PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE"

Transkript

1 PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

2

3 Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců ze třetích zemí na území Jihomoravského Program cílené a kraje dlouhodobé podpory vznikl integrace v rámci projektu cizinců ze Jihomoravské třetích zemí regionální na území centrum Jihomoravského na podporu kraje integrace cizinců vznikl 2010 v rámci (číslo projektu EIF Jihomoravské ) financovaného regionální z centrum Program Evropského na cílené podporu fondu a dlouhodobé pro integrace integraci cizinců podpory státních 2010 integrace příslušníků (číslo projektu cizinců třetích EIF ze ) zemí. třetích Za zemí financovaného obsah tohoto území dokumentu Program je cílené výhradně a dlouhodobé odpovědný podpory Jihomoravský integrace kraj cizinců a nelze třetích jej v žádném zemí na případě území z Jihomoravského Evropského fondu kraje pro integraci státních vznikl v příslušníků rámci projektu třetích Jihomoravské zemí. Za obsah regionální tohoto považovat Jihomoravského za názor Evropské kraje unie. vznikl v rámci projektu Jihomoravské regionální dokumentu centrum na podporu je výhradně integrace odpovědný cizinců Jihomoravský 2010 (číslo projektu kraj a nelze EIF ) jej v žádném financovaného případě z centrum na podporu integrace cizinců 2010 (číslo projektu EIF ) financovaného považovat Evropského za názor fondu Evropské pro integraci unie. státních příslušníků třetích zemí. Za obsah tohoto dokumentu z Evropského je výhradně fondu pro odpovědný integraci státních Jihomoravský příslušníků kraj a třetích nelze zemí. jej v žádném Za obsah případě tohoto považovat dokumentu za názor je výhradně Evropské unie. odpovědný Jihomoravský kraj a nelze jej v žádném případě považovat za názor Evropské unie. ZPRACOVATEL ZPRACOVATEL ZPRACOVATEL ZPRACOVATEL KONZULTAČNÍ TÝM KONZULTAČNÍ Krajský úřad Jihomoravského TÝM kraje Krajský Odbor regionálního úřad Jihomoravského rozvoje kraje oddělení strategického rozvoje Odbor KONZULTAČNÍ Žerotínovo regionálního nám. TÝM 3/5, TÝM rozvoje Brno oddělení strategického rozvoje Žerotínovo Krajský Krajský úřad úřad nám. Jihomoravského 3/5, Brno kraje kraje Odbor Odbor regionálního regionálního rozvoje rozvoje oddělení oddělení strategického strategického rozvoje rozvoje Žerotínovo Žerotínovo nám. nám. 3/5, 3/5, Brno Brno

4

5 OBSAH SEZNAM ZKRATEK A TERMÍNŮ... 3 ÚVOD... 4 I. O PROGRAMU... 5 II. VYMEZENÍ INTEGRACE... 6 III. VYMEZENÍ CÍLOVÉ SKUPINY CIZINCI ZE TŘETÍCH ZEMÍ... 7 IV. SUBJEKTY A NÁSTROJE INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ... 8 IV.1. Evropská úroveň... 8 IV.2. Národní úroveň... 8 IV.3. Lokální úroveň... 9 V. ANALYTICKÁ ČÁST V.1. Integrace v pojetí platformy V.2. Dimenze integrace cizinců v Jihomoravském kraji V.2.1. Pobyt a bydlení V.2.2. Vzdělávání a jazyková integrace V.2.3. Trh práce a ekonomická integrace V.2.4. Sociálně-zdravotní integrace V.2.5. Kulturně-religiózní integrace V.2.6. Interaktivně-identifikační integrace VI. SWOT ANALÝZA VII. NÁVRHOVÁ ČÁST VII.1. Vize a cíle Programu VII.2. Struktura priorit a opatření VII.3. Priority, opatření a aktivity VII.4. Finanční plán VII.5. Schéma a systém řízení, systém monitoringu Úkoly a kompetence orgánů kraje při realizaci Programu

6 SEZNAM ZKRATEK A TERMÍNŮ Centrum CELSUZ ČR ČSÚ EU JCMM JMK KrÚ JMK MMB MK MVČR OAMP OPU ORR Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné Česká republika Český statistický úřad Evropská unie Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu Jihomoravský kraj Krajský úřad Jihomoravského kraje Magistrát města Brna Ministerstvo kultury Ministerstvo vnitra České republiky Odbor azylové a migrační politiky Organizace na pomoc uprchlíkům Odbor regionálního rozvoje Platforma Platforma Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců Program RJMK RNM RRLZ RROSJMK ŘSCP SM Brno SOZE ÚP ÚIV ÚZIS VÚPSV ZJMK Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců ze třetích zemí na území Jihomoravského kraje Rada Jihomoravského kraje Rada pro národnostní menšiny Rada pro rozvoj lidských zdrojů Regionální rada odborových svazů Jihomoravského kraje Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Statutární město Brno Sdružení občanů zabývajících se emigranty Úřad práce Ústav pro informace ve vzdělávání Ústav zdravotnických informací a statistiky Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Zastupitelstvo Jihomoravského kraje 3

7 ÚVOD Předkládaný Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců ze třetích zemí na území Jihomoravského kraje (dále jen Program ) je prvním koncepčním dokumentem tohoto druhu, který vznikl z iniciativy Jihomoravského kraje. Tato aktivita ještě stále patří k ojedinělým projevům angažovanosti a zájmu o formulování strategie integrace cizinců ze třetích zemí na úrovni samosprávy. Dosud se integrační politika odvíjela z úrovně státní, která zejména v posledních letech reflektuje integrační politiky utvářející se v širším rámci Evropské unie. Koncepce na evropské úrovni jsou velmi obecné a zdůrazňují spíše principy a základní orientace integračních politik. Naše státní integrační politika je v situaci, kdy se částečně emancipuje a hledá cesty, jak abstraktní témata naplnit konkrétními obsahy. V tomto směru vyvstává potřeba i nutnost zapojit do tvorby integračních strategií kraje jako vyšší územní samosprávné celky a časem také obce. Územní samospráva je prostorově vymezený funkční celek, který má právo rozhodovat o svých záležitostech. Právě na této úrovni se mají utvářet konkrétní strategie a opatření, jež zohledňují potřeby cizinců a současně i specifickou regionální situaci a místní podmínky. Integrační opatření na úrovni regionu získávají konkrétnější podobu, jsou zakomponovány do lokálních situací, jsou realizovány místními aktéry a dokáží flexibilně reagovat jak na proměny podmínek, tak na místní problémy. Nabízí se možnost inspirace ze zahraničí. Avšak porovnáním jednotlivých integračních programů zjistíme, že nelze jednoduše z jiných kontextů vyjmout konkrétní aktivity a ty pak implementovat v ČR. Utváření lokálních integračních politik a strategií je totiž proces, jímž musíme projít a trpělivě zvládnout jednotlivé kroky při zohlednění místních realit a zapojení aktérů integrace. V tomto ohledu jsme teprve na začátku. Předkládaný Program nastiňuje základní směry rozvoje integrace a současně zrcadlí limity současného stavu vychází z neúplných a nesourodých dat, reflektuje doposud nerozvinutou participaci aktérů integrace, pracuje s pojmy, které jsou používány v různých významech a vzniká v situaci, kdy se téma cizinců pomalu přenáší z expertních diskurzů směrem k širšímu poli aktérů integrace a veřejnosti. Programový dokument schválilo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje dne na svém 19. zasedání usnesením č. 1138/10/Z 19. Následující text je stručnou verzí Programu a vznikl výběrem těch nejpodstatnějších pasáží rozsáhlého dokumentu. 4

8 I. O PROGRAMU Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců ze třetích zemí na území Jihomoravského kraje (dále jen Program ) vznikl na základě potřeby Jihomoravského kraje (dále jen JMK ) vymezit opatření a nástroje v oblasti podpory cizinců ze třetích zemí. Program si klade za cíl definovat dlouhodobá opatření a stanovit dílčí cíle v oblasti integrace cizinců na svém území. Současně je výchozím dokumentem pro definování role Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců (dále jen Centrum ), JMK a regionálních aktérů v procesu integrace cizinců. Hlavní cíle Programu jsou: definování cílů integrace cizinců; identifikace opatření podporujících integraci cizinců; vymezení role Centra; definování role JMK a regionálních aktérů. Program rozšiřuje spektrum koncepčních dokumentů JMK, přičemž navazuje na již existující strategické dokumenty. Je zpracován tak, aby měl parametry střednědobého dokumentu, který odráží: a) místní situaci v oblasti integrace cizinců ze třetích zemí deskripci situace, podmínek, shrnutí dostupných dat, potřeb cizinců, ale i problémů cizineckých kolektivit; b) místní situaci v oblasti potenciálních tvůrců integračních politik zdroje, kapacity, odbornost, zkušenosti apod.; c) reflexi dokumentů EU; d) vymezení hlavních cílů integrace cizinců; e) navržení cílů podle hlavních oblastí systémové integrace (bydlení, zaměstnanost, pracovní trh, jazyk apod.) za účasti aktérů integrační politiky; f) přiřazení a vymezení jednotlivých opatření za účasti aktérů integrační politiky; g) specifikaci opatření (finanční rozvaha, rozdělení rolí, odpovědností apod.). Program se zaměřuje výhradně na cílovou skupinu cizinců z tzv. třetích zemí (tedy na státní příslušníky tzv. třetích zemí, tj. cizinců ze zemí mimo EU) tak, jak je vymezuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Program je strukturován do dvou hlavních částí: a) analytická část; b) návrhová část. Analytická část shrnuje hlavní informace o cizincích ze třetích zemí, kteří pobývají na území JMK; reflektuje poznatky různých koncepčních dokumentů a zdrojů; představuje dostupná statistická data a shrnuje fakta o stavu integrace cizinců v JMK, a to s ohledem na jednotlivé dimenze integrace cizinců. Uzavírá ji SWOT analýza. Část návrhová představuje vizi Programu, úkoly, indikátory plnění Programu, schéma a systém řízení a potenciální finanční zdroje. 5

9 II. VYMEZENÍ INTEGRACE Vymezení integrace je nejednoznačné, v čase se několikrát obměňovalo a vyvíjelo. Evropská komise definuje integraci cizinců v jednom z klíčových materiálů např. takto: Za hlavní celkový cíl integrace je považována soběstačnost: vlády usilují o to, aby přistěhovalcům umožnily vést nezávislý život, pokud jde o bydlení, zaměstnání, vzdělání, sociální síť a participaci ve společnosti. 1 Je nesporné, že integrace přistěhovalců má zásadní význam pro sociální soudržnost a hospodářský rozvoj. Aby se přistěhovalci cítili být součástí společnosti, je nutné jim poskytnout spravedlivé zacházení a správné nástroje k plné účasti ve společnosti. Integrace je nepřetržitý oboustranný proces, který se opírá o vzájemná práva a odpovídající povinnosti přistěhovalců i tzv. hostitelské země. Společnost jako celek může být také vhodným cílem politiky, je-li integrace vnímána jako proces směřující k podpoře sociální soudržnosti. Politiky jsou pak odpovědí na dezintegrační účinky rychlých sociálních, ekonomických a kulturních změn, kterými většina evropských zemí prochází, a zaměřují se na různé skupiny obyvatelstva bez ohledu na to, zda mají přistěhovalecký původ. V důsledku toho se pod hlavičkou integrace může skrývat směs obecných a specifických přístupů zaměřených na různé skupiny a zabývajících se různorodými otázkami. Koncepce integrace cizinců České republiky vymezuje, že cílem všech aktivit integrační politiky je předcházet vytváření uzavřených komunit imigrantů, společenské izolaci a sociálnímu vyloučení cizinců. Prevencí vytváření uzavřených komunit musí být nabídka takových integračních opatření, která budou odpovídat potřebám cizinců a budou široce dostupná, adresovaná i přímo do komunit; měla by umožnit otevřenost těchto komunit a poskytnout cizincům i majoritní společnosti šanci k vzájemnému poznání a porozumění

10 III. VYMEZENÍ CÍLOVÉ SKUPINY CIZINCI ZE TŘETÍCH ZEMÍ Cizinci z tzv. třetích zemí jsou vymezeni zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky jako státní příslušníci, kteří nejsou občany EU (také Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska). Jedná se tedy výhradně o osoby, které nejsou státními občany České republiky, ani občany EU (a zmíněných čtyř zemí). Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území ČR upravuje podrobněji zmíněný zákon (č. 326/1999 Sb., ve znění pozdější předpisů dále jen cizinecký zákon ), přičemž možnosti pobytu cizinců ze třetích zemí na území ČR existují dvě: přechodný a trvalý pobyt, a to v různých formách. V JMK došlo v posledních letech, stejně jako v celé ČR, k výraznému přílivu cizinců, a to zejména cizinců ze třetích zemí. V roce 2001 pobývalo na území kraje necelých 18 tisíc cizinců, ke konci roku 2008 přesáhl tento počet 35 tisíc cizinců. Podobný růst pokračuje i navzdory nepříznivému ekonomickému vývoji. V prvním pololetí roku 2009 dosáhl celkový počet cizinců v JMK hranice 37 tisíc. Ve druhém pololetí došlo k mírnému poklesu, ale v listopadu 2009 se počet cizinců dobral svého maxima cizinců. Poté následuje pokles pod zmíněnou hranici 37 tisíc. K v JMK pobývalo celkově cizinců. Je tedy zřejmé, že nedochází k žádnému výraznému poklesu počtu cizinců v JMK a měsíční kolísání je zanedbatelné. V roce 2010 se týká rozdílů v řádu několika desítek osob. Důležité je, že většina cizinců (téměř 70 %) pochází ze třetích zemí. Tento podíl je nižší pouze v okresech Břeclav a Hodonín a to z důvodu vysokého zastoupení občanů Slovenska mezi cizinci. Základní charakteristiky populace cizinců ze třetích zemí na území JMK jsou následující: V JMK došlo v posledních letech k výraznému přílivu cizinců, a to zejména cizinců ze třetích zemí. Většina cizinců na území JMK (téměř 70 %) pochází ze třetích zemí. V počtu přistěhovalých cizinců zaujímá JMK 3. místo mezi kraji ČR (za Prahou a Středočeským krajem). Mezi bydlícími cizinci je relativně nízký podíl žen. Hlavní motivací cizinců k pobytu je pobyt za účelem zaměstnání. Nejčastějším státním občanstvím cizinců přicházejících do ČR ze třetích zemí je Ukrajina a Vietnam stejně je tomu i v JMK. Vysoký podíl cizinců z Ukrajiny. Mezi cizinci v JMK přesahují občané Ukrajiny celorepublikovou hodnotu (30 %). Z Ukrajiny tak pochází téměř každý druhý cizinec ze zemí mimo EU, který pobývá na území JMK. Vysoký podíl cizinců z Vietnamu. Tři ze čtyř cizinců pobývají přímo v Brně nebo v jeho nejbližším okolí (okres Brnovenkov). Významná je koncentrace přistěhovalců z Mongolska do okresu Blansko, kde pobývá více než 40 % celkového počtu Mongolů v JMK (dalších 37 % pak pobývá v okrese Brno-město). Tato tendence zásadním způsobem ovlivňuje strukturu cizinců na Blanensku a činí tento okres výjimečný jak z hlediska krajského, tak i republikového občané Mongolska zde totiž tvoří vůbec nejpočetnější skupinu cizinců. Z Mongolska pochází 29 % všech cizinců, kteří mají v okrese Blansko dlouhodobý nebo trvalý pobyt. 7

11 IV. SUBJEKTY A NÁSTROJE INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ Integrační politiky jsou realizovány na třech základních úrovních: evropské, národní a lokální 2. IV.1. Evropská úroveň Evropskou úroveň tvoří orgány Evropské unie (dále EU ). Na této rovině existuje řada snah o sjednocení národních integračních politik a vůbec přistěhovaleckých politik do jediné evropské platformy. Integrace je hlavním předmětem zájmu řady politik EU. Účinná a odpovědná integrace přistěhovalců na pracovní trh totiž významně přispívá k dosažení lisabonských cílů. Komise podporuje úsilí členských států v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a rovných příležitostí a klade přitom důraz na zohlednění specifik souvisejících s rodem, aby se plně využilo potenciálu žen migrantek. V nových Integrovaných hlavních směrech pro růst a zaměstnanost jsou členské státy vyzývány, aby učinily kroky ke zvýšení zaměstnanosti přistěhovalců. Na této úrovni mají otevřené dveře tzv. žádoucí migranti, kteří jsou pokládáni za přínos pro EU, jsou kvalifikovaní, vzdělaní a vybaveni integračním potenciálem. Integrační politiky si nekladou za cíl podpořit vzájemné, ale současně oddělené soužití domácích a přistěhovalých populací, ale zajistit proces občanské integrace individuálních aktérů migrace. IV.2. Národní úroveň Na celonárodní úrovni realizují integraci cizinců ze třetích zemí ústřední orgány státní správy především Ministerstvo vnitra ČR. Do realizace Koncepce integrace cizinců jsou zapojena i další ministerstva Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Ministerstvo kultury ČR. Orgány samosprávy, které jsou pro realizaci integrace klíčové, nemají legislativně uloženu žádnou povinnost se na procesu integrace cizinců ze třetích zemí podílet a jejich zapojení je dobrovolné. Základní cílovou skupinou integrace cizinců jsou občané třetích zemí pobývající legálně na území ČR. Do této skupiny tedy nepatří státní občané členských států Evropské unie ani žadatelé o mezinárodní ochranu. 3 Základní strategie integrace cizinců byla zformulována ve dvou dokumentech: Zásady koncepce integrace cizinců z roku 1998 a Koncepce integrace cizinců z roku Ze Zásad koncepce integrace cizinců vyplývá, že integrační politika je doménou státních orgánů a že se jedná o výchozí bod k systematickému koncipování integrační politiky, jejímž cílem má být podpora oblasti vztahů mezi komunitami a odstraňování překážek integrace, a to zejména u dlouhodobě pobývajících 2 Lokální integrační politiky zahrnují politiky na úrovni kraje a nižších celků. 3 Pro integraci azylantů je určen Státní integrační program (SIP). 8

12 cizinců. Koncepce integrace cizinců je mnohem širší a oproti předchozímu rámci, který byl určen Radou Evropy, se tento dokument inspiruje závěry EU. V současné době probíhá integrace cizinců na národní úrovni především na těchto principech: praktická spolupráce všech, kdo mohou přispět k úspěšnému průběhu integrace; zvyšování informovanosti všech aktérů v procesu integrace; efektivita integračních opatření i vynaložených finančních prostředků; jasné a uchopitelné výsledky všech integračních aktivit; nové nástroje přímá spolupráce s obcemi, podpora nově vzniklých integračních center; podpora rozvoje občanské společnosti zejména pak v regionech v souvislosti s vytvářením regionálních Center. Ministerstva zapojená do podpory integrace cizinců popisují v každoročním dokumentu s názvem Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce (následuje konkretizace roku) a návrh dalšího postupu dosavadní pokrok a nástin aktivit na příští rok. Z něj lze velmi dobře vycházet při plánování regionální politiky integrace cizinců, neboť na stanovené priority jsou vázány i finanční zdroje. IV.3. Lokální úroveň Ze Zásady koncepce integrace cizinců (1998) a z Koncepce integrace cizinců (2000) vyplývá potřeba zapojení se územních samospráv do integrační politiky. Na lokálních úrovních se rozvinuly vlastní integrační politiky, které se někdy i lišily od národních strategií, vykazovaly však zřetelný konvergenční trend a realistickou podobu. Obecné formulace integrační politiky na úrovni EU a národní úrovni ponechávají dostatečný prostor samosprávě pro vlastní iniciativu a tvůrčí přístupy k formulování strategií. Do popředí se ale dostává nutnost koordinovat lokální aktéry a proces řídit. Základními potenciálními subjekty integrace cizinců na lokální úrovni v JMK jsou ve své samostatné i přenesené působnosti: Statutární město Brno Jihomoravský kraj Zastupitelstvo Jihomoravského kraje Rada Jihomoravského kraje Rada pro rozvoj lidských zdrojů Rada pro národnostní menšiny Krajský úřad Jihomoravského kraje: Odbor regionální rozvoje, dotčené odbory KrÚ JMK, Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců, Platforma klíčových aktérů integrace Nevládní neziskové organizace v JMK: Organizace na pomoc uprchlíkům Sdružení občanů zabývajících se emigranty, Diecézní charita Brno, Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné CELSUZ, Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu 9

13 V. ANALYTICKÁ ČÁST V.1. Integrace v pojetí platformy V rámci skupinové diskuze mezi aktéry Platformy 4 byla definována potřebná integrace cizinců v JMK následujícím způsobem: Začleňování cizinců do společnosti, a to formou spolupráce, za vzájemného respektu a oboustranné komunikace. Integrace má být realizována nejen v rovině institucionální (strukturální), ale i občanské. Definovány by měly být také skupiny cizinců, jejichž integrace by měla být podporována. Zvláštní důležitost má integrace na trhu práce. Důležitou stránkou integrace je připravenost společnosti a vnímání cizinců ze strany majority. Integrace je ukončena až v momentě pocitu spokojenosti cizince. V.2. Dimenze integrace cizinců v Jihomoravském kraji Pro monitoring a evaluaci integrace cizinců ze třetích zemí bylo stanoveno šest dimenzí integrace, z toho čtyři systémové (strukturální) a dvě sociální. Následující dimenze byly sestaveny na základě závěrů z odborné literatury, politických dokumentů, výstupů z dosavadních regionálních i celonárodních výzkumů a na základě vlastních výzkumných aktivit společnosti SocioFactor s.r.o. 5 Byly diskutovány s klíčovými aktéry integrace na území JMK, a to jak jednotlivě, tak v rámci skupinového setkání členů Platformy 21. června 2010 v Brně. Klíčem ke stanovení níže uvedených dimenzí je věcné odlišení zásadních témat integrace. Jednotlivé dimenze jsou nutně nevyvážené, co se rozsahu týče. To je způsobeno zejména tím, že některé informace nejsou v některých dimenzích dostupné, v jiných se naopak sledují jak na národní, tak na lokální úrovni. Je-li u některých dimenzí uvedeno méně informací, v žádném případě to nesvědčí o menším významu, který by jim měl být přisuzován. 4 Diskuze proběhla na setkání členů Platformy 21. června 2010 v Brně. 5 Ty zahrnovaly zejména individuální i skupinové rozhovory s cizinci a s klíčovými aktéry integrace v JMK. 10

14 Systémová / strukturní integrace Sociální integrace Pobyt a bydlení Trh práce a ekonomická integrace Vzdělávání a jazyková integrace Sociálně-zdravotní integrace Kulturně-religiózní integrace Interaktivněidentifikační integrace Oblast sledující formy pobytu cizinců a podoby trvalejšího usídlování cizinců v regionu, podpora legálních forem pobytu, přístupu k veřejným službám, zajištění přístupu k adekvátnímu bydlení a prevence prostorové koncentrace cizinců. Oblast začleňování na trh práce, podpora aktivního působení na trhu práce, zaměstnanosti a ekonomické soběstačnosti (např. podnikání). Oblast začleňování do vzdělávacího systému, zajištění vzdělávání cizinců, včetně jazykového vzdělávání (dětí i dospělých), zajištění přístupu ke vzdělávání a podpora úspěšnosti ve vzdělávacím procesu, podpora připravenosti vzdělavatelů. Oblast prevence sociálního vyloučení a zajištění poskytování základní sociální a zdravotní péče, účasti na zdravotním a sociálním pojištění, rozvoj sociálních služeb a právní poradenství pro cizince. Oblast podpory kultury a náboženství cizinců, rozvoj mezikulturního dialogu, podpora nabytí základního kulturního vědění a orientace příchozích ve společnosti, vyrovnání se s kulturními diferencemi a jejich akceptace. Interaktivní rovinu tvoří kvalita interakcí mezi cizinci a společností (vnímání majoritou, stereotypy, postoje institucí státní správy a samosprávy, komunikace). Identifikační rovinu tvoří subjektivní pocity, očekávání a zkušenosti cizinců. Oblast zapojení cizinců do sociálních sítí, navazování kontaktů mimo vlastní skupinu, fungování organizací cizinců, veřejného sebevyjádření a ztotožnění se s institucionálními cíli. Napříč jednotlivými dimenzemi je nutné zohlednit geografické aspekty tzv. lokalizační integraci. Do dimenzí vstupují a ovlivňují je také prostorové aspekty pobytu cizinců, jako jsou geografické rozmístění a mobilita. 11

15 V.2.1. Pobyt a bydlení V JMK došlo v posledních letech k výraznému přílivu cizinců, a to zejména cizinců ze třetích zemí, kterých je až 70 %. Podíl cizinců ze třetích zemí na celkovém počtu cizinců s pobytem (trvalým či dlouhodobým) se v roce 2008 pohybuje v jednotlivých okresech v rozpětí 33,8 % až 77,9%. Průměrný podíl cizinců ze třetích zemí v populaci cizinců s trvalými a dlouhodobými pobyty činí 68,4 %. Cizinci ze třetích zemí s trvalým pobytem Počet cizinců ze třetích zemí s trvalým pobytem vykazuje v rámci srovnání tří vybraných časových úseků v letech 2008 až 2010 mírný vzestup. Ve srovnání s prosincem roku 2008 se v květnu 2010 jedná o vzestup v řádu 8,5 %. Zdroj: ŘSCP, 2010 Celkový vývoj počtu cizinců ze třetích zemí s trvalým pobytem vykazuje v rámci srovnání tří časových úseků v letech 2008 až 2010 v jednotlivých okresech relativní stabilitu. K mírnému poklesu došlo v čase v okrese Brno-venkov. Naopak mírný nárůst trvalých pobytů zaznamenáváme v okrese Brno-město, Břeclav, Blansko, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Podíly cizinců ze třetích zemí s trvalým pobytem na celkových počtech trvalých pobytů k se liší podle jednotlivých okresů. Nejmenší podíl v tomto směru vykazuje okres Hodonín a Břeclav. Nejvyšší pak Brno-město, Brno-venkov, Znojmo a Blansko. 12

16 Počet cizinců s trvalým pobytem podle okresů k Okres Počet cizinců s trvalým pobytem Počet cizinců ze 3. zemí s trvalým pobytem Podíl cizinců ze 3. zemí s trvalým pobytem mezi cizinci s trvalým pobytem Blansko ,1 % Brno-město ,0 % Brno-venkov ,7 % Zdroj: ŘSCP, 2010 Břeclav ,1 % Hodonín ,9 % Vyškov ,4 % Znojmo ,7 % Počty cizinců ze třetích zemí s trvalým pobytem se v jednotlivých okresech liší. Cizinci z Ukrajiny výrazně dominují v okresech Brno-město a Brno-venkov. V okresech Brnoměsto, Brno-venkov a Znojmo nalézáme největší zastoupení Vietnamců a Rusů. Cizinců z Mongolska je nejvíce v okrese Blansko a Brno-město. V Brně-městě se také setkáváme s velmi pestrým zastoupením cizinců z ostatních zemí. Cizinci ze třetích zemí s dlouhodobým pobytem Počet cizinců ze třetích zemí s dlouhodobým pobytem vykazuje v rámci srovnání tří vybraných časových úseků v letech 2008 až 2010 nejdříve mírný vzestup, v květnu 2010 pak menší pokles. Ve srovnání s prosincem roku 2009 se jedná o pokles v řádu necelých dvou procent. Zdroj: ŘSCP,

17 Celkový vývoj počtu cizinců ze třetích zemí s dlouhodobým pobytem vykazuje v rámci srovnání tří časových úseků v letech 2008 až 2010 v jednotlivých okresech relativní stabilitu. K mírnému poklesu došlo v čase v okrese Blansko a Brno-venkov. Naopak slabý nárůst zaznamenáváme v okrese Břeclav, Hodonín a Znojmo. Podíly cizinců ze třetích zemí s dlouhodobým pobytem na celkových počtech dlouhodobých pobytů k se liší podle okresů. Nejmenší podíl v tomto směru vykazuje okres Hodonín a Znojmo. Nejvyšší pak okres Brno-město, Brno-venkov, Vyškov a Blansko. Počet cizinců s dlouhodobým pobytem podle okresů k Okres Počet cizinců s dlouhodobým pobytem Počet cizinců ze 3. zemí s dlouhodobým pobytem Podíl cizinců ze 3. zemí s dlouhodobým pobytem mezi cizinci s dlouhodobým pobytem Blansko ,1 % Brno-město ,6 % Brno-venkov ,6 % Břeclav ,1 % Hodonín ,9 % Vyškov ,9 % Znojmo ,2 % Zdroj: ŘSCP, 2010 Počty cizinců ze třetích zemí s dlouhodobým pobytem se v jednotlivých okresech liší. Cizinci z Ukrajiny výrazně dominují v okresech Brno-město, Brno-venkov a Vyškov. V okresech Brno-město a Brno-venkov nalézáme největší zastoupení Vietnamců, Rusů a Moldavanů. V Brně-městě se také setkáváme s velmi pestrým zastoupením cizinců z ostatních zemí. Cizinců z Mongolska je nejvíce v okrese Blansko a Brno-město. V.2.2. Vzdělávání a jazyková integrace Formální vzdělávání Cizinci navštěvující mateřské, základní a střední školy jsou v naprosté většině děti cizích státních příslušníků, kteří na našem území žijí. V případě vyšších odborných škol, konzervatoří a vysokých škol se může jednat i o žáky, kteří si školu na našem území vybrali a žijí zde právě s cílem se vzdělávat. Na všech vzdělávacích úrovních má podíl cizinců ve školách výrazně regionální charakter, který závisí především na celkovém počtu cizinců žijících v jednotlivých lokalitách a na jejich sociálním složení. Podle města, ve kterém cizinci studují, dominuje v JMK město Brno. Dále cizinci navštěvují vzdělávací instituce v Hodoníně a ve Znojmě. Přesné údaje, které by odlišily cizince ze třetích zemí od ostatních cizinců na úrovni jednotlivých okresů, však nejsou k dispozici. Koncepce výběru a zpracování statistických údajů spojených s migrací a integrací cizinců na území České republiky (duben 2010) uvádí, že vzhledem k požadavkům orgánů EU 14

18 ohledně zavedení mezinárodně srovnatelných indikátorů v oblasti integrace cizinců na území členských států se do budoucna jeví jako nezbytné vedení kategorie občanů třetích zemí, což je však podmíněno legislativní úpravou. Statistiky předkládají souhrn cizinců, kdy většinu z nich tvoří cizinci ze třetích zemí na všech stupních škol v JMK. Největší zastoupení cizinců má JMK na základních školách (1,3 %), o něco menší je na mateřských (0,8 %) a středních školách (1 %), nejmenší na vyšších odborných školách (0,4%). Na konzervatoře dochází 1,7 % cizinců (ÚIV, 2010). Co se týče dětí pocházejících ze třetích zemí v mateřských školách, platí, že k žádným radikálním změnám ve složení v čase nedochází. Dominují děti z Vietnamu, jejichž zastoupení je v posledních třech letech stálé. Mírně přibylo i dětí z Ukrajiny a Ruska. U tzv. ostatních zemí zaznamenáváme malý pokles (jedná se o pestrý konglomerát zemí, mezi nimiž jsou také třetí země). V ČR mateřské školy navštěvuje dětí, v JMK 270. Na základních školách se podle státní příslušnosti setkáváme s pestrou paletou žáků z tzv. ostatních zemí, jejichž zastoupení mírně kolísá. Počet žáků pocházejících z Vietnamu je v čase poměrně stabilní. Stejně je tomu u dětí z Ukrajiny a Ruska. Celkem základní školy v ČR navštěvuje dětí, v JMK Zdroj: ÚIV, Situace na středních školách je víceméně podobná školám základním. Nejvyšší podíl je žáků z tzv. ostatních zemí, jejichž počet v posledním roce poklesl. Za nimi následují Vietnamci, u nichž je v čase patrné rostoucí zastoupení. Třetí příčka patří Ukrajincům, jejichž zastoupení je poměrně stabilní, počet Rusů v čase mírně klesá. V ČR studuje na středních školách celkem žáků, v JMK 630. Na vyšších odborných školách studuje 26,7 % studentů z Ukrajiny, 33,3 % z ostatních zemí a 6,7 % z Ruska. V ČR v roce

19 studovalo 307 cizinců, v JMK pouhých 14. Co se týká vysokého školství, na Masarykově univerzitě v Brně v roce 2009 studovalo celkem studentů-cizinců. Z tohoto počtu byla téměř desetina posluchačů ze třetích zemí (8,8 %). Při porovnání dat v rámci let je zřejmý patrný nárůst. Během osmi let se jedná o 3,5 násobný růst. S celkovým počtem cizinců roste také počet studentů ze třetích zemí ten se více než zdvojnásobil ze 194 studentů v roce 2002 na 455 v roce V.2.3. Trh práce a ekonomická integrace Intenzita nárůstu zahraniční zaměstnanosti byla v posledních letech v JMK a zejména v Brně neobvykle vysoká, a to i na poměry Evropské unie. Téměř dva roky trvající vysoká poptávka po nekvalifikovaných pracovnících montážních a stavebních firem a nedostatečný zájem ze strany českých pracovníků či uchazečů o zaměstnání vyvolaly v roce 2008 velmi výrazný přísun levné pracovní síly ze zahraniční. JMK je dlouhodobě třetím krajem s nejvyšší zaměstnaností cizinců. Z okresů, které se výrazně podílí na zaměstnanosti cizinců, je to především Brno-město (v tomto okrese je zaměstnanost cizinců nejvyšší z celé ČR) a Brno-venkov. Zároveň patří JMK k oblastem s dlouhodobě nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Celkový trend ve vývoji nezaměstnanosti v kraji formuje situace na trhu práce v Brně-městě, která poskytuje více než třetinu pracovních příležitostí v rámci kraje. Tento faktor se může podílet na šíření xenofobních nálad. V souvislosti s ekonomickou krizí převládají ve vyjádření většiny expertů názory, že do konce roku 2010 se bude možnost uplatnění cizinců na trhu práce v JMK snižovat. Ve střednědobém horizontu je naopak očekávána zvyšující se poptávka po cizincích a jejich postupně narůstající podíl na pracovní síle. Uplatnění na trhu práce je pro cizince v přijímací zemi klíčové. Zaměstnání jim přináší výdělek, který je nezbytný nejen pro zajištění obživy, ale také pro získání povolení k dlouhodobému pobytu v ČR. Zisk stabilního zaměstnání (odpovídající schopnostem a kvalifikaci cizince) je také nejdůležitějším faktorem pro navazující integrační programy. Pokud je cizinec dostatečně saturován, a to jak z hlediska financí, tak z hlediska seberealizace, je ochoten přistoupit na nadstavbové části integračních aktivit (např. účast na jazykových kurzech pro cizince, sociokulturní vzdělávání a podobně). Kvalita pracovních míst zaměstnanců ze třetích zemí je značně variabilní. Ovlivňuje ji zaměstnání v rámci kvalitativně odlišných sektorů trhu práce (primární, sekundární, terciární), forma zaměstnaneckého poměru (klasická pracovní smlouva, dílčí pracovní úvazky, agenturní zaměstnávání, družstevní zaměstnávání apod.) a migrační strategie. Jako problematická se jeví kvalita pracovních míst v rámci tzv. družstevního zaměstnávání a v rámci zaměstnání zprostředkovaného agenturami. Obě formy jsou podporovány zejména skutečností, že cizinci mají ztížený přístup k běžným pracovním nabídkám inzerovaným v češtině, a obavami zaměstnavatelů ze zaměstnávání cizinců (resp. nedostatek informovanosti ze strany zaměstnavatelů). 16

20 Cizinci ze třetích zemí v postavení zaměstnanců V rámci JMK pochází ze třetích zemí asi polovina cizinců v postavení zaměstnanců. Mezi jednotlivými okresy kraje však existují výrazné rozdíly. Nízký absolutní počet i relativní podíl zaměstnaných osob ze třetích zemí je charakteristický pro příhraniční okresy Hodonín a Břeclav, ale také Vyškov. Většina zahraničních zaměstnanců s pracovním povolením na území JMK pochází z Ukrajiny, ve větším počtu jsou pak zastoupeni také občané Mongolska, Běloruska a Moldávie. Přesnější počty cizinců v postavení zaměstnanců v JMK za rok 2008 ilustruje následující tabulka. Cizinci v postavení zaměstnanců na trhu práce v JMK 2008 Okres Cizinci evidovaní ÚP Cizinci ze 3. zemí Podíl cizinců ze 3. zemí na zaměstnan osti cizinců Cizinci ze 3. zemí s pracovním povolením Podíl cizinců ze 3. zemí, kteří potřebují pracovní povolení Podíl cizinců evidovanýc h na ÚP na pracovní síle Podíl cizinců ze 3. zemí na pracovní cíle Blansko , ,7 2,9 1,6 Brno-město , ,5 9,9 5,2 Brno-venkov , ,4 3,0 1,7 Břeclav , ,5 3,0 0,4 Hodonín , ,4 1,7 0,2 Vyškov , ,8 1,1 0,2 Znojmo , ,6 1,3 0,9 JMK celkem , ,5 4,9 2,39 Zdroj: VÚPSV 2009a Cizinci coby podnikatelé Ke konci roku 2008 v JMK pracovalo cizinců s živnostenským oprávněním, z toho asi polovina (3 092) v okrese Brno-město a 18% (1 109) v okrese Brno-venkov. Z hlediska podílu na celkové zaměstnanosti v jednotlivých okresech ovšem vystupuje do popředí význam živnostenského podnikání v okresech Vyškov a Znojmo. Zatímco v ČR se živnostníci podílejí na zaměstnanosti cizinců asi z pětiny (21%) a v JMK ještě o něco méně (17%), v okrese Vyškov se jedná až o 47% a na Znojemsku o 35%. V prvním pololetí roku 2009 počet pracovníků s živnostenským listem vzrostl o 7%. 17

21 Zdroj: VÚPSV 2009a Dopady hospodářské krize Globální ekonomická recese probíhající v roce 2009 se v JMK projevila poklesem počtu pracovních míst, a tím i poklesem počtu cizinců pracujících v kraji, avšak ne tak podstatně jako v jiných částech ČR. Poklesly počty vydaných pracovních povolení, ale zvýšily se počty živnostenských oprávnění a vše nasvědčuje tomu, že se také rozrostlo tzv. družstevní zaměstnávání. Co se týká složení cizinců podle státní příslušnosti, k výraznějším proměnám pracujících cizinců nedošlo s jedinou výjimkou, kterou byl příchod Mongolů. V okrese Brno-venkov se počet pracujících cizinců snížil o tři pětiny na 673. Na Blanensku, kde je zaměstnána větší komunita Mongolů, došlo k poklesu počtu pracujících cizinců zhruba o třetinu na Celkový počet cizinců se v JMK meziročně snížil pouze o 2,4 tis. (tj. 6,8%), zatímco v ČR o 43,2 tis., tedy o 12%. Snížil se především počet vydaných pracovních povolení (téměř o čtvrtinu), avšak zároveň vzrostl počet udělených živnostenských oprávnění (o 13,8%, což bylo od počátku desetiletí nejvíce). Mnozí cizinci, kterým nebylo jejich pracovní povolení prodlouženo, se odmítli i přes nabízené příspěvky vrátit se do své mateřské země a raději zvolili možnost získat živnostenské oprávnění. Statisticky nepodchycené je tzv. družstevní zaměstnávání, které se vlivem úbytku pracovních povolení s největší pravděpodobností také rozšiřuje. 18

22 Zdroj: statistiky MPSV ČR zveřejněné na internetových stránkách V.2.4. Sociálně-zdravotní integrace V případě sociálních služeb existuje v JMK relativně rozvinutá síť nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby. V sociální oblasti působí řada záchytných subjektů a řada specializovaných subjektů. Záchytnými subjekty se míní zejména systémoví aktéři specializovaní na cílovou skupinu cizinců (např. Centrum, SOZE, OPU apod.). Tyto subjekty nejen vykonávají náplň své vlastní činnosti, ale také pěstují povědomí o institucích, které se sice přímo na cizince nezaměřují, jejich agenda se nicméně týká problémů, s nimiž mohou cizinci přijít do styku (např. oblast domácího násilí). Sociální služby jsou koncentrovány na území města Brna. Mimo město Brno proaktivně působí pouze jedna z organizací, Diecézní charita Brno, a to ve třech místech. Pro takovou koncentraci služeb hovoří zejména hustota usídlení cizinců v okrese Brno-město a Brno-venkov. Navíc je Brno dostupné i z jiných částí JMK. Na druhou stranu tím poradenství ztrácí přímou vazbu na místní situace. Evidentní je to v případě Blanska, kde je zapotřebí působit přímo na místě, reagovat a sledovat místní vývoj (např. možnost propouštění, náboru nových pracovních sil). Další výzvou pro sociální služby může být v budoucnu vývoj migrace. U migrujících se vyskytuje široké spektrum představ o budoucnosti, které souvisí s porozuměním smyslu migrace. Spektrum pokrývá dočasnou (převážně ekonomickou migraci), předpokládanou trvalou migraci a znaky migrace trvalé a řetězové (přijíždí příbuzní). To vše souvisí s možností nabídky a s různorodostí potřeb v sociální oblasti. Důležitým zaznamenaným aspektem migrace je právě její řetězový charakter, kdy za migrujícími přicházejí další příbuzní (sloučení rodiny) či přátelé. Toto hledisko vypovídá o trvalejších formách usazování v regionu. Trvale se usazující migranti navazují vazby k dané zemi a objevuje se potřeba intervencí v rámci rodin. 19

23 JMK disponuje také stabilizovanou sítí krajských zdravotnických zařízení. Z hlediska poskytnuté zdravotní péče cizincům v Jihomoravském kraji je evidentní, že vývoj poskytované péče cizincům EU a cizincům ze třetích zemí se zcela liší svou dynamikou. Zatímco se počty cizinců z EU v letech nijak zásadně nemění, u počtu cizinců ze třetích zemí registrujeme vysoký exponenciální nárůst v čase. Během čtyř let počet cizinců ze třetích zemí, kterým byla poskytnuta zdravotní péče, vzrostl více než sedminásobně ze osob v roce 2006 na v roce Cizinců ze třetích zemí, jimž byla poskytnuta zdravotní péče, je více než jedenáctinásobek ve srovnání s cizinci ze zemí EU. Tento trend klade bezesporu nároky na kontakt zdravotníků s cizinci ze třetích zemí a vytváří prostor pro aplikaci interkulturního ošetřovatelství. Zdroj: ÚZIS ČR, Brno V.2.5. Kulturně-religiózní integrace Kulturně-religiózní integrace patří k důležitým dimenzím, které zatím nejsou v dokumentech v České republice reflektovány. Také informací o této oblasti je poskrovnu. Nicméně Evropská unie a také sociální vědci upozorňují na důležitost této integrační dimenze, jejíž význam bude i u nás v čase narůstat. Zařazení této orientace má svůj původ ve zkušenosti západní Evropy, která zprvu opomíjela význam religiozity migrujících. Čas ukázal, že je nutné podpořit mezikulturní dialog a vyrovnat se s kulturními diferencemi, které stály za mnohými konflikty a tenzemi. Ukazuje se, že zajištění soudržnosti společnosti do značné míry ohrožuje problematické dosahování shody 20

24 v oblasti hodnot a náboženského vyznání. Projevování různých kultur a vyznání je zaručeno Chartou základních práv a musí být chráněno vždy, když není v rozporu s jinými nedotknutelnými evropskými právy nebo s vnitrostátními předpisy. Obyvatelstvo Jihomoravského kraje (zejména ve venkovských regionech) je známé vysokým stupněm religiozity. To může být výzvou pro mezináboženský dialog nebo mezináboženské spory. Národnostní struktura obyvatelstva kraje je poměrně homogenní. Růst heterogenity mohou provázet nedorozumění a volání po ochraně místní kultury a identit. Samosprávy integraci cizinců tematizují velmi omezeně. Chybí propojenost informací, koordinace a řízení procesu lokální integrace. Zájem města a kraje o oblast integrace je orientována hlavně na kulturní sféru, zde jsou vytvořeny optimální podmínky. Současní aktéři integrace státní, regionální apod. poskytují cizincům informace v nepřehledné podobě, informace jsou zmatené, nejasné a těžko pochopitelné. Reprezentanti majority (úředníci) nejsou na komunikaci s cizinci připraveni. Cizinci mají malou míru právní jistoty. Zájem města a kraje o oblast integrace je orientován zejména na kulturní sféru, pro kterou jsou aktivně vytvářeny podmínky. Odehrává se dostatečné množství kulturních akcí, např. v rámci Brněnského kulturního léta. V ČR jsou v rámci současných struktur podporovány multikulturní festivaly, dny národnostních menšin apod. Klíčovými aktéry jsou v realizaci těchto kulturních aktivit lokální organizátoři, tedy samosprávy, jejich příspěvkové organizace a neziskový sektor. V JMK je atraktivním kulturním centrem Brno. Celkový počet kulturních zařízení nepřevyšuje jeden tisíc. Činnost neziskového sektoru je zásadní a v mnoha ohledech nezastupitelná. Význam neziskových organizací je mnohdy spojován s omezenými možnostmi a kompetencemi ostatních veřejných institucí (místních samospráv, úřadů práce, cizinecké policie apod.). Na území JMK působí několik neziskových organizací zabývajících se pomocí cílové skupině cizinců ze třetích zemí. Nejvýznamnější jsou Diecézní charita Brno, Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) a Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Mimo město Brno působí pouze pobočky Diecézní charity Brno (v Hodoníně, Břeclavi a Blansku) a SOZE. Cizinci nemají zájem ani prostor se více organizovat a kolektivně prosazovat svá přání, jsou velmi různorodí, jediným výraznějším pojítkem je náboženství. Nejčastější problémy v komunikaci cizinců s úřady se dají souhrnně označit jako informační deficit a kategorizace migrantů. Informační deficit bývá způsoben jazykovou bariérou, neznalostí informačních zdrojů a problémy v komunikaci s pracovníky veřejných institucí, kteří mnohdy předávají neucelené a pro cizince nesrozumitelné informace. Sdělení poskytované různými zaměstnanci téže instituce se často liší a cizinec je mnohdy nucen dodávat další a další dokumenty a opakovat tak návštěvu jedné instituce. Sami cizinci vnímají, že přístup příslušníků majoritní společnosti, včetně zaměstnanců veřejných institucí, ovlivňuje původ cizince. Informace o původu cizince vede u většiny osob ke generalizaci dosavadních informací a zkušeností s cizinci ze stejné země, tedy k určité formě haló efektu a ke kategorizaci migrantů. 21

25 V.2.6. Interaktivně-identifikační integrace Interaktivně-identifikační dimenze integrace patří také k důležitým oblastem, které nejsou v českém prostředí příliš zohledňovány. Také informací o této sféře je málo. Nárůst zájmu byl zaznamenán zejména v poslední dekádě, a to na základě zkušeností s komplikovaným průběhem integrace cizinců v přistěhovaleckých zemích, kde se usadily větší komunity cizinců. Roste tak význam kvality interakcí cizinců s okolím a také jejich subjektivní pocity, jež ovlivňují vztah k okolní společnosti. Mezi migranty se v Jihomoravském kraji poměrně silně projevuje přetrvávající vztah k zemi původu, síla rodinných vazeb a jejich rozmístění mezi přijímající společností a zemí původu, což znesnadňuje proces vlastního utváření motivů pro integraci do nové společnosti podpořený nejistotami a obavou z budoucího života. V přijímající společnosti chybí nastavení mechanismů podporujících motivaci migrantů ke spokojené integraci do společnosti. Vztahy s majoritou a úroveň sociální integrace ovlivňují okolnosti působící jak na straně cizinců samotných, tak na straně členů většinové společnosti. V případě cizinců se jedná především o jazykové kompetence, pracovní prostředí (např. multikulturní prostředí mezinárodních firem), pracovní vytížení, rodinné vazby, vazby na krajanskou komunitu a v neposlední řadě také ochota a schopnosti samotných cizinců sociální sítě budovat. Za okolnosti, které působí na straně většinové společnosti pak lze označit zejména osobní zkušenost s cizinci, věk, předsudky, stereotypy a sklon ke generalizaci negativní zkušenosti na všechny cizince dané národnosti. Kromě mezigeneračního přenosu se na negativním vnímání některých národností, příp. cizinců jako celku mohou podílet také média, která cizince prezentují převážně v souvislosti s nelegální, kriminální činností a jako levnou pracovní sílu. V hromadných sdělovacích prostředcích jsou častěji akcentovány spíše problematické oblasti soužití majority s cizinci, což nadále posiluje tendence ke generalizaci negativních zkušeností. Za významný faktor rozvoje multikulturního prostředí příznivého pro integraci cizinců považujeme regionální média, která je možno využít k prezentaci kultury, života a tradic jednotlivých národností a přispět tak k pochopení zvláštností odlišných kultur. Vztahy mezi majoritou a cizinci ovlivňuje zejména kulturní blízkost, která je katalyzátorem sociokulturní integrace. Některé zkušenosti s pracovníky veřejných institucí ukazují též na potřebu multikulturního vzdělávání zaměstnanců těchto zařízení. V rámci jednotlivých lokalit JMK se vyskytují rozdíly v postojích k různým národnostním skupinám. Tyto diference jsou většinou determinovány následujícími faktory: míra koncentrace jednotlivých národností v lokalitě, velikost lokality, charakter migrace konkrétních národností a v neposlední řadě také schopnost vzájemného soužití na straně cizinců i domácích. Vztahy místních obyvatel s mongolskou komunitou jsou tak na Znojemsku z důvodu dlouhodobého usazení a pokročilé integrace podstatně lepší než např. vztahy místních s mongolskou komunitou na Blanensku, kde občané Mongolska pobývají relativně kratší dobu. Jako největší problém v oblasti vztahů majority k národnostním skupinám v JMK se jeví situace ve městě Blansku, kde žije větší množství Mongolů. Mezi nejméně oblíbené cizince patří občané Ukrajiny, Vietnamu, Rumunska a Albánie. VI. SWOT ANALÝZA 22

26 SWOT analýza byla realizována prostřednictvím brainstormingu v pracovních skupinách, na základě námětů a připomínek systémových aktérů, rozhovorů s cizinci a na základě sekundární analýzy dokumentů. S Silné stránky Angažovanost JMK v oblasti integrace cizinců v horizontu minulých let, dlouhodobější S.1 zájem o téma, podpora a vyvíjení aktivit směřujících k rozvoji integrace cizinců na území kraje. Zájem JMK integraci systémově uchopit, dostát koordinační úloze, akcentovat S.2 přítomnost cizinců v kraji, působit předvídavě a podporovat začleňování cizinců v horizontu příštích let. JMK patří a s největší pravděpodobností bude i nadále patřit k atraktivním místům pro S.3 cizince ze třetích zemí, kteří do kraje přichází velmi často za účelem zaměstnání. JMK disponuje růstovým potenciálem regionální ekonomiky silnou průmyslovou S.4 tradicí, dobrou geografickou polohou, zvyšujícím se počtem vysokoškolských studentů, což činí kraj atraktivní pro zahraniční pracovníky. V JMK vzniklo Jihomoravského regionální centrum na podporu integrace cizinců, které S.5 se v kraji postupně etablovalo. S.6 Byla založena Platforma klíčových aktérů integrace. S.7 Existuje fungující Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu. Jsou přítomny silné angažované nevládní neziskové organizace koncentrující potřebný S.8 zkušenostní kapitál a zkušenosti s realizací aktivit na podporu integrace. Nabytá zkušenost neziskových sdružení s organizací a výukou v kurzech českého jazyka S.9 pro cizince a poradenstvím pro cizince. Řada služeb pro cizince je soustředěna v Brně, kde jsou dostupné pro převážnou většinu S.10 cizinců, kteří jsou významně koncentrováni v okrese Brno-město a Brno-venkov. V JMK nedochází ke zvýšené koncentraci cizinců jedné národnosti v rámci jedné lokality S.11 s několika výjimkami. Nejčastějším státním občanstvím cizinců přicházejících do JMK ze třetích zemí je S.12 Ukrajina a Vietnam lze vyvinout a uplatňovat specifické nástroje integrace vůči oběma skupinám. Totéž platí i o skupině cizinců z Mongolska. Kapacita škol JMK je vyhovující a pokrývá požadavky na umístění dětí, děti cizinců S.13 nevyjímaje. Při městě Brně existuje Poradní orgán pro integraci cizinců, který je aktivní S.14 a koncentruje významné aktéry integrace ve městě. Město Brno má v procesu komunitního plánování kvalitně vypracovanou část týkající se cizinců. Možnost pro samosprávu rozhodovat a utvářet konkrétní integrační strategie, které S.15 zohledňují místní situaci a podmínky za účasti lokálních aktérů. Zastoupení dlouhodobých i trvalých pobytů cizinců se v čase v JMK zvyšuje, což S.16 poukazuje na tendenci k jejich trvalejšímu usazování. Významná část cizinců získává k lokalitám úzký vztah. Existující infrastruktura umožňuje rozšíření služeb pro cizince do okresních měst S.17 s možností aplikace terénních forem práce v prostředí cizineckých komunit a aktivní formy vyhledávání a kontaktování klientely. 23

27 W Slabé stránky W.1 JMK disponuje pouze dílčími zkušenostmi z implementace jednotlivých integračních aktivit. Komunitní plány měst a obcí netematizují skupinu cizinců ze třetích zemí a problematiku W.2 integrace cizinců vůbec (s jedinou výjimkou, kterou je město Brno). Data a údaje o cizincích ze třetích zemí nejsou v rámci JMK systematicky zpracovány W.3 a nejsou dostupné v přehledné podobě. Neznámou zůstávají skutečné potřeby cizinců. Úzce zaměřená hluboká expertní obeznámenost s tématem integrace cizinců kontrastuje W.4 s povrchní informovaností širšího pole potenciálních aktérů integrace počínaje nejasným a intuitivním pojetím integrace cizinců. Malá pozornost byla doposud věnována dětem cizinců v mateřských, základních a středních W.5 školách. Chybí koncepce práce s cizinci formou tzv. inkluzívního vzdělávání. Cizinci mají ztížený přístup k běžným pracovním nabídkám, zaměstnavatelé se obávají cizince zaměstnávat, což má do značné míry za následek rozvoj problematických forem W.6 zaměstnávání tzv. družstevního zaměstnávání a zaměstnávání zprostředkovaného pracovními agenturami. Role zaměstnavatelů při integraci cizinců do společnosti je značně omezená a projevuje se W.7 zejména ve vztahu ke kvalifikovaným zahraničním pracovníkům v odborných a řídících pozicích. Migranti jsou skupinou obyvatel vysoce ohroženou sociálním vyloučením a chudobou. W.8 Prvním krokem k nápravě je provedení analýz a sběr informací. Služby pro cizince jsou poskytovány různými subjekty, pro nově příchozí cizince jsou služby W.9 nepřehledné (která organizace poskytuje konkrétní službu). V JMK jsou nelegální migranti, kteří jsou mimo pozornost nerepresivních institucí a jsou W.10 vyloučeni ze všech druhů služeb. Objevují se náznaky segregace skupin cizinců, které mohou být překážkou integrace, což se W.11 týká zejména přítomnosti cizinců z Mongolska v okrese Blansko. Populace cizinců je co do motivů pobytu na území JMK velmi různorodá (rychlý výdělek W.12 a návrat, dlouhodobější setrvání, definitivní usazení). Ne všechny segmenty populace cizinců projevují o integraci zájem. Koncentrace cizinců je v rámci okresů nerovnoměrná, opomíjení podpory procesu v dalších W.13 okresech mimo Brno může způsobovat problémy a nerovné šance při začleňování v lokalitách. Obce projevují nahodilý zájem o téma integrace a většina z nich nevnímá cizince jako W.14 cílovou skupinu, ani se v této oblasti neangažuje. Institucionální struktura a tvorba lokálních integračních aktivit zůstávají nerozvinuté cizinci nejsou samostatnou agendou samospráv. Formulování lokální integrační politiky negativně ovlivňuje nízká míra zapojení lokálních W.15 aktérů integrace, obcí a nedostatečná koordinace a řízení integračních aktivit. Cizinci vnímají jako problém umístění svých dětí do mateřských a základních škol, existence W.16 obav z přijímání cizinců. JMK patří k oblastem s dlouhodobě nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti a současně přetrvává poptávka po práci cizinců, zejména na trhu práce v Brně a blízkém okolí, což W.17 může vést k šíření xenofobních nálad a odporu části veřejnosti vůči jakýmkoli integračním opatřením. Nárůst počtu živnostenských oprávnění signalizuje rozvoj tzv. švarcsystému a také W.18 představuje riziko pro samotné cizince, kteří nemusí dostát povinnostem živnostenských podnikatelů (okamžik podání daňového přiznání). Počet cizinců ze třetích zemí, kterým byla poskytnuta zdravotní péče, v čase exponenciálně W.19 roste, výrazně stoupají nároky na komunikaci s pacienty cizinci. Stoupá počet nedorozumění ve zdravotnických zařízeních. W.20 Přístup cizinců k veřejným informacím je ztížen absencí uvádění inf. ve světových jazycích. 24

PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE JIHOMORAVSKÝ KRAJ PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2011 2015 Program byl zpracován v rámci projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Zápatí prezentace 1 Řízení lidských zdrojů v JMK Jihomoravský kraj dlouhodobý aktivní přístup

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Akční plán pro rok 2011

Akční plán pro rok 2011 PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2011 2015 Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců ze třetích zemí na území Jihomoravského

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Akční plán pro rok 2015

Akční plán pro rok 2015 PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2011-2015 Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců ze třetích zemí na území Jihomoravského

Více

PRAHA 12. Základní přehled

PRAHA 12. Základní přehled PRAHA 12 Základní přehled Správní obvod Praha 12 je tvořen územím městských částí Praha 12 (Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná) a Praha-Libuš (Libuš a Písnice). Podíl cizinců na žijících na území

Více

Akční plán pro rok 2013

Akční plán pro rok 2013 PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2011-2015 Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců ze třetích zemí na území Jihomoravského

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

INTEGRACE CIZINCŮ V REGIONU

INTEGRACE CIZINCŮ V REGIONU INTEGRACE CIZINCŮ V REGIONU DCH Brno Oblastní charita Blansko Mgr. Blanka Bendová Charita Česká republika Nestátní nezisková církevní organizace Předmětem hlavní činnosti charity je zejména zajišťování

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Integrace cizinců v České republice

Integrace cizinců v České republice České předsednictví v Radě EU 2009 Integrace cizinců v České republice České předsednictví v Radě EU www.eu2009.cz www.mpsv.cz Integrace cizinců stručný historický vývoj 1989 Zásadní změna společenského

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY Praha, 13. března 2014 www.zdravamesta.cz/setkani-mc Akce je součástí projektu NSZM ČR STRATEG-2: Strategické řízení v obcích o stupeň výše podpořeného finančními prostředky

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE PRAHA AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ Ing. Jiří Lauerman PRAHA 2012 Název: Aktuální otázky rozvoje regionů

Více

Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele

Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele Dne 29. července 2015 vláda schválila Strategii migrační politiky České republiky (ČR). Dokument stanovuje sedm zásad migrační

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Ondřej Brychta Odbor azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra ČR 20. listopadu 2013 Bratislava Problém definice Jednotná definice kvalifikovaných

Více

InBáze Berkat, o.s. programy organizace

InBáze Berkat, o.s. programy organizace InBáze Berkat, o.s. programy organizace Činnost kulturních mediátorů Mgr. Eva Dohnalová Vedoucí sociálního oddělení dohnalová@inbaze.cz www.inbaze.cz Informace o organizaci Vznik 2001 pod názvem Občanské

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Arcidiecéznícharita Praha Středisko Migrace

Arcidiecéznícharita Praha Středisko Migrace Arcidiecéznícharita Praha Středisko Migrace Charita ČR a migrace Mgr. Svitlana Porche Vedoucí Střediska Migrace 20.3.2012 Charita České republiky Členem je 8 arci/diecézních charit na jejichž území působí

Více

II. Skutečnosti zjištěné při kontrole

II. Skutečnosti zjištěné při kontrole Informace z kontrolní akce NKÚ č. 12/22 Peněžní prostředky státu poskytované nestátním neziskovým organizacím prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra Kontrolní akce byla zařazena do plánu

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince CÍLOVÉ SKUPINY Národnostní menšiny = společenství osob, které mají státní občanství ČR a projevují

Více

Miroslava Rákoczyová Robert Trbola (eds.) Sociální integrace přistěhovalců v České republice

Miroslava Rákoczyová Robert Trbola (eds.) Sociální integrace přistěhovalců v České republice Miroslava Rákoczyová Robert Trbola (eds.) Sociální integrace přistěhovalců v České republice EDICE STUDIE Věnujeme všem, kdo hledají svoje místo v České republice. Ediční rada SocioLOgického Nakladatelství

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2003 č. 86 + 2P

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2003 č. 86 + 2P VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Vazba na záznam z jednání vlády: V l á d a I. s c h v a l u j e USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2003 č. 86 + 2P o zabezpečení integrace azylantů v roce 2003 1. Koncepci

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

MAJÁK Integrace sociálně vyloučených cizinců a azylantů na území Olomouckého kraje

MAJÁK Integrace sociálně vyloučených cizinců a azylantů na území Olomouckého kraje MAJÁK Integrace sociálně vyloučených cizinců a azylantů na území Olomouckého kraje SOZE Sdružení občanů zabývajících se emigranty TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

12/22 Peněžní prostředky státu poskytované nestátním. neziskovým organizacím prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra.

12/22 Peněžní prostředky státu poskytované nestátním. neziskovým organizacím prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra. Věstník NKÚ, kontrolní závěry 237 12/22 Peněžní prostředky státu poskytované nestátním neziskovým organizacím prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra Kontrolní akce byla zařazena do plánu

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020

OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020 Struktura prioritních os OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020 ING. JITKA BEDNÁŘOVÁ Prioritní osa 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly Investiční priority 1.1 Přístup k zaměstnání pro

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. ledna 2004 č. 89 + 3P

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. ledna 2004 č. 89 + 3P Stránka č. 1 z 12 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. ledna 2004 č. 89 + 3P o zabezpečení integrace azylantů v roce 2004 Vazba na záznam z jednání vlády: V l á d a I. s c h

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Postup při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců Společné soužití 2014

Postup při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců Společné soužití 2014 Postup při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců Společné soužití 2014 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22.ledna 2014 č. 60 k Postupu při realizaci aktualizované Koncepci integrace cizinců

Více

OP LZZ Mezinárodní spolupráce. 13. září 2011

OP LZZ Mezinárodní spolupráce. 13. září 2011 OP LZZ Mezinárodní spolupráce 13. září 2011 Název projektu: Centrum vzdělávacích aktivit zahraniční spolupráce Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/15.0270 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko Op1-1 Zajištění pobytových odlehčovacích služeb Podpora vzniku sociální služby na základě zmapování skutečné poptávky pro osoby se zdravotním postižením i pro klienty cílové skupiny seniorů. Tento typ

Více

www.iqrs.cz I www.ethnic-friendly.eu I www.jaktovidimja.cz Statistické výsledky práce za rok 2010 Centrum pro rodiče s dětmi

www.iqrs.cz I www.ethnic-friendly.eu I www.jaktovidimja.cz Statistické výsledky práce za rok 2010 Centrum pro rodiče s dětmi Statistické výsledky práce za rok 2010 V roce 2010 bylo v rámci poskytovaných služeb s více než 1799 klienty a klientkamiuskutečněno 22 500 kontaktů (to představuje cca 140 kontaktů denně). Necelou čtvrtinu

Více

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. 1. V rámci své mediální politiky a s ohledem na průřezový charakter politiky rovných příležitostí žen a mužů zdůrazňovat tento

Více

Národní plán boje proti chudobě

Národní plán boje proti chudobě Národní plán boje proti chudobě přehled výchozích dokumentů a konceptů I. Úvod Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV ) je ústředním orgánem státní správy, do jehož působnosti spadá mimo jiné

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE M Ě STA B ECHYNĚ MĚSTA BECHYNĚ 1/10 SWOT ANALÝZA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE M Ě STA B ECHYNĚ MĚSTA BECHYNĚ 1/10 SWOT ANALÝZA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA BECHYNĚ 1/10 Obsah 1 ÚVOD...3 2 PRIORITNÍCH OBLASTÍ VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ... 4 2.1 Infrastruktura, životní prostředí a bezpečnost obyvatel... 4 2.1.1 Silné stránky...4 2.1.2

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV předložena Evropské komisi 13. 5. 2015 byl OP VVV ze strany EK schválen V dubnu vyhlášena první Avíza o parametrech výzvy Dalších šest

Více

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje?

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje? Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení PhDr. Marie Jelínková, PhD. Sdružení pro integraci a migraci Multikulturní centrum Praha Proměna trhu práce:

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

OP Zaměstnanost 2014-2020 územní dimenze

OP Zaměstnanost 2014-2020 územní dimenze OP Zaměstnanost 2014-2020 územní dimenze Mgr. Karel Hošek Krajské sdružení NS MAS ČR Olomouckého kraje Krajský kulatý stůl zaměstnanosti, Olomouc 2. 12. 2013 Obsah prezentace 1. Současný stav přípravy

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Duben 2012 Doporučení... 2 Popis problémové situace... 3 1. Návaznost na významné strategie a

Více

Seminář pro žadatele o dotaci ze státního rozpočtu ČR na rok 2010

Seminář pro žadatele o dotaci ze státního rozpočtu ČR na rok 2010 Seminář pro žadatele o dotaci ze státního rozpočtu ČR na rok 2010 PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PŮSOBÍCÍ V OBLASTI INTEGRACE CIZINCŮ Pořadatel semináře Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Kontakty:

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

Příležitosti pro obce a města

Příležitosti pro obce a města Evropské strukturální a investiční fondy v programovém období 2014-2020 Příležitosti pro obce a města Jednání měst a obcí v územní působnosti org. složky MAS SERVISO, SERVISO o. p. s. Třebenice, 16.6.2015

Více

POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRACOVNÍ PŘEKLAD POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ pro Finanční mechanismus EHP a Norský finanční mechanismus Schváleno 7. dubna 2006 1. Úvod 1.1. Věcné prohlášení Rovnost příležitostí je v popředí

Více

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina)

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Integrovaný plán rozvoje města Povinnost sestavení IPRM Důvod tvorby a přínos IPRM Obsah IPRM Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Aktuální stav rozpracovanosti Komunikace s veřejností

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

Migrující zahraniční pracovníci postoj a zkušenosti českých zaměstnavatelů

Migrující zahraniční pracovníci postoj a zkušenosti českých zaměstnavatelů 1 Migrující zahraniční pracovníci postoj a zkušenosti českých zaměstnavatelů Globalizace, příznivý ekonomický rozvoj a zvýšená mobilita pracovních sil v EU znamenala pro Českou republiku v uplynulých letech

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

ÚKOLY PRO JEDNOTLIVÉ RESORTY

ÚKOLY PRO JEDNOTLIVÉ RESORTY REALIZAČNÍ PLÁN KONCEPCE ROMSKÉ INTEGRACE 2010 2013 1. Ministr vlády pro lidská práva ÚKOLY PRO JEDNOTLIVÉ RESORTY 1.1 Připravit do 31. 12. 2011 novelu zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních

Více

VYROVNÁVÁNÍ ŠANCÍ ŽEN A MUŽŮ. CZ.04.3.07/2.2.02 - Vyrovnávání šancí žen a mužů

VYROVNÁVÁNÍ ŠANCÍ ŽEN A MUŽŮ. CZ.04.3.07/2.2.02 - Vyrovnávání šancí žen a mužů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha v grantovém schématu

Více

Koncepce integrace cizinců v roce 2005 a její další rozvoj OBSAH:

Koncepce integrace cizinců v roce 2005 a její další rozvoj OBSAH: Koncepce integrace cizinců v roce 2005 a její další rozvoj OBSAH: III. Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců... 1 1. Úvod k aktualizované Koncepci integrace cizinců... 1 1.1. Mezinárodní kontext vývoje

Více

Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011)

Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Hlavními cíli výzkumu bylo zjistit rozsah využívání alternativních forem práce ve firmách na českém trhu.

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

Součastnost a budoucnost interkulturní práce v ČR

Součastnost a budoucnost interkulturní práce v ČR Součastnost a budoucnost interkulturní práce v ČR Marina Pojmanová, Jana Vlastníková Jeronýmovy dny 2014, 8. 11. 2014 Co je interkulturní práce? Interkulturní práce vychází především ze sociální práce

Více

Svazek 1. Návrh souhrnného dokumentu

Svazek 1. Návrh souhrnného dokumentu Svazek 1 Návrh souhrnného dokumentu Praha, květen 2000 SEZNAM AUTORŮ Alois Kutscherauer, Doc. Ing. CSc., vedoucí projektu Luděk Beneš, Ing. Vladimír Bízek, Ing. CSc. Petr Czekaj, Ing. Radim Gill, Ing.

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO-2247/GŘ-VZ-2007 Kódové označení: SŘ-B Praha 10. září 2007 listů: 10 S c h v a l u j e: genmjr. Ing. Miroslav Štěpán v.

Více

Výzkum obyvatel města Velké Meziříčí

Výzkum obyvatel města Velké Meziříčí Výzkum obyvatel města Velké Meziříčí Vybrané poznatky z výzkumů prováděných v letech 1992- katedrou kulturologie FF UK v Praze Prezentace pro setkání s občany 14. dubna 11 Informace o výzkumu Projekty:

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě E P A L E eplatform for Adult Learning in Europe (Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě) Nová vícejazyčná virtuální komunita

Více

ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO

ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO Březen 2011 OBSAH: 1. NEZAMĚSTNANOST... 3 1. 1 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI... 3 1. 2 STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI... 4 1. 3 UCHAZEČI

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše úvodní jednání 3. 4. 2012 Program 1. Představení SPF Group a. Profil firmy b. Významné reference 2. ISRR Krkonoše a. Výstupy b. Harmonogram c. Organizace

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Mgr. Zuzana Chalupová Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 922 923 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: zuzana.chalupova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Mgr. Zuzana Chalupová Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 922 923 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: zuzana.chalupova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV 25 Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV Zahájení projektu 1.5.2011 Ukončení projektu 31.12.2013 Obsah, charakteristika projektu

Více