Obsah: Podpora tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnancù v kraji Vysočina. Oznamovací povinnost směrem k úøadu práce

Transkript

1 Vydání Øíjen Obsah: Aktuality > Monosti čerpání dotací z aktuálních programù veøejné podpory > Oznamovací povinnost směrem k úøadu práce Právo aktuálně > Slučitelnost funkce prokuristy a statutárního orgánu společnosti Daně aktuálně > Intrastat a povinnosti s ním související Ekonomika aktuálně > Srovnatelnost informací v individuální účetní závěrce podnikatelù Váení klienti, kraji. ádosti o dotace lze ádat a do vyčerpání prostøedkù, pøedpokládá se do listopadu chtěli bychom Vás informovat o monostech čerpání dotací z aktuálních programù veøejné podpory: V pøípadě zájmu o blií informace jsme Vám rádi k dispozici. Podpora tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnancù v kraji Vysočina Podnikatelé (bez ohledu na velikost) mohou získat dotaci a do 100 % uznatelných nákladù a celkem a do 6,2 milionù korun na projekt zaměøený na tvorbu nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnancù v kraji Vysočina. ádosti o dotace lze ádat a do vyčerpání prostøedkù, pøedpokládá se do prosince Podpora tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnancù v Jihomoravském kraji Podnikatelé (bez ohledu na velikost) mohou získat dotaci a do 100 % uznatelných nákladù a celkem a do 6,2 milionù korun na projekt zaměøený na tvorbu nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnancù v Jihomoravském Mgr. Ing. Marek vehlík Advokát/Associate Partner Tel.: marek.svehlik@roedl.cz Oznamovací povinnost směrem k úøadu práce Dovolujeme si Vám pøipomenout, e podle platného 48 odst. 5 zákoníku práce mají zaměstnavatelé novou oznamovací povinnost. Tou je povinnost písemně oznámit pøíslunému úøadu práce rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, který je osobou se zdravotním postiením. Zpùsob plnění není určen, zákon pouze pøedepisuje

2 2 3 Mandantenbrief Vydání Øíjen 2007 > písemnou formu (tedy stačí neformální dopis nebo jiná forma písemného oznámení). Podle 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) se osobami se zdravotním postiením rozumí fyzické osoby, které jsou: nebo > orgánem sociálního zabezpečení uznány plně nebo částečně invalidními > rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznány zdravotně znevýhodněnými (viz 67 odst. 3 a 4 zákona o zaměstnanosti). JUDr. Eva Blechová Advokátka/Associate Partner Tel.: eva.blechova@roedl.cz Právo aktuálně Slučitelnost funkce prokuristy a statutárního orgánu společnosti NAPSALA PETRA BUDÍKOVÁ V praxi se lze velmi často setkat s tím, že podnikatel chce mít více možností, jak činit právní úkony za společnost. Za účelem zajištění co největší vzájemné kontroly požaduje, aby příslušný právní úkon činilo více osob. Nejde o nic neobvyklého, avšak může nastat situace, kdy podnikatel bude mít zájem na udělení prokury přímo osobě, která je již jednatelem společnosti. V této souvislosti vyvstává otázka, zda podle českého práva může být jednatel společnosti zároveň jejím prokuristou a naopak. Tato problematika není v obchodním zákoníku explicitně upravena, a tak je třeba zkoumat institut jednání právnické osoby podnikatele. Z 13 odst. 1 obchodního zákoníku vyplývá, že jednání právnické osoby podnikatele může být buď přímé prostřednictvím statutárního orgánu (např. jednatele) nebo nepřímé prostřednictvím zástupce. Prokura je zvláštní institut typický pro obchodní vztahy a občanské právo jej vůbec nezná. Jde o zvláštní druh plné moci, který je specifický tím, že rozsah zmocnění zástupce prokuristy je upraven přímo v zákoně a prokuristu nelze omezit vnitřními pokyny s právními následky vůči třetím osobám. Navíc může být prokuristou pouze fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům. Z těchto důvodů plyne výhodnost prokury pro obchodněprávní vztahy, a to i s ohledem na právní jistotu třetích osob. Zápis prokury má konstitutivní účinky, to znamená, že udělení prokury je účinné až od data zápisu do obchodního rejstříku. Prokuru je možné udělit více osobám, přičemž mohou jednat buď samostatně (prokura individuální) nebo je třeba souhlasného projevu vůle všech prokuristů či alespoň dvou z nich (prokura společná). Tím se dostáváme k v úvodu zmíněné situaci, kdy podnikatel požaduje, aby prokura byla udělena více osobám, které jednají společně, a trvá na tom, aby jednatel byl zároveň prokuristou. Uvedenou situaci řešil například Vrchní soud v Praze jako odvolací, když potvrdil (rozhodnutím 7 Cmo 396/ ) rozhodnutí soudu prvního stupně. Ten zamítl návrh podnikatele na zápis prokury u osoby, která již byla zároveň jednatelem. V usnesení Vrchní soud konstatuje, že ačkoliv zákon výslovně nezakazuje sloučení jednatele a prokuristy v jedné osobě, je dovoditelný z povahy institutu prokury a statutárního orgánu. Ustanovení 13 odst. 1 obchodního zákoníku obsahuje podle Vrchního soudu alternativně způsob jednání podnikatele buď přímo prostřednictvím statutárního orgánu nebo nepřímo v zastoupení. Je proto pojmově vyloučeno, aby tatáž osoba jednala jménem společnosti (v tomto případě jako jednatel) a současně za společnost na základě zmocnění. Soud upozorňuje i na další odlišnost mezi prokurou a statutárním orgánem (v tomto případě jednatelem) týkající se konstituování jejich postavení. Postavení statutárního orgánu získává osoba vnitřním úkonem obchodní společnosti, tj. volbou či jmenováním nejvyšším orgánem společnosti. Naproti tomu je prokura projevem vnější vůle. Uděluje již totiž podnikatel prostřednictvím jednání svého statutárního orgánu. Vrchní soud upozorňuje na to, že je nepřípustné, aby osoba udělující prokuru byla zároveň jejím příjemcem. Souhlasíme s tím, že jednání přímé prostřednictvím statutárního orgánu a jednání za společnost v zastoupení je třeba rozlišovat. Není to však podle našeho právního názoru důvodem pro nepřípustnost sloučení prokury a statutárního orgánu v jedné osobě. Uvedený názor soudu je přinejmenším sporný. Nezohledňuje okolnost, že osoba, která je zároveň jednatelem i prokuristou, vystupuje podle své volby buď v pozici jednatele nebo v pozici prokuristy, nikoliv však v obou současně. Skutečnost, že je určitá osoba jednatelem společnosti by neměla a priori znamenat, že veškerá jednání, která bude činit, budou chápána jako jednání společnosti. Obzvlášť to platí za situace, kdy dá nesporně vůči třetím stranám najevo, že jedná v pozici zmocněnce.

3 Navíc pokud popisovanou problematiku obchodní zákoník ani jiný předpis výslovně neupravuje, pak vycházíme z obecné zásady vyjádřené v čl. 2 Listiny základních práv a svobod, že každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Možnost podnikatele rozhodovat o výběru osob, které pověří zastupováním a jednáním za společnost, by měla být tedy plně v jeho kompetenci. V minulosti soudy připouštěly zápis takového způsobu jednání/zastupování za společnost. Vzhledem k tomu, že platí obecný princip ochrany dobré víry třetích osob v zápis v obchodním rejstříku, lze u již provedených zápisů takový způsob jednání/zastupování za společnost bez obav využívat. Za současného stavu, kdy se v judikatuře opětovně vyskytují rozhodnutí s právním výkladem, že není přípustné udělení prokury osobě, která je současně jednatelem, nelze doporučit, aby podnikatelé takovým osobám udělovali prokuru. Můžeme však předpokládat, že vzhledem k tomu, že dřívější judikatura řešila tuto otázku zcela odlišně, měl by na tento stav reagovat zákonodárce a upravit tuto problematiku v zákoně výslovně. V současné době však můžeme zajistit tolik klienty vyžadovaný princip jednání a zastupování za společnost jednatel + prokurista tak, že jednatel i prokurista budou oprávněni jednat/zastupovat podle obchodního rejstříku samostatně a podle jednatelského řádu jen společně. JUDr. Petra Budíková Advokátka Tel.: petra.budikova@roedl.cz Daně aktuálně > Intrastat a povinnosti s ním související NAPSAL JAN BRANTL Se vstupem České republiky do Evropské unie vznikla nová povinnost pro plátce DPH obchodující s firmami z EU. Intrastat nebo-li výkaz pro statistiku vnitrounijního obchodu. Koho se povinnost sběru dat pro statistické zpracování týká, jaká jsou pravidla a co přinášejí novinky? INTRASTAT je statistický systém sloužící ke sledování pohybu zboží, které má status Společenství mezi členskými zeměmi (dále jen Společenství) a při jehož odeslání nebo přijetí není povinnost předkládat celním orgánům celní prohlášení. Problematikou Intrastatu v ČR se zabývá novela celního zákona č. 13/1993 Sb. ( 319) včetně prováděcí vyhlášky č. 201/2005 Sb. Z něj mimo jiné vyplývá povinnost sběru dat pro statistické zpracování. V první řadě je důležité zmínit základní pravidlo, podle kterého mají společnosti povinnost vykazovat své údaje o přijetí a odeslání zboží v rámci EU. Tímto pravidlem je překročení tzv. asimilačního prahu (tj. osvobozujícího hodnotového prahu). Asimilační práh je různý pro odeslání a pro přijetí zboží a sleduje se odděleně. Z toho plyne, že firmě může vzniknout povinnost vykazovat data jen pro odeslání nebo jen pro přijetí, případně pro obojí. Překročení tohoto prahu si sleduje každý subjekt sám, a to vždy v rámci kalendářního roku, počínaje 1. lednem. Hodnotu tohoto prahu stanoví výše zmíněná prováděcí vyhláška, a to v případě odeslání zboží v hodnotě přesahující 4 miliony korun a v případě přijetí zboží s hodnotou nad 2 miliony korun. Jakmile tedy společnost zjistí, že překročila stanovený práh, stává se tzv. zpravodajskou jednotkou. Je proto povinna zaregistrovat se na příslušném celním úřadě a začít vykazovat měsíčně údaje do Intrastatu. Poprvé za měsíc, ve kterém k překročení asimilačního prahu došlo. Lze tedy shrnout, že povinnost vykazovat data v Intrastatu se týká všech osob, které jsou v ČR registrovány k DPH podle zákona č. 235/2004 Sb. a překročí asimilační práh. V této souvislosti je vhodné uvést stručný výčet toho, co je předmětem vykazování: > nakupované a prodávané zboží, které má status Společenství; > zboží určené na zpracování dle smlouvy k zušlechtění; > zboží vrácené po zpracování dle smlouvy (tj. po provedení zpracovatelských operací); > zboží přijímané, odesílané a mimořádně i zpět vrácené v rámci finančního leasingu; > zboží odesílané a přijímané v rámci reklamací vadného plnění kupní smlouvy; > zboží dodávané v rámci stavebních a konstrukčních prací; > zboží přijímané nebo odesílané v rámci dodávek do centrálních, distribučních skladů a konsignačních skladů; > uskladněné zboží, pokud se předpokládá, že doba skladování bude delší než 2 roky a po uskladnění se zboží vrátí zpět jeho vlastníkovi; > zboží k dočasnému použití, je-li jeho předpokládaná doba delší než 2 roky. Od vykazování do Intrastatu je osvobozeno dočasně odesílané nebo přijímané zboží určené na výstavy, veletrhy a podobné předváděcí akce s předpokládanou dobou pro vrácení zbo-

4 4 5 Mandantenbrief Vydání Øíjen 2007 ží nepřesahující 2 roky, a to i při jeho zpětném přijetí nebo odeslání. Taktéž je vyňato i pronajaté zboží, pokud se jedná o dočasně přijímané nebo dočasně odesílané (např. v rámci operativního leasingu). Zpravodajská jednotka má povinnost vykazovat údaje do Intrastatu za přijaté nebo odeslané zboží do konce kalendářního roku, ve kterém překročila asimilační práh, a dále následující kalendářní rok. V případě, že v tomto roce zpravodajská jednotka podává pouze negativní hlášení (tj. nevykazuje ani přijetí ani odeslání zboží), od 1. ledna dalšího roku jí povinnost vykazování končí. To znamená, že například při překročení asimilačního prahu v červnu 2007 má zpravodajská jednotka povinnost vykazovat údaje pro Intrastat poprvé za červen 2007 a dále pak až do konce tohoto roku. V případě, že po celý rok 2008 bude podávat negativní hlášení, počínaje lednem 2009 je této povinnosti zbavena. Způsob, jakým bude zpravodajská jednotka podávat měsíční výkazy, záleží na ní. Zda-li prostřednictvím klasického tiskopisu nebo výkazu v elektronickém formátu. Elektronické podávání výkazů se provádí prostřednictvím programu IDES-CZ, který je možné si zdarma stáhnout na webových stránkách Celní správy ČR. Tento způsob podávávání musí být předem projednán s příslušným celním úřadem provádějícím registraci. Ten současně určí způsob a podmínky takového předávání. Pokud se týká lhůty pro podávání výkazů, výkazy na předepsaném tiskopise se předávají nejpozději do 10. pracovního dne měsíce následujícího po referenčním období (tj. kalendářní měsíc, za který jsou vykazovány údaje) a výkazy zpracované elektronicky do 12. pracovního dne měsíce. Novinky v Intrastatu V souvislosti s modernizací sběru dat pro Intrastat přichystala Celní správa ČR od 1. ledna 2008 podnikatelské veřejnosti modernější, průkaznější a bezpečnější způsob podávání výkazů. Je možné si vybrat ze dvou komunikačních cest Portál veřejné správy (dále jen PVS) nebo webovou aplikaci InstatOnline. InstatOnline má nahradit dosud používaný program IDES-CZ, jenž svůj provoz ukončí podáním výkazů za prosinec Od 1. ledna 2008 bude zcela nahrazen výše zmíněnou webovou aplikací, která je již nyní dostupná v testovací verzi na stránkách Celní správy ČR ( V této souvislosti je nutné upozornit, že užití ostré verze aplikace je podmíněno novou registrací na místně příslušném celním úřadu a to i v případě, že byla zpravodajská jednotka již dříve registrována k IDES-CZ. Registrace se provádí prostřednictvím formuláře (k dispozici na webových stránkách celní správy). Tato aplikace se jeví jako velmi jednoduchá a uživatelsky přístupná. Pokud firma zvolí možnost podávání výkazu přes PVS, vzniká jí povinnost využívat kvalifikovaný certifikát (elektronický podpis) z důvodu zajištění právní průkaznosti, že elektronické úkony byly skutečně provedeny oprávněnou osobou. Oproti tomu při podávání výkazů pro Intrastat prostřednictvím webové aplikace InstatOnline je podepisování zprávy volitelnou možností, tj. není nutné si vyřizovat elektronický podpis. Vzhledem k tomu že při přechodu na InstatOnline či PVS mohou nastat technické problémy, závěrem tedy doporučení, kterým jednoznačně je, nenechávat tento přechod na poslední měsíce tohoto roku. Ing. Jan Brantl Daòový poradce Tel.: jan.brantl@roedl.cz Ekonomika aktuálně > Srovnatelnost informací v individuální účetní závěrce podnikatelù NAPSAL JIØÍ HAVRÁNEK V únorovém čísle Mandantenbrief-u jsme upozornili čtenáře na činnost Národní účetní rady (dále NÚR) a její interpretace. V posledním čísle jsme se pak zabývali opravami nesprávností vzniklých v minulých účetních obdobích a tím, jak tyto opravy mohou srovnatelnost údajů ovlivnit. Považujeme za vhodné na tyto předchozí informace navázat a informovat o tom, jak problematiku srovnatelnosti řeší NÚR ve své Interpretaci č. I 11. Jak je v úvodu konstatováno, legislativa ponechává v této oblasti účetním jednotkám značnou volnost, ze které mohou vyplývat tyto důsledky: > dochází k vykazování časově nesrovnatelných údajů, protože úpravy srovnatelnosti jsou provedeny nesprávně, případně nejsou provedeny vůbec; > v důsledku časové nesrovnatelnosti může být omezena i mezipodniková srovnatelnost; > mezipodniková nesrovnatelnost může vzniknout i v důsledku nejednotného přístupu k úpravám.

5 Dále interpretace specifikuje situace, kdy problém časové srovnatelnosti může vzniknout a doporučuje řešení: 1. reklasifikace položek, vykazovaných v účetní závěrce Srovnávací údaje se reklasifikují pouze v případě, kdy je to vhodné. Například v rozvaze k vykážeme pouze zásoby nedokončené výroby na jednom řádku rozvahy, ale rozhodneme se účtovat v roce 2007 také o zásobách polotovarů a výrobků. V rozvaze k již vykážeme zásoby vlastní výroby na třech řádcích rozvahy a ve srovnávaném období rozčleníme i srovnávanou položku obdobným způsobem jako údaj aktuální. Ale v jiném případě, např. když rozčleňujeme zůstatek dlouhodobého úvěru na část krátkodobou (splatnou do 1 roku) a část dlouhodobou, není úprava srovnávacího údaje možná; 2. změna účetních metod Pokud dojde ke změně účetní legislativy, vnitropodnikových nebo koncernových předpisů, upraví se aktuálně vykazované srovnávací údaje, které pocházejí z minulých účetních závěrek tak, jakoby nová pravidla platila již v obdobích, za něž byly sestavovány minulé účetní závěrky. Jejich kumulativní dopad, který je zaúčtován v aktuálním období, nesmí ovlivnit výsledek hospodaření za aktuální období. V praxi může např. dojít ke změně oceňování zásob z metody průměrných cen na metodu FIFO. Tato změna povede ke zvýšení, resp. snížení stavu zásob, kterou je nutno zaúčtovat ve prospěch (při zvýšení), resp. na vrub (při snížení) vlastního kapitálu (z praktického hlediska lze doporučit využití samostatného účtu skupiny 41x). O problému, který s tím souvisí porušení ustanovení ČÚS č. 19 a o důležitosti pečlivého zpracování výkazu o změnách vlastního kapitálu jsme se zmiňovali v minulém čísle; 3. opravy účetních chyb O významné chyby účtování, ke kterým došlo v minulých účetních obdobích a které byly opraveny v aktuálním období, musí být upraveny srovnávací údaje. Přitom zaúčtování oprav nesmí ovlivnit výsledek hospodaření za aktuální období. V praxi to znamená, že např. zaúčtování odpisů v nesprávné výši a nesprávně vykázaná zůstatková hodnota dlouhodobého majetku, bude zaúčtována jako oprava účtování až v následujícím účetním období a správná zůstatková cena bude vykázána až k dalšímu rozvahovému dni ve sloupci srovnatelných údajů. Protože oprava účtování nesmí ovlivnit výsledek aktuálního období, nebude použit účet 551 Odpisy, ale opět účet skupiny 41x (bude účtováno proti vlastnímu kapitálu); 4. změna účetních odhadů Pokud dojde ke změně účetních odhadů, srovnávací údaje se neupravují a změna nemá vliv na minulá účetní období. Pokud zůstaneme v kategorii dlouhodobého majetku (viz předchozí situace, kdy jsme popsali opravu účtování odpisů), nastane jiná situace v případě, kdy jsme dospěli k názoru, že je nutné změnit dobu odepisování některého dlouhodobého majetku. V tomto případě vypočteme nový odpis, ale zůstatkovou hodnotu z předchozího období již neměníme. Podobně je tomu také v případě, kdy vytvoříme rezervu v nesprávné výši a upravujeme ji v dalším účetním období. V Interpretaci NÚR I 11 jsou popsány a řešeny i další situace, které mohou být z hlediska časové srovnatelnosti problematické. Vzhledem k tomu, že k těmto situacím nedochází příliš často, pouze je vyjmenujeme, případně se k nim vrátíme v některém z příštích čísel. Řešení naleznete v Interpretaci I 11. Jedná se o následující případy: > stejně dlouhé části účetních období např. pravidelně sestavované mezitímní (např. pololetní) závěrky pro kapitálový trh; > nestejně dlouhá účetní období např. při přechodu na hospodářský rok, při přeměnách, při vstupu do konkurzu apod.; > přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu při přeměnách obchodních společností; > vykazování nových účetních jednotek; > vykazování pokračujících společností v případě přeměn. Interpretace považuje obecně za nedostatečné, pokud je úprava srovnávacích údajů pouze popsána v příloze. Pokud dojde k tomu, že se srovnávací údaje v aktuální účetní závěrce budou lišit od původních hodnot uvedených v minulých účetních závěrkách, je nutné uvést v příloze rozpis všech významných změn. Jestliže není srovnávací údaj uveden přímo ve výkazu a popsán v příloze, může být uveden v omyl každý čtenář účetní závěrky, který se rozhoduje na základě analýzy časových řad. Na samotný závěr doplňujeme, že nemá smysl aplikovat popsané postupy v případech, kdy se jedná o částky nevýznamné. Ing. Jiøí Havránek Auditor, daòový poradce Partner Tel.: jiri.havranek@roedl.cz

6 6 Mandantenbrief Vydání Øíjen 2007 Mandantenbrief Øíjen 2007, č. 10 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: Praha 1, Platnéøská 2 Telefon: , Fax: Vychází měsíčně MK ČR E Koordinace: Jana Vodolánová Více informací naleznete na