Úvod Stres a reprodukce Úvod 1. Stres a stereotypy chování Stres Stereotypy v chování

Transkript

1 Úvd Změna pžadavků na užitkvst hspdářských zvířat, tedy i prasat, má za následek výraznu změnu gentypů. Ty jsu mnhem nárčnější k pdmínkám prstředí, v nichž jsu chvána. V důsledku th vyvstává d ppředí vědní br etlgie, zabývající se studiem prjevů chvání zvířat ve vztahu k užitkvsti. Ta je z phledu etlgie nejvíce vlivněna - stresem, vlivňující hlavně reprdukční užitkvst prasat, - rzvjem návyků/chvání mladých prasat, - příjmem a výběrem krmiva prasat, - chváním a výběrem krmiva prasaty. Stres a reprdukce Úvd Stres významně vlivňuje bilgii savců, tedy i prasete. Při zátěži/traumatu (mixace, nemžnsti nrmální termregulace, interakce člvěk-zvíře) se uplatňují efekty akutníh/chrnickéh stresu půsbícíh na endkrinní/imunitní systém a CNS. Výsledkem bývá - změna chvání, - snížení reprdukce (redukce vrhů, pruchy říje, nízké plzení, ddálení puberty), - prušení hmestáze s mžnu adaptací rganismu. Uvedené prjevy vlivňuje prstředí a individualita zvířete, které jsu funkcí vnímavsti a paměti prasete (jak druh je nejvíce vnímavé). 1. Stres a steretypy chvání Stres - aktivuje SAS (uvlnění katechlaminů), způsbuje prudku únikvu/bjvu/brannu reakci, pzději adaptaci na dluhtrvající fyzické/prstřeďvé stresry, - vyvlává stalé/pakvatelné reakce, - vzniká uvlněním krtiktrpinu (CRF), který štěpí pr-pimelankrtin a ten uvlňuje ACTH a různé peptidy (ß-endrfiny), jejichž mnžství reguluje CRF a hippkampus (CNS), který tak mj. navzuje emční chvání. Prasata na přímý fyzický (elektrický šk, chlad, transprt) či psychický (frustrace, mixace, vládání) stresr reagují zvýšenu kncentrací krtiksteridů/krtizlu v plazmě/krvi, která je různá, v závislsti na délce půsbnsti stresru. Chrnická aktivace HPA se pjí k špatnému welfaru. Není však zcela funkcí nephdy, zvýšené glukkrtikidy mhu být též příčinu zvýšené aktivity/vzrušení, nikliv trpění. Existují tedy 2 základní způsby dpvědi rganismu na stres, a t - únik/bj - zvíře se pkuší udržet hmestázi únikem z nebezpečí (aktivace SAS aktivita), kdy chrnická aktivace SAS = zvýšení náchylnsti ke klinickým pruchám (zvýšený tlak, pškzení srdečních vláken, žaludku), - nehybnstí rganismu (šk?) - důsledek vyské aktivity HPA sy náchylnst k nemcím, snížené reprdukci, žaludečním vředům, imunitě, náhlé smrti. Zdrjem nepříjemných emcí zvířat (činí až 17,5% z celkvé etlgie), je - špatný stavební design, - nezvyk na prstředí, cž se prjevuje nudu (steretyp, jiná aktivita, netečnst, strnulst), strachem. Steretypy v chvání - jsu charakteristické pakvanými, relativně knstantními sekvencemi phybů, které nemají žádný viditelný důvd, - vyskytují se při chrnickém stresu, - se prjevují kusáváním tyčí, prplétáním/předstíraným žvýkáním, stlačváním napáječky, - se kvalitativně u jedntlivců liší, - vznikají z nudy/frustrace, restrikce KD, - neredukují půsbení stresu, - snižují pčet ŽNS ve vrhu. Mechanismy steretypů nejsu plně bjasněny, předpkládá se však, že - steretypní prasnice své chvání samstimulují, - hladiny endrfinů (β-endrfin, nalxn, apmrphin, dpamin, apd.)

2 se v CNS zvyšují během steretypníh chvání, se uvlňují při stresu, redukují negativní emce/blesti ( naxln self-narctisatin-efekt), hrají důležitu rli v kntrle přetrvávání chvání, nevlivňují/vlivňují (?) kncentraci adrenálních hrmnů (krtizl). 2. Reprdukce Stres u prasat mění činnst endkrinníh systému, který - navzuje adaptabilitu, - snižuje reprdukci díky kaskádě jiných hrmnů, způsbujících variální disfunkci, nepldnst, embrymrtalitu. Stres a endkrinní systém Je zřejmé, že funkce vaječníků vlivňuje vyváženst endkrinníh systému, resp. aktivita - glukkrtikidů, které způsbují - narušení citlivsti buněk granulsy k FSH, - ptlačují prjev LH receptrů buněk granulsy, - snižují sekreci estrgenů (ptlačením aktivity armatázy), - tvrbu prgesternu a estradilu v nadledvině (neví se, zda tat mnžství mají efekt), - ACTH, který - vlivňuje reprdukční cyklus (ddálení říje cca 3 dny), - mění sekreci LH (špatná luteinizace tvrba cystických flikulů, vyská embrymrtalita), - ptlačuje citlivst hypfýzy k GnRH snížením sekrece GnRH a prdukcí krtislu (snižuje citlivivst hypfýzy k GnRH redukcí GnRH- receptrů) Epifýza Je zřejmé, že - stres je spuštěčem sy hypathalamus-hypfýza-gnády, cž prbíhá přes epifýzu, - existuje spjení mezi epifýzu a reprdukčně-neurendkrinním systémem (různí savci, hldavci, kpytníci), - mediátrem reprdukčně-neurendkrinníh systému je melatnin, - melatnin vlivňuje (syntézu a sekreci epifýzy) reprdukci, - metablismus indlaminu v hypfýze závisí na uvlňvání nradrealinu ze SAS, knčícíh v hypfýze, prčež faktry měnící hladiny nradrenalinu zřejmě mění prdukci melatninu a jeh uvlňvání. Stress půsbí na syntézu melatninu přes - katechlaminy, tlumící β-receptry (cytvá membrána) stimulující prdukci melatninu (nervy knčí v epifýze a půsbí prti stimulujícímu účinku katechlaminů na epifýzu), - chlad zvýšením prdukce melatninu (vlivňuje reprdukci?).

3 2.2. Sciální prstředí vlivňuje reprdukční užitkvst. Byl prkázán, že - prvničky ustájené v páru vykazují chrnicky vyšší hladiny krtislu než při ustájení p 4-6 kusech, - ustájení prasat v malých skupinách (3 vs ) snižuje prjev estra, - sciální pdmínky vlivňují - chvání prvniček při připuštění tak, že individuálně ustájené (byly připraveny kntakt s kancem) vykazují zpžděné reakce, prasnice ustájené v párech jsu reaktivnější, - velikst vrhu tak, že nepřítmnst způsbuje zvýšený výskyt btížných kpulací jak u individuálně, tak skupinvě ustájených prvniček, není interakce mezi chváním při připuštění + a následnu březstí (neklidné se zapuštějí stejně úspěšně jak klidné), existují pdstatné rzdíly v četnsti vrhu u chvaných v různém sciálním prstředí (individuálně ustájené prti skupinvému vykazují pžděnu pubertu, méně výraznu říji, hrší březst), stupni stimulace a dbě připuštění (přítmnst před a v AI x puze AI) embrynální mrtalita závisí na dchylkách ve vývji, vývinu embryí, kdy více vyvinutá zapříčiňují smrt méně vyvinutých, mrtalita se snižuje kntaktem s p AI, mrtalita se zvyšuje kntaktem s cca ve 20. dnu březsti, z individuálů vnímají jak negativní stimul, ze skupinvéh ustájení vnímají jak pzitivní stimul (jsu více sciálně adaptvané) Pčet zvířat v ktci je funkcí plchy ktce/zvíře. Byl zjištěn, že prvničky z plchy menší 1m 2 /ks (více zvířat na jedntce plchy - prti 2-3 m 2 ) vykazují - značně vyšší kncentrace vlných krtiksteridů, - zvýšenu nepldnst v bdbí puberty Systém ustájení prasnic má dvlit zvířeti stání, ležení, žraní. Nedstatek stimulů a kntaktů zapříčiňuje - anmálie chvání, - narušení fyzilgie. Ze srvnání různých systémů ustájení (vazné, bxvé, skupinvé, utdr, indr s rzdílným prstrem) je zřejmé, že - vazné systémy jsu vnímány jak stres (více krtislu/pivých μ-receptrů v předním mzku), - vyšší hladiny krtiksteridů se vyskytují v ranních hdinách, - adaptace prasat/ na systém ustájení mění - kncentrace gluksy, mčviny, E-metablismu, - imunitu (IG x E. cli náchylnst k nemcnění), - existuje metablická čisťvací schpnst rganismu dprvázená zvýšenu prdukcí krtislu, - hlavní zdrj stresu bývá agrese (až 20% ), - individulální krmítka způsbují v chvu nižší kncentrace krtizlu, vyšší buněčnu imunitu. Pkud se týká reprdukce, pak - krtizl se stabilizuje p uknčení stresu, - přeprava je významnějším efektem než ustájení, - typ ustájení - nevlivňuje interval dstav estus, četnst vrhu, pčet mrtvě narzených/mumifikvaných pldů, - vlivňuje hmtnst vrhu (utdry = těžší vrhy), výskyt anemických selat ve vrhu (phyb = aktivita = redukce), délku prdu (chrnický stres v indrech = delší prasení), pčet mrtvě narzených selat Zlepšvání prstředí se věnuje značná pzrnst, hledají se cesty eliminace chrnickéh stresu. Ty spčívají v

4 - bhacení klníh prstředí (hračky, drbadla), - zavedení rdinných ktců/hrad (family pen/utdr - prasata zůstávají v ktci až d výkrmu) Systém připuštění se realizuje v ers-centru, mající čast na bu stranách a říjící. T má za následek - vyšší velikst vrhu, - menší stres, - lepší prjev sexuálníh chvání a, - lepší stimulaci kanců (zvyšuje průnik a mtilitu spermií skrz dělhu) Emcinalita vyjadřuje intenzitu reakce na strach. Je zřejmé, že emcinalita (sbnst) prasete/ vlivňuje - užitkvst/ reprdukci, - adaptabilnst na klí (stresr). Zkumá se pmcí habituačních testů, při kterých mžn zkumat nejen prjevy chvání, ale rvněž analyzvat krev (krtizl, prgestern, aj.) s hledem na prjev užitkvsti/užitkvé vlastnsti (reprdukce) Habituační testy služí k psuzení chvání zvířat v určitých situacích a je zalžen na aktivitě danéh zvířete. Tat aktivita (etgram) se psuzuje jejich průchdem čtverců (1 m 2 ) na pdlaze (7,5 x 6m 2 ) v určitém čase (20 ), během níž jsu sledvány parametry - pčet čtverců, na něž byl vstupen během prvních 3 minut (SQ3), - celkvé čísl čtverců, na něž byl vstupen (TOTSQ), - čas strávený v imbilitě (FREEZE), - čas strávený na krajvých čtvercích (PERI), - pčet vyměšvání (DEFEC). Etgramem se prkazuje individualita, její mírnst, temperament, nestálst. Individualita sehrává důležitu rli v predikci reprdukční užitkvsti, kdy - ukazatel FREEZE vypvídá pčtu ŽNS/vrh (r = při p < 0.05), - ŽNS/vrh lze predikvat dle mdelu NLB = 14,2 0,03SQ3 0,148TOTSQ 0,59DEFEC 11,8 FREEZE+1,73PERI (R 2 = 0,173), - bázlivé /průměrné/klidné vykazují lehčí vrhy (13,7/14,9/16.6 kg), - individualita se značně pdílí na celkvé varianci veliksti vrhu. Faktry vlivňující velikst vrhu Interakce člvěk - zvířete je na bázi strachu, jehž hlavním zdrjem je šetřvatel, mající se zvířetem kntakt (rutinní činnst). Ten je brán vždy (úmyslný/neúmyslný) jak hrzba a může značně vlivnit užitkvst. Byl prkázán, že sbnst farmáře vlivňuje - chvání prasat, - četnst vrhu (zvýšené vyhýbavé chvání = prasata se velmi bjí),

5 Vliv šetřvání na pldnst prasnic s hledem na přadí vrhu - bazální hladinu krtizlu (strach z lidí je mírně dědivý), - prjev puberty, pldnění, Vliv dbréh a špatnéh zacházení s běhuny na následující reprdukci Ošetření dbré nepřátelské minimální Prjev estra v pubertě (%) 87,5 33,3 55,6 Krtisl (ng/ml) 1,7 2,4 1,8 - emcinalitu/reaktivnst na strach ( s dbru péčí přivyknu lidem, mají vysku pldnst p 3 vrhy) Fyzikální prstředí značně vlivňuje užitkvst mladých prasat. Jejich dchv/chv (d 5 týdnů připuštění) lze kmbinvat prstředím utdru (O) a indru (I). Prkázal se, že fyzické prstředí v ranném věku - způsbuje dlišné reakce na strach ( z O-O jsu méně ustrašené, více klidné), - vlivnil četnst vrhu Vliv prstředí na reprdukci s hledem na přadí vrhu Četnst vrhu (ŽNS/vrh) s hledem na prstředí Přadí vrhu O-O O-I I-I I-O I 11,7 ± 1,28 9,9 ± 0,90 10,1 ± 1,50 6,6 ± 1,60 II 13,4 ± 1,40 12,4 ± 0,80 10,8 ± 2,00 12,0 ± 1,00 3. Závěr Je jasné, že - citlivst na stres je funkcí jejich zkušensti pdmíněné sciálním/fyzickým prstředím zvláště v etapě ranéh

6 věku, je vlivněna jejich individualitu (někteří jsu náchylní, jiní nikliv), - individualitu nutn zakmpnvat d selekčních prgramů (vytvření vhdných gentypů pr specifická prstředí), - dchv značně vlivňuje jejich celživtní užitkvst, - vlba welfarvéh ustájení (in/ut dr) zvyšuje užitkvst prasat při zvýšené finanční nárčnsti, - lidský faktr, jak kvalita šetřvatele (prduktivita, sustředěnst na péči, knw-hw) zvyšuje efektivitu chvu, pčet zvířat/šetřvatele je funkcí pracvních nákladů a individuální péče zvíře (malé farmy bývají z hlediska welfare/mtivace/vlastnictví atraktivnější než velkfarmy), - vysku reprdukční užitkvst (26 30 selat/ /rk) dsahují sukrmé, relativně malé farmy (cca 120 ) s welfare in-dr systémem (méně stresrů).