Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Zkvalitnění a zefektivnění výuky (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost)

Transkript

1 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Zkvalitnění a zefektivnění výuky (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost) Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_vtv_4_01 Ověření ve výuce: třída: 8. B Datum: Dostupné z: :13 1

2 Lidová architektura Čech a Moravy Předmět: Ročník: 8. Anotace: Výchova k tvořivosti výkladová prezentace seznámení s oblastmi a typy lidové architektury v Čechách a na Moravě Klíčová slova: roubený dům, špýcharový dům, silniční osady, hrázděný dům, rozptýlená zástavba, řetězový typ zástavby Jméno autora (vč. titulu): Věra Drahorádová Škola: Základní škola Klatovy, Plánická ul :24 2

3 Doplňte mapku o základní údaje o typech lidové architektury :12 3

4 Doudlebsko jižně od Českých Budějovic velké svobodnické dvorce, doloženy špýcharové domy Prácheňsko společně s Klatovskem spojovací most mezi jižními a jihozápadními Čechami rozšířen špýcharový dům obytná část spojena se sýpkou Blata od Soběslavi po České Budějovice a od Týna nad Vltavou po Jindřichohradecko Původní stavby byly roubené, pak výlučně zděné. Uzavřený dvorec. Prvky barokní a empírové architektury, plastické štuky. Selské baroko Doudlebsko b kožešníků a bed tance. Na tanečn který hrával s d Prácheňsko o muzika. Blata nejrozší :25 4

5 Domažlicko (Chodsko) přibližně 25 obcí, původně až do Bavorska statky vchodem proti slunci k východu štítem k cestě, do vsi, na náve roubený dům, později hliněný se špýcharem pod jednou střechou s obydlím = typ špýcharového domu. Nejméně od 13. století ud vlastní zpěv doprovázeli Svědectví o tomto nejstar Němcová. Píseň "Zelení Na Plzeňsku našel uplatn pouhým přeskakováním zajišťovali samotní dudác Plzeňsko bohatá oblast (Plzeň s nejbližším okolím) varianta českého roubeného domu chalupa s velkými kabřinci (malá šikmá stříška vybíhající nad lomenici) na Klatovsku špýcharové domy, jaké známe z Chodska, ale i domy hrázděné ze západnějších oblastí osídlených německým obyvatelstvem nejhonosnější zděné statky plzeňského typu X 16 21:54 5

6 Kozácko malá oblast kolem Tábora podél Lužnice k Bechyni, Milevsku a Jistebnici domy špýcharové kombinující dřevěné roubení s kamenným materiálem. Horácko a Podhorácko Českomoravská vysočina, spojuje Čechy s Moravou; (česká strana Hlinsko, Humpolec a Havlíčkův Brod, Pelhřimov), (moravská strana Třebíč, Telč, Velké Meziříčí a Nové Město na Moravě) vliv nerovného terénu bez stavebního plánu hromadné vesnice lidové stavitelství pod vlivem zděné architektury jižních Čech Skanzen Veselý kopec. Kozácko je oblastí tance do ko polka.kromě toho silně působil Horácko Lidové tance temperamentní, kvapík, sousedská, obkročák, m zpěvu, popř. hudby, je třeba zm věnčením a čištěním. Lidová hudba: dudy, housle a c ve složení dvoje housle, dvě va dostala příčná flétna, doplněná skřipky dyndy podobné hous hudba štrajchová muzika prv Doplněna žesti (křídlovkou, vald :40 6

7 Střední Čechy přibližně Středočeský kraj od Štěchovic po Litoměřice, od Rokycan po Čáslav intenzivnější prolínání městské a venkovské kultury roubené přízemní chalupy, tradici mají i kamenné domy, i typ špýcharového domu pro Litoměřicko charakteristické roubené domy patrové. V hudbě se dlou kontrabas, žesťo Tančily se párov a tance se střídav skanzen Přerov nad Labem Doksy Kravaře u České Lípy X 16 22:53 7

8 Východní Čechy od východního Polabí Pardubice, Hradec Králové po Orlické hory Náchod a Vysoké Mýto, k Železným horám, Posázaví a Svitavské pahorkatině. Pochází odtud řada významných umělců a vědců. Kraj bohatý dřevem roubené domy od 19. stol. zděné také oblast rozšíření polygonálních stodol s vysokými střechami na Broumovsku i typ hrázděného domu Nejtypičtějšími a na Náchodsku b mlynář. Litomyšl Na Hradecku hrá v sestavách s ho Od 2. poloviny :36 8

9 Haná Komenského mapa Moravy z roku 1627 území od Vyškova k Olomouci označuje velkými písmeny NA HANÉ význačná národopisná oblast s bohatou lidovou kulturou zachované nářečí přesahuje Hanou charakteristická stavba hliněný dům s mohutným žudrem žudr jednopatrový přístavek vystupující asi 5 metrů před průčelí přízemí prostorná předsíň s lavicemi k sezení patro sýpka s malými okny obytný dům z hlíny, jen jizba ze tří stran dřevěná, srubová, obalená hlínou střecha se slámovými došky koncem 19. stol. novostavby z pálených cihel hanácká lidová od poloviny 19. renesance pův nejstarší je pod k oltáři i vznešen cófavá se moh adventní tančilo se dalš živých, temperam :58 9

10 Moravské kopanice Bílé Karpaty; udržela se lidová kultura déle; každá obec kroj i dialekt první osadníci kočovní pastevci rozptýlená zástavba na kopcích přízemní dvorcová kopaničářská usedlost; dřevěné sruby s jednou či dvěma místnostm dům omazán hliněnou omítkou obílenou vápnem od poloviny 19. století nepálené cihly (kotovice) zachovány samostatně stojící roubené stodoly střechy kryté došky Kopanice Lidová hudba: lidová píseň zachovaná p taneční písně doprovázel g Lidové tance: točivý tanec zvaný hrozens zvaný straňanská všechny oblíbené i tance figurální n tanec ze slovenska pronikl čardá verbuňk úplně chybí. nejvýznamnějším tancem je Luhačovické Zálesí Lidová hudba: vlivy Slovácka, Valašska a výskyt vysokého počtu tane Lidové tance: točivé tance točená sedlc mladší tance figurální, vě Luhačovické Zálesí jihovýchodní Morava kolem Luhačovic dřevěné a hlíněné stavby v 19. stol. nepálené cihly, doškové střechy, později šindel patrové komory s pavlačí stávaly odděleně od obydlí roubené sušírny na ovoce :58 10

11 Valašsko hornatý kraj ve východní části Moravy; dříve "Valach" = Rumun lidé si museli vše zhotovovat sami; kultura pastevecká. vsi řetězového typu, nebo rozptýlené dvorce roubená stavení; hlavní materiál kámen, dřevo; střecha kryta šindelem domy o třech prostorách: jizba s pecí a ohništěm, síň a komora dřevěné kostelíky Hanácké Slovácko severně od Brna typická řadová, ulicová zástavba stavební materiál hliněná nepálená cihla "kotovice", později i pálená cihla Valašsko zpívalo se za dop tance točivé, nejč k zábavám i reprez další obřadní tan klobouková,.) ale ta Hanácké Slováck k tanci hrály dudy kontrabasem a klar na jihovýchodu c dechové muziky typický párový tan :58 11

12 Horňácko moravskoslovenské pomezí, úpatí Bílých Karpat; oblast osídlena již v době železné převažuje tříprostorový dům s podélnou orientací, došková střecha budovy sýpek, chlévů, kolen a sklípků jsou přiřazeny za dům do jednoho traktu proluky vjezdů k zabránění šíření požárů zachovány hospodářské stavby stodoly, sýpky, seníky; technické stavby mlýny, ale i stavby církevní kaple, zvonice, kamenné kříže Podluží území mezi soutokem Dyje s Moravou mezi městy Břeclaví a Hodonínem chov dobytka a vinohradnictví ulicové vesnice střechy doškové, čelní stěny členěny žudry předzahrádky; barevné olíčení práce žen. Horňácko gajdošská muzika později gajdy nahraz pedálový cimbál párový tanec sedlác trefa apod. verbuňk figurální tance ševc Podluží oblíbeny a ceněny vy střídavý i společný s nejstaršími muzikan a kontrabas, doplňová ve 20. stol. dechové k nejznámějším patř starší tance žabská slámečková a další :42 12

13 Dolňácko území jihovýchodní Moravy, niva řeky Moravy, podhůří Chřibů a Bílých Karpat. jižní Morava stejný typ obytného domu okapová orientace domu směrem ke komunikaci. Silniční osady přízemní domy původní zemědělské velkostatky i menší usedlosti dlouhé souvislé řady lemující ulici ve středu rozšířená náves; za domy navazují zahrady, pole, louky a les převaha mollov typická tzv. gaj cifroval gajdy mnohde n vznikaly i smyč točivé tance v atd. na Strážnicku na Kyjovsku s oblíbený mužsk :58 13

14 Soubory lidové architektury a muzea skanzeny: Holašovice (Jihočeský kraj, památka UNESCO) Chanovice (Plzeňský kraj) Komárov (Jihočeský kraj) Kouřim (Středočeský kraj) Přerov nad Labem (Středočeský kraj) Příkazy u Olomouce (Olomoucký kraj) Rožnov pod Radhoštěm (Zlínský kraj) Rymice u Holešova (Zlínský kraj) Strážnice (Jihomoravský kraj) Třebíz u Slaného (Středočeský kraj) Veselý kopec u Hlinska (Pardubický kraj) Vysoký Chlumec (Středočeský kraj) Zubrnice (Ústecký kraj) :33 14

15 Zdroje: Gregorovičová, Z., Žůrek, Z. Národopisné regiony Čech a Moravy. CD ROM, Multimediální encyklopedie. Fotografie: Dvořáček, P., Šmirous, K., Žůrek, Z. Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum, provozovatelem serveru FolklorWeb.cz. Langer, J., Vařeka, J. Naše lidové stavby. 1.vydání, Praha:Albatros, nakladatelství pro děti a mládež s. Foto: uvedený CD ROM a soukromý archiv autorky Metodické poznámky: Výkladová prezentace představuje žákům základní zákonitosti vývoje lidové architektury a její regionální typy v Čechách a na Moravě. Žáci dostanou k výkladu mapu (snímek č. 3) v průběhu prezentace dokreslují a dopisují poznatky. Na snímku č. 14 je seznam skanzenů a souborů lidové architektury seřazený abecedně výklad lze doplnit úkolem přeskupit seznam podle data vzniku skanzenů; skanzeny si žáci mohou dokreslit do mapek. Snímek č. 8 podnět k zamyšlení o vhodnosti novodobých modernizací viz trojdílná okna zděného objektu na fotografii vlevo dole. V záložkách za okrajem snímků jsou uvedeny poznámky k hudbě a tanci v regionu zařadí se podle úvahy vyučujícího. V případě, že je k dispozici zdrojový CD ROM, lze výklad doplnit i ukázkami lidových krojů a videoukázkami tanců a písní. Součástí prezentace je příloha s texty v záložkách za okrajem snímků. Přílohou je i doplňkový text pro učitele: lidová hudba v regionech. Použitý software: Držitel licence: ZŠ Klatovy, Plánická ul :16 15

16 Přílohy VY_32INOVACE_vv_4_01 lidova archit.docx