Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská Ústav financí

Transkript

1

2 Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská Ústav financí Ing. Eva Lajtkepová, Ph.D. Akceptace minimální mzdy podniky Acceptance of the Minimum Wage by Enterprises Teze habilitační práce Obor: Ekonomika a management Brno 2010

3 Klíčová slova Minimální mzda, trh práce, podnik, malý a střední podnik, mzdová distribuce, zaměstnanost. Key Words Minimum wage, labour market, enterprise, small and medium-sized enterprises, wage distribution, employment. Místo uložení práce Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Kolejní 4, Brno Vědecké oddělení FP a knihovna FP Eva Lajtkepová, 2010 ISBN ISSN X

4 OBSAH PŘEDSTAVENÍ AUTORA 4 ÚVOD 5 1 PŘEDMĚT A CÍLE HABILITAČNÍ PRÁCE, ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA VÝZKUMU 6 2 MINIMÁLNÍ MZDA V EKONOMICKÉ TEORII 9 3 POSTAVENÍ MINIMÁLNÍ MZDY VE MZDOVÉ DISTRIBUCI PODNIKATELSKÉ SFÉRY V ČESKÉ REPUBLICE 11 4 VÝZKUM AKCEPTACE MINIMÁLNÍ MZDY PODNIKY 13 5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HABILITAČNÍ PRÁCE 21 ZÁVĚR 23 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 24 ABSTRACT 27 3

5 PŘEDSTAVENÍ AUTORA Ing. Eva Lajtkepová, Ph.D. (*1963) Vzdělání: Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta Specializace: zaměstnanost, kvalifikace pracovní síly Ústav rozvoje vysokých škol v Praze (vysokoškolská pedagogika) Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta Vědecká příprava, obor: Teorie řízení a plánování Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská Doktorské studium, obor: Řízení a ekonomika podniku, obhajoba disertační práce Národní centrum distančního vzdělávání Praha (distanční vzdělávání) Odborná praxe: Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta studijní pobyt asistent odborný asistent Vyučované předměty: teorie nevýrobní sféry, ekonomika nevýrobní sféry 1992 Mladá fronta DNES, redaktorka ekonomické redakce Soft case, s.r.o. Praha asistentka ředitele ředitelka pro administrativu a finance Kredo, s.r.o. Praha lektorka vzdělávacích kursů (externí spolupráce) 1998 Velvyslanectví České republiky v Tunisu, sekretářka velvyslance dosud Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, akademický pracovník odborný asistent Vyučované předměty: veřejné finance, makroekonomie, předdiplomní praxe, etika a rétorika 2004-dosud dosud Akademie STING, o.p.s. (externí výuka předmětu veřejné finance) Vysoká škola polytechnická Jihlava, odborný asistent s věd. hodností (částečný pracovní úvazek) Vyučované předměty: makroekonomie, diplomní seminář Stáže: Institut Français de Coopération à Tunis, Tuniská republika Další: 2003-dosud Členka evropské frankofonní vědecké sítě Réseau PGV Členka Akademického senátu Fakulty podnikatelské Jazyky: Francouzština, angličtina, ruština 4

6 ÚVOD Dohadování (či dokonce smlouvání) o odměně za sjednanou a vykonanou práci doprovází lidstvo od nepaměti. Vyjednávání výše odměny za práci však bylo velmi dlouho spjaté s tradicemi a převládajícím nábožensko filosofickým vnímáním okolního světa, až značně později (s nástupem tržního mechanismu) potom s otázkou střetu nabídky a poptávky na svobodném trhu (Smith, 2001). Avšak teprve koncem 19. století, s postupným posilováním role státu i s jeho prvními intervencemi v ekonomice, lze se i na trhu práce setkat s významnými státními zásahy (nejdříve např. v podobě zákonů, regulujících pracovní dobu). Jednou z nejsilnějších, mnohostranně působících státních intervencí na trhu práce je potom i stanovení minimální mzdy (zákonnou normou nebo v podobě limitů či omezení pro kolektivní smlouvy). S minimální mzdou se setkáváme v podobě omezené regulace nejnižších mezd již od poslední třetiny 19. století, v roce 1912 byl poprvé přijat zákon o minimální mzdě ve státě Massachusetts (USA). V Evropě byla před první světovou válkou stanovena minimální hodinová mzda v Anglii, kde se stát snažil tímto způsobem zlepšit obtížnou situaci domáckých pracovníků, později dělníků v textilním průmyslu. V prvorepublikovém Československu stát do regulace mezd přímo nezasahoval. Vyjednávání mezd bylo pouze otázkou kolektivních smluv (Průcha a kol., 2004), pokračovala tedy praxe z období před první světovou válkou, kdy byly uzavírány pouze kolektivní smlouvy a tzv. smlouvy tarifní. Teprve v polovině 30. let byla vydána dvě vládní nařízení, která umožňovala vyhlašovat za závazné hromadné pracovní smlouvy i pro podniky, kde kolektivní smlouvy nebyly uzavřeny, a v několika následujících letech vyhlášky, které stanovovaly závaznost již dříve uzavřených kolektivních smluv (tamtéž, s ). V letech bylo Československo jednou z mála socialistických zemí, kde minimální mzda nebyla vyhlášena ani zákonem, ani jinou právní normou. Spojovala se s první třídou mzdových stupnic, představovala částku nejnižší mzdy v první tarifní třídě. Poprvé byl tedy v naší zemi institut zákonné minimální mzdy zakotven až první novelizací zákoníku práce po roce 1989, tj. zákonem č. 3/1991 Sb. (ze dne ). Zákonná minimální mzda se v ekonomické teorii vždy těšila jisté pozornosti. V posledních dvou desetiletích se ale závěry některých zahraničních empirických výzkumů dopadů minimální mzdy na trh práce a podniky se standardní ekonomickou teorií zcela neztotožňují (Card, Krueger, 1994, Neumark, Wascher, 2004, aj.). I když zkušenost s působením zákonné minimální mzdy i v České republice je již téměř dvacetiletá a minimální mzda se stala naprosto samozřejmou součástí legislativy, stojí tato významná státní intervence poněkud stranou ekonomického výzkumu. Závěry prvních dílčích výzkumných prací byly u nás publikovány až v posledních letech (Eriksson, Pytlíková, 2002, Chomátová, 2003, Baštýř, 2007). Skromnou ambicí předložené habilitační práce je proto vložit malý kamínek do velké mozaiky souvislostí minimální mzdy v ekonomickém prostředí s vědomím, že pro objasnění většiny vazeb a dopadů je nutné ještě mnoho učinit. 5

7 1 PŘEDMĚT A CÍLE HABILITAČNÍ PRÁCE, ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA VÝZKUMU Předmět habilitační práce Předložená habilitační práce se zabývá vybranými aspekty postavení, akceptace a vlivu minimální mzdy na podniky a trh práce se zvláštním zřetelem podmínek v České republice. Jsou zde s vysvětlujícím a doplňujícím komentářem prezentovány texty pěti statí, které byly v letech k dané problematice publikovány v odborných vědeckých časopisech či prezentovány na mezinárodním vědeckém fóru (mezinárodní konferenci), a které shrnují základní původní výsledky primárního a sekundárního výzkumu v oblasti vlivu minimální mzdy na podniky a trh práce v České republice. Publikace (statě) jsou v habilitační práci řazeny záměrně tématicky, nikoliv podle časové posloupnosti svého vydání. Nejdříve jsou prezentovány výsledky sekundárního výzkumu (minimální mzda v legislativě, vliv minimální mzdy na trh práce a na podniky v teorii v protikladu k výsledkům empirických výzkumů, postavení minimální mzdy ve mzdové distribuci podnikatelské sféry), poté výsledky dvou původních primárních výzkumů akceptace minimální mzdy podniky. Cíle habilitační práce Hlavním cílem habilitační práce je souhrnně představit výsledky vědecké práce, jejímž sjednocujícím tématem je identifikace a popsání možných vybraných vlivů či dopadů zákonné minimální mzdy na podniky, případně trh práce. V práci jsou postupně prezentovány výsledky primárního a sekundárního výzkumu, prováděného v průběhu několika posledních let - od podzimu roku 2005 do podzimu roku 2009 (zvláštní pozornost je přitom věnována dvěma primárním výzkumům akceptace minimální mzdy podniky z let 2005 a 2007). Výsledky výzkumu byly sice průběžně představovány a diskutovány v odborných časopisech a na mezinárodních vědeckých konferencích, nicméně zatím nikdy nebyly představeny společně, ani ve vzájemných souvislostech. Tj. v habilitační práci jsou poprvé shrnuty, porovnány a komentovány dosavadní výsledky primárního a sekundárního výzkumu s daným tématem, včetně zamyšlení, kterými možnými cestami by mohl výzkum ve vymezené tématické oblasti pokračovat v letech následujících. Společnými teoretickými a aplikačními cíli celé vědecké práce jsou cíle následující: Cíle teoretické Podrobné zachycení šíře a různosti názorů na vliv minimální mzdy na zaměstnanost a podniky v ekonomické teorii v protikladu k výsledkům empirických výzkumů. Identifikace možných dopadů minimální mzdy na podniky v konkrétních podmínkách České republiky na základně výsledků vlastního primárního výzkumu. Cíle aplikační (empirické) Určení místa a postavení minimální mzdy a jejího postupného zvyšování v mzdové distribuci podnikatelské sféry v České republice. Identifikace vnímání zákonné minimální mzdy podniky. Vztah (závislost) preferované částky minimální mzdy k odvětví a velikosti podniku (podle počtu zaměstnanců). Stanovení průměrného podílu zaměstnanců, odměňovaných minimální mzdou, podle velikosti, případně odvětví činnosti podniku. 6

8 Formulované hypotézy Základním společným východiskem primárních empirických výzkumů, které byly provedeny nejdříve v roce 2005 a opakovaně v roce 2007, byly následující hypotézy: Na akceptaci minimální mzdy podniky a na rozdíl mezi zákonnou minimální mzdou a mzdou, kterou by sami zaměstnavatelé považovali za optimální částku minimální mzdy, mají vliv: Velikost podniku: čím menší podnik (s menším počtem zaměstnanců), tím vyšší odmítání zákonné minimální mzdy ze strany podniků, případně preference nižších částek minimální mzdy ze strany zaměstnavatelů. Charakter odvětví podniku: v odvětvích obchodu a služeb předpokládáme vyšší podíl pracovníků, odměňovaných minimální mzdou, než v odvětvích ostatních (zvláště v průmyslu). Zároveň zde budeme očekávat menší rozdíl mezi zákonnou minimální mzdou a mzdou, považovanou zaměstnavateli za optimální minimální mzdu, i větší odmítání zákonné úpravy minimální mzdy. Tyto hypotézy byly formulovány na základě výsledků jediného dostupného statistického šetření k danému tématu, které bylo v České republice provedeno a jehož výsledky byly publikovány (Chomátová, 2003). Je ale třeba zdůraznit, že závěry uvedeného šetření (které byly podkladem pro námi formulované hypotézy) jsou v uvedeném pramenu přijaty na základě výsledků pouze popisné statistiky, nikoliv na základě zkoumání závislostí pomocí analytických metod. Hlavním důvodem, proč i ve výzkumu z roku 2007 byly ověřovány stejné hypotézy, jako v roce 2005, byly ne zcela průkazné výsledky potvrzení či vyvrácení uvedených hypotéz v prvním výzkumu pomocí relevantních metod statistické analýzy. Tyto výsledky přímo vybízely k dalšímu opakování podobného výzkumu na větším vzorku podniků, případně k opakování výzkumu na takovém vzorku podniků, který by byl jinak definován 1. Metodologická východiska primárních výzkumů Oba primární výzkumy vycházely nejen ze stejných hypotéz, ale díky velmi podobnému charakteru a možnosti srovnání výsledků, i z podobných metodologických východisek. Vzhledem k předmětu empirického výzkumu byla v obou případech zvolena a využita metoda dotazování, v podobě techniky písemného, adresného dotazování. Tato metoda byla pomocí Dotazníku pro podnik (verze 2005 a verze 2007) užita pro sběr primárních dat. V obou výzkumech se dotazníky lišily definováním intervalů preferované částky minimální mzdy (vzhledem k jiným částkám platným v době sběru dat 2 ), a dále možnými odpověďmi na dotaz o velikosti podniku (v roce 2005 byly předmětem pozornosti pouze malé a střední podniky do 250 zaměstnanců, v roce 2007 potom podniky všech velikostí). V roce 2007 byly do dotazníku ještě zařazeny otázky na vliv minimální mzdy na mzdové náklady a personální řízení v podniku, nicméně vypovídací schopnost těchto odpovědí se ukázala jako velice nízká. Hlavními zdroji sekundárních dat byla čtvrtletní výběrová šetření mezd v národním hospodářství (tato šetření garantuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, provádí a zpracovává společnost Trexima, s.r.o.) Informační systém o průměrném výdělku ISPV, data z dalších výběrových šetření pracovních sil Českého statistického úřadu, údaje Ministerstva práce 1 Zde zatím zkráceně (blíže viz další text): první výzkum byl proveden na vzorku malých a středních podniků v Jihomoravském kraji, druhý potom v podnicích všech velikostí v celé České republice (kromě Prahy) 2 V roce 2005 byla zákonná částka min. mzdy 7185 Kč, v roce 2007 potom 8000 Kč 7

9 a sociálních věcí, Eurostatu, dotazníkové šetření Českého statistického úřadu ve spolupráci s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v Praze z března roku 2003, a další. Pro zpracování primárních i sekundárních dat byly využity standardní statistické metody, především metody popisné (deskriptivní) statistiky a metody statistické analýzy (např. jednofaktorová analýza rozptylu, χ 2 - test o nezávislosti, mediánový test, výpočet Kendallova koeficientu, Spearmanova koeficientu, neparametrický Kruskal-Wallisův test) 3. Výběrové soubory podniků Výzkum u výběrového souboru malých a středních podniků v Jihomoravském kraji (výzkum proveden v roce 2005) Do výzkumného vzorku se podařilo shromáždit a zpracovat dotazníky z 83 podniků. Výzkum se zaměřil na podniky s počtem pracovníků (zaměstnanců) do 250, toto hledisko počtu zaměstnanců bylo hlediskem rozhodujícím. Nebyl brán zřetel na finanční charakteristiky, právní formy, nezávislost, příp. další charakteristiky. Podniky byly rozděleny do čtyř velikostních skupin: 1-9 pracovníků, pracovníků, pracovníků, 100 až 250 pracovníků. Odvětvové členění bylo zvoleno stejné, jaké je uvedeno jako základní členění v dotazníkovém šetření ČSÚ z března 2003 (tj. průmysl, stavebnictví, služby, obchod). Důvodem zaměření výzkumu jen na Jihomoravský kraj byla jednak obava, aby výsledky u (rozsahem očekávaného) vzorku byly srovnatelné a kompaktní, jednak technické a personální překážky možného sběru dat ve větším regionu či regionech. Výzkum u výběrového souboru podniků České republiky (výzkum proveden v roce 2007) Do výzkumného vzorku byly shromážděny a zařazeny výsledky z celkem 116 podniků. Opakovaný výzkum se zaměřil na podniky všech velikostí z celé České republiky (kromě Prahy). Hlavními důvody, proč nebyly do vzorku zařazeny podniky z hlavního města, je naprosto odlišná pražská mzdová úroveň i poněkud jiná odvětvová skladba podniků. Záměrem, proč byly osloveny a do výzkumu zařazeny i podniky s větším počtem zaměstnanců než je 250 (tj. jako tomu bylo v prvním výzkumu), byla snaha rozšířit velikostní interval, aby bylo možno lépe zjišťovat závislost preferované částky minimální mzdy na velikosti podniku. V tomto výzkumu jsou podniky rozděleny do pěti velikostních skupin: 1-19 pracovníků, pracovníků, pracovníků, pracovníků, nad 500 pracovníků. Stejně jako v roce 2005 nebyly (kromě velikosti a odvětví činnosti) zjišťovány a brány v úvahu další charakteristiky podniku. 3 Výsledky dotazníkových šetření byly statisticky zpracovány s laskavou pomocí p. doc. PhDr. T.Urbánka, Ph.D. z AV ČR s využitím software SPSS pro Windows (v roce 2005 verze 13.0, v roce 2007 verze 15.0) 8

10 2 MINIMÁLNÍ MZDA V EKONOMICKÉ TEORII I když je minimální mzda v mnoha zemích součástí legislativy již velmi dlouhou dobu, pohled na její místo a úlohu se postupně mění až od 60. let 20. století. Od této doby začíná být minimální mzda vnímána již nejen jako prvotní ochrana zaměstnanců před nízkými mzdami (což byl ve všech zemích hlavní důvod jejího zavádění do legislativy), ale zároveň i jako ochrana samotných zaměstnavatelů zajišťující mezi nimi základní rovné podmínky konkurence. Už první pokusy o regulaci mezd státy vyvolávaly zásadní odezvu i v ekonomické teorii. Závěry ekonomické teorie většinou zdůrazňují, že minimální mzda snižuje zaměstnanost, podniky na její případné zvyšování reagují propouštěním (především) nízkokvalifikovaných a nízkoplacených pracovníků, může vést i ke snižování zaměstnanosti mladých pracovníků s menšími pracovními zkušenostmi. Objevují se i názory (Rothbard, 2001), že ustanovení zákonné minimální mzdy je v tržním mechanismu natolik cizorodým prvkem, který vede k jeho deformacím, že je nutné ho raději předem vyloučit. V následujícím zkráceném přehledu jsou uvedeny vybrané názory na působení minimální mzdy na zaměstnanost a na podniky 4. Dopad minimální mzdy na zaměstnanost Dopad zákonné minimální mzdy na zaměstnanost je předmětem zájmu ekonomů již od první pol. 20. stol., přičemž zvláštní pozornost vždy vyvolávaly souvislosti a následky jednorázového zvýšení minimální mzdy na úroveň zaměstnanosti. Je pozoruhodné, že postupně vykrystalizovaly dva názorové proudy, z nichž každý vyhodnocuje dopad minimální mzdy na zaměstnanost naprosto odlišně: zatímco jedni (Card, D., Krueger, A. B. a další) se domnívají, že minimální mzda může mít na zaměstnanost pozitivní či alespoň neutrální vliv, druzí jsou podstatně skeptičtější a ve svých názorech se přiklánějí k závěrům konvenční ekonomické teorie (Neumark, D., Wascher, W., Aaronson, D., French, E. a jiní). Tyto proudy vedle sebe existují již více než čtvrtstoletí, aniž jeden či druhý drtivými a přesvědčivými argumenty vyvrátil pohled druhý. Dlouhá a vášnivá diskuse o dopadu minimální mzdy na zaměstnanost byla započata v roce 1992, kdy publikoval Card výsledky svého výzkumu v Kalifornii (Card, 1992). V tomto výzkumu použil Card data o zaměstnanosti za období (tj. z období před a po zvýšení minimální mzdy). Jeho závěrem bylo, že zvýšení minimální mzdy ke snížení zaměstnanosti nevedlo, naopak vedlo ke zvýšení příjmů pracovníků o 5-10 %. K podobným závěrům došli i Card s Kruegerem pro New Jersey, kde zkoumali dopad zvýšení minimální mzdy (duben 1992) na zaměstnanost pracovníků v restauracích rychlého občerstvení (Card, Krueger, 1994, později Card, Krueger, 1995). Výsledky výzkumu Carda a Kruegera podrobili poměrně ostré kritice Neumark a Wascher. Jako svoji odpověď provádějí výzkum na podobném vzorku restaurací rychlého občerstvení v New Jersey a Pensylvánii a docházejí k názoru, že zvýšení minimální mzdy v New Jersey v dubnu 1992 mělo na zaměstnanost jednoznačně negativní dopad (Neumark, Wascher, 2000). Konsistentní se závěry Neumarka a Washera jsou pro podobný výzkumný vzorek výsledky analýzy Aaronsona a Frenche (2007). Ostatně Neumark a Wascher předpokládají 4 Plný text v habilitační práci: LAJTKEPOVÁ, E. Minimální mzda a trh práce. In Acta Oeconomica Pragensia, 2010, roč. 18., č. 1., s ISSN (Print)

11 i v dalších publikacích, že zvyšující se minimální mzda má na zaměstnanost negativní dopad, připouštějí ale vliv spíše selektivní (větší dopad na imigranty, nízkokvalifikované a mladé pracovníky) (Neumark, Wascher, 2007). I v dalších výzkumech se můžeme setkat se značně rozporuplnými závěry. Např. Machin, Manning (1994) vyslovují názor, že minimální mzda má na úroveň zaměstnanosti buď nulový nebo dokonce pozitivní efekt. K závěru, že nelze prokázat negativní vliv minimální mzdy na zaměstnanost, ale zároveň k jednoznačnému potvrzení stlačení mzdové distribuce, se připojují i Dickens, Machin a Manning (1999). K názoru, že minimální mzda má sice nepatrný (nebo nulový) vliv na úroveň zaměstnanosti, ale prokazatelný vliv na zvyšování příjmů nízkopříjmových pracovníků (v USA), se připojují i Wolfson a Belman (2004). Podobný názor vyjadřují i Orrenius, Zavodny (2008). Neumark, Schweitzer a Wascher (2004) docházejí ovšem k názoru, že se zvyšováním minimální mzdy klesá nejen zaměstnanost nízkopříjmových pracovníků, ale i jejich pracovní doba a výdělky. Sobel (1999) se domnívá, že minimální mzda hraje významnou roli v procesu vytažení rodin nízkopříjmových dělníků z chudoby. Na podobný pozitivní vliv minimální mzdy na zlepšení příjmové situace nízkopříjmových dělníků poukazují dříve Smith a Vavrichek (1992), v poslední době (v souvislosti s daňovou politikou) Immerwoll (2007). K podobnému závěru dochází Saget (2001) pro podmínky málo rozvinutých zemí. Rodgers a Rubery (2004) se dokonce domnívají, že minimální mzda v těchto zemích může zlepšit pozici diskriminovaných skupin pracovníků snížením málo placené práce a podpořit spravedlnost v odměňování. Nicméně Alatas a Cameron (2008) upozorňují, že minimální mzda může mít diferencovaný dopad na malé a velké podniky zatímco ve velkých podnicích může být efekt i pozitivní, pro malé firmy může být zvyšování minimální mzdy devastující. Dopad minimální mzdy na podniky Na úvod je třeba upozornit, že dopad zákonné minimální mzdy na podniky je sice předmětem zájmu odborné i podnikatelské veřejnosti, nicméně ne vždy jsou v publikovaných statích prezentovány výsledky skutečných výzkumů. Často jde spíše o průzkumy mezi zaměstnavateli (podniky), které provádějí s větší či menší přesností buď samotní autoři statí, nebo i např. různé profesní svazy. Dopad zákonné minimální mzdy na podniky je předmětem pozornosti opět především v USA, zvláštní pozornost vyvolává její působení především ve službách, častěji se objevují statě s úvahou vlivu minimální mzdy na malé a střední podniky. Např. Higgins (2005) upozorňuje, že po zvýšení částky minimální mzdy (Florida, Illinois a New York v lednu 2005) si majitelé hotelů stále více stěžují na neúměrný růst mzdových nákladů. Situaci v malých firmách z oborů oděvního průmyslu a hotelnictví/catering analyzovali Arrowsmith, Gilman, Edwards a Ram (2003). Docházejí k závěru, že právě velikost podniku i obor jeho činnosti mají na zranitelnost vůči zvyšování minimální mzdy velký vliv. Reakci zaměstnavatelů na zvyšování částky minimální mzdy (nebo v USA místně stanovenou minimální mzdu, tzv. living wage) zachycují analýza Brennera (2005) i stať Reicha, Halla a Jacobse (2005). Brenner odhaduje dopad zákona o living wage v Bostonu a dochází k závěru, že sice existuje jen malý vliv na snížení zaměstnanosti (nebo odpracované doby), ale projevuje se silná reakce ze strany zaměstnavatelů v podobě náhrady zkrácených úvazků úvazky plnými i jistá předpověď, že podniky vykáží v nejbližší budoucnosti nižší ziskovost. I Reich, Hall a Jacobs po analýze situace na letišti v San Francisku konstatují, že v důsledku zvýšení living wage se mnohým tamním nízkopříjmovým zaměstnancům 10

12 významně zvýšila mzda, ale zároveň vzrostly náklady přepočtené na jednoho pasažéra letiště. Zaměstnavatel toto zvýšení nákladů prokazatelně začal kompenzovat snahou o zvýšení pracovní morálky i o zvýšení produktivity práce. Zvláštním případem je potom zkoumání vlivu zvýšení minimální mzdy na dobu zácviku dělníků (Fairris, Pedace, 2004). Ale zde autoři nedocházejí k jednoznačnému závěru, že by zaměstnavatel reagoval snížením doby zácviku dělníků nebo snížením počtu (podílu) dělníků, kterým bude zácvik nebo výcvik poskytnut. V Evropě se minimální mzdou a jejím dopadem na podniky častěji v posledním desetiletí zabývají ve Velké Británii (zde byl znovu přijat zákon o minimální mzdě až v roce 1999). Berry (2005) provedl průzkum u 129 podniků o jejich názoru na zvýšení minimální mzdy v říjnu 2004, a dle něho 94 % z nich toto zvýšení podporovalo. Podobný závěr má i stať Morrise, Colliera a Wooda (2005). K překvapení samotných autorů zaměstnavatelé podporovali zavedení zákona o minimální mzdě i její další zvyšování. Hloubkové dotazování v kadeřnických salonech provedli Druker, White a Stanworth (2005). Jejich závěrem je, že sice pro dotázané podniky nebylo zvyšování minimální mzdy šokem, nicméně mělo různý dopad na podniky v závislosti na místu podnikání, velikosti podniku i typu služeb, které podnik nabízí. Z výše uvedeného výčtu od sebe často velice odlišných názorů vyplývá, že je nesnadné učinit určitý závěr nebo shrnutí. Spíše se můžeme ptát, proč se tyto názory a závěry výzkumů od sebe tak liší? Jedním z důvodů může být skutečnost, že rozdíl mezi minimální mzdou a průměrnou mzdou ve sledovaných zemích (především v USA a zemích západní Evropy) není tak hluboký. K tomu ještě navíc přistupuje fakt, že ve většině zemí je značný odstup minimální mzdy od životního minima jednotlivě žijící osoby. Tj. ne příliš razantní zvýšení minimální mzdy již potom na úroveň zaměstnanosti nemá významný dopad (ať kladný nebo záporný). Je dokonce možné se setkat i názorem (Borjas, 2005, s ), že ve skutečnosti je dopad minimální mzdy na zaměstnanost nulový, ale použité metody výzkumu a výběrové chyby vedou výzkumné pracovníky k formulaci závěrů ve smyslu malého pozitivního nebo naopak malého negativního vlivu na úroveň zaměstnanosti. Navíc je obtížné porovnávat už i výchozí podmínky jednotlivých výzkumů situace v každé zemi je odlišná (mimo jiné fází ekonomického, ale i volebního cyklu). 3 POSTAVENÍ MINIMÁLNÍ MZDY VE MZDOVÉ DISTRIBUCI PODNIKATELSKÉ SFÉRY V ČESKÉ REPUBLICE Informační systém o průměrném výdělku v České republice V České republice, podobně jako i v jiných vyspělých zemích, existují podrobná zjišťování mezd a mzdové úrovně v národním hospodářství prostřednictvím oficiální statistiky (Českého statistického úřadu, ale i Ministerstva práce a sociálních věcí). Kromě běžných zjišťování pomocí statistického výkaznictví provádí Český statistický úřad i strukturální výběrová šetření. Ta pokrývají všechna odvětví národního hospodářství a ekonomické subjekty nad deset zaměstnanců, jejich souhrnným názvem je Informační systém o ceně práce. Jedním ze subsystémů Informačního systému o ceně práce je i Informační systém o průměrném výdělku (dále jen ISPV). Tento systém má formu statistického šetření, kde se výdělková úroveň zjišťuje na základě průměrných hodinových výdělků, vyplacené mzdy a odpracované doby jednotlivých zaměstnanců za sledované období. Šetření provádí pracoviště státní statistické služby Ministerstva práce a sociálních věcí, zpracovatelem je společnost Trexima, s.r.o. 11

13 Nejdůležitějším kritériem pro členění výsledků ISPV je příslušnost šetřeného ekonomického subjektu k podnikatelské nebo nepodnikatelské sféře. V podnikatelské sféře (ISPV-PS) probíhá šetření se čtvrtletní periodou a je výběrovým šetřením, ve sféře nepodnikatelské (ISPV-NS) je prováděno s periodou pololetní a je šetřením plošným. Výběrovými jednotkami ISPV podnikatelské sféry jsou ekonomické subjekty s deseti a více zaměstnanci. Největší subjekty (250 a více zaměstnanců) jsou zařazeny do šetření všechny, menší subjekty jsou vybrány systematickým náhodným výběrem. Výsledky šetření ISPV jsou velmi vhodným i vyhledávaným zdrojem sekundárních dat. Následující závěry analýzy postavení minimální mzdy v mzdové distribuci podnikatelské sféry vycházejí z těchto šetření jako z nejvalidnějšího zdroje informací 5. Vývoj hodinových výdělků v podnikatelské sféře v letech U průměrného hodinového výdělku lze po celé sledované osmileté období zaznamenat jeho neustálé zvyšování (celkem o 58,8 %). Tento růst však neprobíhal v daných letech zcela rovnoměrně. Nejrychlejší růst průměrného hodinového výdělku byl zaznamenán v průběhu roku 2001 (mezi prvním a čtvrtým čtvrtletím celkem o 8,5 %), nejpomalejší v letech 2008 (mezi prvním a čtvrtým čtvrtletím o 4,8 %) a 2005 (o 5,2 %). Nejvyšší meziroční změna byla zaznamenána mezi čtvrtými čtvrtletími let 2006 a 2005 průměrná mzda se zvýšila o 8,2 %, naopak nejnižší mezi čtvrtými čtvrtletími 2003 a 2002 pouze o 2,0 %. Mzda 1. decilu se sice také zvyšovala po celé sledované období, ale celkové zvýšení bylo nižší a postupné zvyšování nerovnoměrnější, než u hodinového výdělku průměrného. Celkem v uvedeném období vzrostla hodinová mzda 1. decilu o 45,9 %, v roce 2003 dokonce došlo ve všech čtvrtletích u mzdy 1. decilu k meziročnímu poklesu. Mediánová hodinová mzda vzrostla celkem o 49,3 %, tj. také pomaleji, než byl celkový růst průměrné hodinové mzdy. Z těchto údajů je možné usoudit, že průměrná hodinová mzda se zvyšovala především díky rychlejšímu růstu mezd nejlépe placených pracovníků (hodinová mzda 9. decilu se zvýšila v daném období o 65,2 %). V uvedeném období se postupně zvyšoval i rozdíl mezi průměrnou hodinovou mzdou a mediánovou hodinovou mzdou. Zatímco v 1. čtvrtletí roku 2001 tento rozdíl činil 12,48 Kč/hod, ve 4. čtvrtletí roku 2008 už 27,48 Kč/hod. Zdá se tedy, že výše průměrné hodinové mzdy v ČR je příliš ovlivněna extrémními hodnotami - v tomto konkrétním případě extrémními hodnotami nejvyšších mezd. Skutečnou mzdovou distribuci pracovníků tedy lépe ukazuje mediánové rozložení. Z analýzy dat je také možné usoudit, že docházelo k postupnému rozevírání nůžek mezi nejlépe placenými pracovníky a tou polovinou pracovníků, jejichž mzda je nejnižší. Tuto tezi o rozevření nůžek mezi nejlépe a nejhůře placenými pracovníky je možné podepřít i údaji o vývoji podílu pracovníků, kteří jsou placeni hůře, než je průměrný hodinový výdělek. Zatímco v 1. čtvrtletí roku 2001 bylo 63,8 % pracovníků placeno méně, než byla průměrná hodinová mzda, ve 4. čtvrtletí roku 2008 to již bylo 67,8 %. Je třeba ale říci, že tento podíl od roku 2005 zůstává relativně stabilní pouze nepatrně se mění v jednotlivých čtvrtletích (osciluje mezi 67 a 68 %). Uvedené údaje zároveň znovu svědčí o tom, že ukazatel průměrné hodinové mzdy nemá příliš vysokou vypovídací schopnost vzhledem ke skutečné mzdové hladině nejlépe a nejhůře placených pracovníků. 5 Plný text v habilitační práci: LAJTKEPOVÁ, E. Postavení minimální mzdy v mzdové distribuci podnikatelské sféry České republiky. In Ekonomická revue (CEREI), 2009, roč. XII, č. 2., s ISSN

14 O jistém procesu diferenciace mezd ve sledovaném období svědčí i růst tzv. decilového poměru (poměr hodinové mzdy devátého decilu k hodinové mzdě prvního decilu). V prvním čtvrtletí roku 2001 byl tento poměr 3,00, koncem sledovaného období potom 3,37. Je ale pravdou, že i růst decilového poměru byl podstatně rychlejší v letech (z 3,00 na 3,33) než v letech následujících, kdy zůstává spíše stabilní jen s menšími výkyvy (mezi 3,23 a 3,39). Velmi zajímavé je i porovnání hodinové minimální mzdy a hodinové mzdy 1. decilu. Hodinová minimální mzda se především v letech přibližovala hodinové mzdě prvního decilu, tj. docházelo ke stlačování hodinových mezd 10 % nejhůře placených pracovníků směrem dolů ke mzdě, jejíž výše je dána zákonem. Pro úplnost je možné dodat, že zatímco v uvedeném období (tj. 1. čtvrtletí čtvrtletí 2006) hodinová mzda 1. decilu vzrostla o 28,1 %, hodinová minimální mzda vzrostla o celých 60,3 %. Nicméně zmrazení výše zákonné minimální mzdy od poloviny roku 2006 tento počínající vývoj zvrátilo a hodinová mzda 1. decilu se pomalu začala od minimální mzdy odpoutávat. 4 VÝZKUM AKCEPTACE MINIMÁLNÍ MZDY PODNIKY Předvýzkum Před uskutečněním prvního výzkumu akceptace minimální mzdy podniky v roce 2005 byl proveden předvýzkum 6. Jeho cílem bylo jednak ověřit, zda je dotazník pro respondenty dostatečně srozumitelný, nebo je nutná úprava (případně jaká úprava), jednak výpočet základních statistických charakteristik úzkého vybraného předvýzkumného vzorku. Sběr předvýzkumných dat byl uskutečněn ve druhé dekádě října Byly osloveny podniky z Brna a ostatních regionů Jihomoravského kraje tak, aby v předvýzkumném vzorku byla zastoupena všechny čtyři odvětví (průmysl, stavebnictví, služby a obchod) a různé velikostní skupiny podniků. Při sběru výzkumných dat se tedy postupovalo účelovým výběrem. Podařilo se shromáždit dotazníky z 18 podniků, složení předvýzkumého vzorku je uvedeno v následující tabulce: Tab. 1. Složení předvýzkumného vzorku (počet podniků) Počet zaměstnanců/odvětví Průmysl Stavebn. Služby Obchod Celkem 1-9 zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců Více(do250zaměstnanců) Celkem Pramen: dotazníky pro předvýzkum Výsledky předvýzkumu Srozumitelnost dotazníku Dotazník byl dobře pochopen všemi respondenty, vyskytla se pouze nutnost jeho drobnější úpravy (u otázky na velikost podniku). Dotazníky byly vyplňovány za přítomnosti tazatele. 6 V habilitační práci podrobněji: LAJTKEPOVÁ, E. Akceptace minimální mzdy malými a středními podniky v Jihomoravském kraji výsledky předvýzkumu. In Progressive Methods And Tools of Management And Economics of Companies. International Conference, Brno: Brno University of Technology, Faculty of Business and Management, ISBN

15 Respondenty byli majitelé a/nebo ředitelé podniků, v případě větších podniků pracovníci odpovědní za personální agendu. Základní statistické charakteristiky předvýzkumného vzorku Z odpovědí podniků, jaká by měla být optimální výše minimální mzdy, byly vypočteny následující charakteristiky: výběrový průměr optimální výše minimální mzdy, výběrový rozptyl, výběrová směrodatná odchylka, modus a variační koeficient. Výzkum akceptace minimální mzdy podniky v roce Sběr výzkumných dat byl časově proveden od konce října do začátku prosince 2005, výsledky byly potom zpracovány během prosince 2005 a ledna Při sběru výzkumných dat se postupovalo účelovým výběrem, cílem tohoto nenáhodného výběru bylo získání dat z podniků všech sledovaných odvětví a velikostních skupin. Podniky byly oslovovány ze všech regionů Jihomoravského kraje, ve výzkumném vzorku ale nakonec převažovaly podniky z Brna a blízkého okolí (asi 65 %). Během tohoto časového úseku se podařilo sebrat dotazníky z 83 podniků, složení výzkumného vzorku je uvedeno v následující tabulce: Tab. 2. Struktura výzkumného vzorku (počet podniků) Počet zaměstnanců/odvětví Průmysl Stavebn. Služby Obchod Celkem 1-9 zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců Více(do250zaměstnanců) Celkem Pramen: výzkumné dotazníky Pro zpracování primárních dat byly využity následující statistické metody: základní postupy popisné statistiky, pro zkoumání závislostí jednotlivých proměnných a potvrzení hypotéz (viz kapitola 1) další statistické metody jednofaktorová analýza rozptylu (ANOVA) a χ 2 - test o nezávislosti. Aby závěry analýz byly skutečně potvrzeny, kromě základní metody zkoumání závislosti proměnných byl užit ještě doplňující postup, nejčastěji neparametrický test Kruskal-Wallisův, v případech, kde to bylo možné, byl počítán Kendallův, případně Spearmanův koeficient. Výsledky výzkumu Vybrané výsledky popisné statistiky V uvedených 83 podnicích byl v první řadě sledován podíl pracovníků, kteří jsou odměňováni minimální mzdou. Nejčastější odpovědí (tj. modus) byla odpověď 0 % : tj. v 55 podnicích (66,3 %) nepracoval žádný zaměstnanec, který by byl odměňován minimální mzdou. Tato odpověď byla zároveň i mediánem. Dotazník dále obsahoval otázku, zda je v podniku uzavřena kolektivní smlouva. Ze všech 83 podniků byla kolektivní smlouva uzavřena pouze ve třech z nich (tj. v 3,6 %), ostatní podniky (80, tj. 96,4 %) odpověděly, že kolektivní smlouvu uzavřenou nemají. Klíčovým dotazem byl dotaz na představu podniků o optimální výši minimální mzdy (odpovědi jsou uvedeny v tabulce 3.). Z výsledků zde uvedených je patrné, že nejčastější 7 V habilitační práci podrobněji: LAJTKEPOVÁ, E. Odměňování minimální mzdou v malých a středních podnicích. In Periodica Academica, 2006, roč. 1., č. 1., s ISSN

16 odpovědí (tj. modus) je minimální mzda by neměla být stanovena toto se domnívalo 20 podniků z 83, tj. téměř jedna čtvrtina dotázaných. Druhou nejčastější odpovědí byla potom představa o min. mzdě ve výši Kč (odpovědělo tak 16 podniků, tj. 19,3 %). Celkem 65,1 % podniků se domnívalo, že minimální mzda by měla být nižší než 6500 Kč/měsíc, nebo by neměla být stanovena. Kategorie Kč preferované minimální mzdy je též mediánem. Připomeňme, že v době realizace výzkumu byla zákonná výše minimální mzdy 7185 Kč. Tab. 3. Preference optimální výše minimální mzdy podniky výsledky výzkumu Výše minimální mzdy (v Kč) Počet odpovědí Odpovědi v % Kumulativně v % (podniků) Min.mzda by neměla být stanovena 20 24,1 24,1 Max ,6 27, ,4 36, ,6 45, ,3 65, ,7 80, ,8 91,6 Více než ,4 100,0 Celkem ,0 Pramen: výzkumné dotazníky Vybrané výsledky statistických analýz Závislost podílu pracovníků s minimální mzdou na velikosti podniku Pro zkoumání této závislosti byla jako základní zvolena metoda jednofaktorové analýzy rozptylu, jako doplňující potom Kruskal-Wallisův neparametrický test. Pomocí obou těchto metod se nepodařilo jednoznačně prokázat, že by podíl pracovníků, kteří jsou odměňováni minimální mzdou ve sledovaných podnicích, byl závislý na velikosti podniku. Výsledek je s velkou pravděpodobností dán rozsahem výběru 83 podniků je pro tento test přeci jen malý soubor, ve kterém by se taková závislost objevila jen tehdy, pokud by byla extrémně vysoká (což ale spíše nebylo možné očekávat). Závislost preference výše částky minimální mzdy na velikosti podniku Test závislosti preference určité výše minimální mzdy na velikosti podniku byl proveden pomocí χ 2 - testu o nezávislosti, pro další kontrolu výsledků byl ještě vypočten Kendallův koeficient. Pomocí těchto metod se nepodařilo jednoznačně prokázat, že by velikost podniku a preference určité částky minimální mzdy ve sledovaných podnicích byly závislými veličinami. Tento výsledek nepotvrdil naši původní domněnku, že s velikostí podniku se bude preferovaná částka minimální mzdy měnit a nejmenší podniky budou dávat přednost nižším možným částkám zákonné minimální mzdy, případně ji častěji vůbec odmítat. Výsledek analýzy je s velkou pravděpodobností opět ovlivněn rozsahem výběru 83 podniků je i pro tento test malý soubor proto by tyto výsledky měly být spíše podnětem k opakování výzkumu na podstatně větším vzorku podniků. Závislost preference výše částky minimální mzdy na odvětví podniku Vzhledem k tomu, že se jedná o podobný případ jako při zkoumání závislosti preference minimální mzdy a velikosti podniku, bylo postupováno podobně: nejdříve pomocí χ 2 - testu o nezávislosti, protože ale pro kontrolu výsledků tentokrát nelze použít Kendallův koeficient 15

17 (odvětví podniku není typickou ordinální proměnnou), byl použit neparametrický test Kruskal-Wallisův. Ani v tomto případě se ale nepodařilo jednoznačně prokázat, že by odvětví podniku a preferování určité částky minimální mzdy ve sledovaných podnicích byly závislými veličinami. Tento výsledek by tedy opět nepotvrzoval původní hypotézu, že odvětví podniku bude preferovanou minimální mzdu ovlivňovat, případně, že podniky odvětví služeb a obchodu budou dávat přednost nižším možným částkám min. mzdy nebo ji častěji vůbec odmítat. I zde je výsledek ovlivněn s největší pravděpodobností rozsahem výběru. Výzkum akceptace minimální mzdy podniky v roce Sběr výzkumných dat pomocí dotazníku byl časově proveden od konce června do poloviny září 2007 (tj. během asi devíti týdnů). Dotazník se mírně lišil od dotazníku, který byl využit i ve výzkumu roku 2005 (diference viz kapitola 1). Při sběru výzkumných dat bylo postupováno jinou cestou než při výzkumu předchozím: asi polovina respondentů byla oslovena jako v roce 2005, tj. účelovým výběrem, nicméně druhá část respondentů byla získána výběrem náhodným. Cílem této kombinace náhodného a nenáhodného výběru byla snaha o získání dat z podniků všech sledovaných odvětví a všech velikostních skupin, ale zároveň i vnesení prvku náhodnosti. Podniky byly oslovovány ze všech regionů České republiky (s výjimkou hl. m. Prahy), v celkovém počtu 116 spolupracujících podniků tvoří podniky z Jihomoravského kraje 29,3 %. Tab. 4. Struktura výzkumného vzorku (počet podniků) Počet zaměstnanců/odvětví Průmysl Stavebn. Služby Obchod Celkem 1-19 zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců Více než 500 zaměstnanců Celkem Pramen: výzkumné dotazníky Pro zpracování primárních dat byly využity nejdříve opět metody popisné statistiky. Pro zkoumání závislostí jednotlivých proměnných a potvrzení hypotéz (viz kapitola 1) byly užity další statistické metody: χ 2 - test o nezávislosti, mediánový test, neparametrický test Kruskal-Wallisův, ve vhodných případech byl počítán Kendallův a Spearmanův koeficient. Výsledky výzkumu Vybrané výsledky popisné statistiky V podnicích byl znovu sledován podíl pracovníků, kteří jsou v nich odměňováni minimální mzdou. Nejčastější odpovědí (tj. modus) bylo 0% : 65 podniků (tj. 56,0%) odpovědělo, že v nich nepracuje žádný zaměstnanec, který by byl odměňován minimální mzdou. Nicméně čtyři podniky odpověděly (3,4 % z celkového počtu podniků), že jsou v nich odměňováni minimální mzdou všichni zaměstnanci. Dotazník dále obsahoval otázku, zda je v podniku uzavřena kolektivní smlouva. Ze všech 116 podniků byla kolektivní smlouva uzavřena ve 25 z nich (tj. v 21,6 %). Uvedený výsledek není v tomto případě překvapením: pokud máme ve výzkumném vzorku podniky větší 8 Plný text v habilitační práci: LAJTKEPOVÁ, E. Minimum Wage in Czech Enterprises Research Results. In Acta Academica Karviniensia, roč. 2009, č. 2., s ISSN X 16

18 velikosti (včetně podniků s počtem zaměstnanců nad 500) a navíc s významným podílem průmyslových podniků, bylo možné očekávat, že mzdové podmínky budou upraveny kolektivní smlouvou ve větším počtu (i podílu) z nich. Významným dotazem i v tomto šetření byl dotaz na vlastní představu (preferenci) podniků o optimální výši minimální mzdy (zákonná výše byla 8000 Kč). Odpovědi byly následující: Tab. 5. Preference optimální výše minimální mzdy podle velikosti podniku (počet odpovědí) Velikost podniku (počet Celkem zaměstnanců) // Výše minimální mzdy (v Kč) Min.mzda by neměla být stanovena Max Více než Celkem Pramen: výzkumné dotazníky Tab. 6. Preference optimální výše minimální mzdy podle odvětví podniku (počet odpovědí) Odvětví podniku // Průmysl Staveb. Služby Obchod Celkem Výše minimální mzdy (v Kč) Min.mzda by neměla být stanovena Max Více než Celkem Pramen: výzkumné dotazníky Vybrané výsledky statistických analýz Závislost preference výše částky minimální mzdy na velikosti podniku K měření síly závislosti mezi preferovanou výší částky minimální mzdy na velikosti podniku jsme nejdříve užili Spearmanův koeficient, pro kontrolu výsledků neparametrický Kruskal-Wallisův test a Kendallův koeficient. Ani jednou z těchto metod se nepodařilo jednoznačně prokázat, že by velikost podniku a preference určité částky minimální mzdy ve sledovaných podnicích byly závislými veličinami. Výsledek tedy nepotvrzuje naši původní domněnku, že nejmenší podniky budou dávat přednost nižším možným částkám zákonné min.mzdy, případně ji častěji vůbec odmítat, a s velikostí podniku potom bude preferovaná částka minimální mzdy růst. 17

19 Závislost preference výše částky minimální mzdy na odvětví podniku I když se jedná o podobný případ jako při zkoumání závislosti preference minimální mzdy a velikosti podniku, byly použity jiné statistické metody: χ 2 - test o nezávislosti a jako metoda doplňková Kruskal-Wallisův test. Při výpočtu bylo ale SW signalizováno porušení předpokladu testu χ 2 (o obsazenosti buněk ve dvourozměrné tabulce), tj. výsledky tohoto testu nebyly validní. Pomocí Kruskal-Wallisova testu se nepodařilo jednoznačně prokázat, že by odvětví podniku a preferování určité částky minimální mzdy ve sledovaných podnicích byly závislými veličinami. Tento výsledek tedy opět nepotvrzuje původní hypotézu, že odvětví podniku bude preferovanou minimální mzdu ovlivňovat, případně, že podniky odvětví služeb a obchodu budou dávat přednost nižším možným částkám min. mzdy nebo ji častěji vůbec odmítat. Závislost podílu pracovníků s minimální mzdou na velikosti podniku K měření síly závislosti mezi podílem pracovníků, kteří jsou v podnicích odměňováni minimální mzdou, a velikostí podniku jsme užili Spearmanův korelační koeficient a Kendallův koeficient. Výsledky znovu spíše nenaznačily, že by podíl pracovníků, kteří jsou odměňováni minimální mzdou ve sledovaných podnicích, byl závislý na velikosti podniku. Zdálo by se tedy, že původní domněnka (hypotéza), že s velikostí podniku se bude podíl pracovníků s minimální mzdou spíše snižovat a v nejmenších podnicích bude zaměstnán nejvyšší podíl pracovníků s minimální mzdou, byla chybná. Nicméně vzhledem k tomu, že hodnota vypočteného Spearmanova koeficientu (0,219) sice nebyla příliš vysoká, ale přeci jen nebylo možno vyslovit o (ne)závislosti proměnných zcela jednoznačný závěr, byl ještě k dalšímu ověření výsledků použit mediánový test. Výsledek tohoto testu byl v porovnání s výsledky předchozími velice překvapivý. Test totiž vyšel jako statisticky významný, podařilo se jím prokázat, že existuje závislost rozložení mediánu znaků v souboru podle podílu pracovníků odměňovaných minimální mzdou na rozložení mediánu znaku v souboru podle velikosti podniku. Shrnutí a porovnání výsledků z let 2005 a 2007 Z provedených statistických analýz můžeme shrnout výsledky obou výzkumů především ve vztahu k původním hypotézám (viz kapitola 1). Připomeňme, že tyto hypotézy byly formulovány na základě studia sekundárních pramenů, především závěrů jediného relevantního statistického šetření k danému tématu, které bylo v České republice provedeno (Chomátová, 2003). Ještě je třeba znovu zdůraznit, že závěry uvedeného šetření byly přijaty na základě výsledků pouze popisné statistiky, nikoliv na základě zkoumání závislostí pomocí analytických metod. Námi provedené analýzy jsou tedy prvními analýzami svého druhu, uskutečněné v České republice. Podíl pracovníků, odměňovaných minimální mzdou v podnicích 2005: V uvedených 83 podnicích byl nejčastějším podílem pracovníků, kteří jsou v nich odměňováni minimální mzdou, podíl nulový: 55 podniků (tj. 66,3 %) odpovědělo, že v nich nepracuje žádný zaměstnanec odměňovaný minimální mzdou. Nicméně tři podniky (3,6 %) odpověděly, že jsou v nich zaměstnáni všichni pracovníci za minimální mzdu. Byla též zkoumána závislost podílu pracovníků s minimální mzdou na velikosti podniku. Za pomoci užití jednofaktorové analýzy rozptylů a jako doplňující metody Kruskal Wallisova testu ale uvedená závislost potvrzena nebyla. 2007: Ze všech 116 podniků byla nejčastější odpovědí (tj. modus) 0 % : 65 podniků (56 %) odpovědělo, že v nich nepracuje žádný zaměstnanec, který by byl odměňován minimální 18

20 mzdou. Čtyři podniky (3,4 %) odpověděly, že v nich pracují všichni pracovníci za částku minimální mzdy. I při tomto výzkumu byla zkoumána možná závislost podílu pracovníků odměňovaných minimální mzdou na velikosti podniku. K měření síly této závislosti byl užit nejdříve výpočet Spearmanova koeficientu, následně Kendallova koeficientu a ještě mediánový test. I když vypočtené výsledky obou koeficientů nebyly příliš průkazné, výsledek mediánového testu tuto závislost v zásadě potvrdil. Samozřejmě k pozitivnímu výsledku jednoho testu (když dvě metody předchozí závislost nepotvrzují) je třeba přistupovat velice opatrně. Pro případný definitivní závěr by bylo nutné opakovat testy na větších vzorcích. Průběžný závěr: Odměňování pracovníků min. mzdou v podnicích není příliš časté: většina podniků uvádí, že v nich žádný zaměstnanec není odměňován minimální mzdou. Nicméně asi ve 3-4 % podniků lze očekávat, že všichni pracovníci mají jako základní odměnu částku zákonné minimální mzdy. Uvedené výsledky v zásadě korespondují i s odhady Českého statistického úřadu či Eurostatu, že odměňování minimální mzdou zasahuje jen malou část pracovníků podle zdroje je uváděn nejčastěji podíl 2-4 % ze všech pracovníků (Chomátová, 2003, Statistics in focus 71/2007 aj.). Zajímavým výsledkem v roce 2007 byla naznačená možná závislost podílu pracovníků, odměňovaných minimální mzdou na velikosti podniku (v roce 2005 tato závislost statistickými analýzami potvrzena nebyla). I když výsledky původních analýz nebyly průkazné, další metoda (mediánový test) naznačila, že velikost podniku a podíl pracovníků, odměňovaných minimální mzdou, by mohly být závislými veličinami. Preference optimální částky minimální mzdy 2005: Nejčastější odpovědí na otázku, jaká by měla být minimální mzda, byla minimální mzda by neměla být stanovena toto se domnívá 20 podniků z 83, tj. téměř jedna čtvrtina dotázaných. Druhou nejčastější odpovědí je potom představa o min. mzdě ve výši Kč (odpovědělo tak 16 podniků, tj. 19,3 %). Celkem 65,1 % podniků se domnívá, že minimální mzda by měla být nižší než 6500 Kč/měsíc nebo by vůbec neměla být stanovena (tj. rozdíl proti zákonné minimální mzdě platné v době šetření činí 685 Kč a více). 2007: Z četností odpovědí vyplývá, že opět nejčastější odpovědí je minimální mzda by neměla být stanovena odpovědělo tak 34 podniků ze 116. Vyšší počet těchto odmítavých odpovědí je patrný u podniků menších (do 250 zaměstnanců): ze 34 odpovědí jich připadlo na tyto podniky 27 (79,4 %). Je ale zajímavé, že relativně vysoký počet podniků (asi 23 %) by preferoval částku minimální mzdy v rozmezí Kč (tj. o Kč vyšší než byla v době realizace dotazníkového šetření skutečná zákonná minimální mzda). Z odvětvového hlediska je spíše překvapující, že nejvíce podniků, které odmítají zákonnou minimální mzdu, je z odvětví průmyslu a stavebnictví, naopak nejvyšší preferované částky minimální mzdy se objevují u podniků odvětví služeb. Průběžný závěr: Jednoznačným závěrem je zjištění, že jedna čtvrtina až jedna třetina podniků by přivítala, kdyby zákonná minimální mzda nebyla vůbec stanovena a podmínky odměňování by byly zcela v kompetenci a na dohodě mezi podnikem a zaměstnancem. Na druhé straně nelze ani opominout, že části podniků by nevadila ani vyšší částka minimální mzdy, než je stanovená zákonem. Tyto nejednoznačné výsledky spíše svědčí o tom, že institut zákonné minimální mzdy je v České republice přijímán rozporuplně od naprostého odmítání až po jeho bezproblémové přijetí. Závislost výše preferované částky minimální mzdy na velikosti podniku a odvětví jeho činnosti 2005: Na vzorku 83 podniků se nepodařilo jednoznačně prokázat, že velikost podniku (měřená počtem zaměstnanců) a odvětví ovlivňují preferovanou částku minimální mzdy. 19