Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Transkript

1 Přílha č. 1 šklníh řádu Základní škly Mánesva Otrkvice, příspěvkvá rganizace Pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání žáků Tat pravidla hdncení a klasifikace vycházejí ze zákna č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním vyšším dbrném a jiném vzdělávání (Šklský zákn), v platném znění, vyhlášky č. 48/2005 Sb., základním vzdělávání, v platném znění. Všichni vyučující si vypracují pravidla pr hdncení a klasifikaci vždy na začátku šklníh rku. Tat pravidla musejí být v suladu se šklním vzdělávacím prgramem. Pravidla jsu každrčně zveřejňvána v tematickém plánu danéh předmětu. Žák se speciálními vzdělávacími ptřebami je hdncen pdle vyhlášky č. 73/2005 Sb., vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných. Žák vzdělávaný pdle individuálníh plánu je hdncen dle tht plánu na základě dpručení pracvníků SPC, případně KPPP. Hdncení průběhu a výsledků vzdělávání a chvání žáků musí být jednznačné, srvnatelné s předem stanvenými cíli a kritérii, srzumitelné, věcné a pedaggicky důvdnitelné. Článek 1 Pravidla hdncení žáků Hdncením sdělujeme žákvi zpětnu vazbu tak, aby věděl, v čem má rezervy, mtivujeme žáka hdncením k dalšímu vzdělávání. Sdělujeme žákvi, v čem udělal pkrk, jak si vede v určité blasti, vždy uplatňujeme pedaggický takt. Vytváříme dvednst hdntit sebe sama a pznat tak vlastní schpnsti. Mtivujeme každéh žáka hledáním pzitiv v jeh práci a přístupu ke vzdělávání. Hdntíme vždy výsledek žákvy práce, zpracvaný úkl, dvednst, vědmst, ne žákvu sbnst. Základní pravidla hdncení: 1. Objektivnst hdncení je jednznačné, spravedlivé a srvnatelné s předem danými kritérii; 2. Mtivvanst hdncení mtivuje žáka ke snaze p zlepšení; 3. Infrmativnst hdncení je srzumitelné, věcné, všestranné, infrmuje žáka jeh chybách i jeh pkrku, infrmuje záknné zástupce; 4. Sustavnst žák je hdncen sustavně a pravidelně. Celkvé hdncení žáka je prváděn klasifikačním stupněm. Na dpručení šklských pradenských zařízení a na základě žádsti záknnéh zástupce je mžnst žáka hdntit slvně. Lze také přistupit ke kmbinaci bu způsbů a v některých předmětech hdntit slvně. Slvní hdncení je chápán jak kvalitativní zpětná infrmace, kteru dstává žák i záknný zástupce. Výsledky vzdělávání žáka v jedntlivých předmětech stanvených šklním

2 vzdělávacím prgramem jsu při pužití slvníh hdncení ppsány tak, aby byla zřejmá úrveň vzdělání žáka, kteréh dsáhl. Zahrnuje ppis rzvje a psunu v úrvni vzdělávání za sledvané bdbí. Průběžně je žák hdncen slvně s důrazem na mtivační účinek hdncení, také bdvým hdncením (prjekty, splečné práce, výchvy). Učíme žáky sebehdncení, zdůvdnění výsledku vlastní práce, pznání sebe sama. Záknní zástupci žáka jsu prspěchu žáka infrmváni třídním učitelem a učiteli jedntlivých předmětů: průběžně prstřednictvím žákvské knížky (deníčku), před kncem každéh čtvrtletí (klasifikační bdbí) v žákvské knížce; v případě bdvání předáním hdncených prací k pdpisu ZZ, pravidelně na tripartitě (jedn setkání žák + záknný zástupce + třídní učitel za šklní rk), kdykliv na pžádání záknných zástupců žáka, při náhlém zhršení prspěchu žáka, plletním výpisem z vysvědčení a vydáním vysvědčení na knci šklníh rku. Všichni pedaggičtí pracvníci škly jsu vázáni mlčenlivstí. 1. Získávání pdkladů ke klasifikaci průběžné hdncení Pdklady pr hdncení a klasifikaci získávají vyučující zejména sustavným diagnstickým pzrváním žáků, sledvání jejich výknů a připravensti na vyučvání, různými druhy zkušek (písemné, ústní, grafické, praktické, phybvé), kntrlními písemnými pracemi, analýzu výsledků různých činnstí žáků a knzultacemi s statními vyučujícími (ppř. psychlgy a zdravtníky, pkud t situace vyžaduje). Učitelé jsu pvinni zhlednit dpručení psychlgických a jiných vyšetření, která mají vztah ke způsbu hdncení a získávání pdkladů ke klasifikaci žáka. Známky získávají vyučující průběžně během celéh klasifikačníh bdbí. Zkušení je prváděn zásadně před klektivem třídy. Výjimka je mžná jen při diagnstikvané vývjvé pruše, kdy je jiný způsb dpručen ve zprávě pedaggick-psychlgické pradny. Klasifikujeme učiv, které je dstatečně prcvičené a zažité. V průběžném hdncení nemusí učitel ddržvat klasifikační stupně (lze pužít např. známku 1*, 1- ). V průběžném hdncení může učitel hdntit žáky bdvým systémem, se kterým jsu žáci řádně seznámeni na začátku šklníh rku. Učitel znamuje žákvi výsledek každé klasifikace, zdůvdňuje ji a pukazuje na klady a nedstatky hdncených prjevů, výknů P ústním zkušení známí učitel žákvi výsledek hdncení kamžitě, výsledky hdncení písemných zkušek d deseti pracvních dnů, slhvých prací a praktických činnstí nejpzději d 15 pracvních dnů. Opravené písemné a praktické práce musí být předlženy žákům. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkvé klasifikaci. Kntrlní písemné práce a další druhy zkušek rzvrhne učitel rvnměrně na celý šklní rk, aby se nadměrně nenahrmadily v určitých bdbích.

3 O termínu písemné zkušky s plánvanu dbu vypracvání delší než 30 minut infrmuje vyučující žáky nejméně pět pracvních dní předem. Ostatní vyučující tm infrmuje frmu zápisu d třídní knihy. V jednm dni mhu žáci knat jen jednu zkušku uvedenéh charakteru. Učitel je pvinen vést sustavnu evidenci každé klasifikaci žáka průkazným způsbem tak, aby mhl vždy dlžit správnst celkvé klasifikace žáka i způsb získání známek (ústní zkušení, písemné.). V případě dluhdbé nepřítmnsti (neb rzvázání pracvníh pměru) v průběhu klasifikačníh bdbí je pvinen předat tent klasifikační přehled zástupci ředitele pr zastupujícíh učitele. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Puze při přestupu na šklu ke knci klasifikačníh bdbí, při dluhdbějším pbytu žáka mim šklu (lázeňské léčení, léčebné pbyty, dčasné umístění v ústavech apd.) vyučující zhlední přiměřeně délce absence známky žáka, které kmenvé škle sdělí škla při instituci, d které byl žák umístěn, neb škla, dkud žák přestupuje. Žáka z učiva předmětnéh bdbí znvu nepřezkušuje. Knkrétní pdmínky hdncení včetně systému bdvání písemných prací, ústníh zkušení, dmácích úklů atd. jsu sučástí tematickéh plánu a žáci jsu s nimi seznámeni. 2. Zásady průběžnéh slvníh hdncení žáka a hdncení na tripartitě: jde infrmaci dávanu žáku pr jeh mtivaci a zlepšení, hdntíme pkrk žáka, srvnáváme s jeh předešlými výkny, frmulace jsu věcné a dlžitelné, hdncení musí vyznít pvzbudivě pr žáka i při sdělení negativ, hdntíme chvání při učení a práci, jeh píli a přístup ke vzdělávání, hdntíme sciální chvání při skupinvé práci a vztah žáka k statním, hdntíme výsledky vzdělávání žáka ve vztahu k čekávaným výstupům v daném předmětu a rčníku, bereme v úvahu individuální zvláštnsti žáků, hdncení bsahuje zdůvdnění a dpručení, jak předcházet případným neúspěchům. 3. Zásady sebehdncení žáka: sebehdncení je důležitu sučástí hdncení žáků, sebehdncením se psiluje sebeúcta a sebevědmí žáků, chybu je třeba chápat jak přirzenu věc v prcesu učení. Pedaggičtí pracvníci chybě se žáky mluví. Chyba je důležitý prstředek učení a žáci se nebjí k chybě přiznat. Při sebehdncení se žák snaží ppsat: c se mu daří, c mu ještě nejde, jak bude pkračvat dál. Při šklní práci vedeme žáka k tmu, aby kmentval svje výkny a výsledky, sebehdncení nemá nahradit klasické hdncení pedaggem, ale má dplňvat a rzšiřvat evaluační prcesy a více aktivizvat žáka.

4 4. Základní pravidla pužití klasifikace za jedntlivá plletí známka z vyučvacíh předmětu vyjadřuje míru svjených znalstí, dvednstí, schpnstí, tj. úrveň dsažení výstupu, nezahrnuje chvání žáka, d známky zahrnujeme aktivní přístup k výuce, snahu, zájem, vyhledávání infrmací, chtu kmunikvat, splupráci, ve výchvných předmětech hdntíme tvřivst, kreativitu, nápaditst, zručnst, zhledňujeme individuální zvláštnsti a schpnsti žáků, známka na vysvědčení je pdlžena dstatečným mnžstvím známek, není průměrem známek v daném plletí. Článek 2 Kritéria hdncení žáků Kritéria hdncení žáků zajišťují jedntný systém hdncení žáků škly, přičemž je zajištěna srvnatelnst výsledků žáka a dlžitelnst jeh výsledků. Stupnice 1. Pr hdncení kmpetencí škla pužívá tut stupnici: Charakteristika stupně Zvládá velmi kvalitně Zvládá kvalitně Zvládá částečně Téměř nezvládá Vůbec nezvládá Žák kmpetenci zvládá v plném rzsahu, kvalitně, užívá ji ve všech vzniklých situacích. Žák kmpetenci zvládá s drbnými nedstatky, většinu ji užívá ve vzniklých situacích. Žák kmpetenci zvládá d určité míry, bčas ji užívá ve vzniklých situacích. Žák kmpetenci zvládá jen ve velmi malé míře, užívá ji puze v jedinělých situacích, výjimečně. Žák kmpetenci zatím vůbec nezvládá. 2. Prspěch žáka v jedntlivých vyučvacích předmětech je klasifikván těmit stupni: 1- výbrný 2- chvalitebný 3- dbrý 4- dstatečný 5- nedstatečný nehdncen žák může být nehdncen v případě dluhdbé absence, ze zdravtních důvdů; uvlněn ze zdravtních důvdů na základě dpručení dbrnéh lékaře. 2.1 Klasifikace ve vyučvacích předmětech a) Klasifikace v předmětech s převahu teretickéh zaměření a praktických činnstí Stupeň 1 (výbrný) Žák vládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice, záknitsti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a praktické činnsti.

5 Samstatně a tvřivě uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů i záknitstí. Myslí lgicky správně, zřetelně se u něj prjevuje samstatnst a tvřivst. Jeh ústní a písemný prjev je správný, přesný, výstižný. Grafický prjev je přesný a estetický. Výsledky jeh činnsti jsu kvalitní. Je schpen samstatně studvat vhdné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák vládá pžadvané pznatky, fakta pjmy, definice a záknitsti v pdstatě uceleně, přesně a úplně. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a praktické činnsti. Samstatně a prduktivně neb pdle menších pdnětů učitele uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů i záknitstí. Myslí správně, v jeh myšlení se prjevuje lgika a tvřivst. Ústní a písemný prjev mívá menší nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. Kvalita výsledků činnsti je zpravidla bez pdstatných nedstatků. Grafický prjev je estetický, bez větších nepřesnstí. Je schpen samstatně neb s menší pmcí studvat vhdné texty. Stupeň 3 (dbrý) Žák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjení pžadvaných pznatků, faktů, pjmů, definic a záknitstí nepdstatné mezery. Při vyknávání pžadvaných intelektuálních a praktických činnstí prjevuje nedstatky. Pdstatnější nepřesnsti a chyby dvede za pmci učitele krigvat. V uplatňvání svjvaných pznatků a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se dpuští chyb. Uplatňuje pznatky a prvádí hdncení jevů pdle pdnětů učitele. Jeh myšlení je vcelku správné, ale mál tvřivé, v jeh lgice se vyskytují chyby. V ústním a písemném prjevu má nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. V kvalitě výsledků jeh činnsti se prjevují častější nedstatky, grafický prjev je méně estetický a má menší nedstatky. Je schpen samstatně studvat pdle návdu učitele. Stupeň 4 (dstatečný) Žák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjení pžadvaných pznatků závažné mezery. Při prvádění pžadvaných intelektuálních a praktických činnstí je mál phtvý a má větší nedstatky. V uplatňvání svjených pznatků a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují závažné chyby. Při využívání pznatků pr výklad a hdncení jevů je nesamstatný. V lgice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvřivé. Jeh ústní a písemný prjev má závažné nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. V kvalitě výsledků jeh činnsti a v grafickém prjevu se prjevují nedstatky, grafický prjev je mál estetický. Závažné chyby dvede žák s pmcí učitele pravit. Při samstatném studiu má velké těžksti. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák si pžadvané pznatky nesvjil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeh dvednst vyknávat pžadvané intelektuální a praktické činnsti má velmi pdstatné nedstatky. V uplatňvání svjených vědmstí a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hdncení jevů a záknitstí nedvede své vědmsti uplatnit ani s pdněty učitele. Neprjevuje samstatnst v myšlení, vyskytují se u něh časté lgické nedstatky. V ústním a písemném prjevu má závažné nedstatky ve správnsti, přesnsti i výstižnsti. Kvalita výsledků jeh činnsti a grafický prjev mají vážné nedstatky a chyby nedvede pravit ani s pmcí učitele.

6 b) Klasifikace ve vyučvacích předmětech s převahu výchvnéh půsbení Stupeň 1 (výbrný) Žák je v činnstech velmi aktivní. Pracuje tvřivě, samstatně, plně využívá své sbní předpklady a velmi úspěšně je rzvíjí. Jeh prjev je esteticky půsbivý, riginální, přesný. Osvjené vědmsti, dvednsti a návyky aplikuje tvřivě. Má výrazně aktivní zájem tělesnu kulturu a prjevuje k ní aktivní vztah. Úspěšně rzvíjí svu tělesnu zdatnst. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnstech aktivní, převážně samstatný, využívá své sbní předpklady, které úspěšně rzvíjí. Jeh prjev je esteticky půsbivý, riginální a má jen menší nedstatky. Žák tvřivě aplikuje svjené vědmsti, dvednsti a návyky. Má zájem umění, estetiku, tělesnu zdatnst. Stupeň 3 (dbrý) Žák je v činnstech méně aktivní, tvřivý, samstatný a phtvý. Nevyužívá dstatečně své schpnsti v individuálním a klektivním prjevu. Jeh prjev je mál půsbivý, dpuští se v něm chyb. Jeh vědmsti a dvednsti mají četnější mezery a při jejich aplikaci ptřebuje pmc učitele. Nemá aktivní zájem umění, estetiku a tělesnu kulturu. Stupeň 4 (dstatečný) Žák je v činnstech mál aktivní i tvřivý. Rzvj jeh schpnstí a jeh prjev jsu mál uspkjivé. Úkly řeší s častými chybami. Vědmsti a dvednsti aplikuje jen se značnu pmcí učitele. Prjevuje velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák je v činnstech převážně pasivní. Rzvj jeh schpnstí je neuspkjivý. Jeh prjev je většinu chybný a nemá esteticku hdntu. Minimální svjené vědmsti a dvednsti nedvede aplikvat. Neprjevuje zájem práci. c) Slvní hdncení 1. O pužití slvníh hdncení neb kmbinvanéh hdncení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení ve škle neb ve třídě rzhduje ředitel škly se suhlasem šklské rady a p prjednání v pedaggické radě. 2. U žáka s vývjvu pruchu učení rzhdne ředitel škly pužití slvníh hdncení na základě žádsti záknnéh zástupce žáka a dpručení SPC neb jinéh pradenskéh zařízení. 3. Výsledky vzdělávání žáka v jedntlivých pvinných a nepvinných předmětech stanvených šklním vzdělávacím prgramem a chvání žáka ve škle a na akcích přádaných šklu jsu v případě pužití slvníh hdncení ppsány tak, aby byla zřejmá úrveň vzdělání žáka, které dsáhl zejména ve vztahu k čekávaným výstupům frmulvaným v učebních snvách jedntlivých předmětů šklníh vzdělávacíh prgramu, k jeh vzdělávacím a sbnstním předpkladům a k věku žáka. 4. Slvní hdncení zahrnuje psuzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývji, hdncení píle žáka a jeh přístupu ke vzdělávání i v suvislstech, které vlivňují jeh výkn, a naznačení dalšíh rzvje žáka. Obsahuje také zdůvdnění hdncení a dpručení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překnávat. 5. Při hdncení vychází učitel z kritérií pr jedntlivé klasifikační stupně.

7 6. Třídní učitel p prjednání s vyučujícími statních předmětů převede slvní hdncení d klasifikace neb klasifikaci d slvníh hdncení v případě přestupu žáka na šklu, která hdntí dlišným způsbem, a t na žádst tét škly neb záknnéh zástupce žáka. 7. Je-li žák hdncen slvně, převede třídní učitel p prjednání s vyučujícími statních předmětů slvní hdncení d klasifikace pr účely přijímacíh řízení ke střednímu vzdělávání. 8. Zásady pr převedení slvníh hdncení d klasifikace neb klasifikace d slvníh hdncení pr stanvení celkvéh hdncení žáka na vysvědčení. Článek 3 Celkvé hdncení a klasifikace, vysvědčení 1. Celkvé hdncení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: 1. Prspěl s vyznamenáním 2. Prspěl 3. Neprspěl 4. Nehdncen 1. Prspěl s vyznamenáním - není-li v žádném pvinném předmětu hdncen při celkvé klasifikaci stupněm hrším než chvalitebný, průměr z pvinných předmětů nemá hrší než 1,50 a jeh chvání je velmi dbré. 2. Prspěl - není-li v žádném z pvinných předmětů hdncen při celkvé klasifikaci stupněm nedstatečný. 3. Neprspěl, je-li v některém pvinném předmětu hdncen při celkvé klasifikaci stupněm nedstatečný neb dpvídajícím slvním hdncením neb není-li z něh hdncen na knci 2. plletí. 4. Nehdncen není-li mžné žáka hdntit z některéh z pvinných předmětů stanvených ŠVP na knci 1. plletí. Výsledky práce v zájmvých útvarech rganizvaných šklu se na vysvědčení nehdntí. 2. Hdncení žáka a vysvědčení 1. Při hdncení žáků, kteří nejsu státními bčany České republiky a plní v České republice pvinnu šklní dcházku, se dsažená úrveň znalsti českéh jazyka pvažuje na knci tří p sbě jducích plletí p zahájení dcházky d škly v České republice za závažnu suvislst, která vlivňuje výkn žáka. 2. Za první plletí vydává škla žákvi výpis z vysvědčení; za druhé plletí vysvědčení. 3. Hdncení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřen klasifikačním stupněm. 4. D vyššíh rčníku pstupí žák, který na knci druhéh plletí prspěl ze všech pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem s výjimku předmětů výchvnéh zaměření stanvených rámcvým vzdělávacím prgramem a předmětů, z nichž byl uvlněn. D vyššíh rčníku pstupí i žák prvníh stupně základní škly, který již v rámci prvníh stupně pakval rčník, a žák druhéh stupně základní škly, který již v rámci druhéh stupně pakval rčník, a t bez hledu na prspěch tht žáka. 5. Nelze-li žáka hdntit na knci prvníh plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za první plletí byl prveden nejpzději d dvu měsíců p sknčení prvníh plletí. Není-li mžné hdntit ani v náhradním termínu, žák se za první plletí nehdntí.

8 6. Nelze-li žáka hdntit na knci druhéh plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za druhé plletí byl prveden nejpzději d knce září následujícíh šklníh rku. V bdbí měsíce září d dby hdncení navštěvuje žák nejbližší vyšší rčník, ppřípadě znvu devátý rčník. 7. Má-li záknný zástupce žáka pchybnsti správnsti hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí, může d 3 pracvních dnů de dne, kdy se hdncení prkazatelně dzvěděl, nejpzději však d 3 pracvních dnů d vydání vysvědčení, pžádat ředitele škly kmisinální přezkušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel škly, krajský úřad. Kmisinální přezkušení se kná nejpzději d 14 dnů d dručení žádsti, neb v termínu dhdnutém se záknným zástupcem žáka. 8. Žák, který plní pvinnu šklní dcházku, pakuje rčník, pkud na knci druhéh plletí neprspěl neb nemhl být hdncen. T neplatí žákvi, který na daném stupni základní škly již jednu rčník pakval; tmut žákvi může ředitel škly na žádst jeh záknnéh zástupce pvlit pakvání rčníku puze z vážných zdravtních důvdů. 9. Ředitel škly může žákvi, který splnil pvinnu šklní dcházku a na knci druhéh plletí neprspěl neb nemhl být hdncen, pvlit na žádst jeh záknnéh zástupce pakvání rčníku p psuzení jeh dsavadních studijních výsledků a důvdů uvedených v žádsti. 3. Hdncení žáka při uvlnění z výuky (pstup upravuje 50 zák. 561/2004 Sb. Šklský zákn) Na vysvědčení a v katalgvém listu žáka je v rubrice prspěch uveden uvlněn. Rzhdnutí ředitele škly uvlnění je zapsán třídním učitelem d katalgvéh listu a zalžen ve slžce žáka. 4. Způsb hdncení žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami 1. Způsb hdncení a klasifikace žáka vychází ze znalsti příznaků pstižení a uplatňuje se ve všech vyučvacích předmětech, ve kterých se prjevuje pstižení žáka, a na bu stupních základní škly. 2. Je-li zpracván individuální vzdělávací plán žáka (dále jen IVP), jsu respektvána dhdnutá pravidla pr hdncení a klasifikaci bsažená v IVP. 3. Při způsbu hdncení a klasifikaci žáků pedaggičtí pracvníci zvýrazňují mtivační slžku hdncení, hdntí jevy, které žák zvládl. Při hdncení se dpručuje užívat různých frem hdncení, např. bdvé hdncení, hdncení s uvedením pčtu chyb apd. 4. Třídní učitel sdělí vhdným způsbem statním žákům ve třídě pdstatu individuálníh přístupu a způsbu hdncení a klasifikace žáka. 5. Žák zařazený d tělesné výchvy při částečném svbzení neb při úlevách dpručených lékařem se klasifikuje v tělesné výchvě s přihlédnutím k druhu a stupni pstižení i k jeh celkvému zdravtnímu stavu. Článek 4 Dkumentace klasifikaci prspěchu a chvání O klasifikaci vede učitel přehlednu dkumentaci, známky zapisuje žákvi d žákvské knížky, výsledné známky za klasifikační bdbí pak d katalgvých listů. V 1. a 3. čtvrtletí zapíše učitel infrmativní návrhy známek za čtvrtletí na klasifikační archy jedntlivých tříd, které služí jak infrmace pr ZZ na třídních schůzkách; třídní učitel pak tyt návrhy zaznamená d žákvských knížek. Vypracvání písemných zkušek a praktických prací klíčvých pr klasifikaci žáka je vyučující pvinen uchvat jak klasifikační pdklady danéh bdbí a umžnit ZZ

9 nahlédnut na jeh žádst d těcht prací během návštěvy škly. Uchvání dalších prací žáků je v pravmci učitele. Výsledky suhrnných písemných prací v jedntlivých předmětech, pkud se na nich vyučující dhdnu, zpracvává a hdntí příslušná předmětvá kmise. V případě náhléh zhršení prspěchu žáka, neb pkud nemá žák dstatek známek pr hdncení, infrmuje vyučující neprdleně třídníh učitele, který prjedná situaci s výchvným pradcem a statními vyučujícími. Třídní učitel infrmuje ZZ prkazatelným způsbem nedstatečném prspěchu žáka. Učitel infrmuje ZZ prspěchu žáka na třídních schůzkách neb během individuálních knzultací, jejichž pskytvání je pvinnstí každéh učitele. Učitel infrmuje chvání a prspěchu žáků vedení škly a statní vyučující na pedaggické radě; udělení napmenutí třídníh učitele infrmuje ředitele škly a udělení důtky třídníh učitele prjednává s ředitelem škly. Všichni vyučující předají pdklady pr hdncení prspěchu a kázně na knci čtvrtletí a plletí třídnímu učiteli, který je připraví pr jednání pedaggické rady. Důtku ředitele škly navrhuje řediteli škly třídní učitel. Důtku ředitele škly lze žákvi udělit puze p prjednání v pedaggické radě. Na knci klasifikačníh bdbí v termínu určeném vedením škly zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkvé klasifikace d katalgvých listů a pdepíší se d třídníh výkazu. Následně třídní učitel zapíše známky d pčítače a vytiskne přehled klasifikace třídy. Článek 5 Výchvná patření 1. Ředitel škly uděluje na základě vlastníh rzhdnutí neb na základě pdnětu jiné právnické či fyzické sby žákvi p prjednání v pedaggické radě pchvalu ředitele škly za mimřádný prjev lidsksti, bčanské neb šklní iniciativy, záslužný neb statečný čin, za dluhdbu úspěšnu práci neb významnu reprezentaci škly. Pchvala ředitele škly se uvádí 2. Třídní učitel uděluje na základě vlastníh rzhdnutí neb na základě pdnětu statních vyučujících p prjednání s ředitelem škly pchvalu třídníh učitele za výrazný prjev šklní iniciativy neb za déletrvající úspěšnu práci. 3. Při prušení pvinnstí stanvených šklním řádem lze pdle závažnsti tht prušení žákvi ulžit: a) napmenutí třídníh učitele b) důtku třídníh učitele c) důtku ředitele škly ad a) napmenutí třídníh učitele je individuálním výchvným prstředkem třídníh učitele; ten něm rzhduje nezávisle. Záknné zástupce prkazatelně infrmuje bezprstředně p jeh udělení. ad b) důtka třídníh učitele je registrvaným prstředkem pr psílení kázně. Uděluje ji třídní učitel v případech hdných zvláštníh zřetele. Mezi takvé situace patří zejména vícenásbné zapmínání úklů a pmůcek, které byl prkazatelně zapsán v dkumentech žáka; pakvané pzdní příchdy žáků registrvané v dkumentech žáka; neadekvátní frmy chvání žáka, které jsu registrvány v dkumentech žáka. Třídní učitel může udělit důtku i v

10 jiných případech pdle svéh uvážení, pkud je účinnsti svéh rzhdnutí přesvědčen a má k němu dstatek pdkladů. Záknné zástupce prkazatelně infrmuje bezprstředně p jeh udělení. ad c) důtka ředitele škly je registrvaným prstředkem pr psílení kázně. Pkud z jednání třídníh učitele s ředitelem škly vyplyne mžnst udělení důtky ředitele škly, svlá ředitel škly mimřádné jednání pedaggické rady. Opatření k psílení kázně žáka musí být ulžen bez průtahů d jednh měsíce d kamžiku, kdy se ten, který patření rzhduje, přestupku dzvěděl. Za zvláště závažné prušení pravidel se pvažuje a důtku ředitele škly je třídní učitel pvinen navrhnut, pkud žák ve škle neb na šklní akci: a) zvláště hrubým způsbem slvně neb fyzicky útčí vůči druhým, pnižuje, týrá druhé, b) pruší zákaz užívání návykvých látek (alkhl, kuření, elektrnická cigareta, mamné a psychtrpní látky) a manipulace (rzumí se nabízení, přinášení, prdej, patření, přechvávání) s nimi, c) přijde d škly neb na šklní akci pd vlivem návykvé látky, d) svévlně pustí šklu či šklní akci, e) úmyslně pškdí či zcizí majetek škly neb sb, f) dsáhne nemluvené absence vyšší než 5 hdin, g) nerespektuje pkynů pedaggickéh pracvníka, které vedu k hržení bezpečnsti a zdraví druhých. Opatření k psílení kázně jsu nezávislá na klasifikaci z chvání, ale vlivňují ji, prtže tat patření se přijímají bezprstředně p přestupku, zatímc sníženým stupněm chvání se hdntí na knci klasifikačníh bdbí. Z těcht důvdů je rvněž mžný suběh pzitivníh i negativníh patření ve stejném klasifikačním bdbí. Třídní učitel neprdleně zaznamená výchvná patření d katalgvéh listu žáka. Výchvná patření nemají vliv na klasifikaci ve vyučvacích předmětech. Učitelé ddržují zásadu vždy důsledně trvat na plnění šklníh řádu a přestupky nepřehlížet neb benevlentně prmíjet. Zápisy d žákvských knížek (deníčků) služí jak pdklad pr třídníh učitele při řešení přestupků vzniklých i v hdinách jiných učitelů. V případě závažnéh prušení pravidel chvání neb dluhdbéh, pakvanéh prušvání pravidel splupracuje škla se záknnými zástupci žáka, zve rdiče k účasti na schůzce s třídním učitelem, ředitelem, s výchvným pradcem, případně slví dbrné instituce, úřady, které pmáhají v řešení v tét blasti. Článek 6 Hdncení chvání žáků 1. Při klasifikaci chvání se přihlíží k věku, mrální a rzumvé vyspělsti žáka. 2. Klasifikaci chvání žáků prvádí třídní učitel p prjednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s statními pedaggickými pracvníky. 3. Třídní učitel navrhuje pedaggické radě k prjednání snížené stupně z chvání. 4. O udělení sníženéh stupně z chvání rzhduje ředitel škly na základě zdůvdněnéh návrhu p prjednání v pedaggické radě. 5. Klasifikace z chvání za první plletí se prjednává na pedaggické radě v lednu, za druhé plletí v červnu.

11 Chvání žáků se klasifikuje těmit stupni: a) Stupeň 1 velmi dbré se navrhne žákvi, který ddržuje ustanvení šklníh řádu, vnitřníh řádu šklní družiny a šklní jídelny, zásady a pravidla mrálníh a splečenskéh chvání, má dbrý vztah ke klektivu třídy a škly. Méně závažných přestupků se dpuští jediněle. Žák je přístupný výchvnému půsbení a snaží se své chyby napravit. b) Stupeň 2 uspkjivé se navrhne žákvi, jehž chvání je v pdstatě v suladu s ustanveními šklníh řádu, se zásadami a pravidly mrálníh a splečenskéh chvání, který se dpustí závažnějšíh přestupku neb se pakvaně dpuští méně závažných přestupků prti ustanvení šklníh řádu. Je však přístupný výchvnému půsbení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 uspkjivé se navrhne žákvi, kterému byl během klasifikačníh bdbí průkazně udělen minimálně: * pakvaně napmenutí třídníh učitele a důtka třídníh učitele * důtka ředitele škly c) Stupeň 3 neuspkjivé se navrhne žákvi, který se dpustí závažnéh přestupku prti šklnímu řádu neb se dpuští závažnějších přestupků v rzpru se zásadami a pravidly splečenskéh chvání. Stupeň 3 neuspkjivé se navrhne žákvi, kterému byl během klasifikačníh bdbí udělen: * více důtek ředitele škly * důtka ředitele škly za závažné zaviněné prušení šklníh řádu (hrubé slvní neb fyzické útky žáka vůči pracvníkům škly, šikanvání splužáků, užívání a distribuce drg a alkhlu). Klasifikační stupně 2 a 3 uděluje třídní učitel p předchzím pvinném prjednání s ředitelem škly a v pedaggické radě. Článek 7 Pdrbnsti kmisinálních a pravných zkuškách I. Kmisinální zkuška se kná v těcht případech - má-li záknný zástupce žáka pchybnsti správnsti hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí, - při knání pravné zkušky, - při přezkušení žáka plnícíh pvinnu šklní dcházku ve škle mim území ČR. 1. Kmisi pr kmisinální přezkušení jmenuje ředitel škly; v případě, že je vyučujícím danéh předmětu ředitel škly, jmenuje kmisi krajský úřad. 2. Kmise je tříčlenná a tvří ji: - předseda, kterým je ředitel škly, ppřípadě jím pvěřený učitel, neb v případě, že vyučujícím danéh předmětu je ředitel škly, krajským úřadem jmenvaný jiný pedaggický pracvník škly, - zkušející učitel, jímž je vyučující danéh předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, ppřípadě jiný vyučující danéh předmětu,

12 - přísedící, kterým je jiný vyučující danéh předmětu neb předmětu stejné vzdělávací blasti stanvené Rámcvým vzdělávacím prgramem pr základní vzdělávání. 3. O kmisinální zkušce se přizuje prtkl, který se stává sučástí dkumentace škly. Za řádné vyplnění prtklu dpvídá předseda kmise, prtkl pdepíší všichni členvé kmise. II. Přezkumání výsledků žáka a) Má-li záknný zástupce žáka pchybnsti správnsti hdncení na knci 1. neb 2. plletí, může d tří pracvních dnů de dne, kdy se hdncení prkazatelně dzvěděl, nejpzději však d tří pracvních dnů de dne vydání vysvědčení pžádat ředitele škly přezkumání výsledků hdncení žáka. Ředitel škly nařídí kmisinální přezkušení žáka, které se kná nejpzději d 14 dnů d dručení žádsti, neb v termínu dhdnutém se záknným zástupcem žáka. b) V případě, že se žádst přezkumání výsledků hdncení žáka týká hdncení chvání neb předmětů výchvnéh zaměření, psudí ředitel škly ddržení pravidel pr hdncení výsledků. V případě zjištění prušení těcht pravidel ředitel škly výsledek hdncení změní. Nebyla-li pravidla pr hdncení výsledků prušena, výsledek hdncení ptvrdí, nejpzději d 14 dnů de dne dručení žádsti. III. Přezkušení žáka 1. Žák může v jednm dni vyknat přezkušení puze z jednh předmětu. Není-li mžné žáka ze závažných důvdů ve stanveném termínu přezkušet, stanví rgán jmenující kmisi náhradní termín přezkušení. 2. Výsledek přezkušení již nelze napadnut nvu žádstí přezkušení. Výsledek přezkušení stanví kmise hlasváním. Výsledek přezkušení se vyjádří slvním hdncením neb stupněm prspěchu. Ředitel škly sdělí výsledek přezkušení prkazatelným způsbem žákvi a záknnému zástupci žáka. 3. V případě přezkušení na žádst záknnéh zástupce se při změně celkvéh hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí žákvi vydá nvé vysvědčení. 4. Knkrétní bsah a rzsah přezkušení stanví ředitel škly v suladu se šklním vzdělávacím prgramem. 5. Vyknáním přezkušení není dtčena mžnst vyknat pravnu zkušku. 6. Třídní učitel zapíše d dkumentace žáka pznámku vyknaných zkuškách, vydá žákvi vysvědčení s datem pslední zkušky. IV. Opravná zkuška 1. Opravné zkušky knají: - žáci, kteří mají nejvýše dvě nedstatečné z pvinných předmětů, mim předmětů s výchvným zaměřením, a zárveň dsud nepakvali rčník na daném stupni základní škly, - žáci devátéh rčníku, kteří na knci druhéh plletí neprspěli nejvýše ze dvu pvinných předmětů, - žáci neknají pravné zkušky, jestliže neprspěli z předmětu s výchvným zaměřením. 2. Opravné zkušky se knají nejpzději d knce příslušnéh šklníh rku, tj. d 31. srpna. Termíny knání pravných zkušek stanví ředitel škly d 28.června. Žák může v jednm dni skládat puze jednu pravnu zkušku. Opravné zkušky jsu kmisinální.

13 3. Žák, který nevykná pravnu zkušku úspěšně neb se k jejímu knání nedstaví, neprspěl. Ze závažných důvdů může ředitel škly žákvi stanvit náhradní termín pravné zkušky nejpzději d 15. září následujícíh šklníh rku. D té dby je žák zařazen d nejbližšíh vyššíh rčníku, ppřípadě znvu d devátéh rčníku. 4. Žákvi, který knal pravnu zkušku, se na vysvědčení uvede datum pslední pravné zkušky v daném plletí. 5. Knání pravné zkušky se zaznačí d dkumentace žáka. Článek 8 Infrmvání záknných zástupců výsledcích vzdělávání 1. Učitelé jedntlivých předmětů infrmují záknné zástupce žáků bvyklým způsbem (deníček, žákvská knížka). Třídní učitelé tříd druhéh stupně jedenkrát měsíčně kntrlují žákvské knížky, třídní učitelé prvníh stupně je kntrlují průběžně. 2. Učitelé jedntlivých předmětů infrmují záknné zástupce výsledcích vzdělávání žáka na třídních schůzkách, tripartitách, infrmačních dpledních, případně v rámci vyžádané knzultace neb při jiných příležitstech z rzhdnutí ředitele. 3. Dále jsu záknní zástupci infrmváni: a. tehdy, jestliže t záknní zástupci třídníh učitele neb jinéh vyučujícíh pžádají; b. v případě mimřádnéh zhršení prspěchu neb chvání žáka; 4. Je-li žákvi navržena nedstatečná, třídní učitel prkazatelně infrmuje tét skutečnsti záknné zástupce žáků prstřednictvím dpisu pdepsanéh ředitelem škly. 5. Infrmace dění ve škle lze dále získat prstřednictvím šklníh časpisu, který škla distribuuje d každé rdiny, a na webvých stránkách škly. Pedaggická rada prjednala dne 26. srpna 2013 Šklská rada schválila dne 29. srpna 2013 V Otrkvicích Mgr. Vratislav Pdzimek ředitel škly