METODY FINANČNÍ ANALÝZY FIRMY. The methods of financial analysis of firm. Diplomová práce

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání METODY FINANČNÍ ANALÝZY FIRMY The methods of financial analysis of firm Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Jaroslav SEDLÁČEK, CSc. Autor: Jana MIKOLAJSKÁ Brno, duben 2006

2

3

4 Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Jana Mikolajská Metody finanční analýzy firmy The methods of financial analysis of firm Katedra financí Doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc. Rok obhajoby: 2006 Anotace v češtině Tato diplomová práce se zabývá finanční analýzou a možnostmi jejího uplatnění v běžné praxi. Zobrazuje nám řadu ukazatelů, které mohou být použity jako nástroj pro finanční řízení podniku. Dále se zamyslíme nad možností použití určitých modelů pro stanovení finanční situace dané firmy. Tyto ukazatele, indexy a modely jsou pak využity pro analýzu společnosti OSTROJ a.s. se sídlem v Opavě. Na závěr je zde pak nastíněna možnost budoucího vývoje této firmy. Anotace v angličtině The thesis focuses on financial analysis and its possible application in daily practice. It presents a number of indicators that can be used as an instrument for a company's financial management. Also examined is the possibility of using certain models for an assessment of financial situation of a given firm. These indicators, indexes and models are then applied in the analysis of the firm OSTROJ a.s., based in Opava. In conclusion, a probable future course of development of the discussed firm is outlined. Klíčová slova v češtině: Finanční analýza Elementární metody finanční analýzy Vyšší metody finanční analýzy Finanční poměrové ukazatele Soustavy poměrových ukazatelů Klíčová slova v angličtině: Financial analysis Elementary methods of financial analysis Superior methods of financial analysis Financial ratios Systems of financial ratios

5 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Doc. Ing. Jaroslava Sedláčka, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 21. dubna vlastnoruční podpis autora

6 Ráda bych poděkovala panu Doc. Ing. Jaroslavu Sedláčkovi, CSc. za pomoc a konstruktivní připomínky při vypracování mé diplomové práce, dále panu Ing. Miloši Mikolajskému, finančnímu řediteli společnosti OSTROJ a.s. za zpřístupnění dat a potřebných informací.

7 OBSAH ÚVOD ZÁKLADNÍ POJETÍ FINANČNÍ ANALÝZY ETAPY FINANČNÍ ANALÝZY ZÁKLADNÍ METODY FINANČNÍ ANALÝZY ČLENĚNÍ VYŠŠÍCH METOD FINANČNÍ ANALÝZY UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY ELEMENTÁRNÍ METODY FINANČNÍ ANALÝZY TŘÍDĚNÍ UKAZATELŮ ELEMENTÁRNÍCH METOD FINANČNÍ ANALÝZY ČLENĚNÍ ELEMENTÁRNÍCH METOD FINANČNÍ ANALÝZY ANALÝZA STAVOVÝCH UKAZATELŮ Analýza trendu (horizontální analýza) Procentní rozbor (vertikální analýza) ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ Čistý pracovní kapitál Čisté pohotové prostředky (peněžní finanční fond) Čistý peněžně-pohledávkový fond (čistý peněžní majetek) ANALÝZA TOKOVÝCH UKAZATELŮ Analýza cash flow Analýza tržeb Analýza nákladů ANALÝZA ZISKU ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ Ukazatele rentability (profitability ratios) Ukazatele aktivity (ukazatele obratovosti) Ukazatele zadluženosti a finanční struktury Ukazatele likvidity Ukazatele kapitálového trhu (tržní hodnoty) Ukazatele provozní činnosti Ukazatele na bázi finančních fondů Ukazatele na bázi cash flow ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ A MODELŮ SOUSTAVY POMĚROVÝCH UKAZATELŮ Pyramidové soustavy ukazatelů Paralelní soustavy ukazatelů SOUHRNNÉ INDEXY A PREDIKČNÍ MODELY Finanční predikční modely Nefinanční predikční modely BOD ZVRATU A PROVOZNÍ PÁKA Bod zvratu...52

8 3.3.2 Provozní páka FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI OSTROJ A.S PROFIL SPOLEČNOSTI OSTROJ A.S ANALÝZA STAVOVÝCH UKAZATELŮ Analýza trendu rozvahových položek Procentní analýza rozvahových položek Analýza trendu položek výkazu zisku a ztrát ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ ANALÝZA CASH FLOW ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ Analýza ukazatelů rentability Analýza ukazatelů aktivity Analýza ukazatelů zadluženosti a finanční struktury Analýza ukazatelů likvidity Analýza ukazatelů kapitálového trhu Analýza ukazatelů provozní činnosti Analýza ukazatelů na bázi cash flow ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ A MODELŮ Altmanův model Index důvěryhodnosti českého podniku Kralickův rychlý test Index bonity Taflerův bankrotní model DOPORUČENÍ...70 ZÁVĚR...73 LITERATURA...75 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A SCHÉMAT...76 SEZNAM ZKRATEK...77 SEZNAM PŘÍLOH...78

9 ÚVOD V této diplomové práci bych se chtěla zaměřit na analýzu finančního chování firmy. V první kapitole se budu zabývat samotnou podstatou finanční analýzy, k čemu a komu slouží, a také tím, jak při provádění finanční analýzy postupovat. Finanční analýza je metodou hodnocení finanční výkonnosti podniku a slouží celé řadě uživatelů, např. investorům, manažerům, vlastníkům, obchodním partnerům. Dále se zde budu zabývat základním členěním metod finanční analýzy na analýzu fundamentální a technickou. V následující kapitole bych se chtěla podrobněji zabývat metodami elementární technické analýzy, které budou použity i v praktické části této diplomové práce. Pro praktickou finanční analýzu jsem si vybrala podnik OSTROJ a.s., který se zabývá výrobou důlních strojů pro hlubinné dobývání včetně dílů, dále výrobou zdvihacích a manipulačních zařízení včetně dílů a kovářstvím. Podnik budu analyzovat pomocí elementárních metod finanční analýzy, ale využiji i různé souhrnné indexy, které vznikly s využitím vyšších metod finanční analýzy. Tato analýza by měla ukázat, v jaké finanční situaci se firma nachází. Na závěr bych chtěla celkově zhodnotit situaci firmy vzhledem ke konkurenci, a také bych se ráda zaměřila na možnosti budoucího vývoje firmy. 9

10 1 ZÁKLADNÍ POJETÍ FINANČNÍ ANALÝZY Finanční analýza je metoda nebo spíše postup hodnocení podniku - jeho hospodaření a finanční situace, která následně umožňuje přijímat rozhodnutí a opatření do budoucnosti, která by vedla ke zlepšení či udržení finančního zdraví 1 podniku. V literatuře se můžeme setkat s různými definicemi finanční analýzy, které se liší svým pojetím a hlediskem, které zohledňují (obsahové, časové, uživatelské). Z hlediska obsahového dělíme finanční analýzu podle šíře pojetí na: nejužší pojetí, které považuje finanční analýzu za pouhý rozbor údajů z účetnictví (finančních výkazů), toto pojetí se označuje také jako analýza finančních výkazů širší pojetí, které k rozboru údajů z účetnictví přidává také hodnotící proces slouží k finančnímu rozhodování podniku nejširší pojetí, které využívá nejen údajů z účetnictví, ale i z dalších zdrojů (finančních i nefinančních) uvnitř podniku i mimo něj slouží nejen k finančnímu ale i dalším typům rozhodování, které je závislé na cílové skupině uživatelů Podle časového hlediska dělíme finanční analýzu na: zkoumání současné situace zkoumání současné a minulé situace (tzv. analýza ex post) zkoumání současné a minulé situace a odhad situace budoucí (odhad budoucí situace označujeme také jako tzv. analýzu ex ante) Z uživatelského hlediska může být finanční analýza zaměřena na různé skupiny uživatelů, např. investoři, dodavatelé, manažeři a další. (Uživateli finanční analýzy se budeme zabývat v podkapitole 1.4) 1.1 Etapy finanční analýzy Provádění finanční analýzy probíhá v určitých etapách, které mají vždy podobný průběh a můžeme si je rozlišit následovně: 1. etapa - provádíme rozbor základních ukazatelů, výsledky vyhodnotíme a všímáme si odchylek od normálního stavu 2. etapa - provádíme hlubší rozbor zjištěných odchylek a poruch, využíváme speciální ukazatele, které se zaměřují na jednotlivé složky finančního řízení 3. etapa - hledáme příčiny odchylek, navrhujeme možnosti odstranění poruch a snažíme se nastínit co možná nejpřesněji budoucí vývoj 1 Finančním zdravím podniku rozumíme uspokojivou finanční situaci podniku. Za finančně zdravý považujeme podnik, který je schopen dosahovat trvale takové míry zhodnocení vloženého kapitálu, která je investory (akcionáři) s ohledem na míru rizika požadována. 10

11 Literatura uvádí podobné členění etap finanční analýzy. Ovšem rozlišují se zde 2 pojetí etap finanční analýzy. Původní pojetí - tzv. "užší" či "školní" a novodobější "širší pojetí". Tato pojetí se od sebe liší především v hodnocení vypočtených ukazatelů. Užší pojetí se zaměřuje na srovnání vypočtených ukazatelů s odvětvovými průměry. Širší pojetí používá v hodnocení ukazatelů složitější postupy. Širší pojetí finanční analýzy zdůrazňuje jistou "originalitu" každého podniku i když mají podniky stejné zaměření, podmínky, ve kterých pracují, jsou odlišné. Rozdíly mezi užším a širším pojetí zobrazuje následující tabulka: Tabulka č. 1: Souhrn hlavních etap finanční analýzy ve dvou pojetích Užší pojetí Širší pojetí 1) Výpočet ukazatelů zkoumaného podniku 1a) Výběr srovnatelných podniků 1b) Příprava dat a ukazatelů 1c) Ověření předpokladů o ukazatelích 2) Srovnání hodnot ukazatelů s odvětvovými 2a) Výběr vhodné metody pro analýzu průměry a pro hodnocení ukazatelů 2b) Zpracování vybraných ukazatelů 2c) Hodnocení relativní pozice podniku 3) Analýza časových trendů 3) Identifikace modelu dynamiky 4) Hodnocení vzájemných vztahů ukazatelů pomocí pyramidové soustavy 4) Analýza vztahů mezi ukazateli: 4a) Pyramidové funkční vazby 4b) Vzájemné korelace ukazatelů 4c) Identifikace modelu vztahů 5) Návrh na opatření ve finančním plánování 5a) Variantní návrhy na opatření a řízení 5b) Odhady rizik jednotlivých variant Pramen: KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví, Díl II - Finanční analýza účetních výkazů. 3. vydání Praha : POLYGON, Strana 10. ISBN: Základní metody finanční analýzy V obecné rovině rozlišujeme dva přístupy k finanční analýze, a to: 1) Fundamentální analýzu - využívá znalostí vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, je založena na znalostech a zkušenostech odborníků, na jejich osobním názoru, odhadu a citu pro danou situaci. Zpracovává především kvalitativní údaje a pokud jsou do analýzy zahrnuty i některé kvantitativní údaje, zpracovává je bez použití algoritmizovaných postupů. 2) Technickou analýzu - využívá matematické, statistické, ekonometrické a jiné algoritmizované metody, pomocí kterých zpracovává kvantitativní údaje a následně poskytuje kvalitativní posouzení výsledků Metody technické finanční analýzy můžeme rozdělit z hlediska složitosti používaných matematických postupů na metody základní či elementární finanční analýzy 2 a na vyšší metody finanční analýzy. Vyšší metody finanční analýzy využívají složitějších matematických postupů. Můžeme je rozdělit na metody využívající matematické statistiky, tzv. matematicko-statistické metody, a metody využívající matematickou statistiku jen částečně či využívající odlišné přístupy, tzv. nestatistické metody. 2 Elementárními metodami finanční analýzy se budeme zabývat zvlášť v kapitole 2. 11

12 1.3 Členění vyšších metod finanční analýzy 1) Matematicko-statistické metody: bodové a intervalové odhady ukazatelů statistické testy odlehlých dat empirické distribuční funkce regresní a korelační analýza autoregresní modelování analýza rozptylu faktorová analýza diskriminační analýza shluková analýza analýza hlavních komponentů robustní metody 2) nestatistické metody finanční analýzy metody založené na teorii matných množin metody založené na alternativní teorii množin metody formální matematické logiky expertní systémy metody fraktální geometrie neuronové sítě metody založené na gnostické teorii neurčitých dat 1.4 Uživatelé finanční analýzy O finanční situaci podniku se zajímá řada subjektů nejen uvnitř podniku ale i mimo něj. Jedná se především o tyto skupiny uživatelů: 1) Investoři (vlastníci, akcionáři) Tato skupina využívá finanční informace o podniku z hlediska investičního a kontrolního. Z investičního hlediska se jedná o využití informací pro rozhodování o budoucím investování do daného podniku. Investor posuzuje rizikovost investice, kapitálové zhodnocení, dividendovou výnosnost, likviditu atd. Z kontrolního hlediska jde především o kontrolu manažerů podniku. Posuzuje se stabilita a likvidita podniku, disponibilní zisk a možnosti dalšího trvání a rozvoje podniku pod vedením stávajícího managementu. 12

13 2) Management Manažeři využívají informace z finanční analýzy pro operativní i dlouhodobé řízení podniku. Finanční analýza jim umožňuje rozhodovat o struktuře a výši majetku a zdrojů, alokaci peněžních prostředků, rozdělení zisku, ocenění podniku, 3) Banky a jiní věřitelé Banky potřebují co nejvíce informací o finanční situaci podniku, aby mohly posoudit, zda poskytnou podniku úvěr a pokud ano tak, v jaké výši a za jakých podmínek. Posuzují především současnou zadluženost podniku a jeho schopnost přijatý úvěr v budoucnu splatit. 4) Obchodní partneři (dodavatelé, zákazníci - odběratelé) Dodavatele zajímá hlavně to, zda bude podnik schopen splatit své závazky. Sledují krátkodobou prosperitu, solventnost a likviditu. Odběratele zajímá finanční situace podniku hlavně při dlouhodobých obchodních vztazích, kdy jsou při své činnosti závislí na dodávkách sledovaného podniku a kdy by případné potíže vedly k ohrožení výroby v podniku odběratele. 5) Stát a jeho orgány Státní orgány mají mnoho důvodů ke sledování situace podniku - např.: zahrnutí do statistických výkazů, daňová kontrola, kontrola podniků se státní účastí, kontrola podniků, které získaly státní zakázku, dotační politika, 6) Konkurence Konkurence ze zajímá o finanční situaci podniku proto, aby ji mohla porovnat se svojí situací a se svými výsledky. Sledují především rentabilitu, tržby, zásoby a dobu obratu zásob. 7) Zaměstnanci Zajímají se především o celkovou stabilitu podniku z hlediska jistoty zaměstnání, možného růstu mezd a sociálních výhod. 8) Obchodníci s cennými papíry - potencionální investoři Zajímají se o celkové finanční výsledky podniku, sbírají údaje o návratnosti vkladů a na základě získaných informací zvažují nákup akcií (podílu) podniku. 9) Ostatní uživatelé, veřejnost Patří sem např. analytici, daňoví poradci, odborové svazy, univerzity, novináři, krajské a místní orgány státní správy a samosprávy (sledují vývoj zaměstnanosti), 13

14 2 ELEMENTÁRNÍ METODY FINANČNÍ ANALÝZY Elementární metody finanční analýzy pracují s ukazateli, při výpočtech využívají základní aritmetiku a procentní výpočty. Tyto metody můžeme charakterizovat jednoduchostí při výpočtech a jejich nenáročností na zpracování. Těchto metod však nelze využít vždy a zjednodušení, které tyto metody přinášejí, může někdy vést k zavádějícím výsledkům. Ukazateli rozumíme: a) položky z účetních výkazů nebo jiných zdrojů b) data z výše uvedených zdrojů odvozené na základě elementárních matematických postupů 2.1 Třídění ukazatelů elementárních metod finanční analýzy Ukazatele finanční analýzy můžeme třídit podle různých kritérií (viz následující tabulka a diagram): Tabulka č. 2:Kritéria a třídění ukazatelů Kritérium Třídění Vztah k účetním ukazatele rozvahové, tj. položky aktiv a pasiv výkazům ukazatele výsledkové, tj. náklady, výnosy, zisk ukazatele peněžních toků (cash flow), tj. cash flow z provozní, investiční a finanční činnosti ukazatele mezivýkazové, tj. ukazatele vzájemného vztahu rozvahy, výsledovky a peněžních toků Způsob charakteristiky jevu Matematický výpočtu způsob Čas (okamžik nebo interval) ostatní extenzivní (objemové) - přinášejí informaci o rozsahu (objemu), tj. udávají kvantitu v přirozených jednotkách intenzivní (relativní) - charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele podnikem využívány, a ukazují, jak silně nebo rychle se tyto ukazatele mění absolutní - převzaté z údajů účetnictví rozdílové - vzniklé rozdílem dvou jiných ukazatelů poměrové - vzniklé poměrem (podílem) dvou ukazatelů procentní - poměr vyjádřený v % ukazatele stavové - udávají stav k určitému okamžiku (např. položky rozvahy) ukazatele tokové - udávají vývoj v určitém časovém intervalu (např. položky výsledovky, peněžní tok) Pramen: SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., Strana ISBN:

15 Schéma č. 1: Schéma třídění ukazatelů Ukazatele Intenzivní (relativní) Extenzivní (objemové) Stejnorodé Nestejnorodé Stavové Rozdílové Tokové Nefinanční Procentní Doby obratu Položky aktiv Čistý pracovní kapitál Cash flow Vztahové Rychlostní Položky pasiv Čistý pracovní majetek Položky výkazu zisku a ztrát Ostatní Čisté pohotové prostředky Trendy extenz. ukazatelů Pramen: SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., Strana 21. ISBN: Členění elementárních metod finanční analýzy Na základě třídění ukazatelů rozlišujeme tyto metody: 1) Analýza stavových (absolutních) ukazatelů: analýza trendu (horizontální analýza) procentní rozbor (vertikální analýza) 2) Analýza rozdílových ukazatelů (analýza fondů finančních prostředků): čistý pracovní kapitál čisté pohotové prostředky čistý peněžně-pohledávkový fond 3) Analýza tokových ukazatelů: analýza cash flow analýza tržeb analýza nákladů 4) Analýza zisku 5) Přímá analýza intenzivních ukazatelů (analýza poměrových ukazatelů): analýza ukazatelů rentability analýza ukazatelů aktivity analýza ukazatelů zadluženosti a finanční struktury analýza ukazatelů likvidity analýza ukazatelů kapitálového trhu 15

16 analýza ukazatelů provozní činnosti analýza ukazatelů na bázi finančních fondů analýza ukazatelů na bázi cash flow 6) Analýza soustav ukazatelů pyramidové rozklady predikční modely 2.3 Analýza stavových ukazatelů Tato metoda vychází ze sledování údajů obsažených přímo v účetnictví. Zjišťují se nejen absolutní hodnoty ukazatelů v čase, ale také jejich relativní změny (tzv. technika procentního rozboru) Analýza trendu (horizontální analýza) Trendová analýza porovnává hodnoty ukazatelů a jejich změny v čase (časové řady). Při hodnocení však musíme brát v úvahu i změny tržního prostředí jako např. změny cen materiálu a ostatních vstupů, změny daňové, změny konkurenčního prostředí, změny preferencí zákazníků, změny na trhu kapitálu, mezinárodní vlivy i změny v domácí politické situaci. Při trendové analýze je důležité zahrnout do hodnocení i budoucí záměry firmy. Poměřujeme pak minulé hodnoty ukazatelů s plánovanými budoucími hodnotami a hodnotíme dosažitelnost požadovaného stavu Procentní rozbor (vertikální analýza) Procentní rozbor zkoumá jednotlivé položky aktiv a pasiv, tzn. majetek firmy a zdroje, kterými je tento majetek krytý. Struktura aktiv a pasiv nám prozradí, jaké prostředky jsou nutné pro výrobu a ostatní činnosti podniku a jak jsou tyto prostředky financovány. Struktura aktiv a pasiv významným způsobem ovlivňuje ekonomickou stabilitu firmy, především její solventnost a likviditu. Majetková struktura (struktura aktiv) Majetek firmy se člení na stálý (investiční) a oběžný majetek: Za stálý majetek se považuje takový, který se nespotřebovává ve výrobě najednou, ale postupně se opotřebovává. Míru tohoto opotřebení vyjadřují odpisy a projeví se zvýšením nákladů firmy v příslušných letech. Ne všechen stálý majetek se odepisuje, existuje i neodepisovaný, např. pozemky, které se neopotřebovávají, nebo sbírky 16

17 uměleckých předmětů, které se v čase dokonce zhodnocují. Stálý majetek můžeme dále členit na hmotný majetek (HM), nehmotný majetek (NM) a finanční investice (FI). Za oběžný majetek se považuje takový, který ve firmě neustále obíhá a přeměňuje se jako např. materiál, výrobky, pohledávky, peníze. Oběžný majetek dále členíme na zásoby, dlouhodobé pohledávky, krátkodobé pohledávky, finanční majetek a peněžní prostředky. Do majetku podniku patří i tzv. přechodná aktiva, kterými jsou účty časového rozlišení (náklady příštích období, komplexní náklady příštích období a příjmy příštích období) a dohadné účty aktivní (ty se nyní v rozvaze již řadí mezi pohledávky, ale svým charakterem se stále jedná o přechodná aktiva). Při zkoumání majetkové struktury se zaměřujeme na druh majetku a vzájemný vztah majetku, nejčastěji stálého a oběžného majetku. Můžeme sestrojit následující ukazatele: a) Intenzita aktiv = stálá aktiva oběžná aktiva b) Intenzita investičního majetku = stálá aktiva celková aktiva c) Intenzita oběžného majetku = oběžná aktiva celková aktiva d) Intenzita zásob = zásoby celková aktiva e) Stupeň opotřebení HM = kumulované odpisy HM průměrný stav HM v pořitovacích cenách Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je průměrný věk hmotného majetku v blízké době nastane potřeba investovat do nového hmotného majetku. f) Stupeň odepsanosti HM = průměrný stav HM v zůstatkových cenách průměrný stav HM v pořizovacích cenách Obecně platí: čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím lépe. Pokud se blíží hodnota 1, signalizuje nám, že hmotný majetek firmy je nový a dosud ne příliš opotřebovaný (průměrně) a že v blízké budoucnosti není třeba větších investic do nového vybavení. g) Míra růstu = netto investice odpisy HM Optimální hodnota tohoto ukazatele je větší než 1. 17

18 Kapitálová struktura (struktura pasiv) Kapitálová struktura vypovídá o původu zdrojů podniku a o tom, jaká aktiva jsou jimi kryty. Rozlišujeme vlastní a cizí kapitál: Vlastní kapitál (vlastní jmění) je ten, který patří majiteli (majitelům) firmy. Jeho podíl na celkovém kapitálu je významným ukazatelem finanční nezávislosti firmy. Do vlastního kapitálu zahrnujeme. a) základní kapitál (ZK) 3 - je tvořen peněžními i nepeněžními vklady vlastníků b) kapitálové fondy - jsou tvořeny kapitálovými vklady, např. dary, dotace, emisní ážio 4, změny vkladů společníků, změny uznaného ocenění vkladů, které nezvyšují základní kapitál firmy c) fondy ze zisku - např. rezervní fond (RF) 5, nedělitelný fond (povinně jej tvoří družstva), statutární a ostatní fondy d) zisk - může se jednat o zisk běžného období, nebo o nerozdělený zisk minulých období Cizím kapitálem rozumíme dluhy společnosti, které musí firma v budoucnosti splatit. I když musí firma za cizí kapitál platit úroky, provize, bankovní a jiné poplatky, obecně platí, že cizí kapitál je levnější než kapitál vlastní. Majitelé firmy totiž očekávají, že investované peníze jim přinesou větší zisk než kdyby je uložili v bance. Pokud by tohoto zisku nedosahovali, své investice by stáhli a vložili prostředky jinam. Do cizího kapitálu řadíme: a) rezervy - tvoří se na předem stanovený účel (např. opravy) b) dlouhodobý cizí kapitál - jedná se o závazky, jejichž doba splatnosti je delší než 1 rok, patří sem např. dluhopisy, závazky k jiným společnostem, přijaté zálohy, směnky k úhradě, c) krátkodobý cizí kapitál - doba splatnosti je kratší než 1 rok, např. dodavatelské úvěry, závazky k zaměstnancům, finančnímu úřadu, ke společníkům, d) bankovní úvěry - může se jednat o krátkodobé i dlouhodobé úvěry I v pasivech se objevují tzv. přechodná pasiva účty časového rozlišení (výnosy příštích období a výdaje příštích období) a dohadné účty pasivní (v rozvaze se řadí mezi krátkodobé či dlouhodobé závazky). 3 Zákon stanoví pro jednotlivé formy podnikání minimální výši základního kapitálu. 4 Emisní ážio je rozdíl mezi tržní a nominální cenou akcií, může mít i zápornou hodnotu, v tom případě se nazývá emisní disážio. 5 Slouží ke krytí ztrát v případě nepříznivého vývoje firmy. Povinně jej tvoří akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným a každý rok jej musí navýšit o stanové procento ze zisku, dokud nedosáhne zákonem stanovené hranice. 18

19 2.4 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele slouží především k analýze a řízení likvidity podniku. Tyto ukazatele se označují také jako fondy finančních prostředků nebo finanční fondy. Patří sem: 1) Čistý pracovní kapitál (net working capital, dále jen ČPK) 2) Čisté pohotové prostředky 3) Čistý peněžně-pohledávkový fond Čistý pracovní kapitál Vypočítá se jako rozdíl mezi oběžnými aktivy (dále jen OA) a krátkodobými závazky (CK kr ). Tyto krátkodobé závazky mohou mít splatnost v rozmezí 3-12 měsíců. Tím si rozdělíme OA na část, kterou použijeme na úhradu CK kr, a na část volnou. Volnou část nazýváme finančním fondem a představuje tu část OA, která je financována z dlouhodobých zdrojů.. Čím větší má podnik ČPK, tím lépe by měl být schopen splácet své závazky. Tato schopnost je však také ovlivněna strukturou OA a jejich schopností měnit se v peníze. Vypovídací schopnost ČPK může být některými vlivy snížena. Jde především o: nevymahatelné nebo obtížně vymahatelné pohledávky neprodejné zásoby příliš vysoké zásoby materiálu Před hodnocením úrovně ČPK bychom měli provést rozbor struktury OA, jejich likvidity. Především se musíme zaměřit na pohledávky - jejich ocenění a dobu obratu. Podnik by měl teoreticky krýt pomocí ČPK trvalou část OA ČPK by se měl rovnat hodnotě zásob. Ale jak již bylo řečeno ČPK je tvořen dlouhodobými zdroji, se kterými jsou spojeny vyšší náklady. Proto se firmy snaží financovat oběžná aktiva co nejvíce krátkodobými zdroji a snížit tak hodnotu ČPK. Takovéto financování však ohrožuje likviditu podniku Čisté pohotové prostředky (peněžní finanční fond) Tento ukazatel se používá pro vyjádření okamžité likvidity. Představuje rozdíl mezi pohotovými PP a okamžitě splatnými závazky. Tento fond může dosahovat různých úrovní likvidity. Nejvyšší stupeň likvidity představuje fond, do kterého zahrnujeme pouze PP v pokladně a na běžných účtech. Méně likvidnější fond zahrnuje do pohotových prostředků i peněžní ekvivalenty (majetek, který je snadno přeměnitelný na peníze), např. velmi likvidní CP jako jsou směnky, šeky atd. či termínované vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců Čistý peněžně-pohledávkový fond (čistý peněžní majetek) Představuje rozdíl mezi oběžnými aktivy, ze kterých jsou vyloučeny zásoby, a krátkodobými závazky. Jedná se o jakýsi přechod mezi předchozími dvěma ukazateli. 19

20 2.5 Analýza tokových ukazatelů Analýza cash flow Cash flow (dále jen CF) představuje reálný tok peněžních prostředků firmy za určité období. Ve finanční analýze využíváme CF pro posouzení příčin změn ve stavu peněžních prostředků, dále pro posouzení finančního hospodaření a investičních možností firmy atd. CF nám říká, jak společnost peněžní prostředky získala a jak byly tyto prostředky využity. CF se skládá ze tří částí: CF provozní, CF investiční a CF finanční. CF je důležitý ukazatel řízení likvidity firmy, a to z těchto důvodů: existuje časový nesoulad mezi vznikem nákladů a jejich zachycením (např. vznik mzdových nákladů a výplata mezd) existuje rozdíl mezi výdaji a náklady, a příjmy a výnosy (náklady a výnosy jsou sledovány nezávisle na datu skutečného placení, např. tržby za vlastní výrobky vznikají dnem vystavení faktury, ale příjem vzniká až ke dni proplacení faktury) existuje rozdíl mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněžním vyjádřením (např. nákup zásob na obchodní úvěr) Zvýšení CF představuje růst závazků a snížení majetku, snížení CF pak představuje pokles závazků a růst majetku. Analýza CF se provádí pomocí: přehledu o peněžních tocích na základě analýzy poměrových ukazatelů obsahujících CF (viz. kapitola Ukazatele na bázi CF) Pomocí přehledu o peněžních tocích můžeme analyzovat schopnost podniku vytvářet peněžní prostředky a potřeby podniku na užití peněžních prostředků a to vždy v členění podle druhu činnosti podniku, tedy provozní, investiční a finanční. Nejdůležitější částí CF je CF z provozní činnosti, které nemůže být dlouhodobě záporné. Analýza provozního CF se zaměřuje především na hledání příčin záporného CF z provozní činnosti, hledání náznaků finanční tísně, sledování vývoje citlivých položek (např. zisku, dividend, úroků, ), zkoumání souvislostí mezi vývojem CF a vývojem tržeb. Analýza investičního CF se zaměřuje na operace, které mají za následek přírůstek nebo úbytek dlouhodobého majetku, sleduje částku, za kterou podnik majetek nakoupil, a z jakých prostředků byl majetek nakoupen. Analýza finančního CF se zaměřuje na to, z jakých zdrojů se splácejí dluhy podniku (interní zdroje či nové půjčky), z jakých zdrojů se vyplácejí dividendy při zhoršené tvorbě provozního CF a jak byly použity peněžní prostředky získané emisí nových akcií, dluhopisů nebo dlouhodobým úvěrem. Analýza CF by měla obsahovat také předpokládaný vývoj CF do budoucnosti. 20

21 Metody zjišťování cash flow 1) Metoda založená na sledování skutečných příjmů a výdajů (tzv. přímá metoda) Tato metoda se v systémech podvojného účetnictví moc nepoužívá, protože je velmi náročná a nezachycuje toky peněžních prostředků, které nejsou příjmy a výdaji (např. změna stavu materiálu a ostatních zásob, pohledávek či závazků. Museli bychom účetní systém doplnit o nové syntetické účty příjmů a výdajů (podobně jako u nákladů a výnosů). Saldo těchto účtů by se pak přeneslo na účty peněžních prostředků. Druhou možností je sestavit CF mimoúčetně dodatečně prozkoumat jednotlivé operace, které měly vliv na výši peněžních prostředků. Tabulka č. 3: Základní struktura přehledu CF (bilanční forma) Příjmy Přehled cash flow Výdaje Počáteční stav peněžních prostředků Příjmy období (obrat příjmů) Výdaje období (obrat výdajů) Konečný stav peněžní prostředků Součet = Součet Pramen: SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera - finanční analýza v řízení firmy, 2. doplněné vydání. 1. vydání Praha : Computer Press, Strana 55. ISBN: ) Metoda transformace výnosově nákladových dat na příjmově výdajová (tzv. nepravá přímá metoda) Tato metoda spočívá v tom, že se výnosy a náklady daného období upraví o změny aktiv a pasiv na příjmy a výdaje. Např. výnosy se korigují na příjmy o změny stavu pohledávek a náklady se korigují na výdaje o změny stavu dodavatelů. Musíme vyloučit transakce, které mají vliv na zisk, ale nepředstavují příjem ani výdaj, a zařadit transakce, které naopak neovlivňují zisk. Pokud některé změny rozvahy (aktiv a pasiv) nedokážeme přiřadit k jednotlivým položkám výkazu zisků a ztrát, musíme vykázat tyto položky samostatně bez vazby na náklady či výnosy. Tím se však snižuje vypovídací schopnost CF, protože se snižuje přesnost vykazovaných dílčích příjmů a výdajů a jejich sald. 21