Návod k databázi C1 rostlin

Transkript

1 Návod k databázi C1 rostlin Základní popis databáze Databáze C1 rostlin je jedním z výstupů projektu Priority druhové ochrany cévnatých rostlin (MŠMT VaV 2B06178), na jehož řešení se v letech podíleli AOPK ČR, Botanický ústav AV ČR a Sagittaria Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy. Projekt byl zaměřen na kriticky ohrožené druhy české květeny (kategorie C1 Černého a Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR, Procházka 2001) a sestával ze dvou částí 1) podrobné studie populační biologie a genetiky vybraných C1 druhů a 2) shromáždění informací o biologii, ekologii a stanovištních nárocích C1 druhů, areálech rozšíření, ohrožení v ostatních evropských zemích a historickém a současném rozšíření v České republice. V databázi C1 rostlin najdete výsledky druhé části projektu. V databázi je možné vyhledávat C1 druhy pomocí jednoduchého zadání českého nebo latinského názvu druhu: Rovněž je možné použít rozšířené vyhledávání pomocí podrobného filtru. V něm je možné filtrovat podle latinského názvu druhu, čeledě a dalších parametrů souvisejících s morfologií, reprodukcí, ekologickými a stanovištními nároky druhu a dále podle pozice v rámci areálu rozšíření a změn rozšíření v rámci ČR:

2 Výsledky hledání se zobrazují v tabulce druhových charakteristik, je možné volit zkrácený nebo plný výpis. Ještě více informací je k dispozici na kartách jednotlivých druhů najdete zde fotografii taxonu, informace o charakteristikách druhu (skupiny vlastností morfologie, reprodukce, charakteristiky semen, ekologické a stanovištní nároky), informace o areálu rozšíření včetně mapy, informace o ohrožení taxonu v dalších evropských zemích včetně mapy přehledně

3 zobrazující situaci ohrožení a nakonec mapy prezentující změny rozšíření druhu v rámci ČR ve třech časových vrstvách do r. 1949, a po r Součástí databáze je i podrobná nápověda zobrazuje se po kliknutí na i pod názvem sloupce výpisu z databáze nebo vedle názvu souboru druhových charakteristik na kartě druhu.

4 Odkaz Filtruj v ND OP v horní liště karty druhu přenese uživatele do prostředí vyhledávání v ND OP. Informace lze exportovat jako csv, xml, html nebo txt soubor pomocí příkazu Export pod tabulkou výpisu z databáze.

5 Zdroje dat, metodika jejich sběru Poznámky k seznamu kriticky ohrožených druhů prezentovaných v databázi Prezentovaný soubor kriticky ohrožených druhů vychází z Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (PROCHÁZKA 2001), který vznikl přepracováním seznamu HOLUB & PROCHÁZKA (2000). Narozdíl od 471 druhů původně uvedených v kategorii C1 Červeného seznamu (PROCHÁZKA 2001) je v naší databázi prezentováno 476 druhů, protože jsme zohlednili i dodatky uvedené na str publikace PROCHÁZKA (2001). Zároveň jsme vyloučili druhy Euphrasia picta (v souladu s novějšími poznatky spadá druh E. picta do variability druhu E. rostkoviana a není vylišován jako samostatný taxon, vnitrodruhová variabilita vyžaduje další studium Smejkal & Dvořáková in SLAVÍK 2000); Gymnadenia conopsea subsp. montana (taxonomicko-morfologické hodnocení variability druhu G. conopsea komplikované, holotyp jména G. conopsea subsp. montana ztracen Procházka et al. in ŠTĚPÁNKOVÁ et al. 2010); Hieracium kablikianum (pravděpodobně zvláštní morfotyp bez taxonomické hodnoty, který představuje přechodný typ mezi skupinami H. fritzei a H. nigritum a vyžaduje další studium CHRTEK & MARHOLD 1998, J. Chrtek, in litt.); Iris aphylla subsp. fieberii, Iris aphylla subsp. novakii (v pojetí Hrouda & Grulich in ŠTĚPÁNKOVÁ et al rozlišovány jen jako morfologické varianty v rámci druhu Iris aphylla). Tento seznam však rozhodně neodráží aktuální situaci, od roku 2000 došlo k řadě změn souvisejících se znovuobjevením druhů považovaných za vyhynulé, přehodnocením stupně ohrožení některých taxonů a rovněž s lepším poznáním taxonomie některých skupin druhů. Vlastnosti druhů Informace o druhových vlastnostech lze rozdělit do pěti hlavních okruhů: morfologie: životní forma, délka života, průměrná výška rostliny [m], listová růžice, vytrvalost listů, anatomie listů, specifická listová plocha (SLA) [mm 2 /mg] reprodukce: období kvetení, typ reprodukce, produkce semen, pohlavnost květů (diklinie), dichogamie (časově nestejné dozrávání prašníků a blizen), inkompatibilita, způsob opylení, oplození, odměna za opylení charakteristiky semen: typ plodu, způsob šíření semen, hmotnost semen [mg], rozměry semen (délka, šířka, výška) [mm], tvar semen, přežívání v půdní bance semen, terminal velocity (maximální rychlost, které semeno dosáhne při pádu za bezvětří) [m/s] ekologické nároky: indikační hodnoty (pro světlo, teplotu, kontinentalitu, vlhkost, půdní reakci, živiny), ekologická strategie csr (GRIME 1979), hemerobie (měřítko toho, jak přirozená stanoviště rostlina obývá), urbanita (vyjadřuje afinitu rostlin k urbánním oblastem) stanovištní nároky: obecná informace o stanovišti, zařazení do fytocenologického systému, fytogeografická oblast, výškový stupeň, floristická zóna, floristická oblast Tyto údaje jsme získali excerpcí literatury (BORHIDI 1995, ELLENBERG 1992, KUBÁT et al. 2002, HEJNÝ & SLAVÍK 1988, 1990, 1992, SLAVÍK 1995, 1997, 2000, SLAVÍK & ŠTĚPÁNKOVÁ 2004, ŠTĚPÁNKOVÁ et al. 2010, ZARZICKI 2002) a dostupných databází (THOMPSON et al. 1997, BONN et al. 2000, KLIMEŠOVÁ & KLIMEŠ 2006, KLOTZ et al. 2002, POSCHLOD et al. 2003, KLEYER et al. 2008). Areály

6 Obecný popis areálů druhů byl excerpován z Květeny ČR. Zároveň byly shromážděny již publikované mapy areálů druhů z následujících publikací: HULTÉN & FRIES 1986, JALAS et al. ( ), JALAS & SUOMINEN , MEUSEL & JÄGER Data o rozšíření druhů na území ČR byly dále ještě upraveny podle Databanky flóry České republiky (web 1), přičemž byly zohledněny pouze údaje o výskytu druhu po roce Mapu areálu rozšíření se nám podařilo získat pro 321 druhů C1, u zbylých druhů mapa chybí. Data o evropském areálu rozšíření jednotlivých druhů byla zpracovávána v prostředí ArcGIS 9.3 (ESRI 2008). Nejprve byly všechny vstupní mapy rektifikovány a umístěny do souřadného systému (ETRS89-LAEA5220, projekce Lambert_Azimuthal_Equal_Area), který je vhodný pro Evropu. Areály rozšíření jednotlivých druhů byly zdigitalizovány a byla vypočtena jejich celková plocha. Na základě zpracovaných map pak byla subjektivním zhodnocením stanovena pozice ČR v rámci areálu rozšíření jednotlivých druhů (střed souvislého areálu, okraj souvislého areálu, střed fragmentovaného areálu, okraj fragmentovaného areálu, izolované arely mimo oblast souvislejšího výskytu). Ohrožení v ostatních evropských zemích Status ohrožení pro české C1 druhy jsme zjišťovali v 31 evropských zemích. Jednalo se o následující státy: Albánie, Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Island, Irsko, Itálie, Německo, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Ukrajina a Velká Británie. Status ohrožení jsme vyhledávali v červených seznamech, červených knihách a seznamech druhů chráněných zákonem těchto zemí (viz Příloha 1 a Seznam literatury). Upřednostňovali jsme aktuální a úplné verze červených seznamů před staršími verzemi seznamů a červenými knihami, ne vždy se však podařilo nejaktuálnější seznam získat. Národní kategorie ohrožení v každé evropské zemi byly převedeny na modifikované kategorie IUCN (IUCN 2001): EX vyhynulý, EX? pravděpodobně vyhynulý, CR kriticky ohrožený, EN ohrožený, VU zranitelný, NT téměř ohrožený, R vzácný, I nezařazený (druh spadající do některé z kategorií EX, CR, EN, VU nebo R, pro stanovení přesného stupně ohrožení však chybí data), LC/LR méně ohrožený, DD chybějící data, NE nevyhodnocený. Při tomto procesu nebyl použit jednotný postup, protože různé země používají při vytváření vlastních kategorií velmi rozdílné metodiky. V některých případech byl převod na kategorie IUCN dostupný přímo v primárním zdroji. V ostatních případech jsme pracovali s názvy a definicemi národních kategorií dostupných v původním zdroji a stanovili jsme nejbližší kategorii IUCN odpovídající dané národní kategorii. Rovněž jsme zjišťovali, jestli se taxon v dané zemi vyskytuje a není ohrožen nebo se v zemi nevyskytuje. Data o prezenci/absenci druhů jsme primárně vyhledávali v databázi Flora Europaea (web 2). Tato databáze je ovšem už poměrně zastaralá a obsahuje řadu chyb, proto jsme se snažili informace doplnit z checklistů a v některých případech i aktuálních flór daných zemí (viz Příloha 1 a Seznam literatury). V případě, že checklist nebyl pro danou zemi k dispozici (Albánie, Irsko a Island), využili jsme pouze databázi Flora Europaea. Pro druhy nezahrnuté do této databáze (např. některé druhy rodu Hieracium a Taraxacum) jsme použili informaci o areálu rozšíření z Květeny ČR. Problém nastal u některých zemí bývalé Jugoslávie (Bosna a Herzegovina, Černá Hora, Makedonie a Srbsko) a bývalého SSSR (Bělorusko, Moldavsko, Rusko), pro které není k dispozici checklist flóry. I když pro většinu z nich (s výjimkou Černé Hory a Makedonie) existují červené seznamy nebo knihy (MAXIMOVITCH 1993, POSTOLACHE 1995, SILIC 1996, STEVANOVIČ 1999, ANONYMUS 2005) nepodařilo se nám pro tyto země získat spolehlivé údaje o prezenci/absenci C1 druhů, protože databáze Flora Europaea nerozlišuje jednotlivé státy dřívější Jugoslávie a SSSR. Dohledání

7 výskytu všech C1 druhů ve flórách těchto zemí (často podobně jako v ČR mnohasvazková díla psaná národním jazykem) přesahovalo rozsah tohoto projektu, a proto údaje o ohrožení druhů z těchto zemí v databázi neprezentujeme. Vzhledem k taxonomickým nejasnostem jsme v případě následujících druhů pracovali na druhové úrovni a nerozlišovali jednotlivé subspecie: Gentianella amarella s. l. namísto G. amarella subsp. amarella; Orchis ustulata s. l. namísto O. ustulata subsp. aestivalis a O. ustulata subsp. ustulata; Orobanche purpurea s. l. namísto O. purpurea subsp. bohemica a O. purpurea subsp. purpurea a některé druhy jsme nezpracovávali vůbec (Bolboschoenus maritimus subsp. compactus konkrétní druhy ze skupiny Bolboschoenus maritimus nejsou v různých zdrojích dobře rozlišovány, většinou k dispozici jen údaje o Bolboschoenus maritimus s. l.; Phyteuma orbiculare subsp. flexuosum, Phyteuma orbiculare subsp. montanum vnitrodruhová klasifikace druhu Phyteuma orbiculare vychází z monografie SCHULZ (1904), ovšem v současném pojetí nejsou poddruhy většinou rozlišovány (J. Chrtek, in litt.); Plantago maritima subsp. ciliata Plantago maritima je velmi variabilní druh s mnoha poddruhy, které nejsou v různých zemích dobře rozlišovány. Sestavování a zveřejňování červených seznamů a červených knih je samozřejmě permanentní proces, takže jakékoli souhrny v této oblasti velmi rychle zastarávají. Excerpce dat pro databázi byla ukončena ke dni , ale předpokládáme, že uvedené údaje budeme pravidelně aktualizovat. Ze získaných dat jsme pro každý druh sestavili mapu ohrožení v ostatních evropských zemích a stanovili jsme další parametry. Při zpracování dat už jsme pracovali jen se 3-stupňovou škálou: (i) ohrožený zahrnuje druhy kategorie CR, EN, VU, NT, R, I; (ii) neohrožený (běžný) zahrnuje druhy kategorie LC/LR, DD, NE a všechny druhy nezahrnuté do červeného seznamu, ale uvedené na checklistu dané země a (iii) nevyskytuje se zahrnuje druhy kategorie EX, EX? a všechny druhy, které nejsou uvedené na checklistu dané země. Pro každý druh jsme stanovili celkovou plochu zemí, ve kterých je druh ohrožen (pracovali jsme jen s údaji o celkové rozloze států, tj. druh ohrožený např. na území Rakouska a Německa je podle naší databáze ohrožený na ploše km 2, což odpovídá součtu celkové rozlohy Rakouska a Německa) a rovněž jsme stanovili procento plochy, na které je druh ohrožen z celkové rozlohy evropských zemí, ve kterých byla ohroženost zjišťována. Historické a současné rozšíření v rámci ČR Účelem této části projektu bylo zachytit změny v rozšíření C1 druhů za posledních cca 100 let a vymezit v rámci skupiny C1 druhů taxony zřetelně ubývající oproti minulosti a naopak druhy, které jsou ve svém rozšíření poměrně stabilní. V databázi jsou výsledky této části projektu prezentovány formou síťových map zachycujících rozšíření druhů ve třech časových vrstvách do r. 1949, a po r Informace o historickém a současném rozšíření druhů v ČR byly získávány pro podsoubor 415 C1 druhů (vyloučeny druhy rodů Alchemilla, Hieracium, Rubus a Taraxacum). Vycházelo se přitom z několika hlavních zdrojů nálezových dat: Tzv. Dominův materiál rozpisy floristické literatury do r a po roce 1945 (web 3). Jedná se o výpisy a výstřižky z floristické literatury pokrývající období od počátku novodobého floristického výzkumu až do r. 1992, kdy začaly být tyto údaje shromažďovány v podobě elektronické databáze FLDOK. Floristická Dokumentace (FLDOK) (web 1), Česká národní fytocenologická databáze (ČNFD) (web 4), Nálezová databáze ochrany přírody (ND OP). Regionální floristické kartotéky a databáze floristická kartotéka nálezů jižních Čech založená v roce 1980 V. Chánem (deponovaná v Jihočeském muzeu), kartotéka cévnatých rostlin Moravského krasu založená v 60. letech 20. stol. L. Vaněčkovou (deponovaná na správě CHKO Moravský kras), nálezové databáze Jihočeské pobočky

8 ČBS (web 5), floristická databáze Bílých Karpat BKFLORA (JONGEPIER & PECHANEC 2006). Materiály botaniků se zájmem o konkrétní taxony, zpracovatelů jednotlivých druhů do Květeny ČR. Excerpce literatury se zaměřením na práce věnované revizi rozšíření konkrétních C1 druhů, případně zaměřené na květenu určité oblasti; Additementa ad floram Reipublicae Bohemicae (HADINEC et al. 2002, 2003, 2004, HADINEC & LUSTYK 2006, 2007, 2008, 2009). Excerpce herbářových sbírek Herbářové sbírky byly excerpovány pro 67 vybraných C1 druhů (Adenophora liliifolia, Aposeris foetida, Aster alpinus, Astragalus arenarius, Bupleurum affine, Bupleurum rotundifolium, Bupleurum tenuissimum, Ceratophyllum submersum, Cimicifuga europaea, Cirsium bachycephalum, Conioselinum tataricum, Daphne cneorum, Drosera anglica, Drosera intermedia, Echium russicum, Elatine alsinastrum, Epipogium aphyllum, Equisetum variegatum, Eryngium planum, Gentiana punctata, Glaux maritima, Hammarbya paludosa, Hippuris vulgaris, Chimaphila umbellata, Juncus atratus, Juncus capitatus, Juncus gerardii, Juncus sphaerocarpus, Juncus subnodulosus, Juncus tenageia, Laserpitium archangelica, Lathyrus aphaca, Lathyrus heterophyllus, Lathyrus hirsutus, Lathyrus nissolia, Lathyrus palustris, Leucojum aestivum, Linaria arvensis, Lindernia procumbens, Linum hirsutum subsp. hirsutum, Listera cordata, Luronium natans, Malaxis monophyllos, Moneses uniflora, Nuphar pumila, Orchis palustris, Orchis tridentata, Peucedanum carvifolia, Plantago maritima subsp. ciliata, Pyrola chlorantha, Pyrola media, Radiola linoides, Reseda phyteuma, Rhodiola rosea, Samolus valerandii, Scorzonera parviflora, Scrophularia vernalis, Senecio paludosus, Serratula lycopifolia, Scheuchzeria palustris, Tillaea aquatica, Tofieldia calyculata, Tordylium maximum, Trapa natans, Triglochin maritimum, Trinia glauca, Veratrum nigrum). V průběhu roku 2010 byly postupně navštěvovány herbáře po celé ČR kromě velkých českých a moravských herbářů (PR, PRC, BRNM, BRNU) byly osobně navštíveny i menší regionální herbáře (OP, OLM, MP, LIT, ROZ, CB, PL, MMI, HR, MJ, OL, SUM, OSM, FMM, ZMT). Z dalších herbářových sbírek (GM, OH, KM, KHMS, HOMP, OMJ, VYM, CELM, CESK, MZ, KMKV, CHOM, OVMB, NJM, NZM Valtice, herbářové sbírky muzeí ve Svitavách, Mostě, Ústí nad Labem a Prostějově) byly ve spolupráci s jejich kurátory údaje k vybraným druhům elektronicky zasílány (zkratky herbářů podle VOZÁROVÁ & SUTORÝ 2001). S excerpcí byly položky některých C1 druhů v herbářových sbírkách současně revidovány. Excerpovaná data z literatury, kartoték a herbářů byla ukládána nejprve do databáze vytvořené v programu MS Excel. Zajímal nás každý datovaný údaj z období od začátku 19. stol. až po současnost, pro který byla známa lokalita a jméno autora nálezu. Tyto údaje byly průběžně lokalizovány pro účely projektu stačila přesnost na základní pole síťového mapování (velikost 10 zeměpisné délky 6 zeměpisné šířky tj. přibližně 12 11,1 km), případně čtvrtiny polí. Pokud však byly lokality nálezu podrobněji popsány, snažili jsme se o bližší lokalizaci v prostředí ND OP, a to na katastry (u lokalit definovaných obcí), maloplošně chráněná území (rezervace a přírodní památky), polygony nebo body. Údaje z některých zdrojů již byly lokalizované a celý datový soubor se tak liší metodikou a přesností zákresu dílčích datových sad. Celý datový soubor byl naimportován do ND OP jako projekt Priority druhové ochrany cévnatých rostlin a data z různých zdrojů jsou rozdělena do několika datových sad: Additamenta aktuální nálezy C1 druhů excerpované ze série Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae (HADINEC et al. 2002, 2003, 2004, HADINEC & LUSTYK 2006,

9 2007, 2008, 2009) většinou uvedené GPS souřadnice, případně katastry nebo čtvrtiny základních polí síťového mapování, autor a datum nálezu uveden Databáze BKFLORA literární údaje i terénní zápisky z území Bílých Karpat lokalizované na šestnáctinu základního pole síťového mapování, autor nálezu či publikace většinou uveden (pokud u nálezu chybí, uvedeno Anonymus), datum nálezu může být u literárních údajů nahrazeno datem publikace Česká národní fytocenologická databáze většina údajů lokalizovaná na souřadnice, které mohou být často hrubě odhadnuty z mapy, při práci s těmito daty je třeba počítat s poměrně velkou nepřesností, autor nálezu či publikace většinou uveden (pokud u nálezu chybí, uvedeno Anonymus), datum nálezu může být nahrazeno datem publikace (poznámka Datum vydání publikace ) Excerpce herbářových sbírek data excerpovaná z herbářů, často poměrně široké lokality, datum nálezu a autor mohou chybět lokalizováno v prostředí ND OP s přesností závisející na popisu lokality FLDOK Floristická dokumentace lokalizováno na základní pole síťového mapování, případně na jeho čtvrtiny, autor nálezu či publikace většinou uveden, datum nálezu může být nahrazeno datem publikace Floristická databáze Jihočeské pobočky ČBS aktuální údaje, většinou uvedené GPS souřadnice, autor a datum nálezu Kartotéka jihočeské pobočky ČBS často údaje přejaté z literatury, lokalizováno v prostředí ND OP s přesností závisející na popisu lokality, datum nálezu a autor mohou chybět KRNAP údaje excerpované z Květeny Krkonoš (ŠOUREK 1969), aktualizované botaniky Správy KRNAP (J. Harčarik a kol.), lokalizované na čtvrtiny základních polí síťového mapování, pro údaje z publikace ŠOUREK 1969 autor nálezu může chybět (častěji je uveden autor publikace), u aktualizovaných údajů je autor nálezu uveden vždy, podobně s datem nálezu (u údajů z publikace ŠOUREK 1969 chybějící datum nálezu nahrazeno datem publikace) Nový Domin novější a přesněji popsané údaje přejaté z literatury, autor a datum nálezu většinou uveden (může odpovídat datu publikace), lokalizace na čtvrtiny základních polí síťového mapování brigádníky BÚ AV ČR v prostředí JanMap Ostatní excerpovaná data výpisy z literatury, lokalizováno v prostředí ND OP s přesností závisející na popisu lokality, datum nálezu a autor mohou chybět Publikované a nepublikované materiály k jednotlivým druhům spolehlivé údaje k jednotlivým C1 druhům (materiály botaniků, diplomové práce zaměřené na revizi rozšíření druhu), lokalizace na GPS souřadnice v závislosti na zdroji (souřadnice mohou být stanoveny odhadem z mapy) nebo na čtvrtiny základních polí síťového mapování, autor a datum sběru většinou uveden Starý Domin staré, široce lokalizované údaje přejaté z literatury, autor a datum nálezu často chybí, lokalizace na základní pole síťového mapování provedená brigádníky BÚ AV ČR v prostředí JanMap Při lokalizaci nálezů jsme naráželi na řadu problémů, se kterými se přirozeně již potýkaly a potýkají podobné studie mapující rozšíření rostlinných druhů. Např. jsme se často setkávali s názvy lokalit, pro které na území ČR existuje více míst se stejným názvem (typicky obce se jménem Sedlec, Břežany apod.). V takových případech nám často při hledání správné lokality pomohla publikace Dějiny floristického výzkumu v Čechách (KLÁŠTERSKÝ et al. 1982), kde bylo možné dohledat, v jakém území autor nálezu botanizoval. Údaje, které se nám nepodařilo s jistotou lokalizovat, nebyly do databáze ukládány. Dalším problémem byly široce popsané nálezy s lokalizací na rozhraní více síťových polí (např. Bojanovice údolí

10 Hlubokého potoka na rozhraní polí 7061 a 7062). Takové údaje buď vůbec nebyly lokalizovány a z analýz vyloučeny, nebo byl výskyt vymapován vždy do pole s nejnižším číslem (v uvedeném příkladu tedy do 7061). Dále jsme museli vyřešit problém s datováním excerpovaných údajů u nemalé části dat (především u starších herbářových) chybělo datum (rok) nálezu. Bylo tedy nutné některé nálezy uměle datovat. Situaci jsme měli trochu zjednodušenou tím, že pro účely projektu stačilo mít nález datován alespoň do některé ze stanovených časových vrstev. U nedatovaných herbářových údajů do jisté míry napověděly staré schedy, u kterých jsme mohli snadno odhadnout, že spadají jistě do časové periody do r Podobně velká část údajů z datové sady Starý Domin mohla být uměle datována do rozmezí let Někdy napovědělo jméno sběratele jako datum nálezu jsme doplnili rozmezí let života autora podle publikace KLÁŠTERSKÝ et al. (1982). Pokud spadalo uvedené rozmezí let, kdy autor podle publikace žil (popřípadě kdy intenzivně botanizoval), do obou časových vrstev (1. pol. a 2. pol. 20. století ), byl takový nález evidován v obou těchto časových periodách. Pro nedatované publikované údaje bylo použito jako datum nálezu alespoň datum publikace, a to v případě, kdy bylo jasné, že autor publikace popisuje vlastní nález a neuvádí (necituje) starý nedatovaný nález jiného (většinou staršího) autora. Datované údaje bez autora nálezu byly vyřešeny uvedením Anonymus místo jména sběratele. Nedatované údaje bez autora nálezu nebyly do databáze importovány, neboť nebylo možné takové nálezy jakkoliv zařadit. Celkem bylo do ND OP naimportováno přes záznamů o C1 druzích. Je jasné, že tak velký soubor dat obsahuje řadu nejrůznějších chyb a nepřesností. Ač se v datovém souboru najdou i velmi přesné a spolehlivé údaje od renomovaných botaniků, byl všem údajům automaticky přidělen validační stupeň 3 (méně věrohodný údaj). U většiny údajů totiž nemůžeme zaručit naprostou spolehlivost, protože mohou obsahovat několik druhů chyb počínaje chybami přímo ve zdroji (chybná determinace, nepřesný popis lokality), přes chyby při zpracování dat (přepis dat a jejich lokalizace) a technickými chybami při automatickém importu do ND OP konče. Ač se mapy rozšíření v jednotlivých časových vrstvách v databázi automaticky generují pro všechny C1 druhy, za relativně spolehlivé zatím považujeme cca 250 z nich. Vzhledem k využití různých datových sad může být část vložených dat duplikována (např. při využití dat z floristických databází citujících stejné literární prameny). Naimportovaná data budou postupně procházena a chyby odstraňovány. V tomto procesu kontroly dat může velmi napomoci zpochybnění validace a připojení validačních poznámek ze strany pracovníků AOPK ČR. Změny rozšíření druhů v rámci ČR (úbytek druhu, obměna osídlení mapových polí) Díky údajům o počtu polí síťového mapování, ve kterých se druh vyskytuje/vyskytoval během tří časových intervalů: do r. 1949, v letech a po roce 2000 (počet mapových polí v tomto intervalu považujeme za aktuální výskyt) je možné kvantifikovat změny v jeho rozšíření v rámci ČR. Pro stanovení úbytku druhu a obměny osídlení mapových polí druhem jsme pracovali s následujícími hodnotami: průměr z celkového počtu mapových polí v 1. (do r. 1949) a 2. ( ) časovém intervalu, celkový počet mapových polí v současnosti (3. časový interval po r. 2000), počet kontinuálně stabilních mapových polí na těchto mapových polích se druh vyskytoval ve všech časových intervalech. Pro každý druh jsme vypočítali parametr U charakterizující změnu počtu polí síťového mapování v současnosti oproti předchozím dvěma časovým intervalům a parametr O charakterizující obměnu osídlení polí síťového mapování druhem (odlišuje druhy stabilně se vyskytující v rámci stejných mapových polí a druhy, které se v minulosti vyskytovaly v jiných mapových polích než v současnosti).

11 Parametr U je definován jako: U = [(prum. I+II) III]/(prum. I+II) přičemž I = celkový počet polí síťového mapování v 1. časovém intervalu, II = celkový počet polí síťového mapování ve 2. časovém intervalu, III = celkový počet polí síťového mapování ve 3. časovém intervalu. Dle hodnoty tohoto parametru byly druhy rozděleny do 4 kategorií: Hodnota U Kategorie Popis 0,8 1 masivně ubyl Druh masivně ubývající počet mapových polí ve 3. oproti průměrnému počtu v 1. a 2. časovém intervalu se snížil o více než 80 % 0,2 0,8 částečně ubyl Druh částečně ubývající počet mapových polí ve 3. oproti průměrnému počtu v 1. a 2. časovém intervalu se snížil o % -0,2 0,2 neubyl Druh neubývající počet mapových polí ve 3. časovém intervalu oproti průměrnému počtu v 1. a 2. časovém intervalu přibližně stejný (+/-20 %) <-0,2 přibyl Druh přibývající počet mapových polí ve 3. časovém intervalu vzrostl oproti průměrnému počtu v 1. a 2. časovém intervalu o více než 20 % Parametr O je definován jako: O = (III-KS)/III přičemž III = celkový počet polí síťového mapování ve 3. časovém intervalu a KS je počet kontinuálně stabilních mapových polí (druh se na nich vyskytoval ve všech časových intervalech). Dle hodnoty tohoto parametru byly druhy rozděleny do 3 kategorií: Hodnota O Kategorie Popis 0 0,2 stabilní Stabilní druh, který se převážně vyskytuje v identických mapových polích, oproti minulým časovým vrstvám obměnil max. 20 % mapových polí (i když např. zaznamenal silný ústup, zbylá mapová pole jsou stejná jako v minulosti) 0,2 0,5 částečná Druh obměnil oproti minulým časovým vrstvám % obměna mapových polí 0,5 1 obměna Druh v současnosti roste v mapových polích, která jsou z více než 50 % nová a druh se na nich v minulých časových vrstvách nevyskytoval Hodnoty parametrů U a O jsme zatím stanovili pro 285 druhů, nedají se však považovat za definitivní, protože závisí na údajích o historickém a současném výskytu druhů, která jsou dále kontrolována a doplňována.

12 Příloha 1 Stát Červený seznam Checklist/Flóra Albánie Vangjeli et al. (1995) Flora Europaea Database (web 2) Belgie Saintenoy-Simon et al. (2006); Van Landuyt et al. (2006) Lambinon et al. (2008) Bulharsko Velchev et al. (1984); Vladimirov (2008) Assyov et al. (2006) Dánsko Stoltze & Pihl (1998) Wind & Pihl (2004) Estonsko Commission for Nature Conservation of the Estonian Academy of Sciences ( ) Kukk (1999) Finsko Finnish Environment Institute (2001) Hämet-Ahti et al. (1986) Francie Olivier et al. (1995), UICN France 2010 Chorvatsko Nikoli (2010) Nikoli (2010) Tela Botanica, Guinochet M. & Vilmorin R. (1973) Irsko Curtis & McGough (1988) Flora Europaea Database (web 2) Island Ingadóttir et al. (1996) Flora Europaea Database (web 2) Itálie Conti et al. (1997) Conti et al. (2005) Litva Andrushaitis (1985) Tabaka et al. (1988) Lotyšsko Lietuvos respublikos aplinkos ministro (2003) Gudžinskas (1999) Lucembursko Colling (2005) Colling (2005) Maďarsko Király (2007) Király (2009) Malta Schembri & Sultana (1989) Mifsud (2002/2010) Německo Bundesamt für Naturschutz: FloraWeb Bundesamt für Naturschutz: FloraWeb Nizozemí Meijden et al. (2000) Standaardlijst nederlandse flora 2003 Norsko Kålås et al. (2006) Lid & Lid (2005) Polsko Kazmierczakowa & Zarzycki (2001), Mirek et al. (2006) Mirek et al. (2002) Portugalsko Alves (2001) Flora Iberica Rakousko Niklfeld (1999) Fisher et al. (2008) Rumunsko Oltean et al. (1994) Nyárády & Savulescu ( ) Řecko Phitos et al. (1995) Strid & Tan (1997, 2002) Slovensko Marhold & Hindák (1997) Marhold et al. (2007) Slovinsko Pravilnik o uvrstitvi ogroženih rastlinskih in živalskih vrst v rdeči seznam Trpin (1995) Španělsko Moreno (2008) Flora Iberica Švédsko Gärdenfors (2005) Karlsson (2004) Švýcarsko Moser et al. (2002) Aeschimann & Heitz (2005) Ukrajina Shelyag-Sosonko (1996) Mosyakin & Fedoronchuk (1999) Velká Británie Cheffings & Farrell (2005) Stace et al. (2003)