Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta Lednice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta Lednice"

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta Lednice Využití zahradnických odpadů a odpadů z údržby parků kompostováním Disertační práce Vedoucí práce: Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Vypracoval: Ing. Přemysl Kulík Lednice 2011

2 P r o h l á š e n í Prohlašuji, že jsem předloženou doktorskou disertační práci na téma Využití zahradnických odpadů a odpadů z údržby parků kompostováním vypracoval samostatně a použil pouze pramenů, které uvádím v seznamu literatury. V Opavě dne Ing. Přemysl Kulík

3 Předložená doktorská disertační práce na téma Využití zahradnických odpadů a odpadů z údržby parků kompostováním byla vypracována ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky, v.v.i. a byla řešena v rámci výzkumného projektu NAZV č. QH Optimalizace vodního režimu v krajině a zvýšení retenční schopnosti krajiny uplatněním kompostu z BRO.

4 P o d ě k o v á n í Děkuji školiteli Doc. Ing. Pavlu Zemánkovi, Ph.D. za trpělivost a odborné vedení v průběhu celého doktorandského studia. Děkuji i školiteli specialistovi Ing. Antonínu Jelínkovi, CSc. a Doc. Ing. Patriku Burgovi, Ph.D. za podporu, pomoc a rady při vzniku této práce. Děkuji také všem pracovníkům ústavu zahradnické techniky ZF v Lednici.

5 OBSAH 1. Úvod...Chyba! Záložka není definována. 2. Cíl práce...chyba! Záložka není definována. 3. Literární část...chyba! Záložka není definována Biologicky rozložitelný odpad...chyba! Záložka není definována Produkce biologicky rozložitelného odpadu Kompostování BRO Kompostovací proces Faktory ovlivňující kompostovací proces Kompostovací technologie v pásových hromadách Optimalizace surovinové skladby kompostové zakládky Monitoring průběhu kompostovacího procesu Nejdůležitější zemědělské a zahradnické odpady... Chyba! Záložka není definována Odpady ze zemědělské výroby Zahradnické odpady BRO ze zemědělsky nevyužívaných ploch Dřevní štěpka...chyba! Záložka není definována Fyzikální charakteristiky dřevní štěpky Vlastnosti dřevní štěpky z hlediska kompostování Technika pro úpravu dřevních odpadů...chyba! Záložka není definována Stroje pro štěpkování materiálu Stroje pro drcení Ostatní stroje a zařízení v kompostovacích linkách Metodika...Chyba! Záložka není definována Návrh receptury ověřovaných zakládek Založení polně-laboratorních experimentůchyba! Záložka není definována Charakteristika pokusného stanoviště Příprava kompostérů Založení a ošetřování kompostových zakládek Hodnocení parametrů zakládek...chyba! Záložka není definována Hodnocení teplotního průběhu u kompostových zakládek Stanovení zrnitosti kompostu...52

6 Stanovení vlhkosti kompostu Stanovení spalitelných látek Stanovení obsahu dusíku Poměr C:N kompostu Stanovení hodnoty ph Stanovení objemové hmotnosti Hodnocení variant polně-laboratorních experimentůchyba! Záložka není definována Hodnocené parametry a jejich deskriptory Celkové vyhodnocení sledovaných variant Poloprovozní experimenty Založení poloprovozních experimentů Hodnocení poloprovozních experimentů Výsledky...Chyba! Záložka není definována Výsledky sledování experimentálních zakládek v paletových kompostérech Obsah spalitelných látek Stanovení vlhkosti kompostů Stanovení obsahu nerozložitelných příměsí Měření teploty Hodnocení ph výsledného kompostu Stanovení N 2, poměru C:N, sušiny, počáteční a konečné objemové hmotnosti Výsledné hodnocení variant polně-laboratorních experimentů Výsledky sledování poloprovozních zakládek Stanovení obsahu spalitelných látek Sledování vlhkosti kompostu Hodnocení zrnitosti kompostu z poloprovozních zakládek Měření teploty Stanovení hodnoty PH Stanovení N 2, poměru C:N, sušiny, počáteční a konečné objemové hmotnosti Srovnání celkových výsledků Diskuse...98

7 7. Závěr...Chyba! Záložka není definována. 8. Souhrn...Chyba! Záložka není definována. 9. Summary...Chyba! Záložka není definována. 10. Seznam použité literatury...chyba! Záložka není definována. 11. Seznam obrázků a grafů Seznam tabulek Seznam příloh...chyba! Záložka není definována.

8 1. ÚVOD Celkové roční množství biologicky rozložitelného odpadu (dále jen BRO) v EU se odhaduje na 76,5 102 mil. tun. Toto množství zahrnuje zahradní odpad a odpad z potravin včetně biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen BRKO). Z údajů pro rok 2008 vyplývá, že 37 mil. tun připadá na BRO z potravinářského průmyslu. Přibližně 40 % směsného komunálního odpadu v Evropě je možné zpracovat biologickými postupy kompostováním nebo anaerobní digescí. Množství odděleně soustředěného a zpracovaného BRO se liší podle jednotlivých států Evropy. Zhruba 30 % celkového odhadovaného množství BRO je vytříděno u zdroje a zpracováno převážně technologií kompostování. Produkce kompostu v Evropě činí 10,5 milionů tun. Některé členské státy EU produkují určité množství kompostu i z kalů. Množství kompostu vyrobeného z kalů je přibližně 1,4 mil. tun. Celkové množství BRO které lze získat odděleným sběrem se v Evropě odhaduje na 150 kg na obyvatele za rok. Toto množství zahrnuje nejenom kuchyňský odpad a zahradní odpad, ale i další významné složky jako je odpad z veřejné zeleně nebo odpady z potravinářských provozů. Množství BRKO a zeleného odpadu získaného při odděleném sběru v rámci států EU činí asi odhaduje na 50 kg na obyvatele za rok. V nakládání s pevným BRKO se jednotlivé členské státy EU výrazně liší. Státy jako jsou Dánsko, Švédsko, Belgie, Holandsko, Lucembursko či Francie využívají spalování s vysokým stupněm zhodnocení materiálů a jsou u nich současně poměrně dobře rozvinuté i strategie podporujícími biologickou úpravu odpadů. Německo, Rakousko, Španělsko, Itálie jsou státy s vysokou mírou zhodnocení materiálů, které vedle rychle rozvíjejí kapacity pro kompostování a pro mechanickobiologickou úpravu odpadů. Pro nové členské státy zůstává hlavní výzvou snížení množství odpadů ukládaných na skládky, které je podmíněno rozvojem investic do všech technologií využívajících BRO k energetickým účelům nebo ke kompostování. Biologické zpracování bioodpadu lze zařadit k recyklaci, pokud se získaný produkt aplikuje do půdy nebo se využívá na výrobu pěstitelských substrátů. Pokud se takové využití nepředpokládá, jedná se spíše o předúpravu odpadu před skládkováním nebo spalováním. 1

9 Nejběžnější a nejvíce využívanou metodou biologického zpracování BRO je kompostování. Anaerobní digesce - výroba bioplynu, je vhodná pro zpracování biologického odpadu s vyšší vlhkostí. Pokud jde o biologickou úpravu organického odpadu obecně, celkově bylo ve státech EU zjištěných zařízení ze kterých bylo určených na kompostování a na anaerobní digesci (nejčastěji malá zařízení na farmách). V roce 2006 fungovalo 124 zařízení, ve kterých se uplatňovala anaerobní digesce biologického a komunálního odpadu, nebo jiná mechanicko-biologická úprava. Kapacita těchto provozů činila 3,9 mil. tun a je předpoklad pro její výrazné zvýšení v nejbližších letech. Odpady, které se v těchto zařízeních zpracovávají, vykazují poměrně stabilní produkovaná množství. Jedná se především o odpadní biomasu z údržby zeleně, kterou tvoří hlavně travní hmota a dřevní štěpky z údržby keřů a stromů. Nezanedbatelné množství BRO stejného druhu vzniká také v komunální oblasti. Vedle rozvoje technologií směřujících k energetickému využívání BRO, jsou po technické, technologické i legislativní stránce rozvíjeny i technologie pro výrobu kompostů z těchto odpadů. Tam, kde je možné uplatňovat vedle uvedených druhů biomasy také klasické zemědělské odpady, je zvládnutí kompostovacího procesu o něco jednodušší. Kromě toho při zpracování zbytkové biomasy kompostováním a následným využitím produktu v místě jeho vzniku dochází k žádoucímu uzavírání koloběhu látek a energie v ekosystémech, což rovněž velice významně přispívá k zvyšování ekologické stability území. Jedním ze základních principů udržitelného rozvoje je princip blízkosti a soběstačnosti. Pokud má být zpracování BRO ze zmiňovaných ploch v souladu s tímto principem, je vhodné provozovat v daném území raději větší počet menších kompostáren při snaze o minimalizaci nákladů na jejich provoz. Kompostárna, provozovaná na komunitní úrovni, určená především pro zpracování travní hmoty, štěpky a menšího podílu ostatních druhů BRO, je nucena realizovat takovou recepturu zakládky, která bude obsahovat co největší množství uvedených druhů BRO. Charakter kompostovacího procesu je určován celou řadou faktorů, které se dají při provozu kompostárny výrazně ovlivnit, ale poměr surovin ve vstupní fázi procesu je parametrem zásadním. 2

10 Sledování a hodnocení kompostovacího procesu, s uplatněním různých podílů dřevní štěpky, travní hmoty a některých dalších odpadů, může poskytnout důležité údaje pro provoz především menších komunitních a faremních kompostáren. 3

11 2. CÍL PRÁCE Cílem disertační práce bylo ověřit vliv různého podílu dřevní štěpky v zakládkách kompostu na rozpad částic a průběh kompostovacího procesu. Dílčím cílem bylo ověřit možnosti kompostování u dřevní štěpky z údržby zeleně doplněné podílem travní hmoty, chlévského hnoje a zeminy v polně-laboratorních podmínkách v kompostérech. Pro nejlépe hodnocenou variantu byly založeny poloprovozní zakládky a dalším cílem bylo jejich hodnocení z hlediska rozpadu dřevní štěpky a průběhu kompostovacího procesu. 4

12 3. LITERÁRNÍ ČÁST 3.1. BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝ ODPAD Biologicky rozložitelné odpady (BRO) jsou odpady, které podléhají aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu (např. potraviny, odpad ze zeleně, papír). Řadí se mezi ně s největším hmotnostním podílem biologicky rozložitelné komunální odpady, dále zemědělské, zahradnické a lesnické BRO, BRO z potravinářského průmyslu, průmyslu papíru a celulózy, ze zpracování dřeva, z kožedělného a textilního průmyslu, papírové a dřevěné obaly, čistírenské a vodárenské kaly (DURDÍK, 2006). Sběr, zpracování a odstraňování BRO představuje významný problém. Je to fermentabilní materiál, který není vhodný pro skládkování a jeho vyšší obsah vody snižuje jeho efektivnost při energetickém využití. Z těchto důvodů se hospodaření s biologicky rozložitelným komunálním odpadem dostalo do popředí (VÁŇA, 1997) Produkce biologicky rozložitelného odpadu Biologicky rozložitelný odpad tvoří kolem 30 až 40 % tuhého komunálního odpadu v celé Evropě. Z hlediska celkového množství vyprodukovaných odpadů je možno za nejvýznamnější biodegradabilní odpady považovat odpady z rostlinné a živočišné výroby (POSPÍŠILOVÁ, 2006). V souladu se Směrnicí Rady 1999/31/ES, o skládkách odpadů byla Evropskou komisí v období vstupu ČR do EU odsouhlasena počáteční hodnota produkce biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) v naší republice pro rok 2005 na tun. Požadované snížení množství sládkovaného BRKO v následujícím období je vypočítáno právě na základě této hodnoty. Národní cíle stanovené pro jednotlivá období jsou: t.rok -1 v letech ; t.rok -1 v letech a od roku 2020 pouze t.rok -1. Obr. 1 ukazuje situaci BRKO v České Republice. Znázorňuje vytyčené cíle v souladu se skládkovou směrnicí, očekávaný vývoj a nezbytnou redukci dle procesu plánování národního odpadového hospodářství. Střední scénář počítá se stabilním celkovým množstvím biologicky rozložitelného zbytkového komunálního odpadu a také 5

13 s tím, že veškerý nárůst produkce odpadů bude kompenzován rostoucím odděleným sběrem. Obr. 1: Biologicky rozložitelný komunální odpad v České Republice: cíle, očekávaný vývoj a nezbytná redukce (MŽP, 2005) V grafu je znázorněno množství BRKO ukládaných na skládky, v očekávaném množství BRKO s předpokladem nárůstu ze 45 % na 65 % do roku Z obr. 1 je také patrné vyrovnání plánovaných trendů snižování množství skládkovaných BRKO a aktuálního množství sládkovaných odpadů v roce Prakticky to znamená, že od roku 2013 by nebyl bez investic do dalších kapacit pro úpravu BRKO plněn cíl (MŽP, 2005). 6

14 Obr. 2: Množství komunálního BRO ukládaného na skládky (CHUDÁREK, HŘEBÍČEK, 2009) Z obr. 2 vyplývá, že pro splnění cíle pro rok 2010 je nutné z odpadového proudu BRKO na skládku odklonit t odpadů v porovnání s rokem 2006, tj. zhruba 27 kg BRKO na obyvatele. Problematika stanovení podílu BRO v komunálním odpadu je v posledních letech předmětem intenzivního sledování. Ukazuje se, že množství separovaného BRKO vztaženého na 1 obyvatele zásadním způsobem závisí na typu obytné zástavby, zároveň se snižují rozdíly mezi vesnickými a městskými podmínkami. Nejnižší údaje uvádí u velkých zástaveb kg na osobu za rok, u malých zástaveb kg na osobu za rok. Tato čísla lze dnes považovat za překonaná, stačí si uvědomit, jak velký podíl BRO vzniká při spotřebě čerstvé zeleniny. Její průměrná spotřeba se v posledních 6-8 letech pohybuje mírně nad 80 kg na osobu za rok. Při předpokladu 25 % nevyužitelného podílu to představuje asi 20 kg odpadů z čerstvé zeleniny na osobu za rok. Současná úroveň produkce BRKO se pohybuje u velkých zástaveb (města) v hodnotách kg na osobu za rok, u malých zástaveb (vesnice) v hodnotách kg na osobu za rok (BENEŠOVÁ, 2006). 7

15 V tab. 1 jsou uvedeny hodnoty průměrné produkce vybraných druhů BRO. Tab. 1: Hodnoty průměrné produkce u vybraných druhů BRO (ZEMÁNEK, 2010) Materiál Jednotka Průměrná produkce Pozn. Tráva z údržby TTP t.ha -1 3,0 6,0 stébelnatý charakter Tráva z údržby parků t.ha -1 2,0 4,0 vlhká travní drť Tráva z údržby příkopů t.km -1 1,0 2,0 zavadlá až suchá, stébelnatý charakter Seno t.ha -1 6,0 8,0 ze 2 sečí Sláma t.ha -1 7,0 9,0 podle výnosu Štěpka z údržby zeleně t.km -1 0,5 1,5 podél komunikací Odpadní dřevo t.ha -1 2,0 3,0 podle druhu z ovocných výsadeb Odpadní dřevo réví z vinic t.ha -1 1,5 2,5 podle počtu keřů na 1 ha (0,4 0,7 kg na keř) Odpadní dřevo t.ha -1 0,5 5,0 údržba zeleně Zelinářské odpady t.ha -1 1,0 5,0 podle druhu a způsobu zpracování Matolina t.ha -1 1,0 1,8 podle výnosu (cca %) Hnůj skotu t.ks -1.rok -1 6,0 10,0 Hnůj prasat t.ks -1.rok -1 1,5 3,0 Kejda skotu t.ks -1.rok -1 10,0 20,0 55 l za den na 1 kus Kejda prasat t.ks -1.rok -1 3,0 6,0 10 l za den na 1 kus BRKO malá sídla kg.obyvatel -1.rok -1 40,0 80,0 BRKO velká sídla kg.obyvatel -1.rok -1 60,0-120,0 8

16 3.2. KOMPOSTOVÁNÍ BRO Jednou z cest k naplnění plánovaných cílů snížení podílu skládkovaných odpadů je kompostování jako nejrozšířenější metoda využívání biodegradabilních odpadů. Při této technologii lze efektivně využít bioodpady ze zemědělství, komunální odpady, odpady z údržby veřejné zeleně a z jiných komodit. Jsou to například sláma, znehodnocená krmiva, listí, stařina, kuchyňské a jiné organické odpady, dřevní štěpka, travní hmota, kaly z čistíren odpadních vod, rybniční bahno atd. Produktem zpracování bioodpadů je organické hnojivo kompost. V zemědělských půdách České republiky je dlouhodobě nízký podíl organických látek a využitím produktu kompostovaní je můžeme jimi obohatit (FILIP, 2002, BADALÍKOVÁ, 2009). Kompost vytváří mimořádně stabilní, vysoce hodnotnou organickou strukturu půdy, podporuje život v půdě a trvale zlepšuje vlastnosti půdy. Obsahuje všechny důležité hlavní a stopové živiny. Kompost reguluje hodnotu ph v půdě. Při použití kompostu není nutné vápnění. Je hygienicky nezávadný. Kvalitní kompost je zcela zbaven klíčivých semen a oddenků plevelů. Usnadňuje zpracování půdy, zvyšuje vodní jímavost a retenční kapacitu, zkypřuje utužené a těžké půdy, regeneruje půdu, podporuje život v půdě, redukuje choroby rostlin a škůdce, omezuje kyselost půd, snižuje vodní erozi, redukuje spotřebu vody, zabraňuje vysychání. Smyslem kompostování není úplné rozložení všech složek. Proces by měl proběhnout jen v takovém rozsahu, aby se materiál biologicky stabilizoval. Biologicky stabilizovaný materiál již nepodléhá prudké biodegradaci a především v něm nemohou začít patogenní procesy např. hniloba (KÁRA a kol., 2002) Kompostovací proces Kompostovací proces je aerobní způsob kompostování. Základem aerobního kompostování je biodegradace organické hmoty účinkem aerobních mikroorganizmů kombinovaná s některými dalšími reakcemi jako oxidace, hydrolýza. Mezi mezofilní aerobní mikroorganizmy podílející se na přeměně organické hmoty patří rody Bacillus, Proteus, Pseudomonas, Micrococcus. Mezi termofilní mikroorganizmy patří rody Geobacillus, Thermobacillus, Thermoactinomyces (EPSTEIN, 1997). Složení mikroorganizmů není konstantní a závisí jak na složení kompostu, tak na stupni humifikace kompostovaného materiálu. Proto každá kompostovací 9

17 technologie musí zabezpečovat vhodné podmínky pro činnost mikroorganizmů a pro dosažení optimálního průběhu kompostovacího procesu. PLÍVA, JELÍNEK (2005) a další, se zabývali možnostmi zajištění optimálního průběhu kompostovacího procesu. Průběh procesu je téměř shodný u všech způsobů kompostování, liší se pouze rychlostí probíhajících dějů, ovlivněnou řadou faktorů. Jednotlivé fáze se zpravidla vymezují na základě teplotního průběhu v zakládce (obr.3). FÁZE KOMPOSTOVACÍHO PROCESU 60 C 40 C 20 C I. fáze ROZKLADNÁ II. fáze PŘEMĚNY III. fáze SYNTÉZY TÝDNY Obr. 3: Průběh teploty a fáze kompostovacího procesu (HEJÁTKOVÁ, 2005) Délka trvání jednotlivých fází závisí na mnoha faktorech, obecně doba potřebná k přeměně je jedním z ukazatelů kvality kompostovacího procesu. Fáze mineralizace (rozkladu) Aerobní mikroorganismy rozkládají složité organické sloučeniny (cukry, škroby, bílkoviny, v pozdější fázi celulózu, hemicelulózu a další součásti dřevní hmoty) na jednodušší anorganického charakteru. Zpočátku probíhá proces činností mezofilních mikrobů, při zvýšení teploty na 45 C nastupují termofilní mikroorganismy zvyšující teplotu. Vlivem vysoké teploty probíhá hygienizace, při niž dochází k likvidaci hnilobných a dalších patogenních bakterií, i klíčivosti semen. Část látek je během procesu oxidována až na CO 2, H 2 O a další látky. Při nadbytku dusíku se v kompostu uvolňuje čpavek. 10

18 Dochází k poklesu celkové hmotnosti až o 30 %. Kompost zatím nemá vlastnosti humusu a není schopný aplikace do půdy (ZEMÁNEK, 2001). Fáze rozkladu může trvat při intenzivním provzdušňování 2 3 týdny, ale u kompostů s velkým podílem dřevní štěpky trvá asi 2 měsíce (VÁŇA a kol., 2004). Je provázena uvolňováním tepla, kdy teploty v jádru zakládky rychle narůstají až na 70 C, následované relativně rychlým poklesem. Fáze přeměny Vyznačuje se pozvolným poklesem teploty až na 25 C a změnou zastoupení jednotlivých mikroorganismů. Při rozkladu hůře přístupných složek nastupují aktinomycety. Dochází k postupnému útlumu probíhajícího procesu. Organické látky jsou postupně přeměňovány na humusové složky vážící se na jílovité částice. Tento proces se stává stabilní. Původní vzhled, struktura a pach se ztrácí. Kompost dostává hnědou barvu, drobtovitou strukturu, ztrácí toxicitu. Ke konci fáze jej lze použít jako hnojivo. Tato fáze nastává týden kompostování a je ukončena týden (VÁŇA, 2004). Fáze syntéza (dozrávání) Dozrávání může probíhat několik týdnů až několik měsíců. Vyznačuje se poklesem teploty až na teplotu okolí. Dochází k vytvoření vazeb mezi anorganickými a organickými látkami a ke tvorbě stabilního a kvalitního humusu. Ve vyzrálém kompostu mohou být přítomny bakterie, hmyz, roztoči a další organismy. ZEMÁNEK (2001) uvádí, že celkové snížení hmotnosti materiálu od začátku kompostování může dosáhnout až %, STONAWSKÁ (2010) uvádí 45 % u kompostů s vysokým podílem travní hmoty. Byla-li původní měrná hmotnost zakládaného materiálu kg.m 3, je měrná hmotnost zralého kompostu na konci této fáze podle použité technologie okolo 600 kg.m 3. Celkovou bilanci hmotnosti surovin během trvání kompostovacího procesu ukazuje tzv. Sankeyův diagram (Obr. 4). 11

19 Obr. 4: Hmotnostní bilance při kompostování- Sankeyův diagram Faktory ovlivňující kompostovací proces Podmínkou využití této technologie zpracování bioodpadů je správné sestavení surovinové skladby, úprava vlhkosti a zrnitosti, sledování a regulování teploty, ph a patřičná aerace kompostovaného materiálu. Pro zabezpečení všech těchto požadavků je využívána řada technologií a nejrůznějších technických prostředků. Poměr C:N Vlhkost Zrnitost a homogenita substrátů Teplota ph Provzdušňování minimální přítomnost fosforu další přídavné látky 12

20 Poměr C : N Je podstatným kritériem pro stanovení surovinové skladby čerstvého kompostu. Surovinová skladba je hmotnostní poměr jednotlivých odpadů nebo hmot, které navážíme do kompostované zakládky. Organická hmota je složena z různých látek, které jsou různě odolné mikrobiologickému rozkladu. Rychlost rozkladu organických zbytků je odvozena od poměru uhlíku a dusíku (C:N), tj. různým poměrem organických a anorganických látek. Pro dosažení C : N v rozmezí : 1 u zralého kompostu (vysoká stabilita a agronomická účinnost), je třeba optimalizovat C : N v čerstvém kompostu v rozmezí : 1 (VÁŇA a kol., 1997). Je to vysvětlováno skutečností, že bakteriální buňka obsahuje přibližně 50 % C a 10 % N. Z toho plyne, že na stavbu svých buněk spotřebují bakterie uhlík a dusík v poměru 5:1, tj. na každých 5 g přijatého uhlíku spotřebují 1 g dusíku. Na stavbu svého těla a k udržení životní činnosti musí mikroorganismy proměnit při dýchání značné množství organických látek až na CO 2, aby získaly potřebnou energii. Experimentální údaje dokazují, že přibližně 20 % C mikroorganismy asimilují na stavbu svého těla a 80 % spalují při dýchání na CO2. Poněvadž dusík potřebují baktérie jen na stavbu svého těla, kdežto uhlík ke stavbě těla i k dýchání, zvyšuje se potřeba uhlíku u mikroorganismů ve srovnání s uvedeným poměrem pětkrát. Baktérie spotřebovávají tedy při své životní činnosti uhlík a dusík v poměru 25:1 (MARENDIAK, 1987). Příliš široký poměr C : N (nad 50 : 1) prodlužuje dobu zrání kompostu. Během kompostování je produkován oxid uhličitý (CO 2 ), s nímž se část uhlíku obsaženém v zakládce ztrácí. Z tohoto důvodu je poměr C : N v zakládce vyšší než ve finálním zralém kompostu. Při příliš úzkém poměru C:N (pod 20:1) v čerstvém kompostu převyšuje obsah dusíku metabolickou potřebu mikroorganismů a vede k mineralizaci. Vznikají ztráty čpavkového dusíku a klesá produktivita tvorby humusových látek.tento proces se projevuje zápachem, který kompostování doprovází. Vývinem amoniaku dochází ke zvyšování ph do oblasti nepříznivých pro život mikroorganismů. V důsledku toho se mohou biochemické reakce úplně zastavit. KALINA (1999) uvádí ztráty dusíku ve formě plynného amoniaku ve výši 20% a únik uhlíku do vzduchu ve formě oxidu uhličitého asi 30%. Před započetím kompostování je tedy potřeba zjistit druhy a množství organických hmot a odpadů, které chceme kompostovat. Pro optimální poměr C : N 13

21 sestavujeme surovinovou skladbu zakládky kombinací materiálů se širokým poměrem např. sláma, kůra, listí, piliny aj., které jsou vůči mikrobiologickému rozkladu odolnější, s odpady s úzkým poměrem např. kejda, drůbeží trus, chlévská mrva, atd. (VÁŇA a další 2004). Stanovení poměru C : N je možné provést, jsou-li známy vlastnosti kompostovaných materiálů dle následujícího vztahu: n - počet komponent [-] M i - množství jednotlivých komponent [kg] C i - obsah uhlíku, C, v sušině [% hm.] N i - obsah dusíku, N, v sušině [% hm.] W i - vlhkost [%] Pro stanovení se využívají i počítačové programy, např. KOMPOST 1.00 (MACOUREK, 2002). Na obr. 5 je znázorněn vliv různého poměru C:N na průběh kompostovacího procesu. C:N 70 C 60 C 30:1 40 C 20 C 50:1 40: (dny) Obr. 5: Vliv různého poměru C:N na kompostovací proces (HEJÁTKOVÁ, 2005) V tabulce 2 jsou uvedeny vlastnosti vybraných druhů BRO vhodných pro kompostování s uvedením objemových hmotností a poměru C:N. 14

22 Tab. 2: Vlastnosti vybraných druhů BRO Druh BRO Objemová hmotnost [kg.m -3 ] Vlhkost [%] Spalitelné látky [ % sušiny] N 2 [% sušiny] Odpad potravin ,5-1, Chmelové mláto ,0-1, Výlisky matoliny ,5-1, Kal z výroby rostl. a živočišných tuků Odpad z porážky a zpracování C:N Nevhodné vlastnosti z hlediska kompostování ,5-0, tuky, mastné kyseliny, Ni ,0-9, riziko infekčnosti zvířat Drůbeží trus ,0-7,5 4-6 Prasečí kejda ,0-8,5 4-6 Cu Hovězí kejda ,5-4,5 7-9 Hnůj (chl. mrva) ,6-2, Odpadní klihovka ,0-9,0 6-9 riziko infekčnosti, Cr Kal z koželužen ,0-5, riziko infekčnosti, Cr Sláma ,4-0, Části rostlin ,4-1, riziko zaplevelení Travní hmota z údržby trávníků ,8-1, Travní hmota z neobhospod. ploch ,8-1, Listí ,9-1, Zelinářský odpad nať, listy ,5-2, Kůra ,1-0, třísloviny, Cd, Pb, Hg, Mn Odřezky, třísky ,0-0, nutnost mechanické úpravy Piliny ,0-0, nízká pórovitost Dřevní štěpky ,0-0,

23 Vlhkost Počáteční vlhkost kompostové zakládky by měla být vyšší než vlhkost zralého kompostu. Pórovitost se činností mikroorganismů zmenšuje, a tím klesá i potřeba vlhkosti. Prakticky je lépe udržovat vlhkost blíže k nižší hranici potřebného rozmezí, zvýšit ji lze snadno závlahou, opačná procedura je však dosti problematická a v některých podmínkách i nemožná (MACOUREK, 2002). Nedostatečná vlhkost způsobuje vývoj nevhodné mikroflóry s převahou plísní a aktinomycet. Při nadměrné vlhkosti dochází rychle k nedostatku kyslíku v kompostu a k vývoji anaerobní mikroflóry, aerobní fermentace přechází v anaerobní. Převlhčení se může projevit nedostatkem kyslíku a vznikem anaerobních procesů provázených zápachem (ZEMÁNEK, 2001). Vlhkost čerstvého kompostu použitých materiálů se optimalizuje na hodnotu, při níž je cca 70% objemu pórovitosti kompostu zaplněno vodou. (EPSTEIN, 1997). VÁŇA (1997) uvádí optimální vlhkost u čerstvého kompostu pro zemité komposty 45-50%. Komposty ze zemědělských odpadních hmot s obsahem 30-40% organických látek v sušině vyžadují počáteční vlhkost 55-60%. Organické komposty ze stromové kůry, dřevních odpadů a při kompostování chlévské mrvy se zeminou, kdy obsah organických látek v sušině je v rozmezí 50-70%, vyžadují vlhkost 60-70%. Zrnitost a homogenita substrátů Zrnitostní úpravy odpadů ze zeleně a jejich dokonalá homogenizace jsou významným intenzifikačním faktorem urychlujícím zrání kompostu. Jednotlivé komponenty na sebe musí působit co nejúčinněji, aby proběhlo správné nastartování procesu. Vysoký účinek je podmíněn velikostí styčných ploch jednotlivých částí každého komponentu, které musí být co největší. Struktura zakládky musí umožnit výměnu plynů mezi zrajícím kompostem a okolím tak, aby v zakládce byl dostatek kyslíku (EPSTEIN, 1997). Význam vhodné zrnitosti vyniká hlavně u materiálů, které se oproti ostatním složkám rozkládají pomalu. V kompostových zakládkách se jedná především o dřevní odpady. Drcení a štěpkování zvyšuje povrch částic odpadů a u dřevních odpadů je zcela nezbytné (PLÍVA, 2005). Příliš jemná zrnitost odpadů má za následek snížení pórovitosti a vznik anaerobních podmínek v zakládkách (např. problémy 16

24 při kompostování pilin), vytváří kompaktní, těžko provzdušnitelnou strukturu a brání tak spontánnímu růstu mikroorganismů (JELÍNEK, 1999). Obr. 6 znázorňuje různé zrnitosti kompostovací zakládky na průběh komp. procesu. ZRNITOST 70 C 60 C 40 C 20 C 25 mm 35 mm 50 mm (dny) Obr.6: Vliv zrnitosti na průběh kompostovacího procesu (HEJÁTKOVÁ, 2005) Teplota Teplota ovlivňuje rozvoj a aktivitu mikroflóry a tím určuje rychlost rozkladu organických materiálů. Časový průběh teplot zrajících kompostů je ukazatelem kvality použitých odpadů, ale i vhodnosti technologického postupu. Většina mikroorganismů v organickém odpadu je mezofilní (optimální teplota jejich rozvoje je C). Během zvyšující se teploty v čerstvé kompostové zakládce začíná převažovat skupina termofilních aerobních mikroorganismů, které se vyvíjejí jen při vyšších teplotách a jejich optimum je C. Tento samozáhřev likviduje klíčivost semen plevelů, patogenní mikroorganismy atd. (LACINOVÁ, 1995). Pokud se bude kompostovat zakládka, v níž je podezření na výskyt patogenů, měla by teplota v průběhu zrání dosáhnout 55 C po dobu alespoň 21 dnů. U ostatních postačí 45 C nejméně pět dnů. Příznivé podmínky pro rozvoj mikroflóry jsou charakterizovány vzestupem teplot po promísení všech složek čerstvého kompostu.pokud teplota nestoupá nebo po vzestupu teplot nastává výrazný pokles, jsou podmínky nepříznivé. Příčinou může být spotřeba kyslíku, zahlcení substrátu oxidem uhličitým, nadměrná vlhkost, vyschnutí zrající hmoty, nedostatek dusíku (ZEMÁNEK, 2001; PLÍVA 2006). 17

25 V kompostovacích zakládkách nižších než 1,20 m (časté např. při domácím kompostování) jsou již značné tepelné ztráty a požadované teploty se obtížně dosahují, obr. 7 (HEJÁTKOVÁ, 2005). Pro zlepšení tepelných poměrů v zakládce se využívají fólie a geotextilie. VLIV VÝŠKY VRSTVY NA TEPLOTNÍ PRŮBĚH H = 2,50m H = 1,50m H = 1,50m (dny) Obr.7: Vliv výšky vrstvy na teplotní průběh Teploty vyšší než 75 C, které mohou nastat při kompostování odpadů ze zeleně, mohou poškodit řadu vhodných mikroorganismů a prodloužit dobu zrání kompostu. Výskyt těchto teplot je možno omezit snížením počtu překopávek a zálivkou (VÁŇA a kol., 2004). Hodnota ph Nejpříznivější podmínky pro rychlé aerobní kompostování je od 6 do 8, protože většina mikroorganismů vykazuje maximální růst a aktivitu právě v tomto rozmezí. Nicméně ani počáteční hodnoty ph tak extrémní jak 5 a11 nezpožďují, jak se zdá mikrobiologickou aktivitu o více než dva dny. Obyčejně jak kompostování pokračuje, přibližuje se hodnota ph k neutrální hodnotě (ZEMÁNEK 2001). VÁŇA (2000) uvádí, že s ohledem na požadavky mikroflóry by měla být počáteční hodnota ph čerstvého kompostu 6 8. V průběhu kompostování se ph v jednotlivých fázích výrazně mění. Optimální ph zralého kompostu je v rozmezí 7 až 7,5. 18

26 V případě kompostování surovin či odpadů s velkou kyselostí je vhodná úprava ph před homogenizační překopávkou např. vápencem. Je třeba si uvědomit, že přebytek vápence nevadí a že hotový kompost podle ČSN má mít ph = 6,0-8,5, a že jen smícháním samotného vápence se zeminou v poměru 1:1 se dostaneme k hodnotě pouze kolem ph = 8,6. U kompostu ze zemědělských a stájových odpadů je možno ph dodržet bez přídavku vápenatých hnojiv. Čistírenské kaly mohou být kompostovány v rozmezí ph od 5 do 10. Provzdušňování Proces kompostování probíhá intenzivně v podmínkách provzdušňování. Mikroorganismy, přeměňující organickou hmotu, mají vysoké nároky na kyslík a produkují oxid uhličitý. Technologie musí umožnit výměnu plynů mezi zrajícím kompostem a okolím tak, aby v substrátu bylo dostatek čerstvého vzduchu s kyslíkem, tím se dosáhne snížení nepříjemného pachu a snížení vlhkosti kompostovatelného materiálu (JELÍNEK a kol., 1999). Aerobní podmínky je nutno zabezpečit po celou dobu fermentačního procesu, fáze kompostovaného substrátu by neměla obsahovat méně než 3 % kyslíku. Nedostatek aerace se zpravidla projevuje při termofilní fázi kompostování, kdy tradiční četnost překopávek nezabezpečuje aerobní podmínky. Pro intenzifikaci fermentačního procesu je potřeba uvažovat se systémy tlakového provzdušnění, nebo odsávání vzduchu z kompostu. Tyto systémy je možno automatizovat na základě detekce teplot, CO 2 nebo O 2 a případně vlhkosti substrátu (PLÍVA, 1989). Zvýšenou aerací se zkracuje doba zrání kompostu. Kontrola parametrů, zvláště teploty zakládky při častém provzdušňování je velmi podstatná, neboť vysoká intenzita provzdušňování může vést k příliš velké ztrátě tepla a tím k ochlazení zakládky a neúplné stabilizaci. Dostatečné provzdušňování tak výrazně ovlivňuje úspěšnost každé kompostovací technologie (ZEMÁNEK, 2001). Naopak v kompostovacích zakládkách s nevhodným zrnitostním složením (málo provzdušněné) jsou nižší vrstvy ochuzeny o kyslík již ve velmi krátké době po překopání viz Obr.8. V důsledku nedostatku O 2 dochází ke vzniku metanu-nh 3 kompostu-anaerobní proces (EPSTEIN, 1997). 19

27 Hloubka Obsah kyslíku [ % ] Čas [min] Obr.8: Graf spotřeby O 2 (EPSTEIN, 1997) Vztah mezi kyslíkem a oxidem uhličitým pro stále provzdušňované zakládky ukazuje Obr. 9. Spotřeba O 2 mikroorganismy v kompostovací zakládce je ovlivněna vlhkostí a má dopad na mikrobiální činnost (SINGLEY et al.,1982). O 2 % O 2 CO 2 Doba kompostování ve dnech Obr.9: Změny CO 2 a O 2 v průběhu kompostování bioodpadů v kompostovacích zakládkách (EPSTEIN, 1997) Příjem kyslíku během kompostování je velmi omezený. Měření úbytku koncentrace kyslíku z ambientní koncentrace O 2 a charakteristický denní stupeň 20

28 provzdušnění ukázal, že náročnost na kyslík a jeho spotřeba jsou větší na začátku procesu. Čím je stupeň rozložení organických materiálů vyšší, spotřeba O 2 klesá (HALLEY et al., 1980). Obsah fosforu Při optimalizaci surovinové zakládky je nutno ještě přihlížet k tomu, aby kompostová zakládka obsahovala alespoň minimální obsah fosforu pro metabolickou potřebu mikroflóry k zabezpečení tvorby humusu, kdy při přeměně organických látek vznikají energeticky bohaté vazby. Požadavek na minimální přítomnost fosforu v kompostu je 0,2 % P 2 O 5 v sušině, v zemědělských odpadech je převážně zaručen. Výjimečně doplňujeme P 2 O 5 přídavkem superfosfátu (maximálně 2 kg na 1 t odpadu) u kompostů s převažujícím podílem stromové kůry, dřevní štěpky a pilin. Fosforečná hnojiva přidaná do kompostů se v průběhu kompostování neztrácejí a neznehodnocují, ale naopak se zpřístupňují pro rostliny (VÁŇA, 1997). Další přídavné látky Naočkování zakládky půdními mikroorganismy lze dosáhnou přidáním alespoň minimálního množství zeminy či vyzrálého kompostu. Správného procesu nelze dosáhnout pouze aplikací hnoje či močůvky. Tyto materiály obsahují střevní nikoli půdní mikroflóru (MACOUREK, 2002) Každá zemina, především, když obsahuje jíl, může více nebo méně dobře hospodařit s vodou. Může tedy vodu poutat a pomalu ji předávat do okolí. To znamená, že přídavkem půdy dosáhneme lepší životní podmínky pro mikroorganismy, protože je vyrovnanější obsah vody. Již z tohoto důvodu může tlení probíhat podstatně lépe (KALINA, 2004). Většina organických odpadů je již kolonizována dostatečně velkým množstvím vlastních mikroorganismů (bakterie, aktinomycet, hub). Doplnění mikroflóry inokulací, pro zrychlení nebo aktivaci kompostovacího procesu, se při praktickém kompostování jeví jako značně problematické a zpravidla méně účinné a výroba kompostu se tím prodražuje (ZEMÁNEK, 2001). 21

29 Kompostovací technologie v pásových hromadách Je to nejrozšířenější a nejúčelnější technologie výroby kompostu na trvalých nebo dočasných kompostovištích, které by měli být na zpevněných vodohospodářsky zabezpečených nepropustných plochách např. železobetonových, živičných nebo panelových s 1,5 až 3 % spádem k záchytné jímce. Běžná doba zrání kompostu v pásových hromadách je 3 6 měsíců, může být až 12 měsíců. Tato doba je závislá na surovinové skladbě, homogenitě zakládky, počtu překopávek. Materiál se vrství rovnoměrně po celé délce tak, aby příčný průřez zakládky obsahoval všechny složky surovinové skladby. Pásové hromady jsou trojúhelníkového a lichoběžníkového profilu. Tvar zakládky se volí v závislosti na charakteru kompostovatelného materiálu a dostupné technice (VÁŇA, 1997). Lichoběžníkový průřez s rovným povrchem nebo vytvořenou lagunou na povrchu, je vhodnější pro aplikaci závlahy. Tyto technologie umožňují využívat standardní zemědělskou techniku (traktory, lopata, přívěsy) pro optimální zajištění komopostovacího procesu. Trojúhelníkový profil pásové hromady Doporučená šířka hromady je minimálně 2,0 2,5 m, výška profilu je dána charakterem materiálu (nejčastěji je 1,5 m). Zakládky tohoto profilu jsou lépe přirozeně provětrávány a tím zásobovány vzdušným kyslíkem, který významně napomáhá kompostovacímu procesu. Dochází zde k lepšímu odvádění tepla, v důsledku toho se kompost nepřehřívá. Nevýhodou však může být v důsledku menší plochy profilu nižší teplota v jádru hromady a vyšší zranitelnost deštěm. Dále je komplikovanější aplikace tekutých složek např. kejdy, kdy v úzké koruně profilu se hůře upraví rýha pro zasakování (ZEMÁNEK, 2001). 22

30 Obr.10: Trojúhelníkový profil pásové zakládky kompostu Lichoběžníkový profil pásové hromady Doporučená šířka hromady je od 3,0 m do 6,0 m, výška profilu je 1,5 2,5 m. Využitím tohoto profilu dosáhneme vyšších teplot v zakládce zejména na začátku procesu. Dochází k menší zranitelnosti deštěm. Lépe se aplikují tekuté složky a lépe se využívá kompostovací plocha. Zakládka musí být častěji překopávána, protože je zde horší přirozené provětrávání profilu. Obr.11: Lichoběžníkový profil pásové zakládky kompostu 23

31 Tab.3: Rozměrové parametry pásových hromad Šířka pásové hromady [m] Výška pásové hromady [m] 2,0 1,10 1,20 2,50 1,30 1,50 3,0 1,50 1,80 4,0 2, Optimalizace surovinové skladby kompostové zakládky Surovinová skladba označuje soubor vstupních surovin (jednotlivých odpadů nebo hmot), které jsou využívány pro výrobu kompostu. Zastoupení jednotlivých surovin může zásadním způsobem ovlivnit vlastnosti výsledného kompostu i délku kompostovacího cyklu. Zastoupení surovin je nutné optimalizovat tak, aby výsledný kompost svým účinkem dlouhodobě zvyšoval úrodnost půdy. Hmotnostní poměry konkrétních surovin, které navážíme do kompostové zakládky označujeme termínem receptura zakládky. Výpočtové metody k optimalizaci surovinové skladby kompostu uvádějí např. FORCHTSAM (1971), PLÍVA a kol. (2006) a další. Výpočet receptury zakládky vychází z požadavku optimálního poměru C:N. Rychlost rozkladu organických zbytků je dána poměrem C:N, který ovlivňuje činnost mikroorganismů, u finálního kompostu dosahuje poměr C:N hodnot (25 30):1. Hmoty s poměrem C:N užším než 10:1 se rozkládají velmi rychle, hmoty se širokým poměrem C:N nad 50:1 se rozkládají pomaleji (VÁŇA, 1997; BANOUT, 2005; PLÍVA a kol., 2009). Při sestavování surovinové skladby optimalizujeme poměr C:N na (30 35):1, zároveň je třeba počítat s tím, že ve finálním kompostu je poměr C:N nižší než v zakládce (únik CO 2 - ztráta C až 30 %, NH 3 - ztráta N až 20 %). Současným požadavkem optimalizace je udržet vlhkost v rozmezí % po celou dobu kompostování. Z technického hlediska je výhodnější udržovat vlhkost při dolní hranici s ohledem na překopávání, absorpci srážkové vody, apod. Sledováním hmotnostních ztrát a objemových redukcí zakládky se zabývali např. ZEMÁNEK, BURG (2004) nebo LIVORA (2010). BANOUT (2005) zpracoval komplexní postup při optimalizaci kompostové zakládky, který se stal základem veřejně přístupného programu KOMPOSTER. 24

32 Monitoring průběhu kompostovacího procesu Pro zajištění optimálního průběhu kompostovacího procesu je nutné monitorovat určité fyzikální, mikrobiologické a chemické vlastnosti zpracovávaných surovin kompostu, aby na základě znalosti jejich současných hodnot bylo možné, v případě jejich odchýlení od optimálních hodnot, provést vhodný zásah (KOLLÁROVÁ, PLÍVA, 2006). Mezi zjišťované hodnoty patří: měření teploty kompostu, hodnocení vlhkosti kompostu, měření obsahu kyslíku v kompostu, stanovení stability a zralosti kompostu, mikrobiologické hodnocení kompostu, chemické hodnocení kompostu. Znalost těchto hodnot je důležitá i pro stanovení doby ukončení kompostovacího procesu. Měření teploty kompostu Teplota zakládky kompostu je nejsnáze zjistitelným ukazatelem zrání kompostu, který koresponduje s intenzitou činnosti mikroorganismů. Měření a evidence teplot je proto základní podmínkou kontroly správného průběhu kompostovacího procesu. Jestliže po založení kompostu a první překopávce teplota nestoupá, nebo po předchozím vzestupu teploty nastává výrazný pokles, jsou podmínky pro mikroorganismy nepříznivé. Příčina může být především ve špatné surovinové skladbě, v nadměrné vlhkosti surovin, v omezeném obsahu kyslíku v kompostu apod. Pokles teploty však nastává i při malé vlhkosti kompostovaných surovin, případně při vyschnutí kompostu. Pro měření teploty kompostu se používají kontaktní elektronické zapichovací teploměry s digitálním nebo analogovým ukazatelem, v lepším případě s možností datové- 25

33 ho výstupu. Teploměr je vybaven tyčovou zapichovací sondou různé délky, kterou lze zapíchnout do hromady kompostu alespoň do hloubky 1 m pod povrch hromady. Tím je zajištěno měření teploty v celém průřezu hromady. Počet měřicích míst a doba potřebná pro odečet zjišťovaných hodnot po jejich ustálení je určena metodikou měření. Hodnoty se zapisují do tabulky ručně. Hodnocení vlhkosti kompostu Při zakládání a během celé doby zrání patří vlhkost mezi parametry, které velkou měrou ovlivňují zdárný průběh kompostovacího procesu. Jako každý živý organismus, tak i mikroorganismy přítomné v kompostu, potřebují určité množství vody. Gravimetrická metoda se používá jako standardní metoda pro určování vlhkosti suroviny v laboratoři a je využívána pro kalibraci jiných vlhkoměrů pracujících na různých fyzikálních principech. Podstatou této metody je přímé měření oddělení vody od pevné fáze. Měření vlhkosti surovin přenosnými vlhkoměry lze provádět metodou měření vlhkosti nepřímo. K jejímu určení se využívá některá z fyzikálních vlastností vody, která je obsažená v surovinách. Měřením těchto vlastností (např. vodivost, kapacita aj.) je pak určen její obsah v daných surovinách. V případě nutnosti lze určit vlhkost kompostovaných surovin pomocí orientační zkoušky. K jejímu provedení je nutné kompostovanou surovinu vzít do ruky a pevně zmáčknout. Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda. Měření obsahu kyslíku a dalších plynů v kompostu Provzdušňování kompostu a vytváření aerobních podmínek je hlavní zásadou kompostování. Obsah vzdušného kyslíku, ve vzdušných pórech zrajícího kompostu, by měl být minimálně 6 % objemových. Nejčastěji využívané metody měření obsahu kyslíku, které je možné využít pro přenosné přístroje jsou: sorpční metoda-přístroj pro svoji funkci využívá speciální sorpční kapalinu (dodávanou přímo výrobcem zařízení) která, v závislosti na parciálním tlaku kyslíku ve vzduchu, mění svůj objem. 26

34 elektrochemická metoda-přístroj obsahuje odolnou elektrochemickou sondu a elektrické plynové čerpadlo.naměřené hodnoty se zobrazují přímo na digitálním displeji. Při procesu zrání kompostu mohou vznikat emise amoniaku (NH 3 ), oxidů dusíku (NO x ), oxidu uhelnatého (CO), oxidu uhličitého (CO 2 ), metanu (CH 4 ), vodní páry (H 2 O) a sirovodíku (H 2 S). Uhlík se běžně z mineralizované organické hmoty uvolňuje do atmosféry v podobě CO 2 a způsobuje zvyšování skleníkového efektu. I při rozkladu kompostovaných surovin vzniká CO 2 jako produkt činnosti mikroorganismů. Přítomnost emisí NH 3, CH 4 a N 2 O na kompostárně svědčí o špatném průběhu kompostovacího procesu NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZEMĚDĚLSKÉ A ZAHRADNICKÉ ODPADY Údaje o produkci BRO v různých oblastech jejich vzniku patří k nejdůležitějším informacím potřebným pro řešení jejich dalšího využití. Sledují se nejen fyzikální a chemické vlastnosti (objemová hmotnost, poměr C:N, vlhkost, zrnitost apod.), ale také jednotková množství vztažená na plochu, počet zvířat, obyvatele apod. Někdy se hodnotí i jejich sezónnost. Stanovením produkce BRO v různých odvětvích se zabývá řada autorů, např. ALTMANN a kol. (2007) hodnotil produkci BRKO ve venkovských i městských sídlech, BURG (2008) sledoval produkci odpadního dřeva ve vinicích a sadech, ALTMANN a kol. (2007), ZEMÁNEK, BURG (2008) sledovali produkci travní hmoty u trvalých travních porostů, BENEŠOVÁ a kol. (2009) se zabývala sledováním množství a složení TKO v závislosti na typu zástavby. V oblasti údržby komunální zeleně uvádějí množství i kvalitativní parametry odpadů z údržby zeleně BURG a kol. (2008), SOUČEK, BURG (2009). JELÍNEK a kol. (2001), FILIP a kol. (2002) a další sledovali produkci odpadů v zemědělské výrobě, KOPEC (1998), PETŘÍKOVÁ (2006) hodnotili využitelný podíl a množství odpadu u jednotlivých zelenin. Tyto a další práce umožnily kvantifikovat množství a složení nejdůležitějších BRO a v řadě případů ověřily možnosti jejich kompostování. 27

35 Odpady ze zemědělské výroby Chlévská mrva (chlévský hnůj) Jedná se o čerstvou směs podestýlky a tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat, která se po správné fermentaci (zrání) stává chlévským hnojem cenným hnojivem. Průměrná roční produkce mrvy se vyjadřuje v tunách na dobytčí jednotku (1 dobytčí jednotka DJ - odpovídá 500 kg živé hmotnosti) a dosahuje u skotu 12,8 t.dj -1 (hnoje 8,5 t.dj -1 ), u prasat 9,2 t.dj -1 (hnoje 6,6 t.dj -1 ), u drůbeže 18,7 t.dj -1 a u ovcí 12,8 t.dj -1. Z agrochemického i ekonomického hlediska je nejefektivnějším způsobem využití chlévského hnoje přímá aplikace do půdy. Veškeré další způsoby využití (kompostování, výroba bioplynu aj.) jsou podstatně pracnější a nákladnější. Močůvka Močůvka je zkvašená moč hospodářských zvířat ředěná vodou (napájecí, splachovací, dešťovou). Obsahuje malé množství organických látek, ale relativně vyšší množství dusíku a draslíku a je proto považována, při dodržování všech aplikačních zásad, za hodnotné dusíkato-draselné hnojivo. Dusíkatá složka je tvořena hlavně močovinou (83 %). Pro močůvku je typický vyšší obsah některých organických kyselin hippurové a močové. Vedle živin obsahuje také různé stimulační růstové látky, např. charakteru rostlinných hormonů, především auxinů. Vyprodukované množství močůvky závisí: na druhu hospodářských zvířat, na kvalitě a množství steliva, na způsobu a době ustájení, na způsobu krmení, druhu krmiva a napájení. Roční produkce močůvky u skotu se pohybuje v rozmezí 5,2 8,7 t.dj -1 (v průměru 5,7 t.dj -1 ), u prasat v rozmezí 7,3 12,3 t.dj -1 (v průměru 9,5 t.dj -1 ). Přímé použití moče ke hnojení není vhodné, neboť obsahuje organické kyseliny, které mohou působit nepříznivě na rostliny. Shromažďuje se proto v jímkách nebo nádržích, kde dochází během kvašení k rozkladu organických kyselin. Močůvku lze s výhodou používat k provlhčování kompostů, popř. i polních hnojišť v mimovegetačním období. 28

36 Kejda Kejda je částečně zkvašená směs tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat ředěná vodou. Produkována je v bezstelivových provozech při ustájení na roštech. Tuhé a tekuté výkaly propadají roštem do sběrných kanálů nebo jsou zvířaty přes rošty prošlapávány a vodou jsou potom splachovány do jímek. Podle původu se rozlišuje kejda skotu, prasat a drůbeže. Složení kejdy závisí na druhu hospodářských zvířat, krmení, napájení a způsobu manipulace a skladování. Dusík (v celkovém obsahu 0,5 1,0 %) je z % obsažen ve formě amoniakální, z 10 % ve formě nitrátové a ze % ve formě organické. Fosfor, draslík a hořčík jsou vázány převážně v labilních organických sloučeninách a jsou pro rostliny snadno přijatelné. Kromě hlavních živin obsahuje kejda i mikroelementy, hlavně Zn, Cu, B, Mo, Mn, Co a růstové látky. Kejda má vysokou biologickou aktivitu, probíhají v ní intenzivní přeměny uhlíkatých a dusíkatých látek. Poměr C:N se pohybuje v rozmezí 5 10:1. Množství a kvalita vyprodukované kejdy závisí na druhu zvířat, jejich stání, užitkovém zaměření, způsobu krmení a napájení, způsobu odklízení, skladování a zejména na množství použité technologické vody. Při překročení doporučeného objemu vody (10 20 l na DJ a den) vznikají problémy s kvalitou kejdy, která má pak nízký obsah sušiny. Ten by u kejdy skotu neměl klesnout pod 7,0 7,5 %, u kejdy prasat pod 6,0 6,5 % a u kejdy drůbeže pod 12,0 %. Ke kompostování lze kejdu využívat společně s dalšími vhodnými substráty a odpady jako jeden z komponentů surovinové skladby. Kejda je zdrojem živin a energie pro mikroorganismy v kompostové zakládce, i pro vyrobený kompost, tj. pro rostliny a půdní mikroorganismy. Kejdu lze kompostovat buď klasickým způsobem v pásových zakládkách s překopáváním nebo kontinuálně v bioreaktorech, které zabezpečují výrobu hygienicky nezávadných kvalitních kompostů. Podmínkou je uplatnění takového složení kompostové zakládky, které umožní svou nasákavostí vázat její značný obsah vody. Proto se kejda nejčastěji aplikuje do zakládek s vyšším obsahem nasákavých materiálů (tuhé komunální odpady, drcená kůra, dřevní štěpka, piliny, zemina, rašelina, zbytky slámy, apod.). Technicky se do pásových zakládek kejda (příp. jiné tekuté frakce) aplikuje z automobilových nebo traktorových cisteren do žlabu vytvořeného v koruně pásové hromady. Potřebné množství je většinou potřeba aplikovat postupně vícekrát. 29

37 Zahradnické odpady Odpady ze zeleniny Při pěstování zeleniny, zejména při jejím finálním zpracování (třídění, čištění, balení) vzniká značné množství biologických odpadů, stejně jako při jejím dalším zpracování (sušení, mražení, konzervace). U kořenové zeleniny jsou to veškeré nadzemní části, případně poškozené (nestandardní) kořeny, zbytky po čištění a další odpady. U plodové zeleniny je to nať i s kořeny, listy, plevelné rostliny. U košťálové zeleniny jsou to listeny, košťály, kořeny a další nezpracovatelný podíl. Tyto odpady zůstávají po sklizni většinou na povrchu pozemku, kde se běžně zaorávají. Jejich kompostování má smysl tam, kde se na posklizňové nebo na zpracovatelské lince finalizují a kde se odděluje dále nepoužitelný podíl. Odpady ze zeleniny jsou tvořeny velmi různorodými materiály s poměrem C:N = (30 40):1. Jsou většinou velmi strukturní, často není nutno je ani drtit, protože jsou snadno rozmělňovány již při prvním (homogenizačním) překopávání. V zakládce kompostu je třeba dodržovat vlhkost, hlavně při vyšším podílu dužnatých listů (ZEMÁNEK, 2001). Pro stanovení vznikajícího množství BRO u zelenin je důležitý využitelný podíl u jednotlivých druhů. Listí Listí je tradiční odpad použitelný jako materiál ke kompostování. Ideální příprava pro kompostovací zakládku představuje smíchání podrceného listí z více druhů dřevin. Listí z některých druhů dřevin se hůře rozkládá, k nim patří například listy ořešáku, dubu, jírovce, topolu, břízy a akátu. Vlhkost směsi listí se pohybuje v rozmezí %, poměr C:N (31 48) : 1, což signalizuje potřebu přidávání komponentů, které tento poměr zužují (kejda, hnůj, kuchyňský odpad atd.). Před založením zakládky je třeba promíchat listí s půdou, hnojem nebo kompostem v poměru 2 : 1. Ke sběru listí se využívají stroje opatřené nasávacím zařízením, umožňující snížení objemu sbíraného listí a tím snížení počtu jízd. Redukce 30

38 objemu je až 5 : 1. Navíc nedochází k úletu listí. V některých případech se používá systém plnění listí do vaků, které navíc mohou být z biodegradabilního materiálu, čímž se práce znatelně usnadní. Při kompostování větších objemů listí je doporučená šířka řad 2,50 m v základně a výška 1,60 m. Pro dosažení a udržení teploty a vlhkosti v hromadách by neměla být šířka ani výška menší než 1,8 m. BRO z údržby stromů Významným zdrojem BRO je komunální sféra, kde vzniká množství kompostovatelných odpadů z údržby stromů, keřů, travnatých ploch, zahrádek a květinových záhonů. Dřevní hmota vznikající v komunální sféře představuje svými vlastnostmi a objemem produkce velmi různorodý materiál. Do této kategorie lze zařadit dřevní hmotu vznikající při údržbě soukromých a především veřejných prostranství např. zahrad, parků, alejí, stromořadí apod. Údržbové zásahy lze s ohledem na charakter cílového porostu rozdělit na údržbu opadavých dřevin a údržbu stálezelených a jehličnatých dřevin U stromů je nutná pravidelná kontrola a opakování potřebného řezu. U zdravého stromu se v průběhu stárnutí potřeba řezu snižuje. Většinou se u stromů provádí řez v těchto cyklech: 1. mladé stromy do 10 roků - řez po 2 3 letech 2. stromy od roků - řez po 4 6 letech 3. stromy od roků - řez po 5 8 letech 4. stromy nad 50 let - řez po 4 10 letech Odpadní dřevní hmota pocházející z komunální sféry je tvořena zpravidla mladými výhony či větvemi různé tloušťky, včetně kosterních větví, kmenů a pařezů ošetřovaných či likvidovaných dřevin. Výsledný charakter takto získané dřevní hmoty přímo souvisí s termínem provedení zásahu (období vegetace, vegetačního klidu souvisí zejména s obsahem vody), stářím dřevin (velikost odstraňovaných částí průměr a délka větví atd.) a jejich druhovými vlastnostmi (objemová hmotnost, tvrdost dřeva). Průměrné hodnoty produkce odpadního dřeva při údržbě a kácení uvádí (SOUČEK, 2007) v tab

39 Tab. 4: Produkce dřevní hmoty při údržbě a kácení u vybraných dřevin (SOUČEK, 2007) Druh dřeviny Hmotnost Orientační Charakter Příčný průměr získané dřevní stáří dřeviny odstraňované [mm] hmoty [roky] části [kg.ks -1 ] Lípa srdčitá 40 údržba kosterní větve včetně obrostu Lípa srdčitá 40 kácení údržba Javor kosterní větve jasanolistý včetně obrostu kmen Javor 33 celý strom kosterní větve jasanolistý Javor klen 20 údržba kosterní větve včetně obrostu Javor klen 20 celý strom Trnovník akát 36 prořezání Trnovník akát 36 celý strom kmen obrost Topol černý 50 prořezání Topol černý 50 vrchol

40 Potenciál hmoty při údržbě porostů v komunální sféře je ve srovnání s hodnotami stanovenými při údržbě porostů v ovocných výsadbách nižší. Skutečná produkce je závislá na druhové skladbě, stáří dřevin a četnosti zásahů. Vegetační prvky tvořené stromy mohou mít různý charakter, který určuje nároky na údržbu a množství produkce odpadního dřeva. BRO z údržby trávníkových ploch Celkové množství tohoto vcelku problematického materiálu roste souběžně se zvyšujícími se plochami intenzívně ošetřovaných trávníků. Podle stupně intenzity se travní porosty sečou 3 20x za sezónu a stále roste počet žacích strojů vybavených sběracím košem. Čerstvá posečená tráva se tak stává nežádoucím odpadem. Struktura výsledné hmoty po seči je tvořena ústřižky trávy o délce mm. Vyšší obsah vody je způsoben jejím uvolněním z pletiv při přestřižení stébla. Vlhkost se tak pohybuje v hodnotách %. I z těchto důvodů nelze tuto hmotu zkrmovat. Poměr C : N = 30 : 1 je příznivý. Objem takto vzniklé hmoty závisí pochopitelně na stavu porostu, udává se přibližně hodnotou: m 3 hmoty z 1 ha ošetřované nestandardní trávníkové plochy za rok. Při objemové hmotnosti 150 kg.m -3 to představuje množství 2,0 t.ha m 3 hmoty z 1 ha ošetřované luční trávníkové plochy za rok. Při objemové hmotnosti 170 kg.m -3 to představuje množství 5,0 t.ha m 3 hmoty z 1 ha ošetřované trávníkové parkové plochy za rok. Při objemové hmotnosti 200 kg.m -3 to představuje množství 7,0 t.ha -1. Kompostování bez přídavku zeminy, minimálního množství substrátu, drcené slámy, štěpky apod. je problematické, neboť vrstva se rychle slehává a bez přístupu vzduchu je náchylná k anaerobním procesům a k plísním. Zakládky s vyšším podílem této hmoty je nutno podstatně častěji překopávat. 33

41 BRO ze zemědělsky nevyužívaných ploch Z obecně známých příčin postupně v krajině narůstá velikost neobhospodařovaných ploch. Tyto plochy jsou sice většinou vykazovány jako orná půda nebo jako travní porosty, ale nemají zabezpečenu základní údržbu. V rámci možností jsou udržovány pomocí standardních strojů, velmi často jsou tyto plochy součástí komunálních ploch, nebo alespoň podléhají komunální údržbě. Jsou zahrnovány do trvalých travních porostů (TTP) Nejnižší údaje o produkci biomasy udávají 0,5 2,0 t hmoty z 1 ha. Objemová hmotnost u suché hmoty (sušina %) sbírané sběracím vozem se pohybuje od kg.m -3, u zavadlé hmoty je to kg.m -3. BARTH a kol. (2008) uvádí pro ČR potenciální množství zeleného odpadu 180 tis. tun, z toho 123 tis. tun tvoří separovaný sběr travní hmoty a zbytek cca 57 tis. tun je travní hmota z trvalých travních porostů. Složení tohoto materiálu může být značně různorodé, převažuje ale stébelná travní hmota, ať už suchá nebo zavadlá, často s podílem silnějších plevelných rostlin. Poměr C : N je 35:1 u čerstvé stébelné hmoty, u směsi s vyšším podílem stařiny je poměr C : N kolem 45 :1 (KOLLÁROVÁ, 2007). Kompostování tohoto materiálu má několik specifik: - stébelný materiál se rychle rozpadá a je značně sléhavý, hotový kompost má jen asi 10 % objemu původní hmoty, vyžaduje tedy časté spojování zakládek, - homogenizace - např. řezání travní biomasy je operace energeticky náročná a nemusí být vyvážena hodnotou výsledného kompostu, - spolehlivé nastartování kompostovacího procesu musí být zabezpečeno dostatečnou vlhkostí, tj. sběrem čerstvého nebo mírně zavadlého materiálu a přídavkem zeminy nebo hnoje. Homogenizace předem neupraveného materiálu je problémem, - kompostovací cyklus může probíhat v závislosti na počtu překopávek cca týdnů, nezřídka 6 12 měsíců. První překopávání je možné uskutečnit až dojde k dobré lámavosti stébel. 34

42 3.4. DŘEVNÍ ŠTĚPKA Obecně lze konstatovat, že dřevní štěpka je produkována tam, kde se vyskytuje a vzniká, případně kde se sváží odpadní dřevo. Štěpka představuje surovinu, získanou drcením nebo štěpkováním dřevní hmoty, její výroba je podmíněna mechanizací. Dřevní štěpku produkuje zemědělství, lesnictví, komunální služby (údržba veřejné zeleně a nakládání s odpady), stavební a dřevozpracující průmysl (NAKASAKI, 2004). Dřevní štěpka je tvořena drobnými odřezky či kousky větví a nebo drceným odpadem z dřevovýroby, zahradnictví či lesnictví. Je definována jako strojně nakrácená a naštípaná dřevní hmota. K rozmělnění materiálu na částice, určené charakteristickým rozměrem, dochází při procesu drcení nebo štěpkování. Využívá se zde rázů drtících elementů, které vyvolávají dynamické síly. Ty způsobují v závislosti na typu pracovního ústrojí stroje namáhání materiálu ohybem, střihem příp. tlakem a konají vnější práci, která se spotřebovává na překonání adhezních sil materiálu. Velikost těchto dynamických sil závisí na charakteru materiálu a je vnějším ukazatelem energetické náročnosti rozmělňovacích procesů (SATLER, 1990). V oblasti zahradnické produkce představuje dřevní štěpka částice odpadní dřevní hmoty získané zpracováním dřevního odpadu při každoročním řezu ovocných dřevin a révy vinné, udržovacím řezem okrasných porostů a všech ostatních dřevních odpadů Fyzikální charakteristiky dřevní štěpky Dřevní štěpka tak představuje sypký materiál charakterizovaný fyzikálními parametry, z nichž nejdůležitější jsou zrnitost a objemová hmotnost. Zrnitost a velikost částic Při klasifikaci takových materiálů se vychází z rozměrů většiny částic (dosahuje ho minimálně 60 % částic) a z jejich tvaru. Klasifikace sypkých hmot z hlediska jejich dopravy a manipulace řeší ISO 3435 a ČSN Tvar částic štěpkovaného materiálu je velmi různorodý a závisí na konkrétním druhu odpadního dřeva a na použité štěpkovací technice. Pro klasifikaci tvaru je důležitá skutečnost, že převažují tvary s ostrými hranami u nichž jeden rozměr je podstatně menší než ostatní (válcové tvary s šikmými čely, poloválcové tvary, destičkové tvary (JIŘIČEK, 2003). Největší rozměry štěpky běžně dosahované současnými technickými prostředky se pohybují v hodnotách mm. SLADKÝ (2006) uvádí běžnou velikost štěpky 35

43 u štěpkovačů s bubnovým ústrojím do 20 mm, u štěpkovačů s kotoučovým ústrojím mm a u strojů se šnekovým ústrojím až 80 mm. Objemová hmotnost Objemová hmotnost štěpkovaného materiálu (ρ s ) je definována jako střední hustota v prostoru nespojitě rozložené, volně sypané látky. Jedná se tedy o objemovou hmotnost nesetřeseného materiálu kde: m s ρ s =, [kg.m -3 ], Vs m s hmotnost daného objemu látky [kg] V s geometrický objem sledované nádoby [m 3 ]. U štěpkovaného materiálu se objemová hmotnost vztahuje na prostorový metr sypaný (prms), což představuje hmotnost 1 m 3 volně loženého sypaného (nezhutňovaného) drobného nebo drceného dřeva. V tab.5 je uveden přepočet mezi jednotkami objemu dřevní hmoty. Tab.5: Přepočet mezi jednotkami objemu dřevní hmoty Jednotky plm prm prms 1 plm 1 1,43 1,54 2,43 2,86 1 prm 0,65 0,7 1 1,61 1,86 1 prms 0,35 0,41 0,54 0,62 1 plm = plnometr = m 3 - krychle o hraně 1 m vyplněná dřevem bez mezer, tedy 1 m 3 skutečné dřevní hmoty ( bez dutin ) rm = prostorový metr = m 3 prostorového objemu - krychle o hraně 1 m vyplněná dřevem s mezerami, tzn. 1 m 3 složeného dřeva řezaného nebo štípaného, např. dřevo v lese složené do metrů prms = prostorový metr sypaný - 1 m 3 volně loženého sypaného (nezhutňovaného) drobného nebo drceného dřeva (používá se u dřevní štěpky) Hodnoty objemových hmotností štěpky z réví vinic uvádí např. SOUČEK (2007) tab. 6, materiál byl štěpkován převozným štěpkovačem s kotoučovým pracovním ústrojím. 36

44 Tab.6: Výsledné hodnoty parametrů naměřených při štěpkování réví (SOUČEK, 2007) Sledovaný parametr Čas potřebný ke štěpkování Hmotnost štěpkovaného materiálu Spotřeba paliva Otáčky štěpkovacího ústrojí Obsah veškeré vody Objemová hmotnost štěpkovaného materiálu Střední délka částic Výkonnost stroje Výkonnost stroje Měrná spotřeba paliva (Natural 95) Průměrná hodnota (ze dvou opakování) sledovaného Jednotka parametru u odrůdy MT VZ RV SG SV MP h 0,42 0,28 0,25 0,53 0,33 0,67 kg , l 0,7 0,63 0,64 1,1 0,7 0,8 s -1 (min -1 ) 32 (1 900) % 40,60 40,02 41,97 39,73 41,04 40,82 kg.m mm 8,92 4,38 9,24 4,40 4,32 8,58 kg.h m 3.h -1 0,67 0,59 0,73 0,56 0,99 0,52 ml.kg -1 5,79 8,12 7,71 5,53 4,52 5,33 37

45 Pro srovnání SLADKÝ (2006) uvádí hodnoty objemové hmotnosti u čerstvé topolové štěpky při 50 % vlhkosti na úrovni kg.m -3, u štěpky s 30 % vlhkostí je objemová hmotnost kg.m -3. Štěpka po vysušení (vlhkost %) má objemovou hmotnost v rozsahu kg.m -3. Vyšší objemová hmotnost štěpky z réví je dána malou velikostí vznikajících částic. PASTOREK, KÁRA (2004) sledovali objemovou hmotnost dřevní štěpky v závislosti na obsahu vody. Přehled hodnot uvádí tab. 7. Tab.7: Objemová hmotnost štěpky v závislosti na obsahu vody Druh paliva Obsah vody [%] Objemová hmotnost volně ložená [kg.prms -1 ] Dřevní štěpka Dřevní štěpka Dřevní štěpka Dřevní štěpka Rakouská norma ÖNORM M 7133 uvádí rozsahy objemových hmotností dřevní štěpky rozdělené do 3 hmotnostních skupin tab. 8. Tab.8: Charakteristiky dřevní štěpky podle rakouské normy ÖNORM M 7133 Třída Skupina Sypná hmotnost [kg.m -3 ] Pozn. S160 do 160 lehká, suchá S střední, suchá S250 přes 250 těžká, vlhká Soudržnost Zvláštní pozornost je u dřevní štěpky nutno věnovat jejímu chování při přepravě. Vibrace vznikající při pohybu dopravních souprav způsobují setřesení materiálu, takže objemová hmotnost se zhruba o % zvyšuje. Setřesená štěpka se stává z pohledu sypkosti soudržným materiálem (sypný úhel může dosahovat 60 0 a více), který může způsobovat problémy při vyprazdňování z dopravních prostředků. Tato skutečnost se musí také zohledňovat při konstrukčním návrhu zásobníků s automatickým podáváním. Ty musí být konstruovány v takových 38

46 tvarech a s takovými úhly bočních stěn nebo dna, které zabrání vytváření klenby v dávkovaném materiálu. Z hlediska organizace dopravy setřesení štěpky znamená nižší využití ložného objemu dopravního prostředku. Z těchto důvodů jsou stále častěji využívány velkoobjemové návěsy s hydraulickým posuvným čelem, které umožňují při nakládce štěpku mírně stlačit a zvýšit tak přepravní kapacitu. Současně zlepšují dostupnost při vyprazdňování návěsu hlavně ve výškově omezených krytých skladech. Při přepravě štěpky velkoobjemovými návěsy po veřejných komunikacích musí být štěpka zakrytá Vlastnosti dřevní štěpky z hlediska kompostování Poměr C : N Velmi široký poměr C : N ( : 1) činí odpadní dřevo poměrně obtížně kompostovatelným. Mikrobiologická přeměna dřevní štěpky při kompostování je ve srovnání s travní fytomasou dlouhodobějším procesem. To platí zejména pro tzv. zelenou štěpku z větví a vršků jehličnatých dřevin, obsahujících pryskyřičné látky (KOTOULOVÁ, VÁŇA, 2001). Protože však dřevní štěpka z parkových ploch tvoří spolu se slámou, pilinami, hoblinami výborný nasávací komponent pro hovězí i prasečí kejdu, lze dosáhnout vhodným míšením příznivého poměru C : N a kompostovaní proces uskutečnit (ZEMÁNEK, 2001). V procesu kompostování sehrává dřevní štěpka významnou roli. Důvodem jsou její vhodné fyzikální vlastnosti, díky kterým zabezpečuje pórovitost a vhodnou vzdušnost kompostové zakládky. Velikost štěpky Obecný požadavek na velikost částic pro kompostovaní zakládku je 5cm 3 = mm 3 (EPSTEIN,et.al, 1997). Tato velikost je ideální z hlediska doby rozpadu ve vztahu ke kompostovacímu cyklu týdnů, v jehož průběhu dojde k rozpadu materiálu na agregáty, které mají menší velikost než 5000 mm 3. Menší částice mají větší oxidační a styčnou plochu, což je vhodnější pro biologické procesy rozkladu, které pak 39

47 probíhají účinněji. Pro tento rozměr je i optimální množství energie potřebné pro štěpkování. Optimální velikost štěpky je mm. Vztáhneme-li toto pravidlo (5000 mm 3 ) na štěpku získanou ze dřeva z údržby stromů a keřů, lze odvodit vhodné rozměry štěpky. Tvar vzniklé štěpky nemusí být rovnoměrný, může ovšem převažovat jeden rozměr. Tímto rozměrem může být takzvaná teoretická délka částice. Při tvorbě štěpky v nožovém ústrojí štěpkovačů, platí, že teoretická délka částic je dána vztahem: vm lt min = i n πdb tgγ lt max = i n b n kde: v m rychlost vkládání materiálu lze ovlivnit otáčkami vtahovacích válců i n.počet nožů štěpkovacího ústrojí- lze ovlivnit, ale pouze omezeně π Db = in ( n + m) ; n šířka nože; m šířka mezery n b otáčky nožového kola (bubnu) nelze ovlivnit, jsou dány požadavkem řezné rychlosti γ úhel odklonu ostří ovlivní l t omezeně Snižování l t je ale provázeno rapidním zvyšováním energetické náročnosti. U štěpkovačů je v závislosti na charakteru materiálu umožněno nastavení l t = (25 50mm). Z toho vyplývá, že geometrické tvary štěpek,z dřevních odpadů vznikajících z ořezů stromů a keřů v zahradnictví, budou odpovídat především válcovým tvarům (s kolmými, nebo šikmými čely) o přibližné délce l t. Průchodem přes pracovní ústrojí se tyto tvary rozštípnou ve směru vláken na dvě a více částí (JIŘIČEK, 2003). 40

48 Za těchto předpokladů bude při štěpkování dosahována tato velikost částic: a) pro válcové tvary (Obr. 12) 5000mm 3 Pro l t =30-50 mm odpovídá d =14-11 mm. Obr.12: Štěpka tvaru válce o délce l t a objemu 5000 mm3 b) Pro tvary vznikající rozštípnutím původní části na dvě stejné poloviny podél vláken(obr. 13) Pro l t =30-50 mm odpovídá d =20-16 mm Obr.13: Válec rozštípnutý na dvě části o objemu 5000 mm 3 c) Pro tvary vznikající rozštípnutím původní části na tři stejné třetiny podél vláken(obr.14) Pro l t =30-50 mm odpovídá d =25-19 mm Obr.14: Válec rozštípnutý na 3 části o objemu mm 3 Z uvedeného rozboru vyplývá, že převážná část takto definovaných částic má průměr d =10-22 mm. Při štěpkování dřevních odpadů těchto průměrů lze předpokládat dosažení velikosti částic vhodné pro kompostování s přijatelnou energetickou 41

49 náročností. Přestože druhý rozměr štěpky může být i větší než 50 mm, lze tvrdit, že při separaci na aktivních separačních ústrojích o dostatečné délce bude taková štěpka propadat přes oka ( mezery, štěrbiny) odpovídající velikosti mm. Tomuto závěru odpovídají i prakticky používané velikosti separačních ústrojí pro kompostovací zakládky TECHNIKA PRO ÚPRAVU DŘEVNÍCH ODPADŮ Stroje pro štěpkování materiálu Stroje označujeme jako štěpkovače. Jsou určené k beztřískovému dělení dřeva napříč, nebo podél vláken. V kompostovacích zakládkách se používají především k úpravě odpadního dřeva tj. k jeho homogenizaci. Tímto dojde ke zvětšení styčné plochy částic a redukci objemu, tudíž lepší manipulovatelnosti a přepravy. Typy pracovních ústrojí štěpkovačů Obr.15: Šnekové pracovní ústrojí Obr.16: Kotoučové ústrojí s přímými noži Obr.17: Bubnové pracovní ústrojí Obr.18: Diskové ústrojí Disk Blade s kruhovými noži 42

50 Pracovní proces štěpkovačů Vlastní průběh řezu závisí na vlastnostech řezaného materiálu, na geometrii ostří nože i jeho protiostří a zejména pak na vzájemné poloze nože vzhledem k materiálu protiostří viz.(obr.19 a 20) a na vzájemné poloze nože vůči materiálu přímé nože; šikmé nože. γ - úhel odklonu ostří γ ) úhel řezu δ - úhel břitu v - rychlost nože m - mezera l - tloušťka štěpky Obr.19: Schéma řezání materiálu diskovým prac. ústrojím( 1- nůž, 2- protiostří ) Štěpka je homogenní, provoz je nerovnoměrný rázy sekání ( ν 1 =ν 2 ). Obr.20: Schéma řezání materiálu bubnovým pracovním ústrojím 43

51 Štěpka je tvořena částicemi o nestejném rozměru to je dáno ( ν 1 ν 2 ), z toho vyplývá plynulejší záběr a tím i klidnější provoz. Faktory ovlivňující kvalitu štěpky u štěpkovačů 1. Pracovní ústrojí štěpkovačů 2. Vlastnosti zpracovávaného dřeva a) sukovitost b) rovnost dřeva ( křivé rovné ) c) tvrdost dřeva ( měkké tvrdé ) d) původ dřeva ( kmenové kořenové ) e) Další kvalitativní ukazatele fyzikálních vlastností vláknin: - dřevo čerstvé staré, přestárlé - dřevo mokré suché - dřevo široké tenké apod. Nejvhodnější z hlediska kvality a kvantity štěpek je dřevo čerstvé, mokré a široké, z hlediska anatomické stavby měkké, rovné, bez suků, které pochází z kmene stromu. Výkon a kvalitu štěpkovačů ovlivňuje i mechanické znečištění povrchu dřeva hlínou, pískem, popílkem apod. Při výrobě dřevních štěpek je otázka přísunu dřeva do štěpkovače případně k řezacím nožům, klíčovou otázkou štěpkování (ŠÁLYOVÁ, 2000) Stroje pro drcení Při drcení materiálů dřevitého charakteru (houževnatý vláknitý materiál) ve směsných odpadech nelze použít štěpkovače. Pro tyto účely jsou využívány různé typy drtičů, kdy principem jejich činnosti je využití rázů drtících elementů, které vyvolávají dynamické síly. Ty způsobí namáhání ohybem, střihem příp. tlakem a konají vnější práci, která se spotřebovává na překonání adhezních sil materiálu. 44

52 mačkání řezání rozstírání úder Obr. 21: Způsoby rozmělňování Výsledkem desintegračních procesů využívajících mačkání (působení prostého tlaku na materiál), řezání (působení ostrých hran), roztíráním (mezi drsnými plochami) a úder (pohyblivých částí na materiál, nebo rázem materiálu o nepohyblivé části stroje) je materiál o charakteristickém převažujícím rozměru. Pro dosažení vyrovnané velikosti částic bývají drtiče doplňovány vyměnitelnými rošty. Podle pracovních ústrojí rozlišujeme drtiče kladivové, válcové a šnekové-drtičmíchač. Pracovní ústrojí je určujícím faktorem výkonnosti a kvality rozmělnění. kladivové jsou nejvíce rozšířené, toto ústrojí je série kovových kladiv, seřazených na hřídeli rychle se otáčející, materiál je tlučen proti ohnuté kovové desce (stavitelnému roštu) s rozmanitou velikostí otvorů.velikost částic ovlivní použité síto. Obr. 22: Kladivové drtící ústrojí 45

53 válcové provedené jako jedno nebo dvouválcové s výstupky z tvrzené oceli namontovanými na válcích.ty drtí materiál roztíráním o ocelové rošty s rozmanitou velikostí a tvary otvorů. Podrcený materiál prochází přes rošt na vynášecí dopravník. Mezi válcová drtící ústrojí patří i účinný systém Disc- Shred, který je uspořádán jako série disků na hřídeli rotující uvnitř bubnu. Disky šikmým spirálovitým pohybem drtí materiál a ten směřuje k sítu, přes které pokračuje do zadní části setrvačníku a vypadává ven. Obr. 23: Válcové drtící ústrojí (1-pomaluběžný rotor, 2-pevné zuby, 3-rošt, 4-zásobník) šnekové - využívá dva, tři nebo čtyři drtící šneky. Válcové šneky drtícího ústrojí mají po obvodu lopatkové nože uspořádané ve šroubovici tak, aby do sebe vzájemně zapadávaly nože sousedních válců. Šnekové drtící ústrojí se uplatňuje zejména u drtičů-míchačů. Nože navíc procházejí přes pevná protiostří uspořádané do hřebenu. Materiálem drtících šneků je otěruvzdorná, mikrolegovaná ocel. Šnekové válce uvádějí materiál v zásobníku do krouživého pohybu, po rozmělnění na požadovanou velikost částic ho vyprazdňují přímo do kompostovací zakládky. 46

54 Obr.24: Šnekové drtící ústrojí (1-šnekové rotory, 2-pevné protiostří, 3-zásobník) Ostatní stroje a zařízení v kompostovacích linkách S rozvojem kompostovacích technologií úzce souvisí vývoj speciální techniky pro kompostování, zejména traktorových a samojízdných překopávačů kompostu, drtících zařízení všech typů, včetně separačních a prosévacích ústrojí. ŠŤASTNÝ (1991) vypracoval ucelenou studii kompostovací techniky používané v USA a v evropských zemích. RUNGE (2000) se zabýval ekonomickými aspekty nasazení moderní kompostovací techniky. Z dalších např. JELÍNEK (2001), ZEMÁNEK (2001), PLÍVA (2006) se zabývali konstrukčními principy strojů na kompostárnách nebo hodnocením využití techniky pro kompostování v podmínkách ČR. Při návrhu technického zajištění kompostáren se sestavují kompostovací linky. Z technologického postupu uplatňovaného na kompostárně se definují následující pracovní operace: - navážení BRO podle druhů, - zjištění hmotnosti nebo objemu (vážení, objem ložného prostoru, evidence navezených surovin), - úprava BRO (drcení, štěpkování), - předtřídění (separace nežádoucích příměsí, kovových částic, plastů a folií), - úprava profilu hromad, - překopávání, - aplikace tekutých a kašovitých hmot (kejda, kaly, apod.), - manipulace s geotextílií, folií, 47

55 - prosévání (příp. prosévání s drcením), - nakládání kompostu, - vlhčení základky, - finální úpravy kompostu (balení, expedice). Pro jednotlivé pracovní operace se vybírají příslušné stroje podle potřebných technických parametrů. Sestava konkrétní linky se liší použitými typy strojů, jejich agregací, výkonností, nároky na obsluhu a na manipulační prostor a tím i investičními nároky. 48

56 4. METODIKA 4.1. NÁVRH RECEPTURY OVĚŘOVANÝCH ZAKLÁDEK Experimenty pro ověření rozpadu dřevní štěpky budou prováděny v letech v areálu ZF Lednice a současně v Opavě-Komárově. Pro polně-laboratorní experimenty budou připraveny 4 varianty zakládek na každém stanovišti. Receptury jsou navrženy s ohledem na dostupné množství surovin a na požadavky různého obsahu dřevní štěpky. V každé z pokusných variant je dřevní štěpka obsažena v jiném objemovém podílu: varianta I.: 20 % dřevní štěpky varianta II.: 30 % dřevní štěpky varianta III.: 40 % dřevní štěpky varianta IV.: 50 % dřevní štěpky Složení je uvedeno v tabulce 9. Tab. 9: Procentuální složení experimentálních zakládek Pokusná varianta Dřevní štěpka [%] Tráva [%] Chlévský hnůj [%] Zemina [%] I II III IV Použitá štěpka pochází z údržby okrasné zeleně v areálu Zahradnické fakulty v Lednici a z údržby okrasné zeleně parků v Opavě. Střední velikost částic dřevní štěpky činila 20 mm. Do kompostové zakládky budou tyto odpady upraveny štěpkovačem PEZZOLATO PZ 190. Vedle dřevní štěpky jsou použity i další odpady: travní hmota z údržby trávníkových ploch parku Lednice a Opava zemina chlévský hnůj 49

57 4.2. ZALOŽENÍ POLNĚ-LABORATORNÍCH EXPERIMENTŮ Pro polně-laboratorní experiment bude zvolena technologie v paletových kompostérech. Hlavní výhodou kompostování v kompostérech je snadná obsluhovatelnost zakládek. Paletové kompostéry, vyrobené z dřevěných palet, jsou snadno dostupné a investičně málo náročné. Způsob překopávání je zde nenáročný, lze využít ruční nářadí. Při objemu paletových kompostérů 1,1 m 3 a navrženém poměru kompostovaných surovin lze zajistit srovnatelné podmínky pro celý průběh kompostovacího procesu. Kompostované zakládky jsou vystaveny také srovnatelným klimatickým podmínkám okolního prostředí. Cílem polně-laboratorních experimentů bude ověření průběhu kompostovacího procesu u navržených variant zakládek z hlediska rozpadu štěpky a složení výsledného kompostu. Ze 4 pokusných variant bude vybrána varianta, která bude vykazovat nejlepší výsledky Charakteristika pokusného stanoviště Zakládky polně laboratorního experimentu se umístí v areálu Zahradnické fakulty v Lednici a v Opavě-Komárově. Důvodem výběru tohoto stanoviště je snadná dostupnost biodegradabilních odpadů, jednodušší obsluhovatelnost zakládek umožňující pravidelné sledování a měření kompostovacího procesu včetně jejich překopávání. Stanoviště jsou zvolena tak, aby nedocházelo k rychlému vysychání materiálu a přehřívání kompostu Příprava kompostérů Experimentální paletový kompostér, vyrobený z dřevěných desek, má rozměry 1,2 x 1,2 m o výšce 0,8 m. Celkový objem kompostéru tedy činí 1,1 m 3. 50

58 Založení a ošetřování kompostových zakládek Kompostování začíná po naskladnění surovin (1. 6.) do kompostérů při teplotách vnějšího prostředí na úrovni přibližně 21 0 C a ukončeno cca po týdnech. Aerace substrátu se zabezpečí mechanickým překopáváním. Paletové kompostéry budou při něm rozebrány. Následuje přemístění dřevěného bednění a přeházení kompostu pomocí ručního nářadí. Termíny překopávek budou řízeny podle sledované teploty HODNOCENÍ PARAMETRŮ ZAKLÁDEK U experimentálních zakládek budou hodnoceny tyto parametry: Teplotní průběh Zrnitost kompostu Objemová hmotnost Vlhkost ph Spalitetné látky Poměr C:N Hodnocení teplotního průběhu u kompostových zakládek Ve všech variantách kompostovaných zakládek bude teplota v průběhu kompostovacího procesu měřena vždy ve stejném místě ve stejnou dobu (v 10 hodin) pomocí tyčového teploměru ve středu kompostéru. První týden od založení zakládek bude teplota sledována každý den, v následujícím období pak nejprve 4 krát, dále 3 krát během týdne. Výsledky budou zpracovány do tabulky a do grafu. 51

59 Princip měření teploty zapichovacím teploměrem: vpich sondou musí být veden kolmo k povrchu hromady tak, aby mířil do jejího středu podle jejího příčného profilu (trojúhelníkový nebo lichoběžníkový profil) sonda musí být zasunuta až do středu hromady a odečte se ustálená teplota vzdálenost jednotlivých vpichů po horizontále jsou dány celkovou délkou hromady jednotlivá měřící místa se označí a následná měření se provádí ve stejném místě Parametry přístroje: Typ: TRV Měřicí rozsah: 0 až 200 C Přesnost měření: ±2 % z rozsahu stupnice Délka sondy: mm Průběh křivky zachycující hodnoty naměřených teplot byl využit pro stanovení termínu a četnosti aeračních překopávek. Vodítkem při volbě termínu byl pokles teplot, který signalizoval snížení intenzity činnosti mikroorganismů Stanovení zrnitosti kompostu Zrnitost výsledného kompostu je ukazatelem intenzity rozpadu částic, především částic dřevní štěpky. Velikost sít pro oddělování frakcí byla volena s ohledem na vstupní rozměry použité dřevní štěpky a přijatelné době kompostování v rozsahu přibližně týdnů. Byla použita laboratorní síta s otvory o průměru 10 a 15 mm.vzorek kompostu byl na sítech separován a příslušný podíl byl zvážen. Podíl jednotlivých frakcí byl pak stanoven výpočtem podle vzorce: P i = mi.100% mc kde: m c je hmotnost celého vzorku (g) m i je hmotnost zrnitostní frakce (g) 52

60 Stanovení vlhkosti kompostu Vlhkost kompostovaného materiálu v průběhu procesu bude zjišťována dle orientační zkoušky vlhkosti. Orientační zkouška je založena na principu silného mačkání odebraného substrátu v lidské dlani. Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda a při otevření pěsti se nesmí substrát rozpadnout a surovina musí zůstat pohromadě. Dle této zkoušky se vlhkost zakládek aktuálně upravuje. V průběhu kompostovaní se do každé zakládky přidává během každého překopávání 50 l vody. Po ukončení kompost. procesu se vlhkost určí gravimetrickou metodou. Používá se jako standardní metoda pro určování vlhkosti suroviny v laboratoři. Postup zkoušky: z upraveného vzorku se naváží 20 g s přesností na ±0,05 g do předem zvážené vysušené vysoušečky a suší se do konstantní hmotnosti v sušárně při teplotě 105 ±5 C po vychladnutí v exsikátoru se vzorek zváží hmotnostní zlomek vlhkosti w 1 [%] se vypočítá podle vzorce: w ( m m ) = [%], m1 kde: m 1 je hmotnost vzorku před sušením v g, m 2 je hmotnost vzorku po sušení v g Stanovení spalitelných látek Stanovení spalitelných látek bude provedeno v laboratoři VÚZT Praha Z každé varianty budou odebrány 3 vzorky pro analýzu spalitelných látek. Postup zkoušky: vysušený vzorek se rozmělní tak, aby beze zbytku prošel drátěným sítem s délkou strany oka 0,5 mm poté se vzorek opět vysuší asi půl hodiny v sušárně při teplotě 105 ± 5 C 53

61 po vychladnutí se naváží 5 g vzorku s přesností na ± 0,0002 g do vyžíhané a zvážené porcelánové misky vzorek v misce se zvolna spálí nad plamenem a vyžíhá se v elektrické peci při teplotě (550 ± 10) C do konstantní hmotnosti po vychladnutí se vzorek zváží hmotnostní zlomek spalitelných látek w 1 [%] se vypočítá podle vzorce: w ( m m ) = [%], m1 kde: m 1 je hmotnost vzorku před žíháním v g, m 2 je hmotnost zbytku po žíháním v g Stanovení obsahu dusíku Dusík v různých formách lze zjistit tak, že je převeden mineralizací kyselinou sírovou za varu a v přítomnosti katalyzátoru na amoniak, který se po destilaci stanoví titračně. Obsah dusíku se stanoví v laboratoři VÚZT Praha Poměr C:N kompostu Poměr C : N je určován ze získaných hodnot spalitelných látek, kde C odpovídá cca polovině jejich obsahu, a z hodnot celkového dusíku. Výpočet: Hodnotu (x) poměru C : N vyjádřenou bezrozměrně lze vypočítat ze vzorce: w 1 x =, w 2. 2 kde: w 1 - hmotnostní vzorek spalitelných látek ve vysušeném vzorku (%), w 2 - hmotnostní vzorek celkového dusíku přepočteného na vysušený vzorek (%). 54

62 Stanovení hodnoty ph Hodnota ph se měří potenciometricky za použití skleněné elektrody ve vodní suspenzi vzorku. Postup zkoušky: do skleněné kádinky nebo jiné skleněné nebo plastové nádoby se naváží 10 g upraveného vzorku s přesností na ±0,05 g, přelije se 50 ml destilované vody a 10 minut se promíchává mechanickým míchadlem kalibrace ph metru se provede podle návodu výrobce přístroje pomocí tlumivých roztoků s hodnotou ph blízkou hodnotě ph měřeného vzorku hodnota ph se měří nejpozději během jedné hodiny při teplotě 20 ± 2 C a zjišťuje se po 2 minutách od začátku měření Naměřené hodnoty budou správným způsobem vyhodnoceny v laboratoři VÚZT Praha, oddělení využití biomasy k nepotravinářským účelům a srovnány s hodnotami uvedenými v normě ČSN Průmyslové komposty Stanovení objemové hmotnosti Objemová hmotnost na počátku a na ukazatelem charakteru směsi v zakládkách. konci kompostovacího procesu je Postup stanovení objemové hmotnosti: z kompostovací hromady byl odebrán vzorek odpovídající tvaru odběrné nádoby (bedna z PVC- 0,28 x 0,37 x 0,53 m, objem 55 dm 3 = 0,055 m 3, hmotnost 2,7 kg), při odběru vzorku bylo dbáno na neporušenost struktury vzorku po naplnění nádoby bylo provedeno zvážení a od zjištěné hodnoty byla odečtena hmotnost měřící nádoby vážení probíhalo vždy pro tři odebrané vzorky (m 1, m 2,m 3 ) ze tří měření byla stanovena průměrná hmotnost: m1 + m2 + m3 m = [kg] 3 55

63 kde: m 1, m 2, m 3 jsou hmotnosti jednotlivých vzorků suroviny (kg), m je průměrná hmotnost vzorku (kg). Objemová hmotnost byla stanovena výpočtem podle vzorce: m ρ = V [kg.m -3 ] kde: V je objem měřící nádoby (m 3 ) 4.4. HODNOCENÍ KOMPOSTU Z JEDNOTLIVÝCH VARIANT POLNĚ-LABORATORNÍCH EXPERIMENTŮ Cílem hodnocení bude posouzení vhodnosti navržené receptury příslušné varianty pro kompostování dřevní štěpky na malých hromadách. Hodnocení bude provedeno pomocí bodových stupnic (deskriptorů) sestavených pro jednotlivé parametry. Výsledný součet bodů za všechny parametry dokumentuje kvalitativní úroveň výsledného kompostu pro každou variantu Hodnocené parametry a jejich deskriptory 1) zrnitost - z hlediska hodnocení konečného produktu kompostování a rozpadu štěpky je produkt kvalitnější, obsahuje-li co největší podíl podsítné frakce do 10 mm. Frakce mm je pro hodnocení pouze orientační. Frakce větší než 15 mm s ohledem na průměrnou velikost částic 20 mm při začátku kompostování je nejméně žádoucí. Pro tyto požadavky byl sestaven deskriptor pro hodnocení zrnitosti výsledného kompostu uvedený v tab. 10. Tab.10: Bodové hodnocení zrnitosti Podíl frakce Podíl frakce Podíl frakce do 10 mm Body Body mm (%) nad 15 mm (%) (%) Body < 30 5 < 5 4 <

64 > ) max. teplota - z hlediska kvalitativního hodnocení je příznivější, když produkt v kompostovací fázi prošel vyšší maximální teplotou, protože v něm došlo k většímu odbourání patogenních látek. Standardně se požaduje pro komposty tvořené z BDO při údržbě zeleně a ze zemědělských odpadů dosažení teploty nad 45 C po dobu 5-10 dnů (Vyhláška 341/2008 Sb.). Z tohoto hlediska varianta s nejvyšší maximální teplotou je hodnocena 4 body. Rozsah teplot a bodové hodnocení teploty uvádí tabulka 11. Tab.11: Bodové hodnocení max. teploty Maximální teplota ( C) 55,1-57,0 57,1-58,0 58,1-59,0 > 59,1 Body ) ph - výsledný kompost je kvalitnější čím se jeho ph více blíží k neutrální hodnotě. Produkt s hodnotu ph nejbližší k neutrálnímu ph, tedy 7, je hodnocen 4 body. Bodové hodnocení ph uvádí tabulka 12. Tab.12: Bodové hodnocení ph 5,50-6,00 6,01-6,39 6,40-6,79 ph 6,80-7,29 8,00-8,50 7,70-7,99 7,30-7,69 Body ) obsah N 2 -výsledný produkt kompostovacího procesu je tím kvalitnější, čím více obsahuje dusíku. Kompost s největším obsahem dusíku je hodnocen 4 body. Bodové hodnocení obsahu N 2 uvádí tabulka 13. Tab.13: Bodové hodnocení obsahu N 2 N 2 (%) 0,70-0,89 0,90-1,09 1,10-1,29 1,30-1,49 Body

65 Celkové vyhodnocení sledovaných variant Všechny varianty budou hodnoceny pomocí jednotlivých deskriptorů, dosažené bodové hodnoty budou sečteny u každé ze všech 8 hodnocených variant a z nich bude vybrána nejlépe hodnocená varianta POLOPROVOZNÍ EXPERIMENTY Založení poloprovozních experimentů Poloprovozní experimenty budou probíhat na dvou stanovištích, v Zemědělské a.s. Čejkovice a v Opavě-Komárově. Hlavním cílem experimentu bude možnost využití a ověření rychlosti rozkladu dřevní štěpky v poloprovozních podmínkách. Dřevní štěpka bude použita z údržby zeleně a z ořezů stromů a keřů při údržbě silnic a dále pak z údržby parku v městské části Opava. Na stanovišti Čejkovice (pozemky Zemědělská a.s.) bude použita štěpka z údržby zámeckého parku v Lednici. Do zakládek bude dále přidávána travní hmota z údržby trávníkových ploch, chlévský hnůj a zemina v objemovém poměru odpovídajícím nejlépe hodnocené variantě z polně-laboratorních experimentů. Při experimentu bude použita technologie kompostování v pásových zakládkách s použitím standardní zemědělské techniky-tj. traktorů s přívěsy a kolových nakladačů. Šířka pásových hromad bude 2,5 m, výška 1,2 m, celkový objem navezené hmoty by měl dosáhnout m Hodnocení poloprovozních experimentů parametry: Při kompostování - zrnitost výsledného kompostu - obsah spalitelných látek - vlhkost kompostu - teplotu kompostu a jeho okolí - poměr C:N výsledného produktu - ph výsledného produktu v poloprovozních podmínkách byly sledovány tyto 58

66 - změnu objemové hmotnosti - Hodnocení bude provedeno pomocí bodových stupnic (deskriptorů),obdobně jako u polně-laboratorních variant. U obou variant v Opavě i v Čejkovicích bude bodována zrnitost, max. teplota, ph a N 2. Cílem hodnocení poloprovozních zakládek bude ověření kompostovacího procesu v pásových hromadách u zakládek se složením odpovídajícím nejlépe hodnocené variantě z polně-laboratorních experimentů. 59

67 5. VÝSLEDKY 5.1. VÝSLEDKY SLEDOVÁNÍ EXPERIMENTÁLNÍCH ZAKLÁDEK V PALETOVÝCH KOMPOSTÉRECH Poměr C:N hraje důležitou roli v průběhu kompostování. Jeho hodnota ve variantách se mění poměrem dřevní štěpky. Procentuální složení experimentálních zakládek s uvedením poměru C:N je v tab. 14 a v grafu 1. Tab. 14: Procentuální složení experimentálních zakládek Pokusná Dřevní štěpka Tráva Chlévský hnůj Zemina C:N varianta (%) (%) (%) (%) (vypočten) I :1 II :1 III :1 IV :1 100% Obsah (%) 80% 60% 40% 20% Zemina (%) Chlévský hnůj (%) Tráva (%) Dřevní štěpka (%) 0% I II III IV Pokusná varianta Graf 1: Procentuální složení experimentálních zakládek U variant s poměrem C:N vyšším jak 35:1 jsou horší podmínky pro zahájení kompostovacího procesu. 60

68 Ve všech čtyřech kompostovacích boxech byla směs řádně promísena, aby byla zaručena homogenita celku a tím i rovnoměrnost celého kompostovacího procesu. V průběhu kompostování byla měřena teplota v paletových kompostérech, po dokončení procesu byly hodnoceny i další vlastnosti: - obsah spalitelných látek - vlhkost kompostu - poměr C:N - ph - objemovou hmotnost - zrnitostní složení kompostu Obsah spalitelných látek Stanovení obsahu spalitelných látek je jedním z důležitých kritérií pro posouzení chemické kvality kompostu. Z každé varianty byly odebrány 3 vzorky pro analýzu. Výsledná stanovení hmotnostního podílu spalitelných látek v kompostovacích boxech v Lednici a v Opavě jsou uvedena v tab Tab. 15: Stanovení hmotnostního podílu spalitelných látek v paletových kompostérech (Lednice) Pokusná varianta Hmotnost vzorku před žíháním (g) Hmotnost vzorku po žíhání (g) Hmotnostní podíl spalitelných látek (%) I 5,0002 3, ,96 5,0005 3, ,72 5,0005 3, ,53 II 5,0001 3, ,76 5,0003 3, ,63 5,0004 3, ,74 III 5,0007 3, ,76 5,0002 3, ,95 5,0004 3, ,84 IV 5,0002 3, ,53 5,0003 3, ,50 5,0002 3, ,76 61

69 Tab. 16: Statistické zpracování hmotnostního podílu spalitelných látek (Lednice) Pokusná Aritmetický průměr Medián (%) Směrodatná odchylka varianta (%) (%) I 26,40 25,96 0,8 II 28,71 28,76 0,77 III 23,52 23,76 0,69 IV 24,60 24,50 0,91 Tab. 17: Stanovení hmotnostního podílu spalitelných látek v paletových kompostérech (Opava) Pokusná Hmotnost vzorku před Hmotnost vzorku Hmotnostní podíl varianta žíháním (g) po žíhání (g) spalitelných látek (%) I 5,0003 3, ,84 5,0003 3, ,48 5,0006 3, ,43 II 5,0005 3, ,54 5,0003 3, ,27 5,0005 3, ,73 III 5,0002 3, ,57 5,0004 3, ,15 5,0005 3, ,47 IV 5,0004 3, ,55 5,0004 3, ,91 5,0005 3, ,03 Tab. 18: Statistické zpracování hmotnostního podílu spalitelných látek (Opava) Pokusná Aritmetický průměr Medián (%) Směrodatná odchylka varianta (%) (%) I 30,58 30,84 0,82 II 28,51 28,27 0,76 III 29,06 28,47 1,52 IV 25,83 25,03 1,22 62

70 Podíl spalitelných látek v pokusných variantách v Lednici je uveden v grafu 2. Hmotnost (g) I II III IV Pokusná varianta Hmotnost vzorku před žíháním (g) Hmotnost vzorku po žíhání (g) Graf 2: Podíl spalitelných látek v pokusných variantách (Lednice) aritmetické průměry Podíl spalitelných látek v pokusných variantách v Opavě je uveden v grafu 3. Hmotnost (g) I II III IV Pokusná varianta Hmotnost vzorku před žíháním (g) Hmotnost vzorku po žíhání (g) Graf 3: Podíl spalitelných látek v pokusných variantách (Opava) aritmetické průměry Dle normy ČSN pro průmyslové komposty má být obsah spalitelných látek ve vysušeném vzorku minimálně 25 %. Tento parametr splňuje většina kompostů z obou stanovišt s výjimkou pokusných variant III. a IV. umístěných v Lednici. Příčinou může být složení zakládky, především množstvím kompostované trávy. U varianty I. a II. je obsah spalitelných látek 25,96 % a 28,71 %. U varianty III. a IV., které obsahují 30 až 40 % trávy je obsah spalitelných látek 23,52 % a 24,6 %. Hodnoty hmotnostních podílů spalitelných látek v Opavě jsou relativně vyšší než v pokusných variantách 63

71 v Lednici. Důvodem může být dřevní štěpka z rozdílných druhů dřevin v Opavě a v Lednici Stanovení vlhkosti kompostů Vlhkost kompostu je jedním z nejdůležitějších parametrů pro optimální průběh kompostovacího procesu. Je li kompost příliš vlhký, dochází k nežádoucím hnilobným procesům, je li naopak příliš suchý, je kompostovací proces zpomalen. Obecně platí, že je lepší mít kompost s menší vlhkostí oproti optimu, protože je jednodušší kompostu vláhu přidat než poté zbytečnou vlhkost těžko eliminovat. Výsledky hodnocení vlhkosti kompostových zakládek v Lednici a v Opavě jsou uvedeny v tab a v grafech 4 5. Tab. 19 : Stanovení vlhkosti kompostových zakládek (Lednice) Pokusná varianta I II III IV Hmotnost vzorku před vysoušením (g) Hmotnost vzorku po vysoušení (g) Vypočtená vlhkost vzorku (%) 20, , ,40 20, , ,90 20, , ,69 20,0435 9, ,68 20,0169 9, ,11 20,0354 9, ,33 20, , ,72 20, , ,89 20, , ,78 20, , ,43 20, , ,67 20, , ,99 64

72 Tab. 20: Statistické zpracování stanovení vlhkosti kompostových základek (Lednice) Pokusná varianta Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka (%) (%) (%) I 48,00 47,90 0,3 II 51,37 51,68 0,93 III 43,13 42,78 0,93 IV 42,03 41,67 0,84 55 Vlhkost (%) I II III IV Pokusná varianta Graf 4: Průměrné hodnoty vlhkosti zakládek (Lednice) 65

73 Tab. 21: Stanovení vlhkosti kompostových základek (Opava) Pokusná varianta I II III IV Hmotnost vzorku před vysoušením (g) Hmotnost vzorku po vysoušení (g) Vypočtená vlhkost vzorku (%) 20,0149 9, ,70 20,0438 9, ,36 20,0421 9, ,28 20,0259 9, ,80 20,0288 9, ,36 20,0382 9, ,68 20,0500 9, ,44 20,0115 9, ,61 20,0163 9, ,08 20, , ,17 20,0435 9, ,44 20,0488 9, ,75 Tab. 22: Statistické zpracování stanovení vlhkosti kompostových základek (Opava) Pokusná varianta Aritmetický průměr Medián Směrodatná (%) (%) (%) I 51,78 52,36 1,07 II 51,95 51,68 1,06 III 52,04 51,08 1,71 IV 50,79 50,75 1,34 odchylka Měření stanovení vlhkosti bylo provedeno na konci kompostovacího procesu, tedy po 16 týdnech. V Lednici byla naměřena vlhkost v rozmezí 42,03 u varianty IV. až 51,37 % u varianty II. V Opavě byly naměřeny hodnoty vyšší, v rozmezí 50,79 % u varianty IV. až 52,04 % u varianty III. Nepatrné rozdíly naměřených hodnot v Opavě a v Lednici mohou být způsobeny rozdílným přidáním vody během překopávek v průběhu kompostovacího procesu. 66

74 55 Vlhkost (%) I II III IV Pokusná varianta Graf 5: Průměrné hodnoty vlhkosti zakládek (Opava) Dle normy ČSN pro průmyslové komposty má být vlhkost kompostu v rozmezí od zjištěné hodnoty spalitelných látek do jejího dvojnásobku, avšak minimálně 40,0 % a maximálně 65,0 %. U všech sledovaných pokusných variant byl tento parametr splněn Hodnocení zrnitosti kompostu Zrnitost výsledného kompostu je ukazatelem intenzity rozpadu částic, především částic dřevní štěpky. Velikost sít pro oddělování frakcí byla volena s ohledem na vstupní rozměry použité dřevní štěpky a přijatelné době kompostování v rozsahu přibližně týdnů. Byly použity síta s otvory o průměru 10 a 15 mm.vzorek kompostu byl na sítech separován a příslušný podíl byl zvážen. Zrnitostní složení kompostu v Lednici je uvedeno v tab

75 Tab. 23: Zrnitostní složení kompostu v pokusných variantách (Lednice) Pokusná varianta I II III IV Podsítná frakce do 10 mm (%) Frakce mm (%) Nadsítná frakce nad 15 mm (%) 81,5 5,5 13,0 81 4,8 14,2 82 5,7 12,3 86,7 5,0 8,3 86,0 5,3 8,7 87,6 4,8 7,6 79,8 7,3 12,9 78,7 8,1 13,2 79,3 7,6 13,1 74,0 7,0 19,0 73,6 7,8 18,6 74,7 7,2 18,1 Statistické zpracování měření zrnitosti kompostovacích zakládek v Lednici je uvedeno v tab , s doplněním bodového hodnocení zrnitosti podle deskriptorů. Tab. 24: Statistické zpracování výsledků hodnocení zrnitosti kompostovacích zakládek a jejich bodové hodnocení (Lednice) Podsítná frakce do 10 mm Pokusná Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Body varianta (%) (%) (%) I 81,5 81,5 0,41 8 II 86,8 86,7 0,65 9 III 79,3 79,3 0,48 7 IV 74,1 74,0 0,

76 Tab. 25: Statistické zpracování výsledků hodnocení zrnitosti kompostovacích zakládek a jejich bodové hodnocení (Lednice) frakce mm Pokusná Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Body varianta (%) (%) (%) I 5,3 5,5 0,48 4 II 5,0 5,0 0,21 4 III 7,7 7,6 0,33 3 IV 7,3 7,2 0,34 3 Tab. 26: Statistické zpracování výsledků hodnocení zrnitosti kompostovacích zakládek a jejich bodové hodnocení (Lednice) Nadsítná frakce nad 15 mm Pokusná Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Body varianta (%) (%) (%) I 13,2 13,0 0,79 3 II 8,2 8,3 0,45 3 III 13,1 13,1 0,13 3 IV 18,6 18,6 0,37 2 Procentuální objem frakcí v pokusných variantách v Lednici je zobrazeno v grafu 6. Procentuální objem (%) 100% 80% 60% 40% 20% Nadsítná frakce nad 15 mm (%) Frakce mm (%) Podsítná frakce do 10 mm (%) 0% I II III IV Pokusná varianta Graf 6: Procentuální objem frakcí v pokusných variantách (Lednice) aritmetické průměry 69

77 Zrnitostní složení kompostu u pokusných variant v Opavě je uvedeno v tab. 27. Tab. 27: Zrnitostní složení pokusných variant kompostu (Opava) Pokusná varianta I II III IV Podsítná frakce do 10 mm (%) Frakce mm (%) Nadsítná frakce nad 15 mm (%) 83,2 8,3 8,5 82,8 8,1 9,1 83,5 8,6 7,9 85,5 5,5 9,0 86,0 5,3 8,7 85,3 7,1 7,6 74,5 10,2 15,3 75,1 9,9 15,0 74,3 10,3 15,4 75,6 8,6 15,8 73,6 7,9 18,5 74,7 7,4 17,9 Statistické zpracování hodnocení zrnitosti kompostových zakládek v Opavě uvádí tab Tab. 28: Statistické zpracování výsledků hodnocení zrnitosti kompostových zakládek a jejich bodové hodnocení (Opava) Podsítná frakce do 10 mm Pokusná Aritmetický Medián Směrodatná Body varianta průměr (%) (%) odchylka (%) I 83,2 83,2 0,29 8 II 85,6 85,5 0,29 9 III 74,6 74,5 0,34 7 IV 74,6 74,7 0,

78 Tab. 29: Statistické zpracování výsledků hodnocení zrnitosti kompostových zakládek a jejich bodové hodnocení (Opava) frakce mm Pokusná Aritmetický Medián Směrodatná Body varianta průměr (%) (%) odchylka (%) I 8,3 8,3 0,21 3 II 6,0 5,5 0,77 4 III 10,1 10,2 0,17 2 IV 8,0 7,9 0,49 3 Tab. 30: Statistické zpracování výsledků hodnocení zrnitosti kompostových zakládek a jejich bodové hodnocení (Opava) Nadsítná frakce nad 15 mm Pokusná Aritmetický Medián Směrodatná Body varianta průměr (%) (%) odchylka (%) I 8,5 8,5 0,49 3 II 8,4 8,7 1,05 3 III 15,2 15,3 0,17 3 IV 17,4 17,9 1,16 2 Procentuální objem frakcí v pokusných variantách v Opavě je zobrazeno v grafu 7. Procentuální objem (%) 100% 80% 60% 40% 20% Nadsítná frakce nad 15 mm (%) Frakce mm (%) Podsítná frakce do 10 mm (%) 0% I II III IV Pokusná varianta Graf 7: Procentuální objem frakcí v pokusných variantách (Opava) 71

79 Stanovení procentuálního podílu podsítné frakce, která je tvořena částicemi do 10 mm, je jeden z hlavních parametrů, podle něhož byla určována kvalita výsledného kompostu. Podle varianty zakládek představovala množství 74,1-86,8 %. Podsítná frakce byla nejvíce zastoupena u variant I a II. Zde bylo dosahováno hodnot v rozmezí 81,5-86,8 %. S rostoucím podílem dřevní štěpky v pokusných variantách klesalo i procentuální zastoupení. U variant III a IV bylo dosahováno hodnot v intervalu 74,1-79,3 %. Frakce, která je tvořena částicemi o velikosti mm, byla u hodnocených variant zastoupena v rozmezí 5,0-10,1 %. Nadsítná frakce, která je tvořena částicemi nad 15 mm, byla zastoupena částicemi v rozmezí 8,2-18,6 % Měření teploty Průběh teploty u jednotlivých variant zakládek je uveden v grafech Teplota ( C) Datum Vývoj teploty vzduchu ( C) Vývoj teploty kompostu I ( C) Aproximace vývoje teplot (I) ( C) Graf 8: Teplotní průběh v zakládce pokusné varianty I. (Svislá čára - překopání) Lednice U varianty I surovinové skladby kompostované zakládky s 20 % podílem dřevní štěpky se v důsledku rozkladu zvýšila teplota v první rozkladné fázi z hodnoty 23,90 C (odpovídá teplotě okolního prostředí) až na 58,50 C. Na této hodnotě se teplota ustálila a dále se již nezvyšovala. Řada autorů (KÁRA a kol., 2002, KALINA, 2004) uvádí pro standardní zakládky s podílem BRKO požadavek teploty vyšší než 65 C. Vyhláška 341/2008 Sb. uvádí pro odpady z údržby zeleně požadavek teploty vyšší než 45 C po 72

80 dobu 5 dnů. Tento požadavek byl splněn u všech variant. Ve 3 4 týdnu kompostovacího procesu, tedy ve fázi rozkladu, došlo k relativně rychlému poklesu teploty až na hodnotu 48,90 C. V tomto období bylo uskutečněno první překopání kompostovaných zakládek pomocí ručních nářadí, čímž byl zároveň materiál provzdušněn a homogenizován. Důsledkem překopání, teplota v kompostu opět vzrostla až na hodnotu 54,0 C. Poté došlo opět k poklesu teplot na 21,0 C a v týdnu byla provedena druhá překopávka. Po ní se teplota zvýšila už jen na 25,70 C. V následujícím období až do konce kompostování došlo k pozvolnému poklesu teploty až na hodnotu 14,50 C. Kompostovací proces byl ukončen v 16 týdnu od založení zakládek. Teplota ( C) Vývoj teploty vzduchu ( C) Vývoj teploty kompostu II ( C) Aproximace vývoje teplot (II) ( C) Datum Graf 9: Teplotní průběh v zakládce pokusné varianty II. (Svislá čára - překopání) Lednice V druhé variantě surovinové skladby s 30 % podílem dřevní štěpky došlo ke zvýšení teploty z hodnoty 23,20 C až na 58,50 C. Na této hodnotě se teplota ustálila a dále se již nezvyšovala. Rovněž jako u předchozí varianty nebylo dosaženo teplotního maxima 70 C. Ve 3 4 týdnu kompostovacího procesu, došlo k poklesu teploty až na hodnotu 46,30 C. 73

81 Poté bylo uskutečněno překopání kompostovaných zakládek. Důsledkem překopání, teplota v kompostu opět vzrostla až na hodnotu 52,10 C. Po dosažení této hodnoty došlo k poklesu teplot na 21,80 C. V týdnu byla provedena druhá překopávka, kterou se zvýšila teplota na 25,90 C. Následně došlo k pozvolnému poklesu teploty až na hodnotu 14,70 C. Kompostovací proces byl ukončen v 16 týdnu od založení zakládek. Teplota ( C) Vývoj teploty vzduchu ( C) Vývoj teploty kompostu III ( C) Aproximace vývoje teplot (III) ( C) Datum Graf 10: Teplotní průběh v zakládce pokusné varianty III. (Svislá čára - překopání) Lednice U třetí varianty s obsahem 40% dřevní štěpky se zvýšila teplota z hodnoty 22,30 C na 56,70 C. Po dosažení maximální hodnoty došlo k poklesu teploty až na hodnotu 45,30 C. Ve 3 4 týdnu kompostovacího procesu bylo uskutečněno překopání kompostovaných zakládek. Důsledkem překopání, teplota v kompostu opět vzrostla až na hodnotu 51,20 C. Poté došlo opět k poklesu teplot na 21,50 C. V týdnu byla provedena druhá překopávka, kterou se zvýšila teplota na 25,10 C. Po dosažení této hodnoty dochází k poklesu teploty až na hodnotu 15,00 C. Tímto poklesem byl ukončen kompostovací proces v 16 týdnu. 74

82 Teplota ( C) Vývoj teploty vzduchu ( C) Vývoj teploty kompostu IV ( C) Aproximace vývoje teplot (IV) ( C) Datum Graf 11: Teplotní průběh v zakládce pokusné varianty IV. (Svislá čára - překopání) Lednice U čtvrté varianty s obsahem 50 % dřevní štěpky začal kompostovací proces zvýšením teploty z hodnoty 21,90 C na hodnotu 54,80 C. Po dosažení této teploty dochází opět k poklesu až na 43,50 C. Ve 3 4 týdnu kompostovacího procesu bylo uskutečněno překopání kompostovaných zakládek. Důsledkem překopání, teplota v kompostu opět vzrostla až na hodnotu 49,60 C. Poté došlo opět k poklesu teplot na 21,50 C a v týdnu byla provedena druhá překopávka, kterou se zvýšila teplota na 23,40 C. Po dosažení této hodnoty dochází k poklesu teploty až na hodnotu 14,80 C. Kompostovací proces je ukončen 16. týden od založení zakládek. 75

83 Teplota ( C) Vývoj teploty kompostu I ( C) Vývoj teploty kompostu II ( C) Vývoj teploty kompostu III ( C) Vývoj teploty kompostu IV ( C) Vývoj teploty vzduchu ( C) Datum Graf 12: Teplotní průběh v zakládce u všech 4 variant Lednice Maximální dosažené teploty v pokusných variantách v Lednici a její bodové hodnocení dle deskriptoru uvedeno v tab. 31. Tabulka 31: Maximální dosažené teploty v pokusných variantách a její bodové hodnocení dle deskriptoru Lednice Pokusná varianta Maximální dosažená teplota ( C) Body I 58,5 3 II 58,5 3 III 56,7 1 IV 54,8 1 Průběh změn teploty u jednotlivých variant je uveden v grafech

84 Teplota [ C] Vývoj teploty vzduchu ( C) Vývoj teploty kompostu I ( C) Aproximace vývoje teplot (I) ( C) Datum Graf 13: Teplotní průběh v zakládce pokusné varianty I. (Svislá čára - překopání) Opava V první variantě v prvním týdnu kompostovacího cyklu se teplota hromady zvýšila z hodnoty 24,1 C na 57,2 C. Na této hodnotě se teplota ustálila a dále se již nezvyšovala. Rovněž jako u první varianty v Lednici nebylo dosaženo teplotního maxima 70 C. Ve týdnu kompostovacího cyklu došlo k poklesu teploty na hodnotu 48,8 C. Po překopání kompostu teplota opět vzrostla na hodnotu 53,8 C. Po dosažení této hodnoty došlo k poklesu teplot na 23,4 C. V týdnu byla provedena druhá překopávka. Po druhé překopávce se teplota zvýšila na 25 C. Následně došlo k pozvolnému poklesu teploty až na hodnotu teploty okolního vzduchu. 77

85 zakládek. Kompostovací proces byl ukončen v 16. týdnu od založení Teplota ( C) Vývoj teploty vzduchu ( C) Vývoj teploty kompostu II ( C) Aproximace vývoje teplot (II) ( C) Datum Graf 14: Teplotní průběh v zakládce pokusné varianty II. (Svislá čára - překopání) Opava U druhé varianty v prvním týdnu kompostovacího cyklu se teplota hromady zvýšila z hodnoty 23,3 C na 58,1 C. Po dosažení maximální hodnoty došlo k poklesu teploty na hodnotu 46,4 C. Po překopání kompostu v týdnu kompostovacího cyklu teplota vzrostla na hodnotu 52,4 C. Poté došlo opět k poklesu teplot na 23,1 C. Po druhé překopávce v týdnu se teplota zvýšila na 25,7 C. Po dosažení této hodnoty dochází k poklesu teploty až na hodnotu 14,9 C. Kompostovací proces dozníval v 16. týdnu. 78

86 Teplota ( C) Vývoj teploty vzduchu ( C) Vývoj teploty kompostu III ( C) Aproximace vývoje teplot (III) ( C) Datum Graf 15: Teplotní průběh v zakládce pokusné varianty III. (Svislá čára - překopání) Opava V prvním týdnu třetí varianty se teplota hromady zvýšila z hodnoty 22,1 C na hodnotu 57,6 C. Po dosažení této hodnoty došlo k poklesu teploty na 46,8 C. Po překopání kompostu v týdnu kompostovacího procesu teplota v kompostu opět vzrostla na hodnotu 51,4 C. Poté došlo opět k poklesu teplot na 24,5 C a v týdnů byla provedena druhá překopávka, kterou se zvýšila teplota na 24,7 C. Kompostovací proces byl ukončen 16. týden od založení základek, kdy teplota kompostu dosáhla teploty okolního vzduchu 14,9 C. 79

87 Teplota ( C) Vývoj teploty vzduchu ( C) Vývoj teploty kompostu IV ( C) Aproximace vývoje teplot (IV) ( C) Datum Graf 16: Teplotní průběh v zakládce pokusné varianty IV. (Svislá čára - překopání) Opava Ve čtvrté variantě v prvním týdnu kompostovacího cyklu se teplota hromady zvýšila z hodnoty 21,5 C na 54,6 C. Na této hodnotě se teplota ustálila a dále se již nezvyšovala. Rovněž jako u čtvrté varianty v Opavě nebylo dosaženo teplotního maxima 70 C. Ve týdnu kompostovacího cyklu došlo k poklesu teploty na hodnotu 44,4 C. Po překopání kompostu teplota opět vzrostla na hodnotu 49,4 C. Po dosažení této hodnoty došlo k poklesu teplot na 21,7 C. V týdnu byla provedena druhá překopávka. Po druhé překopávce se teplota zvýšila na 23,6 C. Následně došlo k pozvolnému poklesu teploty až na hodnotu teploty okolního vzduchu. Kompostovací proces byl ukončen v 16. týdnu od založení zakládek. 80

88 Teplota ( C) Vývoj teploty kompostu I ( C) Vývoj teploty kompostu II ( C) Vývoj teploty kompostu III ( C) Vývoj teploty kompostu IV ( C) Vývoj teploty vzduchu ( C) Datum Graf 17: Teplotní průběh v zakládce u všech 4 variant Opava Obdobně jako u zakládek v Lednici, i zde byla splněna podmínka dosažení teploty nad 45 C po dobu minimálně 5 dnů. Maximální dosažené teploty v pokusných variantách v Opavě je uvedena v tab. 32. Tabulka 32: Maximální dosažené teploty v pokusných variantách a bodové hodnocení dle deskriptoru Opava Pokusná varianta Maximální dosažená teplota ( C) Body I 57,6 2 II 58,2 3 III 57,6 2 IV 54,6 1 Důležitým faktorem, který může ovlivnit teplotu kompostu je jeho překopávání. Po překopání kompostu začne zpravidla teplota kompostu znovu stoupat, ale už nedosahuje takových teplot, kterých bylo dosahováno v prvním týdnu. 81

89 Pro posouzení vlivu překopávacího zásahu na průběh procesu byla z průměrných hodnot teploty u všech zakládek zkonstruována křivka závislosti teploty na době kompostování s vyznačením překopávacích zásahů. Z grafu 18 je patrná odezva procesu na překopávací zásah a hodnota dosažených teplot po překopávání. Graf 18: Závislost teploty na době kompostování, překopávací zásahy a odezva procesu (z průměrných hodnot všech zakládek) Průběh křivky lze využít pro stanovení termínu a četnosti aeračních překopávek. Pokles teplot signalizoval snížení intenzity činnosti mikroorganismů. Z grafu je vidět, že překopání je nutné provést vždy až po ukončení fáze odbourávání (pokles teploty), a to proto, aby se znovu nastartoval proces intenzivního rozkladu. Termín překopávání kompostu je naznačen v grafu svislé červené čáry Hodnocení ph výsledného kompostu Důležitým faktorem pro posuzování vlastností výsledného kompostu je také hodnota ph. Podle ČSN by měla být hodnota ph v rozmezí mezi 6,8 8,0. Hodnoty ph vzorků kompostu ze zakládek, s bodovým hodnocením dle deskriptoru, jsou uvedeny v tab

90 Tab. 33: Hodnoty ph vzorků a bodové hodnocení dle deskriptoru (Lednice) Pokusná varianta I II III IV ph vzorku 7,55 7,91 8,20 7,78 7,02 7,69 8,30 7,60 8,20 8,10 7,80 7,50 Aritmetický průměr ph Medián Směrodatná odchylka Body 7,89 7,91 0,27 2 7,50 7,90 0,22 3 8,03 8,20 0,31 1 7,80 7,80 0,24 2 Tab. 34: Hodnoty ph vzorků a bodové hodnocení dle deskriptoru (Opava) Pokusná varianta I II III IV ph vzorku 7,02 7,76 7,71 7,58 8,12 7,63 7,05 7,24 7,29 8,27 7,91 7,85 Aritmetický průměr ph Medián Směrodatná odchylka Body 7,50 7,71 0,34 3 7,78 7,63 0,24 2 7,19 7,24 0,10 4 8,01 7,91 0,

91 Normu splňují všechny testované pokusné varianty, ale za lepší považujeme ten, který je blíže neutrálnímu ph (tj. 7) Stanovení N 2, poměru C:N, sušiny, počáteční a konečné obj. hmotnosti Při hodnocení kvality kompostu byl dále hodnocen obsah dusíku, poměr C:N a obsah sušiny. Objemová hmotnost na začátku a na konci procesu je ukazatelem charakteru směsi v zakládce. Výsledky stanovení obsahu dusíku, poměru C:N a objemové hmotnosti pokusných variant v Lednici jsou uvedeny v tab. 35. Tab. 35: Stanovení obsahu dusíku, poměru C:N a objemové hmotnosti pokusných variant (Lednice) Pokusná varianta Obsah N 2 (%) Body Poměr C:N Sušina (%) Počáteční objemová hmotnost (kg/m 3 ) Konečná objemová hmotnost (kg/m 3 ) I 0, ,5:1 51,33 435,0 550,0 II 1, ,5:1 46,67 430,0 600,0 III 0, ,8:1 56,31 435,0 620,0 IV 0, ,8:1 55,87 425,0 570,0 v grafu 19. Obsah N 2, poměr C:N a sušina u pokusných variant I. IV jsou znázorněny I II III IV Pokusná varianta Obsah N2 (%) Poměr C:N Sušina (%) Graf 19: Obsah N 2, poměr C:N a sušina u variant I. IV. (Lednice) 84

92 v grafu 20. Změna objemové hmotnosti kompostu pokusných variant v Lednici je znázorněn Objemová hmotnost (kg/m3) I II III IV Pokusná varianta Počáteční objemová hmotnost (kg/m3) Konečná objemová hmotnost (kg/m3) Graf 20: Změna objemové hmotnosti kompostu (Lednice) Stanovení obsahu dusíku, poměru C:N a objemové hmotnosti pokusných variant v Opavě jsou uvedeny v tab. 36. Tab. 36: Stanovení obsahu dusíku, poměru C:N a objemové hmotnosti pokusných variant (Opava) Pokusná varianta Obsah N 2 (%) Body Poměr C:N Sušina (%) Počáteční objemová hmotnost (kg/m 3 ) Konečná objemová hmotnost (kg/m 3 ) I 0, ,1:1 59,34 450,0 565,0 II 1, ,6:1 63,57 440,0 635,0 III 1, ,2:1 64,84 425,0 580,0 IV 0, ,8:1 65,03 410,0 580,0 v grafu 21. Obsah N 2, poměr C:N a sušina u pokusných variant I. IV jsou znázorněny I II III IV Pokusná varianta Obsah N2 (%) Poměr C:N Sušina (%) Graf 21: Obsah N 2, poměr C:N a sušina u variant I. IV. (Opava) 85

93 Úbytek objemové hmotnosti kompostu v Opavě je zobrazena v grafu 22. Objemová hmotnost (kg/m3) I II III IV Počáteční objemová hmotnost (kg/m3) Konečná objemová hmotnost (kg/m3) Pokusná varianta Graf 22: Úbytek objemové hmotnosti kompostu (Opava) Dle normy ČSN musí kompost obsahovat minimálně 0,6 % dusíku, což splnily všechny sledované varianty Výsledné hodnocení variant polně-laboratorních experimentů Výsledné bodové hodnocení kompostu z pokusných variant v Lednici je uvedeno v tab. 37. Tab. 37: Výsledné bodové hodnocení kompostu z pokusných variant (Lednice) Pokusná varianta Body za zrnitost Body za max. teplotu Body za ph Body za N 2 Celkový počet bodů I II III IV v tab. 38. Výsledné bodové hodnocení kompostu z pokusných variant v Opavě je uvedeno 86

94 Tab. 38: Výsledné bodové hodnocení kompostu z pokusných variant (Opava) Pokusná Body Body za max. Celkový počet Body za ph Body za N 2 varianta za zrnitost teplotu bodů I II III IV Celkové bodové hodnocení pokusných variant je uvedeno v tab. 39. Tab. 39: Celkové bodové hodnocení pokusných variant z obou stanovišť Pokusná varianta Počet bodů Lednice Počet bodů Opava Celkový počet bodů I II III IV Pro další experimenty byla zvolena pokusná varianta II. s 30 % podílem dřevní štěpky. U této varianty, dle bodového hodnocení (Tab.37-39), došlo k bezproblémovému průběhu kompostovacího procesu a současně k nejlepšímu rozpadu dřevních částic, což dokazují výsledky zrnitostního rozboru. Podíl částic o velikosti do 10 mm zde činil až 86,8 % VÝSLEDKY SLEDOVÁNÍ POLOPROVOZNÍCH ZAKLÁDEK Poloprovozní experimentální zakládky byly založeny ve 2 variantách na dvou stanovištích (Opava a Čejkovice). Při výběru receptury zakládek se vycházelo z výsledků získaných při kompostování u 4 polně-laboratorních zakládek, které byly založeny v roce 2005 v areálu ZF v Lednici a v Opavě. Pro poloprovozní experimenty byla zvolena pokusná varianta II. s 30 % podílem dřevní štěpky. 87

95 Způsob navážení a úprava hromad zakládce Zakládky byly založeny na volné ploše ve tvaru lichoběžníkového profilu o výšce 1,3 m, šířce základny 2,5 m a délce 12,0 m. V koruně byla zakládka široká 1,0 m. Celkový objem zakládek byl tedy 30,0 m 3. Zakládky byly připraveny na dvou stanovištích, v Čejkovicích a v Opavě. Jako suroviny bylo použito dřevní štěpky vzniklé z údržby městské zeleně, dále trávy z údržby, chlévského hnoje a zeminy, receptura je uvedena v tab. 40. Vstupní suroviny byly naváženy traktory Z 7711, Z 7211, Z s přívěsem. Do požadovaného tvaru byly zakládky upraveny nakladačem HON 21 (zakládky Opava), nakladačem MERLO P 35.9-EVS (zakládka Čejkovice). Pomocí těchto nakladačů byly provedeny i homogenizační a aerifikační překopávky zakládek ve a v týdnu od jejich založení. Výběr nakladačů umožnil ověřit jejich vhodnost jako dostupné zemědělské techniky pro vrstvení a překopávání zakládek. Tab.40 : Receptura experimentálních zakládek Objemová Dřevní štěpka Tráva Chlévský hnůj Zemina C:N hmotnost (%) (%) (%) (%) (vypočten) (kg.m -3 ) :1 430 Pro vytvoření poloprovozních podmínek byly dodrženy všechny požadavky uvedené v ČSN , (svažitost terénu, průsak do podzemních vod, přístupová komunikace atd.). Při kompostování v poloprovozních podmínkách byly sledovány tyto parametry: - zrnitost výsledného kompostu - obsah spalitelných látek - vlhkost kompostu - teplotu kompostu a jeho okolí - poměr C:N výsledného produktu - ph výsledného produktu - změnu objemové hmotnosti 88

96 Stanovení obsahu spalitelných látek Stanovení obsahu spalitelných látek v poloprovozních podmínkách je uvedeno v tab. 41 a v grafu 40. Tab. 41: Stanovení hmotnostního podílu spalitelných látek Místo Hmot. vzorku před žíháním (g) Hmot. vzorku po žíhání (g) Hmotnostní podíl spalitelných látek (%) Aritmetický průměr hmotnostního podílu spalitelných látek (%) Medián (%) Směrodatná odchylka (%) Opava Čejkovice 5,0003 3, ,53 5,0004 3, ,61 5,0002 3, ,40 5,0003 3, ,38 5,0001 3, ,19 5,0004 3, ,98 5,0002 3, ,47 5,0002 3, ,13 5,0003 3, ,05 5,0000 3, ,43 28,42 28,40 0,19 28,21 28,13 0,20 Hmotnost (g) Hmotnost vzorku před žíháním (g) Hmotnost vzorku po žíhání (g) Hmotnostní poměr spalitelných látek (%) 0 Opava Čejkovice Graf 23: Grafické znázornění obsahu spalitelných látek (aritmetické průměry) 89

97 Sledování vlhkosti kompostu Výsledky stanovení vlhkosti u pokusné varianty v poloprovozních podmínkách je uvedeno v tab. 42 a v grafu 24. Tab. 42: Výsledky stanovení vlhkosti v poloprovozních zakládkách Místo Hmot. vzorku před vysoušením (g) Hmot. vzorku po vysoušení (g) Vypočte -ná vlhkost vzorku (%) Aritmetický průměr vypočtené vlhkosti vzorku (%) Medián (%) Směrodatná odchylka (%) Opava Čejkovice 20,0165 9, ,83 20,0362 9, ,28 20,0412 9, ,89 20,0198 9, ,36 20,0169 9, ,54 20,0471 9, ,94 20,0391 9, ,51 20,0386 9, ,14 19,5629 9, ,23 20,0014 9, ,03 51,29 51,36 0,58 51,17 51,14 0,50 Hmotnost (g) Hmotnost vzorku před vysoušením (g) Hmotnost vzorku po vysoušení (g) Vypočtená vlhkost vzorku (%) 0 Opava Čejkovice Graf 24: Grafické znázornění vlhkosti vzorku (aritmetické průměry) 90

98 Hodnocení zrnitosti kompostu z poloprovozních zakládek V poloprovozních podmínkách byly měřeny stejné parametry jako v polnělaboratorních experimentech tedy i zrnitost výsledného produktu kompostovacího procesu. Výsledky určování podílu frakcí ve výsledném produktu kompostovacího procesu v Opavě a Čejkovicích jsou uvedeny v tab Tab. 43: Zrnitostní složení pokusných variant kompostu (Podsítná frakce do 10 mm) Místo Opava Čejkovice Podsítná frakce do 10 mm (%) 89,3 92,5 91,3 90,6 92,3 87,7 90,2 88,9 88,3 88,4 Aritmetický Směrodatná Body Medián (%) průměr (%) odchylka (%) 91,2 91,3 1, ,7 88,4 0,

99 Tab. 44: : Zrnitostní složení pokusných variant kompostu (Frakce mm) Místo Opava Čejkovice Frakce mm (%) 4,5 4,6 4,4 4,8 5,2 5,9 5,4 6,1 5,8 5,6 Směrodatná Body Aritmetický Medián (%) odchylka průměr (%) (%) 4,7 4,6 0,28 4 5,8 5,8 0,19 4 Tab. 45: : Zrnitostní složení pokusných variant kompostu (Nadsítná frakce nad 15 mm) Místo Opava Čejkovice Nadsítná frakce nad 15 mm (%) 5,3 3,2 4,6 4,1 3,3 5,6 5,2 4,9 5,5 6,3 Aritmetický průměr (%) Medián (%) Směrodatná odchylka (%) Body 4,1 4,1 0,79 4 5,5 5,5 0,47 4 Procentuální objem frakcí ve výsledném produktu kompostovacího procesu v poloprovozních podmínkách je znázorněn v grafu

100 Procentuální podíl (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Opava Čejkovice Nadsítná frakce nad 15 mm (%) Frakce mm (%) Podsítná frakce do 10 mm (%) Graf 25: Podíl frakcí v kompostu z poloprovozních podmínek (aritmetické průměry) Zrnitostní rozbor kompostu z poloprovozních zakládek ukázal výrazně vyšší zastoupení částic do 10 mm než u zakládek z kompostérů. V Opavě bylo dosaženo 91,2 % a v Čejkovicích 88,7 % podílu částic do 10 mm. V paletových kompostérech u varianty II bylo v Opavě dosaženo 85,6 % a v Lednici 86,8 % této frakce. Za jednu z příčin lepšího rozpadu štěpky lze považovat dosažení lepších teplotních průběhů a mechanizované překopání, při kterém dochází k dobrému promísení kompostové zakládky v celém profilu. V souvislosti s maximálními teplotami je v poloprovozních zakládkách také dosahováno mnohem lepších podmínek pro činnost mikroorganismů, zejména udržení vlhkosti a nižší ochlazování vlivem okolí (KOTOULOVÁ, VÁŇA, 2001, PLÍVA, 2006) Měření teploty V poloprovozních zakládkách byla sledována teplota obdobně jako u zakládek experimentálních. Termíny překopávacích zásahů byly i zde určeny na základě průběhu teploty a zakládky byly dvakrát překopány. Překopávání proběhlo mechanizovaně pomocí nakládačů a byla tak zajištěna dobrá homogenita v celém profilu pásové hromady. Teplotní průběh v pokusné zakládce v Opavě v poloprovozních podmínkách je zobrazen v grafu

101 Teplota ( C) Vývoj teploty vzduchu ( C) Vývoj teploty kompostu ( C) Aproximace vývoje teplot kompostu ( C) Datum Graf 26: Teplotní průběh v zakládce (Opava) svislá, přerušovaná čára = překopání U varianty umístěné v Opavě se v důsledku rozkladu zvýšila teplota v první rozkladné fázi z hodnoty 23,5 C (odpovídá teplotě okolního prostředí) až na 62,2 C. Na této hodnotě se teplota ustálila a dále se již nezvyšovala. Ve 3 4 týdnu kompostovacího procesu, tedy ve fázi rozkladu, došlo k relativně rychlému poklesu teploty až na hodnotu 45,4 C. V tomto období bylo uskutečněno první překopání kompostovaných zakládek pomocí nakládače, čímž byl zároveň materiál provzdušněn a homogenizován. Důsledkem překopání, teplota v kompostu opět vzrostla až na hodnotu 52,1 C. Poté došlo opět k poklesu teplot na 23,4 C a v týdnu byla provedena druhá překopávka. Po ní se teplota zvýšila už jen na 24,9 C. V následujícím období až do konce kompostování došlo k pozvolnému poklesu teploty až na hodnotu 14,9 C. Kompostovací proces byl ukončen v 16 týdnu od založení zakládek. Teplotní průběh v pokusné zakládce v Čejkovicích v poloprovozních podmínkách je zobrazen v grafu

102 Teplota ( C) Vývoj teploty vzduchu ( C) Vývoj teploty kompostu ( C) Aproximace vývoje teplot kompostu ( C) Datum Graf 27: Teplotní průběh v zakládce (Čejkovice) Po první homogenizační překopávce hromady nastal nárůst teploty z 23,1 C na hodnotu 70,7 C. Na této hodnotě se teplota ustálila a dále se již nezvyšovala. Ve 3 4 týdnu kompostovacího procesu, došlo k poklesu teploty až na hodnotu 50,3 C. Poté bylo uskutečněno překopání kompostovaných zakládek. Důsledkem překopání, teplota v kompostu opět vzrostla až na hodnotu 60,7 C. Po dosažení této hodnoty došlo k poklesu teplot na 23,4 C. V týdnu byla provedena druhá překopávka, kterou se zvýšila teplota na 38,90 C. Následně došlo k pozvolnému poklesu teploty až na hodnoty okolního prostředí. Kompostovací proces byl ukončen v 16 týdnu od založení zakládek. Maximální dosažená teplota v pokusných variantách v Opavě a Čejkovicích a její bodové hodnocení je uvedena v tab. 46. Tabulka 46: Maximální dosažená teplota v pokusných variantách a její bodové hodnocení Pokusná varianta Maximální dosažená teplota ( C) Body Opava 62,2 4 Čejkovice 70,7 4 95

103 Stanovení hodnoty ph Dalším kritériem,sledovaným v poloprovozních podmínkách je ph výsledného kompostu. Podle normy ČSN by se tato hodnota měla pohybovat mezi 6,0 8,5. Hodnoty ph ve vzorcích výsledného kompostu v poloprovozních podmínkách a jejich bodové hodnocení je uvedeno v tab 47. Tab. 47: Hodnoty ph ve vzorcích kompostů z poloprovozních zakládek a jejich bodové hodnocení Místo ph Aritmetický Směrodatná Body Medián vzorku průměr odchylka Opava 7,89 7,92 7,68 7,82 7,89 0,10 2 7,89 7,72 Čejkovice 7,65 7,13 7,23 7,41 7,48 0,20 3 7,48 7, Stanovení N 2, poměru C:N, sušiny, počáteční a konečné objemové hmotnosti Stejně jako u polně-laboratorních experimentů byly měřeny další chemické a fyzikální vlastnosti výsledného kompostu, a to poměr C:N, obsah sušiny a změna objemové hmotnosti. Výsledky rozborů hotového kompostu v poloprovozních podmínkách s uvedením bodového hodnocení za obsah dusíku jsou uvedeny v tab

104 Tab. 48: Stanovení obsahu dusíku, poměru C:N a objemové hmotnosti kompostu z poloprovozních zakládek Místo Konečná Počáteční Obsah Body Poměr Sušina objemová objemová N 2 (%) C:N (%) hmotnost hmotnost (kg/m 3 ) (kg/m 3 ) Opava 1, ,6:1 62,89 439,7 634,8 Čejkovice 1, ,7:1 62,67 438,9 641, VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ POLOPROVOZNÍCH ZAKLÁDEK Výsledky hodnocení poloprovozních zakládek jsou v tab. 49 porovnány s nejlépe hodnocenou variantou polně-laboratorních pokusů (Lednice II). Tab. 49: Srovnání výsledků poloprovozních zakládek s nejlépe hodnocenou variantou polně- laboratorních pokusů (Lednice II) Pokusná Body Body za max. Celkový Body za ph Body za N 2 varianta za zrnitost teplotu počet bodů Lednice II Opava Čejkovice Z tab. 49 vyplývá, že výsledný kompost z poloprovozních zakládek měl srovnatelné parametry s nejlépe hodnocenou variantou. Poloprovozní zakládky umožnily dobrý průběh kompostovacího procesu, který se projevil dobrým rozpadem štěpky i průběhem a dosažením teplot zakládky. 97

105 6. Diskuse Kompostování zbytkové biomasy je z celospolečenského hlediska nejpřirozenější a ekologicky nejvhodnější forma přeměny a zhodnocení různých druhů organického materiálu. Tímto způsobem lze kompostovat také štěpku z odpadního dřeva. Řada autorů, např. JIŘÍČEK, (2003), EPSTEIN, (1997) poukazuje na význam dřevní štěpky jako vstupní suroviny do kompostových zakládek. Důvodem je její struktura, která zabezpečuje vytváření pórovitosti a napomáhá tak lepšímu průběhu kompostovacího procesu. Cílem této práce bylo ověřit vliv různého podílu dřevní štěpky v zakládkách kompostu na rychlost rozkladu a průběh kompostovacího procesu. Pro provedení experimentu byly založeny 4 kompostovací zakládky s různým poměrem dřevní štěpky ve vstupních surovinách a z nich byla vybrána varianta s nejlepším rozkladem dřevní štěpky, která byla ověřována v poloprovozních podmínkách. VÁŇA, (1997) uvádí, že standardní délka kompostovacího cyklu při řízeném kompostování zemědělských materiálů činí 12 týdnů. U kompostových zakládek s vyšším podílem dřevní štěpky se proces kompostování může prodloužit až na dobu 32 týdnů. Praktické zkušenosti z provozu kompostáren ukazují, že dřevní štěpka vyrobená z odpadního dřeva po údržbě zeleně se ve většině případů dobře rozpadá v kompostovacím cyklu o délce cca týdnů (JELÍNEK, PLÍVA 2005). To je způsobeno tím, že se jedná o slabší větve s vysokým podílem kůry a lýka a také intenzivním překopáváním s využitím moderních překopávačů (ZEMÁNEK, 2001, JIŘÍČEK, 2003). Experimentální výsledky z polně-laboratorního experimentu v roce 2005 prokázaly, že proces kompostování může zdárně probíhat i při vyšším přídavku dřevní štěpky do kompostových zakládek. U hodnocených variant byla štěpka přidávána v množství % z celkového objemu vstupních surovin, přičemž délka kompostování nepřesáhla 16 týdnů. EPSTEIN (2000); JELÍNEK (2002); ZEMÁNEK (2001); PLÍVA, KOLLÁROVÁ (2006) uvádí, že velikost dřevních částic do mm 3, umožňuje rychlý start kompostovacího procesu. U dřevní štěpky z údržby zeleně vznikají převážně válcovité rozštípané tvary o střední velikosti mm. Také KOTOULOVÁ, VÁŇA (2001) doporučují při kompostování štěpky z údržby zeleně velikost částic mm. 98

106 Teplota je jedním ze základních parametrů, kterým lze popsat aktivitu přítomných mikroorganismů v zakládce (PLÍVA, 2006). Na základě monitorování kompostovacího cyklu bylo zjištěno, že podíl dřevní štěpky v zakládce kompostu měl vliv na dosažení max. teploty. Čím byl podíl dřevní štěpky vyšší, tím byla hodnota maximální teploty nižší. Počáteční fáze rozkladu kompostovaných odpadů je doprovázena nárůstem teploty na hodnoty C (VÁŇA, 1999). U všech čtyř variant kompostových zakládek se v důsledku rozkladu zvýšila teplota z hodnoty odpovídající teplotě okolního prostředí až na hodnoty 54,6 C až 58,5 C. Na těchto hodnotách se teplota ustálila a dále se již nezvyšovala. KÁRA a kol. (2002) uvádí rozpětí hodnot v první fázi C. Naměřené teploty u pokusných variant nedosáhly maxima podle citovaných autorů, ale dosahovaly spíše spodní hranice tohoto rozmezí. Příčinou nižších hodnot bylo zřejmě vyšší zastoupení dřevní štěpky v kompostových zakládkách. KOLLÁROVÁ (2006) uvádí, že s rostoucím podílem dřevní štěpky v zakládkách jsou dosažené max. teploty nižší. GORODNIJ (1990) uvádí, že teplota při kompostování by neměla překročit 70 C, jinak může dojít k usmrcení užitečných mikroorganismů. Tento požadavek byl u všech variant splněn. Podle normy ČSN je pro hygienizaci kompostu potřeba udržet teplotu nad 45 C po dobu 5 dnů, což bylo u obou hromad splněno, z výsledků měření vyplývá, že běžně byla dosažena teplota přes 50 C po dobu 10 dnů. PLÍVA, LAURIK (2010) vymezili požadované teploty na základě současně platných legislativních předpisů. Pro kompostování odpadů ze zahrad, z údržby zeleně, pro zemědelské odpady a další druhy BRO zpracovávané na otevřených kompostárnách jsou uvedeny potřebné hygienizační teploty a jejich interval (tab. 50). Tab. 50: Hodnoty požadovaných teplot při kompostování BRO z údržby zeleně-výběr (PLÍVA, LAURIK, 2010) Č. Charakter kompost. surovin Požadovaná 4 Odpady ze zahrad a z údržby zeleně (malá zařízení) 5 Odpady ze zahrad a z údržby zeleně, zemědělské odpady (otevřené kompostárny) 6 BRO dle přílohy 1 Vyhlášky, seznam A(otevřené kompostárny) teplota Interval teploty Předpis nad 45 C 5 dnů Vyhláška č. 341/2008 Sb. nad 45 C 10 dnů Vyhláška nad 55 C nad 65 C 21 dnů 5 dnů č. 341/2008 Sb. Vyhláška č. 341/2008 Sb. 99

107 MUŽÍK a kol. (2006) uvádějí, že při kompostování dřevní štěpky z réví s trávou se teploty ve fází rozkladu nedostaly na hodnotu 50 C. Vzestup teplot po promíchání všech složek čerstvého kompostu svědčí o dobrých podmínkách pro rozvoj vhodné mikroflóry, což potvrzuje např. VÁŇA, (1997), který uvádí, že první fáze rozkladu, při které jsou činností mikroorganismů složité organické sloučeniny přeměněny na jednodušší anorganického charakteru, může trvat 2 4 týdny. U experimentálních zakládek bylo 3 týdny od založení provedeno první překopání. Došlo tak zároveň k homogenizaci a provzdušnění kompostu. Teplota se v důsledku činnosti mikroorganismů zvýšila na hodnoty v rozmezí 49,60 C až 54 C. KÁRA a kol. (2002) uvádí, že fáze přeměny probíhá od čtvrtého až do osmého respektive desátého týdne. V 10 týdnu byla provedena druhá překopávka po které bylo zaznamenáno mírné navýšení teplot. ZEMÁNEK, (2001) uvádí, že vysoká intenzita provzdušňování může vést k příliš velké ztrátě tepla a tím k ochlazení zakládky a neúplné stabilizaci. Proto byly provedeny v průběhu kompostovacího procesu pouze 2 překopávky. Po druhém překopávání došlo k trvalému poklesu teploty, které signalizuje zralost kompostu (VÁŇA, 1997), což se potvrdilo. Proces kompostování byl po 16 týdnech ukončen. Z průměrných hodnot teploty u všech variant v grafu 18 lze dobře odečíst odezvu procesu na překopávání i výšku dosažených teplot. Po druhém překopání je zvýšení teploty méně výrazné a signalizuje skutečnost, že se vyčerpal dostupný potenciál rozkladných složek (PLÍVA, 2009). Na průběh kompostovacího procesu a délku jeho trvání má vliv i různý poměr C:N. U variant I. až IV. se poměr C:N pohyboval od 30:1 do 42:1. Řada autorů např. JELÍNEK (2002), VÁŇA (1997) a další uvádí, že dřevní hmota představuje surovinu se širokým poměrem C:N, která se velmi obtížně podléhá mikrobiálnímu rozkladu. VÁŇA (1997) uvádí, že optimální poměr C:N zajišťuje vysokou stabilitu a agronomickou účinnost. Možností pro dosažení optima je např. výběr vhodných surovin, úprava, homogenita, optimalizace C : N v čerstvém kompostu, kterým zásadně ovlivňujeme intenzitu činnosti mikroorganismů, a tím tedy i dobu zrání kompostu, tvorbu humusových látek a výslednou kvalitu kompostu. Poměr C:N u vyzrálého kompostu byl v rozmezí 10,5-16,1. Tyto hodnoty všech čtyř variant kompostových zakládek splňují normu ČSN Rychlost rozkladu přímo souvisí s velikostí jednotlivých částic. Obecně se hodnotí podle podílu částic nejmenší frakce v hotovém kompostu. Na základě granulometrického rozboru kompostů získaných z polně-laboratorních experimentů, 100

108 došlo k nejlepšímu rozkladu dřevních částic u varianty II. s 30 % podílem dřevní štěpky. Podíl částic do 10 mm u hotového kompostu činil od 85,6 do 86,8 %. U varianty III. a IV. se pohyboval podíl části do 10 mm 74,1 do 79,1 %. JIRÍČEK (2003) uvádí, že zrnitostní úpravy odpadů ze zeleně, jejich dokonalá homogenizace, zajištění optimální vlhkosti a tím i dostatečného množství kyslíku jsou významným intenzifikačním faktorem urychlujícím zrání kompostu. Z tohoto důvodu byla volena střední velikost částic dřevní štěpky 20 mm a hotový kompost byl separován na částice o velikosti do 10 mm, mm a nad 15 mm. Objemové hmotnosti odpovídají povaze kompostovacích materiálů, střední objemová hmotnost je 525 kg.m -3. Např. PLÍVA (2005), KOLLÁROVÁ (2006) uvádí střední hodnoty objemové hmotnosti kompostu v rozmezí od kg.m -3. STRATTON (1995) uvádí, že dřevní štěpka absorbuje přebytečnou vlhkost, velký povrch štěpky zvýší odpar a sníží se tak objemová hmotnost kompostu. Výsledky pokusu tuto tezi potvrzují jen na začátku kompostovacího procesu, neboť po 16 týdnech bylo nejvyšších objemových hmotností dosahováno u variant II. a III. Optimální ph dle normy ČSN pro průmyslové komposty má být s ohledem na mikroflóru v rozmezí od 6,0 do 8,5. V pokusných zakládkách byly laboratorními rozbory zjištěny hodnoty ph v rozmezí 7,19 8,03, což odpovídá hodnotám optima. Norma ČSN pro průmyslové komposty má ve svých požadavcích na jakost kompostů ze stanovených základních živin pouze požadavek na obsah celkového dusíku (jako N přepočtený na vysušený vzorek v %), jeho hodnota musí být minimálně 0,6 %. Stanovený obsah celkového dusíku v hotovém kompostu byl vyšší než minimální hodnota, kterou vyžaduje norma. Celkový obsah dusíku se pohyboval od 0,85 % do 1,37 % v sušině. Dle normy ČSN pro průmyslové komposty má být obsah spalitelných látek ve vysušeném vzorku minimálně 25 %. V hodnocených variantách byl stanovený obsah spalitelných látek v rozmezí min. 23,5 % a max. 30,5 %. Tato podmínka nebyla splněna u variant III. a IV. v Lednici. Ze čtyř hodnocených variant kompostových zakládek v Lednici a čtyř hodnocených variant v Opavě byla na základě bodového hodnocení získaných výsledků vybrána varianta II. s 30 % podílem dřevní štěpky, 30 % podílem trávy, 30 % podílem chlévského hnoje a s 10 % podílem zeminy. Tato varianta byla zvolena 101

109 na základě zrnitostního rozboru, s ohledem na největší podíl nejmenších částic (velikost do 10 mm). Hlavním cílem poloprovozního experimentu bylo ověření rozkladu dřevní štěpky z hlediska doby trvání procesu a výsledné zrnitosti. Pro tyto účely byly založeny zakládky v Čejkovicích a v Opavě o celkovém objemu 30 m 3. Složení zakládek odpovídalo variantě II polně-laboratorního pokusu. V průběhu kompostovacího procesu byly sledovány stejné parametry jako v paletových kompostérech. Z nejdůležitějších parametrů byla teplota a zrnitost. Lze konstatovat, že doba potřebná pro rozklad dřevní štěpky ve sledovaných podmínkách pásových zakládek dosahuje přibližně 16 týdnů. Zrnitostní rozbor kompostu z poloprovozních zakládek ukázal mnohem vyšší zastoupení částic do 10 mm než u zakládek z kompostérů. V Opavě bylo dosaženo 91,2 % a v Čejkovicích 88,7 % podílu částic do 10 mm. V paletových kompostérech u varianty II bylo v Opavě dosaženo 85,6 % a v Lednici 86,8 % této frakce. Za jednu z příčin lepšího rozpadu štěpky lze považovat dosažení lepších teplotních průběhů a mechanizované překopání, při kterém dochází k dobrému promísení kompostové zakládky. V souvislosti s maximálními teplotami je v poloprovozních zakládkách také dosahováno mnohem lepších podmínek pro činnost mikroorganismů, zejména udržení vlhkosti a nižší ochlazování vlivem okolí. Výsledky práce potvrzují možnost zvýšit podíl štěpky v zakládkách až na hodnotu 30 % z celkového objemu kompostovaných surovin. Naznačují, že proces má o něco příznivější průběh při větších objemech zakládky a doba jeho trvání je 16 týdnů. Využití standardních kolových nakladačů pro překopávaní zakládek umožnilo ověřit náhradu překopávačů u menších provozů. Všechny výsledky disertační práce lze využít při provozu kompostáren nebo při projektování systémů komunitního a faremního kompostování. Výsledky významně přispívají k rozšíření poznatků o možnostech kompostování dřevní štěpky a travní hmoty jako nejdůležitějších zahradnických a komunálních odpadů. 102

110 7. ZÁVĚR S rostoucí úrovní péče o zeleň vzniká značné množství štěpky i travní hmoty, jejichž energetické využití je problematické. Při kompostování těchto odpadů je ale nutné dodržet optimální poměr jednotlivých složek a zajistit únosnou dobu rozkladu částic dřevní štěpky na využitelnou velikostní frakci. Cílem disertační práce bylo ověřit vliv různého podílu dřevní štěpky v zakládkách kompostu na rozklad částic a průběh kompostovacího procesu. Možnosti kompostování byly hodnoceny u dřevní štěpky z údržby zeleně doplněné podílem travní hmoty, chlévského hnoje a zeminy. Pro provedení polně-laboratorních experimentů v kompostérech o objemu 1 m 3 byly založeny v Lednici a v Opavě kompostovací zakládky s různým poměrem dřevní štěpky ve čtyřech variantách. Zakládky byly zhodnoceny na základě vlastností kompostu i po stránce rozpadu štěpky (zrnitosti) a jednotlivé varianty byly srovnány pomocí navržených deskriptorů. Z výsledků byla vybrána varianta s nejlepším rozpadem dřevní štěpky, která byla dále ověřována v poloprovozních podmínkách. Nejlépe hodnocenou variantou byla varianta s 30 % podílem dřevní štěpky, 30 % podílem travní hmoty, 30 % podílem chlévského hnoje a s 10 % podílem zeminy, doba kompostování byla 16 týdnů. V další části práce byly založeny 2 poloprovozní zakládky v pásových hromadách o objemu m 3 v Čejkovicích a v Opavě. Složení zakládek bylo stejné jako složení nejlépe hodnocené varianty. Cílem bylo ověřit podmínky rozpadu štěpky v pásových hromadách ve větším objemu než byl objem kompostéru. Pro zajištění kompostovacího procesu bylo využito standardní zemědělské techniky. Při hodnocení poloprovozních zakládek bylo dosaženo srovnatelných, případně lepších výsledků, než u polně-laboratorních experimentů příslušné varianty. Výsledky práce potvrzují možnost zvýšit v zakládkách podíl štěpky z údržby zeleně až na hodnotu 30 % z celkového objemu kompostovaných surovina dosáhnout přitom dobré zrnitosti výsledného kompostu v přijatelné délce kompostovacího cyklu 16 týdnů. Praktické zkušenosti z poloprovozních zakládek ukázaly možnosti využít standardních kolových nakladačů pro překopávaní zakládek a nahradit tak u menších objemů překopávače kompostu. 103

111 Výsledky významně přispívají k rozšíření poznatků o možnostech kompostování dřevní štěpky a travní hmoty jako nejdůležitějších zahradnických a komunálních odpadů a lze je využít při provozu kompostáren nebo při projektování systémů komunitního a faremního kompostování. 104

112 8. SOUHRN Práce se zabývala ověřením vlivu různého podílu dřevní štěpky v zakládkách kompostu na rozklad částic a průběh kompostovacího procesu. Možnosti kompostování byly hodnoceny u dřevní štěpky z údržby zeleně doplněné podílem travní hmoty, chlévského hnoje a zeminy. Byly provedeny polně-laboratorní experimenty v kompostérech o objemu 1 m 3 v Lednici a v Opavě. Kompostovací zakládky byly na obou stanovištích založeny s různým poměrem dřevní štěpky ve čtyřech variantách. Zakládky byly zhodnoceny po stránce rozpadu štěpky (zrnitosti) a podle vlastností kompostu. Z výsledků byla vybrána varianta s nejlepším rozkladem dřevní štěpky, která byla dále ověřována v poloprovozních podmínkách na dvou stanovištích, kde byly založeny pásové hromady o objemu m 3. Pro zajištění kompostovacího procesu bylo využito standardní zemědělské techniky. Při hodnocení poloprovozních zakládek bylo dosaženo srovnatelných, případně lepších výsledků, než u polně-laboratorních experimentů příslušné varianty. Výsledky práce potvrzují možnost zvýšit v zakládkách podíl štěpky z údržby zeleně až na hodnotu 30 % z celkového objemu kompostovaných surovin. Proces má o něco příznivější průběh při větších objemech zakládky a doba jeho trvání je 16 týdnů. 105

113 9. SUMMARY The aim of the thesis was to weigh up the influence of different amounts of splinters in compost slushings on putrefaction and the process of composting. Composting options were judged in the combination of splinters from branches cut from green vegetation and a certain amount of grass, stable manure and soil. Field-laboratory experiments in punches with capacity 1m3 were done in Opava and Lednice. Composting slushings were made in four varieties. All with different amounts of splinters. The slushings were assessed in a respect of splinters decay (granularity) and the properties of compost. According to the achieved results, a variety with the best process of decay of splinters was chosen. In consequence, it was further being verified in two places in pilot plant conditions, where slushings with capacity m3 were made. For composting, a standard agricultural technology was used. With the pilot plant compost slushings, in comparison with the field-laboratory experiments, the same results, or even better results have been achieved. The results of experiments have shown that there is a possibility to increase an amount of splinters from branches cut from green vegetation in compost slushings up to 30% of total quantity of raw materials used for composting. The progress of the whole process is more favourable when a larger quantity of compost slushings is made. The process takes 16 weeks. 106

114 10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ALTMANN, V., MIMRA, M., TOMANOVÁ, D Vliv aplikace kompostu na výnos trávy, Sborník z mezinárodní konference Údržba TTP v marginálních podmínkách, Lednice, str.44 47, ISBN BURG, P., SOUČEK, J., KROULÍK, M Hodnocení parametrů štěpky při štěpkování odpadního réví. Vinařský obzor č. 5, ročník 101/2008, str , ISSN BADALÍKOVÁ, B., HRUBÝ, J Infiltrace vody do půdy vypovídá o stavu půdního prostředí, (Water infiltration to the soil predicate about soil environment) In: CD: Využití zemědělské techniky pro trvale udržitelný rozvoj. MZLU, ZF Lednice, VÚZT, v.v.i. Praha, str , ISBN BANOUT, J Optimalizace surovinové skladby, výrobní plochy a kalkulace provozních nákladů při výrobě kompostu v zakládkách. Doktorská disertační práce. ČZU v Praze, institut tropů a subtropů, Praha, 114 s. BARTH, J., AMLINGER, F., FAVOINO, E., SIEBERT, S., KEHRES, B., GOTTSCHALL, R., BIEKER, M., LÖBING, A., BIDLINGMAIER, W Final Report Compost production and use in the EU, Tender No. J02/35/ p. BENEŠOVÁ, L., HNAŤUKOVÁ, P., ČERNÍK, B., KOTOULOVÁ, Z Municipal Waste Environmental and Social Problem of the Future. In: 24 th International Conference on Solid Waste Technology and Management, March Philadelphia, PA, USA. Dostupné z WWW: < DURDÍK, K Podpora využití biologicky rozložitelných odpadů opatřeními k provedení plánu odpadového hospodářství ČR. In II. mezinárodní konference BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY. [s.l.] : [s.n.], 134 s. ISBN

115 EPSTEIN, E The Science of Composting. Technomic Publishing Co INC, Pensylvania, ISBN No FILIP, J Odpadové hospodářství. 1. vyd. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 118 s. ISBN GRODA, B Technika zpracování odpadů. 1. vyd. Brno: MZLU, 168 s. ISBN HEJÁTKOVÁ, K., JELÍNEK, A., MACOUREK, M., NOVÁK, P., OSTRATICKÝ, R., PLÍVA, P., ŠREFL, J., VOSTÁL, D., VOSTOUPAL, B., ZEMÁNEK, P., ZIMOVÁ, M Faremní kompost vyrobený kontrolovaným mikrobiálním kompostováním. Realizační pomůcka pro zpracování podnikové normy, VÚZT Praha, 62 s. CHUDÁREK, T., HŘEBÍČEK, J Systémy sběru komunálního BRO, předběžné vyhodnocení výsledků separovaného sběru komunálního BRO v lokalitě Tišnov. [online] [cit ] Dostupné z WWW: < ISSN JELÍNEK, A., PLÍVA, P Ekologické hledisko kompostovacího procesu. In: Sborník referátů z mezinárodního vědeckého sympozia Perspektivy rozvoje zemědělské techniky, MZLU v Brně, Agronomická fakulta, dubna, Brno, str JELÍNEK, A., ČEŠPIVA, M., PLÍVA, P "Omezení vlivu emisí toxických plynů ze stájí na životní prostředí". Výroční zpráva za řešení projektu EP VÚZT Z JELÍNEK, A., ALTMAN, V., ANDRT, M., ČERNÍK, B., PLÍVA, P., JAKEŠOVÁ, H Hospodaření a manipulace s odpady ze zemědělských a venkovských sídel. Agrospoj, SAVOV, F., Praha. 108

116 JELÍNEK, A. a kol Faremní kompost vyrobený kontrolovaným mikrobiálním procesem. Realizační pomůcka pro zpracování podnikové normy, Praha, ISBN JIŘÍČEK, J Návrh mechanizačních prostředků pro úpravu surovin v kompostovacích zakládkách, Diplomová práce, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Lednice KALINA, M Kompostování a péče o půdu. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 116s. ISBN KÁRA, J., PASTOREK, Z., JELÍNEK, A. Kompostování zbytkové biomasy. [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < ISSN KOLLÁROVÁ, M Výzkum vybraných podmínek přeměny zbytkové biomasy procesem řízeného mikrobiálního kompostování, Disertační práce, MZLU v Brně, Zahradnická fakulta Lednice, Lednice, 170 s. KOTOULOVÁ, Z., VÁŇA, J Příručka pro nakládání s komunálním bioodpadem, MŽP a ČEÚ, Dostupné z WWW: KOPEC, K Tabulky nutričních hodnot ovoce a zeleniny. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací. 72 s. ISBN KUCHAŘÍKOVÁ, M Možnosti využití zahradnických odpadů a odpadů z údržby veřejné zeleně při kompostování, Diplomová práce, MZLU v Brně, Agronomická fakulta, Brno, 88s. LACINOVÁ, Z Kompostování. VURV Praha Ruzyně. LIVORA, M Linka na zpracování biologického odpadu, Disertační práce, ČZU Praha, 120 s. 109

117 MACOUREK, M. Optimalizace surovinové skladby při kompostování zbytkové biomasy. [online] [cit ] Dostupné z WWW: < ISSN MARENDIAK, D., KOPČANOVÁ, L., LEITGEB, S Poľnohospodárská mikrobiológia, Bratislava, str MATHUR, S., DUGAN, J Determination of Composts Biomaturity 2. Biological Agriculture and Horticulture 10:2, s MUŽÍK, O., SCHEUFLER, V., PLÍVA, P., ROY, A Kompostování vinného réví s travní hmotou. In: Zemědělská technika a biomasa, Praha, VÚZT, str , ISBN NAKASAKI, K., AOKI, N., KUBOTA, H Accelerated composting of Grass Clippings by Controlling Moisture Level, Waste management&research 12:1 (1994), s PETŘÍKOVÁ, K Zelenina pěstování, ekonomika, prodej. Profi Press, Praha, 240 s. ISBN PLÍVA, P. a kol Technika pro kompostování v pásových hromadách. VÚZT Praha, 72s. ISBN PLÍVA, P. a kol Zakládání, průběh a řízení kompostovacího procesu. VÚZT Praha, 65s. ISBN PLÍVA, P., HABART, J., JELÍNEK, A., KOLLÁROVÁ, M., ROY, A., TOMANOVÁ, D Zakládání, průběh a řízení kompostovacího procesu. Metodická příručka, VÚZT Praha. č. 1, 62 s. ISBN PLÍVA, P., JELÍNEK, A., KOLLÁROVÁ, M Využití technických prostředků pro technologii zpracování bioodpadu kontrolovaným kompostováním na malých 110

118 hromadách. [online] [cit ] Dostupné z WWW: < ISSN PLÍVA, P., ALTMANN, V., HABART, J., JELÍNEK, A., KOLLÁROVÁ, M., MAREŠOVÁ, K., MIMRA, M., VÁŇA, J., VOSTOPAL, B Kompostování v pásových hromadách na volné ploše. Profi Press s.r.o., Praha 2009, 136 s. ISBN PLÍVA, P., LAURIK, S Metody měření teploty kompostu využitelné pro řízení kompostovacího procesu a archivaci dat. [Methods of the compost temperature measuring usable for control of the composting process and data archivation]. Uplatněná certifikovaná metodika. Praha: Výzkumný ústav zemědělské techniky, 28 s. ISBN POSPÍŠILOVÁ, E Vývoj produkce a nakládání s bioodpady, informační systém OH. In: II. mezinárodní konference BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY. [s.l.] : [s.n.], 134 s. ISBN ROZEHNALOV, E Využití biologicky rozložitelného odpadu. In: II. mezinárodní konference BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY. [s.l.] : [s.n.], s ISBN RUNGE, K Moderní kompostovací technologie a jejich zabezpečení technikou firmy Backhus. Referát na semináři BIOODPAD 2000, VÚRV Praha. SATTLER, H Erfahrungen mit Grosskompostierung, Obst und Garten, Nr.7/1990. SOUČEK, J Zhodnocení a optimalizace technologických postupů sklizně a prvotních úprav zemědělských produktů vhodných pro energickoprůmyslové využití, Disertační práce, ČZU v Praze, technická fakulta, katedra technologických zařízení staveb, 249 s., 48 s. příl., Praha. 111

119 SOUČEK, J., BURG, P Množství a potenciální možnosti využití hmoty vznikající při údržbě dřevin. Trávníkářská ročenka, roč. V. 1. vyd. Olomouc, Ing. Petr Baštan vydavatelství. str ISBN STRATTON, M., L., BARKER, V., A., RECHCIGL, J., E Soil Amendments and environmental quality, Chapter 7 Compost, Lewis Publisher USA, ISBN ŠÁLYOVÁ, H Zpracovanie drevnej biomasy pomocou sekačiek, Sborník přednášek z konference Technika a technologie pro nepotravinářské využití půdy, TECHAGRO 2000, Brno, s ŠŤASTNÝ, M Mechanizace kompostování, Studie VTR, Zemědělská technika, č.1. VALLINI, G.; MANETTI, P Green composting, Biocycle 31:6, s VÁŇA, J Výroba a využití kompostů v zemědělství. Praha: Institut výchovy a vzdělávání MZeČR, 37 s. VÁŇA, J Composting of grass phytomass. In: Sborník z konference Technika a technologie pro nepotravinářské využití půdy a její udržování v klidu, TechAgro Brno, ISBN X. VÁŇA, J., BALÍK, J., TLUSTOŠ, P Pevné odpady. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra agrochemie a výživy rostlin, 178 s. ISBN ZEMÁNEK, P Speciální mechanizace mechanizační prostředky pro kompostování. Skriptum MZLU v Brně, 114 s. ISBN ZEMÁNEK, P Využití technických prostředků při kompostování zbytkové biomasy. Habilitační práce, MZLU, Brno. 112

120 ZEMÁNEK, P., BURG, P Proposal on placing of place for composting in microregion Lednice and Valtice. Acta universitatis agriculturae et silviculturae Mendelianae Brunensis. roč. LII, č. 5. str ISSN ZEMÁNEK, P Biologicky rozložitelné odpady a kompostování. VÚZT Praha. 113 s. ISBN ČSN Průmyslové komposty MŽP: Metodický pokyn stanovující minimální kritéria pro projekty v oblasti nakládání se zbytkovým komunálním odpadem žádající o podporu z Fondu soudržnosti, Metodická příručka MŽP 2005, 20 s. 113

121 11. SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ Obr. 1: Biologicky rozložitelný komunální odpad v České Republice: cíle, očekávaný vývoj a nezbytná redukce (MŽP, 2005) Obr. 2: Množství komunálního BRO ukládaného na skládky (CHUDÁREK, HŘEBÍČEK, 2009) Obr. 3: Průběh teploty a fáze kompostovacího procesu (HEJÁTKOVÁ, 2005) Obr. 4: Hmotnostní bilance při kompostování- Sankeyův diagram Obr. 5: Vliv různého poměru C:N na kompostovací proces (HEJÁTKOVÁ, 2005) Obr. 6: Vliv zrnitosti na průběh kompostovacího procesu (HEJÁTKOVÁ, 2005). Obr. 7: Vliv výšky vrstvy na teplotní průběh Obr. 8: Graf spotřeby O 2 (EPSTEIN, 1997) Obr. 9: Změny CO 2 a O 2 v průběhu kompostování bioodpadů v kompostovacích zakládkách (EPSTEIN, 1997) Obr. 10: Trojúhelníkový profil pásové zakládky kompostu Obr. 11: Lichoběžníkový profil pásové zakládky kompostu Obr. 12: Štěpka tvaru válce o délce l t a objemu 5000 mm 3 Obr. 13: Válec rozštípnutý na dvě části o objemu 5000 mm 3 Obr. 14: Válec rozštípnutý na 3 části o objemu mm 3 Obr. 15: Šnekové pracovní ústrojí Obr. 16: Kotoučové ústrojí s přímými noži Obr. 17: Bubnové pracovní ústrojí Obr. 18: Diskové ústrojí Disk Blade s kruhovými noži Obr. 19: Schéma řezání materiálu diskovým prac. ústrojím( 1- nůž, 2- protiostří ) Obr. 20: Schéma řezání materiálu bubnovým pracovním ústrojím Obr. 21: Způsoby rozmělňování Obr. 22: Kladivové drtící ústrojí Obr. 23: Válcové drtící ústrojí (1-pomaluběžný rotor, 2-pevné zuby, 3-rošt, 4- zásobník) Obr. 24: Šnekové drtící ústrojí (1-šnekové rotory, 2-pevné protiostří, 3-zásobník) 114

122 Graf 1: Procentuální složení experimentálních zakládek Graf 2: Podíl spalitelných látek v pokusných variantách (Lednice) aritmetické průměry Graf 3: Podíl spalitelných látek v pokusných variantách (Opava) aritmetické průměry Graf 4: Vlhkost ve vzorku (Lednice) aritmetické průměry Graf 5: Vlhkost ve vzorku (Opava) aritmetické průměry Graf 6: Procentuální objem frakcí v pokusných variantách (Lednice) aritmetické průměry Graf 7: Procentuální objem frakcí v pokusných variantách (Opava). Graf 8: Teplotní průběh v zakládce pokusné varianty I. (Svislá čára - překopání) Lednice Graf 9: Teplotní průběh v zakládce pokusné varianty II. (Svislá čára - překopání) Lednice Graf 10: Teplotní průběh v zakládce pokusné varianty III. (Svislá čára - překopání) Lednice Graf 11: Teplotní průběh v zakládce pokusné varianty IV. (Svislá čára - překopání) Lednice Graf 12: Teplotní průběh v zakládce u všech 4 variant Lednice Graf 13: Teplotní průběh v zakládce pokusné varianty I. (Svislá čára - překopání) Opava Graf 14: Teplotní průběh v zakládce pokusné varianty II. (Svislá čára - překopání) Opava. Graf 15: Teplotní průběh v zakládce pokusné varianty III. (Svislá čára - překopání) Opava Graf 16: Teplotní průběh v zakládce pokusné varianty IV. (Svislá čára - překopání) Opava Graf 17: Teplotní průběh v zakládce u všech 4 variant Opava Graf 18: Teplotní průběh v experimentálních zakládkách sestavený z průměrných hodnot Graf 19: Obsah N 2, poměr C:N a sušina u variant I. IV. (Lednice) Graf 20: Změna objemové hmotnosti kompostu (Lednice) Graf 21: Obsah N 2, poměr C:N a sušina u variant I. IV. (Opava) Graf 22: Úbytek objemové hmotnosti kompostu (Opava) 115

123 Graf 23: Grafické znázornění obsahu spalitelných látek (aritmetické průměry) Graf 24: Grafické znázornění vlhkosti vzorku (aritmetické průměry) Graf 25: Procentuální objem frakcí ve výsledných produktech kompostovacího procesu za poloprovozních podmínek (aritmetické průměry) Graf 26: Teplotní průběh v zakládce (Opava) svislá, přerušovaná čára = překopání Graf 27: Teplotní průběh v zakládce (Čejkovice) 116

124 12. SEZNAM TABULEK Tab. 1: Hodnoty průměrné produkce u vybraných druhů BRO (ZEMÁNEK, 2010) Tab. 2: Vlastnosti vybraných druhů Tab. 3: Rozměrové parametry pásových hromad Tab. 4: Produkce dřevní hmoty při údržbě a kácení u vybraných dřevin (SOUČEK, 2007) Tab. 5: Přepočet mezi jednotkami objemu dřevní hmoty Tab. 6: Výsledné hodnoty parametrů naměřených při štěpkování réví (SOUČEK, 2007) Tab. 7: Objemová hmotnost štěpky v závislosti na obsahu vody Tab. 8: Charakteristiky dřevní štěpky podle rakouské normy ÖNORM M 7133 Tab. 9: Procentuální složení experimentálních zakládek Tab. 10: Bodové hodnocení zrnitosti Tab. 11: Bodové hodnocení max. teploty Tab. 12: Bodové hodnocení ph Tab. 13: Bodové hodnocení obsahu N 2 Tab. 14: Procentuální složení experimentálních zakládek Tab. 15: Stanovení hmotnostního podílu spalitelných látek v kompostovacích boxech (Lednice) Tab. 16: Statistické zpracování hmotnostního zlomku spalitelných látek (Lednice) Tab. 17: Stanovení hmotnostního podílu spalitelných látek v paletových kompostérech (Opava) Tab. 18: Statistické zpracování hmotnostního zlomku spalitelných látek (Opava) Tab. 19: Stanovení vlhkosti kompostových zakládek (Lednice) Tab. 20: Statistické zpracování stanovení vlhkosti kompostových základek (Lednice) Tab. 21: Stanovení vlhkosti kompostových základek (Opava) Tab. 22: Statistické zpracování stanovení vlhkosti kompostových základek (Opava) Tab. 23: Zrnitostní složení kompostu v pokusných variantách (Lednice) 117

125 Tab. 24: Statistické zpracování výsledků hodnocení zrnitosti kompostovacích zakládek a jejich bodové hodnocení (Lednice) Podsítná frakce do 10 mm Tab. 25: Statistické zpracování výsledků hodnocení zrnitosti kompostovacích zakládek a jejich bodové hodnocení (Lednice) frakce mm Tab. 26: Statistické zpracování výsledků hodnocení zrnitosti kompostovacích zakládek a jejich bodové hodnocení (Lednice) Nadsítná frakce nad 15 mm Tab. 27: Zrnitostní složení pokusných variant kompostu (Opava) Tab. 28: Statistické zpracování výsledků hodnocení zrnitosti kompostových zakládek a jejich bodové hodnocení (Opava) Podsítná frakce do 10 mm. Tab. 29: Statistické zpracování výsledků hodnocení zrnitosti kompostových zakládek a jejich bodové hodnocení (Opava) frakce mm Tab. 30: Statistické zpracování výsledků hodnocení zrnitosti kompostových zakládek a jejich bodové hodnocení (Opava) Nadsítná frakce nad 15 mm Tab. 31: Maximální dosažená teplota v pokusných variantách a její bodové hodnocení dle deskriptoru Lednice Tab. 32: Maximální dosažená teplota v pokusných variantách a bodové hodnocení dle deskriptoru Opava Tab. 33: Naměřené hodnoty ph vzorků a bodové hodnocení dle deskriptoru (Lednice) Tab. 34: Naměřené hodnoty ph vzorků a bodové hodnocení dle deskriptoru (Opava) Tab. 35: Parametry hotového kompostu (Lednice) Tab. 36: Parametry hotového kompostu (Opava) Tab. 37: Výsledné bodové hodnocení kompostu z pokusných variant (Lednice) Tab. 38: Výsledné bodové hodnocení kompostu z pokusných variant (Opava) Tab. 39: Celkové hodnocení pokusných variant Tab. 40: Receptura experimentálních zakládek Tab. 41: Měření obsahu spalitelných látek ve výsledných produktech kompostovacího procesu Tab. 42: Výsledky měření vlhkosti konečného produktu 118

126 Tab. 43: Tab. 44: Tab. 45: Tab. 46: Tab. 47: Tab. 48: Tab. 49: Tab. 50: Výsledky určování podílu frakcí ve výsledném produktu kompostovacího procesu s bodovým hodnocením (Podsítná frakce do 10 mm) Výsledky určování podílu frakcí ve výsledném produktu kompostovacího procesu s bodovým hodnocením (Frakce mm) Výsledky určování podílu frakcí ve výsledném produktu kompostovacího procesu s bodovým hodnocením (Nadsítná frakce nad 15 mm) Maximální dosažená teplota v pokusných variantách a její bodové hodnocení Naměřené hodnoty ph ve vzorcích výsledných produktů a jejich bodové hodnocení Výsledky rozborů hotového kompostu Srovnání výsledků poloprovozních zakládek s nejlépe hodnocenou variantou polně- laboratorních pokusů (Lednice II) Hodnoty požadovaných teplot při kompostování BRO z údržby zeleněvýběr (PLÍVA, LAURIK, 2010) 119

127 13. SEZNAM PŘÍLOH Příloha I. Tab. 51: Naměřené teploty kompostových zakládek: polně-laboratorní experimenty (Lednice) Příloha II. Tab. 52: Naměřené teploty kompostových zakládek: polně-laboratorní experimenty (Opava) Příloha III. Tab. 53: Naměřené teploty kompostových zakládek: poloprovozní experimenty (Opava) Příloha IV. Tab. 54: Naměřené teploty kompostových zakládek: poloprovozní experimenty (Čejkovice) Příloha V. Fotodokumentace -Založení polně-laboratorních experimentů (Opava) Příloha VI. Fotodokumentace -Založení polně-laboratorních experimentů(lednice) Příloha VII. Fotodokumentace -Založení poloprovozních experimentů (Opava) Příloha VIII. Fotodokumentace -Založení poloprovozních experimentů (Čejkovice) Příloha IX. Fotodokumentace -Odběr vzorku kompostu pro analýzy 120

128 Příloha I. Tab.51: Naměřené teploty kompost. zakládek: polně-laboratorní experimenty (Lednice) Teplota Teplota pokusné varianty ( C) Den okolního Překopání I II III IV vzduchu ( C) 1 21,20 23,90 23,20 22,30 21, ,50 31,20 34,80 34,70 32, ,80 48,50 39,30 38,50 34, ,80 54,30 53,80 45,60 42, ,30 58,50 57,20 48,20 54, ,30 57,30 58,50 52,60 54, ,70 55,90 56,30 56,10 53, ,80 56,80 55,40 56,70 53, ,10 56,30 55,30 53,20 53, ,50 54,30 53,90 52,90 52, ,80 54,80 54,30 52,40 52, ,40 52,20 49,20 52,20 52, ,50 49,10 46,80 46,90 48, ,10 48,90 46,30 45,30 43,50 Provedeno 21 22,30 49,90 46,90 46,10 44, ,50 53,30 51,30 49,80 43, ,70 54,00 51,90 51,20 49, ,50 51,50 52,10 50,60 49, ,10 50,80 50,40 47,90 47, ,80 48,30 51,80 49,50 47, ,70 47,40 48,80 47,60 46, ,70 47,50 48,90 44,90 45, ,20 43,60 38,10 38,30 42, ,40 38,80 38,90 35,90 39, ,10 37,20 35,40 36,00 37, ,80 37,90 34,80 34,00 36, ,60 37,60 36,40 35,20 37,00 121

129 Pokračování tab. 51. Teplota Teplota pokusné varianty ( C) Den okolního Překopání I II III IV vzduchu ( C) 47 24,50 38,20 36,70 35,70 36, ,80 34,60 35,40 36,30 37, ,40 35,20 37,10 31,50 36, ,30 33,80 35,40 32,30 32, ,50 35,10 37,00 33,20 32, ,80 34,50 29,80 31,50 34, ,50 28,40 32,60 29,60 33, ,70 23,60 27,20 25,60 25, ,00 23,00 22,90 24,40 22, ,00 21,00 21,80 21,50 21,50 Provedeno 71 23,50 22,30 23,90 23,00 21, ,00 25,70 25,10 24,90 22, ,80 25,30 25,90 25,10 21, ,70 23,70 24,00 24,00 22, ,40 24,00 24,90 23,80 23, ,50 24,30 25,40 23,50 23, ,00 24,20 23,80 23,00 22, ,20 23,00 24,50 22,80 22, ,10 23,10 24,00 20,80 21, ,80 20,50 23,50 20,30 20, ,20 20,90 23,80 19,00 21, ,50 20,00 22,30 18,60 19, ,10 17,00 17,50 17,20 18, ,90 16,50 16,30 16,20 18, ,90 16,30 15,90 15,70 16, ,00 15,90 15,00 15,50 15, ,60 14,50 14,70 15,00 14,80 122

130 Příloha II. Tab. 52: Naměřené teploty kompost. zakládek: polně-laboratorní experimenty (Opava) Teplota Teplota pokusné varianty ( C) Den okolního Překopání I II III IV vzduchu ( C) 1 20,80 24,10 23,30 22,10 21, ,30 31,10 34,90 34,50 33, ,10 47,60 39,70 37,90 33, ,50 54,10 54,00 45,40 42, ,20 57,60 57,50 48,30 54, ,90 57,20 59,20 53,00 54, ,00 55,40 58,10 55,80 52, ,10 54,60 55,10 57,60 53, ,80 55,50 55,20 52,70 53, ,70 54,40 54,10 53,10 51, ,30 54,10 53,80 52,60 52, ,60 51,80 48,30 50,10 51, ,40 47,80 47,50 46,80 48, ,90 48,80 46,40 45,10 44,40 Provedeno 21 20,70 50,20 47,10 46,30 44, ,40 51,80 51,00 50,00 43, ,50 53,80 52,40 51,40 49, ,10 51,50 52,10 50,60 49, ,10 50,80 50,40 47,90 47, ,80 48,10 51,40 48,60 47, ,40 46,90 51,20 46,90 45, ,80 48,10 48,60 44,60 45, ,90 42,80 38,60 38,40 41, ,30 38,70 36,30 35,90 39, ,80 37,70 34,90 36,10 38, ,00 37,60 35,10 34,30 37, ,80 36,40 36,70 35,20 36,80 123

131 Pokračování tab. 52. Teplota Teplota pokusné varianty ( C) Den okolního Překopání I II III IV vzduchu ( C) 47 23,80 37,90 36,50 35,80 36, ,90 34,30 36,10 36,40 37, ,20 35,40 37,20 31,40 36, ,90 32,90 34,80 31,90 32, ,70 34,60 33,60 33,50 32, ,70 34,30 29,60 31,30 34, ,70 29,10 32,40 29,30 33, ,40 23,70 27,80 25,70 25, ,30 23,40 23,10 24,50 22, ,80 21,20 22,10 21,60 21,70 Provedeno 71 23,50 22,50 23,60 23,20 22, ,20 25,40 24,60 24,50 21, ,70 25,30 25,70 24,70 22, ,70 23,80 24,10 24,20 22, ,10 24,10 25,10 23,90 23, ,90 24,30 25,10 23,70 23, ,20 24,70 23,90 23,20 22, ,20 23,00 24,50 22,80 22, ,30 23,30 24,10 21,10 22, ,80 22,00 23,70 21,30 21, ,30 21,30 24,10 19,30 21, ,80 21,30 21,90 18,70 19, ,90 16,90 17,30 17,40 18, ,60 16,30 16,20 16,10 17, ,80 16,10 16,20 15,90 16, ,20 16,00 15,70 15,80 15, ,70 14,80 14,90 15,20 14,90 124

132 Příloha III. Tab.53: Naměřené teploty kompostových zakládek: poloprovozní experimenty (Opava) Den Teplota vzduch u ( C) 1 21,3 2 23, ,1 5 20,8 6 21,3 7 22, , , , , , ,7 Teplota kompost u ( C) 23,3 23,2 23,9 34,9 34,3 34,2 39,8 39,4 40,1 54,4 54,1 53,8 60,4 60,8 61,3 62,4 62,1 62,2 61,4 61,0 60,8 60,2 60,0 60,3 55,1 54,8 54,9 53,9 54,2 53,8 53,8 53,6 53,2 48,1 48,6 47,9 47,3 47,2 46,9 46,4 46,2 45,9 Aritmetický průměr teplot ( C) Medián ( C) Směrodatná odchylka ( C) 23,5 23,3 0,3 34,5 34,3 0,3 39,8 39,8 0,3 54,1 54,1 0,2 60,8 60,8 0,4 62,2 62,2 0,1 61,1 61,0 0,2 60,2 60,2 0,1 54,9 54,9 0,1 54,0 53,9 0,2 53,5 53,6 0,2 48,2 48,1 0,3 47,1 47,2 0,2 46,2 46,2 0,2 Překopání 125

133 Pokračování tab. 53. Den Teplota vzduchu ( C) Teplota kompostu ( C) 45, ,4 45,2 45,6 48, ,7 49,2 49,5 51, ,4 52,1 51,3 52, ,1 51,9 52,2 50, ,8 51,1 50,6 50, ,1 50,8 50,3 50, ,9 50,5 49,1 48, ,3 48,3 48,5 41, ,8 40,4 40,5 37, ,7 37,8 38,1 35, ,3 34,9 34,8 34, ,0 34,7 34,2 35, ,0 36,1 35,4 36, ,4 36,7 36,1 Aritmetický průměr teplot ( C) Mediá n ( C) Směrodatná odchylka ( C) Překopání 45,4 45,4 0,2 Provedeno 49,2 49,2 0,2 51,6 51,5 0,3 52,1 52,2 0,2 50,8 50,8 0,2 50,5 50,3 0,2 49,9 50,2 0,6 48,5 48,5 0,2 40,7 40,5 0,4 37,8 37,8 0,3 34,9 34,9 0,1 34,6 34,7 0,3 35,8 35,8 0,3 36,4 36,3 0,2 126

134 Pokračování tab. 53. Den Teplota vzduchu ( C) Teplota kompostu ( C) 36, ,3 35,8 36,2 36, ,2 34,8 35,4 34, ,8 34,2 34,1 33, ,1 33,1 34,0 29, ,4 30,4 29,5 27, ,5 28,3 27,5 26, ,3 27,1 26,8 24, ,1 24,2 25,1 23, ,5 23,3 23,0 24, ,4 23,6 23,4 24, ,3 24,2 23,9 25, ,8 24,8 24,7 24, ,8 24,6 23,9 23, ,5 24,3 23,8 Aritmetick ý průměr teplot ( C) Mediá n ( C) Směrodatná odchylka ( C) 36,1 36,2 0,2 35,6 35,4 0,8 34,4 34,2 0,3 33,6 33,6 0,4 29,9 29,8 0,4 27,9 27,8 0,3 26,9 26,9 0,1 24,6 24,6 0,4 Překopání 23,4 23,3 0,4 Provedeno 23,7 23,6 0,3 24,2 24,2 0,2 24,9 24,8 0,2 24,3 24,3 0,3 24,0 23,9 0,2 127

135 Pokračování tab. 53. Den Teplota vzduchu ( C) Teplota kompost u ( C) 23, ,3 23,5 24,1 23, ,8 23,6 22,9 22, ,5 22,1 22,6 21, ,1 21,3 22,0 22, ,4 22,7 22,0 20, ,9 19,9 20,3 17, ,7 17,8 17,1 14, ,9 15,3 15,2 15, ,7 16,2 16,1 16, ,3 16,4 16,0 15, ,1 15,2 15,7 14, ,4 14,6 15,3 Aritmetický průměr teplot ( C) Medián ( C) Směrodatná odchylka ( C) 23,8 23,7 0,2 23,4 23,6 0,4 22,4 22,4 0,2 21,7 21,9 0,3 22,3 22,3 0,3 20,3 20,3 0,4 17,6 17,8 0,4 15,1 15,2 0,2 16,1 16,1 0,1 16,2 16,3 0,2 15,4 15,4 0,2 14,9 14,8 0,3 Překopání 128

136 Příloha IV. Tab. 54: Naměřené teploty kompost. zakládek: poloprovozní experimenty (Čejkovice) De n Teplota vzduchu ( C) 1 22,5 2 24,4 3 23,8 4 24,5 5 19,8 6 22,3 7 22,6 8 26, , , , , , ,7 Teplota kompostu ( C) 23,4 23,1 22,8 35,6 35,4 35,8 47,1 46,8 47,7 63,9 64,7 64,6 68,1 68,6 68,4 70,8 70,5 70,3 69,7 69,6 70,1 70,9 70,6 70,7 68,8 69,1 68,6 67,8 68,4 68,3 63,1 62,8 62,9 56,3 56,7 56,6 56,5 56,9 57,2 52,3 52,1 51,8 Aritmetický průměr teplot ( C) Mediá n ( C) Směrodatn á odchylka ( C) 23,1 23,1 0,2 35,6 35,6 0,2 47,2 47,1 0,4 64,4 64,6 0,4 68,4 68,4 0,2 70,5 70,5 0,2 69,8 69,7 0,2 70,7 70,7 0,1 68,8 68,8 0,2 68,2 68,3 0,3 62,9 62,9 0,1 56,5 56,6 0,2 56,9 56,9 0,3 52,1 52,1 0,2 Překopání 129

137 Pokračování tab. 54. Den Teplota vzduch u ( C) Teplota kompost u ( C) 49, ,9 50,6 50,5 57, ,9 58,1 57,6 57, ,5 56,8 56,9 60, ,4 61,1 60,8 59, ,8 58,8 59,3 57, ,1 57,4 56,8 51, ,4 52,6 51,8 51, ,7 51,5 51,9 49, ,6 50,1 49,8 49, ,8 48,8 49,0 46, ,1 45,7 45,6 44, ,8 44,8 44,3 42, ,5 41,9 42,5 37, ,4 37,4 37,2 Aritmetický průměr teplot ( C) Mediá n ( C) Směrodatná odchylka ( C) Překopání 50,3 50,5 0,3 Provedeno 57,8 57,7 0,2 57,0 56,9 0,2 60,7 60,8 0,3 59,1 59,1 0,2 57,1 57,2 0,2 52,1 51,9 0,4 51,7 51,6 0,2 49,8 49,8 0,2 49,0 49,0 0,1 45,8 45,7 0,3 44,6 44,7 0,2 42,2 42,1 0,2 37,5 37,4 0,2 130

138 Pokračování tab. 54. Den Teplota vzduchu ( C) Teplota kompost u ( C) 35, ,9 36,1 36,0 34, ,8 33,8 33,4 32, ,6 33,1 32,8 33, ,8 33,2 33,0 32, ,7 32,4 32,3 31, ,1 31,6 32,0 28, ,6 28,7 28,2 25, ,5 25,8 25,7 23, ,6 23,3 23,1 24, ,8 24,5 24,8 38, ,9 38,7 38,4 39, ,7 38,9 38,7 36, ,1 36,2 35,9 33, ,8 33,2 32,9 Aritmetický průměr teplot ( C) Mediá n ( C) Směrodatná odchylka ( C) 35,8 36 0,3 33,8 33,8 0,3 32,9 32,9 0,1 33,1 33,1 0,1 32,5 32,4 0,2 31,8 31,9 0,2 28,6 28,7 0,3 25,7 25,7 0,1 Překopání 23,4 23,3 0,3 Provedeno 24,5 24,5 0,2 38,4 38,4 0,2 38,9 38,9 0,2 36,2 36,2 0,2 33,1 33,1 0,1 131

139 Pokračování tab. 54. Den Teplota vzduchu ( C) Teplota kompost u ( C) 33, ,9 33,5 33,4 30, ,1 31,1 29,7 27, ,8 28,0 28,3 26, ,7 27,0 27,1 24, ,7 25,2 24,7 23, ,6 23,5 23,4 18, ,3 18,4 17,8 16, ,7 16,4 16,1 16, ,6 16,5 16,4 15, ,3 15,8 16,3 15, ,7 15,3 15,8 14, ,9 14,3 14,4 Aritmetický průměr teplot ( C) Medián ( C) Směrodatná odchylka ( C) 33,6 33,5 0,2 30,6 30,9 0,6 28,1 28,0 0,2 27,0 27,0 0,1 24,9 24,9 0,2 23,5 23,5 0,1 18,1 18,2 0,2 16,4 16,4 0,2 16,6 16,5 0,2 16,0 15,9 0,2 15,6 15,6 0,2 14,5 14,4 0,3 Překopání 132

140 Příloha V. Obr. 25: Návoz surovin (Opava). Obr. 26: Vstupní suroviny-polně-lab. experimenty (Opava). Obr. 27: Vstupní suroviny-polně-lab. experimenty (Opava). 133

141 Příloha VI. Obr. 28: Paletové kompostéry-měření teploty kompostu (Lednice). Obr. 29: Slehnutí zakládky před překopáním (Lednice). 134

142 Příloha VII. Obr. 30 Poloprovozní zakládky - návoz surovin (Opava). Obr. 31: Poloprovozní zakládky - dřevní štěpka (Opava). Obr. 32: Poloprovozní zakládky - travní hmota(opava). 135

143 Obr. 33: Návoz surovin-dřevní štěpka (Opava). Obr. 34: Návoz surovin-chlévská mrva (Opava). Obr. 35: Úprava profilu zakládky (Opava). 136

144 Obr. 36: Pásová hromada kompostové zakládky (Opava). Obr. 37: Struktura zakládky (Opava). Obr. 38: Dřevní štěpka z údržby zeleně. 137

145 Obr. 39: Štěpkování. Obr. 40: Dřevní štěpka přichystaná ke kompostování. 138

146 Příloha VIII. Obr. 41: Mísení surovin (Čejkovice). Obr. 42: Úprava profilu zakládky (Čejkovice). Obr. 43: Vrstvení zakládky (Čejkovice) Obr. 44: Úprava profilu zakládky(čejkovice) 139

147 Příloha IX. Obr. 45: Zjišťování objemové hmotnosti dřevní štěpky. Obr. 46: Stanovení objemové hmotnosti kompostu. Obr. 47: Dřevní štěpka. Obr. 48: Hotový kompost po 16 týdnech. 140

Kvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura

Kvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura Kvalita kompostu certifikace kompostáren Zemědělská a ekologická regionální agentura www.zeraagency.eu Externí zdroje živin a organické hmoty odpady ODPAD ODPAD je každá movitá věc, které se osoba zbavuje

Více

Půda a organická hmota. Praktické zkušenosti s používáním kompostů

Půda a organická hmota. Praktické zkušenosti s používáním kompostů Půda a organická hmota Praktické zkušenosti s používáním kompostů 26.1.2016 KOMPOST KOMPOST je organické hnojivo obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny získaný řízeným biologickým

Více

KOMPOSTOVÁNÍ ZBYTKOVÉ BIOMASY

KOMPOSTOVÁNÍ ZBYTKOVÉ BIOMASY KOMPOSTOVÁNÍ ZBYTKOVÉ BIOMASY Základní údaje Kompostování zbytkové biomasy je z celospolečenského hlediska nejpřirozenější a ekologicky nejvhodnější forma přeměny a zhodnocení tohoto organického materiálu.

Více

Decentralizované kompostování

Decentralizované kompostování OKRUH III Správná kompostářská praxe Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Decentralizované kompostování Principem je : - zpracovat bioodpad v místě vzniku,

Více

Kompost versus skládka

Kompost versus skládka Kompost versus skládka Eliminace velmi negativních efektů, které způsobuje ukládání bioodpadu na skládky Cenná surovina pro krajinu, životní prostředí Prostřednictvím kompostu navracíme živiny a organické

Více

LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ

LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ Aleš Hanč hanc@af.czu.cz Projekt NAZV QJ1530034 Legislativní podklady pro větší uplatnění kompostů, zejména vermikompostu, na zemědělskou půdu (2015-2018) Vermikompostování

Více

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Půdní úrodnost, výživa a hnojení Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se

Více

KOMPOSTOVÁNÍ BIOMASY Z ÚDRŽBY VEŘEJNÉ ZELENĚ

KOMPOSTOVÁNÍ BIOMASY Z ÚDRŽBY VEŘEJNÉ ZELENĚ KOMPOSTOVÁNÍ BIOMASY Z ÚDRŽBY VEŘEJNÉ ZELENĚ PROJEKT GREENGAIN SI KLADE ZA CÍL VYTVOŘIT V RÁMCI EU PLATFORMU, KTERÁ ZVÝŠÍ INFORMOVANOST O MOŽNOSTECH ENERGETICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY, KTERÁ NENÍ PRIMÁRNĚ

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více

Monitorování průběhu kompostovacího procesu

Monitorování průběhu kompostovacího procesu Monitorování průběhu kompostovacího procesu Ing. Antonín Jelínek, CSc., Ing. Mária Kollárová Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha 1. Úvod Pro zajištění správného průběhu kompostovacího procesu a tím

Více

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin

Více

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí Inovace technologií při kompostování, využití kompostu a ochrana půdy Náměšť nad Oslavou 21. září 2018 Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách

Více

11. prosince 2009, Brno Připravil: Ing. Pavel Mach, DiS. Technika zpracování odpadů

11. prosince 2009, Brno Připravil: Ing. Pavel Mach, DiS. Technika zpracování odpadů 11. prosince 2009, Brno Připravil: Ing. Pavel Mach, DiS. Technika zpracování odpadů Technika a technologie kompostování organických odpadů strana 2 Historie kompostování jedna z nejstarších recyklačních

Více

Kompost technologie a kvalita

Kompost technologie a kvalita Kompost technologie a kvalita Zpracování a využití bioodpadu nebo - efektivní systém snížení BRKO na skládce a udržitelné zpracování prevence, zpracování odpadu - propojení komunální sféry s podnikateli

Více

Ing. Dagmar Sirotková. Přístupy k hodnocení BRO

Ing. Dagmar Sirotková. Přístupy k hodnocení BRO Ing. Dagmar Sirotková Přístupy k hodnocení BRO BRO BRO BRO BRO BRO BRO BRO BRO BRO BRO Pojmy Biologicky rozložitelný odpad jakýkoli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu Biologický odpad

Více

EXKURZE V RÁMCI KONFERENCE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY

EXKURZE V RÁMCI KONFERENCE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY EXKURZE V RÁMCI KONFERENCE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY 21.9.2016 Komplexní zpracování biologicky rozložitelných odpadů v režimu bioplynové stanice a kompostárny Síť malých kompostáren v provozu zemědělské

Více

29. 9. 2015. výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu

29. 9. 2015. výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu zákonč.156/1998sb.,ohnojivech 2 a) hnojivo látka způsobilá poskytnout

Více

7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů (platí od 151. 8. 2014 do 14. 8. 2017) 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb. a vyhlášky č. 229/2017 Sb. 7 Používání hnojiv,

Více

Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice

Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice 1. Úvod V současné době je na celém světě dlouhodobě zaznamenáván výrazný úbytek organické

Více

BRO Předpisy EU. RNDr. Dragica Matulová, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Centrum pro hospodaření s odpady

BRO Předpisy EU. RNDr. Dragica Matulová, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Centrum pro hospodaření s odpady BRO Předpisy EU RNDr. Dragica Matulová, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Centrum pro hospodaření s odpady Evropská Směrnice o bioodpadech první návrh směrnice o bioodpadu-2000 druhý

Více

1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny)

1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny) 1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny) Statkové hnojivo Dusík (N) Fosfor (P 2 O 5 ) Průměrný obsah sušiny

Více

Zákony pro lidi - Monitor změn (https://apps.odok.cz/attachment/-/down/2ornajdelrvd) IV.

Zákony pro lidi - Monitor změn (https://apps.odok.cz/attachment/-/down/2ornajdelrvd) IV. IV. Platné znění části vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb., s vyznačením navrhovaných změn *** 7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

Více

3. 2. 2015. Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu. Zpracování a využití BRKO

3. 2. 2015. Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu. Zpracování a využití BRKO Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu Květuše Hejátková ZERA Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Bioodpad v obci Zpracování a využití BRKO

Více

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S)

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S) VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav technologie vody a prostředí Anaerobní postupy úpravy odpadů Prof. Ing. Jana Zábranská,, CSc. Anaerobní fermentace organických materiálů je souborem procesů

Více

Nová legislativa nakládání s kaly. Jihlava Diskusní setkání ISNOV

Nová legislativa nakládání s kaly. Jihlava Diskusní setkání ISNOV Nová legislativa nakládání s kaly Jihlava 21.4.2017 Diskusní setkání ISNOV Definice kalu Dle 32 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech je kal definován jako: kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské

Více

PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO OBLAST BRO V ČR. Ing. Dagmar Sirotková

PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO OBLAST BRO V ČR. Ing. Dagmar Sirotková PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO OBLAST BRO V ČR Ing. Dagmar Sirotková Pojem BRO biologicky rozložitelný odpad (314/2006 Sb.) jakýkoli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu biologicky rozložitelný

Více

Vermikompostování perspektivní metoda pro zpracování bioodpadů. Vermikompostování

Vermikompostování perspektivní metoda pro zpracování bioodpadů. Vermikompostování Vermikompostování perspektivní metoda pro zpracování bioodpadů Aleš Hanč a, Petr Plíva b a Česká zemědělská univerzita v Praze b Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha Vermikompostování je považováno

Více

KOMPOSTOVÁNÍ. Zpracovala: Kateřina Hladíková, referent technického oddělení MÚ Kutná Hora leden 2018

KOMPOSTOVÁNÍ. Zpracovala: Kateřina Hladíková, referent technického oddělení MÚ Kutná Hora leden 2018 KOMPOSTOVÁNÍ Zpracovala: Kateřina Hladíková, referent technického oddělení MÚ Kutná Hora leden 2018 Kompostování Kompostování je způsob využití biologicky rozložitelných odpadů (dále jen bioodpad ), který

Více

Kompost v zemědělské praxi

Kompost v zemědělské praxi Kompost v zemědělské praxi Seminář - Legislativa ( související právní předpisy odpady, hnojiva) - Vliv na půdu kvalita kompostu, základní agrotechnika, specifika pro využití kompostu v oblastech ochrany

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Literární rešerše Kompost a způsoby jeho výroby Bc. Martin Vašinka Vedoucí práce: Mgr. Eva Geršlová, Ph.D. BRNO 2014/2015 Obsah 1. Úvod...

Více

AEROBNÍ ROZKLAD BIOODPADŮ AKTIVNÍM PROVZDUŠŇOVÁNÍM

AEROBNÍ ROZKLAD BIOODPADŮ AKTIVNÍM PROVZDUŠŇOVÁNÍM AEROBNÍ ROZKLAD BIOODPADŮ AKTIVNÍM PROVZDUŠŇOVÁNÍM Biologické rámcové podmínky kompostování Cílem kompostování je výroba produktu (kompostu) bohatého na huminové látky, který splní kvalitativní požadavky

Více

ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍHNOJIV A STATKOVÝCH HNOJIV. Skladovánítuhých hnojiv

ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍHNOJIV A STATKOVÝCH HNOJIV. Skladovánítuhých hnojiv Úplné znění vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 476/2000 Sb., vyhláškou č. 473/2002 Sb. a vyhláškou č. 399/2004 Sb. Ministerstvo

Více

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje. KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo

Více

DECENTRALIZOVANÉ KOMPOSTOVÁNÍ uzavřený koloběh živin a organické hmoty v regionu

DECENTRALIZOVANÉ KOMPOSTOVÁNÍ uzavřený koloběh živin a organické hmoty v regionu CZ.1.07/3.1.00/37.0033 DECENTRALIZOVANÉ KOMPOSTOVÁNÍ uzavřený koloběh živin a organické hmoty v regionu Decentralizovaným kompostováním se rozumí vytvoření sítě regionálních kompostáren, která pokryje

Více

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO: KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ ING. JAN FOLLER, VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. foller@vasgr.cz MOTTO: PŘIJME-LI ODBORNÁ ZEMĚDĚLSKÁ VEŘEJNOST FAKT, ŽE APLIKACE KALŮ Z BIOLOGICKÉHO

Více

Sledování procesu kompostování metodou EIS Projekt - Nová technologie kompostování, projekt č. CZ /0.0/0.0/15_019/004646

Sledování procesu kompostování metodou EIS Projekt - Nová technologie kompostování, projekt č. CZ /0.0/0.0/15_019/004646 Sledování procesu kompostování metodou EIS Projekt - Nová technologie kompostování, projekt č. CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_019/004646 Za tým řešitelů doc. Ing. Jana Pařílková, CSc. 2 Kompostování Kompostování

Více

Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady září 2010, Brno

Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady září 2010, Brno Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady 22. - 24. září 2010, Brno Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství ČR Odbor environmentální a ekologického zemědělství

Více

4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu. Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování

4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu. Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování 4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování 1 Zdroj znečištění povrchových a odpadních vod Hnůj, močůvka, hnojůvka Nevhodné uložení odpadu Škodlivé mikroorganismy

Více

Kuchyňské odpady z aspektu legislativních předpisů

Kuchyňské odpady z aspektu legislativních předpisů Kuchyňské odpady z aspektu legislativních předpisů 16.2.2010 Bc. Jan Tomek Pozice kuchyňského odpadu BRO BRKO KUCHYŇSKÉ BIOODPADY VŽP Kuchyňské odpady Legislativa Evropské Unie Směrnice Rady (ES) č. 98/2008

Více

Proč jsme tu o projektu

Proč jsme tu o projektu Bioodpad na GVP Co vás čeká? Proč jsme tu o projektu O bioodpadu obecně Kompostování, jeho typy Bioodpad na GVP v číslech Systém sběru a kompostování bioodpadu na GVP Co jako bioodpad třídit a co ne Proč

Více

ANTONÍN JELÍNEK, MARTIN DĚDINA VÚZT Praha Ruzyně ABSTRACT

ANTONÍN JELÍNEK, MARTIN DĚDINA VÚZT Praha Ruzyně ABSTRACT OMEZENÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z PROCESU KOMPOSTOVÁNÍ BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ V ZAHRADNICTVÍ PROSTŘEDNICTVÍM BIOTECHNOLOGICKÝCH PŘÍPRAVKŮ A BIOFILTRU EXHAUST EMISION CONTROL OF GREENHOUSE EFFECT

Více

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu 9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu V letech 2005 a 2006 byly získány pro VÚRV Praha od spoluřešitelské organizace VÚZT Praha vzorky kalů

Více

Projekt multifunkční energeticky soběstačné linky pro intenzivní a efektivní zpracování BRO a TAP. Ing. Pavel Omelka

Projekt multifunkční energeticky soběstačné linky pro intenzivní a efektivní zpracování BRO a TAP. Ing. Pavel Omelka Projekt multifunkční energeticky soběstačné linky pro intenzivní a efektivní zpracování BRO a TAP Ing. Pavel Omelka Hospodaření s bioodpady 1) Kompostování komunitní a malé kompostárny < 150 t odpadu/rok

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu Kompost patří k nejstarším a nejpřirozenějším prostředkům pro zlepšování vlastností půdy. Pro jeho výrobu jsou zásadní organické zbytky z domácností, ze zahrady atp. Kompost výrazně přispívá k udržení

Více

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO:

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO: SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO: VÝSLEDKY PROJEKTU NA LOKALITĚ TIŠNOV SITA CZ a.s. ECO - Management s.r.o. 21/09/2009 ÚKOL VAV č. SLII2f1-30-70 Projekt součástí úkolu VaV č. SLII2f1-30-70: Výzkum integrovaného

Více

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Infiltrace vsak vody do půdy Infiltrační schopnost půdy představuje jeden z významných

Více

Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe. Zpracování a využití BRKO

Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe. Zpracování a využití BRKO Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe Ing. Květuše Hejátková ZERA Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Bioodpad v obci Zpracování a využití BRKO Cílem

Více

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

Využití biologicky rozložitelných odpadů

Využití biologicky rozložitelných odpadů Využití biologicky rozložitelných odpadů Ing. Dagmar Sirotková, Ing. Dagmar Vološinová Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v. v. i. Definice Odpad movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má

Více

Vliv biotechnologických přípravků na průběh kompostovacího procesu a produkci plynných emisí z kompostovacího procesu

Vliv biotechnologických přípravků na průběh kompostovacího procesu a produkci plynných emisí z kompostovacího procesu Vliv biotechnologických přípravků na průběh kompostovacího procesu a produkci plynných emisí z kompostovacího procesu M. KOLLÁROVÁ, P. PLÍVA, A. JELÍNEK, M. ČEŠPIVA Výzkumní ústav zemědělské techniky,

Více

Polní kompostování s využitím biotechnologických přípravků

Polní kompostování s využitím biotechnologických přípravků Polní kompostování s využitím biotechnologických přípravků Cílem experimentu je ověřit možnost zpracování zbytkové biomasy z údržby krajiny v místě jejího vzniku technologií kompostování na volné ploše

Více

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO, PŘEDBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ SEPAROVANÉHO SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO V LOKALITĚ TIŠNOV

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO, PŘEDBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ SEPAROVANÉHO SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO V LOKALITĚ TIŠNOV SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO, PŘEDBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ SEPAROVANÉHO SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO V LOKALITĚ TIŠNOV Tomáš Chudárek, Bedřich Friedmann, Zdeněk Horsák, Michal Hejč, František Piliar, Jiří

Více

VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc

VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU Ing Jaroslav Váňa CSc Použitelné druhy biologických odpadů zemědělské odpady o z rostlinné výroby, o z živočišné výroby, odpady z potravinářského

Více

Zkvalitnění nakládání s odpady ve městě Vrbno pod Pradědem

Zkvalitnění nakládání s odpady ve městě Vrbno pod Pradědem Analýza potenciálu produkce odpadu v zájmovém území a materiálových toků k akci s názvem Zkvalitnění nakládání s odpady ve městě Vrbno pod Pradědem Březen 2013 Osnova 1. Identifikační údaje... 3 1.1. Název

Více

Stabilizovaný vs. surový ČK

Stabilizovaný vs. surový ČK VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Materiálové a energetické využití stabilizovaného čistírenského kalu výroba biocharu středněteplotní pomalou pyrolýzou Michael

Více

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY V ČESKÉ REPUBLICE LEGISLATIVA A PODPORA VYUŽITÍ

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY V ČESKÉ REPUBLICE LEGISLATIVA A PODPORA VYUŽITÍ NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY V ČESKÉ REPUBLICE LEGISLATIVA A PODPORA VYUŽITÍ Jaromír Manhart Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí Seminář Bioodpady a jejich využití, legislativa a praxe 19. března 2019

Více

Datum: od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin

Datum: od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin Přednáška: Ing. Pavel Kasal, Ph.D. Příprava půdy technologií odkamenění, výživa a závlahy brambor. Datum: 19.3.2015 od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin Inovace studijních programů

Více

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014 AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302

Více

ÚVOD. Kdo jsme. Projekty na klíč pro kompletní. Výroba patentované technologie pro. 22 let zkušeností. zpracování. odpadů. zpracování.

ÚVOD. Kdo jsme. Projekty na klíč pro kompletní. Výroba patentované technologie pro. 22 let zkušeností. zpracování. odpadů. zpracování. SPECIALISTA ÚVOD Zero Waste Technologie Projekty na klíč pro kompletní zpracování odpadů 22 let zkušeností Kdo jsme Celosvětová distribuce Výroba patentované technologie pro zpracování bioodpadů Konzultační

Více

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM Výsledky sledování indikátoru: NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM v mikroregionu Drahanská vrchovina za rok 2014 Vydala: správní rada mikroregionu Zpracoval: Mgr. František Vlk Luleč : květen 2015 1 Úvod Nakládání

Více

VÝROBA KOMPOSTŮ S RŮZNOU OBJEMOVOU HMOTNOSTÍ

VÝROBA KOMPOSTŮ S RŮZNOU OBJEMOVOU HMOTNOSTÍ VÝROBA KOMPOSTŮ S RŮZNOU OBJEMOVOU HMOTNOSTÍ Amitava ROY, Stanislav LAURIK, Petr PLÍVA Metodika pro praxi Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně Výroba kompostů s různou objemovou hmotností

Více

Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů

Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů Michael Pohořelý Stabilizovaný vs. surový ČK Surový kal nebezpečný

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. Pravidla používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v podmínkách ekologického zemědělství

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. Pravidla používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v podmínkách ekologického zemědělství Pravidla používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v podmínkách ekologického zemědělství Martin Prudil Školení IP réva vinná, 17.2. 2017 Mikulov Ekologické zemědělství (EZ) v ČR Celková výměra půdy

Více

Kompostování. Vrátit Zemi, co z ní vzešlo

Kompostování. Vrátit Zemi, co z ní vzešlo Kompostování Vrátit Zemi, co z ní vzešlo Problematika půd úbytek Organické hmoty v půdě vodní Eroze Nevyužití průmyslových hnojiv Kompost jako nejlepší řešení Hierarchie kompostárenských technologií Podpora

Více

Energetická centra recyklace bioodpadů ECR RAPOTÍN je projektem společnosti IS ENVIRONMENT SE 2014

Energetická centra recyklace bioodpadů ECR RAPOTÍN je projektem společnosti IS ENVIRONMENT SE 2014 Pomáháme planetě lépe dýchat Energetická centra recyklace bioodpadů ECR RAPOTÍN je projektem společnosti IS ENVIRONMENT SE 2014 Základní informace o projektu Naše společnost Fainstav, s.r.o., se investorsky

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Komunitní kompostárna. Náměšť n.o. 28.5.2015

Komunitní kompostárna. Náměšť n.o. 28.5.2015 Komunitní kompostárna Náměšť n.o. 28.5.2015 Biologicky rozložitelný odpad Bioodpad je odpad podléhající aerobnímu či anaerobnímu rozkladu, jejich seznam je přílohou Vyhláška 341/2008 Sb. V rámci obce kat.č.

Více

Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů

Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů Příloha č. 10 (Příloha č. 2 NV č. 615/2006 Sb.) Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů 1. Stanovení kategorie zemědělských zdrojů Kategorie zemědělského

Více

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika

Více

VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv

VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv Strana 6694 Sbírka zákonů č. 377 / 2013 377 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv Ministerstvo zemědělství stanoví podle 8 odst. 5 a 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb.,

Více

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů OBSAH Přehled legislativních předpisů EU a ČR Produkce kalů z ČOV Možnosti nakládání s kaly z ČOV v ČR - materiálové využití

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 0 1 1 U k á z k a k n i h

Více

Platné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV

Platné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV Změna: vyhláškou č. 476/2000 Sb. Změna: vyhláškou č. 473/2002 Sb. Změna: vyhláškou č. 399/2004 Sb. Změna: vyhláškou č. 91/2007 Sb. Změna: vyhláškou č. 353/2009 Sb. Platné znění od 1.11.2009 274/1998 Sb.

Více

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace Anaerobní fermentace Výroba bioplynu v anaerobních podmínkách s jeho energetickým využitím Metoda známá v ČR již desítky let Možnosti zpracování

Více

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění

Více

Mýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod

Mýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod Mýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod Ondřej Beneš, člen představenstva SOVAK ČR, benes@sovak.cz Den starostů, 27.2.2018 PVA STRANA 1 Základní charakteristika oboru VaK v ČR Počet vlastníků

Více

Závěr 1. OSNOVA. 1. Úvod. 2. Výroba organického hnojiva - původní technologie společnosti MANETECH

Závěr 1. OSNOVA. 1. Úvod. 2. Výroba organického hnojiva - původní technologie společnosti MANETECH 1. OSNOVA 1. Úvod 2. Výroba organického hnojiva - původní technologie společnosti MANETECH 3. Nové směry rozvoje společnosti Manetech Zpracování bioodpadu nezemědělského původů Poskytování know how při

Více

SSOS_ZE_3.03 Bioodpad

SSOS_ZE_3.03 Bioodpad Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.03

Více

Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška

Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška Petr Škarpa Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin 9. 3. 2015 Struktura habilitační přednášky: I. Odborná část Úvod, půdní

Více

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy Organickáhnojiva a jejich vliv na bilanci organických látek v půdě Petr Škarpa Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Organická hnojiva

Více

29. září 2008, Brno Připravil: Ing. Pavel Mach, DiS. Kompostování

29. září 2008, Brno Připravil: Ing. Pavel Mach, DiS. Kompostování 29. září 2008, Brno Připravil: Ing. Pavel Mach, DiS. Kompostování Proces kompostování Materiály vhodné pro kompostování Mikroorganismy v procesu kompostování strana 2 Úvod S vstoupením v platnost novely

Více

Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha. Zakládání, průběh a řízení. kompostovacího procesu

Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha. Zakládání, průběh a řízení. kompostovacího procesu Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha Zakládání, průběh a řízení kompostovacího procesu Červen 2006 Autoři: Ing. Petr Plíva, CSc. Ing. Jan Banout, PhD. Ing. Jan Habart Ing. Antonín Jelínek, CSc. Ing.

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického původu (rostlinného

Více

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM Výsledky sledování indikátoru: NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM v mikroregionu Drahanská vrchovina za rok 2012 Vydala: správní rada mikroregionu Zpracoval: Mgr.František Vlk Luleč : květen 2013 Úvod Nakládání s

Více

SPALOVÁNÍ SPALOVÁNÍ. DRUHY ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ - SPALOVÁNÍ - SKLÁDKOVÁNÍ - KOMPOSTOVÁNÍ Odpady potravinářské výroby SPALOVÁNÍ SPALOVÁNÍ

SPALOVÁNÍ SPALOVÁNÍ. DRUHY ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ - SPALOVÁNÍ - SKLÁDKOVÁNÍ - KOMPOSTOVÁNÍ Odpady potravinářské výroby SPALOVÁNÍ SPALOVÁNÍ 27.11.2017 DRUHY ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ - - SKLÁDKOVÁNÍ - KOMPOSTOVÁNÍ Odpady potravinářské výroby Mgr. Kateřina Járová, Ph.D. v ČR pouze 3 spalovny KO: Brno + Praha + Liberec ZEVO = Zařízení pro energetické

Více

Hnojivo: je látka, která po přidání do živného prostředí rostlin může zlepšovat jejich výživu, tedy i jejich výnosy a jakost (Tesař et al., 1992).

Hnojivo: je látka, která po přidání do živného prostředí rostlin může zlepšovat jejich výživu, tedy i jejich výnosy a jakost (Tesař et al., 1992). Hnojiva Hnojení Zemědělská produkce je spojena s koloběhem látek. Nutnost doplňovat chybějící živiny hnojením. Hnojení je třeba chápat jako součást celého komplexu faktorů tedy všech agrotechnických opatření

Více

274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv

274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv Změna: 476/2000 Sb. Změna: 473/2002 Sb. Změna: 399/2004 Sb. Změna: 91/2007 Sb. Ministerstvo

Více

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY Nápravník, J., Ditl, P. ČVUT v Praze 1. Dopady produkce a likvidace prasečí kejdy na znečištění životního prostředí Vývoj stavu půdního fondu lze obecně charakterizovat

Více

VÝZKUM APLKACÍ GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V SYSTÉMECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

VÝZKUM APLKACÍ GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V SYSTÉMECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY VÝZKUM APLKACÍ GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V SYSTÉMECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Ing. Jiří Fryč, Ph.D. Školitel: doc. Ing. Rudolf Rybář, CSc. Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské,

Více

Vliv aplikace kompostu na povrchový odtok vody při dešťových srážkách

Vliv aplikace kompostu na povrchový odtok vody při dešťových srážkách ..16 Vliv aplikace kompostu na povrchový odtok vody při dešťových srážkách Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Ing. Pavel Kovaříček, CSc. Metody měření povrchového odtoku Měření při simulovaných

Více

Vyhláška k Zákonu 185/2001 Sb., v platném znění

Vyhláška k Zákonu 185/2001 Sb., v platném znění Vyhláška k Zákonu 185/2001 Sb., v platném znění týkající se požadavků na kvalitu kompostů část vyhlášky o biodegradabilních odpadech 1. Rozsah a účel použití 1.1 Vyhláška upravuje požadavky na kvalitu

Více

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE Obsah 1 Co je a jak vzniká bioplyn...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektů...3 4 Přínosy...4 4.1. Přínosy energetické...4 4.2 Přínosy environmentální...4 4.3

Více

Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí

Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí Mgr. Pavel Drahovzal předseda Komise životního prostředí Předsednictva Svazu měst a obcí České republiky Ing. Bc. Barbora Fűrstová Oddělení legislativně-právní

Více

BioCNG pro města F AC T S HEET

BioCNG pro města F AC T S HEET F AC T S HEET BioCNG pro města Projekt s názvem BioCNG pro města představuje koncept, ve kterém jsou využity lokálně dostupné odpadní suroviny biologicky rozložitelné odpady a čistírenské kaly k výrobě

Více

Výsledky řešení projektu

Výsledky řešení projektu Výsledky řešení projektu 1/ Plíva P. Výsledky řešení výzkumného projektu Příprava a využití kompostů na bázi digestátu, popele ze spalování biomasy a BRO (20 min) 2/ Souček J. Zhodnocení přípravy a aplikace

Více