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Konsultační hodina základy biochemie pro 1. ročník Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Přírodní látky 1 Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky,

Více

Obecná biologie. 10. obec.charakter.org. dráždivost, pohyb, autoregulace, vývoj... strana 12. 12. viry. strana 14-15

Obecná biologie. 10. obec.charakter.org. dráždivost, pohyb, autoregulace, vývoj... strana 12. 12. viry. strana 14-15 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická, Olomouc, Božetěchova 3 Vyučující: Předmět: Obor: Mgr.Ludvík Kašpar Biologie Technické lyceum Ročník: 1. Obecná biologie Obsah: 1. biologie

Více

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí Stárnutí organismu Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí poklesy funkcí se liší mezi orgánovými systémy Některé projevy stárnutí ovlivňuje výživa Diagnostické metody odlišují

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

lní Gonozomáln Chromozomové určení pohlaví autozomy x gonozomy gonozomů ení Mgr. Aleš RUDA XY: : pohlaví heterogametické

lní Gonozomáln Chromozomové určení pohlaví autozomy x gonozomy gonozomů ení Mgr. Aleš RUDA XY: : pohlaví heterogametické Gonozomáln lní dědičnost Mgr. Aleš RUDA Chromozomové určení pohlaví autozomy gonozomy člověk má 22 párůp autozomů a 1 pár p gonozomů označen ení pohlavních chromozomů: : X a Y. jsou možné celkem 3 kombinace:

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)

Více

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta. Fyziologie živočichů. Petr Kočárek

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta. Fyziologie živočichů. Petr Kočárek OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta Fyziologie živočichů Petr Kočárek OSTRAVA 2005 Recenzenti: RNDr. Jan Kantorek, CSc. - katedra biologie a ekologie PřF OU, Ostrava RNDr. Aleš Dolný, Ph.D.

Více

ÚVOD DO STUDIA BIOCHEMIE Distanční text

ÚVOD DO STUDIA BIOCHEMIE Distanční text Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Název projektu Implementace e-learningových technologií do ŠVP Číslo projektu CZ.1.07/1.1.02/01.0054 Název

Více

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření)

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Autor Mgr. Monika Kamenářová Tematický celek Pohlavní soustava Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Anotace Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, s jeho pomocí

Více

Genetické určení pohlaví

Genetické určení pohlaví Přehled GMH Seminář z biologie Genetika 2 kvalitativní znaky Genetické určení pohlaví Téma se týká pohlavně se rozmnožujících organismů s odděleným pohlavím (gonochoristů), tedy dvoudomých rostlin, většiny

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : BIOLOGIE Ročník: 1. ročník a kvinta Složení, struktura a vývoj Země Geologické procesy v litosféře Země jako geologické těleso Zemské sféry

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Rostliny přeměňují světelnou energii v energii chemickou v reakci, která se nazývá fotosyntéza. Jedná se vůbec o nejdůležitější chemický proces na naší zeměkouli. Začátek

Více

Bílkoviny a nukleové kyseliny

Bílkoviny a nukleové kyseliny Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Nemám - Samanta - BÍLKOVINY: Bílkoviny a nukleové kyseliny - Bílkoviny, odborně proteiny, patří mezi biopolymery. Jedná se o vysokomolekulární přírodní látky složené

Více

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání Sacharidy VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Sacharidy název z řeckého

Více