Masarykova Univerzita Brno Lékařská fakulta. Oči a počítač. Bakalářská práce. Optometrie

Transkript

1 Masarykova Univerzita Brno Lékařská fakulta Oči a počítač Bakalářská práce Vedoucí práce: MUDr. Tomáš Jurečka Optometrie Autor práce: Jana Rytířová, Brno, květen 2008

2 Obsah Obsah Prohlášení Úvod Základní pojmy Rozdíly mezi jinými činnostmi podobnými práci na počítači Celkové problémy při práci na počítači Používání počítače a problémy pohybového aparátu Příčiny obtíží pohybového aparátu Používání počítače a psychická zátěž Účinky na kůži Potíže se zrakem při práci na počítači Důležitost slzného filmu při práci s počítačem Důvody potíží Subjektivní potíže CVS Computer vision syndrome Děti a počítače Faktory ovlivňující dětský zrak při práci na počítači: možností jak předcházet problémům u dětí: Vady optického systému a jejich vliv na práci na počítači Jak nepřijít o zrak při práci na monitorech kroků jak snížit namáhání očí při práci na počítači: Cvičení očí Přestávky při práci Prevence vzniku zrakových obtíží: Klasifikace nemoci z povolání Ergonomie pracovního místa při práci na počítači Uspořádání pracovního místa Umístění monitoru Rozměry pracoviště Osvětlení Umístění periferií myš klávesnice atd Vládní nařízení týkající se uzpůsobení pracoviště Legislativa: Monitory Druhy monitorů a jejich působení na zrak CRT (klasická lampová obrazovka) LCD ( liquid crystal display- tekuté krystaly) Plazmová obrazovka OLED organic light emiting diode, projektory Záření monitorů a jejich vliv na zrak Parametry monitorů vhodné pro zrak Rozlišení obrazovky Řádková frekvence Obnovovací frekvence Šířka pásma Jas a kontrast Nastavení velikosti písma Doba odezvy

3 Barevné uzpůsobení monitorů Kvalita barev: Závislost citlivosti jednotlivých druhů čípků na vlnové délce: Nejvhodnější kombinace barvy pozadí a textu: Nejnevhodnější barva pozadí a textu: Novinky Kinomobil brýle pomocí kterých lze vidět čtyřicetipalcový obraz Uhlíkové nanoroury a NED Vhodná korekce při práci na počítači Postup vyštření: Skupiny pacientů nosící počítačovou korekci: Brýlové čočky pro práci na počítači (počítačové brýle) Ochranné vrstvy na brýlové čočky Progresivní, bifokální a trifokální čočky Kontaktní čočky Práce hendikepovaných na počítači Práce hendikepovaných na počítači Pomůcky pro slabozraké Televizní lupy: Pomůcky pro nevidomé Historie používání kompenzačních pomůcek: Braillovo písmo: Braillovo písmo a počítače: Výpočetní technika pro nevidomé: Členění náročných kompenzačních pomůcek: Fyzicky postižení Systém 14Control Závěr Literatura a zdroje informací Seznam zkratek

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně a použita ke studijním účelům. Jana Rytířová - 4 -

5 Úvod Toto téma jsem si vybrala proto, že je v dnešní době velice aktuální, diskutované a možná i podceňované. Žijeme ve společnosti, která je počítači změněná, a tyto změny postihují také naše životy. Práce s počítačem je běžnou záležitostí. Setkáváme se s ní prakticky všude a stala se neodmyslitelnou součástí našeho života. Základům výpočetní techniky se učí již děti ve škole, v řadě domácností je počítač neodmyslitelnou součástí. Nelze však pochybovat o tom, že používání počítačů sebou přináší i řadu zdravotních potíží a 60% až 80% těchto obtíží tvoří problémy oční, které se v závislosti na špatné korekci podstatně zhoršují. Dále to mohou být potíže související s pohybovým systémem. První články a studie, zabývající se vlivem práce s počítačem na zdraví, se objevily již v šedesátých a sedmdesátých letech. Většina z nich vyvolala obavy z možného poškození zdraví, zejména při práci se zobrazovací jednotkou jako zdrojem elektromagnetického záření. Protože se zrak u zdravého jedince podílí na vnímání okolního světa na úkor ostatních smyslů z celých čtyř pětin, chtěla bych se v této práci zaměřit na možné poškození zraku při práci na počítači. Dále na celkové škodlivé účinky počítačů a monitorů. Stejně tak zmiňuji také možnosti předcházení těmto problémům, jako je správná korekce nebo správné uzpůsobení pracoviště s počítačem. Dalším tématem je možnost využití počítačíů zrakově i fyzicky postiženými

6 Základní pojmy Zraková ostrost: Je podmíněna rozlišovací schopností a refrakčním stavem zrakového aparátu. Rozlišovací schopnost označuje schopnost identifikovat dva prostorově oddělené objekty jako dva (minimum separabile). Předpokladem je aby obraz těchto dvou bodů na sítnici byl oddělen alespoň jedním čípkem, na který se promítne mezera mezi těmito objekty. Akomodace: Je mechanismus, kterým je oko schopno zesílit svou lomivost. Jedná se v podstatě o schopnost zaostřit na blízké a vzdálené předměty. Motilita: Schopnost pohybovat očima a aktivně nasměrovat potřebným pohledovým směrem oči. Podstatná je dokonalá vzájemná souhra obou očí a to díky funkci celkem 6ti okohybných svalů. Fotoreakce adaptace na světlo a tmu: Schopnost zraku přizpůsobit se různým hladinám osvětlení. Při přechodu z osvětleného prostoru do tmavého nejsme schopni vnímat světelné podněty. Adaptace na světlo je zprostředkována především čípky a je rychlejší ovšem méně vydatná než adaptace na tmu, která je zprostředkována tyčinkami a může trvat 20-40min. Refrakční vada: Stav, kdy se paprsky sbíhají mimo sítnici (optická mohutnost oka je menší nebo větší, než by odpovídalo dané délce oka). Rozeznáváme tři druhy refrakčních vad: hypermetropii (dalekozrakost), myopii (krátkozrakost) a astigmatismus. Ostré vidění (do dálky) možné jen za pomoci minus dioptrií (krátkozrakost) nebo plus dioptrií (dalekozrakost). stárnutí. Presbyopie: vetchozrakost. Fyziologický pokles akomodační šíře v průběhu Prostorové vidění: schopnost očí a mozku vnímat prostorově trojrozměrný okolní svět. Nezbytnou podmínkou je dostatečně dobrá zraková ostrost obou očí zároveň a správná motilita

7 Rozdíly mezi jinými činnostmi podobnými práci na počítači Čtení knihy: Je stálá vzdálenost od oka, změna akomodace není příliš využívána. Pohyb očí je převážně horizontální a nároky na prostorové vidění jsou minimální. Šikmé pohledy očí nejsou třeba. Poloha ramen a rukou je stálá, často jsou ruce volně položeny bez aktivních pohybů. Osvětlení cílové oblasti se nemění. Odlesky od papíru nejsou většinou žádné. Za dne a při zdravých očích nejsou nároky na osvětlení nijak mimořádné. Tok informací je jednosměrný. Sledování televize: Při této činnosti je pár odlišností od čtení tištěného textu. Vzdálenost oka od obrazovky je větší. Proto oko nezapojuje téměř akomodaci. Avšak většina sleduje televizi v přítmí tudíž vzniká vysoký kontrast mezi jasem obrazovky a okolní místností. Také odlesky světel v místnosti mohou zvyšovat zrakovou nepohodu. Tok informací je rovněž jednosměrný, navíc zvukový doprovod značně doplňuje zrakovou informaci. Většina lidí snáší lépe horší obraz při dobrém zvuku než naopak. (1.) Celkové problémy při práci na počítači Používání počítače a problémy pohybového aparátu Práce s počítačem je práce trvale v sedě, při níž trpí bolestmi zad až 90% lidí. Tato práce může vyvolat velice nepříjemné potíže zahrnující bolesti hlavy a páteře, zejména v její bederní a krční části, dále bolesti ramen a rukou. Na vině je většinou špatná ergonomie pracoviště (viz. Ergonomie pracovního místa při práci na počítači). Jde o tzv. psychofyzická rizika, která z tohoto nevhodného uspořádání přímo vyplývají. Podstatné je sedět při práci s počítači pohodlně, na celé hloubce sedadla a především se nehrbit, protože při tomto takzvaném kyfotickém sedu je páteř prohnuta obráceně, než je jí přirozené. Tím se zvyšuje tlak na meziobratlové ploténky až o 40% oproti normálu, což přináší spoustu komplikací

8 Druhý typ zátěže vyplývá z neustálého opakovaného namáhání určitých svalových skupin, vyvolávající tzv. opakovaný stres a z něj vyplývající onemocnění souhrnně nazývaná RSI (Repetitive Strain Injury) a zahrnuje například tendosynovitidu (zánět kloubního pouzdra) a tendinitidu (zanícení šlach v rukách). Většina z potíží diagnostikovaných jako RSI souvisí s mechanickým tlakem na důležité nervy procházející postiženými oblastmi. Bezprostřední příčinou tohoto tlaku může být zbytnění tkání následkem zatížení nebo probíhajícího zánětu, nevhodná poloha končetiny, trvalé svalové napětí, stejně tak i vnější tlak na postižené místo. Podle studií je nejnáročnější prací vykonávanou na počítači mechanické opisování a zadávání dat. To vyžaduje dlouhodobé maximální soustředění a vysoké pracovní nasazení. Že RSI s rozvojem používání počítačů ve společnosti bezprostředně souvisí, dokazují i údaje amerického úřadu pro pracovní statistiku, podle kterých se procentuální zastoupení tohoto typu chorob za pouhých dvanáct let (1978 až 1990) zdesetinásobil a na celkovém počtu nemocí z povolání se dnes podílí více než z poloviny (viz. tabulka 1). Rozvoj některých typů RSI evidentně zapříčinil přechod od mechanických klávesnic psacích strojů vyžadujících použití mnohem větší síly při psaní k pokrokovým klávesnicím, pro jejichž funkčnost stačí poměrně lehké dotyky na klávesy. Právě v tom totiž tkví jádro problému. počet případů RSI % všech chorob Rok % % % % % % % % % % % % % Tabulka

9 Neméně rizikové je i ovládání myši. Stejně tak zde ruka vykonává opakovaně stále stejné pohyby zatěžující pouze určité svaly, navíc ve strnulé a poměrně nepřirozené poloze. V kombinaci s výše jmenovanými negativními faktory se tak rodí velký strašák většiny dnešních uživatelů počítačů syndrom karpálního tunelu. Zde už nepomůže psychoterapie jako v případě stresu ani zvýšení dioptrií v korekci zraku. Důležité je ruce průběžně procvičovat a nechat alespoň na okamžik odpočinout ještě předtím, než se nějaké nežádoucí důsledky začnou projevovat. Syndrom karpálního tunelu vzniká stlačením mediálního nervu probíhajícího zápěstím a v krajním případě může vyústit až v ochrnutí ruky. Tato choroba je nebezpečná svým postupným a pozvolným nástupem. (2.) Příčiny obtíží pohybového aparátu Sezení ve strnulé poloze Nevhodná ergonomie pracoviště Nevyhovující sedadlo Dlouhodobé a nadměrné zatížení malých svalových skupin Používání počítače a psychická zátěž Zavedení počítačů znamenalo zásadní změnu v obsahu práce a v podmínkách na pracovišti. Zvýšily se požadavky na psychické procesy, jako myšlení, rozhodování představivost apod. Psychickou zátěž dále ovlivňují pracovní podmínky jako je časový tlak, sociální klima, motivační faktory, nízká možnost rozhodování, monotónní úkoly, velké množství složitých informací a časté změny úkolů. Psychická zátěž může vyvolat neurotizaci pracovníků, chronickou nespokojenost, oslabení psychické vyrovnanosti, psychosomatické problémy, závažné neurotické poruchy a snížení výkonnosti. Při výzkumech ve Velké Británii 86% ze všech 700 dotazovaných manažerů uvedlo, že počítačová práce působí na jejich nervy negativně, a závěrem tohoto zjištění bylo také, že snížení produktivity práce v souvislosti se stresem vedlo podle statistických odhadů v roce 2002 ke ztrátám ve výši 1,24 miliardy liber. Při výzkumech práce na počítačích a monitorech byly zjištěny také druhotné potíže jako třeba to, že delší soustředění na příliš malá písmena vede ke zvýšení krevního tlaku a podrážděnosti. (2.) - 9 -

10 Účinky na kůži Práce u obrazovky může být faktorem, který spolupůsobí při vzniku kožních vyrážek, svědění, loupání pokožky, dermatóz na obličeji případně okrajů víček. Onemocnění jsou velmi řídká a vznikají u osob se zvýšeně vnímavou pletí. Studie prokázaly že těmito obtížemi trpí častěji ženy. Způsobuje to působení kladných iontů, které se kolem obrazovky uvolňují. Statický elektrický náboj umožňuje dráždivé působení prachových částic na pokožku. U organismu vystaveného jejich vlivu se může zvýšit produkce neurohormonu serotonimu, který je spojován s únavou a depresívními stavy. Kombinace ústředního vytápění, klimatizace a přítomnosti většího počtu elektrických a elektronických přístrojů může vést k značnému poklesu vlhkosti vzduchu, což dále zvyšuje negativní působení na pokožku.(3.) Potíže se zrakem při práci na počítači Většina pracujících s počítačem zažívá nějaké oční nebo zrakové obtíže. Ačkoliv je nejasné zda se tyto problémy vyskytují ve větší míře u pracujících s počítačem, než u jiných vizuálně náročných povolání. Mnoho jednotlivců pracujících v povolání, které je rovněž náročné na jejich zrak, zažívá velmi podobné problémy. Při klasické práci na počítači jsou minimálně tři místa, která zrakem neustále sledujeme. Obrazovka, klávesnice (myš) a materiály, ze kterých opisujeme data. Vzdálenost těchto objektů je odlišná, takže akomodace musí vydatně pracovat. Navíc odlišná je i vzdálenost těchto ploch a jejich sklon. To klade vysoké nároky na akomodaci a okohybný systém. Ten je tvořen nejen okohybnými svaly (na každém oku 6), ale zároveň i několika nadřazenými řídícími centry. Neustálé změny vzdálenosti nutí mozek, okohybné svaly a nitrooční svaly k dokonale rychlé spolupráci. Konečným důsledkem práce s počítačem a zobrazovací jednotkou mohou být bolesti hlavy, podrážděnost a syndrom suchého oka. Dále žaludeční neuróza, celková zvýšená únava, bolesti očí, hučení v uších apod. Někteří lékaři dokonce varují před poškozením optické soustavy oka či sítnice a zrakového nervu

11 Důležitost slzného filmu při práci s počítačem Mrkání je přirozenou cestou obnovování slzného filmu, jehož součástí je vrstva vody, tuků a živin. Oči jsou díky slzám udržovány vlhké a čisté. Mrknutí rozprostírá slzný film po povrchu oka, čímž zajišťuje jeho stálé zvlhčení a odplavení cizích tělísek, které se dostaly na oko a mohly by je dráždit. Je známo, že slzy napomáhají k udržení přední oční komory ve sterilním prostředí. Oko při práci na počítači méně mrká. Normálně mrkneme jednou za 5 vteřin neboli krát denně. Při práci s počítačem se více soustředíme a mrkáme méně často, nebo je mrkání nepravidelné. Studie prokázaly, že při práci s počítačem lidé mrkají až 5x méně často než normálně. A slzy se odpařují mnohem rychleji během dlouhé fáze, kdy oko nemrká. Ta zapříčiňuje osychání oka. Obzvláště kancelářské prostory s extrémně suchým prostředím způsobují vznik mikrotrhlinek v slzném filmu. U lidí s nedostatečnou tvorbou slz, může dojít až k dvojnásobným problémům. K předcházení těmto potížím je dobré používat zvlhčující oční kapky nebo umělé slzy. Oční kapky proti zarudnutí očí pomocí vasokonstrikce zredukují množství cévek na oku, ale nepomohou oku proti vysoušení. Důvody potíží Hlavní příčinou obtíží je zraková náročnost práce, která je způsobená trvalým přizpůsobením očí na vidění do blízka, námahou svalů ovládajících vyklenutí oční čočky, sbíháním os obou očí a rozdílné jasy různých ploch, na které se člověk dívá. Při práci na počítači musí naše oči zvládnout až změn pohledu za den, potom dále zvládat rozdílné vzdálenosti mezi tištěnými materiály, klávesnicí, monitorem a ještě se přizpůsobit různému stupni jasu a kontrastu. Očím také vadí oslňování. Tištěné materiály mají navíc sytě ohraničené znaky, na rozdíl od znaků na monitoru, které nejsou tak kontrastní a nemají ostré okraje. Znaky jsou jasnější v centru a jejich intenzita se k okrajům snižuje. Tím je obtížné pro oči udržet zaostření a fixaci těchto obrazů. Zraková kůra našeho mozku analyzuje data přicházející z oka v několika úrovních. V prvních fázích jsou rozlišeny linie, oblouky, rozdíly tma a světlo, pohyb a nepohyb. Teprve ve vyšší etáži se rozlišují velikosti a nakonec se

12 zjištěnému tvaru přiřadí konkrétní písmeno či obraz. Z toho vyplývá, že při střídání velikostí písma a rozdílů jasu vzniká velice vysoká náročnost na oči. Dalším vlivem na zrak jsou parametry nastavení počítačového monitoru. Například nekonstantní obraz monitoru (blikání obrazu) značně namáhá zrak. Podle posledních výzkumů začíná zraková únava u počítače asi po dvou hodinách a zřetelně se projevuje už po čtyřech hodinách práce. Ke značným očním problémům vedou také chyby v optickém systému oka včetně chyb v okohybném systému, stejně tak i poškození slzného filmu, oslňování očí, nevhodný kontrast, velikost a forma písma. V prvé řadě se však jedná o malé refrakční vady, které by měly být zkorigovány, včetně prvních příznaků presbyopie a latentního šilhání.. Subjektivní potíže Subjektivně pociťované zrakové obtíže byly první oblastí, které byla v souvislosti s používáním zobrazovacích jednotek věnována pozornost. Podle posledních výzkumů si na potíže se zrakem stěžuje při práci s počítačem téměř 70-75% osob. Upřený pohled na monitor počítače po celý den zvyšuje náchylnost k očním a zrakovým problémům. Zrakové obtíže vyskytující se při práci s počítačem, jak jsou popisovány, mají různý charakter a projevují se pocitem zrakové i celkové únavy spojené s bolestmi hlavy, zvýšenou suchostí či slzením a pálením očí, tlakem v očích, podrážděním očí, nebo zčervenáním popř. rozostřeným viděním a zvýšeným očním napětím. Je třeba zdůraznit, že jsou značné individuální rozdíly v intenzitě obtíží i v délce doby práce předcházející jejich vzniku. Únava očí je stav, který byl popsán již v padesátých letech (tehdy u hudebníků, makléřů, elektrotechniků a automechaniků). Příčina spočívá ve střídání dvou pozorovacích úrovní: na pracovní ploše a nad ní. Pozorování pracovní plochy je bez úsilí, pozvednutí očí o něco vzhůru (k monitoru) je provázeno tzv. excyklorotací tzv rotací oka zevně. Tím je myšlena rotace kolem předozadní osy. Tento jev je způsoben účinkem okohybných svalů na oční kouli při různé základní poloze oka. Tato

13 excyklorotace je podvědomě kompenzována opačným úsilím svalů a únavou. Únavě se lze vyhnout zabudováním monitoru dolů do pracovní plochy, nebo zvednutím hlavy. Obojí není vždy možné. Jsou známy i případy, kdy při práci na CRT (cathode ray tube) monitoru došlo krom výše zmíněných potíží též ke vzniku záblesků před očima, což varovalo před poškozením sítnice, zrakového nervu a možná také před poškozením zrakového korového analyzátoru. Dále také ke chvění očních bulbů, což signalizuje zvýšenou nervosvalovou dráždivost v oblasti okohybných svalů. Tyto potíže většinou po vynechání práce na klasickém CRT monitoru ustanou. V problematice vlivu práce se zobrazovacími jednotkami počítačů na zrak byla provedena řada studií. Výzkum v této oblasti v současné době stále probíhá. Dalšími problémy mohou být zejména negativní změny schopnosti oka ostřit, poškozování optického nervového systému v míře rostoucí s délkou doby práce s monitory, chronické změny očních čoček, či náchylnost ke vzniku zákalů. CVS Computer vision syndrome Tento syndrom je charakterizován očními a zrakovými komplikacemi způsobenými prací na blízkou vzdálenost, které jsou zaznamenány a připisovány dlouhodobé práci na počítači. Tento syndrom zahrnuje sérii příznaků. Jsou to zejména pálení očí, rozmazané vidění, bolesti hlavy, zad a krku, syndrom suchého oka, dvojité vidění, zdeformované barevné vidění, řezání a zarudnutí. Již v roce 1996 zaznamenali američtí lékaři u 15 milionů američanů symptomy CVS a v dalších pěti letech tento počet vzrostl o 50%. V současné době tímto syndromem trpí až 60 miliónů američanů a lékaři v České republice se s ním také často setkávají. Nejvýznamnější vlivy které ovlivňují vznik zrakových obtíží: individuální stav zraku - u lidí s chybnou korekcí zraku nebo se skrytou oční vadou jsou obtíže častější a po kratší době práce stejně tak u nekorigované presbyopie. doba trvání práce u počítače světelné podmínky na pracovišti

14 jednou z nejčastějších příčin zrakového diskomfortu je časté střídání pohledu na obrazovku, dokumenty a klávesnici. rušivé oslňování a odlesky na obrazovce nevhodné ergonomické uspořádání pracoviště a pracovního místa roli hrají i psychologické faktory jako je motivace k práci, sociální klima na pracovišti, organizace práce apod. Děti a počítače Děti jsou mnohem více citlivější na namáhání očí při práci s počítačem než dospělí. Dětské oko je nevyvinuté a pracovní místo je obvykle přizpůsobené pro dospělé. Většinou je důvodem k poškození očí špatné uzpůsobení pracovního místa. Děti navíc nerozpoznají, že j jejich zrak poškozen a nepociťují diskomfort. Průměrné dítě stráví denně na počítači až 3 hodiny denně. A někteří začínají s prací na počítači již ve třech letech. Až 90% školních dětí má přístup k počítači ať už doma nebo ve škole. Mnohé studie dokazují negativní dopad používání počítače na dětský zrak: 25 30% dětí pracujících s počítačem potřebuje k jeho používání správnou korekci (studie na univerzitě v Kalifornii) (4) Během roku 1995 vzrostlo toto procento z 12,1% na 20,4% (studie provedené v Thaivanu) (4.) V posledních letech procento myopických dětí vzrostlo na34% (4.) Práce na počítači je pro děti velice stresující, protože je na ně vyvíjen nápor při zvýšené akomodační námaze. Dříve si děti hrály více venku, proto pro ně vidění na dálku bylo velice důležité. Dnes většina pracuje s počítačem a právě u těchto dětí je možnost zvýšení myopie.(4.) Používání počítače vyžaduje také dobrou jemnou motoriku očí, která však u malých dětí není dobře vyvinutá. Mnoho lékařů tvrdí, že pocit blízkého bodu, je větším rizikem pro myopii, než dědičnost. (4.) Podle americké optometristické asociace dopad používání počítače na dětský zrak podmiňují následující faktory

15 Faktory ovlivňující dětský zrak při práci na počítači: Děti mají limitovaný stupeň podvědomí. Mohou vykonávat práci na počítači pouze po dobu několika hodin a to s častými přestávkami. Delší používání způsobuje problémy. Děti jsou velmi přizpůsobivé, dokáží vnímat to co vidí a to jak to vidí jako normální, a to přesto, že třeba vidí špatně. Proto by rodiče měli sledovat délku pobytu dítěte před počítačem. Děti jsou menší než dospělí. Pracovní stoly jsou uzpůsobeny pro dospělé, což mění úhel pohledu pro dítě. Uživatelé počítače by se měli dívat na obrazovku mírně dolů v 15ti stupních. Dále je důležité umístění klávesnice a jejich noh na podlaze. 5 možností jak předcházet problémům u dětí: 1. Před nástupem do školy je nutná kontrola u očního lékaře, včetně vyšetření zraku na blízko i na dálku. 2. Pracovní místo přizpůsobit dítěti. 3. Doporučená vzdálenost mezi monitorem a očima dítěte je cm. Při dívání z menší vzdálenosti se může zrak poškodit. 4. Rodiče i učitelé by měli znát příznaky, které značí potencionální problém, jako červené oko, časté tření, stáčení hlavy a další neobvyklé pozice. Vady optického systému a jejich vliv na práci na počítači Je zřejmé, že práce u počítače je vysoce náročná i pro zdravého člověka. Je otázkou zda je dobré doporučit práci na počítači osobě s poruchou motility a prostorového vidění. Každá drobná nevykorigovaná refrakční vada, se při práci na monitoru může projevit nepříjemnými pocity pálení, slzení a očního nepohodlí. Tyto vady se mohou projevit až při zvýšené zátěži. Při nekotigovaném astigmatismu a presbyopii mohou při usilovné akomodaci nastat astenopické obtíže. Prevencí těchto obtíží je návštěva

16 oftalmologa a předpis správné brýlové korekce. Přibližně 50% lidí, kteří si při práci na počítači stěžují na oční obtíže má některou z vad optického aparátu. Nadměrná zátěž zraku spolu s únavou může vyvolat hetroforii, která nebyla dříve patrná a ta může být pak příčinou zdvojení obrazu. Porušená souhra mezi akomodací a konvergencí u poruch binokulární spolupráce a u anisometropií může být dalším předpokladem ke vzniku astenopických obtíží. Jakékoliv patologické stavy ztěžují až znemožňují práci na monitoru. V roce 2004 v Japonsku proběhla studie, zaměřující se na možnou souvislost vzniku glaukomu s používáním počítače. Studie se účastnilo pacientů pracujících s počítačem. Výzkumy prokázaly souvislost vzniku poruch refrakce a poruch v zorném poli s používáním počítače. Dále bylo prokázáno, že myopie je jednou z příčin vzniku glaukomu s otevřeným úhlem. Používání displejů zapříčiňuje fyzickou a psychickou zátěž, dále zvýšení krevního tlaku. Myopické oči jsou více vnímavé k problémům při práci na displeji. Studie prokázala větší souvislost mezi glaukomem a myopií, než mezi glaukomem a používáním počítače.(5.) Jak nepřijít o zrak při práci na monitorech Je známo, že očím při práci na počítači vadí nejvíce prach, průvan, suchý vzduch a příliš silné nebo slabé osvětlení. Pracovní prostředí mnohdy moc změnit nelze, ale je možné očím poskytnout pohyb a úlevu od upřeného dívání na jedno místo. První problémy se projeví již po dvou hodinách práce na počítači. Naštěstí má většina těchto obtíží pouze dočasný charakter a po dostatečné relaxaci ( nejlépe spánek) odezní. 9 kroků jak snížit namáhání očí při práci na počítači: 1. Oční vyšetření a optimální korekce refrakční vady 2. Správné osvětlení (viz. kapitola Osvětlení) 3. Minimalizace záření

17 4. Optimální jas obrazovky 5. Pravidelné mrkání 6. Cvičení očí (viz. kapitola Cvičení očí) 7. Přestávky 8. Ergonomie pracovního místa (viz. kapitola ergonomie pracovního místa při práci na počítači) 9. Cvičení páteře 10. Zásada dynamického sedu (střídání poloh) Při práci na počítači je důležité pohybovat očima uvolněně a bez násilí a sledovat celou počítačovou obrazovku. Dále pravidelně mrkat a občas přeostřit na vzdálenost větší než 5 metrů. Po každé hodině nebo dvou hodinách práce s počítačem si na chvíli odpočinout a provést pár očních cviků. Cvičení očí Nejjednodušším způsobem jak očím ulevit je překrýt je dlaněmi, ale nedotýkat se jich přímo. Dobré je si u toho představovat příjemné barvy, čím tmavější je barva kterou vidíte, tím uvolněnější jsou oči. Provádět toto cvičení dvakrát denně několik minut. Ruce nesmí být přitisknuty na samotné oči a nos by měl zůstat volný. Podobně pomáhá také zavřít oči a nastavit obličej ke slunci. Pomoci ale může i častější mrkání, které oči zvlhčuje. Optimální je mrknout jednou nebo dvakrát každých deset vteřin. Další možností cvičení očí je tzv. Palming neboli pohled do tmy. Z angl. Slova palm-dlaň. Jedná se o relaxační prvek. Dobré je nejprve si promnout ruce, poté přeložit příčně prsty přes sebe a dlaněmi překrýt zavřené oči. Prsty jsou na čele překřížené, hlava položená v dlaních a lokty opřeny o stůl. Tuto metodu lze doplnit o masáž očních svalů. Ta obnáší pokrčení ukazováčků a přiložení obou kloubů těsně pod koutky očí u kořene nosu. Potom přejíždíme kloubem jemným tlakem 3krát pod očima ke spánku. U třetího pohybu přiložíme skrčený ukazováček celou vnější plochou na spánek a následně krouživým pohybem do vlasů nahoru k očím, pak nazpět dolů. Tím provedeme lehkou masáž spánků. Plocha ukazováčků nesmí přitom klouzat po kůži. Je na jednom místě a kůží pouze pohybuje. Pro cvičení očních svalů je důležité přeostřování a častější oční pohyby. Doporučuje se každých 30 sekund přeostřit na vzdálenější obraz, například za oknem

18 a to přibližně na 5 až 10 sekund. Další možností je sledovat sekund blízký předmět (např. tužku nebo prst před očima) a poté stejnou dobu zase vzdálený předmět, tím zaostřovat střídavě na blízko a na dálku. Důležité je provést tato cvičení několikrát. Cvičení očních svalů dosáhneme též pohybem očí nahoru a dolů 6krát. Pohyby mají být pomalé a pravidelné, co nejvíce nahoru a dolů: k jejich provedení byste neměli užít téměř žádné síly. Lze také očima kroužit v jednom i opačném směru. Také mrkáním předcházíme námaze očí. Dobré je mrkat jednou nebo dvakrát za deset sekund bez ohledu na prováděnou činnost. (1.) Přestávky při práci Čím delší doba práce, tím větší výskyt obtíží, podle posledních výzkumů zraková únava u počítače začíná asi po 2 hodinách a zřetelně se projevuje už po 4 hodinách práce Velice důležité při práci na počítači jsou pravidelné přestávky. Doporučené jsou optimálně desetiminutové přestávky v rozmezí jedné až dvou hodin. V této pauze je dobré provádět činnosti, které oči nenamáhají, např. vyřízení telefonátů. Během práce je dobré občas zamířit pohledem do dálky. Důležité je nedívat se na monitor déle než třicet minut v kuse, aniž by se měnila ohnisková vzdálenost. Prevence vzniku zrakových obtíží: ergonomické uspořádání pracoviště dodržování zásad vizuální ergonomie a odpovídající osvětlení (viz. níže) pro sezení před obrazovkou není vhodná poloha proti oknu ani zády k němu, okna je nutné osadit regulovatelnými stínidly používání obrazovkové filtry, vhodné vizuální parametry obrazovky (viz. kapitola Parametry monitorů vhodné pro zrak) pracovní stůl s dostatečně velkou plochou a nízkou odrazivostí,dostatečná vzdálenost pozorovatele od obrazovky a správné umístění obrazovky (viz. níže) vhodná organizace práce spočívající v časovém omezení práce s obrazovkou a ve stanovení přestávek lékařské preventivní prohlídky zraku zaměstnanců

19 pozornost při organizaci práce věnovat i celkové pracovní zátěži zejména psychické dostatek místa pro umístění písemností, doporučuje se umístit písemnosti buď v jednom směru mezi obrazovkou a klávesnicí nebo pomocí přidržovacího mechanismu těsně vedle obrazovky maximální omezení prašnosti vhodná vzdálenost monitoru (viz. níže str. 19) celková ergonomie pracoviště (viz. níže str. 19) užitečné může být používání některých druhů umělých slz, které se dají koupit i bez receptu, pokud nemáme k dispozici kapky, může pomoci i to, že si opláchneme oči studenou vodou. Očím uleví také vychladlý sáček čaje nebo máty na zavřená víčka. Klasifikace nemoci z povolání Z přehledů nemocí z povolání vydávaných Státním zdravotním ústavem jednoznačně vyplývá, že počet nahlášených onemocnění má již několik let trvale sestupnou tendenci (viz graf 1.), což je každopádně potěšující. Ještě v roce 1996 bylo v ČR registrováno přes případů, vloni již bylo nových pacientů pouze Problém je v tom, že nemoci z povolání jsou striktně definovány zákonným nařízením vlády č. 290/1995 Sb. a zdravotní potíže, jež zde nejsou uvedeny, nelze poškození očí v důsledku nadměrného používání počítače klasifikovat jako nemoc z povolání. (2.) Graf

20 Ergonomie pracovního místa při práci na počítači Při uspořádání pracovního místa s počítačem je důležité přihlédnout k tělesným rozměrům a specifickým požadavkům daného pracovníka nebo uživatele počítače, k charakteru vykonávaných pohybů u počítače, dále k náročnosti práce a v neposlední řadě k celkovému klimatu v místnosti. Výška postavy 155 cm 170 cm (průměr) 185 cm Výška sedačky 41 cm 46 cm 52 cm Výška pracovní plochy ( stůl ) 60 cm 65 cm 72 cm Výška roviny očí od podlahy ( v sedě ) 103 cm 119 cm 135 cm Vzdálenost očí od monitoru minimálně 40 cm, optimálně 60 cm minimálně 40 cm, optimálně 60 cm minimálně 40 cm, optimálně 60 cm Zorný úhel Tab.2. Uspořádání pracovního místa Umístění monitoru Umístění monitoru je pro praváka nejvhodnější přímo před obličejem, nebo mírně vlevo. Naopak pro leváka je nejvhodnějším umístěním monitor na pravé straně. Obrazovka by měla umožňovat nastavení výšky a polohy, pokud k tomu není monitor dostatečně vybaven, lze výšku a polohu ovlivnit třeba úpravou stolu. Nejvhodnější vzdálenost monitoru od obličeje bývá u stoních počítačů cm a u televizorů 2 metry případně trojnásobek velikosti úhlopříčky. Je nutné, aby i při použití sebevětší obrazovky stále na stole zůstával dostatek místa pro klávesnici a myš. Přirozený úhel, který svírá hlava s trupem je stupňů. Obrazovka má stát kolmo na osu vidění. Fixační linie směřující ke středu obrazovky má tedy svírat stupňů. Co do výškového umístění lze doporučit, aby horní hrana monitoru zhruba korespondovala s rovinou očí (u dříve používaných menších, např. 14 monitorů se doporučovala výška hrany níž asi o 20 pod úrovní očí) viz. obr