KŘIŽOVATKY Okružní křižovatky. Ing. Vladislav Křivda, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava

Transkript

1 KŘIŽOVATKY Okružní křižovatky 2 Historie Grand Boulevards, Paříž 1906 Ing. Vladislav Křivda, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava Columbus Circle, New York, USA, d D 5 6 STŘEDOVÝ OSTRŮVEK: kruhová nebo kruhu blízká fyzická nebo optická překážka sloužící k usměrnění pohybu vozidel po okružním jízdním pásu křižovatky proti směru hodinových ručiček součástí středového ostrůvku je i prstenec, jímž se v některých případech lemuje okraj středového ostrůvku druhy středových ostrůvků: nepojížděný částečně pojížděný plně pojížděný PRSTENEC: je zpevněná část vnějšího okraje středového ostrova u okružní křižovatky o vnějším průměru D<50m prstenec se navrhuje tak, aby mohl být ojediněle pojížděn zejména rozměrnými vozidly (nákladní jízdní souprava, kloubový autobus, vozidla nadrozměrné přepravy atp.) 1

2 7 8 OKRUŽNÍ PÁS: jízdní pás v šířce zpevnění vozovky okolo středového ostrůvku (vozovka včetně zpevněných krajnic) VJEZD: jízdní pruh nebo pás křižující komunikace, ze kterého se vjíždí na okružní pás SMĚROVACÍ OSTRŮVEK: plocha ohraničená na všech stranách fyzicky nebo opticky vůči přilehlým jízdním pruhům, která odděluje a usměrňuje dopravní proud vozidel vjíždějících na okružní jízdní pás od dopravního proudu vozidel z něj vyjíždějících j VÝJEZD: jízdní pruh nebo pás křižující komunikace, kterým vozidla vyjíždějí z okružního pásu DĚLICÍ OSTRŮVEK: plocha ohraničená na všech stranách fyzicky nebo opticky vůči přilehlým jízdním pruhům umísťuje se mezi protisměrnými jízdními pruhy/pásy v délce 5 25 m a tvoří zpomalovací (retardační) prvek před vjezdem do křižovatky slouží také ke zdvojenému osazení svislých dopravních značek, popřípadě i jako ochranný ostrůvek pokud je využíván pro přechod pěších 9 10 SPOJOVACÍ VĚTEV (BY PASS): jízdní pruh nebo pás, který spojuje dvě sousední větve okružní křižovatky mimo okružní jízdní pás křižovatky a umožňuje odlehčení křižovatky uskutečněním pravého odbočení po této spojovací větvi bez napojení na okružní pás křižovatky VNĚJŠÍ PRŮMĚR OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY (D): průměr kružnice, kterou lze vepsat mezi vnější stavební ohraničení okružního jízdního pásu křižovatky d D VNITŘNÍ PRŮMĚR OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY (d): průměr středového ostrůvku (vč. případného prstence) PRŮJEZDNOST: vyjadřuje fyzickou možnost průjezdu vozidel křižovatkou s ohledem na vlastnosti a rozměry vozidla a geometrické uspořádání a rozměry křižovatky, a to jak půdorysné, tak i výškové ověřuje se vlečnými křivkami TP 171 nebo AutoTURN NÁVRHOVÉ ZATÍŽENÍ: dopravní zatížení, které se pro danou křižovatku stanoví prognózou viz ČSN rámcově je dáno počtem všech vozidel vjíždějících do křižovatky za 24 h a podrobněji počtem vozidel ve špičkové hodině, popřípadě i čtvrthodinovou intenzitou na jednotlivých větvích křižovatky SMĚRODATNÉ VOZIDLO: největší vozidlo, na jehož jízdní parametry a rozměry se navrhuje geometrický tvar dané okružní křižovatky. KAPACITA KŘIŽOVATKY: Ř vyjadřuje propustnost danou počtem vozidel, která mohou projet okružní křižovatkou za určitý časový úsek je dána kapacitami jednotlivých vjezdů (resp. kapacitou jednotlivých průpletových úseků) PŘEPRAVA NADMĚROZMĚRNÝCH NÁKLADŮ: přeprava zvlášť rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy (zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MDS č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). 2

3 13 14 Podle TP 135 dělíme okružní křižovatky na: okružní křižovatky (řadíme zde dřívější malé i velké okružní křižovatky): vnější průměr D >23 m rozměr je závislý na počtu připojených větví křižujících komunikací, které jsou napojeny na okružní jízdní pás a na způsobu připojení vjezdů (stykové připojení, připojovací pruh) i na místních možnostech připojení komunikací na okružní íjízdní í pás mini okružní křižovatky vnější průměr D 23 m vždy se zpevněným středovým ostrůvkem průjezd větších vozidel je ojediněle možný, ale tak, že miniokružní křižovatkou projedou jako průsečnou křižovatkou, tj. přes zpevněný středový ostrůvek takto projíždějící vozidlo musí dát přednost v jízdě všem vozidlům, které miniokružní křižovatku projíždějí, nebo do ni vjíždějí umísťují zejména na komunikacích malého dopravního významu uvnitř měst a obcí na místních komunikacích funkční skupiny C (ČSN ). OK s dvoupruhovým okružním jízdním pásem OK s jednopruhovým okružním jízdním pásem Miniokružní křižovatka Mimoúrovňová OK Velká okružní křižovatka: vnější průměr > 40m Malá okružní křižovatka: vnější průměr = 25 40m umožňuje průplet (pod úhlem do 15 o 20 o, při délce min. 40m) neumožňuje průplet intravilán extravilán Průpletový úsek 3

4 19 20 Minikružní křižovatka: vnější průměr < 25m plně pojížděný ostrůvek intravilán 21 Zásady provozu na okružní křižovatce 22 Zásady provozu na okružní křižovatce Hlavní zásady provozu na okružních křižovatkách jsou založeny: 1.) na přednosti vjízdě na okružní křižovatce: nedochází k ovlivňování jízdy vozidel na okružní křižovatce vyklizujícími vozidly 2.) na nízkých rychlostech jízdy: geometrické uspořádání okružní křižovatky odpovídá v=f(r) homogenní rozdělení rychlostí vyklizující vozidla jsou nahrazována vozidly najíždějícími tzv. princip samoregulace vdůsledku nízkých rychlostí mohou být najíždějícími vozidly využity také kratší časové mezery mezi vozidly na okružní křižovatce t=f(v) řidič při najíždění do okružní křižovatky sleduje pouze svou levou stranu (příjezd kolizních vozidel je pouze zleva) proudy vozidel jedoucích na okružní křižovatce a vozidel najíždějících se spojují vpřesně definovaném kolizním bodu pod velmi malým úhlem 23 Zásady provozu na okružní křižovatce 24 Důvody pro zřizování okružních křižovatek Vpřípadě, že jsou narušeny hlavní principy pohybu vozidel na okružím pásu, dochází komezení funkčnosti okružní křižovatky a narušení plynulosti provozu. K narušování dochází: vpřípadě narušování plynulosti vyklizování křižovatky hlavním problémem jsou vysoké intenzity křižujících pěších proudů a přetížení sousedních křižovatek. nejsou li dodržována pravidla o přednosti vjízdě Hlavní důvody pro zřizování okružních křižovatek lze rozdělit do dvou hlavních skupin: územně plánovací účely: kdy se okružní křižovatky používají jako prvek dopravního zklidňování s ohledem na přizpůsobení rychlostí najíždějících a průjezdových vozidel nebo se používají jako architektonický prvek (v případě osazení středního ostrůvku zelení nebo jiným arch. prvkem) nebo jako plošně úsporné řešení ve srovnání s velkoplošnou konvenční křižovatkou dopravně technické účely: kdy se okružní křižovatky používají jako kapacitní křižovatky ve srovnání sneřízenou konvenční křižovatkou i za určitých podmínek ve srovnání skřižovatkou se SSZ kdy se používají jako bezpečnostní prvek vúzemí, kde je vprostoru křižovatky dochází k redukci závažnosti nehod a částečně i jejich počtu nebo se používají ke snížení tzv. ztrátových časů (ve srovnání skřižovatkami se SSZ) 4

5 25 Důvody pro zřizování okružních křižovatek 26 Kolizní body Z technicko provozního hlediska jsou okružní křižovatky vhodné vpřípadech, když: je nutno zajistit pomalý průjezd křižovatkou zdůvodu bezpečnosti má křižovatka více než 4 paprsky nelze upravit nevhodný úhel křížení je třeba tvarem křižovatky zdůraznit konec komunikace s vyšší návrhovou rychlostí (např. na začátku obce) mají křižující komunikace zhruba stejný dopravní význam je třeba zajistit plynulý provoz na všech paprscích (odstraní extrémní čekací doby na vedlejší při vjezdu do silně zatížené hlavní ulice) 27 Výhody okružních křižovatek 28 Nevýhody okružních křižovatek VÝHODY OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK: VE SROVNÁNÍ S: Nižší nároky na spotřebu území Velkoplošnými křižovatkami na vjezdech svíce řadícími pruhy Nižší stavební náklady Křižovatkami řízenými SSZ Lepší možnosti stavebního uspořádání Vyšší bezpečnost provozu a nižší závažnost Neřízenými křižovatkami nehod Vyšší výkonnost křižovatky Neřízenými křižovatkami Kratší čekací k ídoby S řízenými ý i i neřízenými ikřižovatkami i Nižší, rovnoměrnější rychlosti Hlavními proudy na klasických křižovatkách Nižší hodnoty hluku a splodin Vhodné geometrické uspořádání křižovatkové vozovky a vjezdů Dobré rozhledové poměry Možnost návratu do původního směru Jednoduchá regulace předností v jízdě Křižovatkami řízenými SSZ Hledisko ohleduplnosti a vlastní S řízenými i neřízenými křižovatkami zodpovědnosti Cyklisté, vdůsledku srovnatelných rychlostí s vozidly působí méně rušivě Chodci se dostanou do kolize snižším Neřízenými křižovatkami počtem vozidel NEVÝHODY OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK: VE SROVNÁNÍ S: Nelze ovlivnit provoz (skupinové příjezdy, Křižovatkami řízenými SSZ nebo jednotlivé dopravní proudy vozidel) Okružní křižovatky nelze začlenit do koordinovaného systému řízení dopravy Nelze zvýhodnit MHD na příjezdu Křižovatkami řízenými SSZ Ovlivňování provozu silnými pěšími Křižovatkami řízenými SSZ proudy na jednotlivých vjezdech Snížení bezpečnosti provozu u vícepruhových vozovek (není využito navrhované výkonnosti) Průjezd velkých vozidel je u některých typů zěchto křižovatek omezen Větší závleky pro chodce 29 Správné/chybné řešení okružních křižovatek 30 Pohyb chodců na okružní křižovatce průsečíky os odsazení ramen okružní křižovatky Komunikace pro chodce se na okružní křižovatce navrhují podle ČSN Přechody pro chodce mají být umístěny v oblasti vjezdů a výjezdů zpravidla 5 m od napojení na vnější okraj okružního jízdního pásu křižovatky a nesmí být umístěny na okružním jízdním pásu okružní křižovatky. Musí být řešeny bezbariérově a mají být pokud možno vedeny přes směrovací ostrůvky (dělicí pásy), čímž se vytvoří dělení přechodu a směrovací ostrůvky pak současně plní funkci ochranného ostrůvku. Chodníky se k okružní křižovatce přivedou tak, aby se mohly napojit na přechody pro chodce. Podél okružního jízdního pásu se chodník navrhuje zpravidla s odsazením od okružního jízdního pásu zeleným pásem, nebo se k zabránění vstupu do okružního jízdního pásu na okraj chodníku osadí zábradlí. úhel sevřenými osami 5

6 31 Pohyb cyklistů na okružní křižovatce 32 Komunikace pro cyklisty se na okružní a miniokružní křižovatce řeší těmito způsoby: pokud je cyklistická doprava vedena po pravém okraji jízdních pásů křižujících se komunikací, je pohyb cyklistů v okružní křižovatce veden po vnějším obvodu okružního jízdního pásu. pokud je provoz cyklistů veden samostatnou cyklistickou stezkou, lze ji bud : napojit na okružní jízdní pás křižovatky vjezdem a výjezdem obdobným způsobem jako místo ležící mimo silnici nebo ji vést mimo okružní jízdní pás (cyklistická stezka kříží větve okružní křižovatky kolmo stejně jako přechody pro pěší zpravidla souběžně s nimi) THROUGH TURN LEFT

7 typ VĚTRNÍK typ ŠNEK 7