Ministerstva pro místní rozvoj kvyhlá ceç.372/2001 Sb.,kterou sestanoví

Transkript

1 Metodickÿpokyn Ministerstva pro místní rozvoj kvyhlá ceç.372/2001 Sb.,kterou sestanoví pravidla rozúçtování nákladû na tepelnou energii na vytápêní anákladû naposkytování teplé uæitkové vody mezi koneçné spot ebitele B ezen 2003

2 Metodickÿpokyn Ministerstva pro místní rozvoj kvyhlá ceç.372/2001 Sb. ç.j / ze dne 1 9.prosince P edmêt úpravy P edmêt právní úpravy vyhlá ky Ministerstva pro místní rozvoj ç. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúçtování nákladû na tepelnou energii na vytápêní a nákladû na poskytování teplé uæitkové vody mezi koneçné spot ebitele (dále jen vyhlá ka ), vychází ze zmocnêní daného zákonem ç. 458/2000 Sb. (energetickÿ zákon), kde se uvádí, æe provádêcí p edpis (vyhlá ka) stanoví pravidla rozúçtování nákladû na sluæby vytápêní aposkytování teplé uæitkové vody. Vedle pravidel pro rozúçtování nákladû na tyto specifické sluæby vyhlá ka obsahuje i základní pravidla pro úhradu têchto sluæeb vçetnê jeji ch vyúçtování stanovení termínu pro reklamace, nejpozdêj í termín splatnosti nedoplatku resp. p eplatku a náleæi tosti, které musí písemnÿ doklad o vyúçtování obsahovat. Poznámka: K p edmêtu právní úpravy bylo namítáno, æe vyhlá - ka neuvádí odkaz na technicko-provozní vyhlá ky ç. 152/2001 Sb. a ç. 224/2001 Sb., vydané Ministerstvem prûmyslu a obchodu, které svÿmi ustanoveními vytvá ejí podmínky pro moænostsprávného vyúçtování. Protoæe jde o p edpisysou adné s vyhlá kou, nelze jejich souvislost uvést v p edmêtu právní úpravy. Proto bylo nutné ve vyhlá ce uvéstpouze zmocñovací ustanovení energetického zákona. Aplikace vyhlá ky vpraxi se neomezuje pouze na vêcné souvislosti stêmito dvêma vyhlá kami. Vkontextu p edmêtné problematiky se uvádêjí i vyhlá kyç. 1 50/2001 Sb., ç. 151/2001 Sb., ç. 291 /2001 Sb., ç. 438/2001 Sb., ç. 439/2001 Sb. a dal í, které vznikly na základê zmocnêní obsaæeném v zákonê ç. 406/2000 Sb., o hospoda ení energií, a v zákonê ç. 458/2000 Sb., energetickÿ zákon. Podstatnou roli hrají itechnické normy ÇSN k vÿpoçtu energetické nároçnosti a pouæití technickÿch za ízení podle metod zji ƒování úrovnê vytápêní (spot eb tepelné energie) a metod zpracování získanÿch vÿsledkû ze zji ƒování a neménê vÿznamná je i zahraniçní zku enost sdanou problematikou. Ustanovení k pouæití technickÿch norem ani klasifikaci metod vyhlá ka ov em neobsahuje. Vêt ina ustanovení vyhlá ky vychází z konceptu p edchozí právní úpravy a reaguje na nedostatky, které se p i uplatñování tohoto konceptu v praxi objevovaly. Základní princip vychází v ak inadále zezásady, æe se rozdêlují náklady na tepelnou energii na vytápêní a náklady na p ípravu a dodávku teplé uæitkové vody, nikoliv mnoæství tepla, které bylododáno jako ekvivalent tepelnÿch ztrát bytu a celého objektu (tj. spot ebovalo se, aby byl a zaji têna poæadovaná tepelná pohoda vjednotlivÿch bytech çi nebytovÿch prostorech objektu) çi k oh evu studené pitné vody. Vyhlá ka se vztahuje na domy súst edním vytápêním, nikoliv setáæovÿm vytápêním, anadomy,vnichæjetepláuæitková voda centrálnê p ipravovaná pro v echny byty a p ípadnê nebytové prostory. Oznaçení náklad je uæito z hlediska vlastníka zúçtovací jednotky, z hlediska koneçného spot ebitele (uæivatele bytu domácnosti, firmy) se jednáovÿdaj. Na vymezení p edmêtu úpravy v 1 navazuje následující 2 svymezenÿmi pojmy vytápêní a poskytování teplé uæitkové vody a 3 se stanovením, co zahrnují náklady natepelnou energii podle této vyhlá ky. 2 Vymezení pojmû Nad rámec rozsahu pojmû definovanÿch v 2 je dále na nêkolika místech v textu vyhlá ky odkázáno na nêkteré pojmy vymezené v zákonê ç. 458/2000 Sb. Nicménê, pro správné pochopení vyhlá ky je pot eba si oz ejmit i dal í pojmy. Kzákladnímpojmûmdefinovanÿm vyhlá kou, pat í mj. : a) Zúçtovacíjednotka tvo í ji vædymnoæina bytû a p ípadnê nebytovÿch prostorû, do kterÿch je dodávána tepelná energie kvytápêní tohoto celku nedílnou soustavou úst edního vytápêní nebo u teplé uæitkové vody (dále jen TUV ) nedílnÿm vni t ním rozvodem. Defi ni ce zúçtovací jednotky je vêcnê stejná jako ve vyhlá ce ç. 224/2001 Sb., pouze s tím rozdílem, æe ve vyhlá ce je navíc doplnên znak, kterÿ vyplÿvá z u- stanovení energeti ckého zákona zúçtovací jednotka má spol eçné mê ení nebo stanovení mnoæství tepel né energi e. Naopak ve vyhlá ce ç. 224/2001 Sb. je zdûraznêno, æe se vzúçtovací jednotce rozúçtovávají náklady na tepelnou energii mezi koneçné spot ebitele, coæje obsahem názvu vyhlá ky ç. 372/2001 Sb. Vymezení pojmu slouæí k aplikaci dané vyhlá ky u vyhlá ky ç. 224/2001 Sb. k úçelûm obchodnê právním, u vyhlá ky ç. 372/2001 Sb. k úçelûm obçanskoprávním. b) Vymezení pojmu vytápêní pozitivnê i negativnê je pot ebné vtom smyslu, æe rozúçtování nákladû p i individuálním zpûsobu zaji ƒování dodávky energie dobytû(etáæové topení) se náklady nerozúçtovávají, al e p ímo dodavatelem fakturují spot ebiteli. Jak jiæ je uvedeno vúvodu, dûsledkem vymezení tohoto pojmu je, æe se vyhl á ka vztahuje právê jenom na úst ednê vytápêné budovy pomocí ucelené propojené soustavy, která zaji ƒuje vytápêní a temperování domu jako celku. c) Poskytování TUV je dodávka TUV ze spoleçné centrální p ípravny do kaædého bytu. d) Podlahová plochamístnostíbytu je vÿchozím parametrem pro vÿpoçetzapoçitatelnépodlahovéplochypro vytápêní (ùt) pro daného koneçného spot ebitele (uæivatele bytu). Souçet podlahovÿch ploch místností v bytê (vnit ních prostor v bytê) se pouæívá pro rozdêlení çásti nákladû za poskytování TUV. e) Zapoçitatelná podlahová plocha slouæí k rozdêlení çásti nákladû na vytápêní zúçtovací jednotky. Je to upravená podlahová plocha s ohledem na vÿ ku a sklon stropu resp. vnit ní objem místností, na charakter vyuæívání nebytovÿch prostor, na polohu místnosti bez otopného têlesa úst edního vytápêní vûçi místnostem s otopnÿmi têlesy úst edního vytápêní, na vÿpoçtovou vnit ní teplotu místnosti a na procházející neizolované potrubí rozvodu ùt v místnostech bez otopného têlesa. Zpûsob promítnutí têchto vlivû na stanovení hodnoty zapoçitatel - né plochyje uveden v definici pojmu a v p íloze ç. 1 vyhlá ky. Zapoçitatelná podlahová plocha p edstavuje, vedle tepelnÿch ztrát danÿch polohou a tepelnÿm odporem obklopujících stên, zjednodu enÿ parametr k posouzení spot ebované tepelné energie na vytápêní. Vymezení zapoçitatelné podlahové 2

3 plochy je sloæitêj í v p ípadê, jde-li o nestandardní tvar vytápêného prostoru, zpravidla rozdílnou vÿ ku vytápênÿch obytnÿch místností a nebytovÿch prostorû. V souvislosti s mnoæstvím tepelné energie na vytápêní je korektnêj í hovo it o objemu vytápêné místnosti neæ o její plo e, protoæe mnoæství dodaného tepla Qje vázáno s objemem vytápêného prostoru V (jedné z termodynamickÿch veliçin ze stavové rovnice plynû,kterádefinujestavvnit níhoprost edí). Protovevÿpoçtech pomêrné spot eby tepelné energie operuje vêt ina metod zji ƒování spot eby sevztahem p íméúmêrnosti Q V. Zjednodu ení spoçívající v p echodu z parametru trojrozmêrného prostoru (objemu) na parametr podlahové plochy je opodstatnêno tehdy, jde-li ve v ech vytápênÿch prostorách ojejich stejnÿ tvar místností, tj. stejnou vÿ ku a sklon jejich stropu. V p ípadê zmêny tvaru místnosti je pot eba dodræet vÿchozí pomêr mezi referençní hodnotou parametru a základním atributem (tzn. objemem vytápêného prostoru) a následnê úmêrnê korigovat skuteçnou podlahovou plochu této odli - nê tvarované místnosti, bytu resp. nestandardního nebytového prostoru tak, aby tato skuteçnost byla vevÿpoçtech nákladû na vytápêní pat içnê obsaæena. Relace mezi zapoçitatelnou podlahovou plochou a objemem platí obecnê: P 0 = P 1 V 0 V 1 kde P i zapoçitatelnápodlahová plocha; V i objemvytápêného prostoru; index0 resp. 1 jep i azen standardní resp. nestandardní situaci (bytu, místnosti resp. nebytového prostoru); ùpravou vztahu (1) získáme vÿraz pro zapoçitatelnou podlahovou plochu v nestandardní situaci podle verbální definice ve vyhl á ce: P 1 = P 0. V 1 V 0 Po dosazení za objemy (souçin podlahovÿch ploch P'avÿ ekh i) i apoloæíme-li rovnítko mezi podlahovÿmi plochami P 'ap 0 '(vytápêné prostory nestandardní se li í od standardních pouze vÿ - 1 kou) získáme poúpravê(krácenímvezlomku)vÿraz P 1 = P. P ' 1. h 1 0 = P. h 1 0 P '.h 0 0 h 0 Zapoçitatelnou podlahovou plochu pro nêkteré vytápêné místnosti v zúçtovací jednotce s rozdílnou vÿ kou stropû urçíme tak, æe jejich podlahovou plochu p epoçteme v pomêru jejich vÿ ek na jednotnou (p evládající) vÿ ku stropû ostatních místností vzúçtovací jednotce. Vztah (3) v ak není obecnÿ, a proto jej nelze pouæítpro místnost se zkosenÿm stropem. Jinou úvahou a úpravou vztahu (3), poloæíme-li P 0=P'(urefe- rençní místnosti hranolovitého tvaru je moæná substituce zapoçi- 0 tatelné podlahové plochy místnosti podlahovou plochou místnosti), platí P 1 = V 1 h 0 (1 ) (2) (3) (4) pad uvést jako podíl objemu nestandardního prostoru a vÿ ky standardního prostoru (místnosti, nebytového prostoru). Dal í úpravy takto vypoçtené hodnoty zapoçitatelné podlahové plochy plynou z dal ích podmínek, uvedenÿch v p íloze ç. 1 (viz dále). f) Podlahová plocha nebytového prostoru má stejné uæití ve vÿpoçtu jako podlahová plocha místností bytu p i stanovení parametru zapoçitatelné podlahové plochy pro vytápêní (ùt). Pouæívá se rovnêæ jako samostatnÿ parametr pro rozdêlení çásti nákladû za poskytování TUV v nebytovÿch prostorech. Její urçení pro TUV je zcela individuální, protoæe charakter, çetnost a mnoæství spot ebyv rûznÿch nebytovÿch prostorách jsou rûzné. V této souvislosti se uplatñuje tzv. odborné posouzení, provádêné energetickÿm auditorem, autorizovanÿm inæenÿrem çi soudním znalcem. g) Vlastník zúçtovací jednotky pat í mezi dûleæité pojmy, protoæe tento subjekt ve vyhlá ce je spojován z urçitÿmi çinnostmi, za nêæ je odpovêdnÿ(nap. zarozúçtování nákladû); mûæe jim bÿt fyzická nebo právnická osoba, mohou jimbÿtkromê jednoho vlastníka spoluvlastníci budovy nebo spol eçenství vlastníkû jednotek (podle zákona ç. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytû, ve znêní pozdêj ích p edpisû), bytová druæstva a nebo i osoba têmito vlastníkypovê ená k provedení çinností stanovenÿch touto vyhlá kou. h) Zúçtovací období je to çasovÿ úsek 12 mêsícû, za kterÿ vlastník provede rozúçtování nákladû a následné vyúçtování vsouladu spravidly stanovenÿmi touto vyhlá kou. Poçátek stanoví vlastník tak, abyrozúçtování mohlo bezprost ednê navazovat na fakturaci dodavatele takto je mínêna dohoda sdodavatelem; dodavatele dræitele licence se totiæ rozúçtování p ímo nikterak netÿká). V praxi, kdyæ se vlastník rozhodne mênit zaçátek období (a to z rûznÿch dûvodû), nelze 1 2-ti mêsíçní obdobídodræet. Vtomtop ípadê lze odchylku od roçního zúçtovacího období vÿjimeçnê akceptovat jen tehdy, není-li v rozporu s principy metody zji ƒování údajû. i) Rozúçtování nákladû je p edmêtem celé vyhlá ky, pojem je evidentní. Rozúçtování zahrnuje celou zúçtovací jednotku vçetnê v ech koneçnÿch spot ebitelû. j) Vyúçtování jevÿslednicí rozúçtování pro kaædého jednotlivého spot ebitele, které obsahuje, jak to z názvu vyplÿvá, i vyçíslení p eplatkû çi nedoplatkû vûçi zálohám. k) Námêr je çíselná hodnota odeçtu mê idla nebo indikátoru, çili hodnota rozdílu mezi odeçtenÿm stavem na têchto za ízeních na konci daného zúçtovacího období a na zaçátku zúçtovacího období (resp. na konci p edchozího zúçtovacího období). Pouæívání tohoto slova mûæe nêkdy bÿt zavádêjící zejména uindikátorûvtomsmyslu,æese zde navozuje, æe jde o mê ení nêjaké fyzikální veliçiny. Proto se doporuçuje pouæívat islova odpoçet jako synonymum slova námêr (narozdíl od odeçtu,tj.procesuzji ƒování údajû prorozúçtování). Nad rámec definic, uvedenÿch ve vyhlá ce, je vhodné vymezit dále: j) Indikátor vytápêní je zpravidla (v uæ ím smyslu) interpretován jako registraçní p ístroj (pomûcka), kterÿ p iléhá k otopnému têlesu resp. k odtokové trubce z otopného têlesa, jehoæ údaj je (nêkdy aæ po pomêrnê sloæitÿch dal ích vÿpoçtech) smluvním çíslem k rozvræení celkovÿchnákladû 1) na vytápêní budovy (zúçtovací jednotky) mezi koneçné spot ebitele. V tomto pojetí se definuje tzv. pomêrovÿindikátor vytápêní, kterÿuvádí indikaci v souvislosti s teplem p edávanÿm otopnÿm têle- Obecnou definici zapoçitatelné podlahové plochy pro nestandardní objem vytápêného prostoru mûæeme tedy pro tento p í- 1) Celkové nákladyjsou nákladyvlastníka, které mu bylyfakturovány dodavatelem tepelné energie. 3

4 sem do vytápêné místnosti. ùdaj pomêrového indikátoru, slouæící k pomêrovému rozdêlení nákladû na vytápêní, v ak nemá rozmêr fyzikální veliçiny, není mê idlem a uæ vûbec ne mê içem (na rozdíl od kalorimetrického mê içe tepla, zpravidla instalovaného na vstupu do objektu) a nedá se tedy ovê- ovat podle metrologickÿch p edpisû. V ir ím smyslu se indikátory vytápêní interpretují ve vztahu kvyhlá cei proprincipiálnêodli néajinak nazÿvané p ístrojové konstrukce s p íslu nÿm urçením, nap íklad kdenos- tupñové metodê. Obecnê se pojem indikátor (bez p ívlastku) konkretizuje jako indikátor vytápêní a rozumí se jím technické za ízení, poskytující çíselnou vstupní informaci pro rozúçtování nákladû na vytápêní. 3 Náklady na tepelnou energii na vytápêní a náklady na poskytování teplé uæitkové vody (1 ) Jednotlivé druhy nákladû, tj. na tepelnou energii na vytápêní, na tepelnou energii spot ebovanou k p ípravê TUV a nákladyna pitnou vodu k p ípravê TUVse urçují a rozúçtovávají samostatnê, kaædÿzvlá ƒ. Cenyza jednotku tepelné energie se ídí cenovÿmi p edpisy. Mnoæství energie se urçí mê ením stanovenÿm mê idlem podle metrologickÿch p edpisû. Æádné jiné nákladové poloæky, úçtované koneçnÿm spot ebitelûm, neæpodle cenovÿch p edpisû vztahujících se k cenê tepelné energie do kalkulace ceny nevstupují. Do nákladû za tepelnou energii nap. nepat í náklady na po ízení indikátorû çi mê idel v bytech, náklady na vyregulování soustav úst edního vytápêní a rozvodného systému TUV v domê, náklady na odeçty indikátorû a mê idel v bytech arozúçtovánínákladûnavytápêníaposkytovánítuvapod. Tyto náklady jsou souçástí nájemného nebo jinÿch plateb spojenÿch suæíváním bytu çi nebytového prostoru. (2) Je-li tepelnáenergievzúçtovací jednotce vyuæívána jinak neæ pro vytápêní a p ípravu TUV, musí se takto vyuæívaná tepelná energie od celkovê dodané energie do zúçtovací jednotkyodeçíst a teprve zbÿvající çást tvo í náklady na vytápêní a p ípravu TUV. Urçení dílçích nákladû ze souhrnnÿch nákladû zvlá ƒna vytápêní a zvlá ƒ na p ípravu TUV vzúçtovací jednotce s vlastním zdrojem energie je stanoveno v jiném p edpisu ve vyhlá ce ç. 152/2001 Sb., 7; pokud podle tohoto ustanovení oddêlení nákladû není moæné urçit, postupuje sepodle 6 odst. 1 vyhlá ky. Poznámka: K vÿ e uvedenému je nutno doplnit, æe náklady na vytápêní spoleçnÿch prostor v zúçtovací jednotce se zvlá ƒ nerozúçtovávají; na jejich vytápêní (temperování) se podílejí v ichni spot ebitelé svÿm podílem nákladû stanovenÿm podle pravidel vyhlá ky, ve kterém jsou zahrnuty. Spoleçné prostory jsou prostory spoleçnÿch çástí domu, ke kterÿm mají v ichni uæivatelé bytû a nebytovÿch prostorû p ístup; nejsou to tudíæ ani byty ani nebytové prostory, které mají vædy jednoho nájemce nebo vlastníka jednotkya které jsou volnê p ístupnypouze uæivatelûm têchto jednotlivÿch bytû a nebytovÿch prostorû. (3) Náklady na tepelnou energii na vytápêní a poskytování TUV se hradí prûbêænê mêsíçnê zálohovÿm zpûsobem. Vÿ i záloh stanoví vlastník úmêrnê podle dvou minulÿch zúçtovacích obdobích tak, abyv prûmêru zálohové platbykrylynejen celkové oçekávané náklady za zúçtovací období, ale souçasnê nep esahovaly 10 aæ 15% navÿ ení oproti skuteçnosti p edchozího období, pokud p edchozí vÿ e záloh byla stanovena v relaci s pozdêj ím vyúçtováním. Mêsíçní záloha je obvykle jednou dvanáctinou zcelkovÿch oçekávanÿch nákladû, pokud platební kalendá úhrad dodavateli sluæeb není s touto vÿ í v rozporu. To v praxi znamená, æe se p ihlédne ke zdûvodnênému oçekávanému vÿvoji cen tepelné energie a ke zdûvodnêné oçekávané celkové spot ebê tepelné energie vzhledem k p edpokládanému teplotnímu klimatu a nároçnosti na vytápêní. 4 Rozúçtování nákladû na tepelnou energii na vytápêní v zúçtovací jednotce. (1 ) Ustanovení tohoto odstavce p edstavuje prvÿ krok rozúçtování rozdêlení celkovÿch nákladû p ipadajících na zúçtovací jednotku za zúçtovací období na dvê çásti. Sloæka nákladû, která vyjad uje nákladyna tepelnou energii, která mûæe bÿt dodána do prostoru místností bytu (nebytového prostoru) prostupem stênami a p estupem z vnit ních rozvodû tepla a která rovnêæ vyjad uje çást podílu nákladû navytápêní (temperování) spoleçnÿch çástí domu se ve vyhlá ce nazÿvá základní açiní 40 50% zcelkovÿch nákladû. Na rozdíl od zbÿvajícího podílu 50 60%, kterÿ se nazÿvá spot ební sloækou nákladû, a kterÿ vyjad uje tu çást nákladû na tepelnou energii pro vytápêní, která se dodané- ho prostoru místností í í z otopnÿch têles v nêm umístênÿch. Vol ba podíl u základní a spot ební sl oæky není vêcí hlasování resp. dohody zúçastnênÿch, ale vychází z technického e ení otopného systému a zpûsobu indikace.pro pomêrové indikátory vytápêní by tento podíl mêl bÿt 50/50. Toto základní dêlení nákladû vyhovuje zejména têm zpûsobûm rozúçtování, která jsou zaloæena naregistraci teploty na otopném têlese (jako prûvodní jevdodávkytepelné energie do prostoru z otopného têlesa umístêného v místnosti) nebo na nep ímém registrování teploty naodtokové trubce zotopného têlesa. Pro jiné zpûsoby rozúçtování, které jsou zaloæeny na mê ení tepla kompaktními mê içi tepla (kalorimetry) nebo na p ímém registrování teploty v prostoru bytu a vnêj ího prost edí (denostupñová metoda) se doporuçuje zvolitvrámci povoleného rozpêtí niæ í podíl základní sloæky. Dêlení celkovÿch nákladû na základní a spot ební sloæku je rovnêæ vÿrazem vnímání vytápêní jednak jako poskytování sluæby (základní sloæka), jednak jako dodávky mnoæství energie (spot ební sl oæka). (2) Rozdêlení základní sloæky úmêrnê podle jednoho nemênného parametru (faktoru) zapoçitatelné podlahové plochybytu (nebytového prostoru) odpovídá tomu, co základní sloæka vyjad uje. I kdyæ se pro zjednodu ení operuje s plochou, jedná se vædyo prostor, kterÿje vytápên a kterÿje p i vÿpoçtu zapoçitatelné podlahové plochy plnê respektován podle definice pojmu z 2 písm e) ap i aplikaci ustanovení p ílohy ç. 1 vyhlá ky. Postup vÿpoçtu zapoçitatelné podlahové plochy bytu a nebytového prostoru je takto jednoznaçnê dán. Urçení zapoçitatelné podlahové plochyje t eba vênovat náleæitou pozornost, protoæe od její hodnotyse odvíjí jednak vÿ e çásti úhrady, jejíæ pomêrnÿpodíl je votopnÿch obdobích stálÿ (nezávislÿna spot ebê), jednak podíl úhrady nákladû odpojeného bytu ve smyslu 6 odst. 2 vyhlá ky. (3) Ke stanovení spot ební sloæky pomocí tzv. vÿpoçtové metodyneslouæí pouze jeden faktor (tj. námêr), nÿbrævædydva aæt i faktory,jimiæjsou: odpoçet(= námêr) resp. údaj registraçních za ízení, která se unásuæívajíamezi kterápat ímê idla mnoæství dodané tepelné energie vázané na potrubí, indikátory zaloæené na principu odparu tekutinynebo elektronickém anebo denzometrickém a kontinuální teplotní snímaçe rozdílu vnêj í a vnit ní (v bytê) teploty, 4

5 vÿkon otopného têlesa (s pot ebnÿmi opravnÿmi koeficienty) atovædyspolu skorekcí zohl edñující polohu místnosti nebo zapoçitatelná podlahová plocha místnosti resp. bytu (nebytového prostoru). Vpraxi uplatñovanévÿpoçtové metody navazující na zji têní rûznÿch registraçních za ízení splñují ustanovení tohoto odstavce orozdêlení spot ební sloæky mezi koneçné spot ebitele úmêrnê vÿ i námêrû mê içû tepelné energie nebo indikátorû vytápêní za podmínky, æevÿsledek stanovení úhrady splñuje poæadavek na p ípustnÿrozptyl vÿ e úhrad v zúçtovací jednotce. ùçelem uplatnêní vlivu polohy vytápêné místnosti dané jejich polohou (poçet venkovních stên, orientace ke svêtovÿm stranám a p evládajícím smêrûm vêtrû) prost ednictvím korekcí je zajistit, abynákladyna vytápêní místností srovnatelné velikosti se srovnatelnou úrovní vytápêní (tj. teplotní úrovní) byly rovnêæ srovnatelné bez ohledu na jejich polohu. Tímto ustanovením vyhlá ky se sleduje, aby zpûsob rozúçtování nákladû na vytápêní mezi koneçné spot ebi tele zaji sti l kaædému spot ebi tel i, æe jeho úhrada za vytápêní je úmêrná dosaæené úrovni poskytované sluæby (tj. projektované resp. vÿpoçtové vnit ní teplotê), kterou vytápêní je, a nikoliv mnoæství tepla pot ebného k jejímu zaji têní. K rozdílûm mûæe docházet pouze vtêch p ípadech, kdyæjsou nêkterémístnosti bytu nebonebytového prostoru na základê zásahu (jednání) jejich uæivatele vytápêny na odli nou neæ projektovanou teplotu. (4) Cílem rozúçtování je zajistit, aby náklady na vytápêní místností srovnatelné velikosti sesrovnatelnou úrovní vytápêní (tj. teplotní úrovní) bylyrovnêæ srovnatelné bez ohledu najejich polohu. Rámcovou nouzovou pojistkou proti extrémním rozdílûm vmêrnÿch nákladech (na 1 m 2 ) na vytápêní jednotlivÿch bytû vtomtéædomê(zúçtovací jednotce) je ustanovení tohoto odstavce. Rozdílem + 40% se rozumí individuální odchylka od celkovÿch mêrnÿch nákladû a p edstavuje moæné kolísání úhrad kolem prûmêru (st ední hodnoty). Rozptyl mêrnÿch úhrad nelzerozhodnê chápat jako prûkaz spravedlivého rozúçtování ve v ech p ípadech; toto pojistkové kri - térium by nemêlo umoæñovat uæivateli nadmêrné a neplacené plÿtvání teplem (nap. otev enÿm oknem). Odchylka v rozsahu 0 aæ 40% není pro v echny objekty stejná amusí bÿt pro objekt stanovena na hodnotê, která odpovídá minimálnê teplotê zaruçující tepelnou stabilitu objektu vsouladu s 3 vyhlá ky ç. 1 52/2001 Sb. a 689 obçanského zákoníku, podle kterého jekaædÿuæivatel bytu povinen odebírat sluæbu ádnê, tj. v daném p ípadê tak, aby nedo lo k poru ení tepelné stabi l ity domu. Vnit ní minimální teplota zaji ƒující tepelnou stabilitu se vpraxi pohybuje na úrovni 16 aæ 18 C. Proto by maximální odchylka 40% mêla bÿtakceptovánapouzevnezbytnÿch a odûvodnênÿch p ípadech, nap. u neobsazenÿch bytû çi nebytovÿch prostorû. P i p ekroçení stanovené tolerance rozdílû v mêrnÿch úhradách je vlastník povinen provést úpravu rozdêlení nákladû spoçívající vúpravê(zmênê) podílu základní a spot ební sloæky v celkovÿch nákladech, p ezkoumání stanovené korekce na polohu místností nebo bytû a hledání p íçin mimo vÿpoçtovou metodu. P íçinou neúmêrnÿch rozdílû mûæe bÿt nejen stav objektu, stavafunk- çnost otopné soustavy, kvalita regulace parametrû teplonosné látky, funkçnost a nastavenítermostatickÿch ventilû, ale rovnêæ nesprávná volba korekçních çinitelû a v neposlední adê i chování uæivatelû bytû, nap. nadmêrné vêtrání, su ení prádla apod. Vÿpoçtovÿ algoritmus bymêl bÿt navræen tak, aby nedo lo k opakovanému vÿpoçtu spojenému s vícenáklady, hrazenÿmi vlastníkem p i externím zabezpeçení agendy rozúçtování. (5) Toto ustanovení nevyæaduje podrobnêj í provádêcí pokyn. Jde o jednosloækovÿvÿpoçet podle kritéria stanovení vÿ e základní sloæky úhrady. Celková spot eba tepelné energie pro vytápêní vykázaná zúçtovací jednotkou za zúçtovací období se mezi jednotlivé koneçné spot ebitele rozdêlí v pomêru zapoçitatelnÿch podlahovÿch ploch. Ustanovení se vztahuje na p ípady, kdy vlastník nep istoupil kinstalaci mê idel nebo indikátorû v celé zúçtovací jednotce. Neznamená tov ak, æe vzúçtovací jednotce, ve které vlastník se rozhodl tato za ízení instalovat, anêkte í nájemci (vlastníci jednotek) tuto instalaci odmítli, se budou têmto koneçnÿm spot ebitelûm rozúçtovávat náklady podle zapoçitatelné podlahové plochy. Pro rozúçtování nákladû têmto spot ebi tel ûm se pouæi je ustanovení odstavce 7 tohoto paragrafu. (6) Nájemci jsou povinni podle 692 odst. 3 obçanského zákoníku po p edchozí písemné vÿzvê umoænit instalaci a údræbu za ízení pro mê ení (indikaci ) a regulaci tepla a TUVi odeçet namê enÿch (registrovanÿch) hodnot. Odpoçty mê idel nebo indikátorû by mêly odpovídat údajûm zkonce zúçtovacího období apoæadavku, aby vstupní údaje pro rozúçtování nêkoho neznevÿhodñoval y. Záznam o provedeném odeçtu se doporuçuje opat it datem a podpisem koneçného spot ebitele povê eného uæivatele bytu, nebytového prostoru. Dochází-li k odeçtu indikátorû (odpa ovacích, elektronickÿch i denzometrickÿch) v dobê mimootopné období, çasová relace praktickynemá vliv. P i pouæití elektronickÿch indikátorû s pamêtí termín odeçtu nehraje roli, pokud se odeçítá údaj zaznamenanÿve vnit ní pamêti k tomuto datu. (7) Aby bylo moæné provést rozúçtování a p itom nebyli po kozeni ostatní spot ebitelé v p ípadech, kdykoneçnÿspot ebitel neumoæní instalaci registrujícího za ízení nebo jeho odeçet p es opakované prokazatelné vyzvání, bylo zaçlenêno do vyhl á ky toto zvl á tní ustanovení. Opakovanÿm prokazatelnÿm vyzváním není mínêno nic jiného, neæ æe vlastník, aby toto ustanovení mohlo bÿt pouæito, musí mít prûkaz, æe nájemci bytu (resp. vlastníku jednotky) oznámil p edem, æe budeproveden odeçetneboprovedena montáæ indikátoru, a æe ho poæádal o umoænêní vstupu do bytu za tím úçelem atovsouladu s 692 odst. 3 obçanského zákoníku. P itom je pot eba vzít v úvahu dûvody tohoto neumoænêní odeçtu nap.trvaléupoutání na lûæko v nemocnici apod. Podle tohoto ustanovení takovÿ spot ebitel ve spot ební sloæce zaplatí za jeden metr çtvereçní zapoçitatelné plochy 1,6 krát více neæ je prûmêr v zúçtovací jednotce. V p íloze ç. 2 uvedenÿ vzorec je dob e pouæitelnÿ pro malÿ (omezenÿ) podíl (do 5 %) zapoçi tatel né podlahové plochy nemê enÿch koneçnÿch spot ebitelû v zapoçitatelné podlahové plo e celkem v zúçtovací jednotce. P i vêt ím podílu têchto spot ebi tel û, kte í odmítl i umoænit instalaci nebo odeçet, je moæné vzhledem k verbálnímu znêní ustanovení pouæít modifikované pravidlo, podle kterého takoví spot ebitelé zaplatí 1,6 krát více za jeden metr çtvereçní zapoçi tatel né plochy neæ zaplatí vprûmêru v ichni ostatní spot ebitelé, kte í umoæñují provést odeçet. V tom p ípadê má jmenovatel vzorce jinou podobu neæ je uveden v p íloze ç. 2 vyhlá ky. Blíæe k tomu viz metodické pokyny k p íloze ç. 2. Zásadnê platí, æe p i uplatñování uvedeného opat ení je dûleæité, aby bylo vædy prokázáno, æe jde ovêdomé jednání spot ebitele. (8) Opat ení v odstavci 7 je pravidlem pro rozúçtování vpopsaném p ípadê anení sankcí. Jeho uplatnêním se nezvÿ í celkové náklady na vytápêní aniznêho nemá nêjakÿ prospêch vlastník. Zvÿ ení spot ební sloæky utêch spot ebitelû, kte í prokazatelnê a vêdomê neumoænili odeçet, se vædy rozúçtovává ve prospêch ostatních spot ebitelû vzúçtovacíjednotce. Onona- 5

6 vÿ ení p edstavuje totiæ p ibliænê nejvÿ e moæné vyuæití kapacity úst edního vytápêní daného bytu, takæe ostatní spot ebitelé nejsou nikterak znevÿhodñováni. Principiálnê je toto ustanovení vyjád eno v upraveném vzorci uvedeném zde k doplnêní p ílohy ç. 2 vyhlá ky. spot ebi tel e s oznaçením k n(konkrétnê nemê enÿ) je [odhadovaná] spot eba [S kn] vkçdánapodlevymezeníprvévêtysymbolickÿm vztahem [S kn] =s c. P kn, (9) Ustanovení stanoví postup za situace, která nastává, kdyæ spot ebitel na konci zúçtovacího období umoænil odeçet, ale na jeho zaçátku (tj. na konci p edchozího zúçtovacího období) toto neumoænil. Orientovat se v ustanovení tohoto odstavce je obtíænêj í vzhledem k rûznosti povahy sdêl ení v obou vêtách. V první vêtê se zmiñují námêrové jednotky pomêrovÿch indikátorû vytápêní (dílky). Ve druhé vêtê se hovo í ospot ební sloæce nákladû vkçazmiñujese dané zúçtovacíobdobí, které je nepochybnê odeçítanÿm (posledním) zúçtovacím obdobím. Návod jak postupovat p i obnovení odeçtû mê içû tepelné energi e resp. pomêrovÿch indikátorû v zúçtovacím období následujícím (odeçítaném) po zúçtovacím období, ve kterém nebylo moæno námêr zjistit (nemê ené zúçtovací období) spoçívá na nêkolika principech. Nejprve k tomu, jak vpraxi dopoçítat chybêjícího údaje s pouæitím ustanovení první vêty odst P i pouæití indikátorû ke zji ƒování spot ební hodnoty otopnÿch têles k vytápêní v odeçítaném zúçtovacím období (r+1 ), které následuje po zúçtovacím období v nêmæ nebyl proveden odeçet (období r) je pot eba znát t i skuteçnosti: - stav mê içe nebo indikátoru na konci odeçítaného zúçtovacího období (r+1 ), kterÿ je p i obnoveném odeçtu opêt znám; -vypoçtenÿ ekvivalent námêru vúdajích indikátoru nebo mê içe (v naturálních jednotkách) odpovídající náhradní vÿ i úhrady vkç, alebeznavÿ ení násobkem 1,6 v nemê eném období (r), atopomocímêrné spot eby spot ební sloæky; - stav na konci období (r) = poçáteçnímu stavu období (r+1 ); stanoví se jako souçetúdaje z odeçtu indikátoru nebo stavu mê içe na konci období (r-1 ), tj. poçáteçního stavu období (r), a vypoçteného ekvivalentu hodnoty náhradního námêru v zúçtovacím období (r). Podstatou problému je vÿpoçet hodnoty druhé z têchto t í veliçin. Zvolím-li z dûvodu lep í p ehlednosti za obecnê vyjád ené zúçtovací období (r-1 ) rok 2000, atedyanalogickyza rok(r) rok 2001 a za (r+1 ) rok 2002 lze si grafickyp edstavitvÿ e uvedené skuteçnosti takto: {Stav P 2000} {StavK 2000}?»»» Hodnota námêru N áhradní hodnota za rok 2000 námêru Námêr za rok 2000 Ekvivalent mêrné spot eby Stav P 2000 Stav P 2001 Stav K v2001= Stav P 2002 Není-li tedy podle textu první vêty ustanovení odst. 9 známa hodnota poçáteçního stavu v odeçítaném období (z dûvodu, æe vp edchozím období nebyl umoænên odeçet), pak se vypoçte zkoncového stavu p edminulého období a z bêænÿch úhrad za spot ební sloæku v p edchozím období. Pro vÿpoçet v Kç je podle poæadavku tohoto ustanovení vyhlá ky smêrodatnÿ souçin prûmêrnÿch (mêrnÿch) nákladû spot ební sloæky na 1 m 2 vp edchozím období a zapoçitatelné podlahové plochy. Pro koneçného kde s cjsou mêrné náklady spot ební sloæky a P knje zapoçitatelná podlahová plocha k-tého nemê eného koneçného spot ebitele. Kp echodu zkçnarelativní údaje indikátoru námêr (dílky) vyuæijeme základního principu pravidel rozúçtování, tzn. úmêrného rozvrhu nákladû podle vzorce [S kn]/d ḳ P k= S c/ S D i.p i. Získali jsme tak dvê rovnice pro dvê neznámé. Po dosazení z první rovnice do druhérovniceapoúpravêzískámerovnici ojedné neznámé D k= S D i. P i/p m kde P m je redukovaná celková zapoçitatelná plocha zúçtovací jednotky, tzn. celková zapoçi tatel ná podl ahová pl ocha zúçtovací jednotky zmen ená o zapoçitatelnou podlahovou plochu nemê- enÿch bytû a nemê enÿch nebytovÿch prostor (zapoçtením celkové plochy bychom se dopustili zkreslení vûçi çitateli zlomku). Dosazení hodnot do vzorce by mohlo bÿt uskuteçnêno i volbou P c namísto P m.vÿbêrp mje podpo en i úvahou, která vychází i z d ívêj ího jednoznaçného pojetí (vyhlá ka ç. 85/1998 Sb. 6 odst. 9). prûmêrná hodnota spot ební sloæky zji têné v místnostech mê ením çi indikací. 5 Rozúçtování nákladû na poskytování teplé uæitkové vodyv zúçtovací jednotce (1 ) Ustanovením se vymezuje rozúçtování nákladû na TUVna dvê komodity: nanáklady natepelnou energii spot ebovanou pro p ípravu TU V, çil i na oh evuæitkovévodya nanáklady naspot ebovanou uæitkovou (studenou) vodu, çili vodné a stoçné vody jako takové. (2) Obdobnê jako u tepelné energie pro vytápêní se i u TU V nákladyna tepelnou energii pro oh evvodyv prvém kroku dêlí na sloæku základní a spot ební. Základní sloæka çiní 30%zcelko- vÿch nákladû, spot ební sloæka 70%. Podíly jsou fixnê stanoveny. (3) Na rozdíl od vytápêní, kdy se základní sloæka rozdêluje úmêrnêpodle zapoçitatelné podlahové plochy, nákladyna tepelnou energii pro p ípravu TUVse rozdêlují úmêrnê podle podlahové plochy, která je definována v 2 písm. d). Nároçnêj í jeurçení podlahové plochy nebytového prostoru k úçelu rozdêlení základní sloækynákladû na oh evtuv. V tomto p ípadê se tato plocha urçí nazákladê odborného posouzení, nejlépe nezávislé osoby, které vezme v úvahu rozsah odbêru, poçet vÿtokû, zpûsob uæití co do çasu a co do úçelu. V tomto smyslu je nutno rozumêt textu v p íloze ç. 1 v çásti B vyhlá ky. (4) Rozdêlení spot ební sloæky nákladû na tepelnou energii vtuv neçiní æádnÿproblém, pokud jsou u v ech spot ebitelû instalována mê idla mnoæství spot ebované TUV vodomêry. Náklady spot ební sloæky se rozdêlí úmêrnê námêrûm odpoçtûm têchto vodomêrû. 6

7 (5) Odeçty mê idel vodomêrû semusíprovádêt vædyna konci zúçtovacího období, a to nejlépe bêhem jednoho dne, maxi mál nê v prûbêhu 2 aæ 3dnûujednézúçtovací jednotky, aby vstupní údaje pro rozúçtování p ípadnê nêkoho neznevÿhodñovaly. Záznam o provedeném odeçtu se doporuçuje opat it datem apodpisem koneçného spot ebitele povê eného uæivatele bytu, nebytového prostoru. (6) Ustanovení o rozdêlení nákladû na oh ev TUV se vztahuje na p ípady, kdyvlastník nezajistil instalaci mê idel vodomêrû vcelé zúçtovací jednotce u kaædého z koneçnÿch spot ebitelû. Vtom p ípadêse rozdêlují náklady spot ební sloæky úmêrnê podle prûmêrného poçtu osob uæívajících byt v zúçtovacím období anebo vp ípadê dohody v ech koneçnÿch spot ebitelû podle podlahové plochy. Postup podle tohoto ustanovení se nevztahuje na ty p ípady, kdy p es rozhodnutí vlastníka instalovat vodomêry nêkte í nájemci (vlastníci jednotek) tuto instalaci odmítli. Pro rozúçtování têmto spot ebitelûm se pouæije ustanovení odstavce 7tohoto paragrafu. Pro rozdêlení spot ební sloæky nákladû na nebytové prostory se odpovídající poçet osob stanoví odbornÿm posouzením podle rozsahu odbêru a zpûsobu uæití TUV. Podobnê se unebytovÿch prostorû v p ípadê rozúçtování spot ební sloæky vpomêru podlahovÿch ploch upraví pro tento úçel hodnota velikosti podlahové plochy jak je komentováno u odstavce 3. Obdobnê ubytû sod- li nÿm vybavením, majícím vliv na mnoæství odebrané TUV (nap. jinÿ poçet vÿtokû, koupelna s vanou nebo se sprchou apod.), se spot ební sl oæka doporuçuje p epoçíst na základê odborného vyhodnocení. (7) Ustanovení stanoví postup pro situace, kdyæ odeçet mê- idla nebyl u nêkterÿch spot ebitelû umoænên. Platí pro nê totéæ, co je uvedeno v 4 odst. 7 k pravidlu rozúçtování nákladû na vytápêní s tím rozdílem, æe navÿ ení spot ební sloæky u nemê enÿch odbêrû TUV v bytech je trojnásobné. (8) Opat ení v odstavci 7 je pravidlem pro rozúçtování a není sankcí. Jeho uplatnêním se nezvÿ í celkové náklady na TUV ani znêho nemá nêjakÿ prospêch vlastník. Zvÿ ení spot ební sloæky utêch spot ebitelû, kte í prokazatelnê a vêdomê neumoænili odeçet, se vædy rozúçtovává ve prospêch ostatních spot ebitelû vzúçtovací jednotce. Toto navÿ ení p edstavuje vprûmêru moænou nemê enou spot ebu TUV v bytê, takæe ostatní spot ebitelé jsou chránêni proti nadmêrné úhradê, na které by se museli podílet. Pro vyuæití tohoto ustanovení vçetnê vÿpoçtového vzorce zp ílohy ç. 2 vyhlá ky platí principiálnê totéæ, co je uvedeno uodstavce 8p ede lého paragrafu. Vzhledem k trojnásobnému navÿ ení oproti 1,6 násobnému v p ípadê vytápêní, je rozsah pouæití zjednodu eného vzorce je tê více omezen, a proto se lépe hodí poæít vzorec podle pokynû k p íloze ç. 2 (viz dále). (9) V plném rozsahu platí, co je uvedeno k odstavci 9 p edchozího paragrafu s tím rozdílem,æe místo parametru zapoçitatelné podlahové plochy je uæita podlahová plocha apoçet dílkû p edstavuje fyzikální jednotky objemu (m 3 ). (1 0) Náklady na vodné a stoçnétuvserozdêlujíúmêrnêpodle odeçtu spot eby u spot ebitelû. U têchto nákladû se prvÿ krok rozdêlování na základní a spot ební sloæku neprovádí; spot ební sl oæka tudíæ je 1 00 %, zákl adní 0 %. Nejsou-li v zúçtovací jednotce instalovány vodomêry, postupuje se podl eodstavce6. Neumoæní-li spot ebitel odeçet, postupuje se podle odstavce 7. K úhradê stanovené vodstavci 7 platí stejné pokyny a komentá jako k odstavci 8. P i obnovení odpoçtu se postupuje shodnê jako podle odstavce 9. Dal í komentá a metodickÿ pokyn proto jiæ není nutnÿ, protoæe je stejnÿ jako k odstavcûm 6 aæ 9. 6 Zvlá tní zpûsoby rozúçtování na tepelnou energii na vytápêní a nákladû na poskytování teplé uæitkové vody vzúçtovacíjednotce. (1 ) Ustanovení tohoto odstavce se vztahuje natyp ípady, kdy jsou v zúçtovací jednotce známé pouze souhrnné náklady na tepelnou energii dohromady pro vytápêní a pro p ípravu TUV, tj. kdynení zaji têno mê ení tepla a teplé uæitkové vodyv zúçtovací jednotce podle 7 vyhlá ky ç. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápêní a dodávku teplé uæitkové vody, mêrné ukazatele spot eby tepla pro vytápêní a pro p ípravu teplé uæitkové vodya poæadavkyna vybavenívnit ních tepelnÿch za ízení budov p ístroji regulujícími dodávku tepelné energie koneçnÿm spot ebitelûm. Jedná se o situaci, kdy vÿroba tepelné energie pro ùtaoh ev uæitkové vody p ípravu TUV se zaji ƒuje v domovní kotelnê nebo kdyæ se vytápêní a p íprava TUV zaji ƒuje tepelnou energií zdomovní p edávací stanice. Vyhlá ka pro tyto vÿjimeçné p ípady stanoví podílové rozdêlení nákladû na tepelnou energii mezi vytápêní a p ípravou TUV v p ípadê, kdy není k dispozici jinÿ, vÿpoçtem zji tênÿ rozvrh (podle mêrné spot eby energie a mnoæství vody, stanovením ekvivalentu pomocí oh evu vody v letním období atp.). Z celkovÿch nákladû natepelnou energii v p ípadê odhadu podílu tepelnéenergie na obê sluæbyp ipadá na vytápêní 60% a 40% na p ípravu TUV. V tomto pomêrovém rozdêlení je promítnut trend rostoucích úspor tepelné energie na vytápêní vdûsledku opat ení vregulaci, rozúçtování nákladû mezi spot ebitele a zateplování. (2) V ustanovení je zakotveno, æe na odpojenÿ byt od úst edního vytápêní a rozvodné soustavy TUV v zúçtovací jednotce ziniciativy spot ebitele (uæivatele toho bytu resp. nebytového prostoru) se rozúçtovává základní sloæka nákladû. Odpojení vyæaduje p edchozí souhlas vlastníka zúçtovací jednotky a souhlasné stanovisko stavebního ú adu. Toto ustanovení se nevztahuje na byty çi nebytové prostory, dokterÿchnebylo úst ední vytápêní nebo poskytování TUV z vnit ního rozvodu projektováno ainstalováno akteré byly takto kolaudovány bez ùt a bez TU V. P i zmênê nájemce bytu nebo nebytovéhoprostoru resp. vlastníka jednotky se úhrady nákladû nemêní. Velikost (podíl ) základní sloæky nákladû na ùt se vztahuje na zapoçitatelnou podlahovou plochu jednotlivÿch místností odpojeného bytu. Tato zapoçitatelná plocha se vypoçítává podle definice a s vyuæitím koeficientû podle p ílohy ç. 1, çást A bod 1 abod 2. Zejména sezapomíná nakoeficienty zbodu 2, kterÿmi se redukuje podlahová plocha p ímo nevytápêné místnosti v závislosti na poçtu stên sousedících s místnostmi s otopnÿm têlesem úst edního vytápêní budovy. ù çast na úhradê zákl adní sl oæky uæivatel odpojeného bytu (a nebytového prostoru) zohledñuje skuteçnost, æe do místnosti odpojeného bytu prostupuje teplo stênami ze sousedících úst ednê vytápênÿch místností, æe zpravidla odpojenÿmi místnostmi vedou vnit ní rozvody, které je temperují a které zaji ƒují p ívod tepla do sousedních úst ednê vytápênÿch místností. Kromê toho tato úhrada zohledñuje skuteçnost, æe uæivatelé odpojeného bytu vyuæívajíspoleçnéçásti domu, které jsou vytápêny nebo temperovány. Veli kost zákl adní sloækynákladû na TUVu odpojenÿchbytûanebytovÿch prostorû od dodávkytuv se rozúçtuje podle stanovené 7

8 nezmênêné podlahové plochy jako p i odbêru TU V. Tím je zohl ednêna skuteçnost, æe k odpojenému bytu je TUV nadále dodávána a dále, æe za ízení pro p ípravu a rozvod TUV je vyprojektováno a provedeno pro celou pûvodní kapacitu zúçtovací jednotky a æe se tak stává odpojením bytû p edimenzovanÿm. K tomu je t eba poznamenat, æe náklady na zaji têní trvalé disponibility dodávky TUV o poæadované teplotê jsou trvalé a v procentuálním vyjád ení nep ímo úmêrné mnoæství odebírané TUV. V podstatê prûmêrnê, i kdyæ je nulovÿ odbêr v systému, 30% nákladû je vynakládáno na zaji têní této trvalé disponibili - ty, coæ odpovídá základní sloæce nákladû. Tudíæ odpojením kaædého spot ebitele vzrûstají náklady pro ostatní spot ebi tel e. Aby se tento dopad p ibliænê eliminoval, hradí odpojenÿ spot ebitel náklady základní sloæky. (3) Je-li odbêr TUV ve spoleçné çásti domu (nap. v prádelnê, dílnê apod.), musí bÿt zaji têno, abyp íslu né nákladyza její odbêr uhradili v plné vÿ i ti koneçní spot ebitelé, kte í ji odebrali. Je proto úçelné vybavit vÿtoky TUV vtêchto spoleçnÿch prostorách samostatnÿmi vodomêry a vést záznamy o spot ebê jednotlivÿch spot ebitelû. Provyúçtování spot eby TUV za zúçtovací období se stanoví cena za 1 m 3 TU V z cel kovÿch nákl adû a z cel - kového odbêru zúçtovací jednotky. Pokud mê ení není instalováno, urçí vlastník zpûsob vÿpoçtu úhrady jinÿm zpûsobem (pau- ální sazbou za náv têvu, za ças vyuæívání apod. ). (4) P i poru e mê içe tepelné energie nebo pomêrového indikátoru vytápêní stanoví vl astník spot ební sl oæku náhradním zpûsobem podle údajû srovnatelného období v minulosti. Vezme se v úvahu procentuální podíl nákladû ve srovnatelnÿch zúçtovacích obdobích, kdyp íslu né za ízení fungovalo bez závad. U ùt se pouæijí zúçtovací období klimaticky srovnatelná, coæ v praxi znamená se srovnatelnÿm poçtem denostupñû nebo jejich p íslu nÿm p epoçtem. Poçetdenostupñû je souçinem poçtu dnû vytápêní v zúçtovacím resp. otopném období násobenÿ rozdílem prûmêrné vnit ní teploty a prûmêrné venkovní teploty. Blíæe v 5 vyhlá ky ç. 1 52/2001 Sb. (5) Odstavec poskytuje návod, jakrozdêlit náklady na vytápêní atuv p i zmênê nájemce bytu çi vlastníka jednotky (nebytového prostoru), kdyæ nejsou známy odpoçty regi strujícího za ízení uspot ebitelû ktermínu zmên.celoroçnê zji têná spot eba se rozdêlí podle termínu zmênyuæívacího práva (p ed a po zmênê koneçného spot ebitele) s ohledem na nerovnomêrnou spot ebu tepla vjednotlivÿch kalendá ních mêsících podle tabulkydlouhodobÿch mêsíçních prûmêrû klimatické nároçnosti uvedené v p íl oze ç. 3 vyhlá ky. Vyuæití tohoto ustanovení p ipadá v úvahu, kdyæ se dotyçní úçastníci smênynedohodnou v rámci celé smênyjinak, nap. æe starÿ çi novÿ nájemce p íslu né náklady za zúçtovací období uhradí celé, coæ si úçastníci smêny dohodnou v p íslu né smlouvê op evodu práv kuæívání bytu. Pro rozúçtování se nebere z etel na termínyzmên cen tepla, souçet v ech úhrad za teplo vprûbêhu roku se rozdêlí v pomêru zji tênÿch spot eb tepla. Vp ípadêjednosloækového stanovení úhrad je pot ebné pravidlo pro spot ební sloæku (skuteçná klimatická nároçnost çástí zúçtovacího období) podle písmene a) vztáhnout p imê enê i k ustanovení podle písmene b). (6) Nemá-li byt nebo spoleçnÿprostor uæivatele, je koneçnÿm spot ebitelem vlastník zúçtovací jednotky, kterÿ hradí p íslu né náklady vypoçtené podle pravidel vyhlá ky. Jedná-l i se o uvol nênÿbytçi nebytovÿprostor v prûbêhu zúçtovacího období, pouæije se k urçení náhradyustanovení p edchozího odstavce, pokud nebyly provedeny p íslu né odeçty. 7 Vyúçtování nákladû natepelnou energii na vytápêní a nákladû na poskytování teplé uæitkové vodykoneçnÿm spot ebitelûm (1 ) Na základê rozúçtování nákladû na sluæby vytápêní a poskytování TUV, provedeného podle pravidel stanovenÿch vyhlá - kou v 4 aæ 6 nejménê jednou roçnê (viz 2 písm. h)), vlastník zúçtovací jednotkydo4mêsícû poskonçení zúçtovacího období seznámí písemnê kaædého spot ebitele s vyúçtováním jeho nákladû vûçi zálohám. (2) Ustanovení uvádí vÿçet v ech údajû, které vyúçtování musí obsahovat. V podstatê jde o údaje, podle kterÿch kaædÿspot ebitel získá informace o v ech pot ebnÿch pouæitÿch vstupních hodnotách a podle kterÿch si mûæe vÿ i své úhradyza poskytovanou sluæbu vypoçítat a zkontrolovat. Text pod písmenya) aæ j) tohoto ustanovení lze vyjád it ve formê p ehledu údajû, které má vyúçtování koneçnému spot ebi teli obsahovat, násl edovnê: vi z. tabul ka (3) Kaædÿ spot ebitel podle tohoto ustanovení má právo, aby byl vlastníkem seznámen, pokud o to poæádá, se zpûsobem rozúçtování a s podklady, které k tomu byly pouæity. Je t eba upozornit, æe se jedná ozpûsob rozúçtování a o vÿchozí souhrnné podklady, nejedná se o informace nap. o spot ebê TUV jednotlivÿch spot ebi telû nebo o odpoçtech indikátorû u jednotlivÿch spot ebitelû. (4) Pokud jsou uplatnêny spot ebiteli oprávnêné reklamace, provede vlastník do 30 dnû p íslu nou opravu vyúçtování uv echspot ebi tel û, se kterou je neprodl enê seznámí. (5) Nedoplatky a p eplatky se podle tohoto odstavce vypo ádají do 7 mêsícû po skonçení zúçtovacího období; pokud byla uplatnêna reklamce a bylo t eba provést opravu vyúçtování, prodluæuje se tato lhûta na 8mêsícû. Çasovÿ sled prûbêhu çinností spojenÿch s vyúçtováním a finançním vyrovnáním plateb za zúçtovací období je od konce zúçtovacího období následující : provedení rozúçtování a vyúçtování do 4 mêsícû lhûta pro reklamace spot ebitelû (nejménê 21 dnû) nap.1 mêsíc lhûta pro opravu vyúçtování po reklamacích 1 mêsíc (30 dnû) provedení finançníhovyrovnání p eplatkû a nedoplatkû do 2 mêsícû nejpozdêj í termín provyrovnání, není li reklamce: = max 7 mêsícû nejpozdêj í termín provyrovnání, je-li reklamace: = max 8 mêsícû 8 ùçinnost vyhlá ky ç. 372/2001 Sb. od je tímto p echodnÿm ustanovením podmínêna takto: zapoçalo-li zúçtovací období p ed , provede se rozúçtování nákladû na vytápêní a na dodávku teplé uæitkové vody podle vyhlá ky ç. 245/1995 Sb., v platném znêní k Za zúçtovací 8

9 Po adové çíslo Poloæka Rozmêr Zúçtovací Spot ebitel Pozn. jednotky jednotka sl edované veli ç. 1. Tepelnáenergieprovytápêní zúçtovací jednotky GJ Tepelná energie pro p ípravu TUV za zúçt. jedn. GJ Mnoæství TUV dodané dozúçtovacíjednotky m Cena tepelné energie pro vytápêní Kç/GJ + 5. Cena tepelné energie pro p ípravu TUV Kç/GJ + 6. Cena vody pro p ípravu TUV(vodné a stoçné) Kç/m Náklady na tepelnou energii na ùt Kç Náklady na tepelnou energii na p ípravu TUV Kç Náklady za vody pro p ípravu TUV Kç Mêrnénákladynavytápênívrámci zúçt. jednotky Kç/m Podíl nákladû základní a spot ební sloæky na ùt % Základnísloækanákladû na vytápêní Kç Spot ební sloæka nákladû na vytápêní Kç Podíl nákladû základníaspot ebnísloækynatepelnou energii vtuv % Základní sloæka nákladû na tepelnou energii v TUV Kç Spot ební sloæka nákladû na tepelnou energii v TUV Kç Zapoçitatelnápodlahová plocha m Podlahová plocha m Koeficientya souçinitelé pro vÿpoçet zapoçitatelné podlahové plochy Poçet bydlících osob osoby Hodnota odeçtu mê idel nebo indikátorû / m Koeficienty a korekce pro p epoçet odpoçtu Souçet p epoçtenÿch hodnot odpoçtû Souçet odeçtenÿch spot eb podle vodomêrû vbytech anebytovÿch prostorech m Souçet odeçtenÿch spot eb podle vodomêrû ve spoleçnÿch prostorech m Mêrná spot eba tepelné energie na 1 m 2 zapoçi tatel né podlahové plochy Kç/GJ Vypoçtená vÿ e úhrady zas tepelnou energii na vytápêní (= základní + spot ební sloæka) Kç Vypoçtená vÿ e úhrady za tepelnou energii na p ípravu TUV (= základní a spot ební sloæka) Kç Vypoçtená vÿ e úhrady za vodné a stoçné TUV Kç Zaplacené zálohy koneçnÿm spot ebitelem na ùt a TUV Kç Rozdíl mezi zálohami a vypoçtenÿmi úhradami Kç Lhûta k uplatnêní reklamace Den Finançní vypo ádání nedoplatku nebo p epl atku Zpûsob + Poznámky: 1 ùdaj mnoæství dodané tepelné energie do zúçtovací jednotkyspolu s jednotkovou cenou dává celkové náklady, které p ipadají na zúçtovací jednotku a které jsou p edmêtem rozdêlení rozúçtování na jednotlivé spot ebitele v zúçtovací jednotce. ùdaj o spot ebê tepelné energie p ipadající na byt nebo nebytovÿprostor je údajem irelevantním, odvozenÿm z vypoçtenÿch nákladû p ipadajících na byta cenytepelné energie. Slouæí tudíæpro informaci spot ebitele. ùdaj o skuteçné spot ebê tepelné energie na vytápêní bytu bymêl vÿznam p i rozúçtování nákl adû podl e mnoæství spot ebované tepelné energie, které vyhl á ka nestanoví; 2 pokud údajpoçet osob není k rozúçtování pot ebnÿ, neuvádí se; 3 jedná se opouæitékoeficienty(stanovené podle technickÿch norem nebo provádêcí odbornou firmou) a o korekçníçinitele vÿkonu otopnÿch têleszohledñujících polohu místnosti viz 4 odst. 3 a uvádêjí se zpravidla v agregované podobê (ve vÿsledné, souhrnné hodnotê); 4 dosouçtusenezahrne spot ebované mnoæství ve spoleçné çásti domu, oznaçení jednotek m3 je v ak pro úçely pomêrného rozúçtování ponêkud zavádêjící, ve skuteçnosti se jedná o díl ky stejné hodnoty; 5 zmê ené mnoæství TUVve spoleçnÿch prostorech (spoleçné çásti ) domu se vyúçtovává zvlá ƒ (viz 6 odst. 3) a tudíæ se toto mnoæství odeçte od celkové spot eby zúçtovací jednotky a toto zmen ené mnoæství se bere v úvahu p i rozúçtování nákladû mezi koneçné spot ebitele v bytech a nebytovÿch prostorech; 6 tento údaj omêrné spot ebê se vyhodnocuje podle ustanovení o mêrnÿch ukazatelích spot ebytepelné energie podle 5vyhlá ky ç. 1 52/2001 Sb., 7 lhûtastanovená vlastníkem pro moænost uplatnêní reklamace nesmí bÿt ve smyslu ustanovení pod písm. i) krat í neæ 21 dnû. 9

10 období zahájená do tohoto termínu se postupuje podl e vyhl á ky ç. 245/1995 Sb., ve znêní vyhlá ky ç. 85/1998 Sb. Poznámka: Vzhledem k terminologické odli nosti pojmû rozúçtování a vyúçtování lze uvést krajní názor, kterÿ se snaæí oddêlit dûslednê oba pojmy i co dovÿznamu apokusit se nevztáhnout ustanovení 8 na vyúçtování s tím dûsl edkem, æe od musí vyúçtování splñovat poæadavky (náleæitosti) podle vyhlá ky ç. 372/2001 Sb. Smyslem p echodného ustanovení byl o respektovat nutnost p ípravyk novému zpûsobu rozvrhu nákladû apoæadavkû znêj vyplÿvajících. Proto vyúçtování jako vÿsledek procesu rozúçtování nelze chápat oddêlenê, ale pouze v kontextu cel ého procesu. 9 Vyhlá ka nabyla úçinnosti dnem 1. ledna2002. Tzv. zru ovací ustanovení vyhl á ka neobsahuje, protoæe tato povinnost Ministerstvu pro místní rozvoj nep íslu í, jelikoæ vyhl á ky ç. 245/1 995 Sb. a ç. 85/1 998 Sb. vydalo Ministerstvo prûmyslu a obchodu. Zru ovací ustanovení têchto vyhlá ek proto obsahují vyhlá ky ç.1 52/2001 Sb. a ç. 224/2001 Sb. Kp íloze ç. 1 P íloha ç. 1 uvádí zp esñující poæadavky kekritériím, podle kterÿch se vypoçtou úhrady za dodávané sluæby. ùhrady za vytápêní, odpovídajícípomêrnÿmnákladûm, závisejí na stanovení zapoçitatelné podlahové plochy, která ovlivñuje vÿpoçet nejen základní sloæky, ale i spot ební sloæku nákladû na tepelnou energii na vytápêní. Hodnotu ukazatele zapoçitatelné podlahové plochy vypoçtenou podle její definice v 2 z objemu vytápêného prostoru je totiæ pot eba dále upravit v závislosti na - druhu vytápêného prostoru, - vÿpoçtové (projektované) teplotê vytápênÿch místností a -p íp. existenci místností a nebytovÿch prostor, které sousedí svytápênÿmi místnostmi, ale samyp ímo vytápênynejsou Çást A p ílohy ç. 1 poskytuje návod jak se stêmito poæadavky vyrovnat p i úvahách vztahujících se k vytápêní. Ustanovení vçásti B p ílohy ç. 1jeuvedeno zvlá ƒ, aby nedocházelo se smê ováním sustanovením çásti A, které se vztahuje na vytápêní, kdeæto zde jde o dodávku teplé uæitkové vody. Uvádí verbální poznámka ve vztahu ke kritériu vÿpoçtu základní sloæky nákladû na teplou uæitkovou vodu, kterÿm je podlahová plocha místnosti koefi cienty pro vÿpoçet podlahové plochy nebytovÿch prostorû, které se upl atní p i stanovení základní sloæky nákladû p i dodávce teplé uæitkové vody, se stanoví na základê odborného posouzení. Çást B p ílohyç. 1 tedyobsahuje sdêlení, æe lze modifikovat podlahovou plochu nebytovÿch prostorû, ve kterÿch se poskytuje teplá uæitková voda akdetato podlahová plocha slouæí jako kritérium pro vÿpoçet dílçích nákladû tzv. základní sloæky. Modifikovat podlahovou plochu lze na základê odborného posouzení. Odborné posouzení spoçívá p edev ím ve srovnání obdobnÿch nebytovÿch prostorû nebo i bytû a jejich prûmêrné spot eby. Stanovení koeficientu je zaloæeno na statistickém sledování a charakteru vyuæívání daného prostoru, jak uvedeno v komentá i k 5 odst. 3. Modifikace zapoçitatelné podlahové ploch podle druhu vytápêného prostoru podle p ílohy ç. 1,çástA,bod1,písm.a): se násobí z definice vypoçtená hodnota zapoçitatelné podlahové plochy (stanovená podle rozmêrû vytápênÿch místností). Pro byty je hodnota tohoto koeficientu rovna 1,0,pronebytové prostory nabÿvá koeficient hodnot v rozmezí od 1,0 (sklad) po 1,4 (restaurace, kavárna, vinárna), coæznamená, æe koeficientyvêt í neæ jedna se uplatní p i vÿpoçtu zapoçitatelné podlahové plochy nebytovÿch prostorû. Koefi ci enty vyjad ují charakter uæívání místností z hlediska moænosti ztrát zejména vêtráním. Modifikace zapoçitatelné podlahové plochy podle vnit ní vÿpoçtové teplotypodle p ílohy ç. 1, çást A, bod 1, písm. b): Dal í úprava tohoto tabulkového koeficientu (podle bodu 1 çásti Ap ílohy ç.1) p ipadá vúvahu tehdy, je-li vnit ní vÿpoçtová teplota nêkteré zvytápênÿch místností odli ná od 20 C. Pak se o hodnota tabulkového koeficientu (ve vyhlá ce není symbolicky oznaçen) pro tuto místnost (nebytovÿprostor) sníæí vynásobením souçinitelem s, vypoçtenÿm podlevzorce uvedeného pod písm. b) bodu 1 çásti A p ílohy ç.1, kterÿzahrnujet i veliçiny, jejichæ oznaçení i definice jsou p evzatyz vyhlá kyç. 152/2001 Sb. Vÿpoçtová teplota vnit ního vzduchu t imístnosti stanovená projektem (stavebního objektu) je podle 3 odst. 7 vyhlá ky ç. 152/2001 Sb. definována jako vÿsledná teplota, která vyjad- uje vedl e tepl oty vni t ního vzduchu místnosti i vliv sálání jejích stên. Hodnoty poæadovanÿch vÿpoçtovÿch teplot jsou uvedeny pro rûzné místnosti bytovÿch i nebytovÿch prostor v p íloze ç. 2 vyhlá ky MPO ç. 291 /2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti úçinnosti uæití energie p i spot ebê tepla v budovách, a vycházejí z ÇSN Vÿpoçet tepelnÿch ztrát budov p i úst edním vytápêní. Prûmêrná vnit ní vÿpoçtová teplota t isve vytápênÿch prostorách o objektu ve Csestanovíjakováæenÿaritmetickÿ prûmêr z vnit - ních teplot ve v ech vytápênÿch místnostech objektu, kde vahami jsou objemy vytápênÿch prostorû (místností) v objektu [v m 3 ]; obvykle l ze poloæit t oc. is= 20 Poznámka: Dodræení vnit ní teploty obytné místnosti p edpokládá, æe topná voda (topné médium) je dodávána o takové teplotê avtakovém mnoæství, aby správnê dimenzované a hydraulicky vyváæené odbêrné tepelné za ízení (vnit ní rozvody, otopná têlesa) bylo schopno stanovenou teplotu zabezpeçit. Prûmêrná vnit - ní teplota vzduchu ve vytápêné místnosti (mê í se teplomêrem odstínênÿm vûçi sálání okolních ploch a vlivu oslunêní) çiní jednu çtvrtinu souçtu teplot vnit ního vzduchu namê enÿch ve vÿ i 1 m nad ná lapnou vrstvou podlahy v8.00, 12.00, a21.00hod. ( 3odst. 8vyhlá ky ç. 152/2001 Sb.). Prûmêrná teplota venkovního vzduchu t es ve dnech vytápêní votopném období se stanoví jako prûmêrná teplota stanovená zdenních hydrometeorologickÿch mê enívdanélokalitê. Souçinitel s i (<1) se uplatní ve zvlá tních p ípadech vytápêní jako je nap. temperování têlocviçny, garáæenebojinéhoprovozního prostoru, tedymístností s niæ í projektovanou (vÿpoçtovou) o vni t ní teplotou neæ je tepl ota 20 C vobytnÿch místnostech. Vzávislosti na vÿpoçtové vnit ní teplotê takovéto nebytové místnosti se hodnota p íslu ného tabulkového koeficientu pro modi - fikaci podlahové plochy p epoçte (vynásobí) hodnotou s získanou jako pomêr rozdílu vÿpoçtové vnit ní teploty této nebytové místnosti a prûmêrné venkovní teploty arozdílu prûmêru vÿpoçtovÿch vnit ních teplot místností v objektu a prûmêrné venkovní tepl oty. Bod 1 çásti A p ílohy ç. 1 uvádí vtabulce vzávislosti na druhu vytápêného prostoru koeficienty shodnotami 1,0aæ1,4, kterÿmi P íklad :Proprojektovanouteplotu nebytové místnosti s hodnotou 1 0 Caprûmêrnou vnêj í teplotu 5 Cjes i = 1/3. o o Souçin 10

11 kxs i = 0,33 k se pak dále pouæi je pro redukci podlahové plochy této takto netypi cky vytápêné místnosti. Pozn.: Pomocí koeficientu k ( ú 1) resp. souçinu k.s ise upravuje vædy ta zapoçitatelná podlahová plocha místnosti, která souvisí sp edmêtnou úvahou, tj. s nebytovÿm typem vytápêné místnosti çi vytápêním místnosti na teplotu jinou neæ 20 C; zapoçi- o tatelná podlahová plocha místnosti je buâ vypoçtena nebo ztotoænêna s podlahovou plochou místnosti, zapoçitatelná plocha bytu resp. nebytového prostoru p i azená koneçnému spot ebiteli je sumou dílçích zapoçitatelnÿch ploch jednotlivÿch vytápênÿch místností, které jsou v uæívání daného koneçného spot ebi - tele. S vÿpoçtovÿmi veliçinami a shodnotami dosazovanÿmi do vzorcû nelze l i bovolnê manipulovat, ale je pot eba dosazovat vædy hodnoty veliçin podle slovního çi formálního vyjád ení p ísl u ného vztahu (pojmu). Modifikace zapoçitatelné podlahové plochy o çást plochy místností nevytápênÿch podle p ílohyç. 1, çást A, bod 2: Vbodu 2 çásti Ap ílohyç. 1 jsou uvedeny v dal í tabulce koeficienty pro zapoçtení p imê enÿch çástí podlahové plochy místností p ímo nevytápênÿch (ale bezprost ednê sousedících s vytápênÿmi prostorami) do zapoçitatelné podlahové plochy vytápênÿch místností, které ji zvy ují o redukovanou hodnotu têchto podlahovÿch ploch atovzávislosti napoçtu stên, kterÿmi nevytápêná místnost sousedí s vytápênÿmi místnostmi. Poznámka: Venkovní stênou místnosti se rozumí nejen vertikál - ní, ale i horizontální stêna, tj. strop nebo podlaha nap. nad prûjezdem. Koeficienty v tomto bodê se pouæijí pouze u místností bytû a nebytovÿch prostorû bez otopnÿch têles; vyjad ují úçinek prostupu tepla stênami z místnosti s otopnÿm têlesem úst edního vytápêní domu na vnit ní teplotu místnosti bez otopného têlesa úst edního vytápêní domu. Jedná se zejména o plochy kolem bytovÿch jader u panelovÿch domû. K p íloze ç.2 P íloha ç. 2 vyhlá ky uvádí vzorec pro vÿpoçet spot ební sloæky nákladû na vytápêní bytu nebo nebytového prostoru resp. za dodávku teplé uæitkové vodyna základê stanoveného náhradního námêru pro p ípady, kdy u koneçného spot ebitele -zjeho rozhodnutí nebylo moæno instalovat mê içe tepelné energie nebo indikátory vytápêní çi vodomêry, nebo -nebyl umoænên jejich odeçetnebo -do lo li kovlivnêní çi po kození têchto za ízení. Velikostnáhradní hodnotynámêru p i stanovení spot ební sloæky nákladû na vytápêní je p ímo úmêrná konstantê 1,6, velikosti dílçích nákladû spot ební sloæky celkem azapoçitatelné podlahové plo e daného bytu resp. nebytového prostoru a nep ímo úmêrná hodnotê zapoçitatelné podlahové plochy v zúçtovací jednotce celkem. Poskytování teplé uæitkové vody má náhradní hodnotu námêru vypoçtenu ze souçinu konstanty 3, velikosti dílçích nákladû spot ební sloækycelkem, podlahové plochydaného bytu resp. nebytového prostoru a p evrácené hodnoty podlahové plochy v zúçtovací jednotce celkem. U obou sluæeb je tak ve vÿpoçtu respektováno p ísl u né kritérium pro stanovení nákladû zapoçitatelná podlahová plochaapodlahová plocha. Jak jiæ uvedeno k 4 odst. 7 a 5 odst. 7 tento zjednodu enÿ vzorec je vhodnÿ a postaçující pro jednotlivé p ípady bytû a nebytovÿch prostorû, u nichæ není z viny spot ebitelû známa hodnota odeçtu mê idla nebo indikátoru. Doporuçuje se vzorec z této p ílohy ve tvaru S ni=x. Sc. P ni/p c P ímo nevytápêné místnosti v ak mohou získat tepelnÿ zisk nep ímo, z potrubí vnit ního rozvodu. Dal í, p ídavnÿ koeficient, oznaçenÿ n vyjad ujevlivneizolovaného potrubí procházejícího místností bez otopného têlesa na vnit ní teplotní úroveñ. Proto podle dal ího vzorce uvedeného v písm. b) bodu 2 çásti A p ílohy ç. 1 se urçí hodnota navÿ ení n, okterou se zvÿ í hodnota koeficientu vybraného z tabulky, která uvozuje textbodu 2çásti Ap ílohy ç. 1 pro nevytápêné místnosti bytu çi nebytového prostoru, sice bezotopného têlesa, alep itápêné jimi procházejícím neizolovanÿm potrubím vni t ního rozvodu tepel né energi e. Podíl pêtinásobku povrchu S tohoto potrubí (2prl) k (zapoçitatelné) podlahové plo e této místnosti A urçuje velikost navÿ ení koeficientu vybraného z tabulky uvozující bod 2 çásti A p ílohy ç. 1. Navÿ ení p ichází vúvahu tehdy, je-li délka potrubí l > 0,5 m. Souçet hodnotykoeficientu z tabulkyspolu s vypoçtenou hodnotou navÿ ení n v ak mûæe bÿt vêt í neæ 1. Je-li vêt í neæ 1, za referençní podlahovou plochu nevytápêné místnosti, která se p ipoçte k zapoçitatelné plo e bytu resp. nebytového prostoru se vezme celá (zapoçitatelná) podlahová plocha této nevytápêné místnosti. Aproximace zapoçitatelné podlahové plochy podlahovou plochou: Jestliæe v zúçtovací jednotce je pûdorysné uspo ádání místností bez otopnÿch têles p ibliænê shodné a jejich velikostní podíl p ibliænê stejnÿ, je moæné pro rozúçtování základní sloæky uplatnit jejich podlahovou plochu, tj. bez redukce koeficientem, protoæe p i pomêrném rozúçtování se vliv redukce plochy projeví nepodstatnê a nemá vÿznam provádêt p epoçty têchto ploch. pouæít do hodnoty P n/p cu vytápêní 10%, u TUV 5%. Proto p i více neæ v jednotlivÿch p ípadech neznámÿch údajû zodeçtû, tj. do 10 % resp. do5%, se doporuçuje pouæít roz í enÿ vzorec: S ni=x.sc. P ni/[ P c+(x 1). P n], kde vÿznam oznaçení jeshodnÿsp ílohou a P noznaçuje souçet P ni. Vzorec je oproti p íloze vyhlá ky doplnên vjmenovateli o(x 1). P n. Spot ební sloæka u nemê enÿch bytû se tím srovnává s prûmêrem u v ech ostatních (= mê enÿch) bytû. K p íloze ç.3 Vp íloze ç. 3 vyhlá ky jsou stanovena procenta dlouhodobÿch mêsíçních prûmêrû klimatické nároçnosti na vytápêní, které jsou vahou k p íslu nému poçtu dní v daném mêsíci roçního zúçtovacího období p i rozúçtování nákladû v p ípadech, kdy dojde ke zmênê koneçného spot ebitele v prûbêhu zúçtovacího období (v návaznosti na 6 odst. 5 písm. b). Franti ek Vnouçek v. r. námêstek ministra Ing. arch. Daniela Grabmüllerová v. r. editelka odboru bytové politiky V Praze dne 19. prosince

12 Metodickÿ pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k vyhlá ce ç.327/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla rozúçtování nákladû natepelnou energii na vytápêní a nákladû na poskytování teplé uæitkové vody mezi koneçnéspot ebitele Vydal Odbor pro styk s ve ejností MMR v b eznu 2003 Techni cké zpracování a tisk : OBEC a finance odborné periodikum pro ekonomické otázky obcí, mêst a regionû