Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta PODNIKATELSKÁ ETIKA. Přednášky LS 2006/2007. PhDr. Ivo Rolný, Ph.D.

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta PODNIKATELSKÁ ETIKA Přednášky LS 2006/2007 PhDr. Ivo Rolný, Ph.D. Brno 2007

2 Informace k předmětu Doporučená literatura: Rolný,I.Etikavpodnikovéstrategii,Brno:B.I.B.S.,2003. Zkouška závěrečný test. Zápočet povinná docházka(min. 80%), případová studie. 2

3 Obsah 1 Pojem etika Prvkymravníhopředporozumění Morálka Podnikatelskáetika Historiepodnikatelskéetiky Historický vývoj Utilitarismus Marxismus Názory na etiku tržního hospodářství 10 4 Etická dimenze základních ekonomických problémů Zažitémýtyekonomickéhomyšlení Etickéhlediskovpraxi problém dilema Základní východiska podnikatelské etiky Teoretickévýchodisko Základnílistinalidskýchprávasvobod Modely etického rozhodování subjektů v podnikatelské činnosti 20 7 Etické chování firmy jako komparativní výhoda na trhu 23 8 Etika, zisk a podnikatelská kultura Podnikovákulturaaetickýauditing Socializační proces Etický kodex firmy Vývojkodexů Kodex Zásadyvýstavbyetickéhokodexupodniku Integrace etiky do podnikové strategie 31 3

4 Přednáška 1 1 Pojem etika disciplína filosofie; naukaomorálce(mos=vůle); ethos = pravidla uspořádání; nauka o způsobu chování člověka; mravnost=to,coježádoucí. 1.1 Prvky mravního předporozumění 1. mravní hodnocení každý čin se dá z mravního hlediska zhodnotit; 2. svědomí určuje vnitřní orientaci schopnost rozeznávat dobro a zlo; 3. dobrovolnost jednání musí být výsledkem svobodného rozhodnutí; 4. odpovědnost každý může kdykoli racionálně odpovědět, proč jedná tak či onak; 5. sociální zřetel morální hodnocení má vždy mezilidský charakter, zlaté pravidlo(morální pravidlo, 5. stol. př. n. l.): Co nechceš, aby bylo činěno tobě, nečiňdruhému ; 6. vlastní hodnota morální hodnota se podstatně liší od ostatních hodnotících hledisek. Dobro vs. zlo autonomnost(sám + zákon) vyplývá z lidské racionality, co člověk cítí jako povinnost dobré jednání; mravně špatné chování pokud motivem je náklonnost; primárně vlastnosti naší vůle; dobro je vše, co odpovídá mravnímu ideálu; zlo úmyslné(např. vražda) nebo neúmyslné(např. srazím chodce na přechodu,kterýmitamskočil nejedusúmyslemhosrazit). 4

5 1.2 Morálka schopnost člověka řídit své chování a jednání souborem pravidel, která vznikala a vznikají za účelem vyjádření kvality lidského života; individuálně se projevuje ve svědomí; rovina obecného(vztah člověka k člověku), zvláštního(historický a společenský kontext) a jedinečného(otázka svědomí). Výstupem morálky je moralita, práva legalita. 1.3 Podnikatelská etika Podnikatelská ekonomika zkoumá a využívá morální hodnoty, principy a standardy, které určují a řídí chování všech účastníků ekonomických činností na všech úrovních ekonomického systému. Ethics makes money zlaté pravidlo, kredibilita(důvěryhodnost). 1.4 Historie podnikatelské etiky období diskuse dravost kapitalismu(negativní jevy); ideologie liberalismu a socialismu; úsilí vytvořit pozitivní obraz podnikání; problém státního intervencionismu(makroekonomické regulace) období institucionalismu nová dělba práce; vznik managementu; institut průmyslového managementu ve Velké Británii(1920); křesťanská asociace podnikových ředitelů(1935); období teoretizace vznikinterdisciplinárníhopředmětu podnikatelskáetika ; výzkum, výchova, praxe. 5

6 Základní mravní hodnoty v podnikání 1. promise keeping dodržuj své sliby a závazky, dohody a smlouvy; 2.non-malevolence nikdynejednejsezlouvůlíazlobouvsrdci; 3. mutual aid buď vždy vstřícný vzájemné pomoci a spolupráci; 4.respectforpeople respektujlidikolemsebe,važsijichanepodvádějje; 5. respect for property respektuj hmotné a duševní vlastnictví každého, měj smysl pro spravedlnost a vzájemnou reciprocitu. Problém spravedlnosti v ekonomické sféře problém konpetence makroekonomických zásahů do ekonomického sektoru, státní redistribuce úhrného společenského produktu. 6

7 Přednáška 2 2 Historický vývoj Aristoteles( př. n. l.) dílo Etika Nikomachova rozbor termínu spravedlnost, základní předpoklad = stát je založen na vnitřní nerovnosti takové uspořádání je spravedlivé; spravedlnost rozdílecí(distribuce) a opravná: princip při směnách dobrovolné(koupě, prodej), nedobrovolné(podvod, krádež); prostřednictvím práva má dojít k nápravě; komutativní a rozdělovací spravedlnost. 2.1 Utilitarismus Jeremy Bentham( ) a John S. Mill( ) správnýažádoucíječin,kdesepředpokládá,žepřineseconejvětšíštěstí, prospěch, užitek pro co nejvíc lidí.; štěstí = suma libosti, má být maximalizována; nadřazuje duchovní hodnoty nad materiální, vše by mělo vycházet z rozumu. Immanuel Kant( ) dílo Etika povinnosti; člověk je svobodná a rozumová bytost, dokáže si ukládat určité povinnosti správné a spravedlivé rozhodnutí; kategorický imperativ jednoznačně nastavený příkaz jednej vždy tak, aby příkaz tvé vůle mohl být zákonodárstvím pro všechny; být důstojný znamená uznat důstojnost druhého. 7

8 2.2 Marxismus Karel Marx( ) a Bedřich Engels( ) sociální spravedlnost komunistická společnost; společensko-ekonomická formace základem a podstatou všeho jsou vztahy ve výrobě, určují charakter ve výrobě; společnost rozdělena do tříd, kritériem je vlastnictví výrobních prostředků vlastníci pracovní síly; mezi třídami nesmiřitelný vztah třídní boj; buržoazie vlastníci, proletariát pracovníci; vykořisťování přivlastňování si nadhodnoty(co je vyrobeno navíc); socialismus mezi třídami už není třídní boj, odstraněno vykořisťování. Friedrich A. Hayek( ) dílo Právo, zákonodárství a svoboda Nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie; sociální spravedlnost = nesmysl; dva základní předpoklady spravedlnost se váže výhradně na člověka; trh rozděluje produkty nepředvídatelným způsobem; výchozím stavem společnosti je nespravedlnost; pravidla spravedlnosti mají povahu zákazů; důraz na svobodu člověka. John Rawls( ) dílo Teorie spravedlnosti; hájítermín sociálníspravedlnost ; fairness; vychází z hypotetické situace lidé se chtějí spojit ke spolupráci dohodnout se, jak se rozdělit, jak bude probíhat makroekonomická regulace rozumné osoby, každému jde o svůj prospěch, smysl pro spravedlnost; 8

9 závoj nevědomosti nezaměřovat se pouze sami na sebe, neznevýhodňovat vlastní osobu; zásady spravedlnosti co nejvyšší míra svobody, každý má právo na totéž, princip rozdílu a čestné rovnosti šancí omezuje nás jen zásada úspornosti; dva principy spravedlnosti: 1. vertikální spravedlivý přístup k jednotlivcům, kteří se nacházejí v různém společenském postavení; 2. horizontální stejný přístup k jednotlivcům, kteří se nacházejí ve shodných podmínkách bez ohledu na kvalitu ekonomického prostředí, rovný přístup ke všem nemocným. 9

10 Přednáška 3 3 Názory na etiku tržního hospodářství Adam Smith( ) narozen ve Skotsku, univerzitní profesor; ve Švýcarsku studoval bankovnictví, ekonomiku; dílo Bohatství národů výklad přirozeného samoregulujícího mechanismu trhu, přínos dělby práce, pohybu a tvorby kapitálu, obchodní činnosti na fungování trhu základy liberalismu; etické principy tvoří mravní infrastrukturu a základ právního rámce trhu; trh = hlavní regulační mechanismus hospodářského procesu, hladké fungování trhu: a) konkurence; b) efektivní výkon vlastnických práv; c) podnikavost tvůrčí myšlení. základemteorie neviditelnérukytrhu dvěideje: 1. idea přirozené svobody člověk je již od přírody svobodný výchozí pozice lidské existence; 2. idea dokonalé spravedlnosti obecně stavem společnosti a trhu je spravedlnost(harmonie); neviditelná ruka trhu základní samoregulující princip, na jehož základě trh funguje; lidé vstupují na trh se svými individuálními cíli jsou vedeni neviditelnou rukou trhu regulace jejich zájmů obecným zájmem; myšlenky: důraz na hodnocení lidského jednání všechny následky našich činů mají morální hodnotu(spravedlnost, tolerance,...); správnostjednáníjevázánanarozsah čímvícelidídosáhnemožného štěstí, tím větší efekt to bude mít na morálku celé společnosti; princip užitečnosti ideál, ke kterému by měla společnost a ekonomika směřovat být užitečný; zachování lidské individuality aby tržní prostředí nečinilo člověka mravotvorným aby trh nebyl zdrojem lidské újmy; ekonomický růst společnosti je možný pouze tehdy, pokud vedou úřady mravní instituce garant kvality ekonomiky a ekonomického růstu; 10

11 trhsámjezdrojempricipusamoregulace řádtrhunenítřebavytvářet stačí pouze objevit a pochopit. dílo Teorie morálních citů Člověknenípouzehomoekonimicus,alezejménahomomoralis. v uspokojování mravního zájmu vidí efektivní hospodářství nebere to jako egoismus člověk je nositelem morálních citů podstata solidárního chování a lidskosti: soucit; milosrdenství; empatie vcítěníse; myšlenka přirozeným stavem je harmonie. Karel Marx( ) představitel ekonomického determinismu; tržní hospodářství je amorální zdroj vykořisťování člověka člověkem; spravedlivá, morální komunistická společnost; dílokapitál; termíny vystihující zápory tržního mechanismu odcizení člověka nástroj, pracovní síla odcizuje ve své podstatě, dvě podoby díky kapitalismu: 1. odcizená práce díky kapitalistickému výrobnímu způsobu je dělník odcizen výsledku své práce, podstatou práce je tvorba hodnoty pásová výroba jedělníkovijedno,codělá,protožechodídoprácepropeníze; 2. zbožní fetišismus zboží se stává objektem zbožštění reprezentuje kvalitu života; Max Weber( ) řešil jakým způsobem se společnost mění, co je podstatou kapitalismu; nejdřívsemusízměnitněcoulidí,abyzačalijinakvyrábět změnamyšlení, pak ve výrobě; dílo Protestantská etika a duch kapitalismu vidí tu změnu myšlení v reformě katolické církve; opírá se o švýcarský protestantismus Kalvín reforma přetvořila člověka na pracovitost a podnikavost; 11

12 Bůhjechápánjakostvořitelavlastníksvěta; idea protestantismu predestinace předurčení člověk je předurčen ke spáse nebo zatracení musí ukázat, že je hoden spásy, potřeba dokázat, co dokáže. Ve středověku byla práce brána jako trest. Protestanti začali zavírat lidi, kteří nepracovali, prý je to urážka Boha. Preferována skromnost, úspora, investice nad spotřebou. Sekularizace dogmat(zesvětštění článku víry) to, co mělo zprvu ryze náboženský charakter, bylo zesvětštěno. Milodar dříve ryze náboženský charakter, dnes sponzoring. 12

13 Přednáška 4 4 Etická dimenze základních ekonomických problémů Paul A. Samuelson 1.Coavjakémmnožstvísemávyrábět? veškerá ekonomická činnost se odvíjí od nabídky a poptávky; potřeby základní(jídlo,spánek,...) odvozené; Má společnost vytvářet podmínky pro uspokojení i takových potřeb, po kterých existuje reálná poptávka, ale které ve svých důsledcích realizace působí protispolečensky? Smíme skutečně vyrábět naprosto vše, co lze technicky zhotovit a co dokáže vyvolat poptávkový efekt? Kde leží kvantitativní hranice produkce vzhledem ke spotřebě omezených nebo neobnovitelných přirozených zdrojů? 2.Jaksemávyrábět? otázka alokace zdrojů; Lze požadavek maximální efektivity výroby realizovat bez zřetele na přírodní a lidské změny? nakládání s výrobními faktory: půda vzácný statek, neobnovitelný zdroj zvýšená odpovědnost za hospodaření; práce nositelemječlověk; kapitál účetní jednotka, záleží, z jakých zdrojů kapitál pochází akjakýmúčelůmjepoužit; 3. Kdo je spotřebitelský subjekt pro koho vyrábět? Makroekonomické hledisko do jaké míry má stát nést odpovědnost při přerozdělování společenského produktu vůči jednotlivým občanům? Mikroekonomickéhledisko zjakýchdůvodůadojakémíryjemožnépři výrobě a produkci preferovat určité skupiny spotřebitelů před ostatními? 13

14 4.1 Zažité mýty ekonomického myšlení Mýtus kolektivní představa, která je na iracionálním základě, ale ovlivňuje naše jinak racionální soudy. 1. Mýtus úspěchu člověk nerealisticky nahlíží na své možnosti a schopnosti; úspěch stotožňován s majetkem; úspěch tkví v pocitu vlastního uspokojení. 2. Mýtus práce do práce vkládány kvality a vlastnosti, které ve skutečnosti nemá; Prácešlechtíčlověka. Prácetvoříhodnoty. hodnotualevytváříčlověk,nepráce. 3. Mýtus osobního zájmu založen na racionální myšlence člověk veškerou činnost dělá výhradně pro sebe; altruistické chování zaměřeno pro druhé; třitypylidí: 4. Mýtus trhu a) narcisistní egoistický, výlučně osobní zájem; b) závistivý motivace úspěchem jiných a deficitem vlastního úspěchu; c) expanzivní začíná sám u sebe, ale překračuje hranice vlastní sobeckosti. zažitá představa, že trh je naprosto něco svobodného, kde existuje jen nabídka nebo poptávka; diktáttrhu trhnásčinínesvobodnými(diktátceny,kvality,...) 14

15 4.2 Etickéhlediskovpraxi problém dilema Obr. 1: Faktory ovlivňující etické rozhodování subjektu Subjekt je ovlivněn: vlastními dispozicemi psychická, fyzická výbava, míra inteligence; socializačním procesem zkušenosti; konkrétností situace legálnost. Tři základní znaky etického hlediska: 1. analýza důsledků konání; 2. nestrannost; 3. empatie do pozice oběti. Tab. 1: Konflikt Konflikt jako etický problém Konflikt jako etické dilema Lze jej snadno pojmenovat. Je obtížné jej snadno pojmenovat. Stojí mimo specifickou situaci. Je zasazen do specifické situace. Existuje názorová shoda, že konflikt je Není názorová shoda, že daný konflikt je etický. jednoznačně etického charakteru. Vyjadřuje nárok jednotlivého účastníka. Vyjadřuje nároky vícerých, často si konkurujících účastníků. Týká se jedné správné a nesprávné hodnoty. Týká se vícerých, často si konkurujících hodnot. Předpokládá, že jednotlivci mohou konat správně, když chtějí. Předpokládá, že jednotlivci chtějí konat správně, ale nevědí jak. 15

16 Přednáška 5 5 Základní východiska podnikatelské etiky střet indiviuální a sociální etiky; individuální etika sleduje prospěšnost jedince; sociální etika sleduje prospěšnost celku, společenská morálka. Obr. 2: Struktura etiky v ekonomice Obr. 3: Ferrelovo schéma vymezení rastru zájmů, kde se každá firma pohybuje Základním mravním požadavkem státu na kakoukoli firmu je požadavek společensky odpovědného chování. 16

17 Obr. 4: Faktory ovlivňující společensky odpovědné chování podniku 5.1 Teoretické východisko Základní listina lidských práv a svobod V ekonomické činnosti existují čtyři typy práv: 1. smluvní právo všechna práva vycházejí ze smluv; psané nepsané; vychází ze vzájemného konsensu obou smluvních stran; 2. právo na ocenění pramenízhodnocenízásluh právonaodměnu; 3. pozitivní právo všechna psaná práva, vznikají na základě legislativy (např. Zákoník práce); 4. právo na důstojnost 17

18 Morální práva a povinnosti zaměstnanců Právo na odpovídající pracovní vytíženost; na spravedlivou odměnu; se volně a svobodně sdružovat v odborech a stávkovat; na soukromí a normální rodinný život; nasvoboduvědomíaprojevu; na zákonné, čestné a otevřené jednání; na participaci(míře spolurozhodování); na bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky; na smysluplnou práci přinášející uspokojení. Povinnost respektovat a naplňovat pracovní smlouvu; býtloajálníkfirmě; jednat podle zákonných a etických norem. Morální práva a povinnosti zaměstnavatelů Právo požadovat aktivní a produktivní přístup k práci; na loajální spolupráci; požadovat čestné korektní jednání na pracovišti. Povinnost řídit se při výběru nebo propouštění zaměstnanců nediskriminačními hledisky; kompenzovat znevýhodnění vzniklá výkonem zaměstnání; respektovat obory a jejich aktivity; stanovit jednoznačná pravidla pracovních vztahů; akceptovat kritiku zaměstnanců bez represivních následků; 18

19 řešit pracovní spory podle právních a morálních norem; informovat a konzultovat rozhodující záměry podniku se zaměstanci; garantovat všechny úmluvy a dohody se zaměstnanci a nést odpovědnost; průběžně zlepšovat pracovní podmínky. 19

20 Přednáška 6 6 Modely etického rozhodování subjektů v podnikatelské činnosti Šest důvodů porušování norem etického chování ve vnitropodnikové sféře: 1. neznalost etických norem nebo podceňování jejich důležitosti; 2. silné tlaky na neetické chování jednotlivců; 3. nerozhodnost a nevýkonnost nadřízených pracovníků; 4. neetické chování spolupracovníků na pracovišti; 5. ignorování etických prohřešků vedení podniku; 6. jedinci orientovaní výhradně na svůj prospěch. Podmínky pro rozhodování: vždy v rovině racionality; individuální hierarchie hodnot; informace přímé, prověřené; vlastní svoboda bez omezování. Obecné zádady rozhodovacích procesů etického charakteru: vyhodnotit každé rozhodnutí ke vztahu k normám a mravům společnosti, ve které subjekt žije; vyhodnotit každé rozhodnutí s ohledem na obecné, všelidské morální standardy a zažité morální konvence(slušnost, čestnost, pravdomluvnost, úcta k člověku, vlastnictví,...); vyhodnotit každé rozhodnutí ve vztahu ke svému svědomí(řešení musí být v souladu s mojí individuální morálkou); řešení by mělo projít tzv. precedentním testem domýšlet jeho následky tak, aby bylo obecně pozitivním řešením, pokud by sloužilo jako model pro jiná rozhodnutí; řešení by mělo projít testem veřejnosti, mělo by být obhájeno veřejným fórem a konzultováno s nezainteresovanými osobami. 20

21 Obr. 5: Obecný model morálního rozhodnutí Pořadí řešení otázek vyplývajících z tohoto modelu: (Zjistit) jaká jsou fakta? Včemtkvíetickýproblém? Kdo jsou účastníci dané situace? Jaké jsou možnosti, alternativy řešení? Jaké budou morální dopady těchto alternativ? Jaké praktické následky a na koho situace obsahuje? Jak má být situace s konečnou platností řešena? 21

22 Obr. 6: Kohlbergův model stádií morálního růstu Obr. 7: Interakční model Lindy K. Trevinové(Obecný model etického rozhodování v organizaci) 22

23 Obr. 8: Ferrelův a Greshamův model 7 Etické chování firmy jako komparativní výhoda na trhu Pročbysefirmamělachovatnatrhueticky? v zájmu firmy samotné, pokud chce dlouhodobě působit; v zájmu celé společnosti čím je společnost mravnější, tím je méně nákladová; každý podnikatelský subjekt očekává etické chování ostatních účastníků; je amorální jednostranně odstoupit od dohody a očekávat od ostatních její plnění; je společensky mravně neúnosné se proklamativně přihlásit k dodržování etických pravidel a skrytě je porušovat, jedná se o zásadu souladu slov a činů; porušování morálních pravidel podnikatelskými subjekty destruuje prostředí nezbytné pro podnikání může dojít k ekonomickému kolapsu. John von Neumann a Oskar Morgenstein(1944) Teorie her dílo Teorie her a ekonomické chování aplikace na tržní mechanismus; pokud je zaručena opakovatelnost hry subjekty spolu začnou spolupracovat velký vliv má stabilita politického systému. 23

24 Přednáška 7 8 Etika, zisk a podnikatelská kultura Zisk nemusí nic vypovídat o morální kvalitě podniku, vztah mezi ziskem a způsobem jeho dosahování dává charakter celému podniku; mravní charakter zisku vyplývá z mravních hodnocení aktivit, prostřednictvím kterých ho bylo dosaženo; firma by měla usilovat o optimalizaci(maximalizaci) zisku; vztah mezi ziskem a etikou vyjadřuje míru etičnosti podniku jako celku; pokud zisk neslouží ke spotřebě, bývá reinvestován, působí vysoce morálně ve společnosti zvyšuje životní úroveň. Šedá ekonomika protipól legální ekonomiky; platí zde stejné ekonomické principy, ale produkce je realizována na černém trhu špinavépeníze ziskyznelegálníchčinností(drogy,...) musíbýt legalizovány praní špinavých peněz(al Capone Chicago prádelny). Obr. 9: Model morálního rozvoje podniku Ne všechny podniky musí projít všemi stupni modelu. 24

25 8.1 Podniková kultura a etický auditing Kultura z latiny kolére = pečovat, zlepšovat jakákoli činnost, která zvyšuje kvalitu lidského života a jeho prostředí; vážesevýhradněnačlověka; dvě základní podoby: 1. duchovní; 2.materiální architektura,móda,... v podniku existují dva zásadní významy: 1. podnikatelská širší význam, zahrnuje veškeré kulturní prvky, které se váží na určitý trh; 2. podniková odvozena z podnikatelské, má jedinečný charakter, každá firma má svou specifickou kulturu, vytváří osobitý podnikatelský styl firma je na trhu nezaměnitelná, má bezprostřední vliv na morální klima uvnitř podniku, podniková kultura by se měla zdokonalovat, ale stagnuje; bariéry, které brzdí proces kultury: 1. zažité postupy práce a striktně vymezené role; 2. vysoká skupinová soudržnost koheze psychologie vozové hradby tým neventiluje problémy, které jsou uvnitř, mezi týmy předimenzovaná konkurence; 3.nejasnépriority víme,comámedělat,alenevímejak; 4. izolace před vnějšími vlivy ve firmě špatná komunikace a informační politika. Etický auditing zjišťuje se morální úroveň podniku, vyhodnocuje se úroveň morality způsobu vedení a vědomosti a znalosti zaměstnanců; dva základní způsoby: 1. forma písemného testu laciné, rychlejší; 2. ústní pohovory větší vypovídací hodnota, otázky ve čtyřech tématických blocích: (a) úroveň znalostí; (b) úroveň dovedností; 25

26 (c) shoda hodnot podniku s hodnotami zaměstnanců hodnotová shoda = konkruence; (d) zjištění postojů zaměstnanců v etickém vývoji podniku. 9 Socializační proces proces osvojování si podnikové kultury zaměstnanci; odnástupudopracovníhopoměruaždojehoukončení; podstatou je působení firmy na zaměstnance forma výchovy; tři základní fáze: 1. porozumění srozumitelně a jasně deklarovat principy, zásady; 2.přijetí zaměstnanecpřijímáinformaceaberejezasvé; 3. konání zaměstnanec jedná ve smyslu dané podnikové kultury; výraz psychologické dohody mezi zaměstnancem a podnikem vzájemné očekávání splnění určitých požadavků. Obr. 10: Kottlerův model Příznaky špatného socializačního procesu: výpověď; bezmyšlenkovitá poslušnost; úspěšnost za každou cenu(na úkor druhých); anonymní zveřejnění problémů. Klíčové etické hodnoty firmy jsou znakem dobré podnikové kultury; obsaženy v logu, jsou součástí reklamního sloganu; 26

27 identifikují firmu; tři základní funkce: 1.definiční kdojsmeacotuchceme; 2. strategická jak budeme uspokojovat potřeby; 3. kontrolní závazek; tři základní principy: 1. nadčasovost nevázat se na ideologii, náboženství; 2. přiměřenost; 3. garance; páteř podnikové kultury součást podnikové strategie. Obr. 11: Maslowova pyramida 27

28 Přednáška 8 10 Etický kodex firmy Kodex systematicky zpracovaný soubor norem a předpisů, které vymezují a upravují vztahy mezi členy určité komunity. Etický kodex má zásadní a univerzalistický charakter, vztahuje se na chování a jednání každého člena komunity. Kodex může být: psaný; nepsaný Vývoj kodexů Robert Wood Johnson ve 40. letech vytvořil etický kodex; zakladatelfirmyjohnson&johnson prvníetickýkodex: Našekrédo ; rozšiřování etických kodexů 80. léta; dnes vznikají etické kodexy profesních skupin nestačí práva, musí být i moralita(kodexy), např. v bankovnictví, kodexy auditorů, kodex reklamy, Kodex rozpracování klíčových etických hodnot(ty jsou základem), detailnější; přináší vedení i managementu, zaměstnancům, společnosti jasná pravidla, podle kterých mohou být řešeny konkrétní problémy firmy. Přínosy kodexu pro vedení firmy: 1. eliminuje nežádoucí praktiky, které mohou vést k odlivu zákazníků, zaměstnanců, investorů a které ve svém důsledku mohou způsobit dlouhodobé ekonomické ztráty; 2. objasňuje politiku firmy; 3. usnadňuje vedení podniku zavádění inovací, pomoc při restrukturalizaci, pokud získává nové partnery; 4. posiluje vnitropodnikovou disciplínu tím, že snižuje potřebu donucovacích a restriktivních opatření; 28

29 5. zamezuje nadřízeným zneužívání jejich postavení vůči ostatním zaměstnancům; 6. vodítkem pro řídící články podniku při rozhodování; 7. pozitivně motivuje zaměstnance. Přínosy kodexu pro management: 1. pomáhá řešit morální problémy a dilema, která se vyskytují u práce managerů; 2. pomáhá čelit neetickým požadavkům zaměstnanců, případně zákazníků, dodavatelů, nadřízených či podřízených; 3. praktický nástroj, jak může obhajovat svá rozhodnutí, jak uvnitř, tak vně podniku; 4. výrazně zjednodušuje vnitropodnikovou komunikaci; 5. umožňuje zdůvodnit své návrhy na disciplinární opatření; 6. nástroj, který urychlí identifikaci problémových praktik a odhalení případných podvodů Zásady výstavby etického kodexu podniku 1. pro rozhodování slouží vždy deklarované hodnoty podniku; 2. etický kodex musí být vzájemně provázaný a souviset s posláním, cíli, strategií a politikou podniku, měl by obsahovat jasně formulované konkrétní priority, závazky a požadavky na zaměstnance,... a srozumitelné vymezení etických rolí; 3. etický kodex musí být přiměřený; 4. etický kodex musí obsahovat mechanismus řešení konfliktů, jeho interpretaci aaplikaci; 5. etický kodex by měl také poskytovat možnost ustanovení výjimek, a to zejména pro důvody morálního charakteru. 29

30 Obr. 12: Obecné funkce etického kodexu firmy Formální zásada zásadní firemní dokument, měl by být veřejně přístupný, psán pozitivnímjazykem,jednotlivébodyvduchutzv. zlatéhopravidla. 30

31 Přednáška 9 11 Integrace etiky do podnikové strategie Ústřední myšlenkou integrace etiky do podnikové strategie je teze, že morální kvalita jednání podniku netkví ve sledování kvalifikace zisku, ale ve volbě prostředků, jakými lze zisku dosahovat. Právní rámec pouze vymezuje legalitu jednotlivých činností, ale není přímým zdrojem morality.(co zákon nezakazuje, to je povoleno, ovšem z morálního hlediska to nemusí být správné.) Existuje několik základních nedostatků práva: 1.Časové zpoždění všechny zákony vychází expost, dynamika reality je rychlejší než vývoj zákonů, nastávají nové situace, na které právo neumí reagovat. 2. Přílišná obecnost zákony jsou formulovány tak, že jejich specifikace na konkrétní případ je obtížná, problém abstrakce zákony jsou příliš obecné (abstraktní), a proto připouští více výkladů. 3.Deficitjehovýkonů právonemůžebýtvždyavšudezavšechokolností přítomno, neexistují kontrolní mechanismy, všechno a vždy nemůže být právem postiženo. 4.Nejasnost adresáta zákonsevždyobracíkevšem (každý, kdo sedopustí...), vesvékonkrétnosti jetěžkéurčit,kekomu otvrzujínutnost podniku zavádět vnitřní pravidla a principy, které by nahrazovaly tyto právní nedostatky etické nástroje. Proč vůbec integrovat etiku do podnikové strategie? Protože právo obecně v dynamice rozvoje podniku vykazuje určité nedostatky, které etika může vhodně doplnit, zejména v situacích, kdy je právo obtížně aplikovatelné. Proces integrace etiky do podnikového prostředí by měla probíhat ve třech úrovních, a to souběžně. 1. Podniková kultura klíčové etické hodnoty; etický kodex firmy; tradice podniku; vnitropodniková organizační kultura. 2. Etické vedení strategické plánování; 31

32 organizační struktury; komunikace; kontrola a hodnocení. 3. Socializační proces motivace, stimulace; školení, vzdělávání; traininginthejob ; výběr kandidáta. 32