Příloha č. 1 Polostrukturovaný rozhovor (seznam otázek) 3.1. Je tato hranice stejná pro volební strany i pro jednotlivce? V čem se liší?

Transkript

1 1 Příloha č. 1 Polostrukturovaný rozhovor (seznam otázek) Scénář polostrukturovaného rozhovoru Tento scénář polostrukturovaného rozhovoru byl sestaven za účelem šetření na Institutu politologických studií FSV UK. Během rozhovoru budou položeny otázky, které se hlouběji zaměřují na volební systém, kterým se volí zastupitelé v obci. To, že na některé otázky nebudete znát odpověď, může svědčit o nesprávném nastavení tohoto volební systému, nikoli o nedostatečné informovanosti voliče. Rozhovor je dělen do dvou bloků a obsahuje celkem 30 otázek. Délka rozhovoru je přibližně 30 minut. Cílem rozhovoru je identifikovat vlastnosti volebního systému pro volby do obecního zastupitelstva tak, jak je vnímají voliči. Volební systém pro komunální volby Jednotlivci x kandidátky 1. Volební systém požaduje, aby do obecních zastupitelstev kandidovali kandidáti v rámci kandidátních listin. Pokud mluvíme o těchto volbách, je zde nastavení, které umožňuje spíše soupeření jednotlivců mezi sebou nebo soupeření celých kandidátních listin? 2. Představte si situaci, kdy v obci kandiduje jedna kandidátní listina, na které je maximální možný počet kandidátů. Proti ní je postavena druhá kandidátní listina, na které je pouze jedna osoba. Je kandidatura jedné osoby výhodná nebo nevýhodná ve srovnání s plně obsazenou kandidátní listinou? V čem? 3. Je v obecních volbách nějaká hranice minimálního počtu hlasů, tzv. klauzule, kterou musí kandidáti překonat, aby byli zvoleni? 3.1. Je tato hranice stejná pro volební strany i pro jednotlivce? V čem se liší? Způsob hlasování 4. Lze ve volbách do obecního zastupitelstva udělit preferenční hlasy, tzn. upřednostnit konkrétního kandidáta? 5. Jaký počet hlasů je možné udělit ve volbách, kde se volí 15 členů budoucího zastupitelstva? Posuny v rámci kandidátní listiny 6. Na kandidátce jsou kandidáti napsáni dle určitého pořadí. Mají kandidáti na vyšších příčkách nějakou výhodu oproti kandidátům na příčkách nižších? Pokud ano, jakou?

2 2 7. Jaké podmínky musí kandidát splnit, aby se mohl posunout z posledního místa kandidátky na volitelné místo a získal mandát? Náhradník 8. Během funkčního období zastupitelstva se může stát, že některý z jeho členů rezignuje. Jakým způsobem bude jeho post obsazen? a) Dosazen bude kandidát, který ve volbách získal nejvíce preferenčních hlasů, bez ohledu na příslušnost ke kandidátní listině. b) Dosazen bude kandidát ze stejné kandidátní listiny, ze které pocházel rezignující zastupitel (Pokud je dosazen kandidát ze stejné kandidátní listiny.) Čím je jeho výběr ovlivněn? (vyberte správné tvrzení): a) výhradně výší preferenčních hlasů b) výhradně pořadím na kandidátní listině c) pořadím na kandidátní listině nebo, za určitých okolností, výší preferenčních hlasů 9. Představte si situaci, kdy byl do zastupitelstva zvolen kandidát, který kandidoval v rámci jedné kandidátní listiny. Během výkonu své funkce rezignoval. Jakým způsobem bude jeho post obsazen? Otázky s obrázky + příkladové otázky: Způsob hlasování 10. Máme zde příklad kandidátních listin (viz Obrázek č. 1), na kterých jsou zakřížkované preference. Vyberte, jakým způsobem je možné hlasovat ve volbách do obecních zastupitelstev, kde se volí celkem 5 zastupitelů. U otázky je více správných odpovědí. Obrázek č. 1: Příklad kandidátních listin s vyznačenými preferencemi a) Volba jedné volební strany -.

3 3 b) Volba jedné volební strany - a zároveň hlas pro vybrané kandidáty z volební strany. c) Volba obou volebních stran hlas pro i pro. d) Volba obou volebních stran s vyznačením vybraných kandidátů. e) Hlas pro vybrané kandidáty u volební strany a pro vybrané kandidáty u volební strany.

4 4 Distribuce hlasů 11. Mám zde vyznačenné preference na kandidátní listině (viz Obrázek č. 2). Pokud udělíte hlas celé kandidátní listině a současně dáte hlas konkrétnímu kandidátovi, bude mít oproti svým kolegům výhodu? Jakou? Obrázek č. 2: Kandidátní listina 12. Představte si následující situaci: Máme dva kandidáty pana Dobeše a pana Svobodu. Pan Dobeš dostal ve volbách jeden preferenční hlas. Na stejné kandidátní listině byl i pan Svoboda, který nezískal žádný preferenční hlas. Může nastat situace, kdy pan Svoboda bude těžit z preferenčního hlasu pana Dobeše? V jakém případě? 13. Máme tento volební lístek (viz Obrázek č. 3), na kterém jsou dvě volební strany a. Na lístku jsou již vyznačeny preference. Kteří konkrétní kandidáti obdrží hlas, pokud se volí ve volbách 5 zastupitelů? Obrázek č. 3: Dvě kandidátní listiny: a Posuny v rámci kandidátní listiny 14. Představte si dva kandidáty, kteří spolu kandidují za volební stranu Zahrádkáři (viz Tabulka č. 1). První kandidát, pan Svoboda, by ve volbách získal 250 hlasů. Spolu s ním by na kandidátní listině byl druhý kandidát pan Dobeš, který by získal 303 hlasů. Na kandidátní listině by byl na prvním místě umístěn pan Svoboda, na 4

5 5 druhém pan Dobeš. Kandidátní listina by získala jeden mandát. Který z kandidátů by získal místo v zastupitelstvu? Tabulka č. 1: Volební strana Zahrádkáři Počet Pořadí Jméno hlasů 1. Svoboda Dobeš 303 Komunální volby v Brandýsku říjen Účastnil/a jste se na podzim voleb do obecního zastupitelstva v Brandýsku? Jakým způsobem jste hlasoval/a? a) Dal/a jsem hlas jedné straně. b) Dal/a jsem hlas vybraným kandidátům. c) Dal/a jsem hlas jedné straně a současně vybraným kandidátům Pokud ne, co Vás odradilo: a) negativní vztahy mezi kandidáty b) pozitivní vztahy mezi kandidáty c) nespokojenost se správou obce d) spokojenost se správou obce e) nevhodní kandidáti f) všichni jsou spolu dohodnuti g) volební systém neumožní zvolení vybraného kandidáta h) výsledky voleb jsou pořád stejné i) způsob, jakým jsou kandidáti voleni j) jiný důvod, jaký? 16. Mluvíme-li o obecních volbách v Brandýsku, vnímáte zde kandidaturu jednotlivých kandidátů v rámci kandidátní listiny nebo pouze listiny jako celek? 17. Ovlivňuje Vaše rozhodnutí při volbách v Brandýsku klauzule/hranice, kterou musí kandidáti nebo kandidátní listiny překonat? 18. Nyní zde máme výsledky kandidátátních listin ČSSD a SNK Alternativa (viz Tabulka č. 2). Kandidáti z ČSSD získali 6 mandátů, kandidáti z SNK Alternativa 4 mandáy (barevně vyznačeno). Počet preferenčních hlasů u zvolených kandidátů z SNK Alternativa byl nižší než počet nezvolených kandidátů z ČSSD. Jako příklad 5

6 6 lze uvést zvolení Václava Vlka (SNK Alternativa), který získal 185 preferenčních hlasů a byl zvolen. Oproti tomu Leoš Reichl (ČSSD) získal 314 preferenčních hlasů a zvolen nebyl. Jakým způsobem to lze vysvětlit? Tabulka č. 2: Celkové výsledky voleb volebních stran ČSSD a SNK Alternativa Česká strana sociálně demokratická Mandát Kandidát Počet hlasů Pořadí SNK Alternativa Počet hlasů Jiří Veselý Jaroslav Mach Ladislava Tasutijová Eliška Traganová František Petrášek Henrieta Rydlová Doris Bezděková Marie Červenková Dagmar Holubová Kandidát Naděžda Rollová Helena Chloubová 185 Václav Vlk Jiří Hospodka Irena Pohůtková Iva Cacarová Pavla Schillerová Tomáš Havelka Michal Mlejnek Tomáš Veselý Jan Chlouba Mandát Lukáš Vrána Žofie Šrámková František Folttiny Vladimír Ďurica Jiří Müller Radek Paier 6

7 7 Leoš Reichl Petr Kalenský Milan Böhm Kateřina Bláhová 19. V obecních volbách byli zvoleni zastupitelé, kteří měli méně preferenčních hlasů než jejich kolegové na kandidátní listině. Jako příklad lze uvést kandidátku Sdružení pro rozvoj obce (viz Tabulka č. 3), kde byl zvolen kandidát L. Raichard s 246 preferenčními hlasy. Za stejnou kandidátku kandidoval i R. Kiml, který získal 301 preferenčních hlasů, tedy o 55 hlasů více. Přesto, pan Kiml zvolen nebyl. Proč se tak stalo? Tabulka č. 3: Výsledky kandidátní listiny Sdružení pro rozvoj obce Pořadí Kandidát Počet hlasů Mandát 1 Luděk Raichard Petr Hora Roman Ondráček Gabriela Léblová Radovan Kiml Luboš Janoušek Petra Somrová Marek Polčič Jan Grubner Radmila Matějková Miroslav Vopat Pavel Vilímek Jiřina Pánková Ivona Černická Pavel Škraňka 236 7

8 8 20. Který z kandidátů z této kandidátní listiny (viz Tabulka č. 3) je prvním náhradníkem? Je to z důvodu: a) Zisků nejvyššího počtu preferenčních hlasů b) Pořadí na kandidátní listině c) Jiného důvodu, jakého? 21. Do jaké míry je Vám volební systém srozumitelný? zcela mu rozumím - spíše mu rozumím - asi tak půl na půl - spíše mu nerozumím - zcela mu nerozumím 22. Do jaké míry je volební systém vyhovující pro obecní volby v Brandýsku? zcela vyhovuje - spíše vyhovuje - asi tak půl na půl - spíše nevyhovuje - naprosto nevyhovuje 23. Do jaké míry se zajímáte o volby do obecního zastupitelstva? zajímám se o ně spíše se o ně zajímám asi tak půl na půl spíše se o ně nezajímám nezajímám se o ně vůbec 24. Chtěl/a byste k některé otázce něco doplnit? Socio-demografické otázky 25. Pohlaví respondenta: a) muž b) žena 26. Máte v obci trvalý pobyt? a) ano b) ne 27. Do jaké věkové kategorie byste se zařadil/a? a) let b) let c) Jaké máte nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) středoškolské (bez i s maturitou) c) vysokoškolské 8