SLEZSKA U NIVERZITA OPAVA F I LOZOF I CKO-PRInOoOvEDECKA FAKULTA. Ustav bohemistiky a knihovnictui. Acta bibliothrealia eti. ica

Transkript

1 SLEZSKA U NIVERZITA OPAVA F I LOZOF I CKO-PRInOoOvEDECKA FAKULTA Ustav bohemistiky a knihovnictui Acta bibliothrealia eti ica Opava 1997

2 Informace, v6da, Zivot Quo vadis, homo? Be6ta Sedl6dkov6 Piispdvek je autoriinou uvahou o vztahu ilovdk-informace-vdda v iiriim kontextu filozofie, psychologie a mdniciho se lidskeho vddomi na konci dvacdtdho stolet[. a Svdt se meni rychleji, nez si myslime, nevyviji se jenom technika a ekonomika, ale inase postoje a hodnoty, zprisoby ch6p6ni apoznhvanf. Po pades6ti letech prakticky existuje jilnovit spolednost, novd prostiedf. A lide, kteii se vtomto svdtd narodili, si tdzko dovedou piedstavit ten minuly', ve kterem Zili prarodide a do kter6ho se narodilijejich rodide. Svdtem. v ndmz se nach6zime, uz nehybou tradidni ekonomickd faktory - pr6ce, kapit6l, zdroje, ale poznatky a znalosti dili informace. V obdobi v deckotechnickdho rozvoje piedstavujf intbrmace strategickou surovinu, kter6 urychluje vddeckotechnicky pokrok, hospoddisky rozvoj a take informovanost a vzdelanost celd spolednosti. Na rozdil od piedchazejicich strategickych surovin jsou informace zdrojem, ktery se pouzivdnim nevvderpavd. Narfistaji do objemu i kvality v posloupnosti data-informace-znalost-poznani. Soudasnf doba ie5i probl6my racionalizace zfskiiviini, zpracoviinf a poskytovainf adekvdtnfch infbrmacf. Tvtlrbl. zpracovdn i a vyulivani informaci jsou tezistdm noveho tzv. informadnf ho sektoru ekonomiky - informadnfho pr&mvslu. Teoretik Japonec Joneji Masuda do tohoto sektoru zliazu.ie kromd infbrmadniho prumyslu take vyzkum. v.vvoj, vddu vzddliivanf. umdni a etiku.,'28l V domd odmftdni porfeby a vyznamu informaci pro rozvoj spoleinosti dostalo v odborne literatuie pojrnenovani infbrmadni nihilismu Ve vyspdlych zemich jsou piedmetem velkeho zi$mu pr6vd proto intbrmace, ktere tvoii vedle kapitdlu, pendz a lidi dtvrtli faktor, zabezpeeujici produktivitu pr6ce, kvalitu vrirob1,. lroven znalosti a celkovy stav spoledenskeho v,vvoje. V roce lqq-l na kont-erenci Nlezindrodni telekontunikadnf unie v Buenos Aircs piedlo2il americky' viceprezident Al Gore projekt Globalni informainf intiastruktury'. DfileZitym principem projektu je naprostd volnost piistupu vsech obdanrj kinfbrmadnfrn zdroirim a informacfm, ktere budou zpiistupioviiny prostiednictvim poditadovl'ch siti. Tato piedstava podnitila filozoly a sociology k rivaze o novem stadiu viivoje lidskd spolednosti. kteri nazvalinformadnf spolednost. Zileme d&lezite desetiletf v ddjin6ch lidske civilizace. Zijeme obdobi technicke inovace, nevidanych ekonomickych moznosti, piekvapujfcich politicklch reforem a velke kulturnf renesance. Tak jako v industridlnfm obdobf to byla toviirnf vyroba, tak v obdobf informadnim se stiivajf hnacim motorem zmdn telekomunikace a podftade. V ekonomice sv6t smdiuje k jedinimu globdlnimu trhu. v oblasti telekomunikacf je cf lem jednotna svdtova infbrmadnf sit'. Vdtsina progn6z se shoduje v tom, 2e zahfikern dalsfho milenia bude v technicky lyspdlych zemich znalostni fond ulozen v bezpapirove formd a dlovdk, ktery na zaddtku 2l. st. nebude um6t vyuzivat frto informace, se bude podobat dlovdku na zaddtku 20. st., ktery neumdl ani dist ani ps6t. I kdyl,jak uvdddji ameridti prognostikovd:,,nejvice vzrusujfci zvraty v 2l. st. se neuskutedni z6sluhou techniky, ale ziisluhou st6le 5ir5i piedstavy o tom, co znamend byt dlovdkem". l28l A jak jsme na tom my lid6 vzhledem k potencislnfm informacfm, kter6 kolem n6s neust6le ve velk6m mnozstvi krouzi a kter6, uz to jinak nejde, v kazddm okamziku sv6ho 69

3 Zivota piijfmame. Na niis proces pozndvdnf m6 vliv nds vlastnf poznatkovy fond, sjehoz zdrodky jsme se jiz narociili, v prfibehu Zivota ho rozvfjeli a doplnovali. Zhlediska na5eh, vlastniho pozndvaciho procesu piijimand informace,t',*bu iozli5ujeme na uzitednd a neuzitedne, i kdyz pojem uzitedne je zde velice neurdiry a relativnf. "lvtar. totiz tendenci povazovat za uzite(nd ty informace, kterd jsou v urditdm souladu s niizory, kter6 jsme si doposud na z6kladd shromiizddnych znaloslf vytvoiili, a navic, na toto intuitivni tifddni piijfmanych informacf prisobf i na5e emocion6lni'stuny.'ierpanf info""u.i z urditych je zdrojri pro nds tdzsf, zjinfch zdrojt zase lehdf. Lze ale snad konstatovat, Ze pro niis osobnostni rozvoj nenf drilezitd mnozstvf piijimanlich informaci, ale na5e schopnost piijfmane mnozstvf informaci svym mozkem zpracovat a vyhodnotit, a ty, ktere povaiuleme zhlediska na5ich cilft a rim;rslfi za d&lelitd, podrzet v pamdti. Schopnost vybrat si z rostoucfho mnozstvf informaci ty, kterd niim pomdhajf vy'tvdiet osobnost, je snad jeden z nejndrodn jsfch pozadavkri. s kterym se musfme v dnesnf dobd vvrovnat. Studiem zp&sobti, kterymi organismus zpracov6vd informace, se zabyva informadnf vdda' Ve svem vyvoji zahrnovala tak nestejnorodii temata, jako jsou genetickd zpracov1ni inlbrnracf vbuik6ch, individu6lni vyulivdnf informace ve vztahu kprostiedf a metody lidskeho piijimfnf a zpracovirnf informaci. lltlv souiasndobd je stdzejni problematikou informadni vddy zpracovdni. vyuiivitni a zpiistupf,ovdnf odbornlich infbrmacf v rfizni.ch oblastech lidske dinnosti, hleddnf a navrhov6ni optimiilnfch prostiedk& p;; ;;;lj;;;;;; zptisob pienosu inforrnacf od jejich tvfircfi 'fenro k uzivite'li. reldnf obor zkoumii vlastnosti a strukturu odbornlch infbrmaci, zdkonitosti infbrmadni dinnosti a principy jejf organizace aiizeni' obor je zaiazoviin do spoledenskllch vdd. i kdrz se obecni uznavajeho souv.islost s kybernetikou, matematikou a technikou. Samotnd infbrnrace a infbrmadnf dinnost jsou bezesporu sociiilnimi jevv. Informainf technika a technologie majf pouze zprostredkujicf charakter. llgl Mezi dfilc'zite rikoh,patfi iie5eni spoledenskeho informainfho probldmu. Je obvykli v souvislosti s informadni ucdou hovoiii takd o intbrmaini explozi. Napi. ve Spojenych statech je kolem 50% v5ech zamdstnanich lidf ndjakjm zpfisobem vtazeno do zpracovdninformaci. 116l Mnoho lidi neziskdv6 ipr6vnou informu.i u. spt6vndm protoze dase, nevddf, Ze informace existuje a kde ji majf hledat, anebo d&lezitd informace ztracend v mnozstvf nepodstatnl'ch -ie infbrmacf a je tezie jinajit. Z hlediska vy'voje oboru a pievladajfcicir v decly.ir-ndzorfi, usilulfcfch o definoviinf informadnf vddy, lze uvest. ze'se ziisadne jednd o tii doplf,ujfci se pohledv na pojetf infbrmacnf vddy, a to o individualistickou formu kognitivnfho hlediska, d6le o sociologicki piistup a nakonec o raciondlni ale nekognitivnf tralici. Kognitivnf ponr.o-;i2. oboje, jak sy'stemovou ;;"&;;; strdnku. tak i indivldualni lidske hledisko pienosu a pifjmu infbrmacf. ktcre vedou k novdmu stavu pozndnf. Socio-behaviordlnf tradice piedstavuji poznatky, dtilezite jak jsou v,vtviiieny a transtormovdnv kolektivni kognitivnf struktury v dase a jak r'1'voliivaji informadni choviinf. ktere vypl1,'va ipracovnich lkott nebo zdjrnu v.;ednotlivych oblastech' Kromd toho, sociologicklt piistup je nezbyrn! pii zkoum6nf spoledenskdho vyuliti informacf' Posledni epistomologicke pohledy na informadnf vddu se bud, soustied,ujf urcite na strdnky pienosu' napi. indexovdnf v informadnfch procesech, nebo pojedn6vaj o intbrmadnf f vddd a inforntadnich procesech kriticko-analytickym zpfisobem jakychkoli bez podanf podstatnych alternativ nebo novych vhledri./l g/ Problematikou informacf, dfm vlastnd informace jsou, se zabyv6, mnoho vddcri cflem a nenf tohoto pojedndni piispet kjejimu iesenf. Pro oblast informadnfho prrimyslu, mrizeme ktery chiipat ja.ko praktickou aptitaci informadnf vddy, tedy pro oblast pienosu zpracov1ni, a pifstupu k infbrmacfm, je dostadujicf viklad 'vysvdtluje slova-informu..,.lul ho uv6df En-glish oxford Dictionary zroku /35/ Informaci vrrojfm jako smlslu, a ro infbrmace proces' informace jako znalost a informice jako v6c -- information as process, 70

4 information as knowledge, information as thing. Ve smyslu procesu. se jedn6 o informadni akt, jde o zrn6nu tor,o,.j piijemce dosud zral. ve druhdm piipadd qfkladu pojmu informace se jedn6 o to'nunit ou"nf'p,iznatek k urdite skutednosti nebo piedmdtu. A nakonec se jednf o u6., kter6 obsahuje informace, tj' o data a dokumenty' KdyZ se na to podiv6me z hlediska piijemce, tak informace nekolikan6sobnd podan6 se st6v6 znalosti. Znarost dod6v6 dlovdku sebevddonril Sebevcdomi piin6si aktivitu a aktivita zpravidla piin6si uspdch. I kdyz informace ve smyslu pieneseni poznatku mrize piinest jejimu piijemci i zv,.iienou mirunejistoty, vnesenou do st6vajiciho systemu jeho pozn6ni' od okamziku zrozeni do tohoto svdta je dlovek nucen komunikovat se svym okolim, jehoztii aspekty jej neust6le ovliviuji. Jde o hmotu, prostor a das' V jejich rdmci se vyvrjf lidske v domf a je takd jimi omezovdno. Moderni vdda nashromazdila kvanta informaci o okolnim svdt6. Pokud se budeme pt6t na podstatu dasu, prostoru a hmoty' nedostaneme zatimuspokojivou odpovdd. veda nidotaz.'popsat vlasrnosti kategorii a iady rozmanirych jevfi. MriZe se st6t, kiyz klademe ot6zku v podobe zniimdho a prosteho slfivka Ze "prod"' nemusime dostat uspokojivou odpoved'a dokonce mrizeme biit pokl6dini za naivni' pokud takove otazky klademe. Nelze sice odeka vat,2e vdda na soudasndm stupni pozndni odpovi na l.eskere na5e ot6zky, ovsem na druhd strane nelze take upadnout do velice b zneho zvyku. ze pr6vd v oblasti zaliadnich otinekie vse samoziejm. u jutn.. objevy v6dy dvacdteho stoleti pii zkoum 6ni ztkladnich atributti sveta - dasu, prostoru a hmory, kter6 se svym filozofickim vyznamem v podstatd dotykaji Zivota kazdeho dlovdka, n6s stavf pied skutednost' Ze piedstavy. ktery si lytv6ii rozum na z6klad smysloveho pozn6ni, jsou v mnoha smerech nedostaduj ic i. Starii paradigmata vychszeji z nazit6n( na vesmfr jako na syst6m sestaveni ze zakladnich stavebnich brokri a znaziranf na dloveka, ktery Zivot vnimii jako neustily boj o pieziti, vdii v neustdl! materi{ln( rozvoj a za nejvylliho tvora povazuje dlovdka' konkr.tneji muze. Novdmu pu.ujigrnutu lze podle 'n8kt.qi.tt autoru d6t" piivlastek,.ekoloeicko-soci6lnd-spirituiilni". /'+i Ekologick! aspekt je zde ovsem ch6pan v Sir5fm zaberu. nez se s tim setk6v6me u piivrzenc,i.lzelen.',i'ch". Ekologickd vddomi v romto chdprini uznava vz6jemnou souvisrost vsech jevir a zaelencni jednotrivce v-e spolecnosti do cl,klickeho vyvoje piirody. Toto ekologicke vddomi.lze nazvat duchovnfm. Kd-"-z chdpeme lidskou spiritualitu jako modus v6djmi, ve kterdm lidski tvor zaliva svoji spjatost s vesmfrem,;.,urorrejme, ze takove vddomi chce Zit v harmonii s piirodou' v literatuie se stale dastdji objewje snaha vyrovnavat se s tfmto novym paradigmatem. Capra uv6di Sest aspektfi noveho paradigmatu' 16l Prvni aspekt se l'-ik6 vaahu mezi d6sti a celkem. V klaslckem mechanickdm nazirdni na svet se vdiilo' Ze dynamiku celku lze ch6patak, Ze po,o,,*i'e dynamice d6sti. VEdci se snazili celek rozlisit na mensi easti, ry rozaltit nu'p*i.y a easti.e a ztdchto stavebnich prvkri poskladateorii' Piedpoklad byl, 2e se celek bude chovat tak jako d6sti' Nove paradigma je ve vztahu celek-dast symetridtdj5i. Fyzici postupn6 objevili, Ze piiroda na subatomov6 irrovni vypad6 jinak, v tomto celku nejsou stavebni tloky, ale vsechno je vz6jemne propojeno v siti' Druhy aspekt nov6ho paradigmatu vychiizf z Einsteinouu objtu', hmota je jenom formou?" energie, eimz eli'minovil koncepci l6tkove substance ja[o stnrktury hmoty' Na subatomov6 irovni nelze hovoiit o l6tce ani Z6dn6 l6tkove struktuie' Lze pozotovat pouze dynamicke vzory v neust6le promdn6, neust6ly tanec energie. KdyL se podiv6me mimo evropsky civilizadni okruh, vidim u vlchodnich nauk, Ze vesmfi ch6pou jako vedni pohyb' tok a zmdnu, napi. hinduistd v kosmick6m tanci boha Sivu. Tieti aspekt se odviji od Heisenberga, tvtrce kvantovd ffziky, kteqi byl zastfncem teorie' 2e pozorovatele nelze 71

5 vydlenit z pifrody. Vdda se posouvd z frovnd vddy objektivnf k vddd epistemologickd. pii pozorov6ni jevu pozorovatelem jsou pozorovane v,-isledky jim ovlivnend, a proto vyslednli popis nenf objektivni ale subjektivni. Takovd chiipanf vddeckych pozratkri mrizeme pozorovat v Japonsku, ve spolednosti, kterii mii pr6vo naflvat se informadnf spolednosti. Nejvdt5i probldmy vddcfim evropskeho civiliza6nfhokruhu zptisobuje to, Ze se neumi obejit bez zikladnfch z6konri, z:ikladnfch vzorcri, zftkladnich principri, coz"je ilvfi aspekt noveho paradigmatu. Po cel6 staletf se opirali o pevno'u stavbu svdta, na kterd postavili svoji vddu. KdyL se objevila kvantovii fyzika, s6m Einstein zkonstatoval, Le zmizel pevny zitklad, na kterem mohou stiit teorie. ProtoZe nove paradigma ch6pe vesmfr jako sft' jevri bez hierarchie a zdklad&, zddse, Ze pomalu spdjeme ktomu, Ze se budeme muiet beziilkladfi obejft. Tato modifikace pozn6ni - sft bez zdkladri je velice nepohodlnii. Dokonce rozddlila komunitu fuzikfi na fundamentalisty a bootstrapisty. l4l Yzijemna propojenost vsech vdcf podndcuje vznik vyznamne otitzky - kdyi chceme pochopit celek, musfme pochopit vsechny jevy a veci existujfcf v ndm? Tady spodfvii p6ty aspekt noveho paradigmatu. Kartezi6nskl-paiadigma vdiilo v pravdivost vddeckdho pozniinf. Nove paradigma piipoustf, Ze v5echny vddjckd koncepce a teorie jsou omezeni a piibliznd. Vdda n.rn,iz. porkytnout pravdivy a celistvy obraz skutednosti, jeji opisy se jenom skutednosti priblizujf. sest-u-m' aspektem novdho paradigmatu jsou zdsadnf zmenv hodnotovdho Zebiidku vseclt lidi. NaSe v6da a technika je zaloiena na paradigmatu, ktery piedurduje nadvliidu dlovdka nad piirodou. N6S hodnotovl, Zebifdek je zalolen na sfle a muznosti. Jednfm z hlavnfch protagonistri n6siln6ho vztahu kpifrodd byl v 17. stoletf Francis Bacon. Podle jeho n6zoruje pofeba pifrodu zajmout a piinutit ji' aby dlovdku slouzila. Bylo na vddcich, aby odhaliti vesrera jeji tajemstvi. Snad nenf piehnand tvrzenf, Ze do 17. stoletf byly cfle vddy moudrd, byl u.i6rirn. moderniedi vljiidieno' vesmfrny i6d a Zivot v harmonii s piirodou. ZmEna svdtoniizoru, kter6 v soudasne dobd ve svdtd probfhd, zahrnuje zmdnu hodnot. Ov5em, jak ndkteif autoii tvrdf, tato zmdna musf probdhnout v srdci ElovEka. 125/ V soudasnd etapd vddeckdho qivoje je na mistd otlzka, kde hledat vychozi piedpoklady a molnosti pro kvalitni zmdnu vedeck6 priice, jakou odek6vd budoucnost. objevuji se ndznaky vzniku komplexnfch vddnfch ouoiri. objevila a zrealizovala se taki snaha r'r'tv'oiit zcela novlr v6dnf obor,.iehoz rikolem je shromazi'ovanf, zpracovdnf poznatkfi ze vsech oblasti vdd-'- a lidski'ch aktivit. Takovy trend je velice drilezitym prvkem v soudasndm svdt vddy, ovsem ukoly nejsou jednoduch. Jenom technick6 zpracovdnf infbrmacf, kterd neustdle plynou vrychl6m tempu zrftznych oblastf v6dy, predstavuje ndrodnou priici. Existuji odhady, Ze ke shromazd'ovdnf a zpracovinf vsech dostupn;iih informaci by' bylo nutnd vyvoiit kolektiv osmdesdti tisic vysokoskolsky,p.tiatne piipravenych pracovnikfi. l25ldnes si tuto dinnost neumfme piedstavit bezvyulitf vlpodetnf technikv, informadnfch technologif a podftadovych sftf. Ov5em k tomu, aby se -ulozene infbrmace nestaly pouhou statistickou zdlezitostf nebo nepiedstavovaly po striince technickd Spidkovy slovnfk naucny, je potieba ndco navic. Pouhd hromaddnf a tifdeni poznatkfi nestadf k tomu' aby se dlovdk dopracoval k pozndni a pochopeni z6konti, kterd stoji za svdtem jevri jako univerz lni principv. JiZ Albert Einstein upozornil na to, Ze lide casto podldhajf mvlndmu dojmu. Ze cesta k obecnym ziikonfim vede pies pilnd shromazd'ovani ridajri, zfskanych napifklad na zitkladd iady opakovanych experimentri. /9/ Nepopir6 nutnost a vyznam mravendi intelektu6lni prdce pii shromald'ovini a oznadov6nf urdiffch fidajfi. Ov5em samotnd tato priice nevede k odhaleni obecnlrch zdkonri. Klfdovou roli v otlzce piechodu od urditdho mnozstvf nashromiizddnlch iniormaci k obecnd platnemu zdkonu, kteqi popisuje zkoumanou oblast, hraje intuice. To ovsem neznamen6, Le zitblesky intuice poskytuj f d lovdku informace zdarma a bez piidinen i. 72

6 Zdrojem inspirace pro fvrirdi pracovnfky, prisobfci v rumiich oblastech se mrize st6t napi. Japonsko. /25l Mnohd japonsk6 podniky ziizuji pro sv6 tvurdi pracovniky meditadnf sily. V tdch se potom v riimci pracovni doby praktikuji jiste mentalnf techniky, zamdiene na rozvoj tv&rdich schopnosti. Soudasnd je doporudovanii i urdit6 informadni izolace, kterd spodivii v omezenf di vyloudeni sledoviini televiznich poiadri, detby literatury apod. Pro evropsky civilizadni okruh je to postup pondkud paradoxni, protoze my m6me dojem, Ze dlovdk k tomu, aby vykonal urditou pr6ci, potiebuje pokud mozno nejvdtsi mnozstvi informaci. Japonci jistd vddi, 2e napiiklad inzenyr, potiebuje urditd vzddldni a dalsf odbornd informace. Na druhe strand ale respektuji skutednost, Ze piemira informacf mtze v1'rviiiet i bloky, kter6 nedovoluji projevit vlastni tvfirdi a origin6lni myslenky. KdyZ sledujeme risp6chy, kten-ich Japonci dosahuji ve v5ech oblastech a z celosv toveho mdiitka, nelze japonskd podnikatele di vyzkumnd pracovniky povazovat za diletanty, kteff vdnujf das a prostor neopodstatndnym ziiezitostern. elovdk potiebuje k pochopeni urdin-ich z6konri vyjit ze stereotypu myslenek, potiebuje se jednodu5e iedeno pieladit na jin6 frekvence. DrileZit'lm momentem pro budouci rozvoj lidstva se jevi nutnost vdt5iho sblizeni a urditeho proliniinf oblasti v6deckd, um6lecke, filozofick6 i n6bozenske. Vyvoienf nov6ho obsahlejsiho pohledu na sv6t, ktery zahrnuje oblast materi6lni, dusevni i duchovni, vytviiii ptedpoklad pro rozvoj lidske b,vtosti v celistvosti. Pr6vd zde vidim nezastupitelnou flohu filozofie. Nemdlo by vsak jit o hlubokomyslne rivahy a teoretick6 spekulace vzd6lene bdzn{mu Zivotu. Jedn6 se spise o Zivotni filozofii, kterd pom6h6 iesit problematickd situace, vytv6ii Zebiidek Zivotnich hodnot a piedstawje opdrny bod uprostied dne5nfho chaotickdho d6ni. Mnoho vddcri pochopilo, Ze v6decke objevy zmdnily temdi vse, kromd lidskdho my5lenf. lll Zivotni filozofie vdt5iny lidi neodpovid6 zmdniim, kter6 dvacdtd stoleti piineslo ve v5ech oblastech Zivota. Krdtkozrakf materiiilni pohled dnes neposkytuje mozxost pro vytvoieni zakladfi plnohodnotndho Zivota. V t6to souvislosti, dfvdm-li se na lidsk6 mravendeni kolem sebe, se mi mnohokr6t vybavuje charakteristika jednoho z Piemyslovcfi, pramen nedok6zi piesnd urdit, ale zndni rdeni zr6m naprosto piesnd:,,byl oddqn biichu a du5e mu byla na obtil*. Na druh6 strane soudasn6 doba vytvifi tlak alespofi na d6st lidstva a nuti ji ke komplexnej5imu pohledu na Zivot a otvirii pied nf duchovni dimenze vlastni existence. Pokud chceme. aby'sv t, ktereho jsme souddsti, byl kvalitn j5i. je tieba, aby'chom bvli kvalitnf my lid6. Odekdvat podstatnd zmeny od novych politickych systemri di spoledenskych organizacf povazuji za dost naivni. Nejv6tSi diist odpov6dnosti spodiv6 na kazdem jednotlivci, na jeho Zivotni orientaci. zpfrsobu Zivota i Zebiidku hodnot, ktery respektuje a prezentuje. Pokud se lide zamlii na zkvalitndni sebe sama, uddlajf z6roveil mnoho pro zlep5eni tohoto svdta. Tady ziejmd zailn,,cesta ke svdtlu". /12l Uvahy o budoucnosti vddy a lidstva se niznf, objevuji se progn6zy se zixery oprimistick;y1mi i opadn, mi. V tito souvislosti se mi jevf jako velice zaj(mavy model akademika B. M. Kedrova a jeho interpretace. l25l Jde o modelovy pohled na vedu, znizorn6ny pomocf neobvykllch prvkri (viz. obr. e. l). Svdtelnd paprsky zde piedstavujf cely proud vddy protekaifci ddjinami. Jednotlivd opticke prvky charakterizujf zmdny, ke kterym behem staleti dochdzelo. Usvit ddjin vddy je zninomen,,oknem poznanf", z ndho vychdzi jedinj paprsek bil6ho svetla, ktery piedstavuje pfivodni jednotny vddni obor - filozofii. Zhruba na pod6tku na5eho letopodtu stoji hranol diferenciace, kteni tozklfidir ptvodnf jednotnou vedu do tii disciplin - matematiky, mechaniky, astronomie. Z nich se v sedmn6ctem stoleti odd luji paprsky vedlejsi, piedstavujici oblast technich.ich vdd, ktere se vydaly samostamou cestou a piispely k prumyslov6 revoluci. Dal5i specializaci se tii z6kladni vddni obory ddle diferencovaly, z6rovei v5ak prisobily i prvky sjednocujici. Ty autor zndzoriuje v podobd prstence integrace. V tdto roli vystupuje zejmdna zitkon IJ

7 o n Or ts 3 o 3e ;-A >: =v P O( ; rt> == oo 3 p n :z'! t r_-v: >= (_ U> 1.1

8 o zachovfnf energie, ktery je, tehdy jiz pomernd znadne.specializovan''im oborfim' spoledny' rntegracrri charakter maji take i objevy. z obrasti mikrosv ta, kter6 oclhaluji ve dvacatem stoleti dirlsizakonyplatneproruzn6vedniobory'technickdv.edysepiiblizujfkziikladnfmuproud vyzkumu, aby mohly vyuzivat nov6 poznatky- za.unaii se prolinat nejenom jednotlive vddni specializac., ul. iake vddeck6 a technitke discipiiny',,propletenec"' ktery vznikl' se zahu$ruje s nistupem kybernetiky. Ta zasahuje' p.rakticky do vsech vddnfch oblastf ' Dnesnidobajecharakterizov6naneStozitc.lsiantlmendpiehlednoui6stimodelu'Mimo tento slozity a easto az chaotickli irsek se nach6zi,,iidfci zrcadlo.., kter6 odrszi ndco z pirvodniho jednotneho svetla, vych6zej ic iho z okna poznani' Toto zrcadlo vzbuzuje naddj i' Ze nepiehledne a komplikovane dtni upiostfed husteho propletence pouhou hrou ndhod' 1e1i alezeivtomtoobdobizdeprisobirrei,eskrytdz6kony'kterdovlddajiviivojvddy'nektere paprsky se zaiinaji tak tcsnd spojovat, 2e vyviieji nove, tzv' komplexni v6dni obory' ktere se jiz nezabivaji specializovanymi ulrtu*y, ale"snazi se o komplexnej5i pohled' Postupnd piipravuji celou uldu nu uyznamnou zmdnu, kter6 ji v budoucnu dekri v podobd "dodky sjednoceni". Ta spoji ve svdm ohnisku v5echny rriinorode paprsky do jedindho proudu bireho svdtla budoucnosti. V tomto sv6td vdda n.bud. slouzit k vlrrobd nidivych zbrani, ani sv;-mi produkty iikvidovat piirodu a.dloveka' Piedel'Sim bude piedstavovat ndstroj' ktery lidstvo pouzije k dosazeni uslechtillch cihl univerzdlnfho charakteru'.l.ento model autoii l25l diie pouzili pro zjednodusend znazom1ni v1'voje lidskej spolednosti. Hovoii zde o urditd jednotd v diivne minulosti, oznadovane jako ri\' zla$ vek' di svdtlo na pod6tku. Lidstvo jako celek prochitzi-rfiznymi etapami diferenciace' vyrazn6ho di'lenfastepenijednotlivljchvy'vojovy.clrproudfi.taiejejichprolindnfm.obrazs ozitdh propletence podle autorfi velice vj'stiznd clarakterizuje soudasne ddni v komplikovan6m a chaotickim srdte. I zde nad6jr pro uujoucnost poskytuje..iidfci zrcadlo", kterd naznaduje' ze obdobi 'elklch piemdn u,ruikf, j.l.; ure itou za[onltou etapou na dlouhd ceste lidstva ke kval itndj 5imu a us lechti lej Simu'zpfi sobu Zivota' A nakonec do tietice autoii l25l v paprscich modelu spatiuji cestu a Zivotni promeny kazdeho jednotlivce. I kdyz r..trnilidd nachazeji vrtiznlch etapach svdho qrvoje l30l' je zde pod6tek. celkov6 linie a cil vjstiznd vyjidren. Clovck ze svdtla v,vsel a do svdtla opet smt,ilrje. cesta nenf lehkd. piini5i prolien',1''. ndmahu ibolest. vede vsak dloveka k hodnotint. kterd piekondvaji vsechna piedchozi. utrpcni' V tomto.mornenti se vlnoitrie otazka. proc je nuin. absolvovat cilouhou komplikovanou pout' od jednotneho svdtla na poiitku k temuz svetru jako cfli. Z Juchovniho hiediska se jedn6 o drireziry evoludni proce ktcry v poclstate u,noznul.,oruol svobodn6 lidske individuality, aby si dlov6k mohl uvedomit sam sebe a ziskal silu a odolnost v piekonani piekfzek v okolnfm svet i ve svdm nitru. v prfibdhu sve cilouh6 historie nabidla tllozofre evropskdho civilizadniho okruhu nfvod k objasn6ni mnoha ot6zek,,. t...,.;*i se dnesni dlovek potlka. Immanuel Kant shrnul r.sechny filozoficke problimy do tii fundamentalnich otazek. i23l Na prvni otdzku,,co nt.hu veclit'.)" nestadi poukaz na vddy nebo na vseobecnd uzndvane vddeni' Tato ot6zka vyust rrie do problemu moznosti vdddni vfibec. Jednd se o rozsah, kvalitu, spolehlivost' stupen jistotl' poznani a pozndvacich metod. Tento usek oznadil jako metafuziku' dnes hovoiinre spise o teorii pozn6ni, logice, vddecke teorii. Druhou otazkou "Co mam iinit? " se neodvoliivd na pravd platne *traini piedpisy, konvence, z6kony, ale tato otinka se spise tyk6 smyslu' zavaznosti takovl,ch piedpisri u.i.:i.rr zdrivodn ni..kant hovoiil o moralnf filozofii, dnes spf.e rozmlouvfme o Ltice. Ve tietiotazce,,v co snim clotfat? " se jedni o smysl byti' proe a k demu jsme na svdtd. pro Kanta uyutiu;i tyo tii do univetzti.lni filozoficke otazky.ot6zky,,co je ilovdk?" Ve5ker6 vddecki-po,^aii o. biologickem a psychologickem vybaveni "a dlov.ka nedostaduje, aby zodpov.ddlo otazku identity podstaty dlov.ka. Jedn6 se o velice 75

9 aktu6lnf probl6m, protoze moderni svdt ptisobf dnes v mnohdm ohledu jako prvek identitu. ohrozujici Tradidni a nirbozenskd v.,iklady se dostaly do nartstaj ici Wize a filozofii, tak ziistiivd aby nabidla na orientaci u nou6 jistoty. A co ifct na ziwdt? Zdalo by se, Ze lidd nikdy nebyli temdi na dosah komunikaci jako je dokonald tomu v tomto stoletf, ze dosud nikdy jich tolik nezilo pospolu jako v modernfch dnes velkomdstech' A piece bychom rnohli uprosffed shluku lidi 3asto sly5et,,hominem voliinf non habeo", nemdm jedin6ho, u kter6ho bych cftil lidskou blfzkost. Literatura: 1' AL GORE Zemd na misce vah. Ekologie a lidsky duch. praha: Argo, lgg4. 2' BERGIER, 372 Jacques-Pauwels, Louis: Jiiro kouzetnitfi. praha: Svoboda, ' BONDY' Egon: e fnskd filozofie. Praha: SdruZenr "" p"d;"*-;;;;;;r dasopis&, 387 tgg PRA' Fritjof: Tao fyziky. Bratislava: Gardenia. r ' cejpek, Jiii: co je informadnf vdda. i-9j,35, r99i, d. i, 6r-63. 6' COGNITIVE Psychology. The New Grolier's Elecrronic Encyclopedia czuck, Francis: vdda hledd dusi. praha: Mladd fronta, 1gg7.309?;rS.littzENTMIHALAY, Mihalv: o Stdstf a smyslu zirota. praha, Nakl. Lidove noviny,, 9- EINSTEIN. AIberr: Jak vidfm svdt. praha: Nakl. Lidove noviny, lgg3.l59 10' FRENMAN, Richard Philips: Snad ti nedelajf starosti cizinizory. Brno, Janedka, Nakl Tom65e I l 'GAARDER, Jostein: Sofiin svdt. Romiin o ddjindch filosofie. Kosice: Timotej, Knizna dielila 12. GAWAIN, Shakti:Zivotve svdtre. praha: pragma. lgg2. r54 l3' GAWAIN, Shakti: Tvrirdi piedstavivost. prahi: pragma l-1' HALADA. Jan: Prrivodce evropskim nrrslenim. priha: Branr I-5' t'{a}'. Louise: ivly'slenky srcjce. Poklad vlnitinf moudrosti. praha: Radost l6' INFORI'IATION,1gg3.243 Science. The Nwe Grolier's Electronrc Encyclopedia, l7' I991. INFORMATION Science. The Interclisciplinary Context. Ed. By J. Michael pemberton and Ann E. Prentice. New york: Neal-schuman publishers, Inc lg9 l8' INGWEISEN, Peter: Infbrmation and Information Science. Kodari: The Librarianship. Royal School of 3l, Iit. V pif l. l9' KoNIGovA, N1arie: Teorie intbrmadnfch systdmri vddecky'ch, technicky,ch informacf. a ekonomickyclr Praha: UVTEI l9g KouKoLiK, Frantisek: Mozek a jeho du5e. praha: Nlakropuros r KozAK, pavet: Zprisob existencelc.r[j;rlrr*;;, Dona tgg2. r LENDVAI, Ferenc L.: Dejiny mysrenia. Bratislava: pravda r9g6. 273?3' LIESSMANN, Konrad - ZENATY, Gerharcl: o myslenf. 0uoJ J" ni"^tie. Votobia, olomouc: LORENZ, Konrad: odumfrrinf lidskosti: praha: Mladri fronra, lggt,309 25' MIHULOVA, M. - svoboda, M.: Skrytd dimenze zivota. Liberec:Santal 26. MINARI,K,, I l3 Kvdtosrav: Beseda bohri. praha: Horizont r r 27. MRKVIC KA, Jifi: Zakrady psychoterapie a hermeneutika. 63-g2. 28' NAISBITT, John - ABURbENOVA; Patricia: M.gatr"ndy Bratislava: Bradlo, 76

10 29. patoeka, Jan: Filosofie a spoledensky problem informace. Acta Bibliothecalia et Informatica. Opava: Slezskii univerzita, t996' s' 7-19' 30. PECK, M. Scott: D6le nevy5lapanou cestou. olomouc: votobia li. perniiek, Miroslav: uvoa do soudasn6 filozofie. Praha: Hermann a synov :i. pnuchova, Jarmila: piiroda se nemili... lidd a vdda dasto. olomouc: Votobia ' 33. TRETERA, IVO: Ddjiny filozofie. Dfl 1. Praha: Statni ped. nakladatelstvi TVRDV, Josef: prr:vldce ddjinami evropskd filosofie. Brno: Komenium, s' : vlnsak, Rudolf: Sv6tove- informadni systemy a sluzby. Praha: Univerzita Karlova, S VURM, Bohumil: Tajn6 dejiny Ewopy. l. Praha: Bohemia, VURM, Bohumil: TaJn6 ddjiny Evropy. 2. Osffava: Anagram, '78 s- Atttorka piednasi na Filozoficko-piirodovddeckti fakuttd Slezskd univerzity v_opav(, jeii zantdieni: injbrmain{ zdroje, metody a systtimy. Zarovefie v externl aspirantuie na Ustw^tt i{ormaintcit studil a knihovnicn*[ Filo:ry'ickdfakult.v- Univ-erzi\ Karlovy v Pra:'e. '7 "7