Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat

Transkript

1 Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat METODIKA CHOVU GENETICKÝCH ZDROJŮ RYB K jsou genetickými zdroji ryb tyto druhy ve schválených formách a liniích: kapr obecný (Žďárský lysec Žď-L, Žďárský šupináč Žď-Š, Jihočeský kapr šupinatý C 73, Mariánskolázeňský kapr šupinatý ML, Milevský lysec MV, Jihočeský lysec BV, Telčský lysec Te, Pohořelický lysec PL, Třeboňský šupináč TŠ, C 434 a C 435), lín obecný (linie Modrá, Vodňanská, Táborská, Mariánskolázeňská, Velkomeziříčská, Hlubocká, Kož. 92), pstruh duhový (PdM, PdD66, PdD 75), pstruh obecný f. potoční (Šumavská a Tepelská populace), sumec velký (Vodňanský a Hodonínský) a čisté druhy síh severní maréna, síh peleď, jeseter malý, vyza velká. Rozsah GZ kapra Plemeno Žď-L Žď-Š C 73 ML MV BV Te Pl TŠ Počet zařazených samčích jedinců Počet zařazených samičích jedinců Počet účastníků (chovatelů) Počet konzervovaných GZ ID krev (DNA) C 434 C 435 Rozsah GZ lína Plemeno Mo V Ta ML VM H Kož. 92 Počet zařazených samčích jedinců Počet zařazených samičích jedinců Počet účastníků (chovatelů) Počet kryokonzervovaných GZ ID Rozsah GZ pstruha duhového a pstruha obecného f. potoční Plemeno PdM PdD 66 PdD 75 Po Šumavská Po Tepelská populace populace Počet zařazených samčích jedinců Počet zařazených samičích jedinců Počet účastníků (chovatelů) Počet kryokonzervovaných GZ ID 60 krev (DNA) 33 32

2 Rozsah GZ sumce velkého Plemeno Vodňanský Hodonínský Počet zařazených samčích jedinců Počet zařazených samičích jedinců Počet účastníků (chovatelů) 1 1 Druh a počet genetického materiálu ID Rozsah GZ čistých druhů síhů a jeseterů Plemeno síh severní síh peleď jeseter malý vyza velká maréna Počet zařazených samčích jedinců Počet zařazených samičích jedinců Počet účastníků (chovatelů) Druh a počet genetického materiálu ID U GZ s nízkými počty v současné době zařazených samčích a samičích jedinců (mlíčáků a jikernaček) jsou odchovávána i remontní hejna. Chovný cíl Produkce kvalitních potomků hospodářsky cenných druhů ryb se stabilní odpovídající fenotypovou kvalitou exteriéru i ostatních rozhodujících užitkových vlastností, s ohledem na dosažení maximální kusové hmotnosti a výtěžnosti jedlých částí tržních ryb, při minimální ekonomické nákladovosti na 1 kg masa u každého rybího druhu; případně i s ohledem na jiné ekonomické zhodnocení (produkce plůdku a násad k vysazování, okrasných ryb, aj.), s respektováním kvality životního prostředí a zabezpečením dobré ochrany zdraví ryb. Chov in situ Jako GZ jsou zařazováni jedinci, kteří jsou příslušníci nebo potomci jedinců kmenových hejn daného GZ a svým fenotypem odpovídají standardu plemene Chovný standard Chovný standard GZ kapra vychází z Pokorného a kol., 1995: Atlas kaprů chovaných v České republice (Victoria Publishing, Praha, 69 s.), chovný standard GZ lína z Kvasničky a Píchy, 1985: Plemenitba a šlechtění lína: Charakteristika výchozích populací (Bul. VURH Vodn., 21, 3, 12 16), chovný standard GZ lososovitých z Pokorného a kol., 2003: Pstruhařství (Informatorium, Praha, 281 s.). K minimalizaci inbrední deprese trvá potřeba efektivní velikosti populace rodičů Ne = 100 jedinců. Vzhledem ke specifičnosti chovu ryb v rybnících nebo nádržích, možným ztrátám onemocněním, otravou nebo znečištěním přítokové vody, pytlačením apod. trvá potřeba brát za základ rodičovskou populaci, tj. kmenové hejno 120 jedinců náhodným výběrem z generačního hejna. Tento návrh má obecnou platnost pro všechny vyjmenované GZ ryb. Vyšetřování zdravotního stavy ryb si chovatelé zajišťují u příslušných specialistů. Chovatelé 2

3 a jejich hospodářství jsou registrováni v databázi ústřední evidence podle 72 až 79 vyhl. MZe ČR č. 136/2004 Sb. V platnosti zůstávají hlavní metodické zásady z předchozího období, shrnuté do následujících bodů: 1) Individuální značkování a operativní evidence generačních ryb v kmenovém hejnu (mikročipovými značkami nebo alfanumerickými matricemi vymraženými v kapalném dusíku, v souladu s plemenářskou evidencí dle vyhlášky MZe ČR č. 471/2000 Sb.). 2) Provádění genetických analýz nových hejn a budoucích remontů pro obnovu kmenového hejna. 3) Udržování každého GZ ryb minimálně na dvou, lépe třech oddělených lokalitách (rybochovných jednotkách, lépe ve dvou chovech), jednak k redukci nebezpečí nákaz a úhynů, jednak k možnosti osvěžení krve při známkách ztráty genetické variability populace. Tyto chovy tvoří tzv. nukleus. 4) K obnově kmenového hejna daného GZ provádět hromadnou reprodukci generačních ryb s individuální aktivací gamet každého samce s gametami všech samic, k minimalizaci poklesu genetické variability. Cíl šlechtění U GZ ryb se šlechtění neprovádí. Cílem chovu in situ je udržet co nejširší genetickou proměnlivost daného GZ. Plemena zařazená do programu udržování genetických zdrojů mohou být dále šlechtěna až po naplnění zásad ochrany genetických zdrojů (vytvoření nukleu GZ). Postup šlechtění Šlechtitelské chovy slouží k tvorbě a udržování linií a plemen podle chovatelského cíle při optimálním využití aditivní i neaditivní složky genotypu šlechtěných ryb v typickém chovatelském prostředí šlechtěného rybího druhu. Využitím aditivní složky genotypu se rozumí selekce. Využitím neaditivní složky genotypu se rozumí vyhledávání heterózního efektu kombinačním křížením, genomovými manipulacemi, případně jejich kombinací. Součástí programu na úrovni šlechtitelských chovů je i zvyšování nespecifické imunity plemen. Výsledky genetické analýzy výchozích plemen se používají: - Ke stanovení genetické čistoty plemene (populace, linie, kmenového hejna), k ověření nepřítomnosti hybridů. - K ověření stávající genetické variability uvnitř plemene. - Ke stanovení genetické vzdálenosti/příbuznosti mezi plemeny. V rozmnožovacích a testačních chovech je zabezpečován prarodičovský a rodičovský chov linií a plemen s testováním jejich výkonnosti a odhadem užitkové a plemenné hodnoty v typickém chovatelském prostředí rybího druhu podle metodiky v příloze VI vyhl. MZe ČR č. 471/2000 Sb. Užitkové chovy jsou orientovány na tržní produkci finálních linií, hybridů nebo čistokrevných užitkových jedinců pro tržní účely. Hodnocení jedinců a selekce Hodnotí se parametry celé populace na základě statistické analýzy náhodně vybraného souboru min. 33 jedinců z každého opakování. 3

4 Dokumentace o genetickém zdroji - Účastník NP (chovatel) vede prvotní plemenářskou evidenci (výtěrové listy, odlovní a komorovou knihu), - předává k každého roku Rybářskému sdružení České republiky hlášení o počtech plemenných ryb dle plemenné příslušnosti a pohlaví, - jako oprávněná osoba podle zák. č. 154/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů vede a zpracovává výsledky testování a posuzování za chovy, u nichž tuto činnost provádí, - výsledky testování a posuzování dodává k každého roku Rybářskému sdružení České republiky, které zajišťuje jejich sumární zpracování. - Garantující subjekt předává Národnímu ref. středisku k každého roku údaje o: - aktualizované databázi chovatelů a chovů jednotlivých GZ ryb - depozici krevních nebo tkáňových vzorků do genové banky v ÚŽFG AV ČR v Liběchově - depozici ID kryokonzervovaných GZ ryb do kryobanky ve VÚRH JU ve Vodňanech - stavu uchování a využití GZ ryb formou výroční zprávy. Uchování ex situ Odběr a zmrazování semenných dávek je postupně rozšiřováno na všechny GZ ryb. Zmrazuje se 10 ml spermatu od 1 mlíčáka, zmrazování je prováděno v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK), v 2 ml kryozkumavkách se zmrazovaným objemem 1 ml. Motilita spermií s měřením jejich rychlosti je stanovena z videozáznamu pomocí analýzy obrazu. Hodnocení fertility spermií je prováděno v kontrolovaných inkubačních podmínkách při opakování 3x 4x u 1 mlíčáka s hodnocením procenta vykuleného váčkového plůdku a procenta malformací. Další odborné činnosti U některých plemen jednotlivých GZ ryb nelze plemennou příslušnost a původ jednoznačně stanovit na základě prostého hodnocení ukazatelů exteriéru a touto metodou rovněž nelze stanovit meziplemenné a v některých případech ani mezidruhové hybridy, zvláště v následných filiálních generacích. Genetické analýzy jsou proto nedílnou součástí programu udržování GZ ryb. Jsou legislativně stanoveny podle zákona č. 154/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Analýzy provádí Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově (ÚŽFG) ve spolupráci s VÚRH JU Vodňany. Podle zák. č. 154/2000 Sb. je také ÚŽFG oprávněnou osobou k ověřování původu u ryb. Provádějí se následující typy analýz: Biochemicko - genetická analýza polymorfních proteinů Provádějí se u generačních a remontních ryb z periferní krve neinvazivní metodou. V případě nutnosti se u nižších kategorií ryb (plůdek, násada, tržní ryba) analyzují rovněž proteinové systémy červeného a bílého svalu, jater, případně oka a mozku. Tyto analýzy jsou aplikovány u kaprovitých, lososovitých, u sumce a u síhů. 4

5 Molekulárně genetická analýza (studium variability mitochondriální DNA a jaderné DNA analýzou mikrosatelitů, případně RAPD) Provádějí se u všech věkových kategorií, u vykuleného plůdku z celých jedinců, u starších kategorií z periferní krve nebo odstřižku ploutve neinvazivní metodou. Jsou zvláště vhodné vzhledem k vysokému stupni vzájemné příbuznosti evropských plemen kapra a nižší míře genetické variability plemen lína. Cytogenetická analýza ploidie průtokovou cytometrií a analýzou obrazu jader erytrocytů: Tato metoda je používána u těch genetických zdrojů, kde existuje riziko výskytu triploidních sterilních jedinců v chovu (lín, pstruh, sumec), a dále zejména u druhů, kde existuje riziko výskytu polyploidních mezidruhových hybridů (jeseteři). Subjekt zajišťující šlechtitelský program a vedení plemenářské evidence a KU: uznané chovatelské sdružení - Rybářské sdružení ČR Odborný garant programu: Dr. Ing. Martin Flajšhans, vedoucí odd. genetiky a šlechtění ryb VÚRH JU Autoři metodiky: Dr. Ing. Martin Flajšhans Oponenti: doc. Ing. Petr Hartvich, CSc., Ing. Jiří Jirásek, DrSc. Metodika byla oponentně projednána Radou GZ dne Metodika schválena dne Garant NP za MZe. Za VÚŽV dne 5