Doc. Ing. B. Miniberger, CSc. & Ing. Petr Budiš, Ph.D.

Transkript

1 Doc. Ing. B. Miniberger, CSc. & Ing. Petr Budiš, Ph.D.

2 Přednášky byly zpracovány s využitím podkladů Doc. Minibergera a Prof. Voříška 2

3 Podkladové a studijní materiály Voříšek, J.: Strategické řízení informačního systému a systémová integrace. Management Press, Praha ISBN Voříšek, J. a kol.: Principy a modely řízení podnikové informatiky. Oeconomia, Praha (ISBN Scheer, A.-W.: ARIS Od podnikových procesů k aplikačním systémům. IDS Scheer ČR, Brno 2002, ISBN Kunstová, R. a kol.: Informatika pro ekonomy. Skripta VŠE, Oeconomica Praha ISBN

4 Strategické řízení informačních systémů Strategie - (z řeckého strategos, generál < stratos (vojsko, výprava) + agein, vést) je dlouhodobý plán činností zaměřený na dosažení nějakého cíle. Řízení - obecně synonymum pro ovládání či regulaci nějakého většího technického systému či společenského celku (krizové řízení souhrn společenských a technických postupů nutných pro zvládání mimořádných událostí (např. průmyslových havárií, živelních pohrom, přírodních katastrof, válečných konfliktů apod.) ) Informační systém (IS) - systém pro sběr, udržování, zpracování a poskytování informací a dat.

5 Strategie řízení Příčina x Důsledek Cíl x Řešení Úhel pohledu

6 I. IS/IT v současném podnikatelském prostředí aneb proč je třeba řídit IS 6

7 Osnova přednášek IS/IT v současném podnikatelském prostředí Faktory úspěchu a rizika neúspěchu IS Řízení IT v bance Globální podniková strategie SWOT analýza Strategické řízení IS a informační strategie 7

8 Informace cenný a nákladný podnikový zdroj Informace je jedním z nejcennějších podnikových zdrojů (informace a jejich nositelé lidé a IS) Pozorujte vývoj práce s informacemi (informační management) Co považujete za nejcennější firemní aktiva? 8

9 Hodnota informace Když už má něco za něco stát, tak to většinou taky něco stojí (Jan Werich) Hodnota informací závisí na: tom, kdo ji dává důležitosti pro příjemce tom, kdo ji přijímá čase a kvalitě Hodnota informačního zdroje Hodnota spolehlivosti zdroje Hodnota databází 9

10 Dynamika trhu a výrobního cyklu Trendem je zrychlování výrobního cyklu (souvisí s ekonomickými parametry) Just-in-time V IT je obvyklá životnost produktu přibližně 18 měsíců Vývoj nového produktu (zásadní inovace) trvá průměrně 24 měsíců Informace je lukrativní prodejní komoditou Jak je tomu v ostatních oborech (bankovnictví, telekomunikace, automobilový průmysl)? 10

11 Globalizace Globální trhy složité informační toky, optimalizace produktů (např. ropa) Globalizace firem složité vlastnické a zájmové propojení Diverzifikace zdrojů, specializace, trendovost 11

12 Zákaznicky orientovaný přístup Vývoj (kusová výroba, hromadná výroba, výroba pro individuálního zákazníka) Nutná podpora IS Dopad na organizační strukturu (zploštění) Jaký bude další vývoj? 12

13 Informace o okolí - IM Informace o konkurenci (firmách, technologiích, prostředí, ) jsou stále žádanější Company Intelligence zpravodajství o konkurenčních firmách Competitor Intelligence zpravodajství o kritických faktorech (produktivita, pozice na trhu, finanční výkonnost) Market Intelligence zpravodajství o trhu a trendech Partner Intelligence zpravodajství o partnerech 13

14 Využití informací a IS Nabídka nových služeb Nástroj k připoutání zákazníka Hodnota informace časem klesá aktivní IS Nutná tvorba bezpečnostní politiky Informační povinnost pracovníků Informační střediska 14

15 Charakteristika a trendy současných IS Rychlý rozvoj technologií přináší dosud nepoznané vlivy na chod a fungování firem Špatná volba IS přinese velké ztráty Správná volba IS je podmínkou nutnou, nikoliv postačující 15

16 II. Faktory úspěchu a rizika neúspěchu IS kdo za to může, když se nedaří 16

17 Vývojové fáze projektu IS 1. divoký entuziasmus 2. horečná aktivita 3. deziluze 4. naprostý zmatek 5. hledání viníků 6. potrestání nevinných 7. ocenění nezúčastněných 17

18 Příčiny? 18

19 Chybně stanovená podniková strategie Většina firem nemá stanovenu globální podnikovou strategii!!! Dříve postavené podnikové strategie (90. léta) přestávají být úspěšné změna poměrů Cílem již nesmí být pouze snižování nákladů za každou cenu Velké trhy a segmenty jsou obsazeny příklad IT Jakou doporučujete platnost globální strategie? 19

20 IS nerespektuje vlastnické a organizační změny v podniku Firmy procházejí trvalými organizačními změnami Centralizace x decentralizace řízení Změny v informačním systému se zpožděním následují vývoj potřeb informací Jaké je nejlepší uspořádání kanceláří? 20

21 Podcenění vlivu IS na konkurenceschopnost podniku Obvykle malá angažovanost vrcholového vedení při implementaci IS IS není přepych, ale nutnost Kde to neplatí? Informace je podkladem pro správné rozhodování Jak může rozhodovat management bez kvalitních informací? Já si ale myslím, že 21

22 Řízení IS je delegováno na příliš nízkou úroveň Pracovník řídící IS obvykle nemá dostatečné pravomoci Cíle podniku ani nezná, natož aby měl sílu je promítat do IS Základ špatné spolupráce uvnitř podniku Jak informatický, tak organizační útvar by měly být podřízeny stejné osobě řediteli informatiky (úroveň top managementu) 22

23 Zaměření IS na operativu Dělení 70 x 30 (50x50) IS je obvykle zaměřen na operativu Převládají partikulární zájmy před zájmy firmy Účelová presentace výstupních informací IS je degradován na podporu výroby 23

24 Požadavky na projekt IS Jde o podstatnou investici Využití IS není často adekvátní vynaloženým nákladům Každý projekt musí mít definované přínosy a odpovědnosti Cíl by měl být neinformatický 24

25 Problematika specifikace požadavků na IS Závěry statistického výzkumu úspěšnosti implementace IS: 1,5% projektů bylo použito tak, jak byly dodány 3% projektů bylo použito po modifikaci 19% projektů bylo použito a opuštěno 47,5% dodaných projektů nebylo nikdy použito 29% projektů nebylo vůbec dodáno 25

26 26

27 Nepružná informační strategie a nepružný IS Architektura IS musí umožňovat permanentní změny IS musí reflektovat organizační strukturu firmy Role systémového integrátora Multiplatformní vícevrstvá architektura jediná cesta Dědictví minulosti x budování na zelené louce 27

28 Rychlý vývoj IT Je vhodné použít nejmodernější a nejlepší (nejdražší) technologie nebo starší a odzkoušené? Pozor na nulové verze. Který SI je nezávislý? Jak je to s provázaností a životností SW a HW komponent? 28

29 Manažerské chyby při řešení IS Špatná analýza výchozího stavu Nedůsledné řízení projektu Projekt IS není běžný IT projekt!!! Snaha o zlepšení skokem Chybné odhady časové a finanční náročnosti projektu 29

30 Manažerské chyby při řešení IS Podcenění oponentur a testování Chyby v odhadech provozních nároků Nevhodný postup při výběru systémového integrátora Nedokonalá spolupráce systémového integrátora se zákazníkem Nepřipravenost uživatelů 30

31 Vazba metod manažerského řízení a IS Geograficko společenský náhled: Americké řízení Japonské řízení Byrokratické (evropské) řízení 31

32 Americké řízení Postupuj vždy přímočaře a bezohledně Najmi ty nejlepší lidi Dej si jasné priority Vše řekni jasně a stručně Jasně vymez pravomoci Když to vyžaduje situace, začni velet Nikdy nepomáhej slabým a neúspěšným, zaber jejich trh 32

33 Japonské řízení Nejvyšší prioritou je kvalita výrobku Efektivní aplikace účinných sociálně-psychologických technik Identifikace pracovníka s firmou Každý je součástí kolektivu Pracovník je celoživotně zabezpečen Jasná výběrová kritéria 33

34 Byrokratické (evropské) řízení Práce zabere veškerý čas, který je k dispozici (Parkinson, C.N.:Zákony prof. Parkinsona) Tradicionalistický přístup Dělba práce Pracovní disciplína Centralizace a hierarchická linie Technická pravidla a normy Uveřejňování a průhlednost 34

35 Charakteristika informačního prostředí u nás Pomalé a postupné doceňování informací pro strategický rozvoj Absence strategického, informačního a kontrolního systému Nedostatečná kvalita interpretace získaných informací Nízký přehled o informačních zdrojích a službách Nesystematický přístup k informacím Komunikační bariery mezi manažery a odborníky Nedocenění ceny (hodnoty) informací Nedostatečná firemní kultura 35

36 Charakteristika stavu: informaci, kterou máme, nepotřebujeme informace, kterou chceme, není ta, kterou potřebujeme informace, kterou potřebujeme, není k dispozici, respektive ji nemůžeme v reálném čase získat 36

37 Představenstvo, Dozorčí rada Vrchní ředitelé EIS DataMart (datový pult) Modelování Ředitelé odborů, ředitelé oblastních poboček TOP management MIS Data Warehouse (datový mezisklad) Střední management Analýzy WHAT-IF, GOAL-SEEK, a pod. Odborní pracovníci

38 Obvyklé požadavky akcionářů Zvýšit profitabilitu banky (ROA, ROE) a zvýšit cenu akcií banky na burze Racionalizovat produktové portfolio banky a získat větší podíl na trhu Zlepšit segmentaci klientů a soustředit se na bonitní klienty Zlepšit služby klientům širokou nabídkou distribučních kanálů a dalších služeb Maximalizovat zisk banky racionalizací obchodních a ekonomických procesů, sledováním nákladů, úrokových a neúrokových výnosů, efektivity prodejních kanálů, atd. 38

39 Odvození charakteristiky informačních systémů Představenstvo Úseky bankovnictví Ekonomický úsek Podpůrné úseky Marketing Řízení Metodika Produkty Účtárna Plánovací Controlling IT Právní Informační služby Uplatnění na trhu Retailové a podnikové bankovnictví Podpora IT CRM Doc. Miniberger, BIVŠ

40 Vztah IT k okolí Cíl informačního systému: definovat množinu informací, které jsou pro banku důležité a proto si je chce udržovat, dále definovat koloběh informací po bance, jejich zpracování, přístup k nim,... Cíle útvaru IT: zajistit organizační, technologické, lidské,... podmínky pro úspěšné fungování informačního systému. Přínosy útvaru IT: zvýšení výkonnosti ostatních bankovních činností a útvarů Doc. Miniberger, BIVŠ

41 Postup plánování využití IT Vytvoření celopodnikové strategie poslání vize, finanční a věcné cíle kritické faktory úspěchu SWOT plány (finanční, obchodní, využití lidských zdrojů, využití IT,...) Vytvoření strategie využití IT návrh datové architektury návrh aplikační architektury návrh organizační architektury návrh technologické architektury vytvoření strategie využití IT Vytvoření plánů implementace IT Doc. Miniberger, BIVŠ

42 Vazby na návaznosti IT strategie Vize Globální strategie Informační strategie Projekt konkrétního IS 42

43 Vize Dává smysl a cíl všem aktivitám firmy (světlo v tunelu) Krátký, jednoduchý, jednoznačný a veřejný text Sjednocení a společná presentace cílů (vlastníci, management, zaměstnanci, ) Presentujte vizi vlastního podniku 43

44 Vize ČS, a.s. Jsme bankou první volby pro všechny skupiny klientů: díky prvotřídním výkonům našich zaměstnanců poskytujeme špičkové poradenství, podporu a služby; díky špičkovému poradenství, podpoře a službám klientům zajišťujeme našim akcionářům nadprůměrné výnosy; díky nadprůměrným výnosům, které přinášíme našim akcionářům, vytváříme zaměstnancům podnětné a kvalitní pracovní podmínky; díky nadprůměrným výnosům pomáháme rozvíjet společnost, v níž působíme. 44

45 Postup tvorby strategie Stanovení cíle Rozfázování Porozumění, vhled Formulace hrubé koncepce Analýza (SWOT) Porovnání cíle a výsledků analýzy Návrh strategie Řešení a popis vazeb Ověření, test návrhu Presentace, oponentura a předání návrhu 45

46 Globální strategie Důvod: Dává smysl a cíl aktivit hospodářského subjektu (konkrétně) Klíčový podklad: SWOT analýza příslušné úrovně Formální a obsahová stránka je závislá na firemní kultuře Tvorba GS je proces, ne stav 46

47 1 až 3 roky Model Globální strategie Formulace GST Realizace GST Vyhodnocení GST SWOT POSLÁNÍ GLOBÁLNÍ CÍLE, PRIORITY CSF GLOBÁLNÍ FUNKCE A ROZVOJOVÉ Informační strategie FUN V/V PER PROGRAMY DÍLČI STRATEGIE GLOBÁLNÍCH FUNKCÍ INF ORG Nákup Výroba Prodej PRO 47

48 Klíčové body tvorby GS Vypracování SWOT analýzy s ohledem na externí a interní faktory ovlivňující činnost podniku Určení kritických faktorů Popis globálních cílů (vlastní jádro GS) Podklad pro dílčí strategie (např. IS) 48

49 W slabé stránky S silné stránky Analýza SWOT (Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats) Externí faktory O - Příležitosti T -Hrozby Oblast příležitostí Oblast hrozeb 49

50 Analýza externích faktorů Zájmy vlastníků Zákazníci (klienti) Dodavatelé Konkurenti Rozvoj technologie Zdroje pracovních sil Ekonomické podmínky v místě působnosti podniku Legislativa Politické, sociální a geografické vlivy Informační infrastruktura v daném teritoriu 50

51 Analýza interních faktorů Vrcholové řízení Marketing Nákup Výroba (služby) Prodej Výzkum a vývoj Ekonomika Zaměstnanci Podniková kultura Organizace a řízení Informační systém 51

52 Příklad: SWOT analýza I.CA 52

53 Silné stránky Hluboká znalost problematiky poskytování certifikačních služeb a vysoká odbornost. S tím souvisí i důsledná orientace v legislativě nejen ČR, ale i doporučení a standardů EU a povědomost o legislativě některých zemí EU Pevné vazby na naše významné partnery. Oproti konkurenci jsme schopni předložit pozitivní reference účasti v projektech různých typů a rozsahů a tím dokladovat svoji schopnost a spolehlivost. Rozsah a portfolio služeb. I.CA je jediným akreditovaným poskytovatelem komplexního portfolia akreditovaných služeb na našem trhu. Tento stav je zcela výjimečný i v rámci EU. Tím je dána možnost poskytovat zákazníkům komplexní služby v oblasti elektronického podpisu a aplikované kryptografie. Technologická vyspělost. Podmínkou kvalitní spolupráce s partnery v oblasti certifikačních služeb je rychlá reakce na jejich požadavky, podmíněná technologickou vyspělostí a zvládáním technologie. S tím souvisí i samostatné technologické celky, jako jsou například kryptografické čipové karty. 53

54 Silné stránky Reakce na měnící se požadavky trhu. Výše uvedené silné stránky umožňují společnosti reagovat na rychle se měnící požadavky trhu, související především s technologickým a legislativním vývojem. Velké množství kontaktních míst po celé ČR. Díky spolupráci s významnými partnery, především ČSOB, je naší silnou stránkou snadná dostupnost našich služeb ve více než 360 lokalitách v ČR. Poskytování služeb mobilní registrační autority. I.CA je jedinou společností poskytující v ČR tuto službu. Silná akcionářská základna, která reprezentuje významnou ekonomickou i socialně-politickou sílu, v neposlední řadě i množství obchodních vazeb a know-how. 54

55 Slabé stránky I.CA je relativně malá společnost a není schopna sama řešit velké projekty. Tato slabá stránka je spojena i s úzkým portfoliem služeb, daným specializací společnosti a částečně i legislativou. Závislost na dodavateli technologie. Největší slabinou společnosti je v současné době závislost na jediném dodavateli technologie (PVT, a.s.), s tím je spojena i relativně vysoká cena dodávaných služeb a omezení flexibility společnosti. Závislost na malém počtu klíčových zákazníků. I když má I.CA více než 30 institucionálních zákazníků, tvoří 90% tržeb společnosti 4 zákazníci. S tím je spojena závislost I.CA na jejich potřebách produktů, dodávaných I.CA. 55

56 Příležitosti Účast v nových projektech. Ve střednědobém horizontu bude v ČR zahájeno několik projektů v různých segmentech trhu, které jsou vhodné pro uplatnění našich technologií. Nové služby zejména ve vztahu ke změnám legislativy. Vývoj legislativy EU směřuje ke specifickému využívání kvalifikovaných a komerčních certifikátů, nových formám služeb TSA, službám spojeným s elektronickou identitou a některým dalším. Předpokládáme, že se tyto požadavky v horizontu 3 let budou promítat i do lokálních legislativ, což bude generovat nové příležitosti. Nové trhy v rámci EU. Vzhledem k výše uvedeným silným stránkám je I.CA konkurenceschopná i v evropském měřítku. Ceny služeb CA v zemích EU jsou výrazně vyšší, než ceny I.CA. Obdobná situace je i v oblasti čipových karet (SSCD). Kvalita a komfort námi poskytovaných služeb je přitom minimálně na srovnatelné úrovni. 56

57 Hrozby Ztráta klíčových zaměstnanců. Největším aktivem společnosti je knowhow, které je soustředěno v několika klíčových zaměstnancích, jejich ztráta by měla pro společnost velké následky. Změna legislativy ČR a EU. Změny legislativy ČR a EU spolu úzce souvisí, legislativa ČR s malým zpožděním kopíruje legislativu a doporučení EU. Hrozbou pro společnost je zejména nepředvídatelnost vývoje v těchto oblastech a občasné nalezení slepých uliček v závislosti na těchto nepředvídatelných změnách. Odchod klíčových zákazníků. Vzhledem k závislosti I.CA na relativně menším počtu klíčových zákazníků by jejich odchod nebo výrazné snížení objemů odebíraných služeb od I.CA mělo výrazné následky pro ekonomiku společnosti. 57

58 Hrozby Konkurence na trhu. Prozatím je zřejmý vliv pouze místní konkurence, tedy dalších dvou akreditovaných společností na českém trhu, který vyústil spíše jen v cenový tlak. Nelze však vyloučit, že tyto společnosti v tříletém horizontu výrazně zvýší kvalitu svých služeb, a pokud I.CA nepokročí v nabídce služeb a uživatelského komfortu dále, stanou se i konkurencí v cílovém segmentu na českém trhu. Další hrozbou mohou být také CA z jiných zemí EU, které mohou začít nabízet svoje služby na českém trhu. Interní certifikační autority pro větší řešení. Významnou hrozbou pro I.CA jsou interní certifikační autority, budované uvnitř velkých organizací, ale také u významných orgánů státní správy. Technologické změny. Ztráta slovenského trhu. Vzhledem ke složitému a nepředvídatelnému vývoji legislativy na Slovensku může dojít ke ztrátě akreditace našeho. 58

59 Práce ve skupinách Udělejte v bodech SWOT analýzu banky (IT společnosti), 5-10 bodů s komentářem 4 (8) skupiny - silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby Vyberte presentátora skupiny 59

60 Určení kritických faktorů rozvoje Po analýze faktorů následuje jejich vyhodnocení a určení faktorů zvláštního zřetele Hodnocení faktoru se bere jeho závažnost z pohledu hodnotitele: 0 - nevýznamný 1 - málo významný 2 středně významný mající přímý na konkurence schopnost 3 velmi významný kritický faktor, tzn.: Přispěje k získání celkově lepší pozice na trhu nebo naopak jeho podcenění by mohlo dojít k ohrožení činnosti podniku Pak se jednotlivá ohodnocení sečtou a seřadí podle významu V dalším kroku se pak formuluje tzv. mission neboli poslání podniku 60

61 Cíle (vedení firmy) I.CA Monitoring konkurence v ČR i největších CA v zahraničí. Intenzivní práce na zdokonalování nabízených technologií, udržování technologického náskoku před konkurencí. Získání dalších významných zákazníku v ČR a snaha o proniknutí na trhy EU. Upevňování vazeb na významné partnery. Osamostatnění se v oblasti zajištění vývoje a podpory klíčových systémů I.CA. Spolupráce s IT firmami. Udržení klíčových zaměstnanců společnosti. 61

62 Globální podnikové cíle Cíle z hlediska vlastníků Cíle z hlediska managementu Cíle z hlediska pracovníků Cíle z hlediska společnosti (oficiální) Úkoly, postupy, odpovědnosti, motivace, 62

63 Vyhodnocení a změny GS Horizont plánování obvykle 2-3 roky Vyhodnocení strategie: Jak byly naplněny stanovené cíle? Poskytují používaná měřítka dostatek informací o plnění cílů? Jaké jsou příčiny neúspěchů? Jaké jsou příčiny úspěchů? Na které změny hospodářského prostředí nemá podnik připraveny odpovědi Je nutné nově formulovat poslání, cíle nebo programy rozvoje? Některé firmy někdy zapomínají na klíčovou otázku: Proč nejsou naši nezákazníci také našimi zákazníky? 63

64 Informační strategie Hlavní výstup strategického řízení IT Jedna z dílčích strategií Navazuje na globální strategii Podpora pro realizaci cílů společnosti Co je optimální podpora 64

65 Pojetí strategického řízení IS/IT Strategické řízení je kontinuální proces, který musí budovat a neustále udržovat integritu IS/IT na pěti úrovních: Integrace vizí o IS/IT ve vrcholovém managementu Integrace podniku s okolím Integrace interních podnikových procesů Technologická integrace (datová, HW, SW, uživatelského rozhraní) Metodická integrace 65

66 Úkoly strategického řízení IS/IT Formulovat vizi, cíle a hodnoty budoucího stavu IS/IT Určit cestu realizace vize Řídit přechod od stávajícího do cílového stavu tak, aby byla neustále zachována integrita IS/IT 66

67 Pers. a soc. etické aspekty Konceptuální model a struktura IST Klíčové vstupní materiály Stav IS/IT konkurence Stav IS/IT klíčových partnerů ASW dostupné na trhu Trendy IS/IT Výsledky SWOT analýzy Podnikové cíle a priority Výsledky BPR Požadavky uživatelů Současný stav IS/IT podniku Transformace (projekty) Principy vývoje a provozu IS/IT Cílový stav IS/IT Globální architektura IS/IT 67

68 Vztah reeng. podnikových proc. a IS/IT SWOT Globální cíle Priority Programy rozvoje GST 1. FÁZE BPR IS: odvozené cíle a požadavky, priority, CSF z GST IST 2. FÁZE BPR BPR BPR Stávající ASW ASW dostupné na trhu Architektura IS Využití stávajícího ASW Úprava stávajícího ASW Nákup nového ASW Vývoj nového ASW STAVEBNÍ KAMENY IST 68

69 Od cílů podniku k funkčním oblastem Výsledky SWOT Podnikové cíle Priority cílů GST IST Trendy IS/IT Vize IS/IT Stav IS/IT podniku Cíle IS/IT Stav IS/IT konkurence a partnerů Požadavky na IS/IT Priority požadavků Funkce stávajícího IS Funkce IS Vymezení FO BPR Funkce ASW dostupných na trhu Priority funkcí Priority oblastí Projekty IS/IT Priority projektů 69

70 Struktura IST IST Shrnutí Hlavní část IST Přílohy Zdroje, cíle a východiska Přehled použitých zdrojů Cíle a charakteristika IST Závěry z podnikové strategie Odkud jdeme? výchozí stav Trendy IS/IT ve světě a u konkurence Analýza stavu IS/IT podniku Kam jdemecílový stav Vize a cíle IS/IT Globální architektura IS/IT Funkční a procesní architektura Datová architektura Technologická architektura Jak transformovat současný stav do cílového stavu Principy řízení vývoje a provozu IS/IT Specifikace projektů Harmonogram realizace IST Ekonomická analýza IST SW architektura HW architektura Org. a legisl. předpisy Prac., soc. a etické aspekty 70

71 Postup tvorby informační strategie 1. Plánování IST Integrace globální a informační strategie 2. Převzetí a verifikace závěrů GST 3. Formulace vize a cílů IS/IT 4.Reengineering podnikových procesů 5. Reengineering IS/IT Integrace vizí a idejí Integrace podniku s okolím a integrace Interních podnikových procesů Technologická integrace 71

72 Plánování informační strategie První etapou je sestavení plánu tvorby informační strategie. Plán zahrnuje: Upřesnění obsahu a hloubky řešení Návrh organizace řešení - složení řešitelského týmu, definování zodpovědností a pravomoci řešitelů, určení pracovních podmínek Stanovení harmonogramu řešení 72

73 Převzetí závěrů globální strategie a jejich verifikace Etapa zahrnuje pět dílčích kroků: 1. vymezení subjektu, pro který se strategie zpracovává 2. vyhodnocení analýzy SWOT 3. vyhodnocení podnikových cílů a programů rozvoje 4. vyhodnocení kritických faktorů dosažení podnikových cílů 5. odsouhlasení závěrů etapy 73

74 Formulace vize a cílů IS/IT 1. analýza a hodnocení trendů IS/IT, 2. analýza a hodnocení stávajícího IS/IT, 3. shrnutí požadavků na IS/IT, 4. formulace vize a cílů IS/IT, 5. odsouhlasení závěrů etapy. 74

75 Reengineering podnikových procesů. 1. vytvoření modelu podniku a hrubý BPR 2. upřesnění požadavků na IS/IT 3. analýza ASW dostupného na trhu 75

76 Postup při BPR Analyzuj a vyber rozhodující oblasti Popiš současné procesy Vyhodnoť současné procesy Vyber procesy pro reengineering Popiš nové procesy Vyhodnoť vliv reengineeringu Techniky získávání znalostí Interview Skupinová diskuse Modelování podnikových procesů Metody BPR Zjednodušení Automatizace Eliminace redundantních činn. Eliminace duplicitních činn. standardizace Techniky pro vyhodnocení dat Analýza výkonnosti Analýza nákladů Analýza přínosů Analýza rizik Analýza vlivů na jiné oblasti 76

77 Reengineering IS/IT Globální architektura IS/IT Funkční a procesní architektura Datová architektura Technologická architektura SW architektura HW architektura Organizační a legislativní hlediska Pracovní, sociální a etická hlediska IS/IT Principy řízení vývoje IS/IT Principy řízení provozu IS/IT Specifikace projektů a jejich priorit Harmonogram realizace informační strategie Ekonomická analýza a rozpočet IST Prezentace a odsouhlasení IST 77

78 Principy strategického řízení IS/IT Kdo řeší informační strategii? Jak dlouho se IST řeší? V jaké míře podrobnost se IST řeší? Na jak dlouhé období se strategie zpracovává? Kdy se strategie zpracovává? Kdy a jak se strategie využívá? 78

79 Úrovně řízení pyramida řízení Podle Menclík, P.: Tvorba efektivní IT strategie pro středně velké společnosti. In sborník z konference SI 2006, ISBN , str

80