PROSTOROVOST: MÍSTA, ÚZEMÍ, KRAJINY, REGIONY, GLOBIONY

Transkript

1 Workshop kateder geografie TU v Liberci, katedry regionálnej geografie, ochrany a plánovania krajiny PrF Univerzity Komenského v Bratislave a pobočky České geografické společnosti v Liberci : PROSTOROVOST: MÍSTA, ÚZEMÍ, KRAJINY, REGIONY, GLOBIONY Navrhovaný program: 10:00-10:10: zahájení 10:10-11:45: A. Hynek, J. Vávra, T. Vágai, B. Krejčová, J. Hrdá, P. Vodáková : rozprava Přestávka na oběd 13: : zahájení 13: : K. Kasala, J. Trávníček a J. Trojan, R. Osman volná rozprava ke klíčovým tématům: Prostorovost místa, území, krajiny, regiony, globiony Po oficiálním ukončení akce uvítáme možnost pokračování neformální diskuse lenka.nemcova@tul.cz

2 1. blok: 10:10-11:45 A. Hynek Prostorovosti: místa, území, krajiny, regiony, globiony prostor a prostorovost krajiny a regiony: někdy stejné prostory, ale různé prostorovosti megaregiony, nebo globiony? globiony jako produkt globálního trhu globiony krajinné J. Vávra Místo humanistická koncepce Je místo jevem, kterým jednotlivec může poznávat druhé? K jakým nedorozměním může docháte při chybném, nepřesném specifikování místa? Na co si dávat pozor, pokud jedinec vysvětluje cestu z bodu A do bodu B cizinci, případně vysvětluje místnímu odkud je? Jak lze chápat identitu k místu na základě tohoto "vyjevování" (appearance)? T. Vágai Prostorová konstrukce sociální reality na příkladu konceptu území Nakolik a jakým způsobem je v současné humánní geografii patrná práce s prostorem absolutním, relativním a relačním? Z čeho takový způsob nahlížení na prostor může vycházet a co otevírá/ uzavírá? Jak se takový pohled na prostor objevuje v práci v lokálním kontextu? Nakolik je nosný při práci s konceptem území a nakolik jej rozšiřuje oproti jeho normativnímu vymezení, které je v domácím prostředí vůdčí?

3 B. Krejčová, Regiony sociální a kulturní dimenze Prostor kolektivní paměť sounáležitost identita region? Lze chápat region jako způsob života? Sociální sítě a přenos kultury jako prostředek segmentace prostoru, utváření regionu? Jaký vliv má prostor / region na uspořádání sociálních vztahů? J. Hrdá Globiony jiné pojetí prostorového členění Jak se vypořádat s absencí ostré hranice v modelu Hubs and Spokes mezi jednotlivými globiony? Jak řešit negativní dopad uspořádání světového obchodu v modelu Hubs and Spokes pro ekonomicky slabší státy? Jak se bude vyvíjet tato sít v budoucnu - zhustění a rozčlenění P. Vodáková Ekonomická krize a její dopady na Českou republiku z geografického pohledu aneb Ekonomická prostorovost Mohly ovlivnit ekonomiku, její dopady a později i následky, aspekty socioekonomického prostředí jako je např. demografická struktura, zaměstnanost v sektorech, dopravní systém, migrace, apod.? Vyjadřuje ekonomická prostorovost a prostorová ekonomika to samé? Jaký měla vliv ekonomická krize na regionální disparity ČR?

4 2. blok: 13:35-14:20 K. Kasala Priestorovosť, skúsenosť a sociálny vývoj J. Trávníček, J. Trojan Možnosti vizualizace prostorovosti Reaguje současná geografie adekvátně na téma kyberprostoru? Existují dnes jasně vymezitelné přechody mezi (materiální) realitou - rozšířenou realitou - virtuální realitou? Je kyberprostor něčím omezen? Kdo jej konstruuje? Lze v něm aplikovat měřické funkce? Jakým způsobem ovlivňuje kyberprostor naši percepci a imaginaci? Jak ovlivňují současné mobilní technologie sociální konstrukci prostoru? Závisí použití augmented reality na použité technologii nebo na uživateli? Nebo na třetí osobě konstruující mosty mezi materiálním světem a kybernetickým úložištěm dat? R. Osman Tvar: možnost pojetí prostoru Jaký je vztah prostoru ke tvarům v něm obsažených? Mají místa své tvary? Může být sám prostor polem možností v něm realizovatelných? Mohou být možnosti prostoru pojímány jako jeho tvar?

5 14:20 volná rozprava ke klíčovým tématům: Prostorovost místa, území, krajiny, regiony, globiony Darina Posová Alternativy vymezení jádra městského regionu a městského regionu při studiu urbanizace (urbanizace, suburbanizace) na úrovni města (městského regionu). Lze stanovit hranici v krajině mezi urbanizací a suburbanizací, příp. desurbanizací a na základě jakých kritérií? Úskalí tohoto vymezení. Potřeba vymezení hranice jádra městského regionu a vnější hranice městského regionu pro strukturální hodnocení formy urbanizace urbanizace, suburbanizace, desurbanizace, příp. reurbanizace) městského regionu.

6