Soubor událostí předváděných nebo vnímaných po určitou dobu a na více místech. Při účasti v happeningu nebyl člověk jen příjemcem sdělovaných

Transkript

1 Happening označuje způsob uměleckého výrazu, který se formuje náhodným rozvíjením děje formou inscenované události za účasti umělce i diváků účastníků happeningu. Za první případ realizace happeningu a použití tohoto názvu bývá označováno Allanem Kaprowem inscenované představení nazvané 18 Happenings in 6 Parts v New Yorské Reuben Gallery v roce 1959, ačkoliv již od roku 1952 se konaly představení odpovídající tomuto názvu na Black Mountain College za účasti Johna Cage, Kaprowa, Rauschenberga, Tudora a Cunninghama. Soubor událostí předváděných nebo vnímaných po určitou dobu a na více místech. Při účasti v happeningu nebyl člověk jen příjemcem sdělovaných Kaprow definoval happening jako: obsahů, ale byl přiveden k vědomí vlastní existence. V USA je produkce happeningů ohraničena 60. lety 20. století. V Čechách se happening praktikoval jednak od 1963 (Milan Knížák, Zorka Ságlová, Olaf Hanel) a pak znovu v 70. letech (Petr Štembera, Karel Miller, Jan Mlčoch, Jiří Kovanda a

2 Happening Allan Kaprow - inscenované představení nazvané 18 Happenings in 6 Parts v New Yorské Reuben Gallery v roce 1959 Allan Kaprow ( ) studoval fiozofii a posléze dějiny umění v New Yorku. Během hodiny kompozice s Johnem Cagem přišel s nápadem používat ve své tvorbě náhodu a látku z každodenního života. Jeho tvorba se tak změnila z expresionistických scén s postavami do tzv. prostředí", která plnila celé místnosti. S účastí diváků pak v takovýchto prostorech vznikala nová forma, kterou Kaprow pojmenoval happeningy". Kaprowovi se tak podařilo to, o co už mnozí malíři a sochaři usilovali před ním, totiž smazat hranice mezi uměním a realitou. Kaprow došel tak daleko, že se jeho činnosti", jak happeningy později přejmenoval, staly téměř nerozeznatelné od skutečného života. V tomto období se stále více vzdaloval institucím a muzeím, které považoval za hroby umění, jež v nich už nemělo se životem nic společného.

3 Happening a performance jsou metodou blízké surrealismu. Často citovaný výrok francouzského básníka André Bretona: Nejprostším surrealistickým činem je sestoupit do ulic s revolverem v ruce a nazdařbůh střílet, pokud možno do davu. Kdo neměl alespoň jednou chuť skoncovat tímto způsobem s titěrným systémem obvyklého zhanobování a oblbování, má již v tomto davu své vyznačené místo, a to s břichem ve výši hlavně

4 Happening? "Přišel jsem do Akihabary, abych zabíjel lidi. Jsem unavený ze světa," TOKIO 9. června :23 Japonec, který v centru Tokia ubodal sedm lidí a další zranil, svůj zločin zveřejnil na internetu pomocí sms. Pětadvacetiletý Tomoširó Kato, který pracoval v továrně na automobilové díly, napsal před činem, že vjede do davu lidí pronajatou dodávkou a až s ní uvízne, vytáhne na své oběti nůž.

5 Happening V USA je produkce happeningů ohraničena 60. lety 20. století. V Čechách se happening praktikoval jednak od 1963 Milan Knížák, Zorka Ságlová) a pak znovu v 70. letech (Petr Štembera, Karel Miller, Jan Mlčoch, Jiří Kovanda ( 1969 Info "V dubnu po roztání ledu jsme hodili do rybníka 37 míčů tří barev (modrá, zelená, oranžová), vznikla plovoucí plastika unášená větrem a vlnami. Nechali jsme ji na hladině." Házení míčů do průhonického rybníka Bořín

6 Happening Zorka Ságlová 1972 Info "Místo: opuštěná tvrz Zahrádky u České Lípy Vřísek, Účastníci z okruhu přátel skupiny Plastic People of the Universe Pocta Fafejtovi V prvním patře zámku jsme nafoukli asi 500 prezervativů, které vítr v místnosti přeskupoval. Nakonec jsme je vyházeli z okna a ponechali na místě. Pražský drogista Fafejta používal reklamní slogany jako: Nemuselas k zemi klesat, lopší mohl být tvůj los, kdyby tvůj hoch používal, od Fafejty Primeros"

7 Happening Zorka Ságlová 1970 Info: "Místo: louky na místě bitvy u Sudoměře, květen 1970 účastníci: autorka, Josef Janíček, Ivan Jirous, Věra Jirousová, Milena Lamarová, Jan Ságl Na místě bitvy jsme rozložili na trávu asi 700 čtverců bílé tkaniny do tvaru velkého trojúhelníku a nechali je tam." Kladení plín u Sudoměře

8 Happening Milan Knížák 1964 Citován text Milana Knížáka: Zastavit se uprostřed davu, na zemi rozvinout papír, postavit se na něj, svléknout normální oděv a obléci si něco výjimečného (např. kabát napůl rudý, napůl zelený, na klopě zavěšená malá pila, na zádech přišpendlený krajkový kapesník apod.), vystavit plakát s nápisem: Prosím kolemjdoucí, aby pokud možno při procházení kolem tohoto místa kokrhali lehnout si na papír, číst knížku, přečtené stránky vytrhávat, pak vstát, papír zmuchlat, spálit, pečlivě zamést zbytky, převléci se a odejít. Demonstrace jednoho

9 Happening V akcích Milana Knížáka se projevuje, krom jiného, i prvek sebeprezentace a v jistém smyslu i provokace. Zároveň se však Milan Knížák nikdy neomezuje jen na provokaci. Tím, že sebe, pozvané i náhodné přítomné účastníky uvádí do neobvyklých a pro ně nepředvídaných situací, rozehrává dění, o němž sice má celkovou představu, ale jehož průběh může odhadnout jen částečně. Iniciuje tak vlastně vznik nové události. I z tohoto důvodu nejsou akce Milana Knížáka prováděny podle přesně rozpracovaného scénáře (jak to činil např. W. Vostel). Mají totiž otevřít prostor pro spontánní aktivitu zúčastněných, kteří se na akci mohou podílet i bezděky či dokonce proti své vůli. Vedle akcí spíše extrovertně orientovaných existují i akce laděné introvertně až meditativně (případně akce s prvky rituálu), aniž by se ovšem mezi těmito dvěma póly dalo vést přesně určené dělení. Oba póly bývají v akcích Milana Knížáka přítomny, ovšem s různou mírou akcentace. Milan Knížák Demonstrace jednoho

10 Happening Milan Knížák 1977 Nucené symbiosy Info místo konání: provedeno na více místech účastníci: autor (účastníkem se může stát kdokoliv) Citován text Milana Knížáka: Být připoután k někomu (k něčemu) po dlouhou dobu. 2 stromy svázané k sobě. Dělat vše 2 krát. Třikrát. N-krát. Mít vše 2 krát. Třikrát. N-krát. Být 2 krát. Třikrát. N-krát. Svázat 2 hlavy, 2 lahve, 2 kameny, 2 lidi. Spojit 2 myšlenky, 2 bílé plochy, 2 ohně, 3 bílé plochy, 3 ohně, atp. Svázat 3 auta, 3 kameny, 3 lidi, 3 slova, atp... Slepit chleba, stroje, papíry, mraky, chutě. Šaty pro dva, pro tři, pro dav. Atp...

11 Happening Milan Knížák Nucené symbiosy 1977 Připoutáním věcí, osob, jevů atp. k sobě samozřejmě jejich společný život (ve fyziologickém smyslu) nezačíná (a ani nemůže, neboť mnoho z toho, co bereme v úvahu ani tento typ života nevede), ale přesto v tom okamžiku začínají pro nás existovat jako jedinec, jeden, jedno. Do té doby dokud bude pouto fungovat, budou dvojice, trojice, n-tice nuceny vystupovat společně - tedy jako jediná (byt i rozporná) existence. Alespoň v tom smyslu, že jsou navzájem nuceni toho druhého akceptovat jako sebe.

12 Happening Milan Knížák Přátelství se stromem Oděv pro strom (Předem doma připravíme oblek, který bychom chtěli stromu nabídnout. Něco, co by jej zdobilo, symbolizovalo náš vztah k němu, naše přátelství atp... Můžeme ovšem připravit i jiný dar.) 2. Návštěva stromu (Jdeme ke zvolenému stromu na návštěvu. Během této návštěvy např. strom pozdravíme, hladíme, objímáme, rozmlouváme s ním, zpíváme mu, oblékneme mu připravený oděv či darujeme jiný přinesený dar. Můžeme se spolu i vyfotografovat.) 3. Dopis stromu (Během následujícího týdne napíšeme stromu dopis. Na obálku přesně vylíčíme místo, kde strom stojí, abychom umožnili poště jej doručit. V případě, že dopis přijde zpět, posíláme ho znovu s ještě důkladnějším popisem.) 4. Atp.

13 PERFORMANCE V širším a retrospektivním smyslu se pojmu užívá pro všechny formy uměleckého sdělení, které od počátku 60. let užívají jako výrazový nástroj živého předvádění před diváky nebo za účasti diváků. V užším smyslu se performance odlišuje od vývojově starší výrazové formy, kterou je happening tím, že diváci tu nejsou nutně aktéry děje. Tím performance reflektuje názor 70. a dalších let, kdy všechny formy divadelní rampy oddělující diváky od herců či obrazového rámu už nejsou pociťovány jako zásadní překážka plné realizace uměleckého sdělení, jak tomu bylo v letech 60. Od divadelního představení se výtvarná performance liší tím, že zůstává vždy fragmentem příběhu v tom smyslu, že jako každé výtvarné dílo, je pouze podnětem pro konečnou realizaci díla v mysli diváka.

14 PERFORMANCE Jan Mlčoch 1974 Info Praha, 18. června 1974 Neprodyšně jsem se uzavřel do igelitového pytle, velkého 180 x 100 cm. Zůstal jsem v něm až do okamžiku, kdy jsem ztratil kontrolu nad svým jednáním, nožem pytel rozřízl a vylezl. IGELITOVÝ PYTEL

15 PERFORMANCE Jan Mlčoch 1974 Info Praha, 18. června 1974 ZAVĚŠENÍ VELKÝ SPÁNEK Dal jsem se zavěsit za ruce a nohy na silonová lana v obrovském půdním prostoru. Oči jsem měl zakryté páskou z černé látky, uši ucpané tampóny z vosku.

16 PERFORMANCE Jan Mlčoch 1974 Mytí Info 1974 V přítomnosti několika přátel jsem si omyl celé tělo včetně vlasů.

17 PERFORMANCE Jan Mlčoch minut Praha, 7. prosince 1975 Ve sklepní místnosti jsem položil kolmo ke zdi dlouhou železnou tyč. Jeden konec jsem přišrouboval k podlaze, na druhý jsem přivázal velký nůž, který se špičkou dotýkal zdi. Vyzval jsem jednoho z diváků ke spolupráci. Řekl jsem mu, aby si sedl na prkno položené na tyči, a když zpozoruje, že jsem nesoustředěný, aby se o libovolný kus přisunul. Nastavil jsem hodiny na 20 minut, aniž on o tomto limitu věděl, a sedl si mezi nůž a zeď. Hodiny selhaly, akci jsem ukončil po 44 minutách.

18 PERFORMANCE Jan Mlčoch 1975 TARZAN Praha, 12. února 1976 Ve větší prázdné podzemní místnosti jsem u vchodu nasypal na zem černý pás z uhelného prachu. Bez diváků a ve tmě jsem obíhal dokola. Běhal jsem tak dlouho, až jsem uklouzl na připraveném pásu čerstvého lepidla a upadl. Zůstal jsem ležet - podlaha hřála. Po chvíli se mi začalo chtít spát. Už jsem usínal, když přišli diváci se světly, fotoaparáty s blesky a nerespektujíc černý pás uzavírající vchod, vstoupili do místnosti. Dotírali tak dlouho, až mě donutili odejít.

19 PERFORMANCE / BODY ART Body Art je termín odkazující k užívání těla jako východiska a vlastního materiálu umělecké tvorby. Jako samostatná kategorie začíná být vnímán v 60. letech v souvislosti s rozvojem performance a happeningu. Body art navazuje na fenomenologické chápání těla jako pole událostí. Umělci experimentující se svým tělem často evokují základní vědomé i podvědomé pohnutky určujících naše chování (sexuální touhu, agresivitu, strach). Akce většinou nemají povahu příběhu, ale zhušťují prožitek těla prostřednictvím jednoduchého gesta, bolesti, rituálního opakování, fyzického omezení, extrémního tělesného nasazení či narcisistní posedlosti vlastní osobou. V některých případech využívá body art karnevalových motivů (groteskního těla, metamorfóz, protéz, různých forem masek a transvestitismu) a svou formou a účinkem připomíná exorcismus nebo šamanský rituál. Body artové akce často ztělesňují drama konfliktů odehrávající se v psychice jednotlivce, ale i v jeho interakcích s okolím. Společensky kritický až aktivistický rozměr body artu zdůrazňovaly především feministicky zaměřené umělkyně, lesbické umělkyně a umělci z řad gayů, či umělci jiné než bílé barvy pleti.

20 PERFORMANCE / BODY ART Stejně jako u performance je výstupem většinou fotografická či filmová dokumentace, či slovní záznam. Mezi významné představitele body artu patří mezi jinými Herman Nitsch Rudolf Schwarzkogler Chris Burden

21 PERFORMANCE / BODY ART Herman Nitsch

22 PERFORMANCE / BODY ART Chris Burden Vystavovat začal v roce 1971 a už onoho roku také uspořádal svoji performanci Shoot, která mu získala téměř okamžitý úspěch tato performance spočívala v tom, že ho jeden z jeho přátel na jeho žádost střelil do paže. Další jeho performance se zabývaly jeho ukřižováním, postupným topením a zabitím elektrickým proudem. Těmito šokujícími akty pak Burden dokázal nadchnout svoje publikum, jehož reakce na jeho performance byla pro Burden tou největší uměleckou odměnou.

23 PERFORMANCE BODY ART Petr Štembera 1975 ŠTĚPOVÁNÍ Způsobem obvyklým v sadařství jsem si vštěpoval větvičku keře do paže.

24 PERFORMANCE BODY ART Petr Štembera 1975 Spojení (s Tomem Marionim) Spojil jsem naše těla dvěma kruhy: prvním z kondenzovaného mléka, druhým z kondenzovaného kakaa. Pak jsem doprostřed kruhů vysypal sklenici hladových mravenců. Část mravenců se pohybovala ze středu směrem ke krajům kruhů, cítíc potravu a snad i možnost úniku. Tam se však přilepili. Ostatní mravenci zůstali ve středu a začali kousat naše těla.

25 PERFORMANCE BODY ART Petr Štembera 1975 Hašení Krví vytékající z řezu na ruce jsem uhasil hořící šňůru.