Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2016) 134 final 2016/0074 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 a (EU) č. 1380/2013 a kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 {SWD(2016) 56 final} {SWD(2016) 57 final} CS CS

2 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Důvody a cíle návrhu DŮVODOVÁ ZPRÁVA Technická opatření jsou pravidla, která stanoví, jak a kde mohou rybáři provozovat rybolovné činnosti. Jejich cílem je kontrolovat úlovky, které lze odlovit při dané intenzitě rybolovu, a rovněž minimalizovat dopady rybolovu na ekosystém. Tvoří nedílnou součást regulačního rámce většiny systémů řízení rybolovu, včetně rybolovu ve vodách Unie. Technická opatření lze rozdělit do následujících skupin: opatření, která regulují činnost zařízení, opatření, která regulují konstrukční vlastnosti používaných zařízení, minimální velikost, pod jejíž úrovní je třeba ryby vhodit zpět do moře, opatření, která stanoví regulaci prostorového a časového rozložení (např. uzavřené oblasti/oblasti s omezením rybolovu a sezónní zákazy rybolovu) pro ochranu oblastí, kde se nachází větší množství nedospělých živočichů nebo kde dochází k výtěru, a opatření, která zmírňují dopady lovných zařízení na citlivé druhy (např. mořské savce, mořské ptáky a želvy) nebo uzavřené oblasti na ochranu citlivých stanovišť (např. hlubinné korálové útesy). Historie technických opatření platných v rámci evropských právních předpisů v oblasti rybolovu v rámci společné rybářské politiky (SRP) zahrnuje celou řadu nařízení, změn, prováděcích pravidel a dočasných technických opatření zavedených jako provizorní opatření umožňující řešit vznikající problémy. Ve všech mořských oblastech Unie a ve vodách mimo Unii, kde působí plavidla Unie, platí dohromady více než 30 nařízení obsahujících technická opatření. V současné době existují tři podrobná nařízení o technických opatřeních přijatá řádným legislativním postupem, která se týkají hlavních mořských oblastí Unie nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů vztahující se k oblasti severovýchodního Atlantiku (a od roku 2012 i Černého moře), nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 a nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu, mění nařízení (ES) č. 1434/98 a zrušuje nařízení (ES) č. 88/98. Kromě těchto nařízení existuje celá řada aktů Komise, které obsahují podrobná pravidla pro konstrukci zařízení (např. nařízení Komise (EHS) č. 3440/84 ze dne 6. prosince 1984 o připevňování zařízení k vlečným sítím, dánským nevodům a podobným sítím) nebo se vztahují k zákazu rybolovu v určitých oblastech (např. nařízení Komise (ES) č. 1922/1999 ze dne 8. září 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 850/98, pokud jde o podmínky, za nichž se plavidlům o celkové délce vyšší než osm metrů povoluje v některých vodách Společenství používat vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla), jakož i technická opatření zavedená ke zmírnění bezprostředního ohrožení ochrany přírody vyplývající z vyčerpání některých populací (např. nařízení Komise (ES) č. 2056/2001 CS 2 CS

3 ze dne 19. října 2001, kterým se stanoví doplňková technická opatření pro obnovu populací tresky obecné v Severním moři a západně od Skotska). Tato nařízení obvykle vycházejí ze zmocnění obsažených v hlavních nařízeních. Existuje rovněž řada dalších samostatných nařízení, která obsahují technická opatření. Jedná se například o nařízení Rady (ES) č. 812/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se stanoví opatření týkající se náhodných úlovků kytovců při rybolovu a kterým se mění nařízení (ES) č. 88/98, a nařízení Rady (ES) č. 1185/2003 ze dne 26. června 2003 o odstraňování žraločích ploutví na palubě plavidel. Existuje několik nařízení, která jsou předmětem spolurozhodování a která provádějí technická opatření dohodnutá pro vody třetích zemí spadající pod regionální organizace pro řízení rybolovu, jako jsou například Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (úmluva CCALMR) a Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (úmluva ICCAT). Tato nařízení nespadají do oblasti působnosti tohoto návrhu. Dříve, než vstoupila v platnost Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU), byla technická opatření rovněž součástí nařízení o rybolovných právech, která stanoví roční celkové přípustné odlovy (TAC) a kvóty v severovýchodním Atlantiku, Baltském a Černém moři, a rovněž rybolovná práva na hlubinné druhy. Jednalo se o směs údajně dočasných technických opatření, různých regionálně specifických opatření a odchylek od obecných ustanovení uvedených v jiných předpisech. Po přijetí SFEU již nebylo možné, aby tato opatření nadále tvořila součást nařízení o rybolovných právech, s výjimkou opatření s přímou funkční vazbou na omezení odlovu určité populace nebo populací. Proto je v současné době v nařízeních o rybolovných právech obsažen pouze omezený počet takovýchto opatření. Například u západního pobřeží Irska se nachází uzavřená oblast za účelem ochrany humra severského (Nephrops norvegicus), která se týká ročního celkového přípustného odlovu tohoto druhu v dané oblasti. Nařízení o rybolovných právech pro severovýchodní Atlantik rovněž dosud obsahuje opatření pocházející od jiných regionálních organizací pro řízení rybolovu, jako je například Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) a Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO), jako dočasná opatření. Z toho je zřejmé, že, regulační struktura technických opatření se stala vysoce složitou a poněkud nesourodou. Retrospektivní vyhodnocení 1 provedené na podporu tohoto návrhu ukázalo, že současná technická opatření do značné míry nesplnila cíle předchozí společné rybářské politiky (SRP) nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky. Tato skutečnost se v některých mořských oblastech projevuje zřetelněji než v jiných (např. v severovýchodním Atlantiku), ale celkově je situace vnímána jako velké množství složitých a neúčinných pravidel, která jsou zasazena do nepružné řídicí struktury. S novými úkoly nové SRP 2, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014, dospělo retrospektivní vyhodnocení k závěru, že stávající regulační struktura v oblasti technických 1 2 MRAG et al. (2014). A study in support of the development of a new Technical conservation measures framework within a reformed CFP. Lot 2: retrospective and prospective evaluation on the Common fisheries policy, excluding its international Dimension (Studie na podporu vypracování nového rámce technických opatření pro zachování zdrojů v rámci reformované SRP. Část 2: Retrospektivní a výhledové hodnocení společné rybářské politiky, s výjimkou jejího vnějšího rozměru), Brusel, s Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, , s. 22). CS 3 CS

4 opatření bude i nadále nedostatečná. Tuto skutečnost způsobuje pět identifikovatelných problémů: 1) Nedostatečná výkonnost: Technická opatření obsahují jen málo pobídek k selektivnímu rybolovu, protože s výměty ani s lovem citlivých druhů nebo s činnostmi, které mají nepříznivý vliv na mořské dno, nejsou spojeny žádné náklady. To má za následek neschopnost kontroly rybolovného tlaku, což vede k přečerpání celé řady populací, k vysokým objemům výmětů v některých oblastech rybolovu a k poskytování omezené ochrany citlivým stanovištím a druhům. Některá opatření navíc tvoří právní překážky nebo odrazují od inovací v oblasti vytváření selektivnějších metod rybolovu s tím výsledkem, že je nyní běžnou praxí legální i nelegální obcházení těchto opatření s cílem minimalizovat jejich ekonomické dopady. 2) Obtížné měření účinnosti: Současné předpisy neobsahují žádnou definovanou metriku umožňující měření úspěšnosti. V důsledku toho je obtížné měřit účinnost technických opatření z hlediska toho, jak přispívají k dosahování cílů ochrany SRP pro zachování druhů. 3) Normativní a složitá pravidla: Technická opatření se v průběhu času stávají stále početnějšími a složitějšími a snaží se řídit příliš mnoho technických aspektů rybolovných činností. Některá z nich se kontrolním orgánům prosazují jen velmi obtížně a pro rybáře je zase složité je dodržovat. Znamenají vysokou administrativní zátěž a náklady pro členské státy a pro zúčastněné strany. To narušuje důvěru v odvětví rybolovu a představuje to silnou motivaci tato nařízení rušit, což vede k přijímání dalších právních předpisů za účelem boje proti popírání těchto pravidel. 4) Nedostatek pružnosti: O technických opatřeních se většinou rozhoduje v rámci složitého, nepružného a zdlouhavého politicky podmíněného procesu, který není vhodný pro vymezování podrobných technických pravidel vyžadujících časté aktualizace a pravidelnou revizi. Tato skutečnost omezuje schopnost přizpůsobovat nebo revidovat technická opatření s ohledem na změny v odvětví rybolovu, využívat inovací v technologii rybolovných zařízení nebo reagovat na neočekávané události. Kromě toho dočasná pravidla nebo odchylky zůstávají v platnosti po dlouhou dobu beze změn, což dále snižuje důvěru v odvětví rybolovu. 5) Nedostatečné zapojení klíčových účastníků do rozhodovacího procesu: Technická opatření jsou založena na negativních, většinou donucovacích pobídkách v hierarchickém systému správy (tj. spíše shora dolů než zezdola nahoru). To vzbuzuje v rybářích a zúčastněných stranách dojem, že nejsou součástí participačního procesu. Rybáři se domnívají, že technická opatření jsou nepraktická, neodpovídají současným rybolovným činnostem, a někdy si dokonce vzájemně odporují. Během jednání o nové SRP dospěly členské státy, zúčastněné strany a Evropský parlament k obecné shodě, která toto relativně negativní vnímání současných technických opatření potvrzuje. Bylo tomu tak navzdory skutečnosti, že se v uplynulých deseti letech nepodařilo dosáhnout žádné politické dohody o novém balíčku opatření, neboť předchozí návrhy Komise z let a byly z celé řady důvodů neúspěšné. Členské státy uvedly, že se text stal 3 COM(2002) 672 v konečném znění: Návrh nařízení Rady o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů. CS 4 CS

5 příliš složitým a jeho výklad příliš obtížným a že tyto návrhy nepředstavovaly dostatečné řešení základních problémů. Zúčastněné strany uvedly, že nebyly řádně konzultovány a že pravidla měla větší rozsah než pouhou konsolidaci stávajících opatření. Selhaly dokonce i pokusy sladit nařízení o technických opatřeních v severovýchodním Atlantiku, v Baltském moři a ve Středozemním moři se Smlouvou o fungování Evropské unie (TFEU), protože jednání měla tendenci odklánět se od slaďování k podrobnému obsahu těchto nařízení. Tyto opakované neúspěchy při dosahování dohody o novém nařízení o technických opatřeních jednoznačně vyzdvihují potřebu nového přístupu. Ten by měl být založen na zjednodušení, přizpůsobení rozhodovacího postupu Lisabonské smlouvě, posilování dlouhodobého přístupu k zachování a řízení zdrojů včetně řešení problému výmětů, regionalizaci, dalším zapojení zúčastněných osob a větší odpovědnosti odvětví (tj. na kultuře dodržování pravidel). Při řešení těchto problémů a rozpoznávání těchto institucionálních obtíží je cílem tohoto návrhu: optimalizovat přispění technických opatření k dosahování klíčových cílů nové SRP, vytvořit pružnost potřebnou k přizpůsobení technických opatření na základě usnadňování regionalizovaných přístupů (v souladu s cíli stanovenými v právních předpisech Unie), zjednodušit stávající pravidla v souladu s programem Komise REFIT 5. I když tento návrh představuje spíše zásadní změnu struktury řízení technických opatření, než hromadné změny samotných těchto opatření, zavádí větší pružnost a pobídky pro selektivitu rybolovu, které přinesou zlepšení účinnosti technických opatření. Časem dojde k optimalizaci výnosů vzhledem k odlovu větších ryb a dopady rybolovu na mořský ekosystém budou sníženy v důsledku přijetí odpovědných metod rybolovu. Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky Obecný rámec pro SRP stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES. Technická opatření jsou do tohoto rámce zasazena jako nástroje přispívající k dosahování celkových cílů SRP následujícím způsobem: 1) Dosažení maximálního udržitelného výnosu bude usnadněno díky uplatňování technických opatření, které regulují vzorec využívání zdrojů (tj. způsob rozložení rybolovného tlaku podél věkového profilu populace). Získání maximálního udržitelného výnosu z dané populace bude vyžadovat, aby se vzorec využívání zdrojů vyhýbal rybolovu mladších věkových skupin. K dosažení tohoto cíle bude nezbytná kombinace účinných technických opatření (tj. opatření, která regulují provoz a konstrukci zařízení, minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů a prostorové/časové uzávěry), která povedou ke zlepšení vzorce využívání zdrojů v adaptivní regulační struktuře. 4 5 COM(2008) 324 v konečném znění: Návrh nařízení Rady o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření. COM(2013) 685 final: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): výsledky a další kroky. CS 5 CS

6 2) Postupné odstranění výmětů a minimalizace nežádoucích úlovků se neobejde bez uplatněných technických (provoz a konstrukce zařízení), jakož i taktických změn (uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu), jejichž úkolem je řídit zvýšenou selektivitu a zamezit vzniku nežádoucích úlovků (tj. ryb pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů). Povinnost vykládky zavedená za účelem dosažení tohoto cíle bude vyžadovat přehodnocení stávající struktury řízení technických opatření s cílem umožnit větší pružnost nezbytnou k dosažení tohoto cíle. 3) Zajištění souladu rybolovných činností s širšími ekologickými hledisky bude záviset na uplatňování technických opatření, která minimalizují dopady lovných zařízení na ekosystém (např. zmírňující opatření nebo uzavřené oblasti). Technická opatření musí konkrétně přispívat k dosažení dobrého stavu prostředí, pokud jde o 4 z 11 deskriptorů zahrnutých do směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) zachování biologické rozmanitosti (deskriptor 1), zachování úrovně populací komerčně využívaných ryb a měkkýšů a korýšů v rámci bezpečných biologických limitů a zdravého rozložení populace podle věku (deskriptor 3), zachování všech složek mořské potravní sítě v běžném množství a rozmanitosti (deskriptor 4) a zachování celistvosti mořského dna (deskriptor 6). Klíčovým úkolem bude vytvoření rámce pro provádění těchto opatření tak, aby co nejúčinněji chránila nejvíce ohrožené druhy, citlivá stanoviště a oblasti, které potřebují ochranu. Kromě těchto cílů propaguje nová SRP regionalizaci jako nový přístup ke správě. Regionalizace představuje významnou příležitost zavést zjednodušení pravidel stanovených zákonodárcem a zvláště důležitých pro budoucí využívání technických opatření jako nástrojů řízení vzhledem k tomu, že část problému účinnosti technických opatření souvisí se strukturou řízení, ve které fungují. Regionalizace umožní vytváření technických opatření na regionální úrovni (tj. v konečném důsledku pod záštitou víceletých plánů nebo v krátkodobém horizontu prostřednictvím dalších opatření Unie). Regionalizace také poskytuje prostor pro omezení potřeby podrobných technických opatření přijímaných Evropským parlamentem a Radou ministrů v postupu spolurozhodování. Ve zjednodušeném právním rámci vymezeném zákonodárcem lze vytvářet opatření na regionální úrovni a individuálně je přizpůsobovat zvláštnostem jednotlivých rybolovných oblastí. Regionalizace představuje rovněž možnost využívat technická opatření mnohem spíše jako hnací sílu pro dosažení udržitelného rybolovu, než jako pouhá restriktivní a donucovací opatření doplňující rybolovná práva a omezení intenzity. Regionalizované rozhodování také umožňuje vyhnout se nutnosti častých změn podstaty technických opatření obsažených v aktech přijatých postupem spolurozhodování. Soulad s ostatními politikami Unie Návrh a jeho cíle jsou v souladu s politikou Unie. Jsou v souladu zejména s právními závazky obsaženými v rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků, ve směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (rámcová směrnice o vodě). Plné provedení těchto směrnic je součástí reakce EU na její závazky v rámci Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a je posíleno závazkem CS 6 CS

7 hlav států EU zastavit ztrátu biologické rozmanitosti [v EU] do roku 2010 ; tento požadavek je znovu zopakován ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku Technická opatření mají rovněž potenciál přispět ke strategii Evropa , zejména k její stěžejní iniciativě v oblasti účinnějšího využívání zdrojů prostřednictvím lepšího využívání rybích populací. Reforma technických opatření navíc přispěje k programu REFIT prostřednictvím zjednodušení a zrušení řady stávajících předpisů a zvláštních opatření. 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA Právní základ Právním základem je čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) Ustanovení tohoto návrhu se týkají zachování mořských biologických zdrojů, které spadá do výlučné pravomoci Unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. Proporcionalita Tímto návrhem se mění opatření, která již existují, a proto není třeba řešit otázku zásady proporcionality. Navrhovaná opatření jsou v souladu se zásadou proporcionality vzhledem k tomu, že jsou přiměřená a nezbytná. Není k dispozici žádné jiné méně omezující opatření, jehož prostřednictvím by se dosáhlo požadovaných cílů. Volba nástroje Navrhovaný nástroj: nařízení Evropského parlamentu a Rady. Jiné prostředky by nebyly přiměřené z těchto důvodů: nařízení musí být pozměněno nařízením. 3. VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Hodnocení ex-post/kontroly účelnosti platných právních předpisů V prosinci 2012 bylo provedeno hodnocení technických opatření. Spočívalo v retrospektivním vyhodnocení 1 stávajících nařízení o technických opatřeních z hlediska jejich významu, účinnosti, účelnosti, soudržnosti a přijetí. V průběhu tohoto hodnocení proběhly rozsáhlé konzultace se zástupci odvětví rybolovu, státní správy a výzkumných agentur členských států. Toto hodnocení bylo dokončeno v červnu Po něm následovalo výhledové vyhodnocení 1 pravděpodobných hospodářských, sociálních a ekologických dopadů, jakož i účinnosti, účelnosti, soudržnosti a přijatelnosti jednotlivých definovaných možností politiky. Tato studie byla dokončena v červenci Retrospektivní vyhodnocení potvrdilo, že stávající opatření jsou příliš složitá a do značné míry neúčinná. Nemají jasné a dobře definované cíle a záměry ani neposkytují pozitivní pobídky, které by odměňovaly odpovědné postupy a motivovaly k jejich dodržování. Kontrola 6 7 KOM(2011) 244 v konečném znění: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku COM(2014) 130 final/2: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. CS 7 CS

8 těchto opatření je nákladná a struktura řízení, ve které v současné době působí, je nepružná, silně orientovaná shora dolů a je jen omezeně konzultována se zúčastněnými stranami. Výhledové vyhodnocení dospělo k závěru, že nejlepším řešením pro budoucí technická opatření může být řízení založené na výsledcích v případě, že bude možno vyřešit problémy v oblasti kontroly a prosazování. U takového přístupu by měla být menší potřeba různých preskriptivních nařízení o technických opatřeních. Konzultace se zúčastněnými stranami Od ledna do května 2014 se prostřednictvím internetu konala veřejná konzultace 8. Podrobné příspěvky zaslaly hlavní zúčastněné strany (tj. členské státy, Evropský parlament, poradní sbory, odvětví rybolovu a nevládní organizace) 9. Hlavní závěry, které se z velké části shodovaly se zjištěními retrospektivního a výhledového vyhodnocení, byly následující: 1) jakékoli (jakákoli) nové (nová) nařízení o technických opatřeních by se mělo (měla) přeorientovat z mikrořízení na přístup řízení založeného na výsledcích, 2) rybáři by měli nést větší odpovědnost za své úlovky než za konstrukci a provoz lovných zařízení, která používají, 3) základním cílem je zjednodušení pravidel, ale zjednodušení by nemělo vytvářet nerovnosti v oblasti systémů řízení v jednotlivých členských státech ( zachování rovných podmínek ), 4) za významnou příležitost, jak zavést zjednodušení nařízení o technických opatřeních, je považována regionalizace, 5) je upřednostňován rámcový přístup. Ten by měl zahrnovat zastřešující cíle a minimální společné normy, které budou uplatňovány v celé EU. Měl by obsahovat rovněž ochranná opatření, která mají zajistit možnost zásahu v případě, že se objeví problémy v oblasti rybolovu, 6) v minulosti bylo dosaženo zvýšení selektivity na základě sladění struktur pobídek s cíli vedení. Takové struktury musí být zabudovány do jakéhokoli nového regulačního rámce pro technická opatření. Kromě veřejné konzultace se v období od roku 2011 do začátku roku 2015 konala řada workshopů, konzultací a schůzek s klíčovými zúčastněnými stranami. Kombinace veřejné konzultace a rozsáhlého následného dialogu s klíčovými zúčastněnými stranami (tj. s odvětvím rybolovu, nevládními organizacemi a členskými státy) zajistila, že vyjádřené názory plně reprezentují jednotlivé skupiny zúčastněných stran. Sběr a využití výsledků odborných konzultací V říjnu , v březnu a v březnu byla uspořádána tři setkání odborné pracovní skupiny Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR). Tato setkání zkoumala potenciál technických opatření jako nástroje řízení v rámci SRP. Závěry VTHVR. (2012) Odborná pracovní skupina pro různé zásady umožňující vymezení selektivity v rámci budoucího nařízení o technických opatřeních (EWG-12-14) s. 61. VTHVR (2013). Odborná pracovní skupina pro různé zásady umožňující vymezení selektivity v rámci budoucího nařízení o technických opatřeních (EWG-13-04) s. 38. VTHVR (2015) Technická opatření, část III (VTHVR-15-05) Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, EUR EN, JRC 95832, s. 59. CS 8 CS

9 těchto zpráv pomohly definovat možnosti, které byly zvažovány v provedeném výhledovém vyhodnocení, a rovněž poskytnout informace nezbytné k vytvoření návrhu. Kromě těchto setkání bylo výboru VTHVR a rovněž Mezinárodní radě pro průzkum moří (ICES) předloženo několik žádostí ad hoc o konkrétních otázkách týkajících se selektivity lovných zařízení, nahrazování velikosti ok a pravidel pro složení úlovků, vedlejších úlovků mořských savců a dalších chráněných druhů a stávajících uzavřených oblastí a oblastí s omezením rybolovu. Ty poskytly rovněž vodítko pro vypracování návrhu. Posouzení dopadů Bylo provedeno posouzení dopadů s přihlédnutím k informacím získaným od veřejnosti a z následných cílených konzultací, z retrospektivních a výhledových vyhodnocení, z odborného poradenství, z připomínek řídicí skupiny pro posouzení dopadů, která byla zřízena na podporu této iniciativy, a od Výboru pro kontrolu regulace. Pro účely posouzení dopadů byly v porovnání se základním scénářem zvažovány tři možnosti politiky a jedna dílčí možnost jako možnosti, které s největší pravděpodobností povedou k dosažení cílů a k řešení zjištěných problémů. Základní situace: zůstávají v platnosti stávající předpisy, jejichž ústředním prvkem je SRP a které jsou rozpracovány do řady technických a dalších předpisů o zachování zdrojů odvíjejících se od SRP. Základní situace by zohledňovala nedávné úpravy, které odstraňují právní rozpory s novými povinnostmi v rámci SRP (povinnost vykládky a přizpůsobení se SFEU týkající se ustavení stávajících zmocnění Komise). Probíhala by regionalizace technických opatření prostřednictvím plánů výmětů nebo víceletých plánů, dalšího rozšíření sítě předpisů a přidání nových pravidel, která se odchylují od stávajících technických předpisů nebo je mění. Konsolidace: nové nařízení s omezeným rozsahem, které by konsolidovalo do jediného nařízení společná pravidla pro všechny druhy rybolovu ve všech oblastech (např. obecné zákazy některých metod rybolovu). Společná pravidla (přijatá v postupu spolurozhodování) by byla oddělena od pravidel s potenciálem pro regionalizaci. Posledně uvedená technická pravidla by ve stávajících právních předpisech (akty přijaté v postupu spolurozhodování a akty Komise) zůstala v platnosti. Byly by do nich začleněny veškeré případné nedávné úpravy nebo změny těchto předpisů a sladění předpisů s SFEU. Regionalizace technických opatření by proběhla prostřednictvím plánů výmětů přijatých Komisí jako akty v přenesené pravomoci a prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí na základě nových víceletých plánů přijatých v postupu spolurozhodování. Tyto akty v přenesené pravomoci by zaváděly (dočasné) odchylky a úpravy stávajících předpisů. K regionalizaci by došlo pouze v případě, že by členské státy předložily společná doporučení plánů výmětů na přechodnou dobu v trvání nejdéle 3 let. Po uplynutí této doby by zachování těchto odchylek vyžadovalo přijetí aktů v přenesené pravomoci, které se přijímají na základě zmocnění ve víceletém plánu EU. Rámcový přístup: nové rámcové nařízení obsahující a) obecná ustanovení (oblast působnosti, cíle a hlavní zásady) a definici očekávaných výsledků a příslušných norem, b) společná pravidla a technická ustanovení (jako v možnosti č. 1) a c) základní normy (podle regionů) odpovídající zjištěným výsledkům, které by fungovaly jako výchozí opatření v rámci regionalizace. Tyto základní normy by byly založeny na stávajících pravidlech a v zásadě by nahrazovaly stávající pravidla pro velikost ok a pro složení úlovků, převáděly by stávající minimální velikosti na minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, zachovávaly by zákaz rybolovu CS 9 CS

10 v určité oblasti na ochranu nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru, jakož i veškerá ostatní regionálně specifická technická pravidla. Struktura by byla přepracována (jediné nařízení namísto celé řady nařízení, která platí nyní). Celá řada stávajících nařízení by byla zrušena a integrována a/nebo racionalizována do nového rámce. Základní linie a výchozí technická opatření, která odpovídají těmto cílům, by byly použitelné, dokud by nebyla navržena regionalizovaná opatření, která by byla zavedena do právních předpisů Unie (prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci). Pokud by nebylo vypracováno žádné regionalizované opatření, fungovaly by jako standardní pravidla i nadále základní předpisy. Členské státy by měly možnost ještě dále se odklonit od přísnějších technických pravidel (základní opatření) směrem k pružnějšímu přístupu řízení založeného na výsledcích na základě regionalizace s cílem splnit plánované výsledky a cíle plánu. Rámec bez základních norem: hlavní prvky tohoto rámce by zůstaly zachovány s výjimkou základních opatření. Jeho součástí by bylo zmocnění k vypracování specifických opatření v rámci regionalizace. Toto zmocnění by umožnilo zavést nezbytná opatření na regionální úrovni za účelem splnění cíle SRP prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v rámci plánů výmětů a víceletých plánů. Zrušení stávajících pravidel: většina stávajících předpisů o technických opatřeních by byla okamžitě zrušena s výjimkou nejdůležitějších opatření pro zachování zdrojů, která by zůstala v platnosti. Jakákoli technická opatření nezbytná v dlouhodobějším horizontu by byla vytvořena regionálně v rámci víceletých plánů (s možností dočasného krátkodobého zavedení technických opatření do plánů výmětů). V rámci této možnosti by neexistovalo rámcové nařízení. Porovnání možností Rámcový přístup se základními normami byl vyhodnocen jako řešení, které nejlépe splňuje stanovené cíle a zajišťuje úroveň bezpečnosti umožňující, že při rozvoji regionalizace budou i nadále plněny cíle pro zachování druhů. Jeho cílem v delším časovém horizontu (nejpozději do roku 2022) je, aby byla veškerá nezbytná technická opatření zahrnuta do regionálních plánů. Má nejlepší předpoklady pro řízení tohoto přechodu k regionalizaci v období do roku Rámec bez základních norem a zrušení technických opatření by přinesly okamžité zjednodušení technických opatření, což by se v odvětví rybolovu setkalo s příznivým ohlasem, nicméně obě možnosti jsou spojeny s větším rizikem. Představují radikální změnu správy, která předpokládá přenesení důkazního břemene na všechny rybáře (a členské státy). Spoléhaly by na to, že rybáři budou dokumentovat a transparentně prokazovat, že plní obecné cíle a dohodnuté výsledky (v rámci SRP) a specifické cíle a výsledky stanovené ve víceletých plánech. Počítají s tím, že se pomocí okamžité změny chování rybářů a vzájemného tlaku a samoregulace podaří dosáhnout toho, že nebudou převažovat neselektivní metody rybolovu. Členské státy, některé úseky odvětví rybolovu a nevládní organizace se evidentně zdráhají vydat se tímto směrem, přinejmenším v krátkodobém horizontu. Nejméně upřednostňovanou možnost představovala konsolidace technických opatření. Ta v zásadě zachovává stávající složitou regulační strukturu a neposkytuje zúčastněným stranám žádné jednoznačné pobídky nad rámec základního scénáře. Není také zcela v souladu s duchem regionalizace, která se v rámci SRP předpokládá. Shrnutí dopadů Upřednostňovaná možnost v podstatě představuje změny regulační struktury a správy technických opatření. Zavádí jen málo nových opatření a případné změny podstaty spočívají CS 10 CS

11 do značné míry v rušení pravidel v zájmu zjednodušení a snížení administrativní zátěže, zvýšení možnosti kontroly nebo konsolidace opatření k ochraně přírody. Proto byla analýza dopadů v posouzení dopadů založena na kvalitativním posouzení podpořeném konkrétními příklady nebo případovými studiemi. Hlavní dopady jsou následující: Hospodářské Hospodářské dopady rámcového přístupu by byly pozitivní. Rámcový přístup by podporoval regionalizaci. Zvýšená pružnost a větší zapojení zúčastněných stran při vytváření technických opatření, které by umožňovala regionalizace, by měly motivovat k přijímání selektivních lovných zařízení rychleji než jiné možnosti politiky. To pomůže dodržovat maximální udržitelný výnos a snižovat nežádoucí úlovky, což přinese odpovídající výhody z ekonomického hlediska plynoucí z nárůstu rybolovných práv. Tato situace by se v průběhu času neustále zlepšovala, obzvláště v případě, že by členské státy selektivní rybolov odměňovaly nárůstem rybolovných práv povolených podle SRP. Sociální Zaměstnanost v odvětví rybolovu se pravděpodobně v krátkodobém horizontu sníží vzhledem k tomu, že se odvětví rybolovu bude přizpůsobovat úkolům spojeným s přechodem na maximální udržitelný výnos a povinnost vykládky. Nicméně pokud bude regionalizace urychlena a nejvíce dotčené skupiny loďstva, zejména ty, které se zaměřují na smíšený lov druhů žijících při dně, budou usilovat o rychlé zlepšení selektivity, mělo by dojít k rychlejší neutralizaci případných negativních dopadů. Míra zaměstnanosti by se měla stabilizovat. V delším časovém horizontu platí, že jakmile bude dosaženo udržitelného rybolovu, dojde k nárůstu rybolovných práv (do roku 2020 nejméně o 20 %). Takový výrazný nárůst má potenciál vytvářet v odvětví rybolovu nová pracovní místa. Udržitelný rybolov povede ke zvýšení výnosů a mezd, a tím i atraktivity pracovních míst. Environmentální Případné negativní krátkodobé dopady budou pravděpodobně odstraněny rychleji než u ostatních zvažovaných možností. Tento rámec by řídil přechod k regionalizaci a prostřednictvím začlenění základních norem a zachování stávajících technických opatření, která jsou i nadále nezbytná, by zajistil, že nebudou ohroženy cíle environmentální udržitelnosti SRP. V delším časovém horizontu by regionalizace měla vést k vytvoření opatření v rámci adaptivní správy, která budou schopna lépe reagovat na ohrožení mořských ekosystémů a předjímat je a umožní účelné přijímání ochranných opatření. Účelnost a zjednodušování právních předpisů Zjednodušení Hlavním cílem tohoto návrhu je zjednodušení stávajících předpisů. Nový rámec nahradí 6 nařízení přijatých v postupu spolurozhodování nařízením jediným, přičemž 3 další nařízení budou částečně zrušena nebo změněna. Povede rovněž ke zrušení až 10 podpůrných nařízení Komise. Některé prvky těchto nařízení budou zahrnuty do rámcového návrhu v průběhu zavádění regionalizace. To umožní druhou úroveň zjednodušení ve dvou hlavních oblastech. Za prvé téměř polovina ze 40 stávajících uzavřených oblastí nebo oblastí s omezením rybolovu, vztahující se k ochraně nedospělých živočichů nebo oblastí, kde dochází k výtěru, byla zrušena nebo zjednodušena. To vychází z doporučení VTHVR, s přihlédnutím k připomínkám, které obdržely členské státy a zúčastněné strany. Druhá oblast zjednodušení se týká složitých tabulek upravujících velikost ok a složení úlovků ve stávajících nařízeních pro severovýchodní Atlantik a Baltské moře. Ty byly ve všech regionech zjednodušeny na standardní základní velikost ok pro vlečná a pevná zařízení na základě stávajících vzorců CS 11 CS

12 využívání zdrojů s několika odchylkami umožňujícími využívat zařízení s menší velikostí ok pro udržení důležitých rybolovných oblastí. MSP Nejvíce ovlivněno možnými změnami nařízení o technických opatřeních je odvětví rybolovu, ve kterém působí plavidel a které zaměstnává ekvivalentů plného pracovního úvazku. Z tohoto přibližného počtu rybářských plavidel by téměř 98 % bylo klasifikováno jako mikropodniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Skutečnost, že v tomto odvětví existuje tak vysoký podíl mikropodniků, které nespadají do působnosti tohoto návrhu, by ohrozila cíle SRP pro zachování druhů vzhledem k tomu, že obecnými pravidly by se řídilo jen několik málo rybářských podniků. Dopady na malé a střední podniky z hlediska administrativních nákladů a zátěže by byly pozitivní v tom smyslu, že by došlo k okamžitému zjednodušení stávajících předpisů a k posílení úlohy odvětví rybolovu při vytváření technických opatření do budoucna prostřednictvím poradních sborů. Potenciální přechod na systém založený na výsledcích by navíc v delším časovém horizontu vedl k dalšímu zjednodušení technických pravidel. To předpokládá přenesení důkazního břemene na odvětví rybolovu, které by mělo povinnost přesně prokazovat a dokládat úlovky. To může potenciálně zvýšit náklady spojené s dokumentací úlovků, přestože vzniklé náklady by závisely na přístupu členských států k regionalizované kontrole a byly by kompenzovány větší flexibilitou, kterou by takový přístup umožňoval. Základní práva Tento návrh nemá žádné dopady na ochranu základních práv. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Toto opatření nepředstavuje pro Unii žádné dodatečné výdaje. 5. OSTATNÍ PRVKY Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv Monitorování Podle upřednostňované možnosti by byly stanoveny jasné cíle pro snížení a pokud možno odstranění nežádoucích úlovků do roku 2019 a pro rybolov na úrovni maximálního udržitelného výnosu pro všechny populace do roku Měly by být rovněž stanoveny cíle pro snížení negativních dopadů rybolovu na mořské ekosystémy s cílem přispět k dosažení dobrého stavu prostředí do roku Aby bylo možné měřit dosahování těchto cílů, jsou pro monitorování technických opatření navrhovány následující environmentální, ekonomické, sociální ukazatele a ukazatele plnění právních požadavků: environmentální: vývoj profilů úlovku, počet populací na úrovni maximálního udržitelného výnosu a vývoj vedlejších úlovků citlivých druhů a ochrana citlivých stanovišť; ekonomické: příjem, hrubá přidaná hodnota, příjmy/příjmy na úrovni nákladů a čisté ziskové rozpětí; sociální: zaměstnanost a mzdy posádek; splnění právních požadavků: počet porušení předpisů souvisejících s technickými pravidly a dny strávené hlídkováním na moři. CS 12 CS

13 Údaje pro monitorování budou k dispozici v rámci stávajícího rámce pro shromažďování údajů 13, na základě doporučení VTHVR a ICES, jakož i z výročních zpráv Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA). Hodnocení Hodnocení ex-post zabývající se klíčovými otázkami hodnocení technických opatření by mělo být provedeno před rokem 2022, kdy by měla být plně uplatnitelná povinnost vykládky a dosaženo maximálního udržitelného výnosu pro všechny populace a dobrého stavu prostředí ve vztahu k mořským ekosystémům. Toto hodnocení by bylo přímo začleněno do retrospektivního hodnocení SRP, které má být dle plánu zahájeno v roce Tyto nové víceleté plány budou pravidelně posuzovány VTHVR a ICES s cílem zjistit, zda je dosahováno cílů udržitelnosti. Tato hodnocení budou poskytovat údaje o tom, zda jsou technická opatření zahrnutá do těchto plánů účinná. Přehled o účinnosti technických opatření poskytnou rovněž požadavky na podávání zpráv podle článku 49 (fungování SRP) a článku 50 (pokrok při dosahování maximálního udržitelného výnosu) SRP, ačkoli s technickými opatřeními přímo nesouvisejí. Bude nutné, aby VTHVR nebo ICES pravidelně hodnotily také opatření vyvinutá regionálně, aby byl zajištěn soulad těchto opatření s cíli SRP. Výroční zprávy EFCA ve vztahu k programům společného využívání dokumentují počet a důvody zjištěných porušení předpisů v porovnání s počtem a povahou prováděných kontrol. Ty poskytují údaj o míře souladu s nařízeními o technických opatřeních. Podávání zpráv Do konce roku 2020 a poté každé tři roky podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení včetně posouzení vlivu technických opatření na zachování rybolovných zdrojů a na environmentální dopady rybolovu na mořské ekosystémy. Na základě této zprávy Komise navrhne případné potřebné změny. Informativní dokumenty (u směrnic) Nevztahuje se na tento návrh. Podrobné vysvětlení zvláštních ustanovení návrhu Tento návrh má následující strukturu: Obecná ustanovení obsahují oblast působnosti, zastřešující a specifické cíle, záměry spojené s obecnými a specifickými cíli vyjádřenými úrovní nežádoucích úlovků, prahové hodnoty pro vedlejší úlovky citlivých druhů a zmenšení rozlohy mořského dna, která je významně ovlivněna rybolovem, zásady řádné správy a definice. Tyto definice obsahují především definice lovných zařízení a rybolovných činností a jsou společné pro všechny regiony. Konsolidují a aktualizují stávající definice obsažené ve stávajících nařízeních. Společná technická opatření obsahují společná pravidla, která jsou v současné době součástí všech primárních nařízení o technických opatřeních, ale jsou použitelná pro všechny 13 Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 60, , s. 1). CS 13 CS

14 přímořské oblasti a jsou de facto považována za trvalá, protože neexistuje potřeba ani důvod pro jejich změnu. Ustanovení zahrnutá v této části obsahují: zakázaná zařízení a způsoby rybolovu včetně zákazu prodeje mořských druhů ulovených za použití určitých typů zařízení, opatření na ochranu citlivých druhů (např. mořských savců, plazů a mořských ptáků) a stanovišť (například hlubinných korálů), včetně těch, které jsou uvedeny ve směrnici o ochraně přírodních stanovišť a ve směrnici o ptácích, obecná omezení týkající se používání vlečných zařízení a podmínky pro jejich použití (zahrnují základní konstrukci kapsy vlečné sítě a povolená přídavná zařízení k lovným zařízením), omezení používání pevných sítí. To zahrnuje konsolidaci stávajících omezení týkající se používání unášených tenatových sítí (tj. zákaz používání unášených tenatových sítí o délce větší než 2,5 km, zákaz používání takových zařízení k lovu vysoce stěhovavých druhů a úplný zákaz používání unášených tenatových sítí v Baltském moři). Podle regionalizace by členské státy měly tato opatření posilovat až do zavedení úplného zákazu používání takových zařízení, pokud existují vědecké důkazy o tom, že další využívání unášených tenatových sítí představuje ohrožení z hlediska ochrany citlivých druhů v tomto regionu, minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů (definice, měření, využívání ryb pod hranicí minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů), společná opatření k omezení výmětů (odlov nejkvalitnější části populace, uvolňování určitých druhů, ochrana druhů, na které se nevztahují omezení odlovu). Regionalizace stanoví obecné zásady regionalizace s odkazem na základní opatření, která se uplatní tam, kde regionální opatření nejsou zavedena, a určuje zmocnění nezbytná pro regionalizaci technických opatření prostřednictvím víceletých plánů, dočasných plánů výmětů a opatření pro zachování zdrojů nezbytných pro splnění závazků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí. Tato zmocnění umožňují vytvářet regionální opatření na základě společných doporučení předložených regionálními skupinami členských států, které pozměňují/odchylně upravují stávající základní opatření, zavádějí nová opatření nebo se odchylují od opatření za předpokladu, že tato opatření prokazatelně nemají žádný přínos z hlediska zachování zdrojů nebo že byla zavedena alternativní opatření. Tato zmocnění vycházejí ze SRP. Jsou definována rovněž regionální opatření, která lze přijmout v rámci dočasných plánů výmětů, stejně jako ochranná opatření, která budou přijata, pokud z vědeckých důkazů vyplyne, že regionální opatření neplní cíle pro zachování druhů. Za tímto účelem je zahrnuta ochranná doložka, která umožňuje Komisi jednat v případě, že z dostupného vědeckého poradenství vyplyne nezbytnost přijmout okamžitá opatření na ochranu mořských druhů. Umožňuje Komisi zavádět technická opatření k odvrácení takovýchto hrozeb, a to navíc k tomuto nařízení nebo odchylně od něj, případně technická opatření stanovená jinak v souladu s právními předpisy Unie. Tato opatření mohou zahrnovat omezení týkající se používání lovných zařízení nebo rybolovných činností v určitých oblastech nebo v určitých obdobích. Technická opatření ve vodách mimo Unii: obsahují zmocnění umožňující Komisi přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o stávající prováděcí pravidla upravující seznamy citlivých mořských ekosystémů, a rovněž specifická technická opatření týkající se CS 14 CS

15 stanovených druhů rybolovu mníka modrého a okouníka mořského, schválená Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC). Dále Komisi umožňují prostřednictvím změny odpovídajícího nařízení přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o stávající technická opatření podle nařízení (EU) č. 1343/ o Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM). Umožňují rovněž Komisi, aby do právních předpisů Unie začlenila budoucí změny těchto opatření přijatých NEAFC a rovněž opatření přijatých GFCM. V současné době neexistují žádná taková zmocnění. Technická ustanovení obsahují společná ustanovení pro provádění vědeckého výzkumu a také pro umělé obnovování populací nebo přesídlování mořských druhů. Procesní ustanovení obsahují výkon přenesené pravomoci s ohledem na akty v přenesené pravomoci obsažené v návrhu a rovněž postup projednávání ve výboru ve vztahu k prováděcím aktům. Závěrečná ustanovení obsahují zrušení a změny příslušných předpisů, jakož i proces kontroly a podávání zpráv. Přílohy přílohy obsahují základní opatření podle přímořských oblastí (tj. Severní moře, Baltské moře, severozápadní vody, jihozápadní vody, Středozemní moře, Černé moře a nejvzdálenější regiony). Tato základní opatření se použijí v případě, že neexistují regionálně zaváděná opatření. Zahrnují základní velikosti ok, minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu na ochranu nedospělých živočichů a ryb ve tření a veškerá další regionálně specifická opatření. Jsou zde rovněž přílohy obsahující seznam zakázaných druhů, které musí být okamžitě vráceny zpět do moře, jsou-li uloveny jako vedlejší úlovek; uzavřené oblasti stanovené pro ochranu citlivých stanovišť a seznam druhů, které je zakázáno lovit pomocí unášených tenatových sítí. 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, , s. 44). CS 15 CS

16 2016/0074 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 a (EU) č. 1380/2013 a kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 15, s ohledem na stanovisko Výboru regionů 16, v souladu s řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/ stanoví společnou rybářskou politiku (SRP) pro zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů. (2) Technická opatření jsou nástroje na podporu provádění SRP. Z retrospektivního vyhodnocení však vyplynulo, že je nepravděpodobné, že jejich současná regulační struktura bude plnit cíle SRP, a pro zvýšení jejich účinnosti je třeba přijmout nový přístup, který se zaměří na přizpůsobení struktury řízení. (3) Je třeba vytvořit rámec pro nařízení o technických opatřeních. Tento rámec by měl stanovit obecná pravidla, která budou platit ve všech vodách Unie, a umožnit vytvoření technických opatření, která zohlední regionální zvláštnosti rybolovu prostřednictvím procesu regionalizace zavedené v rámci SRP. (4) Tento rámec by měl zahrnovat lov a vykládku rybolovných zdrojů, jakož i provoz lovných zařízení a interakci rybolovných činností s mořskými ekosystémy. (5) Měl by platit pro rybolovné činnosti, které ve vodách Unie provádějí plavidla Unie i plavidla ze zemí mimo Unii a státní příslušníci členských států (aniž by tím byla dotčena hlavní odpovědnost státu vlajky), a rovněž pro plavidla Unie působící v nejvzdálenějších regionech uvedených v prvním odstavci článku 349 Smlouvy. Měl by platit i ve vodách mimo Unii pro technická opatření přijatá pro oblast upravenou předpisy Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) a v oblasti dohody Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) Úř. věst. C,, s.. Úř. věst. C,, s.. Úř. věst. L 354, , s. 22. CS 16 CS

17 (6) Technická opatření by se v případě potřeby měla vztahovat na rekreační rybolov, který může mít významný dopad na populace ryb a druhy měkkýšů. (7) Technická opatření by měla přispívat k dosahování cílů SRP, kterými je provozování rybolovu na úrovni maximálního udržitelného výnosu, snižování nežádoucích úlovků a odstraňování výmětů, a rovněž přispívat k dosažení dobrého stavu prostředí, jak je uvedeno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES 18. (8) Technická opatření by měla konkrétně poskytovat ochranu nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru, pomocí používání selektivních lovných zařízení a opatření k zamezení úlovkům. Technická opatření by rovněž měla minimalizovat, a pokud možno, úplně vyloučit dopady lovných zařízení na mořský ekosystém, zejména na citlivé druhy a stanoviště. Měla by také přispět k zavedení opatření týkajících se řízení pro účely splnění povinností vyplývajících ze směrnice Rady 92/43/EHS 19, ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES 20 a ze směrnice 2008/56/ES. (9) Pro vyhodnocení účinnosti technických opatření by měly být stanoveny cíle týkající se úrovně nežádoucích úlovků, úrovně vedlejších úlovků citlivých druhů a rozlohy stanovišť mořského dna nepříznivě ovlivněných rybolovem, které odrážejí cíle SRP a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí (zejména směrnice Rady 92/43/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 21 ) a osvědčené mezinárodní postupy. (10) V zájmu zajištění jednotnosti chápání a provádění technických pravidel by měly být aktualizovány a konsolidovány definice lovných zařízení a operací obsažených ve stávajících nařízeních o technických opatřeních. (11) Některá destruktivní lovná zařízení nebo metody, které využívají výbušnin, jedů, omamných látek, elektrického proudu, pneumatických kladiv nebo jiných perkusních nástrojů, vlečná zařízení a drapáky ke sběru rudých korálů nebo jiných druhů korálů nebo korálovitých druhů a některé harpuny by měla být zakázány s výjimkou zvláštního případu pulzní elektrické vlečné sítě, která může být využívána za určitých, přesně stanovených podmínek. (12) S ohledem na doporučení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) by měla být stanovena určitá společná pravidla, která stanoví omezení týkající se používání vlečných zařízení a konstrukce kapes vlečné sítě s cílem zabránit nepřípustným praktikám, které vedou k neselektivním rybolovným postupům. (13) Měla by být konsolidována stávající omezení týkající se používání unášených tenatových sítí s cílem omezit používání těchto zařízení, která mohou být využívána k rybolovu na velkých plochách a mít za následek významné úlovky citlivých druhů. (14) S ohledem na doporučení VTHVR by měl být i nadále zakázán rybolov s pevnými sítěmi v divizích ICES IIIa, VIa, VIb, VIIb, VIIc, VIIj a VIIk a v podoblastech ICES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (Úř. věst. L 164, , s. 19). Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, , s. 7). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, , s. ). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, , s. 1). CS 17 CS