MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN Pedagogická fakulta

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN Pedagogická fakulta"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN Pedagogická fakulta

2 2

3 Pedagogická praxe v pregraduální píprav uitel Sborník z mezinárodní konference konané dne 24. února 2004 na Pedagogické fakult MU v Brn Editoi: Jií Havel, Tomáš Janík Brno

4 SBORNÍK PRACÍ PEDAGOGICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY ÍSLO 174 ADA PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE. 22 Copyright Masarykova univerzita v Brn, 2004 Katedra pedagogiky PdF MU a Centrum pedagogického výzkumu PdF MU Recenzoval: prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc. Editoi: Mgr. Jií Havel, PhDr. Tomáš Janík, M.Ed. ISBN

5 OBSAH Obsah 5 Úvodem (J. Havel, T. Janík) 8 Teorie a praxe v píprav uitel (J. Maák) 10 Pedagogická praxe v kontextu pregraduální pípravy (O. Šimoník) 16 Kurikulární struktura uitelského studia v návaznosti na problematiku praktické pípravy (P. Urbánek) 20 Pedagogická prax a študent v procese stávania sa uiteom (B. Kasáová) 29 Vedenie Študenta na odbornej pedagogickej praxi: teoretická východiská (Š. Porubský) 40 Pedagogická praxe v systému vzdlávání budoucích uitel (J. Šáva) 45 Promna pípravy uitel z hlediska praxe (R. Wildová) 51 Etapy a obsah praktické pregraduální pípravy uitel (J. Mikešová) 56 Zastúpenie súvislej pedagogickej praxe v príprave uiteov 1. stupa ZŠ (M. Špánik) 62 5

6 Systém pedagogickej praxe uitestva pre 1. stupe ZŠ na PF UKF Nitra (J. Ivanoviová) 66 Vedenie študenta na odbornej uiteskej praxi, didaktické zrunosti a ich rozvoj (A. Doušková) 73 Pár vt o pedagogické praxi (J. Budiš, I. Plucková, J. Šáva) 80 Pedagogická praxe jako souást pípravy budoucích uitel pírodovdných pedmt na Univerzit Karlov v Praze, pírodovdecké fakult: na píkladu biologie (K. Blažová, M. Švecová) 87 Pedagogická prax študentov PrírF UPJŠ v Košiciach (S. Kontírová) 91 Školn praktická píprava budoucích uitel na Spolkové pedagogické akademii ve Vídni (T. Janík) 100 Pedagogické a školn praktické vzdlávání uitel na univerzit ve Vídni (K. M. Pollheimer) 107 Cviný uitel vize, realita, problémy (V. Klapal) 118 Cviný uitel a jeho pohled na studenty pi pedagogických praxích (J. Blohradská) 123 Využití videotréninku interakcí v pedagogické praxi (M. Miková) 130 Portfólio ako nástroj a produkt pedagogickej praxe v procese sebareflexívnej kompetencie študentov uitestva (Š. Chudý) 139 6

7 Zkušenosti fakultního cviného uitele pi práci se studenty uitelství (J. Škrabánková) 145 Od tvoivého uitele k tvoivému žáku (P. Pecina) 150 Faktory a kontext rozvíjení profesních dovedností uitel: výzkumná zpráva (J. Havel, K. Vlková) 155 Pedagogická praxe student Fakulty sportovních studií z pohledu žák základních a stedních škol (Š. Maleáková, V. Vilímová) 176 Osobnostní a sociální výchovou student uitelství k profesionální sebedve (H. Horká) 182 Rozvíjení pedagogických dovedností (B. Fabiánková) 185 Seznam autor 192 7

8 ÚVODEM V rámci ešení projektu Intervence do procesu rozvíjení pedagogických dovedností student uitelství v prbhu jejich praxe na fakultní škole (GAR 406/03/1349) byla dne 24. února 2004 uspoádána na Pedagogické fakult Masarykovy univerzity v Brn mezinárodní konference s názvem Pedagogická praxe v pregraduální píprav uitel, jejímž hmatatelným výstupem je tento sborník. Navazuje na sborník z mezinárodní konference Úloha fakultního cviného uitele a fakultní cviné školy v píprav budoucího uitele z dubna 2002 a ml by pispt k objasnní významu, funkce a zejména možností pedagogické praxe v uitelském studiu. V úvodních píspvcích vnují autoi pozornost problematice praxí v rovin teoretické. J. Maák pojednává o vztahu teorie a praxe, který je odedávna jednou z klíových otázek uitelského vzdlávání. O. Šimoník eší problematiku pedagogických praxí v kontextu pregraduální pípravy a navrhuje dsledn pehodnotit uitelskou pregraduální pípravu jako celek. K tomuto pehodnocení pispívá P. Urbánek svou analýzou dsledk psobení paralelního a konsekutivního modelu pípravného vzdlávání uitel na realizaci praktické pípravy. Realizaní rovinu praxí podloženou jasn definovanými teoretickými východisky pedstavuje B. Kasáová v konceptu reflexívní pípravy uitel, která je významným fenoménem v procesu studentova stávání se uitelem. Její kolega Š. Porubský se vnuje teoretickým východiskm koncipování pedagogickodidaktické pípravy student uitelství z hlediska osvojování si uitelských dovedností pi vytváení individuální koncepce výuky. J. Šáva v závru této ásti podtrhuje význam pedagogické praxe v píprav budoucích uitel, poukazuje na souasnou situaci a uvádí možnosti jejího zlepšení. Nejobsáhlejší ást sborníku je vnována píspvkm, které seznamují s modely praktické pípravy na rzných institucích pipravujících uitele v eské republice, na Slovensku a v Rakousku. R. Wildová prezentuje souasnou situaci v praktické píprav student uitelství 1. stupn ZŠ na PdF UK v Praze, která prochází komplexní promnou všech složek, vetn pípravy praktické. Model praktické pípravy na liberecké fakult, který patí k nejpropracovanjším v R, pedstavuje J. Mikešová. O nkterých pístupech ke koncipování praxe v píprav uitel 1. stupn ZŠ na Slovensku informují M. Špánik (PdF TU v Trnav), J. Ivanoviová (PdF UKF v Nite) a A. Doušková (PdF UMB v Banské Bystrici), která navazuje na teoretická východiska Š. Porubského. 8

9 Trojice autor J. Budiš, I. Plucková a J. Šáva z PdF MU v Brn se pokouší o inovaní pohled a pedkládají nový návrh organizace pedagogické praxe v rámci ptiletého dvoustupového studia. Píspvky K. Blažové, M. Švecové (PF UK v Praze) a S. Kontírové (PF UPJŠ v Košicích) se zaobírají cíli, druhy, základními formami a organizací pedagogické praxe student oboru uitelství všeobecn-vzdlávacích pedmt na tchto pírodovdeckých fakultách. Zajímavý pohled a srovnání koncepcí praktické pípravy budoucích uitel na rakouských pedagogických akademiích a na vídeské univerzit nabízejí píspvky T. Janíka a K. M. Pollheimera. Následující píspvky vnují pozornost aktérm, které se na realizaci pedagogických praxí pímo podílejí, tj. studentm uitelství, cviným uitelm a okrajov i fakultním metodikm. V. Klapal srovnává obecné pedstavy o kvalitách cviných uitel s realitou, která možná neplatí jen v Olomouci. Úlohou cviného uitele a otázkou, jak cviný uitel studenta vnímá, se zabývá J. Blohradská. Možnosti monitorování pedagogických interakcí ve škole pomocí metody videotréninku prezentuje M. Miková. Dalším nástrojem a produktem pedagogické praxe v procesu rozvíjení pedagogických dovedností je portfolio, o jehož využití v hodnocení student uitelství pojednává Š. Chudý. J. Škrabánková pipojuje informaci o prbhu pedagogické praxe z pohledu cviného uitele a P. Pecina se vnuje problematice osobnosti tvoivého uitele a tvoivého žáka. V poslední ásti sborníku jsou zaazeny píspvky, které prezentují výsledky výzkum a šetení uskutenných v prbhu i pi reflexi pedagogických praxí. Na jejich základ je možné praktickou pípravu uitel dále zefektivovat. J. Havel a K. Vlková pedkládají výsledky pípravného výzkumu, v nmž byly zkoumány faktory ovlivující rozvíjení profesních dovedností uitel. V dalším píspvku Š. Maleáková a V. Vilímová pedstavují analýzu didaktických a praktických dovedností student tlesné výchovy. H. Horká na základ svého šetení poukazuje na potebu systematické a profesionáln vedené kultivace osobnostních kvalit a sociálních dovedností uitel. Konen B. Fabiánková prostednictvím výsledk šetení v rámci seminá z oborových didaktik a bhem souvislé pedagogické praxe pispívá k optimální volb pedagogických intervencí. Z výtu publikovaných píspvk je zejmé, jak široké a nekonené je téma pedagogických praxí. Vždy v uitelských studijních programech bychom jen obtížn hledali cokoliv, co by alespo njak nesouviselo s praktickou pípravou. O to více si vážíme zájmu a odhodlání všech koleg, kteí se na jejím zkvalitování podíleli, podílejí a jist i nadále budou podílet. Jií Havel a Tomáš Janík 9

10 TEORIE A PRAXE V PÍPRAV U ITEL Josef Maák Anotace: Sta navazuje na problémy, které vystupují do popedí s otázkou zkvalitnní uitelské pípravy, zejména v její praktické komponent a zdrazuje, že vztah teorie a praxe má v píprav uitel obecnjší koeny, nebo odráží podstatnou stránku procesu, v nmž si lovk osvojuje reálný svt. V podstat jde o proces uení, který na urité úrovni vždy dialekticky spojuje konkrétní jednání s myšlenkovou reflexí. V píprav uitel nejde v první ad o efektivní ízení pi zvládání profesních standard a kompetencí, ale o citlivou pomoc budoucímu uiteli pi tvoivém zpracování a sjednocování informací praktického i teoretického charakteru. To však pedpokládá silnou motivaci a výraznou aktivitu u uícího se jedince. Problém vztahu teorie a praxe je odedávna jednou z dležitých otázek uitelského vzdlávání. V. Švec konstatuje, že tento vztah se objevuje v každé koncepci uitelské pípravy a považuje jej proto za jeden z klíových problém efektivní pedagogické pípravy budoucích uitel (1999, s. 94). Ve studiích, které se touto problematikou zabývají, nechybí analýza tohoto dilematu i návrhy na ešení, ale sám problém stále trvá, ba lze dokonce tvrdit, že se ješt prohlubuje (nap. stále sílí požadavky student na vtší podíl praxe na úkor teorie v pregraduálním studiu). Je tedy na míst otázka, pro tomu tak je a kterým smrem hledat nápravu. ešení otázek vztahu teorie a praxe hledali v obecné rovin už antití filozofové. Nap. u Aristotela se setkáváme s výrazným rozlišením dovedností (techné) a praktického vdní (phronesis) na jedné stran a teoretických vdomostí (epistémé) a teoretického vdní (sophia) na stran druhé. Dovednosti sledují externí cíle, praktické vdní je zameno na cíle interní. Vyuování považoval Aristoteles za techné, piemž praktické vdní sleduje specifické cíle. Techné však nedostauje k dosažení cíl lovka v úplnosti, musí se na nich podílet také praktické vdní. Jestliže Aristoteles praxi a teorii od sebe odluoval a teprve následn ob roviny, tj. innosti a poznání, spojoval, u jiných filozof, zejména novovkých, nacházíme tendenci oba póly tsnji spojovat. Nap. I. Kant poukázal na skutenost, že zanedbanost studující mládeže spoívá pedevším v tom, že se pedasn uí rozumovat, aniž by mla dostatek znalostí, které by mohly zastoupit chybjící zkušenosti. E. Rádl právem zdrazoval, že teorie a praxe nejsou od sebe oddleny jako rzné druhy inosti, ale tvoí jednotu (1932, I, s. 6). 10

11 Zdá se však, že v píprav uitel se spíše odrazilo pojetí Aristotelovo než moderní koncepce, ponvadž optimálního propojení teorie a praxe nebylo dosud dosaženo. V dívjších dobách pevládal draz na napodobování praxe (uitelé pro elementární školy byli asto bez jakéhokoli vzdlání), po pechodu uitelské pípravy na vysoké školy se mnohdy stala dominantní pedagogická a psychologická teorie. Dnes ovšem vtšinou pevládá úsilí vybavit uitele jak teoreticky, tak též prakticky, ale ob linie jdou nejastji vedle sebe, úsilí o vzájemné propojení je málo úspšné, i když pibývá pokus hledat nová ešení. Vzdlávání budoucích uitel je vlastn svou podstatou procesem uení, vyznaujícím se ovšem specifickými rysy, tj. je zameno na osvojování si nároných profesních inností, probíhá v období dosplosti, a to na základ dobrovolné volby úastníka. Procesu uení vnuje velkou pozornost psychologie, ale její teoretické koncepce nepostihují podstatu uení pro jeho velkou složitost a mnohotvárnost v úplnosti. Psychologický slovník (Hartl, Hartlová, 2000, s. 636) uvádí obecnou charakteristiku uení, že je to aktivní a tvoivý proces, který rozšiuje vrozený genetický program a rozšiuje možnosti jedince, jeho smyslem je pizpsobování se novým situacím. Uení se realizuje nkolika zpsoby, nejastji se rozlišuje uení behaviorální, kognistivistické, sociální a humanistické. V souasnosti poet jednotlivých teorií, druh a škol uení pesahuje íslo 50, ale lze je rozdlit do dvou kategorií jsou to teorie exogenní a endogenní, piemž v obou pípadech se zdrazuje, že jde o zmnu chování, staví na zkušenosti, ale je reakcí celého organismu. Uení je tady zamené na innost, nikoliv jen na pam, ale v jeho uvdomlé složce se výrazn uplatuje kognice, tj. poznávání, myšlení. V píprav uitel se zákonitosti uení zdánliv respektují, ale pi bližším pohledu zejm nedostaten, nebo teoretické (endogenní) a praktické (exogenní) uení probíhá vtšinou paraleln, k propojení obou proces dochází jen vnjškov a nepímo. Požadavky na hlubší spojení teorie a praxe se sice objevují již delší dobu, ale z rzných píin se nerealizují. Pipomeme už klasickou koncepci J. Vaka (1960), kterou lapidárn vyjádil požadavkem spojení pedagogiky s potebami života, nebo etné konference a semináe, na nichž také zaznly promyšlené návrhy v tomto smru (jako píklad lze uvést monotematicky zamený sborník Teorie v pedagogické praxi, praxe v pedagogické teorii z konference konané v roce 1995). Z reflexe bohatých edukaních zkušeností a z hluboké analýzy dosavadních model uitelské pípravy v minulosti i souasnosti vychází i ve svtovém kontextu ojedinlá práce F. A. J. Korthagena (2001), která se snaží uitelskou pípravu dsledn postavit na pevný realistický základ propojení teorie a praxe. Podle této koncepce proces uitelova profesního rozvoje nelze nazírat jen z kognitivního hlediska, ale je nutno respektovat, že 11

12 v uitelské profesi mají významnou úlohu také city a emoce. Proto se uitel musí uit zvládat též rozmanité edukaní situace, v nichž se uplatují postoje, vztahy a hodnotové orientace úastník výchovn-vzdlávacího aktu. Z tchto skuteností autor vyvozuje závr o dležitosti uitelovy reflexe a sebereflexe a nezbytnost pekonat jednostranný transfer hotových teoretických poznatk k uícímu se subjektu opaným postupem, pi nmž si uící se subjekt sám vytváí poznání a sám usiluje o zvládnutí poznatk. Podle autorova názoru proces uení zaíná tzv. situaním poznáváním, tj. své vdomosti buduje na základ své percepce, vlastních zkušeností. Proto také budoucí uitel se má stavt do rzných situací, v nichž má píležitost samostatn a soustavn poznávat a reflektovat vlastní praktické zkušenosti, ovšem za vedení odborníka, a teprve na jejich základ docházet k teorii (s malým t, k phronesis). Je zejmé, že v této koncepci ožívá starý spor nominalismu a realismu, teorie formálního a materiálního vzdlání, senzualismu a racionalismu. Jednostranný píklon k senzualismu však neotevírá nové obzory, ponvadž pece jen, i když na nové úrovni, žádoucí jednotu teorie a praxe nevytváí. Nároky na uitelskou profesi stále narstají, dnes se asto promítají do požadavk na tzv. uitelské kompetence. J. Šturma (1986) už v osmdesátých letech napoítal 206 základních uitelských kompetencí (celkem dokonce 1300 rzných požadovaných dovedností), které byly vyžadovány dobovými dokumenty, což by v dnešní situaci pedstavovalo ješt vyšší íslo (J. Prcha, 2002). Je zejmé, že v pípravném období uitelova rstu jsou tyto požadavky nereálné, nehled na skutenost, že nkteré dovednosti a kompetence dozrávají pomalu až v prbhu edukaní praxe. Nabízí se ešení, které bylo již vícekrát navrhováno, ale dosud nerealizováno, totiž rozdlit požadavky na uitelovy kompetence (dovednosti) do fáze pregraduální a postgraduální. Základní kompetence by se tak mohly soustedit na dovednosti nezbytné pro výkon uitelského povolání po nástupu do praxe. Šlo by zejména o kompetence v oblasti výbru uiva v rámci píslušného kurikula, plánování a ízení výchovn-vzdlávacího procesu, diagnostikování žákova rozvoje, uplatování základních výukových metod, funkní využívání didaktické techniky a materiál. Rozhodn by se také nemla zanedbávat orientace uitele na mravní profilaci žák. Pi promýšlení problematiky propojování teorie a praxe v uitelské píprav by se nemla zanedbávat ani otázka organizaního zajištní tohoto propojování, jako nap. zízení stediska uitelského studia na fakult, konstituování fakultních škol, orientace celé fakulty na pípravu uitel atd. Pedstavitelé oborových didaktik na fakult by ovšem mli mít úzký styk s fakultními uiteli na fakultních školách a sami by mli být píkladem inovací, pedagogové a psychologové by mli ešit náronjší situace edukaní praxe po vzoru lékaských klinik. 12

13 Na uitelských fakultách lze zaznamenat úsilí o hledání v uitelské píprav nové cesty. Avšak zatím vtšinou jde o izolované iniciativy, které nenacházejí patinou podporu a odezvu a nesouste ují se vždy na nejdležitjší otázky, nebo je eší poloviat. Jako píklad lze uvést orientaci nkterých pedagog na rozvíjení reflexe a sebereflexe student. Není pochyb o tom, že pracovník v každé nároné profesi musí nad svou prací pemýšlet, musí neustále sledovat dosahované výsledky a hledat cesty k jejich zlepšování. Totéž platí o sebereflexi, která navíc pomáhá kultivovat osobnost, nebo vede ke zkvalitování postoj, k prohlubování empatie, což je nezbytné zejména u tzv. pomáhajících profesí. Avšak reflexe a sebereflexe u osob s nedostatenou poznatkovou výbavou nebo s malými zkušenostmi je neúinná. V této souvislosti znovu pipomeme výstižný Kantv posteh o rozumování bez solidního faktografického nebo zkušenostního základu. Píprava k uitelské profesi, podobn jako u všech nároných povolání zamených na bezprostední zásahy do životní reality, nemže být jen teoretická, ponvadž pechod z teoretického uvažování do praktického konání obyejn bývá doprovázen šokem, který se potom po dlouhou dobu pekonává. Tato píprava však nemže být ani jen pevážn praktická, protože mže vést k pouhému napodobování a následné stagnaci. Jediným efektivním postupem je soustavné propojování teorie a praxe, ovšem nikoliv tak, že ob linie probíhají juxtapozin, paraleln vedle sebe a vlastní vazba teorie a praxe je ponechána náhod a živelnosti. Spojování teorie a praxe by mlo i v píprav k uitelství zrcadlit proces uení lovka, jak probíhá ve fylogenetickém i ontogenetickém plánu. Jde o uení situaní, na základ poznávacích aktivit a postupného získávání zkušeností subjektu, které jsou neustále a soustavn doprovázeny reflexí, myšlením, zobecováním. Jde o proces dlouhodobý, který má zejména v první fázi charakter intenzivního observaního i objevitelského uení, ale který nikdy nekoní, protože sleduje zmny v rozvíjejícím se reálném život. Ze strun nastínné analýzy dané problematiky se pokusme formulovat nkolik závr: Pípravu uitele je nutno rozlenit na fázi pregraduální a postgraduální, ponvadž nkteré uitelské kompetence dozrávají dlouhodob až v praxi. Podstatou uitelské pípravy je proces lidského uení, který vychází z životní reality; je založen na pozorování a objevování edukaních fakt, na zobecování získaných údaj a zkušeností prostednictvím myšlení. Praxe a teorie pedstavují dv stránky tohoto procesu, v profesní píprav uitel se uplatují v dialektické jednot. Ke studiu uitelství pijímat jen uchazee se silnou motivací pro tuto profesi. 13

14 Instituce pipravující uitele musí výraznji orientovat svou výukovou i vdeckou innost tímto smrem. Pro zabezpeení funkního spojení teorie a praxe v uitelské píprav je nutno vytvoit nezbytné organizaní zázemí: a) Zízení kabinetu (stediska) uitelské pípravy s pravomocí koordinace píslušných aktivit. b) Vytvoení sít speciálních fakultních (cviných) škol a jejich tsné provázání s fakultou. c) Praktický výcvik budoucích uitel realizovat ze zaátku na fakultních školách v malých skupinách pod vedením píslušných odborník (didaktik, pedagog, psycholog, fakultních uitel), teprve pozdji v souvislé praxi na rzných školách. d) Definitivní ustanovení uitelem vázat na prkaz kvalifikaního rstu v postgraduální fázi. e) Danou problematiku pravideln sledovat a zkoumat (porady, seminá- e, konference, výzkumná šetení) a výsledky analyzovat a publikovat. Literatura HARTL, P.; HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha : Portál, KORTHAGEN, F. A. J. Linking practice and theory. The pedagogy of realistic teacher education. London : Mahwah, New Jersey, PRCHA, J. Uitel. Souasné poznatky o profesi. Praha : Portál, RÁDL, E. Djiny filosofie. Praha : J. Laichter, I, Sborník Teorie v pedagogické praxi, praxe v pedagogické teorii. Brno : Paido, ŠTURMA, J. K problematice popisu a tídní didaktických dovedností. In Dovednostní model uitelovy profese. Praha : PdF UK, 1986, s ŠVEC, V. Pedagogická píprava budoucích uitel: problémy a inspirace. Brno : Paido, VANK, J. Pedagogika a život. Jednotná škola, 1960,. 4, s

15 Abstract: The paper looks at the issue of improving teacher education, especially the practical area; stressing that the relation between theory and practice in teacher education is of more general basis, because it reflects the process, which help an individual adopt the real world. Basicly, it is learning process, which interlinks action with reflection. In teacher education, the key concern is not to direct the future teacher effectively to master professional standards and competences, but to help them creatively process and associate information of practical and teoretical nature. This requires strong motivation and intense activity on the side of the learning individual. 15

16 PEDAGOGICKÁ PRAXE V KONTEXTU PREGRADUÁLNÍ PÍPRAVY Oldich Šimoník Anotace: Pedagogická praxe by mla být organickou souástí celé pregraduální pípravy; je teba ji mnohem dslednji propojit s pedagogicko-psychologickým základem i s aprobaními pedmty. Problematika praxí by mla být ešena v kontextu pregraduální pípravy. O pedagogické praxi bylo od roku 1990 eeno i napsáno velmi mnoho; je to téma vn aktuální, neukonené a nikdy nedoešené. Petr Urbánek publikoval v roce 2003 pehlednou studii o konferencích a semináích (Urbánek, 2003), poádaných na téma pedagogická praxe a vypracoval tematickou analýzu 95 píspvk, které byly na tchto akcích pedneseny. Já jsem k tmto 95 píspvkm pibral ješt tém 7 desítek dalších studií a lánk, které byly publikovány v Pedagogice, v Pedagogické orientaci, v Uitelských listech a v Uitelských novinách a tchto 163 píspvk a všechny tyto píspvky jsem rozdlil podle jediného hlediska, a to, zda popisují: akt, návrh i program, který byl realizován, odzkoušen, nebo jde o návrh, který by bylo možno realizovat, kdyby.. Možná, že vtšinu z vás nepekvapí, že pevažují píspvky obsahující námty a návrhy, které zatím z velmi rozmanitých dvod nebyly realizovány. ada z tchto píspvk obsahuje formulace typu: Co by mli studenti, Co by mli fakultní uitelé, Co by mli uitelé cviných škol, Co by mli katedry a oboroví didaktikové, Co by bylo vhodné, Co by bylo potebné, kdyby... Tyto píspvky tedy uvádjí námty nerealizované, ve stávajících podmínkách zatím neuskutenitelné. Dovolím si proto vyslovit první dílí námt: Musíme si ujasnit, které hlavní pekážky stojí v cest realizaci námt k zlepšení pedagogické praxe (Dr. Urbánek je už zaal popisovat hovoí o tzv. podmínkách vnitních a vnjších; na PdF MU je oznaujeme jako determinanty) a mnohem intenzivnji než dosud hledat všechny dostupné prostedky, které mohou zrychlit nebo umožnit realizaci všech program a námt, smujících k zefektivnní pedagogických praxí. (Velmi by nám mohla pomoci nap. cílená opatení Akreditaní komise). Dále chci pipomenout, že problematiku pedagogických praxí je možno efektivn ešit jen v kontextu pregraduální pípravy jako celku. Ve studiu uitelství platí mnohem více než v jiných studijních programech, že bez 16

17 funkního propojování teorie s praxí a naopak se ob složky výrazn oslabují a efektivita studia se ochuzuje! Teoretické poznatky a praktické zkušenosti, prožitky by se mly neustále prolínat. První otázka, kterou si v posledních letech na poátku úvah o každém pedagogickém problému kladu, je otázka reálnosti našeho zámru, cíle; tedy eho vbec lze v našich souasných podmínkách dosáhnout. A myslím, že bychom takto mli uvažovat i pi ešení problematiky pedagogických praxí! Jestliže jsme dnes zklamáni z toho, že mnoho dobrých námt nebylo dosud realizováno, je tomu tak možná mj. proto, že cíle, které si vytyujeme, jsou v souasných podmínkách obtížn dosažitelné, pípadn dokonce nereálné! Prvním faktorem reálnosti cíle je as, který máme na pregraduální uitelskou pípravu k dispozici, a ten je pochopiteln omezený. Pregraduální píprava nevyprodukuje hotového uitele! Náš absolvent není hotový a i když má vysvdení a diplom, ješt to nezaruuje, že je pln kompetentní. V nem je zpsobilý víc, v nem mén a je možné, že v nkteré profesní složce mže být dokonce nezpsobilý! Absolvent by ml být schopen zajistit alespo na minimální" úrovni základní nápl uitelské profese. Musíme vzít v úvahu také období ped nástupem na fakultu a po nástupu do praxe. Vždy nastupující student k nám pichází se svými prekoncepcemi o uitelské profesi, o zpsobech pekonávání školních problém (z pohledu žáka ale i ze strany uitele), o nesmírn významné roli rodi, o zpsobech spolupráce mezi rodii a školou, o psobení vrstevnického prostedí, a je možné, že nkteré prožité a už ásten zafixované vzorce a modely chování žák, rodi a uitel mu teoretická píprava zcela nevyvrátí a vtšinou stereotypní školní praxe dokonce ješt potvrdí! Obdobn je teba pohlížet také na léta školní praxe, následující po ukonení fakulty. Bez nadsázky je možno tvrdit, že teprve v prvních letech praxe dosáhne náš absolvent plné zpsobilosti alespo na úrovni pomyslného standardu! Pregraduální píprava je tedy velmi významná etapa v profesionálním vývoji uitele, ale ne konená, a takto je nutno na ni nahlížet. Platí to i vzhledem k praktické píprav, jejíž možnosti jsou bhem studia omezené! 17

18 I uitelé, kteí svou profesi berou jako poslání, se k pedagogickému mistrovství dopracují teprve po nkolika letech neustálé sebereflexe a systematické práce na sob, vetn dalšího studia! Pedagogická praxe má na vtšin pedagogických fakult k dispozici asi 5-7 týdn; zhruba 130 týdn bhem pti let je to asi 4 5,4 %. Je to moc, nebo málo? Pokud bychom zajistili nepetržitou supervizi, analýzu a interpretaci každé oduené hodiny, založené na reflexi (od uitel fakulty, od uitel školy, od koleg student, od žák) a sebereflexi (jak to vnímal sám student a co si odnáší z reflexe ostatních úastník), možná by to nkterým studentm na profesionální start stailo!? Získáme pro pedagogickou praxi vtší asovou dotaci? A pokud ano, dokážeme tento as opravdu efektivn využít? Nejsem si tím v této chvíli jist. Efektivita asu vnovaného pedagogickým praxím je podle vyjádení ady student nízká pregraduální uitelské studium prekoncepce o uitelské profesi, o zpsobech pekonávání školních problém, o roli rodi, o zpsobech spolupráce mezi rodii a školou, o psobení vrstevnického prostedí atd. atd dosažení plné zpsobilosti profesní standard pedagogické mistrovství OBR. 1. ASOVÁ OSA VÝVOJE PROFESIONÁLNÍ PÍPRAVY A DALŠÍHO PROFESNÍHO ROZVOJE 18

19 K zamyšlení kladu i další otázky: JSOU uitelé pedagogiky a psychologie, uitelé kabinet pedag. praxe (pokud tyto útvary existují), uitelé (didaktikové) z ostatních kateder a uitelé cviných škol SCHOPNI? fundovan a dsledn studenty vést? OCHOTNI? JSOU studenti uitelství SCHOPNI? OCHOTNI? se zaujetím, aktivn, peliv vykonávat pedagogickou praxi? Pregraduální pípravu je nutno chápat jako jednotu teorie a praxe! Bylo by ideální, kdyby se složky pedagogicko-psychologická a pedmtov aprobaní funkn vzájemn prolínaly nejen mezi sebou, ale také s pedagogickou praxí. Z hlediska obsahu nejde jen o formální souvislosti a na sebe navazující nasazení jednotlivých pedmt do uebního plánu, ale o teorii orientovanou na innosti uitele ve školní praxi, uvádní obecných aplikací i konkrétních píklad, podnty k vyhledávání aplikace v prbhu praxí; jde i o to, aby maximum pedagogických praxí vedlo k teoretické reflexi, k zamýšlení se, k interpretaci praktické innosti z hlediska teorie. Stejn žádoucí je i propojení personální; každý uitel fakulty by ml alespo jeden den strávit se studenty na škole, kde konají své výstupy, svou praxi. Ješt jedna poznámka: Snad v žádném jiném vdním oboru není tak propastný rozdíl mezi teorií a praxí, jako v pedagogice! Kde je souasná pedagogická teorie a jak vypadá školní realita? ešit problematiku pedagogických praxí dsledn znamená pehodnotit uitelskou pregraduální pípravu jako celek. Dílí ešení nemohou pinést výraznjší posun. Abstract: Teaching practice should be a consistent component of the pre-gradual preparation. It is vital that teaching practice be closely interconnected with the pedagogical and psychological courses, as well as the particular orientation courses. The topic should be investigated in the context of pre-gradual teacher education. 19

20 KURIKULÁRNÍ STRUKTURA U ITELSKÉHO STUDIA V NÁVAZNOSTI NA PROBLEMATIKU PRAKTICKÉ PÍPRAVY Petr Urbánek Anotace: Píspvek porovnává kurikulární rozdíly a dsledky paralelního a následného modelu uitelské pípravy se zamením na oblast praktické pípravy. U konsekutivního pístupu jsou využití a realizace integrovaných model praxe výrazn omezeny. Integraci všech složek pípravy lze ovšem z hlediska smyslu a funkcí praxe i vzdlávacích efekt v píprav budoucích uitel chápat jako klíovou. Úvod Tvrd jsme cviili. Ale kdykoliv mli naši bojovníci pistoupit k praktické innosti, museli jsme reorganizovat. Ve zralejším vku jsem pochopil, že máme sklon elit každé nové situaci reorganizací. Je to bájená metoda k vyvolání iluze pokroku. Ve skutenosti vyvolává chaos, neúinnost a demoralizaci. (Gaius Petronius, 66 let ped n.l.) Souasné nepehledné, turbulentní klima v eské spolenosti, s nevýrazn artikulovanými a mnohdy kontroverzními cíli i v oblasti vzdlávání, se promítá také do tlaku na pípravu uitele. Na jedné stran stojí již adu let deklarovaný akcent expert vzdlávat uitele pedevším jako odborníky na edukaní práci s díttem se zamením na vztahovou a kultivaní dimenzi. Na stran druhé tomu ale realita uitelské pípravy stále neodpovídá a naopak se stupují vnjší ekonomické a jiné tlaky na strukturální zmny procesu vzdlávání uitele a na fakulty je vnášeno výchov a vzdlávání nepíznivé tržní prostedí. 1 1 Tento stav samozejm není specifický jen pro vysoké školy a pouze pro eskou republiku, ale platí obecnji. Jak nap. na základ provedené nmecké analýzy dokládá Rýdl (2001, s. 66), nacházejí se bavorské školy v obdobné situaci, kdy jsou v podmínkách stále nedostatených veejných financí ím dál tím silnji vystavovány tlaku a požadavkm konkurenního a konfrontaního myšlení, zrychlujícího se tempa života, špikové výkonnosti a konzumní orientace. Nejen v oblasti základního a stedního školství, ale také již na vysoké školství je vyvíjen nebývalý ekonomický tlak. Domníváme se, že pokud nabývá takových forem, že jsou uitelské fakulty pro svou existenci nuceni mnit své zamení a koncepce vzdlávacích program a mén akcentovat k uitelství zamenou pípravu, jedná se o jejich omezování v akademickém právu svobodného bádání a realizace vzdlávacích aktivit. 20

Pedagogická praxe v pregraduální přípravě učitelů

Pedagogická praxe v pregraduální přípravě učitelů Pedagogická praxe v pregraduální přípravě učitelů Sborník z mezinárodní konference, která se konala dne 24. února 2004 na Pedagogické fakultě MU v Brně. Jiří Havel, Tomáš Janík (ed.) Brno 2004 Kolektiv

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika 1. Hry a matematika na 1. stupni základní školy / Eva Krejová Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2009 -- 163 s. :. -- eština. ISBN 978-80-7235-417-7 (brož.)

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e 160 17 Praha 6, Atletická 100/2, P.O. BOX 40 tel./fax 257 210 811 e-mail: cgf@cstv.cz tel. 233 017 434 http://gymnastika.cstv.cz KVALIFIKANÍ ÁD Praha, prosinec

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika 1. eština expres 1 : [úrove] A1/1 : [nmecká verze] / Lída Holá, Pavla Boilová Praha : Akropolis, 2010 -- 96 s. :. -- nmina. ISBN 978-80-87310-14-4 (brož.) Sign.: III

Více

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692 Skalka 1692, 560 18 eská Tebová Identifikátor školy:

Více

Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika 1. tení a dyslexie / Jií Jošt Praha : Grada Publishing, 2011 -- 384 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3030-1 (brož.) Sign.: II 108263V1 dyslexie ; tení ; porucha uení ;

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 V Brn 2010 Schváleno Akademickou radou Rašínovy vysoké školy s.r.o., dne 29. ervna 2010 1 Veškerá práva vyhrazena Brno 2010 Vydalo nakladatelství

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

MATEMATIKA MATEMATIKA

MATEMATIKA MATEMATIKA PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském Projekt APVS Cílem projektu APVS - Akademie peshraniního vzdlávání zamstnanc samosprávy je vytvoení nové a prohloubení stávající spolupráce slovenských a eských samosprávných celk v oblasti vzdlávání,

Více

krajské školící stedisko projektu

krajské školící stedisko projektu krajské školící stedisko projektu Cílem kurzu Intel - Vzdlávání pro budoucnost je vyškolit uitele tak, aby mohli vést projektovou výuku a efektivn integrovat poítae do stávajících uebních plán takovým

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina Latina 244 Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení pedmtu Pedmt Latina

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Role a integrace HR systém

Role a integrace HR systém Role a integrace HR systém Ing. Michal Máel, CSc., Ing. Bc. Jaroslav Šmarda Vema, a. s. Okružní 3a 638 00 Brno macel@vema.cz, smarda@vema.cz Abstrakt Postavení systému ízení lidských zdroj (HR systému)

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

Internetový mapový server Karlovarského kraje

Internetový mapový server Karlovarského kraje Internetový mapový server Karlovarského kraje Ing.Jií Heliks Karlovarský kraj Závodní 353/88 Karlovy Vary tel.: 353 502 365 e-mail: jiri.heliks@kr-karlovarsky.cz 1. Úvod Vývojem informa,ních systém. a

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Inovace studijních program strojních obor jako odezva na kvalitativní požadavky prmyslu

Inovace studijních program strojních obor jako odezva na kvalitativní požadavky prmyslu Koncepce projektu Inovace studijních program strojních obor jako odezva na kvalitativní požadavky prmyslu Identifikaní íslo projektu. 414 Zkrácený název projektu : "Absolvent pro poteby prmyslu" 1. Úvod

Více

Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika 1. 100 aktivit pro výuku anglitiny : práce s prezovými tématy, globální výchova, rozvoj komunikaních dovedností / Zuzana Hlaviková Praha : Portál (vydavatelství),

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, ESKÁ 354, PÍSPVKOVÁ ORGANIZACE 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Motivaní název školního vzdlávacího programu pro základní vzdlávání: UÍME SE,

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení PROJEKT CZ.1.07/1.3.10/01.0039 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení kurz DVPP Obsah - podrobný

Více

Pedagogický výzkum a kurikulární reforma eské školy Educational research and the reform of school curriculum in the Czech Republic

Pedagogický výzkum a kurikulární reforma eské školy Educational research and the reform of school curriculum in the Czech Republic Pedagogický výzkum a kurikulární reforma eské školy Educational research and the reform of school curriculum in the Czech Republic Centrum pedagogického výzkumu PdF MU Tomáš Janík, Petr Knecht Klíová slova:

Více

O em bude prezentace. Co to je SMJ, prvky SMJ Zásady (principy) SMJ Postup pi zavádní SMJ Možnosti zavádní SMJ Pínos SMJ.

O em bude prezentace. Co to je SMJ, prvky SMJ Zásady (principy) SMJ Postup pi zavádní SMJ Možnosti zavádní SMJ Pínos SMJ. Systém managementu jakosti (SMJ) ást 1 Blok 2 Ing. Antonín Zatloukal únor 2007 O em bude prezentace Co to je SMJ, prvky SMJ Zásady (principy) SMJ Postup pi zavádní SMJ Možnosti zavádní SMJ Pínos SMJ Základní

Více

Skupinová v!uka nadan!ch na Z" Úvoz v Brn#

Skupinová v!uka nadan!ch na Z Úvoz v Brn# Skupinová v!uka nadan!ch na Z" Úvoz v Brn#!! Co vedlo k vytvo$ení modelu skupin!! Skupinová v!uka specifikace, organizace, projevy nadan!ch!! Post$ehy z praxe!! Projekt Skupinovka II.!! MiniIQá%ek!! V!hledy

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Vybrané kapitoly z obecné a školské ergonomie

Vybrané kapitoly z obecné a školské ergonomie Vybrané kapitoly z obecné a školské ergonomie Prof. Ing. Otakar Sláma, DrSc. Pro je ergonomie dležitá nejen pro uitele technické a informaní výchovy, ale pro každého uitele, bu již víte, nebo to poznáte

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic Šastné dít prostednictvím šastných rodi H St HoSt Home-Start Czech Republic 1 Co je to HoSt? HoSt je nestátní nezisková organizace zamená na podporu rodi a jejich péi o dít, které je mladší 6-ti let. Podpora

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Bezpenost a hygiena práce

Bezpenost a hygiena práce Bezpenost a hygiena práce Problematika bezpenosti tvoí nedílnou souást výuky obecn technických pedmt. Úelem tohoto textu je prezentovat pedevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. Mly

Více

16. Výtvarná výchova

16. Výtvarná výchova 16. Výtvarná výchova 505 Vzdlávací oblast: Umní a kultura Vzdlávací obor: Výtvarná výchova Vyuovací pedmt: Výtvarná výchova 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 8/2010 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

Celoživotní vzdlávání EIA/SEA. Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen

Celoživotní vzdlávání EIA/SEA. Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen Celoživotní vzdlávání EIA/SEA Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen Program 9,30-10,00 Registrace úastník 10,00 10,30 11,00-10,30-11,00-11,15 Úvodní

Více

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ZEMPIS ZEMPIS Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch aplikace

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti:

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-159/08-02 Název školy: Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Adresa: Královická 668, 250 50 Brandýs n.l. St. Boleslav Indetifikátor: 600 007 774 I: 61388939 Místo

Více

Vnitní pedpisy Univerzity Jana Evangelisty Purkyn v Ústí nad Labem

Vnitní pedpisy Univerzity Jana Evangelisty Purkyn v Ústí nad Labem Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o zmn a doplnní dalších zákon (zákon o vysokých školách), dne 20. listopadu 2006 pod

Více

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu ! Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu Odhalování a využití lidského potenciálu Motivování

Více

Výroní zpráva. za rok 2004

Výroní zpráva. za rok 2004 Výroní zpráva za rok 2004 Výroní zpráva o innosti Rašínovy vysoké školy s.r.o. 1. ÚVOD - Rašínova vysoká škola s.r.o., IO: 26275619 - RVŠ - Hudcova 78, 612 00 BRNO, kraj Jihomoravský - tel.: 541 632 517,

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

Rašínova vysoká škola ( RaVŠ) Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy na období 2006 2010

Rašínova vysoká škola ( RaVŠ) Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy na období 2006 2010 Rašínova vysoká škola ( RaVŠ) Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy na období 2006 2010 V Brn 2005 1 1. ÚVOD Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy (dále RaVŠ) je zpracován na základ ustanovení 42 odst.

Více

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá ŽIVOTOPIS Osobní údaje Křestní jméno / Příjmení Tituly E-mail Státní příslušnost Zuzana Tichá PhDr., Ph.D. zuzana.ticha@upol.cz ČR Pracovní zkušenosti Období (od-do) Hlavní pracovní náplň a odpovědnost

Více

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace Public relations a sponzoring Vysvtlení pojmu PR Nástroje PR Vysvtlení pojmu sponzoring Sociální sponzoring Cíle a druhy PR a sponzoringu Píklady Vysvtlení pojmu PR PUBLIC RELATIONS (PR) = práce s veejností

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Úvod do zdravotní politiky Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Zdravotní POLITIKA Zdravotní politika je výrazem zájmu státu na zdravotní stavu obyvatelstva. V eštin existuje

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

Výbr z nových knih 12/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 12/2011 pedagogika Výbr z nových knih 12/2011 pedagogika 1. 100 vcí, které by ml znát každý pedškolák / Birgit Ebbert ; [peklad Dagmar Sklenáová] Brno : Computer Press, 2011 -- 138 s. :. -- eština. ISBN 978-80-251-3545-7

Více

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu, 16. duben 2010 SEK(2010) 428 final Pracovní dokument útvar Komise Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky Neúední pekla CS CS OBSAH Pracovní dokument útvar

Více

Výbr z nových knih 3/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2011 pedagogika Výbr z nových knih 3/2011 pedagogika 1. Andragogika / Milan Beneš Praha : Grada, 2008 -- 135 s. -- eština. ISBN 978-80-247-2580-2 (brož.) Sign.: II 108405V1 pedagogika dosplých ; organizace ; kurikulum

Více

ORACLE ÍZENÍ VÝROBY ORACLE WORK IN PROCESS KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE WORK IN PROCESS

ORACLE ÍZENÍ VÝROBY ORACLE WORK IN PROCESS KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE WORK IN PROCESS ORACLE WORK IN PROCESS ORACLE ÍZENÍ VÝROBY KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE WORK IN PROCESS Definice standardních výrobních píkaz Definice výrobních rozvrh pro libovolný zvolený interval Definice výrobních píkaz koncové

Více

Výbr z nových knih 11/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 11/2011 pedagogika Výbr z nových knih 11/2011 pedagogika 1. Aktivizaní metody ve výuce : píruka moderního pedagoga / Tomáš Kotrba, Lubor Lacina ; [ilustrace Hana Šefrová] Brno : Barrister & Principal, 2011 -- 185 s. :. --

Více

SYSTÉM VZDLÁVÁNÍ A ROZVOJE PRACOVNÍK

SYSTÉM VZDLÁVÁNÍ A ROZVOJE PRACOVNÍK Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky SYSTÉM VZDLÁVÁNÍ A ROZVOJE PRACOVNÍK SYSTEM OF STAFF TRAINING AND DEVELOPMENT Magisterská diplomová práce Michaela Kabelíková

Více

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika 1. Bazální stimulace, aktivace a komunikace v edukaci žák s kombinovaným postižením : monografie / Vanda Hájková (ed.) a kol. Praha : Somatopedická spolenost, 2009

Více

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie Výbr z nových knih 10/2009 psychologie 1. Bludné cesty lásky : manželské trojúhleníky a jiné párové konflikty / Hans Jellouschek ; [z nmeckého originálu... peložil Petr Babka] Praha : Portál, 2009 -- 221

Více

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání v ledním hokeji Ing. Vladimír Mana Brno 2013 Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 1/2011 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

Charakteristika p edm tu

Charakteristika p edm tu Vzdlávací oblasti : Volitelné pedmty - lovka píroda, lovk a svt práce, prezové téma Environmentální výchova Vyuovacího pedmt: Pírodovdný seminá Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Pedmt Pírodovdný

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Spolen a kvalitn na ZŠ Tyršova

Spolen a kvalitn na ZŠ Tyršova Spolen a kvalitn na ZŠ Tyršova Spolen a kvalitn r.. CZ.1.07/1.4.00/21.1559 to je název projektu, který zaíná realizovat od 1. bezna 2011 ZŠ Tyršova 913 ve Frenštát pod Radhoštm. Projekt byl schválen v

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy

Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy Josef Trna Pedagogická fakulta MU v Brně Abstrakt: Jádrem příspěvku je problematika konstituování didaktiky přírodovědy jako mezioborové didaktiky, včetně

Více

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Školní vzdlávací plán Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Vychovatelky: I. oddlení Hana Kliková II. oddlení Alena Mrázová Úvod Školní družina je zízena pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko,

Více

Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník. Ing. Lenka Blahová

Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník. Ing. Lenka Blahová Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník Ing. Lenka Blahová Bakaláská práce 2007 ***nascannované zadání s. 1*** ***nascannované zadání s. 2*** ABSTRAKT

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

eská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Pedmt inspekní innosti

eská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Pedmt inspekní innosti eská školní inspekce Liberecký inspektorát Název školy: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Základní škola, Liberec, eská 354, píspvková organizace Adresa: eská 354, 463 12 Liberec 25 Identifikátor: 600 080

Více

DOPORUENÍ RADY. ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES)

DOPORUENÍ RADY. ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES) DOPORUENÍ RADY ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského spoleenství, a zejména na lánek

Více

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích

Více

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání 6. prosince 2013 Praha Strategie rozvoje oboru Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě MU Miroslava,

Více

ORACLE DISCRETE MANUFACTURING ORACLE DISKRÉTNÍ VÝROBA

ORACLE DISCRETE MANUFACTURING ORACLE DISKRÉTNÍ VÝROBA ORACLE DISCRETE MANUFACTURING ORACLE DISKRÉTNÍ VÝROBA KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE DISCRETE MANUFACTURING Definice výrobních píkaz Definice výrobních rozvrh ízení zakázkové výroby ízení sériové výroby ízení hromadné

Více

Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika 1. eská základní škola : vícepípadová studie / Dominik Dvoák... [et al.] Praha : Karolinum (nakladatelství), 2010 -- 310 s. :. -- eština. ISBN 978-80-246-1896-8 (brož.)

Více