Nemožnost pojmu spotřebitelského přebytku
|
|
- Lucie Musilová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Miroslav Svoboda Nemožnost pojmu spotřebitelského přebytku Pojem spotřebitelského přebytku (a symetricky přebytku výrobce) patří k základním pojmům ekonomické teorie. Domnívám se ale, že nejrozšířenější způsob, jakým je přebytek počítán, je zcela mylný. Cílem této práce je tuto domněnku prokázat, a pojem spotřebitelského přebytku tak znemožnit. Definice pojmu spotřebitelský přebytek Spotřebitelský přebytek je nejčastěji definován jako rozdíl mezi částkou, kterou by spotřebitel byl ochoten zaplatit za statek, a částkou, kterou skutečně na trhu zaplatí. Této definice se budeme dále držet, pouze k nim dodám dvě poznámky:. Ačkoli se v této definici mluví o částce, což naznačuje použití peněz při dané směně, je jasné, že pro pojem spotřebitelského užitku nemůže být existence peněz klíčová.. Ačkoli se zde mluví o rozdílu v částkách, spotřebiteli nakonec jde o užitek, který z tohoto rozdílu fakticky plyne. V definici spotřebitelského přebytku žádný problém neshledávám; zásadní chyby se totiž ekonomové dopouštějí až ve chvíli, kdy se snaží spočítat, kolik onen rozdíl v částkách činí. Jejich omyl předvedu na konkrétním příkladu, založeném na přímé měřitelnosti užitku. Vedou mne k tomu tři prosté důvody:. Výklad pomocí konkrétního příkladu v kardinalistické verzi je názornější.. Na vyvrácení obecného tvrzení stačí jediná výjimka, a proto zvolený příklad bude sloužit i jako důkaz sporem.. Pokud bude můj důkaz úspěšný v kardinalistické verzi užitku, musí být rovněž úspěšný i ve verzi ordinalistické. Zadání příkladu Dejme tomu, že vlastním 0 modrých céček a mám možnost vyměnit je za céčka zelená. Moje užitkové funkce jsou vyznačeny v Tabulce : Tabulka : Obětovaný užitek modrých céček a získaný užitek zelených céček Počet (pořadí) obětovaných modrých, resp. získaných zelených céček Užitek dalšího obětovaného modrého céčka Celkový užitek obětovaných modrých céček Užitek dalšího získaného zeleného céčka Celkový užitek získaných zelených céček Holman, Robert: Ekonomie,. vydání, Praha, C. H. Beck 00.
2 Z Tabulky lze snadno odvodit, jak se budu chovat při směně. Vidíme např., že při ceně : si rád koupím ne jen jedno zelené céčko (obětovaný užitek ++++=, získaný ), nýbrž i druhé zelené céčko (obětovaný užitek =0, získaný ), avšak ne už céčko třetí (obětovaný užitek ++++=, získaný 9). Celkově tento vztah můžeme graficky znázornit jako poptávku po zelených céčkách takto: Graf : Poptávka po zelených céčkách Jednotková cena (počet modrých céček za jedno zelené) Poptávaný počet zelených céček Obvyklý výpočet spotřebitelského přebytku Jak ekonomové počítají velikost spotřebitelského přebytku? Postupují různě podle toho, zda jde o nákup pouze jedné jednotky statku, nebo více. Dodržme tedy toto rozdělení: Dejme tomu, že k dispozici je pouze jedno zelené céčko, a to za cenu :. Pak platí, že ačkoli zaplatím modrých céček, býval bych byl ochoten zaplatit. Ušetřil jsem modrá céčka a ta tvoří můj spotřebitelský přebytek. (Poznamenejme, že tato céčka představují užitek ve výši ++=; jinak řečeno, mějme na zřeteli, že uspořeno bylo. až. céčko.) Kdyby byla cena :, sice bych směnu také podstoupil a můj očekávaný užitek by se zvýšil; tento užitek (ve výši ) by však v sobě žádný spotřebitelský přebytek neobsahoval. Pro větší počet jednotek statku provádějí ekonomové úvahu zdánlivě totožnou: dejme tomu, že cena je :. Pak nakoupím zelená céčka (a zaplatím celkem modrých). Kolik jsem ušetřil? Ekonomové tvrdí, že plochu pod křivkou. Graf naznačuje, že za druhé zelené céčko jsem byl ochoten dát o modré navíc a za první zelené o modrá céčka navíc. Celkový spotřebitelský přebytek tedy podle výkladu ekonomů činí modrých céček. Tento standardní výpočet je však v rozporu s definicí spotřebitelského přebytku. Ten je přece rozdílem mezi částkou, kterou jsem byl ochoten zaplatit, a částkou skutečně zaplacenou. A kolik jsem ochoten nejvíce zaplatit za zelená céčka? Krátký pohled do Tabulky ukazuje, že i kdybych zelená céčka kupoval dohromady jako balíček (což je jiná úloha, v níž ale musí výsledný přebytek vyjít stejný, nebo větší), byl bych za ně ochoten utratit nejvíce modrých tj. nikoli o, nýbrž jen o modrá céčka více! Platnost tohoto tvrzení odůvodníme níže.
3 Kde došlo k omylu? V počítání oné plochy pod křivkou. Předpokládali jsme totiž, že nákupy jednotlivých jednotek jsou na sobě nezávislé, a díky tomu jsme předpokládali, že přebytky vzniklé u každé nakoupené jednotky nikam nemizí, nejsou na nic použity, zůstávají pro budoucí použití, a můžeme je proto sečíst jako reálný přebytek. Pravý opak je však pravdou! Kdybych si byl první zelené céčko koupil za cenu :, copak bych si pak byl druhé zelené céčko koupil za cenu :? Z Tabulky přece vidíme, že bych byl přijal poměr nejvýš : (tj. obětoval nejvýš 9. až. modré céčko). Dříve zmiňovaný nákup dvou céček při ceně : byl zkrátka možný jen proto, že to, co jsem ušetřil na prvním zeleném céčku, nevytvořilo žádný můj spotřebitelský přebytek, nýbrž posloužilo na nákup druhého zeleného céčka. Jinými slovy, kdybych byl nakoupil první zelené céčko za cenu :, moje funkce poptávky by se nenávratně proměnila! Spotřebitelský přebytek bych musel hledat v novém grafu. Rozdíl si může čtenář sám prohlédnout na Grafu : Graf : Poptávka po zelených céčkách před nákupem a po nákupu. zeleného céčka Jednotková cena (počet modrých céček za jedno zelené) Poptávané množství zelených céček Poptávka po zelených céčkách poté, co jsem již jedno koupil Poptávka po zelených céčkách Správný výpočet spotřebitelského přebytku Jediný spotřebitelský přebytek, který existuje a zůstává, je přebytek u poslední nakoupené jednotky, neboť jedině ten již není použit dále. Kolik činí? Vrátíme-li se k příkladu s cenou :, pak z Tabulky vyplývá, že za poslední (čili druhou) zakoupenou jednotku bych byl ochoten zaplatit modrých céček. Mým spotřebitelským přebytkem je tedy. modré céčko (resp. užitek z něj). Spotřebitelský přebytek je nutno odečítat z tabulky, nikoli z grafu, jak se ukazuje při některých zvláštních případech: Představme si, že je k dispozici pouze zelených céček a cena činí :. Pak koupím zelená céčka všechna. Jak velký je můj přebytek u posledního z nich? Graf by naznačoval, že je nulový. Přesnou informaci však poskytne pouze Tabulka, z níž vysvítá, že po nákupu zelených céček za cenu : bych byl za. zelené
4 céčko ochoten zaplatit modrá céčka; spotřebitelským přebytkem by tedy podle této metody bylo modré céčko (resp. jeho užitek užitek neutraceného. céčka). Pozorného čtenáře může okamžitě napadnout námitka: Proč se ptám na fiktivní ochotu platit pouze u poslední jednotky? Stejně tak bych se přece mohl ptát na přebytek posledních dvou, posledních tří atp. jednotek? Důvod je ale prostý: to, že nakupuji céčka po jednom (a nikoli jako balíček ) patří k výchozím předpokladům při odvozování funkce poptávky. Na druhou stranu, definice spotřebitelského přebytku nehovoří o jednotkách statku, a lze ji proto vykládat i tak, že se ptá na ochotu platit za statek jako ze jeden balíček. Vskutku, možná bychom se měli ptát takto: Při ceně : jsem koupil zelená céčka. Za jakou nejvyšší cenu bych byl ochoten zelená céčka koupit? Tato otázka směřuje k jakési obrácené funkci poptávky, tedy k funkci, kde nezávisle proměnnou je množství, zatímco cena je teprve odvozena. Jak ukazuje Graf, obrácená poptávka může mít značně jiný průběh než poptávka normální: Graf : Poptávka a obrácená poptávka po zelených céčkách Jednotková cena (počet modrých céček za jedno zelené) Poptávaný počet zelených céček Kolik céček budu poptávat při dané jednotkové ceně Za jakou nejvyšší jednotkovou cenu jsem ochoten koupit daný počet céček jako jeden "balíček" Není vůbec náhoda, že obrácená poptávka je vždy větší nebo rovna normální poptávce. Příčinou je ono balíčkování, kdy nepoměřuji mezní užitek jednotlivých obětovaných céček, nýbrž je sčítám v rámci jednoho balíčku, který teprve vystupuje jako jedna jednotka. V rámci této jednotky se cennější a méně cenné kusy statku navzájem kompenzují. Rozdíl mezi normální a obrácenou poptávkou má zajímavé důsledky např. pro rozhodování výrobce: pokud třeba vysleduje, že si u něj spotřebitelé kupují určitý výrobek obvykle po n kusech, mohlo by se mu vyplatit začít jej prodávat v balíčku po n+ kusech... Rozbor těchto důsledků sice v tuto chvíli není předmětem našeho zkoumání, avšak zmiňuji je zde jako odpověď na námitku, že při dokonalé dělitelnosti statků by normální a obrácená poptávka byly funkcemi totožnými. Reálný svět není světem nekonečně malých změn, takže použití
5 hladkých spojitých křivek nemusí být vždy ku prospěchu fenomén balíčkování by s nimi nebyl snadno postižitelný. Hladké křivky by, mimochodem, zatemnily i naši analýzu spotřebitelského přebytku. Na jedné straně, o spotřebitelském přebytku při balíčkování bychom uvažovat vůbec nemohli; na druhé straně spotřebitelský přebytek počítaný u poslední jednotky statku by se vždy musel limitně blížit nule. (Důvodem je to, že jednotky mohou být nekonečně malé, takže jakkoli malý spotřebitelský přebytek může být okamžitě použit na nákup další, menší a menší jednotky statku.) Falešná záchrana spotřebitelského přebytku Někteří autoři jako by se snažili vyhnout úskalím této kritiky, a to tím, že uvažují nákup pouze jedné jednotky statku. A když přecházejí k výkladu tržního spotřebitelského přebytku, předpokládají, že tržní poptávka vzniká horizontálním součtem individuálních poptávek toho typu, že každý spotřebitel poptává nejvýše jednu jednotku. Přepokládat, že každý spotřebitel nakupuje nejvýše jednu jednotku, je podobně absurdní, jako předpokládat, že nejvýše jednu jednotku prodává také každý výrobce. Takové zjednodušení sice výpočet spotřebitelského přebytku zachrání, ale cenou je naprostá ztráta vypovídací schopnosti. Závěr Způsob výpočtu spotřebitelského přebytku, jak je nám předkládán v učebnicích, je zcela chybný. Obsahuje v sobě totiž předpoklad, že nákup jednotlivých jednotek statku je na sobě nezávislý. Funkce poptávky (z níž se má přebytek odečítat) je však konstruována s předpokladem opačným. Jediným reálně existujícím spotřebitelským přebytkem, který je s funkcí poptávky v souladu, je přebytek u poslední nakoupené jednotky statku. Ukazuje se navíc, že sama definice pojmu spotřebitelského přebytku není jednoznačná. Dala by se totiž vykládat tak, že odkazuje k obrácené poptávce (tj. k té, kde nezávisle proměnnou je poptávané množství). Naším úkolem by proto do budoucna mělo být jednak pečlivé ukotvení pojmu spotřebitelského přebytku, ale především revize veškerých tvrzení, která na něm byla dosud v ekonomii vystavěna. S výjimkou jediné situace, a to té, kdy by spotřebitel musel při dané ceně koupit nižší množství, než odpovídá jeho funkci poptávky. Viz např. Frank, R. H. Bernanke, B. S.: Ekonomie, Praha, Grada Publishing 00.
2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka
2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka 2.1 Celkový užitek a mezní užitek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak má svůj důchod mezi různé
VícePřebytek spotřebitele Jan Čadil VŠE FNH 2014
Přebytek spotřebitele Jan Čadil VŠE FNH 2014 Footer Text 3/24/2014 1 Podstata problému Spotřebitel platí určitou cenu, kterou vyrovnává s mezním užitkem (optimalizace) Jaký je ale celkový výnos z obchodu
VíceMikroekonomie. Opakování - příklad. Řešení. Příklad - opakování. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU
Opakování - příklad Mikroekonomie Máte danou funkci celkového užitku TU ve tvaru: 300X - 10X 2 (X značí spotřebované množství statku). Určete interval spotřeby (množství statku X) v kterém TU bude mít
VíceFAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5
FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU LZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 5 5. CHOVÁNÍ SOTŘEBITELE A FORMOVÁ- NÍ OTÁVKY ŘÍKLAD Č. 1 V rámci kardinalistické teorie užitku definujte pojmy: užitek, celkový
Vícea, c, d Mikroekonomie Tržní rovnováha Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 1. opakování Příklad 1 Řešení Řešení Příklad
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 1. opakování Tržní rovnováha Příklad 1 Poptávka je dána funkcí Q = 25 P a nabídka tabulkou: Varianta a b c d Cena 5 10 15 20 Množství 5 15
VícePRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1
PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika
VícePRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1
PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,
VíceStudijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé
VíceMáte 1000 Kč a jdete si koupit svoji oblíbenou knihu?
Volba a projevené preference Varian, Mikroekonomie: moderní přístup, kapitola 5 a oddíly 7.1 7.7 Varian, Intermediate Microeconomics, Chapter 5 and Sections 7.1 7.7 () 1 / 1 EXPERIMENT: Neúspěšný nákup
VíceZboží, peníze, cena, poptávka, nabídka
Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka Zboží Zboží je výsledkem lidské práce. Jde o výrobek, který může být hmotným statkem (věcí, předmětem) nebo službou, uspokojující svými vlastnostmi lidské potřeby,
Více2 Vliv volby výchozího bodu v elementárním redistribučním systému. Současné možnosti využití teorií růstu při analýze vývoje národních ekonomik.
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 4 Teorie rozdělování a její kontexty Náměty závěrečných prací www.median-os.cz/aktuality Náměty magisterských
VíceEkonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností
Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda
Více11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru
11. Trhy výrobních faktorů V předchozích kapitolách jsme zkoumali způsob rozhodování firmy o výstupu a ceně v rámci různých tržních struktur (dokonalá a nedokonalá konkurence). Ačkoli se fungování firem
Více3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady
3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VíceUŢITEK, PREFERENCE A OPTIMUM SPOTŘEBITELE
UŢITEK, PREFERENCE A OPTIMUM SPOTŘEBITELE PŘEDPOKLADY RACIONÁLNÍHO CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE Budeme se zabývat jak má spotřebitel rozdělit svůj důchod mezi různé statky Racionálně jednající spotřebitel maximalizuje
VíceEkonomie 1 Magistři Desátá přednáška Přebytek spotřebitele, výrobce a čistý přebytek
Ekonomie 1 Magistři Desátá přednáška Přebytek spotřebitele, výrobce a čistý přebytek Podstata přebytku spotřebitele Rozdíl mezi tím, za co je ochoten a schopen danou jednotku statku koupit a za co ji kupuje.
VíceMikroekonomie I: Trh výrobních faktorů
PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:
Více3. Podmíněná pravděpodobnost a Bayesův vzorec
3. Podmíněná pravděpodobnost a Bayesův vzorec Poznámka: V některých úlohách řešíme situaci, kdy zkoumáme pravděpodobnost náhodného jevu za dalších omezujících podmínek. Nejčastěji má omezující podmínka
VíceMikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky
Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =
Více5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce.
5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce. Teorie spotřebitele x teorie firmy 5.1.1 Teorie spotřebitele Ekonomie zkoumá preference mezi statky. Nezkoumá je ale přímo, nýbrž
VíceOPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ VEŘEJNÉHO STATKU
OPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ VEŘEJNÉHO STTKU lexandr Soukup KET, PEF, Česká zemědělská univerzita Praha The article is interested in a determination of the optimal level of the common good. It uses Pareto s model
VíceKapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA
Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VícePrincip spravedlnosti
Daňové principy Daňové principy vyjadřují názory, jaké by daně měly být. Leží tedy v oblasti normativní ekonomie. (Pozn.: pozitivní ekonomie říká, co se stane, když např. co se se stane, když začneme regulovat
VíceEkonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka
Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,
VíceKolik existuje různých stromů na pevně dané n-prvkové množině vrcholů?
Kapitola 9 Matice a počet koster Graf (orientovaný i neorientovaný) lze popsat maticí, a to hned několika různými způsoby. Tématem této kapitoly jsou incidenční matice orientovaných grafů a souvislosti
VíceNárodní hospodářství poptávka a nabídka
Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak
VíceZáklady ekonomie II. Zdroj Robert Holman
Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu
VíceMikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje
Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC Příklad
VíceTRH. Mgr. Hana Grzegorzová
TRH Mgr. Hana Grzegorzová Vývoj trhu Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělbou práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz.
VícePR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb
PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceObsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník
Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem
Více4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.
Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní
VíceMikroekonomie Nabídka, poptávka
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní
VíceBod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy
Důležité FC, VC, TC (graf) Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Náklady firmy - důležité Průběh funkcí nákladů - grafy TC = FC + VC AC = AFC + AVC AFC = FC/Q AVC = VC/Q MC =
Více8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích
8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VícePRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup
OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2015/16 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 16. 02. 2016 Úvod charakteristika kurzu, požadavky, informace
Více7. Funkce jedné reálné proměnné, základní pojmy
, základní pojmy POJEM FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ Reálná funkce f jedné reálné proměnné je funkce (zobrazení) f: X Y, kde X, Y R. Jde o zvláštní případ obecného pojmu funkce definovaného v přednášce. Poznámka:
VíceMikroekonomie. 1. Opakování příklad 1. Řešení. Opakování - Příklad 2. Příklad 2 - řešení P = 30 (6Q/5)
1. Opakování příklad 1. Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Poptávka po obuvi je popsána rovnicí: Q D = 300 0,3P, (Q D je poptávané množství za měsíc. Nabídka v průběhu měsíce
VíceMikroekonomie. Opakování příklad 1. Řšení. Příklad 2. Příklad 5. Proč Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 16 D
Opakování příklad 1 Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Hodnota Edp = 0,1 znamená, že procentní změna množství při 10% změně ceny bude: a/ 0,2 b/ 2,5 c/ 5,0 d/ 1,0 e/ ze zadaných
VíceMikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky
Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele
VíceEKONOMIE. etymologie. Ekonomie - etymologie. ř. oikos dům ř. nomos - zákon. => vedení domácnosti. Ekonomie. definice
EKONOMIE etymologie - etymologie ř. oikos dům ř. nomos - zákon => vedení domácnosti definice 1 Definice ekonomie je věda, zabývající se lidským jednáním ve světě omezených zdrojů a neomezených potřeb.
VíceMikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha
PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu
VícePřijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání
Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu
VíceStudijní opora. Téma Chování spotřebitele a formování poptávky je přednášeno ve dvou po sobě navazujících přednáškách.
Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Chování spotřebitele a formování poptávky Vzdělávací cíl: Téma Chování spotřebitele a formování poptávky je přednášeno
VíceRozpočtové omezení, preference a užitek
Rozpočtové omezení, preference a užitek Varian, Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 2, 3 a 4 Varian, Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 2, 3 a 4 1 / 43 Teorie spotřebitele Spotřebitelé si volí
VícePříklady k T 2 (platí pro seminární skupiny 1,4,10,11)!!!
Příklady k T 2 (platí pro seminární skupiny 1,4,10,11)!!! Příklad 1.: Obchodník prodává pouze jeden druh zboží a ten také výhradně nakupuje. Činí tak v malém rozsahu, a proto koupil 500 výrobků po 10 Kč
VíceEKONOMIKA Nabídka, poptávka, tržní mechanismus výkladový materiál
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. EKONOMIKA Nabídka,
VíceOptimalizace spotřebitele a poptávka
Optimalizace spotřebitele a poptávka Optimum (rovnováha) spotřebitele spojení indiferenční mapy a linie příjmů standardní situace Optimem spotřebitele se nazývá situace, kdy spotřebitel volí optimální
Více5 FIRMA A SPOTŘEBITEL
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL 5.1 Firma 2 Firmy Zákon nabídky: Firmy jsou ochotny vyrábět a prodávat větší množství, když je cena jejich produkce vysoká = rostoucí křivka S P S Q 3 Cíl firem Ekonomický cíl maximalizace
Více8. Dokonalá konkurence
8. Dokonalá konkurence Kompletní text ke kapitole viz. KRAFT, J., BEDNÁŘOVÁ, P, KOCOUREK, A. Ekonomie I. TUL Liberec, 2010. ISBN 978-80-7372-652-2; str.64-75 Dokonale konkurenční tržní prostředí lze charakterizovat
VíceKapitola Základní množinové pojmy Princip rovnosti. Dvě množiny S a T jsou si rovny (píšeme S = T ) prvek T je také prvkem S.
1 Kapitola 1 Množiny 11 Základní množinové pojmy Pojem množiny nedefinujeme, pouze připomínáme, že množina je souhrn, nebo soubor navzájem rozlišitelných objektů, kterým říkáme prvky 111 Princip rovnosti
VíceMakroekonomie I cvičení
Téma Makroekonomie I cvičení 25. 3. 015 Dvousektorový model ekonomiky Spotřební funkce Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Model 45 - jak je dosaženo rovnovážného HDP Východiska - graf: Osa x.
VíceUžitek. Obsah. Kardinalistický přístup. Užitek. Kardinalistická teorie. Ordinalistická teorie. Užitekje. 2 teorie 1.Kardinalistická teorie-užitek.
Obsah Užitek Kardinalistická teorie Ordinalistická teorie Užitek Trh výr a služeb. -dva subjekty firmy a dom Při rozhodování je spotřebitel omezen svým příjmem (důchodem) Cílem spotřebitele je maximalizace
VíceMAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA
MAKROEKONOMIE Blok č. 4: SPOTŘEBA Struktura tématu. úvod do nejvýznamnějších teorií spotřeby, kterými jsou: John Maynard Keynes: spotřeba a současný důchod Irving Fisher: mezičasová volba Franco Modigliani:
VíceTeorie spotřebitelské volby
Teorie spotřebitelské volby Motivace MP #1: Lidé volí mezi alternativami. pokud koupí víc jednoho statku, zbude jim méně na nákup jiného statku pokud víc pracují, vydělají vyšší důchod a mohou víc spotřebovávat,
VíceZÁKLADY EKONOMIE. Vyučující: (kancelář 522) Ukončení: písemná zkouška (abcd) Literatura:
Základy ekonomie 1 ZÁKLADY EKONOMIE Vyučující: lipovska@mail.muni.cz (kancelář 522) Ukončení: písemná zkouška (abcd) Literatura: ppt v ISu (Studijní materiály BPE_ZEKO) LIPOVSKÁ, H.: Moderní ekonomie Jednoduše
VíceMakroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky
Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka
VíceEkonomie 1 Magistři Osmá přednáška Čistý přebytek na trhu výrobních faktorů
Ekonomie 1 Magistři Osmá přednáška Čistý přebytek na trhu výrobních faktorů Pojem čistý přebytek (ČP) To co získáme po odečtení našich nákladů. V nákladech jsou i OPC. Formy ČP: - trh VF: ekonomická renta
VíceInflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.
Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)
VíceZákladní provize v systému MLM ZetClub
Základní provize v systému MLM ZetClub Každý prodejce může pod sebou zaregistrovat dalšího prodejce, ten zas dalšího atd. Každý prodejce, tedy může být buď zaregistrován přímo pod firmou, nebo má nad sebou
VíceJAN BRUNER ZÁKLADNÍ TRŽNÍ VZTAHY. www.bruner.cz
JAN BRUNER ZÁKLADNÍ TRŽNÍ VZTAHY www.bruner.cz I. KONSTRUKCE ZÁKLADNÍHO GRAFU POPTÁVKY D POPTÁVKA ANGLICKY DEMAND GRAF POPTÁVKY VYJADŘUJE VZTAH MEZI CENOU, ZA KTEROU JE MOŽNÉ DOTYČNÉ ZBOŽÍ ČI SLUŽBU NA
Více8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy
8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,
Více7. Funkce jedné reálné proměnné, základní pojmy
Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/..00/07.0018 7. Funkce jedné reálné proměnné, základní pojmy V této chvíli jsme již ve výkladu přikročili ke kapitole, kterou můžeme považovat za
VíceCELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh
Otázka: Trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): Eli TRH= určitá oblast ekonomiky kde dochází k výměně činnosti mezi jednotlivými ekonomickými subjekty (je to určitý virtuální prostor, kde se střetává nabídka
VíceMikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014
Kombinované studium 1. cv. Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni na trh dodat
VíceSpotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů
Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů Motivace V tržní ekonomice je alokace zdrojů a distribuce výstupu decentralizovaná je určena interakcemi mnoha kupujícími a mnoha prodejci, z nichž každý se stará
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MIKROEKONOMIE ÚVOD, TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
VícePOPTÁVKA.
POPTÁVKA INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKA Individuální poptávka-poptávka jednoho spotřebitele, závisí na: -ceně statku -cenách ostatních statků -důchodu spotřebitele Preference a očekávání předpokládáme za neměnné
VíceETIKA. Benedictus de SPINOZA
ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004
VíceMetodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok
Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních
VíceStruktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti
11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý
VíceEuklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost.
Euklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost. Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a
Více1 Linearní prostory nad komplexními čísly
1 Linearní prostory nad komplexními čísly V této přednášce budeme hledat kořeny polynomů, které se dále budou moci vyskytovat jako složky vektorů nebo matic Vzhledem k tomu, že kořeny polynomu (i reálného)
VíceMetodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok
Cíl tematického celku: pochopit problematiku rozhodování firmy, odvodit nabídkovou křivku Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Podstata firmy 2. dílčí téma:
VíceVEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A
VEKTORY Vektorem se rozumí množina všech orientovaných úseček, které mají stejnou velikost, směr a orientaci, což vidíme na obr. 1. Jedna konkrétní orientovaná úsečka se nazývá umístění vektoru na obr.
VíceRŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol
RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol CHARAKTERISTIKA DK Jak byste charakterizovali DK z hlediska (ceny, vstupu do odvětví, informací, produktu, počet prodávajících
VíceCopyright 2013 Martin Kaňka; http://dalest.kenynet.cz
Copyright 2013 Martin Kaňka; http://dalest.kenynet.cz Popis aplikace Tato aplikace je koncipována jako hra, může být použita k demonstraci důkazu. Může žáky učit, jak manipulovat s dynamickými objekty,
VíceMěření výsledků výuky a vzdělávací standardy
Měření výsledků výuky a vzdělávací standardy Erika Mechlová Ostravská univerzita v Ostravě Obsah Úvod 1. Měření výsledků výuky 2. Taxonomie učebních úloh 3. Standardy vzdělávání Závěry Úvod Měření výsledků
VíceMojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství
Ekonomie kolem nás Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství mojmir.sabolovic@law.muni.cz PROGRAM PŘEDNÁŠEK 1. Přednáška - Ekonomie kolem nás přednášející: Ing. Bc. Mojmír Sabolovič, Ph.D. 2. přednáška
VíceMikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni
VíceZáklady ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com
Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba
VíceMO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi
Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší
VíceCílem této kapitoly je uvedení pojmu matice a jejich speciálních typů. Čtenář se seznámí se základními vlastnostmi matic a s operacemi s maticemi
2.2. Cíle Cílem této kapitoly je uvedení pojmu matice a jejich speciálních typů. Čtenář se seznámí se základními vlastnostmi matic a s operacemi s maticemi Předpokládané znalosti Předpokladem zvládnutí
Více8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice
9. Lineární diferenciální rovnice 2. řádu Cíle Diferenciální rovnice, v nichž hledaná funkce vystupuje ve druhé či vyšší derivaci, nazýváme diferenciálními rovnicemi druhého a vyššího řádu. Analogicky
VíceModely oligopolu. I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu. Dokonalý trh. Nedokonalý trh
Modely oligopolu Obsah kapitoly Studijní cíle I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu Student získá komplexní přehled teorií oligopolu, které lze úspěšně aplikovat v realitě. Doba potřebná
VíceObsah. Předmluva autora... VII. Oddíl A Metoda a předmět ekonomie
Obsah Předmluva autora... VII Oddíl A Metoda a předmět ekonomie 1. Jaká věda je ekonomie?... 3 1.1 Pozitivní věda... 3 1.2 Vize a model v ekonomii... 5 1.3 Ekonomie věda o lidském jednání... 7 1.4 Racionalita
VíceVedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.
Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly
VíceUžitek. Obsah. Kardinalistický přístup. Užitek. Kardinalistická teorie. Ordinalistická teorie
Obsah Užitek Kardinalistická teorie Ordinalistická teorie Užitek Trh výr a služeb. -dva subjekty firmy a dom Při rozhodování je spotřebitel omezen svým příjmem (důchodem) Cílem spotřebitele je maximalizace..
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
Více4. Aplikace matematiky v ekonomii
4. Aplikace matematiky v ekonomii 1 Lineární algebra Soustavy 1) Na základě statistických údajů se zjistilo, že závislost množství statku z poptávaného v průběhu jednoho týdne lze popsat vztahem q d =
VícePříklad z učebnice matematiky pro základní školu:
Příklad z učebnice matematiky pro základní školu: Součet trojnásobku neznámého čísla zvětšeného o dva a dvojnásobku neznámého čísla zmenšeného o pět se rovná čtyřnásobku neznámého čísla zvětšeného o jedna.
VíceNecht L je lineární prostor nad R. Operaci : L L R nazýváme
Skalární součin axiomatická definice odvození velikosti vektorů a úhlu mezi vektory geometrická interpretace ortogonalita vlastnosti ortonormálních bázi [1] Definice skalárního součinu Necht L je lineární
VíceFunkce, elementární funkce.
Kapitola 2 Funkce, elementární funkce. V této kapitole si se budeme věnovat studiu základních vlastností funkcí jako je definiční obor, obor hodnot. Připomeneme si pojmy sudá, lichá, rostoucí, klesající.
VíceJednofaktorová analýza rozptylu
I I.I Jednofaktorová analýza rozptylu Úvod Jednofaktorová analýza rozptylu (ANOVA) se využívá při porovnání několika středních hodnot. Často se využívá ve vědeckých a lékařských experimentech, při kterých
VíceMikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence
PhDr. Praha, VŠFS, 8.11.2010 Cenová elasticita V jakém rozsahu se změní poptávané či nabízené množství při změně ceny? Cenová elasticita (pružnost) je procentuální změna poptávaného či nabízeného množství
VíceDnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení.
Předmět: MA4 Dnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení. Literatura: Kapitola 2 a)-c) a kapitola 4 a)-c) ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT,
Více