Ţivotní pojištění v České republice

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Pojišťovnictví Ţivotní pojištění v České republice Bakalářská práce Autor: Romana Argmannová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Ing. Tomáš Prekop Praha Duben, 2010

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci na téma Ţivotní pojištění v České republice vypracovala samostatně a pouţila jen pramenŧ, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury.. Romana Argmannová Habartov dne

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat panu Ing. Tomáši Prekopovi za jeho cenné připomínky a odborné rady, které mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.

4 Anotace Obsahem mé bakalářské práce bylo zpracování problematiky ţivotního pojištění v České republice. Úvod je zaměřen na historický vývoj pojišťovnictví. Dŧraz jsem kladla na rozdělení ţivotního pojištění podle druhŧ. Zabývám se zhodnocením výhodnosti jednotlivých typŧ ţivotního pojištění, včetně porovnání konkrétních dvou programŧ od rŧzných pojišťoven. Podrobněji rozebírám právní legislativu, související s novelizací zákonŧ se vstupem České republiky do Evropské unie. Dotkla jsem se i otázky daňových úlev, které úzce souvisí s ţivotním pojištěním. V závěru jsem ještě jednou zdŧraznila význam ţivotního pojištění. Zamýšlím se hlavně nad jeho dvousloţkovou strukturou rizikovou a spořící. Došla jsem k závěru, ţe ţádné nařízení, ani reforma za nás nevyřeší otázku týkající se dŧleţitosti ţivotního pojištění a to jak ve smyslu zajištění rodiny, tak v problematice spoření na dŧchod. Je na kaţdém z nás, aby si sám určil priority svého dosavadního a budoucího ţivota. Klíčové pojmy: Pojistitel, pojistník, pojištěný, oprávněná osoba, obmyšlená osoba, pojistné podmínky, státní dozor, pojištění rizikové, pojištění rezervotvorné, kapitálové pojištění, investiční pojištění, pojistný trh, regulace pojištění, pojišťovací zprostředkovatelé

5 Annotation The aim of my bachelor thesis is the field of life insurance in the Czech Republic. The introduction is aimed at the history of insurance business. Special attention is paid to the division of life insurance according to various kinds. I dealt with assessing the advantages of the individual types of life insurance, including the comparison of two particular programmes offered by various insurance agencies. The legislation connected with law amendments in relation to the Czech Republic entering the European Union is analysed in more detail here. I also touched on the question of tax relief, which is a topic that is closely related to life insurance. In the conclusion I highlighted the significance of life insurance once more. I pondered on its two component structure risk and saving. I came to the conclusion that no decree or reform can solve the importance of life insurance as seen from the point of both family provision and pension insurance. It is up to each of us to set priorities of our existing and future life. Key words: Insurer, policy holder, policy client, entitled person, beneficiary, insurance conditions, state supervision, hazard insurance, capitalizing type of insurance, insurance for a lump sum, investment insurance, insurance market, insurance control, insurance agents

6 OBSAH ÚVOD HISTORIE POJIŠŤOVNICTVÍ První fáze období od starověku do konce 18. století Druhá fáze období 19. století Třetí fáze od konce 19. století do současnosti POČÁTKY ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Význam ţivotního pojištění DRUHY ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Pojištění rizikové, pojištění pro případ smrti Dočasné pojištění pro případ smrti Časově neomezené pojištění pro případ smrti Pojištění rezervotvorné Pojištění pro případ doţití Kapitálové ţivotní pojištění Investiční ţivotní pojištění Optimální výše pojistného krytí POROVNÁNÍ PRODUKTŦ ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Základní charakteristika porovnávaných produktŧ Rozsah pojistné ochrany Velmi váţné onemocnění Připojištění denních dávek, trvalé následky Pojištění dětí Pojištění hospitalizace PRÁVNÍ ÚPRAVA Regulace pojišťovnictví Zákon o pojistné smlouvě č. 277/2009 Sb Účastníci pojištění Pojistná smlouva Pojistné podmínky Uzavření pojistné smlouvy Zánik pojistné smlouvy Právní úprava pojištění Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí č. 38/2004 Sb Vázaný pojišťovací zprostředkovatel (VPZ) Podřízený pojišťovací zprostředkovatel (PPZ) Pojišťovací agent (PA) Výhradní pojišťovací agent (VPA) Pojišťovací makléř (PM) Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným neţ je Česká republika Samostatný likvidátor pojistných událostí (SLPU) Zákon o pojišťovnictví... 47

7 Pojišťovací a zajišťovací činnost Současný český pojistný trh Státní dohled DAŇOVÁ ÚLEVA INSTITUCE SOUVISEJÍCÍ S POJISTNÝM TRHEM Česká asociace pojišťoven Asociace finančních zprostředkovatelŧ a finančních poradcŧ Asociace českých pojišťovacích makléřŧ Česká komora samostatných likvidátorŧ pojistných událostí Česká kancelář pojistitelŧ SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ LEGISLATIVA Zákon č. 101/2000 Sb. zákon o ochraně osobních údajŧ Zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti a financování terorismu ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŦ, TABULEK A GRAFŦ SEZNAM PŘÍLOH... 67

8 ÚVOD Za téma své bakalářské práce jsem si zvolila problematiku ţivotního pojištění v České republice. V současné době je problematika ţivotního pojištění velmi často diskutovanou otázkou. Ať uţ v souvislosti se stále se zvyšujícím procentem zadluţenosti českých domácností, tak v souvislosti s dŧchodovou reformou. V České republice stále přetrvává trend materiálního pojištění, na rozdíl od zemí západní Evropy. Zájem o ţivotní pojištění sice mírně roste, častou chybou je však podpojištěnost, kdy klienti často podceňují rizika a jejich pojistné smlouvy neodpovídají reálnému zabezpečení případných finančních závazkŧ. Většina klientŧ stále pojištění registruje jen jako nástroj k zabezpečení případných nenadálých ţivotních situací, málokdo tento druh pojištění vnímá také jako určitý druh spoření. Tento negativní vývoj by však mohla změnit dŧchodová reforma, jejíţ součástí by bylo i zmiňované ţivotní pojištění. Zvýšila by se tak motivace lidí k uzavření tohoto druhu pojištění. Hlavním cílem této práce je vysvětlit druhy ţivotního pojištění, jeho aplikaci v praxi, včetně porovnání výhodnosti jednotlivých typŧ tohoto specifického pojištění. Konkrétně rozebírám dvě rŧzné smlouvy investičního ţivotního pojištění, porovnávám všeobecné a doplňkové pojistné podmínky, rozsah volitelných připojištění, kalkuluji cenu pojištění. Výběr správného typu pojištění je často sloţitou otázkou, protoţe pojistný trh nabízí několik moţných variant a je tedy na samotném klientovi, aby si před samotným sjednáním ţivotního pojištění, sám vyhodnotil své potřeby a poţadavky. V této souvislosti je také velmi dŧleţitá odborná práce pojišťovacího poradce, který by měl, právě na základě potřeb klienta, doporučit nejvhodnější pojistný produkt. Ve své práci se zároveň zabývám historickým vývojem pojišťovnictví aţ po současnost. Historii pojišťovnictví dělím do třech fází, přičemţ největší dŧraz je kladen na třetí, poslední fázi, která souvisí se změnami právní legislativy při vstupu České republiky do Evropské unie. Podrobněji se zabývám novým zákonem o pojišťovnictví, pojistné smlouvě a o pojišťovacích zprostředkovatelích. Lze konstatovat, ţe právě od této doby dostalo pojišťovnictví správný řád a směr. 8

9 Stát určil Českou národní banku (pŧvodně Ministerstvo financí), jako orgán, který nad pojistným trhem dohlíţí, zároveň se přesně definovaly osoby, které mŧţou v rámci pojistného trhu své sluţby nabízet a celkově se výrazně zlepšila informovanost zájemcŧ o pojištění. Tato skutečnost je vnímána určitě velmi pozitivně a to nejen ze strany samotných klientŧ, ale i ze strany všech účastníkŧ, kteří se pohybují na pojistném trhu. Nezapomněla jsem se dotknout ani související právní legislativy, které úzce souvisí s pojišťovnictvím a pojistných trhem. Do své práce jsem proto zařadila informace týkající se daňové úlevy, zákona o ochraně osobních údajŧ a zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti a financování terorismu. Ve zkratce také informuji o dalších institucích, které se pohybují na našem pojistném trhu a mají zde své dŧleţité a neopomenutelné postavení. 9

10 1. HISTORIE POJIŠŤOVNICTVÍ Jiţ od svého vzniku je lidská společnost neustále ohroţována rŧznými nepředvídatelnými událostmi, které pramení jak z přírodních sil, tak i z nedokonalosti samotné společnosti. Ve snaze zmírnit tyto dŧsledky zpŧsobené nepříznivými nečekanými událostmi došlo nejprve ke spojování jednotlivcŧ a skupin do společenství, které byly zaloţeny na principu solidarity. Princip solidarity je postaven na základě toho, ţe všichni pojištění přispívají pojistným, tím se tvoří pojistná rezerva a pojistné plnění je poskytováno tomu, kdo měl pojistnou událost. Jako historický výsledek tohoto dlouhého vývoje mŧţeme povaţovat vznik pojišťoven a pojišťovnictví. Z hlediska vývoje lze pojišťovnictví rozdělit do 3 fází První fáze období od starověku do konce 18. století První úvahy o pojištění se datují do doby jiţ 2000 let před n.l. Jednalo se především o krytí ztrát zboţí, které táhly karavany při dlouhých plánovaných cestách pouští. V tomto období převaţovalo pojištění tzv. vzájemné pomoci s obecně definovanými okruhy pojistných událostí, které v této době jednotlivce trápili. Jednalo se např. o vytváření rezervních skladŧ potravin pro případ ţivelných událostí, válek a hladomoru. Zřizovaly se pokladny, které pomáhaly poskytovat pomoc raněných z válek, dále ke krytí škod při přepravě zboţí, výdaje za pohřby apod. Zvláštností je, ţe pojištění zahrnovalo druhořadou část obyvatelstva, především kupce, řemeslníky, ne však zemědělce, kteří v té době počtem převaţovali. Lze říci, ţe pojištění v této době mělo hlavně vzájemnostní charakter, i kdyţ uţ v této době mŧţeme mluvit o některých prvcích komerčního pojištění (např. námořní pŧjčka znamenala kombinaci pojištění a úvěru. Obchodník si před přepravou zboţí vzal námořní pŧjčku, která odpovídala ceně zboţí. Pokud zboţí nedopravil do místa určení pŧjčku nevracel, pokud však loď řádně s nákladem doplula, obchodník vrátil pŧjčený obnos a to i s vysokými úroky). Námořní pojistka vydaná notářem v Pise roku 1379 je povaţována za nejstarší dochovanou pojistnou smlouvu. 10

11 Ve druhé polovině 18. století vznikají pojišťovny a to hlavně ve formě vzájemných pojišťoven. Zde uţ se začaly vymezovat konkrétní pojistné události a pojistná odvětví pojištění poţární, pojištění námořní a pojištění ţivotní. Proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, dobytku a nářadí vznikla v roce 1777 pojišťovna v Brandýse nad Labem, která však brzy zanikla Druhá fáze období 19. století Od počátku 19. století se pojištění stává předmětem podnikání, ve větší míře se tedy rozšiřuje charakter komerčního pojištění. Pojišťovny začínají fungovat jako akciové, vzájemné pojišťovny však i nadále fungují. Vzniká a začíná se rozvíjet pojistná matematika a vědecké základy pojištění. V souvislosti s pojišťováním velkých rizik se začíná uplatňovat tzv. zajištění. Dominantní postavení mají stále tři klasické odvětví (pojištění poţární, námořní a ţivotní). Dochází však k prosazování pojištění i do širšího okruhu obyvatelstva, neţ tomu bylo v předchozích obdobích, pojištění se rozvíjí, rozšiřují se provozované druhy pojištění. Na českém území po roce 1822 začaly pŧsobit dvě zahraniční pojišťovny, jedna se sídlem ve Vídni a druhá v Terstu. V roce 1827 byl zaloţen první pojišťovací spolek na území Čech a Moravy, který vznikl za účelem náhrady škod vzniklých ohněm. Tento spolek byl později přejmenován na První českou vzájemnou pojišťovnu Praha. V Brně byla ve stejnou dobu zaloţena Moravsko-slezská vzájemná pojišťovna, pŧvodně zaloţena pod názvem Císařskokrálovský privilegovaný pospolný ústav pohořelný pro Moravu a Slezsko. Tato pojišťovna byla pŧvodně zaloţena za účelem krytí poţárních škod, její zaměření se však postupně rozšiřovalo např. krupobitní pojištění. O 5 let později, tzn. v roce 1832 otevřela svou pobočku v Praze pojišťovna Generali. Z historického hlediska lze říci, ţe od zaloţení První české vzájemné pojišťovny se české pojišťovnictví dále rozvíjí. Tato pojišťovna, stejně tak jako Moravsko-Slezská vzájemná pojišťovna, postupně přecházela od poţárního pojištění nemovitostí, přes pojištění movitých věcí, krupobití aţ k pojištění ţivotnímu. Konkrétně tato instituce v roce 1881 zaplatila necelých zlatých za poţár Národního divadla. 11

12 Zakládání nových pojišťoven a pojišťovacích spolkŧ je typické pro období druhé poloviny 19. století. Vznikla řada nových pojišťoven či spolkŧ, jako například: Pojišťovací poţární spolek sv. Florian v Chebu (1868) Rolnická vzájemná pojišťovna v Praze (1869) Praţská městská pojišťovna (1865) Mezi nejvýznamnější české pojišťovny se řadí Slavia, vzájemně pojišťovací banka, Praha (1869), Hasičská vzájemná pojišťovna Brno (1900), Moravská dobytčí pojišťovna Brno (1902). V Praze byla v roce 1872 zaloţena zajišťovna První česká zajišťovací banka Třetí fáze od konce 19. století do současnosti V této době mŧţeme hovořit o rozmanitém pojistném trhu a velké konkurenci. Díky konkurenci byly nové moţnosti v pojišťování rizik. Jednotlivé pojišťovny se snaţily získat od konkurence pro sebe končící pojištění, které se v této době uzavíralo většinou na dobu 10 let. Konkurenční společnosti se snaţili zákazníkovi, kterému pojištění končilo, nabídnout např. niţší sazby pojištění a tím si získat zákazníka na svou stranu, čímţ by získali výraznější postavení na trhu. Pro toto období jsou charakteristické státní zásahy, které regulují udělování licencí, posiluje se státní dozor, který má za úkol kontrolovat správné dodrţování právních norem, sleduje se povinná tvorba pojistných rezerv, dohlíţí se na úrokové míry a hospodaření pojišťoven, hlídá se solventnost. Pojištění se postupně rozšiřovalo na poţární pojištění nemovitostí, krytí škod na movitých věcech. Od roku 1909 se zaměření pojišťoven rozšířilo na ţivotní pojištění, úrazové pojištění, pojištění odpovědnosti, vloupání. Pojišťovnictví se dále na území ČR rychle rozvíjelo, vznikaly nové pojišťovací společnosti, například: Národní pojišťovna, a.s. (1922). 12

13 V roce 1945 došlo Dekretem prezidenta ke znárodnění aţ 733 pojišťoven a pojišťovacích spolkŧ, které do té doby na našem území pŧsobily. V dŧsledku tohoto znárodnění se počet těchto pojišťoven či pojišťovacích spolkŧ zúţil na pět. Byly zřízené tyto pojišťovny, národní podniky: 1. Pojišťovna Slavia, národní podnik, sídlo Praha 2. Praţská pojišťovna, národní podnik, sídlo Praha 3. První československá pojišťovna, národní podnik, sídlo Brno 4. Pojišťovna Slovan, národní podnik, sídlo Bratislava 5. Nemocenská pojišťovna, národní podnik, sídlo Praha Do těchto pěti pojišťoven byly zahrnuty všechny ostatní pojišťovny, které sídlily na našem území. Pouze Nemocenská pojišťovna, národní podnik, měla monopolní postavení na území celé republiky. O 3 roky později, tzn. v roce 1948 byla vytvořena jedna státní instituce Československá pojišťovna, národní podnik, která se v souvislosti s federalizací v roce 1969 rozdělila na Českou státní pojišťovnu se sídlem v Praze a Slovenskou štátnou poisťovňu se sídlem v Bratislavě. Monopolní postavení těchto pojišťoven však zŧstalo zachováno, jelikoţ kaţdá pŧsobila na svém území. Charakteristické rysy pro pojištění v tomto období: - existence pouze jedné státní pojišťovny (instituce), která měla na trhu monopolní postavení - neexistovala ţádná konkurence, proto nebylo nad pojišťovnictvím zapotřebí státního dozoru - pojistné podmínky pro pojištění byly schvalovány vládou - stát nesl odpovědnost za hospodaření pojišťovny - úzký sortiment nabízených sluţeb a produktŧ - byly stanoveny odvětví jako např. zemědělství, kde pojištění muselo být v zákonné povinné podobě - vzhledem k tomu, ţe řada státních podnikŧ spadala pod jedno státní vlastnictví, povaţovalo se za zbytečné, mít tyto státní podniky pojištěné. Teprve aţ od roku 1967 bylo pojištění podniku znovu zavedeno. 13

14 - moţnost investovat volné prostředky pojistně technických rezerv pouze do vkladŧ s pevně stanoveným úrokem u státní banky - provozování zahraničního pojištění dosahovalo vysoké úrovně z dŧvodu udrţení konkurenceschopnosti na zahraničních trzích V této době měl klient na výběr ze dvou moţností buď se pojistit u jediné monopolní pojišťovny, nebo nebýt pojištěný vŧbec. Toto monopolní postavení na českém území trvalo aţ do začátku devadesátých let. V prŧběhu let začala vznikat příprava nových právních norem, které se týkaly jak ekonomického, tak právního i politického hlediska. Pŧvodní záměr vycházel z jednotné úpravy pojišťovnictví na území ČSFR, cílem měla být příprava nového celostátního zákona. Vzhledem však k novému rozdělení ČSFR na Českou a Slovenskou republiku, byly tyto společné přípravy zastaveny. Na základě této skutečnosti byly připravené dva nové zákony a to zákon pro Českou republiku č. 185/1991Sb (ze dne 26. dubna 1991) a zákon č. 24/1991 Sb., pro Slovenskou republiku. Přestoţe tyto zákony byly připravované za účasti obou národních ministerstev financí a národních pojišťoven, liší se jak v systematické úpravě, tak i v úpravě věcného obsahu. Hlavním účelem obou těchto zákonŧ bylo upravit a specifikovat podmínky podnikání v oblasti pojišťovnictví a státní dozor nad pojišťovnami. Specifické pro toto období po roce 1991 je to, ţe se trh začíná otevírat, vznikají nové pojišťovny, které nabízejí rozsáhlé portfolio pojistných produktŧ, je umoţněn vstup zahraničním pojišťovnám, díky nimţ se vytváří konkurenční pojistný trh. Dŧleţitým mezníkem je rozdělení státŧ v roce 1993 na Českou a Slovenskou republiku, protoţe od této doby se dá mluvit o samostatném rozvoji českého pojišťovnictví. 14

15 Tabulka č. 1: Vývoj počtu pojišťoven v České republice po roce 1991 Rok Počet Z toho univerzální ţivotní neţivotní Zdroj: MAJTÁNOVÁ, Anna, et al. Pojišťovnictví : Teorie a praxe. 1. vydání. Praha : Ekopress, s.r.o., Demonopolizácia poistného trhu v Českej republike a v Slovenskej republike pro roku 1990, s ISBN s. V roce 2004 vstupem ČR do Evropské unie se stává české pojišťovnictví součástí Jednotného evropského pojišťovacího trhu. V rámci Evropské unie lze vývoj pojišťovací legislativy charakterizovat jako dlouhodobý. S postupným vypracováním dalších legislativních norem kaţdá úprava více odpovídala potřebám jednotného evropského trhu. V rámci Evropské unie právní úprava pojišťovací činnosti zahrnuje jednak základní směrnice pro oblast ţivotního a neţivotního pojištění, dále pak směrnice upravující specifické oblasti pojišťovací činnosti. 15

16 2. POČÁTKY ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Jiţ v minulosti bylo ţivotní pojištění chápáno hlavně jako krytí nebezpečí úmrtí, které mělo za cíl zabezpečit rodinu. Počátky ţivotního pojištění se váţou k 16. století, kdy byla doloţena první písemná zmínka o ţivotním pojištění. Tato zmínka dokumentuje ţivot pana Williama Gibbsona, realizovaná prostřednictvím pojišťovny v Anglii, který se pojistil na 382,6 liber pro případ úmrtí. Smlouva byla uzavřena pouze na dobu 1 roku. V následujících letech se ţivotní pojištění i nadále podobalo návrhu pohřební společnosti, kde všichni členové přispívali do společného fondu a v případě úmrtí člena fondu se z těchto společných peněz vyplácelo. V roce 1705 byla v Londýně zaloţena Přátelská společnost pro nepřetrţité pojištění Amicable Society for a Perpetual Assurance Office, která pokračovala v tradicích. V roce 1775 však učinila odváţný krok, kdy začala ručit za minimální částku, která by byla splatná v případě úmrtí. Zásadní změny v ţivotním pojištění nastaly na přelomu 18. a 19. století, protoţe v tomto období začali významní matematici pracovat na tabulkách pro případ úmrtí. Za nejdŧleţitější osoby, které se na tomto vývoji podíleli lze povaţovat Edmunda Halleyho (astronom) a Jamesa Dodsona. Hlavním cílem k sestavení těchto tabulek pro případ úmrtí bylo získání matematické pravděpodobnosti věku smrti. Jamesa Dodson dokonce neschválil společnosti Amicable Society for a Perpetual Assurance Office pojištění, protoţe tato pojišťovací společnost brala pojištění ve stejné výši bez ohledu na věk. Díky této jeho činnosti byla v roce 1762 zaloţena nová společnost Společnost pojištění rovných ţivotŧ Equitable Life Assurance Society, která začala pracovat na základě jeho rad a doporučení. Zde jsou tedy poloţeny základy dnešní tzv. pojistné matematiky. 16

17 2.1. Význam ţivotního pojištění S určitostí lze tedy říci, ţe nikdo z nás dopředu neví, jaké nečekané situace nás mŧţou v ţivotě potkat, nikdo z nás dopředu neví, kdy přijde termín úmrtí, či dalších nenadálých zdravotních komplikací. Právě v případě těchto nečekaných ţivotních událostí, má ţivotní pojištění velký význam jak pro samotného plátce, pro případ kdy ze zdravotních dŧvodŧ bude mít niţší příjmy, tak v druhé řadě i pro jeho rodinu, která se v případě úmrtí ţivitele rodiny většinou potýká se závaţnými finančními problémy. Postupem času se tedy ţivotní pojištění začalo rozšiřovat o další připojištění např. pojištění úrazu, pojištění trvalých následkŧ, pojištění invalidity, pojištění váţných nemocí, pojištění pracovní neschopnosti aj. Za hlavní události, která jsou kryta v ţivotním pojištění lze povaţovat pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ doţití. V současné době se význam ţivotního pojištění přisuzuje právě i částce na doţití, coţ je spořící sloţka, která je povaţována jako jeden z moţných nástrojŧ spoření na dŧchod. Ţivotní pojištění lze tedy povaţovat nejen jako krytí případných rizik, ale i jako spořící a investiční instrument. Ţivotní pojištění je podporováno ze strany státu formou odčitatelné daňové poloţky tzv. daňová úleva, dle zákona 586/1992 Sb. Pozitivním faktorem je skutečnost, ţe v posledních letech zájem o ţivotní pojištění roste. Graf č.1: Ţivotní a neţivotní pojištění (předepsané pojistné) v mld.kč Zdroj: Česká národní banka [online] [cit ]. Finanční stabilita. Dostupné z WWW:< 6_kap4_3.xls>. 17

18 3. DRUHY ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V České republice je ţivotní pojištění upravené v zákoně 277/2009 Sb., kterým se novelizoval zákon č. 39/2004Sb.. Specifikace odvětví ţivotních pojištění jsou stanoveny v příloze 1, části A tohoto zákona: 1 I. Pojištění a) pro případ smrti, pro případ doţití, pro případ doţití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, spojených ţivotŧ, s výplatou zaplaceného pojistného, b) dŧchodu, c) pojištění úrazu nebo nemoci jako doplňkové pojištění k pojištění podle této části. II. Svatební pojištění nebo pojištění prostředkŧ na výţivu dětí. III. Pojištění uvedená v bodě I písm. a) a b) a bodě II, která jsou spojena s investičním fondem. IV. Trvalé zdravotní pojištění podle čl. 2 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující ţivotní pojištění1). V. Kapitalizace příspěvkŧ hrazených skupinou přispěvatelŧ a následné rozdělování akumulovaných aktiv mezi přeţivší přispěvatele nebo mezi osoby oprávněné po zemřelých přispěvatelích. VI. Umořování kapitálu zaloţené na pojistně matematickém výpočtu, jimiţ jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši. VII. Správa skupinových penzijních fondŧ, případně včetně pojištění zabezpečujícího zachování kapitálu nebo platbu minimálního úrokového výnosu. VIII. Činnosti podle čl. 2 odst. 2 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující ţivotní pojištění1). IX. Pojištění týkající se délky lidského ţivota, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umoţňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní účet. 1 Česká národní banka [online] [cit ]. Legislativa. Dostupné z WWW: < pdf>. 18

19 Přestoţe ţivotní pojištění zahrnuje pouze kombinaci pouze dvou rizik (smrt a doţití), existuje celá řada druhŧ a podob ţivotního pojištění. Základní rozdělení ţivotního pojištění: - pojištění pro případ smrti - pojištění pro případ doţití - pojištění pro případ smrti nebo doţití Dále mŧţeme ţivotní pojištění rozdělit z hlediska, zda daný pojistný produkt obsahuje či neobsahuje spořící sloţku a to na: - pojištění rizikové - pojištění rezervotvorné Podle druhu pojištění: - rizikové - kapitálové - flexibilní - investiční - dŧchodové Pojištění rizikové, pojištění pro případ smrti Pojištění pro případ smrti kryje pouze riziko úmrtí a je postaveno na nahodilosti události, tzn. ţe víme, ţe smrt určitě někdy nastane, ale nelze s určitostí říci přesně kdy. Jedná se tedy o pojištění rizikové, coţ znamená, ţe si klient za niţší pojistné obstarává pojistnou ochranu. Nedojde-li však k pojistné události, pojištění zaniká bez náhrady. V rámci tohoto pojištění se sjednává pojistná částka, která je v případě úmrtí vyplacená obmyšlené osobě. Obmyšlenou osobou je myšlena ta osoba, kterou si pojistník určí v pojistné smlouvě jako tu, co má v případě jeho úmrtí nárok na pojistné plnění. Určit jí mŧţe přímo jmenovitě s uvedením data a místa narození, nebo formou vztahu k pojištěnému (např. manţel, dcera, matka). Případně je moţnost neuvádět ţádné konkrétní osoby, přičemţ se pak plnění řídí 817 odst. 2 a 3 Občanského zákoníku. 19

20 Smyslem výplaty tohoto pojistného plnění je finanční zabezpečení pozŧstalých, dále pak úhrada závazkŧ pojištěného, úhrada nákladŧ spojených s pohřbem, vzdělání a studia dětí apod. Klady rizikového ţivotního pojištění: - pojistná částka pro případ smrti je přesně určena, tzn. garantovaná - moţnost připojistit se na další volitelná připojištění - pojistná částka je pevně sjednána, popřípadě mŧţe být klesající - moţnost sjednání pojištění jiţ na dobu 1 roku a více Zápory: - úplně chybí spořící sloţka - nesplňuje zákonné podmínky pro daňovou uznatelnost Tato forma pojištění je často tedy vyuţívána v souvislosti s pojištění krytí úvěrŧ, čerpání pŧjček apod. Pojistná částka se odvíjí od velikosti dluţné částky. Banka často tento druh pojištění vyţaduje jako prostředek k tomu, ţe v případě úmrtí dluţníka se z pojistné částky pro případ smrti uhradí zbývající nedoplacená část úvěru. Jedná se o tzv. vinkulaci pojistného plnění (tzn. ţe pojistné plnění, v případě pojistné události, bude vyplaceno ve prospěch třetí osoby např. banky). Lze říci, ţe si klienti tento typ pojištění zpravidla uzavírají na nejnutnější dobu, kdy jim hrozí zvýšené riziko. Z tohoto dŧvodu, lze toto pojištění sjednat i na krátkou dobu. Pojištění pro případ smrti (úmrtí) lze dále dělit, dle zpŧsobu sjednání pojistné doby na dočasné pojištění pro případ smrti a časově neomezené pojištění pro případ smrti, Dočasné pojištění pro případ smrti Dočasné pojištění pro případ úmrtí (= rizikové ţivotní pojištění) má za úkol krýt úmrtí výhradně v rámci sjednané pojistné doby. Principem je to, ţe pojistné plnění bude vyplacenou pouze v tom případě, ţe dojde k pojistné události v době trvání pojistné smlouvy. Pokud však v prŧběhu pojistné doby k pojistné události nedojde, zaniká pojistná smlouva bez náhrady. 20

21 V základní podobě je u tohoto druhu pojištění uplatňována pevně stanovená pojistná částka pro případ úmrtí, případně mŧţe být pouţita i klesající pojistná částka, která odpovídá klesající dluţné částce Časově neomezené pojištění pro případ smrti Časově neomezené pojištění pro případ smrti je pojištění, které má stanovené maximální horní hranici věku, jako moţný termín pro výplatu pojistného období (např. 80 let) a současně je placení pojistného omezeno maximálně do určitého věku (např. do 65 let). Jedná se o pojištění, kde je pojistné plnění vyplaceno, pouze není dopředu známo, kdy a v jakém okamţiku. Klient většinou i tohoto druhu programu platí pojistné po kratší dobu, neţ je stanovená pojistná doba. S věkem pojištěného roste jak pravděpodobnost úmrtí, tak i samozřejmě cena pojištění. V případě, ţe bychom se měli drţet této rovnice, měla by se kaţdý rok zvedat i cena pojištění. Ve většině případech však mají pojišťovny cenu konstantní tzn. cenu, která zŧstává po celé období pojištění stejná. V praxi to však znamená, ţe pojištěný platí ze začátku období na pojistném více, neţ věkově odpovídá jeho pravděpodobnost úmrtí. Pojišťovna si z tohoto vyššího pojistného vytváří rezervu. Ve druhé polovině pojistné doby, začíná z takto vytvořené rezervy čerpat, protoţe v tuto chvíli platí pojistník na pojistném méně neţ odpovídá jeho pravděpodobná doba úmrtí. Dŧleţitým faktorem pro výpočet ceny pojistného nebývá však pouze věk. Pojišťovny mají rozdělené tarify zvlášť pro ţeny a zvlášť pro muţe, přičemţ muţi mají pojištění většinou draţší, coţ je dáno doţitím se niţšího věku neţ ţeny. Významná role zŧstává přisuzována i zdravotnímu stavu. Ne kaţdý tedy mŧţe být pojištěný. V souvislosti se zdravotním stavem klienta má pojišťovna právo se svobodně rozhodnout, zda klienta pojistí či nikoliv. V tomto směru zastává významnou roli tzv. pojistné riziko. Jedná se o veličinu, která se dá pravděpodobně spočítat, ovšem nesmí hraničit s jistotou. Z praxe pak tedy vyplývá, ţe např. klient, který se léčí či v předešlých letech léčil na rakovinu nemŧţe být z hlediska pojistného rizika pojištěný pro případ smrti, protoţe u tohoto klienta je značně zvýšená pravděpodobnost, ţe smrt nastane. V tomto případě buď tedy klienta pojišťovna nepřipojistí vŧbec, anebo ano, ale navýší mu pojistné riziko, coţ v konečné fázi znamená, ţe klient za ono pojištění zaplatí několikanásobně více neţ zdravý člověk. 21

22 3.2. Pojištění rezervotvorné Pojištění rezervotvorné je ve srovnání s pojištěním rizikovým draţší, protoţe obsahuje hlavně spořící sloţku. Cílem tohoto pojištění je vytvořit si finanční obnos, splatný na konci pojištění ( u novějších typŧ produktŧ lze finanční prostředky vybírat jiţ v prŧběhu pojistné doby). Vzhledem k tvoření rezerv, se u tohoto druhu pojištění setkáváme s pojmem technická úroková míra coţ je garantovaný (zaručený) podíl na výnosech pojišťovny. Nyní je stanovena TÚM na 2,4%, přičemţ je na zváţení kaţdé pojišťovny, zda klientovi bude garantovat toto maximum, anebo si nastaví TÚM niţší, coţ zákon umoţňuje Pojištění pro případ doţití Pojištění pro případ doţití je ve své základní podobě obdobou spoření. Za pojistnou událost se zde povaţuje doţití se sjednaného věku, nebo dne, který je ve smlouvě stanoven jako konec pojištění. V případě, ţe se pojištěný doţije sjednaného konce pojistné doby, má pojišťovna povinnost vyplatit oprávněnému pojistnou částku. V případě, ţe pojištěný zemře (u tohoto druhu pojištění se nejedná o pojistnou událost), postupuje se dle konkrétních pojistných podmínek, které většinou stanovují, ţe v takovém případě bude zaplacené pojistné, sníţené o náklady za sjednání a správu pojistné smlouvy vráceno, nebo si pojišťovna (pojistitel) pojistné ponechá. Často také pojišťovna, dle smluvních podmínek, přebírá za pojistníka povinnost platit pojistné a smlouva funguje dál, coţ pro pojištěného klienta znamená stále stejné finanční zabezpečení na konci pojistné doby. Mezi pojištění tohoto druhu mŧţeme zařadit např. pojištění mládeţe, pojištění věnové či stipendijní ale také dŧchodové pojištění. Pojistné plnění se tedy vyplatí například v případě doţití se dítěte, nejčastěji v době plnoletosti. V této souvislosti je často probírán negativní fakt, ţe rodiče dětem spoří od narození a dítě v plnoletosti tyto peníze sám obdrţí, aniţ by rodiče měli vŧbec moţnost aktivně ovlivnit výběr a další účel těchto celoţivotně naspořených peněz. 22

23 Co se týče dŧchodového pojištění, často nesprávně zaměňovaného s penzijním připojištěním, lze konstatovat, ţe toto pojištění v současné době jiţ není nejaktuálnější nabídkou. Řada starých pojistných smluv v současné době jiţ nesplňuje daňové odpočty a zároveň tyto druhy produktŧ neumí klientovi nabídnout větší rozsah připojištění. Hlavním znakem tohoto pojištění je tedy spořící prvek, který mŧţe pomoci ke zvýšení kvality ţivota např. pro přiznání starobního dŧchodu, dále mŧţe pomoci rodičŧm ve snaze zabezpečit svého potomka, zabezpečit vzdělání apod. Tabulka č. 2: Parametry a vlastnosti ţivotního pojištění Vlastnosti Krytí rizika (smrti) Tvorba kapitálové hodnoty Aktivní ovlivňování výnosu Garantované zhodnocení Flexibilita Daňová uznatelnost Rizikové Druh ţivotního pojištění Kapitálové Flexibilní Investiční Dŧchodové Zdroj: Finance.cz [online] [cit ]. Ţivotní pojištění - druhy a rozdělení. Dostupné z WWW: < ISSN

24 Kapitálové ţivotní pojištění Kapitálové ţivotní pojištění je často takové nazýváno jako tzv. smíšené pojištění, pojištění pro případ smrti a doţití nebo jako kombinované pojištění. Klasickým znakem tohoto pojištění je, ţe se pojišťovna zavazuje vyplatit sjednanou pojistnou částku v případě, ţe se pojistník doţije sjednaného konce pojistné doby. V případě úmrtí, před koncem pojistné doby, se vyplácí sjednaná pojistná částka pro případ smrti obmyšlené osobě. V současné době a díky dlouhodobému vývoji ţivotního pojištění je klasická podoba dnešního ţivotního pojištění více variabilní a klient má moţnost si vybrat z rŧzných druhŧ dalších volitelných pojištění jako např. pojištění úrazu, invalidity, váţné nemoci, pobytu v nemocnici, zproštění od placení. Moţnost tohoto pojistného rozšíření je pro tento druh pojištění typické. Kapitálové ţivotní pojištění mŧţe být například sjednáno na jinou pojistnou částku pro případ smrti a jinou částku pro případ doţití, mŧţe být sjednáno jako pojištění dvou osob zároveň, do těchto smluv lze připojistit i děti apod. U tohoto připojištění, se na pojistném trhu, mŧţeme často setkat s tzv. indexací (dynamizací), coţ v konečné fázi pro klienta znamená, ţe pojišťovna sama hlídá vliv inflace na placení pojistného a v prŧběhu placení klientovi zvyšuje pojistné. Klient má právo volby rozhodnout se, zda navýšení přijme, či nikoliv. Navýšení pojistného samozřejmě kladně ovlivní naspořený finanční kapitál při doţití se konce pojistné doby. Částka pro doţití, která je vţdy ve smlouvě sjednána, je včetně garantovaného, předem smluveného, zhodnocení. Klady kapitálového ţivotního pojištění: - pojistná částka pro případ smrti a pro případ doţití je pevně předem stanovena - garance technické úrokové míry (max. do výše 2,4%) - moţnost připojištění dalších volitelných rizik - daňové odpočty Zápory kapitálového ţivotního pojištění: - celkový vývoj kapitálové hodnoty nelze v prŧběhu pojištění ovlivňovat 24

25 V praxi je tento druh pojištění často také prodáván jako tzv. univerzální ţivotní pojištění. Oproti kapitálovému ţivotnímu pojištění se liší tím, ţe je daleko více pruţnější v souvislosti s rŧznými úpravami pojištění, změnami rozsahu pojistné smlouvy a v závislosti na finančních potřebách klienta. Toto pojištění lze sniţovat, zvyšovat v prŧběhu trvání pojistné smlouvy, stejně tak lze zaţádat o případné platební prázdniny, coţ pro klienta znamená přerušení placení pojistného, ovšem pojistná ochrana je i nadále zachována, dále lze v prŧběhu pojištění vybírat či vkládat další kapitál Investiční ţivotní pojištění Jedná se druh pojištění, který má v sobě zahrnutou pojistnou ochranu, s moţností získání zajímavého výnosu. Zhodnocení finančních prostředkŧ je zde většinou vyšší, neţ v případě kapitálového ţivotního pojištění, není ovšem garantováno. Je na klientovi, z jaké nabídky investičních fondŧ si vybere a sám má moţnost se rozhodnout jakou míru rizika je ochotný podstoupit. Rozloţení finančních prostředkŧ do fondŧ lze v prŧběhu pojištění měnit. Charakteristickým znakem je skutečnost, ţe investiční riziko nese sám pojistník, nikoliv pojišťovna. Investiční pojištění funguje na principu investování, tzn. ţe část pojistného, které klient zaplatí je spotřebováno na poplatky a na krytí pojistné ochrany, zbytek prostředkŧ je ukládáno do fondŧ. Pojistitel se právě na základě tohoto principu zbavuje závazku vyplácet garantovaný výnos, dle technické úrokové míry a veškeré riziko tak přenáší na samotného klienta. Fakt, ţe pojistitel v tomto druhu pojištění přichází o moţnost vytvářet si zisk, v případě ţe by hospodaření dosáhlo vyššího zhodnocení rezerv neţ je technická úroková míra, je nahrazeno tím, ţe zisk pojišťovny je často vytvářen z nejrŧznějších poplatkŧ, které jsou započteny v pojistných tarifech. Při doţití se klientovi vyplácí aktuální hodnota, v případě úmrtí pojistná částka pro případ smrti nebo aktuální hodnota, případně obojí. U většiny pojistných programŧ se mŧţeme tedy setkat s dvěma moţnostmi připojištění se na smrt. První moţnost je ta, ţe si klient určí, ţe v případě smrti bude vyplacena ţivotní pojistka a celá aktuální hodnota pojištění. Druhá moţnost je, ţe v případě úmrtí, bude obmyšlené osobě vyplacena ta částka, která je při úmrtí vyšší, tzn. buď to bude pojistná částka pro případ smrti anebo pouze aktuální hodnota smlouvy. 25

26 Investování, jako takové, je pro klienty na našem pojistném trhu zcela novou záleţitostí. V celé éře pojišťovnictví měl vţdy klient jasně danou představu, kolik peněz bude mít při doţití se konce pojistné doby, stejně tak, jako měl předem určený zaručený výnos. Z praxe vím, ţe řada klientŧ se investičních typŧ produktŧ stále trochu bojí, dŧleţitou součástí je tedy správné vysvětlení ze strany finančního poradce. Řada pojišťoven, ať uţ v závislosti na finanční krizi či na základě analýzy spojené s investičním rizikem, které si klienti nejčastěji sjednávají, zařadila mezi své investiční portfolio i tzv. garantované fondy, coţ jsou fondy, které se do určité míry přibliţují tzv. garantovaným výnosŧm. Klient má moţnost volby, rozhodnout se, jakou investiční strategii si zvolí. Má tedy na výběr vybrat si z varianty s nízkým investičním rizikem, středním a vyšším. V závislosti na svém výběru, si tedy mŧţe určit rŧzné programy investování, jako jsou např. - fondy obligací - peněţní fond - akciový program - realitní program - fondy cizích měn - smíšené fondy - garantované fondy Klady investičního ţivotní pojištění: - moţnost výběrŧ a vkladŧ finančních prostředkŧ - investiční strategii lze kdykoli měnit - moţnost sjednání dalších volitelných připojištění - rozsah a sloţení pojištění lze kdykoli měnit - platební prázdniny - daňové odpočty 26

27 Zápory investičního ţivotního pojištění: - výše zhodnocení není přesně předem určená - není specifikováno kolik peněz klient dostane při doţití se konce smlouvy Investiční ţivotní pojištění se doporučuje uzavírat na 10 a více let a to z dŧvodu kolísání kapitálového trhu, které by mohlo negativně ovlivnit výši zhodnocení. Právě tato doba je optimální pro omezení investičního rizika. Současným trendem se tedy pomalu, ale jistě, začíná stávat právě investiční ţivotní pojištění. Kapitálové ţivotní pojištění se začíná pomalu vytrácet, přesto má celkově na pojistném trhu své dŧleţité a pevné místo. Graf č. 2: Vývoj druhŧ ţivotního pojištění v ČR (tis.kč) Zdroj: Pojistizivot.cz [online] [cit ]. Fakta o ţivotním pojištění. Dostupné z WWW: < 27

28 Optimální výše pojistného krytí Dŧleţitou roli v ţivotního pojištění a krytí rizika smrti je stanovení optimální výše pojistné částky. V této součinnosti je zapotřebí brát ohled na několik zásadních ukazatelŧ. Pojistná částka se doporučuje stanovit nejen v závislosti na výši úvěru, a na výši příjmŧ, ale i odvozením od výdajŧ, s ohledem na ţivotní standard. Samozřejmě velmi také záleţí na věku pojištěného a případně na jeho zdravotním stavu apod. Z prŧzkumu veřejnosti, který zrealizovala Česká asociace pojišťoven (ČAP) v rámci své kampaně vyplynulo, ţe opakovanou chybou klientŧ pojišťoven jsou nedostatečně krytá rizika. 2 Přestoţe jiţ v současné době má více jak 51% z nás uzavřený některý z produktŧ ţivotního pojištění, lze často mluvit o tzv. podpojištěnosti, protoţe pojistné částky jednotlivých pojistných rizik jsou nedostačující. Tento fakt poté vede k následné nespokojenosti klientŧ, kteří často očekávají vyšší pojistné plnění, neţ mají ve své smlouvě sjednané. Pojistná částka se nejčastěji odvozuje od výše ročního příjmu, přičemţ by tato částka, měla činit, minimálně dvou, dle moţností, aţ pětinásobek roční mzdy. V tomto směru hraje dŧleţitou roli zajisté i finanční poradce, který by měl klientovi navrhnout nejlepší zpŧsob jeho ochrany. Kaţdý klient, jako samostatný subjekt, má samozřejmě jiné přání a poţadavky, a proto nelze určit jeden univerzální model pojištění, který by se hodil na kaţdého zájemce o pojištění. Vzhledem k tomu, ţe většina klientŧ se o dění na pojistném trhu a celkově o nabídky jednotlivých pojistitelŧ aţ tak nezajímá, je dŧleţitý právě pojišťovací zprostředkovatel, který by měl s klientem dle zákona č. 38/2004 Sb., 21 sepsat tzv. profil klienta, z něhoţ přesně vyplynou potřeby a poţadavky konkrétního zákazníka. Na základě tohoto rozboru se mŧţe klientovi nabídnout produkt šitý na míru jeho případným potřebám. Celý tento postup, včetně tohoto záznamu je, nejen ze strany klientŧ, vnímán velmi pozitivně, protoţe se jednak tímto formulářem značně sniţuje procento pojišťovacích poradcŧ, kteří pracují jen na základě své vlastní finanční odměny, aniţ by je zajímaly právě přesné potřeby potenciálních klientŧ. 2 Zdroj: Cap.cz : Tiskové zprávy [online]. 2009, [cit ]. Česká asociace pojišťoven. Dostupné z WWW: < +tiskov%c3%a9+ zpr%c3%a1vy>. 28

29 4. POROVNÁNÍ PRODUKTŦ ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Pro porovnání programŧ ţivotního pojištění jsem si vybrala produkt od ČSOB Pojišťovny Variace E a program od ING Pojišťovny Investor B250. Tyto dva produkty jsem si vybrala hlavně díky široké škále moţnosti připojištění se, na rŧzná pojistná rizika, tak také vzhledem k jejich investičnímu zaměření. Porovnávat v tomto případě budu nejen pojistné a doplňkové podmínky, ale také i prŧběh a hodnotu pojištění v prŧběhu pojistné doby Základní charakteristika porovnávaných produktŧ ING Investor B 250 je investiční ţivotní pojištění, které má současně za úkol chránit jak dobu přítomnou, tak i vydělávat na budoucnost. K dŧleţitým přednostem patří jeho transparentnost, flexibilita, moţnost čerpání daňových úlev a komplexnost pojistné ochrany. Velký dŧraz je kladen hlavně na investování. Variace E od ČSOB Pojišťovny lze charakterizovat jako moderní investiční ţivotní pojištění, které v sobě spojuje jak pojistnou ochranu, tak i investici do rŧzných podílových fondŧ. Často je tento produkt, hlavně díky nadstandardním asistenčním sluţbám, nazýván jako produkt s nejširším servisem na trhu. Oba tyto produkty naplňují mou představu o kvalitním a moderním ţivotním pojištění. V praxi se však bohuţel setkávám se skutečností, ţe řada klientŧ si ani nepřečte před uzavřením pojistné smlouvy pojistné podmínky, a proto často ani netuší, za jakých podmínek a kdy jim například bude pojistné plnění vyplaceno, nemají představu o výlukách z pojištění apod. Myslím si, ţe dŧleţitou součástí prodeje ţivotního pojištění je tedy dŧkladné seznámení klienta s pojistnými podmínkami a to jak všeobecnými, tak doplňkovými, kterými se specifikuje konkrétní pojistný produkt. Je podstatné si uvědomit, ţe výběr ţivotního pojištění je rozhodujícím okamţikem, protoţe v případě, ţe se stane pojistná událost, na kterou klient není pojištěn, často není krok zpět. 29

30 Rozsah pojistné ochrany U kaţdé z těchto porovnávaných smluv mŧţeme mluvit o celé řadě volitelných druhŧ připojištění, které mŧţeme klientovi nabídnout. Nabízený rozsah tohoto pojištění se samozřejmě mění v závislosti od kaţdého klienta. V rodině, kde jsou malé děti, závazky a další rŧzné splátky se samozřejmě navrhuje rozsáhlejší pojistná ochrana, neţ například u klienta, který ţije sám, nemá ţádné závazky a jeho prioritou je spoření. Program Investor B250 má v sobě zahrnutou moţnost připojištění se celkem na 10 volitelných pojištění. Jedná se o pojištění smrti, smrti následkem úrazu, pojištění trvalých následkŧ při úrazu, včetně pojištění denních dávek za dobu nezbytného léčení, dále pak pojištění invalidního dŧchodu následkem úrazu, pojištění smrti nebo diagnózy velmi váţného onemocnění, pojištění pro případ zproštění od placení, pojištění pobytu v nemocnici, pojištění pro případ pracovní neschopnosti následkem úrazu a pojištění dětí. Program Variace E nabízí připojištění celkem na 9 rizik. Tento program nenabízí pojištění pracovní neschopnosti pro případ úrazu. V případě úrazu zde klient dostává pouze případně sjednané denní odškodnění. Dále této smlouvě chybí připojištění zproštění od placení. Oproti ING je však moţnost si uzavřít pojištění pro případ plné invalidity i následkem nemoci. Podle počtu moţností nabízených připojištění tedy je na tom lépe pojišťovna ING. Vstupní věk do pojištění je u smlouvy ING stanoven minimálně na 15 let, maximální vstupní věk je 60 let. Výstupní je 80 let. Program Variace je, v tomto směru pro klienta, více přizpŧsobivý a variabilnější, protoţe lze pojistit jiţ člověka od 14 let, maximální vstupní věk je poté ve věku 65 let (pouze jen však na určitá pojistná rizika), výstupní 80 let. U pojištění dětí, v obou případech, je rozsah pojistného krytí určen do 18 let. Z investičního hlediska nabízí program Investor B 250 celkem moţnost vybrat si z 3 předem definovaných investičních strategií (dynamická, vyváţená, konzervativní), případně si klient mŧţe sám namixovat vlastní strategii sloţenou z fondŧ obligací, smíšených fondŧ, akciových, fondŧ dividendové strategie apod. 30

31 Celkem má na výběr z 11 nabízených moţností. Program od ČSOB Variace E nabízí klientovi na výběr z 6 stanovených programŧ investování, klient zde nemá moţnost sám si vymyslet svou vlastní investiční strategii. Za velkou výhodu Variace E však povaţuji moţnost garantovaného fondu, který v současné době nabízí garantovaný úrok ve výši 2,4%. Oba porovnávané programy nabízí klientovi moţnost, v prŧběhu pojištění, si vybírat své naspořené peníze, stejně tak jako vkládat další finanční prostředky a to formou mimořádného vkladu. V prŧběhu pojištění má také moţnost klient zaţádat o platební prázdniny. Tyto platební prázdniny pojistitel akceptuje v tom případě, ţe má klient dostatečnou finanční rezervu (dostatečný počet akumulačních jednotek) na své pojistné smlouvě. V případě schválených platebních prázdnin platí pravidlo, ţe klient v této době nehradí pojistné, pojistná ochrana je však během této doby zachována. Co se týče změn v rozsahu pojištění v prŧběhu pojistné doby i zde nabízí obě pojistné smlouvy velkou moţnost flexibility. Pokud však budu dŧkladněji rozebírat jednotlivá připojištění i zde nalezneme celou řadu rozdílŧ a to především v pojistných podmínkách Velmi váţné onemocnění Oba typy programŧ nabízí klientovi moţnost připojistit se na velmi váţné nemoci. U tohoto připojištění má klient předem nastavenou pojistnou částku, která je v případě pojistné události klientovi vyplácena. Pojistnou událostí toto připojištění zaniká. Kaţdá pojišťovna má však stanovenou jinou čekací dobu jedná se o dobu, kdy by pojišťovna v případě diagnózy váţné nemoci klientovi neposkytla pojistné plnění. Investor B 250 má tuto čekací dobu specifikovanou na 6 měsícŧ od sjednání pojištění, Variace E ovšem jen na 3 měsíce a to od počátku pojištění. Liší se i nároky ve smyslu rozsahu plnění. Investor B250 nabízí klientŧm celkem plnění za 12 velmi váţných nemocí, Variace E nabízí pouze 10 diagnóz. Pojistné podmínky smlouvy Variace E určují, ţe nárok na pojistné plnění má klient tehdy, pokud pojištěný přeţije 30 dní od stanovení diagnózy. V případě smlouvy Investor B 250 ţádné takové podmínky specifikovány nejsou. 31

32 Podrobný rozbor tohoto připojištění tedy ukazuje, ţe program Investor B 250 od pojišťovny ING nabízí klientovi větší rozsah pojistného krytí. Dŧleţitým porovnávacím nástrojem je však cena pojistného. U ČSOB Variace E zaplatí ţena ve věku 30 let za pojištění váţných nemocí na částku ,- Kč cenu 210,- Kč, muţ ve stejném věku částku 330,- Kč. Program Investor B 250 toto připojištění nabízí pro ţenu za 348,- Kč, pro muţe za 293,- Kč. V obou případech byl propočet počítán s variantou připojištění se aţ do 80 let, přičemţ obě pojistné smlouvy mají toto krytí pouze do věku 65 let, poté pojistná smlouva funguje bez dál, bez tohoto pojištění. Z hlediska ceny a počtu nabízených pojistných rizik je na tom podstatně lépe program ING Investor B 250, který nabízí klientovi větší moţnosti Připojištění denních dávek, trvalé následky Na základě připojištění denních dávek v případě úrazu má klient nárok na denní plnění v případě doby léčení, která vznikne v dŧsledku úrazu. Pojišťovna ČSOB nabízí v tomto směru moţnost se připojistit se dle následujících limitŧ: - od 15. dne zpětně - od 15. následně (při výběru této varianty je klientovi poskytováno pojistné plnění od 15. do 28. dne ve výši dvojnásobku sjednané pojistné částky, od 29. dne pak sjednaný násobek) - od 29. dne (zde by v případě léčení po dobu více jak 29 dnŧ pojistitel vyplatil denní odškodné od prvního dne léčení). Tyto nabízené varianty se samozřejmě i značně liší v ceně. První varianta 15. dní zpětně je samozřejmě nejdraţší. Investor B250 nabízí v tomto případě pouze pojištění, kde doba nezbytného léčení musí přesáhnout minimálně 7 dní. Výhodou této smlouvy je, ţe jiţ ve svých pojistných podmínkách má zahrnuty tzv. oceňovací tabulky. Jedná se o tabulky, dle kterých daná pojišťovna v případě úrazu plnění maximální počet dnŧ. Zde má klient moţnost si svŧj úraz najít a řádně se připravit na výši pojistného plnění. ČSOB ve svých pojistných podmínkách pouze odkazuje na Oceňovací tabulky A. Nevýhodu programu Investor B 250, v tomto připojištění, však spatřuji na tom, ţe klientovi, který nenahlásí pojistnou události do 1 měsíce od ukončení léčby mŧţe být ze strany pojišťovny sníţeno případné pojistné plnění. 32

33 V případě porovnání trvalých následkŧ lze konstatovat, ţe obě pojišťovny plní stejným zpŧsobem a to na základě tzv. progresivního plnění. Stejný je i minimální rozsah trvalých následkŧ, který je určen od 1% poškození těla. Obrázek č. 1: Progresivní plnění nad 75% - 100% 1% - 25% vypláceno vypláceno z 4x násobku z 1x násobku pojistné částky pojistné částky nad 50% - 75% nad 25% - 50% vypláceno vypláceno z 3x násobku z 2x násobku pojistné částky pojistné částky Zdroj: Vlastní návrh schématu prodejní praxe Z tohoto modelu je patrné, ţe pojistné plnění přímo úměrně stoupá v závislosti na rozsahu případných trvalých následkŧ Pojištění dětí Oba porovnávané programy nabízí klientovi moţnost připojistit si do smlouvy děti na riziko úrazu. Program ING nabízí klientovi moţnost připojistit si do smlouvy jedno nebo více dětí, přičemţ kaţdé musí být jmenovitě, spolu s rodným číslem, uvedené ve smlouvě. Návrh pojistné smlouvy počítá s moţností připojištění dvou dětí, případné zbylé děti se musí uvádět na formuláři zvlášť. Za kaţdé dítě, se v závislosti na zvoleném tarifu platí extra pojistné. Program od ČSOB nabízí klientovi moţnost připojistit si všechny své děti za jednotnou cenu 114,- Kč. Nezáleţí tedy na počtu dětí. Tento moderní trend, je z pohledu praxe od klientŧ, velmi pozitivně vnímán, protoţe pokud jiţ např. jedno dítě v pojistce rodič pojištěné má, další narozené je ve smlouvě automaticky zahrnuto také, a to bez navyšování sazby pojistného. 33

34 Pojištění hospitalizace V rámci tohoto připojištění se nabízí klientŧm moţnost připojistit se na tzv. hospitalizaci obecnou, která zahrnuje pojištění pobytu v nemocnici v dŧsledku nemoci a úrazu, anebo samostatně na hospitalizaci úrazovou. Zajímavější v tomto směru je zajisté program od ČSOB Pojišťovny Variace E, kde je klient, na základě pojistných podmínek, automaticky pojištěn na dvojnásobek sjednané denní dávky v případě pobytu na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, v případě pobytu na jednotce intenzivní péče nebo v případě provedení neodkladné operace. 34

35 5. PRÁVNÍ ÚPRAVA Pojistná smlouva má ve své právní úpravě pŧvodní kořeny v rŧzných smlouvách. Legislativní rámec upravoval 1267 a násl. Obecného zákoníku občanského 1, poté navazoval zákon č. 501/1917, který byl zrušen zákonem č. 145/1934 Sbírky zákonŧ a nařízení o pojistné smlouvě. Tento zákon platil do účinnosti nového zákona č. 189/1950 Sb., o pojistné smlouvě. Následně Občanský zákoník zákonem č. 40/1964 rušil speciální úpravu o pojistné smlouvě. Od do roku 1992 se občanskoprávní vztahy řídily 345 aţ 383 Občanského zákoníku a dle vyhlášek obsahující rozsah a podmínky pojištění. Byly zde kogentně stanoveny přesné podrobnosti právních vztahŧ. V tomto období byla úprava pojištění dělena dle toho, kdo smlouvu uzavíral, dle povahy vztahŧ, kterých se pojištění týkalo do tří kodexŧ: - zákon č. 101/1963 Sb., zákoník mezinárodního obchodu - zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník - zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník I přes určité snahy, které souvisely se zachováním dvojí právní úpravy, došlo od k obnovení jednotné právní úpravy pojištění, coţ bylo povaţováno jako správnější. Od roku 1992 do byla tedy právní úprava pojištění zahrnuta pouze v občanském zákoníku. Aţ na krátké meziobdobí, lze povaţovat pojistné smlouvy čistě za občanskoprávní vztah. Právní rámec pojištění v České republice do tvořil občanský zákoník (hlava patnáctá), ve znění zákona č. 509/1991 Sb., a zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví. Vydáním zákona o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb., dále zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech a zákonem č. 39/2004 Sb. zákonem o pojišťovnictví, nezŧstala v občanském zákoníku ani charakteristika pojistné smlouvy. 1 Poznámka: Obecný zákoník občanský byl základem občanského práva v habsburské monarchii byl obsažen v díle druhým: O právu k věcem 35

36 Této změně však předcházela řada diskuzí, projednávání a návrhŧ. První projednávání změny této právní úpravy bylo nejdříve v únoru 2001 zamítnuto Poslaneckou sněmovnou, která nesouhlasila s formou samostatného zákona. Podruhé byl tento návrh předloţen jako novela obchodního zákoníku. I zde však byl návrh zamítnut a to z dŧvodu nesouhlasu se začleněním právní úpravy pojistné smlouvy do obchodního zákoníku. Potřetí byl návrh projednán Poslaneckou sněmovnou pouze v prvním čtení. Navrhovaná byla novelizace občanského zákoníku. V květnu 2005 byl návrh po volbách znovu předloţen nové Poslanecké sněmovně, ovšem znovu ve formě samostatného zákona. Vzhledem k připravované změně právní úpravy občanského zákoníku, se schválení samostatného zákona povaţovalo za přijatelnější. Přijatelnost samostatného zákona o pojišťovnictví odpovídá nejen předchozí tradici, ale také koncepci řadě státŧ např. Německa, Rakouska, Dánska, Francie, Belgie, Řecka Regulace pojišťovnictví Nutnost úprav těchto pravidel pro správné fungování pojišťovnictví, vyplýval z charakteru pojišťovací sluţby. Za jeden z hlavních cílŧ regulace byla brána skutečnost, která by díky realizaci tvorby hospodářských rezerv zabránila, či alespoň zmírnila, negativní dopad v moţnosti neuhrazení závazkŧ ze strany pojistitele vŧči klientovi, který si za pojistné kupuje určité finanční zajištění pro případ pojistné události. Ani konkurence a trţní ekonomika není dostatečným usměrňujícím nástrojem, který by zabezpečoval zájmy pojištěných. Součástí regulace je nutnost správné informovanosti a to jak ze strany klienta (jako samostatného ekonomického subjektu), tak ze strany pojistitele. V současné době, kdy je nabízena velká škála pojistných produktŧ, se často potenciální klient obtíţně orientuje, coţ mŧţe mít za následek nebezpečí špatného výběru. Právě proto, jako ochrana klienta, existuje státní regulace pojišťovnictví. V návaznosti na tuto problematiku a v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie vznikla řada nových právních předpisŧ, upravující pojišťovnictví jako celek, včetně zprostředkovatelŧ pojištění a pojistné smlouvy 36

37 5.2. Zákon o pojistné smlouvě č. 277/2009 Sb. Tento zákon o pojistné smlouvě z 22. července 2009, a o změně souvisejících zákonŧ zákona č. 37/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., a č. 57/2006 Sb., č. 198/2009, a zákona č. 278/2009 Sb., upravuje vztahy všech účastníkŧ pojištění. Tyto vztahy vznikají na základě pojistné smlouvy, dále tento zákon jasně vymezuje pojmy týkající se pojistné smlouvy Účastníci pojištění Mezi účastníky pojištění patří: - pojistitel = pojišťovna, která na základě oprávnění ČNB vykonává pojišťovací činnost - pojistník = osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu a zároveň hradí pojistné - pojištěný = osoba, na jejíţ zdraví, ţivot, majetek či jiné hodnoty se pojistná smlouva vztahuje - oprávněná osoba = osoba, které v dŧsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění - obmyšlený = osoba, které bude vyplaceno v případě úmrtí pojistné plnění - poškozený = osoba, které bude vyplaceno pojistné plnění související s pojištěním odpovědnosti. Tato osoba, není při sjednání pojištění známa Pojistná smlouva Pojistná smlouva je právní dokument, který musí mít písemnou formu (s výjimkou případŧ, kdy se pojištění sjednává na dobu kratší neţ je 1 rok). Pojistitel se zavazuje, ţe v případě vzniku nahodilé události vyplatí pojistníkovi pojistné plnění. Pojistník se zavazuje platit sjednané pojistné. Pojistné (úplata za soukromé pojištění) mŧţe být hrazeno formou běţného pojistného, nebo jako tzv. jednorázové pojistné, coţ je pojistné stanovené na celou dobu pojištění. Obsahem pojistné smlouvy musí být určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby, určení zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, výše pojistného (včetně určení splatnosti), vymezení pojistné doby. 37

38 Pojistné podmínky Kaţdý pojistný produkt má své specifické pojistné podmínky, které si tvoří sama konkrétní pojišťovna. Tyto pojistné podmínky nemusí být předem schváleny Českou národní bankou, dokládají se pouze k případné následné kontrole. Pro tvorbu pojistných podmínek platí smluvní volnost, která je však limitovaná kogentními ustanoveními zákona. Kaţdá pojistná smlouva musí pojistné podmínky obsahovat, anebo na ně jednoznačným zpŧsobem odkazovat. Mŧţou být uvedeny přímo ve smlouvě, nebo jsou součástí pojistné smlouvy. Klient musí být s obsahem těchto podmínek vţdy seznámen před uzavřením pojistné smlouvy. Toto pravidlo neplatí v případě uzavření pojistné smlouvy na dálku (telefonicky, internetem), protoţe v tomto případě si je klient (jako pojistník) mŧţe na základě vlastní ţádosti vyţádat aţ po uzavření smlouvy. Ani jedna ze stran (pojistitel pojistník) nesmí, bez souhlasu druhé strany, pojistné podmínky jednostranně měnit Uzavření pojistné smlouvy Před uzavřením pojistné smlouvy ţivotního pojištění musí být kaţdý zájemce informován ve smyslu 65 a 66 s tzv. informačním listem. Tento informační list, pro bliţší seznámení, dokládám jako přílohu své bakalářské práce. K uzavření pojistné smlouvy, je třeba aby byl návrh, dle zákona, přijat do jednoho měsíce od sepsání smlouvy, nebylo-li dohodnuto jinak. V případě ţivotního pojištění, kdy je zapotřebí pro přijetí návrhu lékařská prohlídka, se tento termín posouvá na dva měsíce. V případě, ţe přijetí návrhu obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny oproti pŧvodnímu návrhu, je tento změněný návrh povaţován za nový návrh. Druhá smluvní strana (klient) má zákonem stanovenou lhŧtu 1 měsíce na odsouhlasení této změny, jinak je návrh povaţován za odmítnutý. 38

39 V praxi lze uvést příklad na ţivotním pojištění. V případě, ţe pojistím na ţivotní pojištění člověka, který má nějaký zdravotní problém, má pojistitel právo rozhodnout se, zda si vyţádá pro posouzení zdravotního stavu klienta lékařskou dokumentaci či prohlídku, anebo zda rovnou pošle klientovi k odsouhlasení návrh na případnou změnu. Klient jiţ při podpisu návrhu pojistné smlouvy dává pojistiteli souhlas, aby si dle potřeby vyţádal veškeré informace týkající se jeho zdravotního stavu. Tato změna často spočívá např. v navýšení rizikové sloţky (tzn. ţe klient za dané riziko platí vyšší pojistné, neţ zdravý člověk), nebo vyloučení definované nemoci z případného pojistného plnění. V nejkrajnějších případech se mŧţe pojistitel rozhodnout, ţe klienta nepojistí vŧbec. Pojistná smlouva je uzavřená tehdy, pokud pojistitel přijme předloţený návrh. Návrh pojistitel nemusí přijmout např. z dŧvodu chybného sjednání, z dŧvodu zdravotních či z dŧvodŧ neuhrazených finančních závazkŧ, které má zájemce o pojištění na smlouvách u instituce, kde ţádá o pojištění. Jako doklad o uzavření pojistné smlouvy je pojistníkovi vydána tzv. pojistka, která slouţí jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Tento doklad (pojistka) je vydán i v případě, ţe smlouva nebyla uzavřena písemně. Platnost pojistné smlouvy vzniká dnem (případně hodinou) počátku pojištění, který je přesně určen v pojistné smlouvě. Počátek pojištění se nemusí shodovat s dnem uzavření pojistné smlouvy. Existují i případy, kdy se pojištění vztahuje na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. Základní povinností pojistníka je platit pojistiteli pojistné. 39

40 Zánik pojistné smlouvy Pojištění mŧţe zaniknout buď: - uplynutím doby - nezaplacením pojistného - dohodou - výpovědí ze strany jak pojistitele tak pojistníka - obě ze stran mŧţou pojištění vypovědět do 2 měsícŧ od uzavření pojistné smlouvy, výpovědní lhŧta je osmidenní - výpovědí do 3 měsícŧ ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události - pojistník mŧţe pojištění vypovědět do 1 měsíce od sdělení o převodu pojistného kmene, výpovědní lhŧta je osmidenní - v případě obchodu na dálku mŧţe pojistník odstoupit od pojistné smlouvy do 14 dnŧ od uzavření, a to bez udání dŧvodŧ Pojištění mŧţe zaniknout také od počátku. Tato forma se často uplatňuje např. v ţivotním pojištění, kdy pojistitel v prŧběhu pojištění zjistí závaţné a ze strany klienta zatajené informace týkající se např. jeho zdravotního stavu. Pokud pojišťovna vyhodnotí tyto informace jako nepřijatelné riziko pojištění, smlouvu ukončí zpětně od počátku. V tomto případě pojistitel vrací pojistníkovi veškeré zaplacené pojistné, sníţené o jiţ vyplacené pojistné plnění, případně o další správní poplatky Právní úprava pojištění Zákon o pojistné smlouvě rozlišuje 3 typy ustanovení, související s obsahem pojistné smlouvy. 1.) Ustanovení kogentní jedná se o ustanovení, od kterých se nedá ţádnou dohodou odchýlit. Případný pokus o takovou dohodu by zpŧsobil absolutní neplatnost těchto úkonŧ. 2.) Ustanovení relativně, jednostranně kogentní jedná se o ustanovení jednostranně dispozitivní, které jsou ve prospěch klienta. Od těchto ustanovení se lze odchýlit, ovšem nesmí být v neprospěch od některého ze subjektŧ, které stojí na klientské straně smlouvy (pojištěný, pojistník, oprávněná osoba). 40

41 Klient se svých práv, které mu zákon stanovuje, vzdát nesmí, nesmí si ani jinak zhoršit své smluvní postavení. Pojistitel si své smluvní postavení zhoršit však mŧţe. 3.) Dispozitivní ustanovení ustanovení, od nichţ se smluvní strany dohodou mohou platně odchýlit Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí č. 38/2004 Sb. Tento zákon ze dne ve znění zákonŧ č. 444/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., a č. 124/2008 Sb., č. 223/2009 Sb., 278/2009 Sb. upravuje, v součinnosti s právními předpisy Evropské unie, podmínky podnikání pojišťovacích zprostředkovatelŧ a samostatných likvidátorŧ pojistných událostí, včetně úpravy výkonu státního dozoru. Dále tento zákon mění ţivnostenský zákon, z něhoţ vyjímá jak pojišťovací zprostředkovatele, tak i samostatné likvidátory pojistných událostí. Příprava a tvorba tohoto zákona prošla náročným a dlouhým procesem. Nová směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 9. prosince 2002 pozitivně zasáhla do tohoto sloţitého vývoje. Česká republika se tak vydáním tohoto zákona č. 38/2004 Sb, stala jednou z prvních zemí, která tyto normy aplikovala ve svém právním systému. Pojišťovací zprostředkovatelé jsou i z historického hlediska, významnými osobami pŧsobící v oblasti pojištění. Často však docházelo k řadě problémŧ a stíţností klientŧ, nejednotnosti právní problematiky. Tato skutečnost vedla k úpravě zákona o pojistné smlouvě č. 145/1934, 43 a 47. V tomto zákoně byly specifikováni 2 zprostředkovatelé pojištění jednatel zprostředkující a plnomocný jednatel. Zprostředkující jednatel zprostředkovával jednání, byl zmocněn pouze přijímat návrhy, oproti plnomocnému jednateli, který byl pojistitelem zmocněn uzavírat pojistné smlouvy. Minimální regulaci činnosti zprostředkovatelŧ obsahoval zákon č. 185/1991 Sb.. Činnost pojišťovacích zprostředkovatelŧ dále do roku 2004 upravoval zákon o pojišťovnictví č. 363/1999 Sb. 41

42 Zprostředkovatelskou činnost, dle tohoto zákona, mŧţe na území ČR vykonávat právnická nebo fyzická osoba a to jako: - vázaný pojišťovací zprostředkovatel - podřízený pojišťovací zprostředkovatel - pojišťovací agent - výhradní pojišťovací agent - pojišťovací makléř - pojišťovací zprostředkovatel, jehoţ domovským členským státem není Česká republika Kaţdý kdo chce zprostředkovatelskou činnost vykonávat musí, mimo jiné, splnit podmínky dŧvěryhodnosti a odbornosti a musí být zapsán v registru České národní banky Vázaný pojišťovací zprostředkovatel (VPZ) VPZ spolupracuje pouze s jednou pojišťovnou, nebo více pojišťovnami, které nesmí mít vzájemně konkurenční charakter. Neinkasuje pojistné a nevyplácí pojistné plnění. Pracuje na základě písemné smlouvy s pojišťovnou, jejímţ jménem a na jejíţ účet jedná. Pojišťovna odpovídá za případnou škodu, kterou mŧţe svou činností VPZ zpŧsobit. VPZ musí splňovat podmínky dŧvěryhodnosti, včetně základního kvalifikačního stupně odborné zpŧsobilosti. 42

43 Podřízený pojišťovací zprostředkovatel (PPZ) Spolupracuje s pojišťovacím agentem (PA) nebo pojišťovacím makléřem (PM) na základě Smlouvy o obchodním zastoupení (případně Zprostředkovatelské smlouvy). Jedná jménem a na účet PA nebo PM, nezprostředkovává pojistné plnění a neinkasuje pojistné. Za případnou škodu z činnosti PPZ odpovídá pojišťovací agent nebo makléř, jehoţ jménem PPZ jedná. PPZ musí samozřejmě také splňovat podmínky dŧvěryhodnosti, včetně základního kvalifikačního stupně odborné zpŧsobilosti Pojišťovací agent (PA) Zprostředkovatelskou činnost provádí PA jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, přičemţ nabízené pojistné produkty mŧţou být navzájem konkurenční. PA je vázán vnitřními předpisy pojišťovny, jejímţ jménem jedná a je oprávněn inkasovat pojistné, případně zprostředkovávat plnění z pojistných událostí. PA za případnou zpŧsobenou škodu při výkonu své zprostředkovatelské činnosti odpovídá sám. Za tímto účelem musí mít sepsanou pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti, s minimálním limitem plnění eur. V případě, ţe je PA zmocněn pojistitelem inkasovat pojistné, je povinný udrţovat trvale likvidní jistinu ve výši 4% ročního objemu inkasovaného pojistného (nejméně však ve výši euro), nebo pro převody inkasovaného pojistného a pojistného plnění, pouţívat samostatný, od hospodaření oddělený, bankovní účet. Pojišťovací agent musí splňovat podmínky dŧvěryhodnosti a odbornou zpŧsobilost, dle středního kvalifikačního stupně a mŧţe uzavírat smluvní vztahy s podřízenými pojišťovacími zprostředkovateli Výhradní pojišťovací agent (VPA) Výhradní pojišťovací agent (VPA) provádí svou zprostředkovatelskou činnost pouze pro 1 pojišťovnu. Nesmí pracovat pro více pojišťoven, a to ani za podmínky, ţe by nabízel nekonkurenční produkty. Jedná jménem a na účet pojišťovny na základě smlouvy, např. Smlouvy o obchodním zastoupení. Mŧţe být oprávněn inkasovat pojistné, přičemţ zde platí povinnost udrţovat finanční likviditu, případně pouţívat samostatný oddělný účet. VPA musí být zapsán do registru u ČNB, musí splňovat podmínky dŧvěryhodnosti a podmínky pro základní kvalifikační stupeň odborné zpŧsobilosti. Mŧţe uzavírat smluvní vztahy s podřízenými pojišťovacími zprostředkovateli. 43

44 Pojišťovací makléř (PM) Pojišťovací makléř (PM) je ve své činnosti vázán obsahem písemné smlouvy uzavřené se zájemcem o pojištění nebo zajištění. PM dle obsahu smlouvy s klientem, mŧţe pro klienta provádět komplexní analýzu pojistných rizik, navrhovat pojistné smlouvy, poskytovat poradenskou činnost či se podílet a správě smluv a případné likvidaci pojistných událostí. Makléř, na základě udělené plné moci od klienta, mŧţe vystupovat jménem a na účet klienta, mŧţe jménem klienta podepisovat pojistné smlouvy. Mŧţe, dle domluvy s pojišťovnou, inkasovat pojistné nebo přijímat od pojišťovny pojistné plnění. Zde platí také podmínka finanční likvidity, případně oddělenosti účtŧ. Spolupráci s PPZ zákon pojišťovacímu makléři povoluje. PM musí splnit poţadavky vyššího kvalifikačního stupně odborné zpŧsobilosti a musí prokázat čtyřletou praxi Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným neţ je Česká republika Tento zprostředkovatel mŧţe na území ČR provozovat takovou zprostředkovatelskou činnost, kterou je oprávněn provozovat na území svého domovského státu, případně jiného členského státu. Musí informovat příslušný domovský orgán ve svém domovském státě a registrovat se u ČNB v České republice. Provozovat zprostředkovatelskou činnost mŧţe buď na základě práva zřizovat pobočky, nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby. 44

45 Samostatný likvidátor pojistných událostí (SLPU) Samostatný likvidátor pojistných událostí (SLPU) na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejímţ jménem a na její účet jedná, provádí šetření, které je nutné k zjištění případného rozsahu pojistné události a povinnosti vyplácet pojistné plnění. Po celou dobu výkonu této své činnosti musí mít SLPU odpovědnostní pojistku pro případ škody. Vzhledem k tomu, ţe však jedná jménem a na účet pojišťovny je za tyto odpovědnostní škody plně odpovědná pojišťovnou, pro kterou tento SLPU pracuje a ne samotný likvidátor. V souvislosti s odkazem na 10, odst.4 zákona č. 38/2004 Sb., je tedy zřejmě myšlena odpovědnostní pojistka na případnou škodu SLPU zpŧsobené pojišťovně. SLPU musí být zapsán v registru ČNB, splňovat podmínky dŧvěryhodnosti, včetně odborných znalostí základního kvalifikačního stupně. Tabulka č. 3: Právní úprava pojišťovacích zprostředkovatelŧ VPZ PPZ VPA PA PM SLPU Zápis do registru u ČNB ano ano ano ano ano ano zákonná úprava 5 6 6a Dŧvěryhodnost ano ano ano ano ano ano Odborná zpŧsobilost kvalifikační stupeň základní základní základní střední vyšší základní jednu nebo více PA jednu nebo PM zastupuje více Moţnost vykonávat pojišťoven nebo jednu více zájemce pojišťoven o činnost pro ale jen PM pojišťovnu pojišťoven pojištění nebo nekonkurenční (klienta) klienta produkty Moţnost inkasovat pojistné ne ne ano ano ano ne Moţnost vyplácet pojistné plnění ne ne ne ano ano ano Povinnost mít uzavřené pojištění odpovědnosti za škody Správní poplatek za registraci u ČNB ne ne ano ano ano 2000,- Kč 2000,- Kč 2000,- Kč ,- Kč ,- Kč ne ,- Kč Zdroj: Česká národní banka. Metodické pokyny k podávání žádostí. Praha : [s.n.], 2010 [cit ]. Dostupné z WWW: < pdf>. ISPOZ2 ver:

46 Vyhláška 582/2004 Sb., ze dne 18. listopadu 2004, upravuje některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistný událostí. V této vyhlášce jsou podrobněji specifikovány náleţitosti osvědčení do zápisu do registru, včetně tvaru a obsahu registračních čísel, dále je zde uveden seznam dokladŧ, kterými je zapotřebí prokázat ukončení odborného studia. Tato vyhláška zároveň určuje zpŧsob vykonání odborné zkoušky a stanovuje rozsah odborného minima pro získání všech stupňŧ odborné zpŧsobilosti. V příloze č. 6 je uveden seznam škol, školicích zařízení a specializovaných profesních institucí, které jsou oprávněné poskytovat vzdělávací programy k dosaţení odborné zpŧsobilosti. Závěrem jsou upraveny podrobnosti a forma ročního výkazu činnosti pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře. 46

47 5.4. Zákon o pojišťovnictví Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb. účinný od , ve znění zákonŧ č. 363/1999 Sb., 159/2000 Sb., č. 316/2001 Sb., č. 12/2002 Sb., č. 39/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 381/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., 296/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 137/2008 Sb., upravuje, v souladu s právem Evropského společenství, podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví, vykonávaný Českou národní bankou Pojišťovací a zajišťovací činnost Pojišťovací nebo zajišťovací činnost mŧţe na území České republiky provozovat pouze taková instituce, které Česká národní banka udělila povolení k provozování činnosti, dle tohoto zákona. Na území ČR mŧţe provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost pouze tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu (na základě povolení k provozování činnosti vydané ČNB), nebo pojišťovna z jiného členského státu a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby. Po celou dobu své činnosti je jak pojišťovna, tak i zajišťovna, povinna mít vlastní zdroje, nejméně však ve výši poţadované solventnosti. Solventností se rozumí schopnost pojišťovny nebo zajišťovny dostát svých závazkŧ, které vyplývají především z pojistných smluv. Tato míra solventnosti je stanovena zákonem 277/2009 Sb., 77 a liší se dle provozovaných odvětví. Jedná se o tzv. garanční fond, který musí odpovídat jedné třetině poţadované míře solventnosti. Dle nejnovějšího právního předpisu zákona č. 277/2009 Sb., došlo k navýšení těchto limitŧ, v současné době platí následující limity: a) pro pojišťovny, kde je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví ţivotního pojištění je garanční fond stanoven na minimální výši ,- Kč. b) v případě pojišťovací činnosti v oblasti pojištění odpovědnosti vyplývající za škodu z provozu motorového vozidla, z vlastnictví nebo uţití leteckého dopravního prostředku, z vlastnictví nebo uţití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce, dále v případě pojištění všeobecné 47

48 odpovědnosti (např. odpovědnost za jaderné záření, odpovědnost zpŧsobenou vadou výrobku, na ţivotním prostředí apod.), pojištění úvěru, pojištění záruky je garanční fond stanoven také v minimální výši ,- Kč. c) garanční fond, nesmí být niţší neţ ,- Kč, jestliţe je provozována pojišťovací činnost pro všechna odvětví neţivotního pojištění, které nesouvisí s výše uvedeným. d) v případě provozování zajišťovací činnosti v ţivotním pojištění nesmí být garanční fond niţší neţ ,- Kč. e) ,- Kč je poţadováno v případě provozování zajišťovací činnosti v neţivotním pojištění f) ,- Kč, jestliţe je provozována zajišťovací činnost podle písmene d) nebo e) kaptivní zajišťovnou. Pojišťovací činnost mŧţe na území ČR vykonávat pouze ta pojišťovna, která byla zaloţena jako druţstvo nebo akciová společnost. Zajišťovací činnost na území ČR pouze ta instituce, která byla zaloţena jako akciová společnost. Vţdy platí pravidlo, ţe činnost je moţno provozovat pouze v rozsahu povolení, které je vydáno ČNB. 48

49 Současný český pojistný trh Pojistný trh byl v ČR vytvořen v prŧběhu devadesát let. Charakteristickým znakem je postupné zvyšování významu pojištění v ekonomice. Začíná stoupat zájem po poptávce pojištění, zejména ţivotním. I přes tento fakt je však podíl ţivotního pojištění v ČR ve srovnání s EU nízký. V současné době je na našem území registrováno celkem 53 pojišťoven a poboček zahraničních pojišťoven. 3 Struktura a počet pojišťoven je v prŧběhu let proměnná. Poslední provedená statistika Českou národní bankou ze dne , hovoří o 52 subjektech, které jsou oprávněné na našem území provozovat činnost. Graf č. 3: Struktura pojišťoven podle odvětví ţivotní neţivotní smíšené Zdroj: Základní ukazatele o sektoru pojišťoven - Česká národní banka : Počet a struktura pojišťoven [online]. Praha : Česká národní banka, 2010 [cit ]. Dostupné z WWW: < cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/pojistovny/poj_ukazat ele_tab01.html>. vlastní graf 3 Cnb.cz [online] [cit ]. Celkový přehled počtu subjektŧ ke dni. Dostupné z WWW: < 49

50 Graf č. 4: Struktura pojišťoven podle vlastnictví pojišťovna s rozhodující českou účastí pojišťovna s rozhodující zahraniční účastí pobočky zahraničních pojišťoven pojišťovny v nucené správě Zdroj: Zdroj: Základní ukazatele o sektoru pojišťoven - Česká národní banka : Počet a struktura pojišťoven [online]. Praha : Česká národní banka, 2010 [cit ]. Dostupné z WWW: < ojistovny/poj_ukazatele_tab01.html>. vlastní graf S odstupem času lze říci, ţe vstup naší republiky do Evropské unie měl na náš pojistný trh většinou kladný dopad, a to pro všechny zúčastněné strany klienta, stát, pojišťovny i samotné zprostředkovatele pojištění. Evropská unie zároveň sjednotila poţadavky a normy na výkon činnosti pojišťovacího makléře, jejímţ hlavním cílem bylo poskytnout pojišťovacím zprostředkovatelŧm členských státŧ EU tzv. evropský pas, které má za úkol odstranit veškeré legislativní bariéry, které stály v cestě k provozování této činnosti na území celé Evropské unie. Ke změně došlo i na úrovni regulačního orgánu, kdy Česká národní banka dostala pravomoc dohlíţet a kontrolovat pojistný trh, coţ je velmi pozitivní hlavně pro klienty, kteří touto regulací získali silnější a postavení ve svých právech. Závěrem lze tedy říci, ţe vstup naší republiky do EU byl z hlediska pojištění brán pozitivně. 50

51 Státní dohled V České republice vykonává státní dohled Česká národní banka, do roku 2006 to bylo Ministerstvo financí. ČNB je ústřední bankou České republiky a zároveň orgánem, který vykonává celkový dohled nad finančním trhem. Hlavním cílem ČNB je zabezpečení cenové stability, určování měnové politiky, vydávání mincí a bankovek. Dále ČNB řídí peněţní styk, peněţní oběh a zúčtování bank. Vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, penzijním připojištěním pojišťovnictvím, druţstevními záloţnami a institucemi elektronických peněz a devizový dohled. Hlavním úkolem státního dohledu v oblasti pojišťovnictví je kontrola solventnosti pojišťoven a chránit zájmy klientŧ. Dále má ČNB pravomoc udělovat povolení k pojišťovací a zajišťovací činnosti, provádět kontrolu jak pojistitelŧ, zajišťoven, tak i samostatných zprostředkovatelŧ. Zároveň má ČNB na starosti kontrolní činnost, kterou se zaměřuje hlavně na dodrţování platných právních norem související s provozování činností v pojišťovnictví. Dŧleţitou součástí státního dozoru je finanční dozor, kterým se kontroluje hospodaření pojišťovny, tvorba zákonných technických rezerv, včetně finančního umístění, matematických rezerv, platební schopnosti a dodrţování administrativních a účetních postupŧ. Zároveň je ČNB orgán, který přijímá a vyřizuje stíţnosti ve vztahu pojistitel klient, v případě zjištění nedostatkŧ či provinění mŧţe nařídit potřebná opatření nebo uloţit sankci. 51

52 6. DAŇOVÁ ÚLEVA U ţivotního pojištění, lze dle zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmŧ ve znění pozdějších předpisŧ, uplatňovat sníţení daňového základu. Zákon však přesně stanovuje podmínky, které je pro tento odpočet zapotřebí splnit. Podmínky vzniku nároku na sníţení daňového základu: pojistná smlouva musí být uzavřena minimálně na dobu 5 let a pojištění zároveň musí končit nejdříve ve věku, v němţ pojištěný dosáhne 60 let pojistník musí být shodný s pojištěným odpočet je moţný pouze u produktŧ tzv. kapitálových. Tzn. na pojištění jen rizikové (pouze na smrt), či úrazové se tento odpočet nevztahuje v případě uzavření pojistné částky na doţití a v případě uzavření smlouvy na dobu od 5 do 15 let, musí být tato částka v minimální výši ,- Kč v případě uzavření pojistné smlouvy na doţití delší neţ 15 let, musí tato částka na doţití odpovídat minimální výši ,- Kč maximální moţná částka, kterou si pojištěný mŧţe odečítat je ,- Kč, přičemţ tato částka mŧţe být sloučena z více ţivotních pojistek V roce 2004 bylo nově 15, odstavcem 13 specifikováno to, ţe odpočet bude moţný pouze za předchozí zdaňovací období, nikoliv další roky zpětně. Dále tato změna přesně vymezuje, ţe v případě zrušení pojistné smlouvy nebo dodatečné změny trvání pojistné smlouvy, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné částky zaniká. Příjmem podle 10, jsou částky o které byl v předchozích letech, z dŧvodu zaplaceného pojistného, základ daně sníţen. V praxi to tedy znamená, ţe klient, který uplatňoval odpočet na daně a své ţivotní pojištění předčasně zruší musí, dle zákona, tento odpočet přiznat do svých příjmŧ, tzn. musí ho vrátit, dodanit. V případě, ţe pojišťovna nevyplatí pojistné plnění nebo odbytné a zároveň kapitálová hodnota nebo rezerva pojištění bude převedena na nově uzavřenou pojistnou smlouvu, splňující dané podmínky, není klient jako pojistník povinen podat daňové přiznání a uvést to v něm jako příjem. 52

53 V praxi však ustanovení a výklad tohoto zákona vyvolává rozporuplné reakce a názory. Budu-li vycházet z toho, ţe klient si jiţ delší dobu platí ţivotní pojištění, splňující daňovou uznatelnost a rozhodne se toto pojištění zrušit musí, dle zákona, vrátit veškerou daňovou úlevu. Rozdíl je samozřejmě mezi klientem, který si zruší své ţivotní pojištění a dál zŧstane nepojištěn tento klient bezpochyby daňovou úlevu vrátit musí a mezi klientem, který sice ruší své staré ţivotní pojištění, ale okamţitě ho nahrazuje novějším typem smlouvy, splňující taktéţ podmínky daňové uznatelnosti. Dá se tedy říci, ţe tento klient stále v pojištění pokračuje, ovšem s novějším typem smlouvy. Řada klientŧ má stále v současné době zastaralé typy ţivotních pojistek, které jiţ nejdou měnit či novelizovat a tak má klient často opravdu jedinou moţnost, starou smlouvu zrušit a uzavřít si pojištění nové. Zde ovšem naráţí na výklad zákona, který specifikuje, ţe daňová úleva se nevrací tehdy, pokud klientovi nebylo vyplaceno odbytné. Ve většině případech však klient nárok na odbytné má. Kapitálová hodnota u většiny starých typŧ smluv, dle pojistných podmínek, vybrat nelze a proto je jediným řešením smlouvu zrušit. Dŧleţité je si také uvědomit, ţe v případě vyplacení odbytného klient často dostává niţší částku, neţ v případě vyplacení kapitálové hodnoty. Paradoxem tedy zŧstává, proč zákon v případě odbytného (za předpokladu ţe klient si i nadále platí nějaký druh ţivotního pojištění) stanovuje podmínky vrácení daňových úlev, kdeţto v případě vyplacení kapitálové hodnoty nebo rezervy tato povinnost zaniká. Tento výklad zákona tedy značně znevýhodňuje klienty, kteří si platí staré typy pojistných smluv. Novela zákona, která vstoupila v účinnost od stanovuje rovnou daň 15%, pro všechny. Ţivotní pojištění mŧţe tedy klientovi ročně ušetřit aţ 1800,- Kč. V případě, ţe přispívá na soukromé ţivotní pojištění zaměstnavatel svému zaměstnanci, mŧţe si zaměstnavatel do nákladŧ, z pohledu daně z příjmŧ, zahrnout všechny zaplacené příspěvky na ţivotním pojištění nebo na penzijním připojištění aţ do výše ,- Kč za rok. Toto zaplacené pojistné je osvobozeno od placení sociálního a zdravotního pojištění. 53

54 Tabulka č. 4: Daňové zvýhodnění Tabulka daňových odpočtŧ Měsíční pojistné Roční odpočet Roční úspora na dani 100 Kč Kč 180 Kč 200 Kč Kč 360 Kč 300 Kč Kč 540 Kč 400 Kč Kč 720 Kč 500 Kč Kč 900 Kč 600 Kč Kč Kč 700 Kč Kč Kč 800 Kč Kč Kč 900 Kč Kč Kč Kč Kč Kč nad 1000 Kč Kč Kč Zdroj: Vlastní zpracování 54

55 7. INSTITUCE SOUVISEJÍCÍ S POJISTNÝM TRHEM Vedle České národní banky, která má své hlavní postavení na pojistném trhu, existuje v České republice celá řada zájmových sdruţení (asociací), které prosazují společné zájmy zúčastněných institucí při jednání s orgány státní správy, společně řeší odborné problémy a podporují pojišťovnictví Česká asociace pojišťoven Česká asociace pojišťoven je zájmovým sdruţením komerčních pojišťoven, jehoţ hlavním cílem je prosazovat a chránit zájmy členských pojišťoven, dále podpora českého pojistného trhu vŧči Evropské unii a podpora rozvoje pojišťovnictví v ČR. Vznikla v roce 1994 a v současné době má 29 řádných členŧ, 1 přidruţeného člena (Direct Pojišťovna a.s.) a 2 členy se zvláštním statutem (AIDA česká sekce Mezinárodního sdruţení pro pojistné právo a Česká kancelář pojistitelŧ). Od roku 1998 patří mezi řádné členy Evropské pojišťovací a zajišťovací federace (CEA). Členské pojišťovny se podílí 98% na celkovém předepsaném pojistném v České republice. Tato asociace má zároveň za úkol zpracovávat případné připomínky související s právní legislativou pojišťovnictví, objektivně a srozumitelně informovat veřejnost o pojistných produktech, novinkách. V rámci odborné zpŧsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelŧ zabezpečuje vzdělání a svými příspěvky odborně informuje všechny své členy Asociace finančních zprostředkovatelŧ a finančních poradcŧ Jedná se o občanské sdruţení, které sdruţuje fyzické a právnické osoby, které pŧsobí na finančních trhu v pozici zprostředkovatelŧ či poradcŧ. zaloţena v prosinci roku 2002 (pŧvodně pod názvem Asociace registrovaných investičních zprostředkovatelŧ). Dle stavu ke dni má členská základna AFIZ celkem 1021 individuálních členŧ, 11 korporativních členŧ (poradenských společností). Cílem tohoto sdruţení je informovat obecnou klientelu z oblasti zprostředkování finančních produktŧ, stejně tak jako zvýšit gramotnost klientŧ o pojistných produktech, jako takových. 55

56 7.3. Asociace českých pojišťovacích makléřŧ Tato asociace byla zaloţena v březnu roku Toto zájmové sdruţení vzniklo z iniciativy českých kanceláří mezinárodních makléřských firem, k zakladatelŧm asociace patřily ale také i čtyři české firmy. Pŧvodně existovala dvě profesní sdruţení - Asociace českých pojišťovacích makléřŧ a Komora pojišťovacích makléřŧ, v roce 2005 došlo ke sjednocení těchto dvou institucí. Hlavním cílem tohoto sdruţení je prosazování společných profesních zájmŧ a zvyšování prestiţe profese makléře na českém pojistném trhu. Značným zpŧsobem přispěla k přípravě zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. V říjnu roku 1998 se stala jedním z členŧ BIPAR (Evropská federace pojišťovacích zprostředkovatelŧ). Zároveň je tato asociace členem Světové federace pojišťovacích zprostředkovatelŧ WFII a Partnerŧ zprostředkovatelŧ POI. Díky členství v BIPAR má tato asociace bezprostřední informace o událostech ze světa pojišťovnictví z celé Evropské unie. Od roku 2000 mohou být členové všichni registrovaní makléři, kteří mají současně moţnost podílet se na činnosti asociace Česká komora samostatných likvidátorŧ pojistných událostí Česká komora samostatných likvidátorŧ pojistných událostí je dobrovolnou organizaci sdruţující samostatné likvidátory pojistných událostí, odhadce škod a další odborníky, kteří se podílejí na řešení pojistných událostí. Zaloţena byla v roce Hlavním cílem je prosazovat a obhajovat profesní zájmy SLPU. Komora se také při plnění svých cílŧ zaměřuje na vzdělávací a informační činnost svých členŧ. Zároveň se tato organizace podílí na vypracování a projednávání návrhŧ týkajících se právních předpisŧ SLPU. Členství je dobrovolné, o přijetí uchazeče rozhoduje představenstvo do tří měsícŧ od obdrţení přihlášky. V případě zamítnutí přihlášky má uchazeč právo odvolat se do jednoho měsíce k valné hromadě, která v nejbliţším zasedání o odvolání rozhodne. 56

57 7.5. Česká kancelář pojistitelŧ V této organizaci se sdruţují pojistitelé, kteří jsou na území ČR oprávněni provozovat pojištění odpovědnosti zpŧsobenou provozem vozidla a byla zřízená zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Členství v této organizaci je pro všechny pojišťovny, které provozují tuto činnost povinná a funguje na principu placení příspěvku. Počínaje 1. lednem 2009 je povinen kaţdý, kdo nemá sjednáno povinné ručení, uhradit ČKP zákonný příspěvek do Garančního fondu a to za kaţdý den, co nemá vozidlo pojištění. Výroční zpráva z roku 2008 uvádí celkem 16 členŧ. 57

58 8. SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ LEGISLATIVA 8.1. Zákon č. 101/2000 Sb. zákon o ochraně osobních údajŧ V souvislosti s tímto zákonem musí kaţdý klient při podpisu pojistné smlouvy souhlasit se zpracováním svých osobních údajŧ, dle výše uvedeného zákona. Tyto osobní údaje klienta slouţí k přesné a jasné identifikaci osoby klienta. Mezi identifikační údaje mŧţeme zařadit např. jméno, příjmení, rodné číslo, datum narození, adresa trvalého pobytu, číslo telefonu, číslo prŧkazu totoţnosti apod. Tyto údaje se získávají u klienta např. uzavřením pojistné smlouvy, jsou zcela dobrovolné, ale jsou však nutnou podmínkou k uzavření pojistné smlouvy. Dále je moţno tyto údaje získat např. při vyřizování pojistné události. Se zdravotním stavem klienta pak souvisí tzv. citlivé údaje, coţ jsou údaje např. o zdravotním stavu klienta, které jsou také dŧleţitou součástí uzavření pojistné smlouvy. Tyto data si pojišťovny shromaţďují jednak pro svou vnitřní potřebu, aby měly moţnost hodnotit případná moţná rizika, provádět si rŧzné rozbory a analýzy. V současné době je zapotřebí, aby i kaţdý zprostředkovatel pojištění, který má klienta ve své správě pojištění, měl od klienta písemný souhlas se zpracováním dat dle tohoto zákona Zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti a financování terorismu Tento zákon, často také nazýván jako zákon proti praní špinavých peněz, vznikl v souladu s evropskou legislativou. Před podpisem kaţdé pojistné smlouvy je pojišťovací poradce se klienta zeptat, zda není nebo nebyl v posledním roce politicky exponovanou osobou, ve smyslu 4 odst. 5 zákona 253/2008 Sb. Politicky exponovanou osobou je v tomto smyslu myšlena osoba, která pŧsobí v zahraničí na významné veřejné funkci s celostátní pŧsobností, nebo ta osoba, která pŧsobí na vrcholné řídící funkci. V tomto případě se politicky exponovaná myslí období výkonu této funkce a dále pak po ukončení této funkce období dalšího jednoho roku. Ve smyslu tohoto zákona se myslí i osoby, které jsou politicky exponované osobě blízké a dále právnické osoby, které spolu s osobou politicky exponovanou vlastní společnost. 58

59 Tyto údaje se ověřují i v případě vyplácení peněz z pojistné smlouvy. Ať uţ se jedná o výplatu kapitálové hodnoty, nebo výplatu ze ţivotního pojištění (doţití, smrt, úraz, váţné nemoci apod.), vţdy je zapotřebí, aby osoba, která má na danou výplatu nárok byla znovu identifikována. Identifikaci mŧţe provést obchodní místo dané pojišťovny, případně notář, krajský nebo obecní úřad. Tento zákon se nedotkl jen činnosti v pojišťovnictví, úzce totiţ souvisí i s např. bankovním sektorem. Zde totiţ kaţdý vkladatel, který vkládá na účet částku převyšující euro, musí prokázat dokladem totoţnosti. Bez provedení identifikace je však moţno vloţit aţ 2500 euro na své penzijní nebo ţivotní pojištění. Na základě tohoto zákona se sledují všechny tzv. podezřelé transakci, mezi které mŧţe patřit např. i větší výběr nebo převod peněz, neţ je pro klienta obvyklé. Tyto podezřelé transakce se musí nahlásit Ministerstvu financí a to nejvýše do 5 dnŧ. 59

60 ZÁVĚR Na závěr bych se ještě jednou vrátila k nutnosti ţivotního pojištění. V první řadě je dŧleţité si uvědomit skutečnost, ţe ţivotní pojištění kryje hlavně nepředvídatelné situace související s naším zdravím a ţivotem. Vzhledem k tomu, ţe zadluţenost českých domácností u bank vzrostla za posledních devět let aţ osminásobně 4, je zapotřebí si uvědomit fakt, ţe bez kvalitní ţivotní pojistky se rodina v případě ztráty ţivitele mŧţe dostat do váţných finančních problémŧ. Přestoţe se v poslední době v ČR mluví o značném nárŧstu ţivotního pojištění, nelze tyto čísla srovnávat se západními zeměmi, kde je ţivotní pojištění často prioritou číslo jedna. Bohuţel často se stává, ţe se řada českých domácností nejdříve zadluţila a v současné době jim jiţ nezbývají finance na zajištění rodiny. Pravdou zŧstává, ţe řada bank při poskytnutí úvěru rovnou klientŧm sepisuje tzv. rizikové ţivotní pojištění, které kryje pouze daný úvěr pro případ smrti, coţ alespoň z části kryje zajištění rodiny. Nevyřeší to ovšem otázku související s např. se studiem dětí, doplacení leasingŧ a všech ostatních případných závazkŧ. V druhé řadě lze ţivotní pojištění pojmout i jako určitou formu spoření, které nás mŧţe zabezpečit na dŧchod. Často se v souvislosti s dŧchodem mluví o připravované dŧchodové reformě a o třech pilířích dŧchodového systému. První pilíř se týká sociálního pojištění, do kterého spadá jak výplata dŧchodŧ, tak také veškeré sociální podpory, jako je mateřská dovolená, péče o zdravotně postiţenou osobu. První pilíř je zaloţen na povinných odvodech do státního rozpočtu. Dŧleţité je si uvědomit fakt, ţe tato metoda financování je postavena na základě solidarity, mezi jednotlivými generacemi tzn. dŧchody vyplacené nyní jsou hrazeny z příspěvkŧ dnešních pracujících spoluobčanŧ. Druhým pilířem je myšleno penzijní připojištění, které je postaveno na volbě dobrovolnosti. Často je tento pilíř spojován s příspěvky zaměstnavatelŧ a se sepisováním tzv. kolektivních pojištění. 4 Zdroj: Finance.cz [online] [cit ]. Zadluţení domácností od roku 2000 vzrostlo osmkrát. Dostupné z WWW: < vzrostlo-osmkrat/>. ISSN

61 Jako třetí pilíř je označováno individuální spoření, kdy si kaţdý občan má moţnost dobrovolně uzavřít si spoření k dŧchodu. Smutným ukazatelem však zŧstává to, ţe stát neustále pouze navyšuje věk odchodu do dŧchodu. V současné době činní dŧchod cca 42% z hrubé mzdy, předpokládaný dŧchod do budoucna je 20 30% hrubé mzdy. Dle Evropské unie by si měl tedy kaţdý Čech, aby si jednou v dŧchodu mohl udrţet svŧj ţivotní standart, na který je zvyklý, spořit cca 15% z hrubé mzdy. Dle praxe a zkušeností vím, ţe toto je u většiny rodin, z hlediska závazkŧ, které mají, zcela nereálné. Prŧměrná platba na ţivotní pojištění je, dle mé praxe, 1300,- Kč. Tato částka je sice optimální pro získání maximální daňové úlevy, ovšem v porovnání s tím, co bychom si měli správně spořit, je takřka poloviční. Pozitivním faktorem zŧstává to, ţe řada pojišťoven v současné době nabízí produkty s garantovaným zhodnocením a minimální mírou rizika. Dŧleţitým parametrem, při výběru spoření na dŧchod, je totiţ pro klienty jistota a solventnost. Řada potenciálních klientŧ však v současné době ještě stále nebere pojištění jako jeden z moţných nástrojŧ spoření si na dŧchod. V tomto směru je velmi dŧleţitá práce pojišťovacího zprostředkovatele, který by měl podrobně klientovi vysvětlit vše nejen ohledně pojistných rizik, ale i celkové zabezpečení, včetně spoření a případného zhodnocení jeho úspor. Velkým kladem je skutečnost, ţe dnes mŧţou v oboru pojišťovnictví pŧsobit pouze zprostředkovatelé s odbornou kvalifikací, kteří jsou registrováni u České národní banky. Tento registr je veřejný a kaţdý má proto moţnost do něj kdykoliv nahlíţet a pořizovat si z něj výpisy. Celkově si myslím, ţe systém dŧchodŧ je v naší republice řešen velmi nešťastně. Pokud budu mluvit konkrétně za svou osobu, samostatně výdělečně činnou, musím konstatovat, ţe neustálé navyšování vyměřovacího základu je v posledních letech naprosto neúnosné. Na rok 2010 je vyměřovací základ stanoven na ,- Kč, přičemţ maximální měsíční záloha je ,- Kč 5, coţ znamená, ţe ročně přispěji na dŧchodové pojištění, protoţe bohuţel spadám do této kategorie, částku ve výši ,- Kč. 5 Zdroj: Sfinance.cz [online] [cit ]. Tři pilíře dŧchodového systému. Dostupné z WWW: < sazby/>. 61

62 Skutečností ovšem je to, ţe tyto peníze nejsou určeny pro mŧj dŧchod, nýbrţ pro současné dŧchodce a těţko se dá nyní s určitostí stanovit, jak jednou vysoký dŧchod budu konkrétně já pobírat. Dalším smutným faktem zŧstává to, ţe v této sumě není zahrnuto ani nemocenské pojištění. Proto se jednoznačně přikláním k variantě individuálního spoření a pojištění, kde mám moţnost si korigovat své vlastní dŧchodové finanční zabezpečení. Myslím si, ţe je spravedlivé, abychom všichni pracující odváděli do sociálního systému povinně stejnou výši pojistného, bez rozdílu příjmŧ. Poté by se dŧchody vyplácely všem ve stejné výši a záleţelo by na kaţdém z nás, kolik by měl kaţdý individuálně naspořeno navíc. 62

63 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Kniţní publikace MAJTÁNOVÁ, Anna, et al. Pojišťovnictví teorie a praxe. 1. vydání. Praha : Ekopress, s. ISBN BOHMAN, Ludvík; WAWERKOVÁ, Magdalena. Zákon o pojistné smlouvě. 2. aktualizované vydání. Praha : Linde, s. ISBN ŠKOPOVÁ, Věra; MUSILOVÁ, Radoslava; KRUPIČKOVÁ, Hana. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a předpisy související. 1. vydání. Praha: C.H. BECK, s. ISBN HRUBOŠOVÁ, Marcela. Profese pojišťovací zprostředkovatel. 1. vydání. Praha : Linde, s. ISBN VENCOVSKÝ, František, et al. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vydání. Praha : Bankovní institut, s. ISBN DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání. Praha : Ekopress, s. ISBN HORA, Jan; ŠULCOVÁ, Jaroslava; ZUZAŇÁK, Aleš. Příručka pro zprostředkovatele pojištění. 1. vydání. Praha : Linde, s. ISBN Elektronické zdroje Cs.wikipedia.org [online] [cit ]. Pojišťovnictví - Wikipedie, otevřená encyklopedie. Dostupné z WWW: < 5%A 5ovnictv%C3%AD#1._.C5.BEivotn.C3.AD_poji.C5.A1t.C4.9Bn.C3.AD>. 63

64 Cap.cz : Tiskové zprávy [online]. 2009, [cit ]. Česká asociace pojišťoven. Dostupné z WWW: < DOKUMENTY _01&view=pro+web+tiskov%c3%a9+zpr%c3%a1vy>. JINDRA, Vojtěch. Pojišťovnictví - Vojtěch Jindra [online] [cit ]. Edu.uhk.cz. Dostupné z WWW: < pojistovnictvi/temata_ ke_studiu.html>. Brokerteam.cz : Historie pojišťovnictví [online] [cit ]. BROKER TEAM a.s. Dostupné z WWW: < Ckp.cz [online] [cit ]. Česká kancelář pojistitelŧ. Dostupné z WWW: < Acpm.cz : Historie a poslání AČPM [online] [cit ]. Asociace českých pojišťovacích makléřŧ. Dostupné z WWW: < index.php? action=section&id=7910>. Afiz.cz : AFIZ o sobě [online] [cit ]. Asociace finančních zprostředkovatelŧ a finančních poradcŧ České republiky. Dostupné z WWW: < Ckslpu.com [online] [cit ]. Česká komora samostatných likvidátorŧ pojistných událostí. Dostupné z WWW: < Sfinance.cz [online] [cit ]. Základ a sazby pojistného u sociálního pojištění OSVČ. Dostupné z WWW: < informace/socialni-pojisteni/sazby/>. Bussiness.center.cz [online] [cit ]. Zákon o pojišťovnictví. Dostupné z WWW: < ISSN

65 Cnb.cz [online] [cit ]. Platné předpisy v oblasti dohledu v pojišťovnictví - Česká národní banka. Dostupné z WWW: < cz/ cs/legislativa/leg_pojistovny/>. Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění. Pardubice : ČSOB Pojišťovna, s. Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění. Praha : ING Pojišťovna, s. Opojisteni.cz [online] [cit ]. Pojišťovnictví v kostce - OPojištění.cz. Dostupné z WWW: < ISSN

66 SEZNAM OBRÁZKŦ, TABULEK A GRAFŦ Seznam obrázkŧ Obrázek č. 1: Progresivní plnění Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vývoj počtu pojišťoven v České republice po roce Tabulka č. 2: Parametry a vlastnosti ţivotního pojištění Tabulka č. 3: Právní úprava pojišťovacích zprostředkovatelŧ Tabulka č. 4: Daňové zvýhodnění...54 Seznam grafŧ Graf č. 1: Ţivotní a neţivotní pojištění (předepsané pojistné) v mld. Kč...17 Graf č.2: Vývoj druhŧ ţivotního pojištění v ČR (tis. Kč)..27 Graf č. 3: Struktura pojišťoven podle odvětví Graf č. 4: Struktura pojišťoven podle vlastnictví

67 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Zemřelí podle pohlaví a věku od roku Příloha č. 2 Ukázka z registru pojišťovacích zprostředkovatelŧ detail registrace Příloha č. 3 Seznam nutných příloh pro registraci PPZ a PA u České národní banky Příloha č. 4 Organizační struktura Česká asociace pojišťoven 67

68 PŘÍLOHY Příloha č. 1 Zemřelí podle pohlaví a věku od roku List č. 1 Věková skupina Zemřelí Muži Celkem Ženy Celkem Zdroj: Czso.cz [online]. Praha : Český statistický úřad, 2009 [cit ]. Úmrtnost v České republice. Dostupné z WWW: < /csu/2003edicniplan. nsf/p/ >.

69 Ukázka z registru pojišťovacích zprostředkovatelŧ detail registrace Příloha č. 2 List č. 1 Zdroj: Ispoz.cnb.cz [online]. Praha : Česká národní banka, 2010 [cit ]. ISPOZ - Registr subjektŧ. Dostupné z WWW: < ISPOZ2ver:

70 Seznam nutných příloh pro registraci PPZ a PA u České národní banky Příloha č. 3 List č. 1 subjekt č. příl. název přílohy PPZ 2 Písemné prohlášení PA nebo PM o tom, ţe ţadatel splňuje zákonem stanovené podmínky odborné zpŧsobilosti 5 Doklad prokazující dŧvěryhodnost ţadatele výpis z rejstříku trestŧ pokud nejsou vyplněny "Rozšířené údaje" 7 Písemné prohlášení PA nebo PM o odpovědnosti za škody zpŧsobené činností PPZ 14 Doklad o povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu ţadatele na území České republiky pokud se jich to týká 15 Úplný výpis z Obchodního rejstříku, byla-li právnická osoba v tomto rejstříku zapsána před podáním ţádosti, ne starší 3 měsícŧ / 13 odst. 5 písm. e)/ 17 Doklad prokazující dŧvěryhodnost právnické osoby čestné prohlášení Doklad prokazující dŧvěryhodnost ţadatele čestné prohlášení 19 PA 3 Doklady prokazující odbornou zpŧsobilost ţadatele ( 18) 4 Doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce anebo doklady jinak prokazující odbornou zpŧsobilost kaţdé osoby, která se přímo podílí na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví 5 Doklad prokazující dŧvěryhodnost ţadatele výpis z rejstříku trestŧ pokud nejsou vyplněny "Rozšířené údaje" 9 Pojistná smlouva dle 7, odst. 5 nebo písemné prohlášení pojišťovny o odpovědnosti za škody zpŧsobené činností PA 12 Doklad prokazující finanční prostředky dle 13, odst. 3 písm. b) a odst. 5 písm. b) nebo doklad o bankovním účtu dle 7, odst Doklad o povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu ţadatele na území České republiky pokud se jich to týká 15 Úplný výpis z Obchodního rejstříku, byla-li právnická osoba v tomto rejstříku zapsána před podáním ţádosti, ne starší 3 měsícŧ / 13 odst. 5 písm. e)/ 16 Doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce odpovědného zástupce + doklad o všeobecném vzdělání + doloţení 2leté praxe v pojišťovnictví 17 Doklad prokazující dŧvěryhodnost právnické osoby čestné prohlášení Doklad prokazující dŧvěryhodnost ţadatele čestné prohlášení Doklad prokazující praxi, min. 2 roky Zdroj: Ispoz.cnb.cz [online]. Praha : Česká národní banka, 2009 [cit ]. ISPOZ Informace k podání ţádostí o zápis do registru. Dostupné z WWW: < ISPOZ2ver:

71 Organizační struktura Česká asociace pojišťoven Příloha č. 4 List č. 1 Zdroj: Cap.cz [online] [cit ]. Česká asociace pojišťoven. Dostupné z WWW: < ruktura>.