SPOLEÈNÉ USNESENÍ O DEMENCI ALZHEIMEROVA TYPU V POKROÈILÉM STADIU
|
|
- Bohumil Vaněk
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SPOLEÈNÉ USNESENÍ O DEMENCI ALZHEIMEROVA TYPU V POKROÈILÉM STADIU B. VELLAS, S. GAUTHIER, H. ALLAIN, S. ANDRIEU, J. P. AQUINO, G. BERRUT, M. BERTHEL, F. BLANCHARD, V. CAMUS, J. F. DARTIGUES, B. DUBOIS, F. FORETTE, A. FRANCO, R. GONTHIER, A. GRAND, M. P. HERVY, C. JEANDEL, M. E. JOEL, P. JOUANNY, F. LEBERT, P. MICHOT, J. L. MONTASTRUC, F. NOURHASHEMI, P. J. OUSSET, J. PARIENTE, A. S. RIGAUD, P. ROBERT, G. RUAULT, D. STRUBEL, J. TOUCHON, M. VERNY, J. M. VETEL Pod záštitou Société Française de Gériatrie et Gérontologie se setkala skupina odborníků z mnoha oborů zahrnující geriatry, neurology, epidemiology, psychiatry, neuroradiology, farmakology a praktické lékaře(*) s cílem vytvořit společná doporučení pro léčbu demence Alzheimerova typu v pokročilém stadiu. Skupina vedená profesorem Brunem Vellasem provedla rozbor literatury, a tak vytvořila výchozí přehled o stavu našich poznatků v roce První setkání skupiny se uskutečnilo 5. října Jeho cílem bylo formulovat otázky, na něž by mělo dát společné usnesení odpovědi, a rozdělit přípravné práce. Další setkání proběhlo 3. a 4. února Zde byly shrnuty jednotlivé příspěvky odborníků, zaznamenána rozdílná stanoviska a odborný sekretariát poté na základě této diskuse vytvořil předběžnou zprávu. Předběžnou zprávu rozebrali účastníci na setkání, které proběhlo 9. března Byl proveden zápis diskuse. Na tomto setkání bylo vypracováno 21 společných doporučení. Nezávisle na stadiu průběhu onemocnění je pacient jedinečným individuem a zaslouží si ohled a pozornost, a tedy i kvalitní péči a dostupnost péče bez diskriminace z důvodu věku nebo závislosti na jiné osobě. Cílem každé léčby a péče je zlepšení kvality života postižených osob a jejich rodin s propojením terapeutického plánu a organizace běžného života až do jeho smrti. Základní roli zde hrají lékař a vedoucí ústavu pro péči o starší osoby závislé na cizí péči (Etablissement d Hébergement pour Personnes Agées Dépendantes EHPAD); jejich činnost může usnadnit zapojení do integrované zdravotní péče, která využívá všechny místní možnosti. Stále je nutný další výzkum pokročilých stadií demence Alzheimerova typu, který by rozšířil naše vědomosti o vývoji této choroby, zejména o jejím konečném stadiu, a zhodnotil terapeutické postupy. DEFINICE TÌ KÉ DEMENCE Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný přímý ukazatel stupně pokročilosti choroby, lze za tímto účelem používat škálu MMSE (Mini-Mental State Examination), protože kognitivní poruchy obecně korelují s ostatními obtížemi: závislost na další osobě, psychické změny a změny chování.středně těžká demence odpovídá skóre MMSE mezi 10 a 15, těžká demence skóre mezi 3 a 9 a u velmi těžké demence je skóre < 3. [srov. REAL.FR Study] Za středně těžkou nebo těžkou je demence považována, pokud je přítomno těžké postižení kognitivních funkcí, které narušuje základní každodenní činnosti (mytí, oblékání, pohyb, jídlo). Tato ztráta samostatnosti je zdrojem větších obtíží než pokles kognitivních funkcí a může vyústit až v potřebu sociální péče nebo umístění do ústavu. K měření stupně těžkosti demence máme k dispozici několik globálních škál, jako je Mini-Mental State Examination (MMSE) [1], což je škála pro kognitivní funkce, nebo Global Deterioration Scale (GDS) [2] a Clinical Dementia Rating (CDR) [3], které berou v potaz jak deficit kognitivních funkcí, tak i stupeň narušení každodenních činností. Žádná z těchto škál nezohledňuje změny chování, přestože psychické změny a poruchy chování jsou v pokročilých stadiích této choroby časté a některé se objevují již v počátečním stadiu. U těžké demence jsou určité příznaky častější, např. apatie ÈES GER REV 2006; 4(1) 35
2 a řada tzv. pozitivních příznaků, jako je neklid, agresivita, útěky, poruchy spánku, nespolupráce, křik, nepřirozená motorika a podrážděnost. Podstatou některých těchto změn jsou bludy nebo halucinace. V tomto stadiu se vždy objevují poruchy rytmu usínání a probouzení. Cyklus spánku se stává polyfázický a přerušovaný. Může se objevit úplné převrácení cyklu dne a noci. Různé příznaky, jako je neklid, slovní a fyzická agresivita nebo psychotické symptomy, jsou nepříjemné pro pacienta i pro pečovatele a v určité fázi choroby mohou postihnout až 90 % pacientů s demencí [4,5]. Tyto příznaky mohou být prostředkem vyjadřování a komunikace pacienta, nebo mohou odrážet zmatenost, duševní a fyzické utrpení nebo nepříjemné obtíže, jako je retence moči či stolice. Pokud nejde o tyto příčiny, a příznaky přetrvávají, mají často vztah k rozvoji neurodegenerativního procesu, jako jsou změny cyklu spánku a bdění, kontroly příjmu potravy a ovládání svěračů. Psychické poruchy a změny chování snižují kvalitu života pacienta a zvyšují pravděpodobnost hospitalizace nebo umístění do ústavu [6,7,8]. Ukázalo se, že tyto poruchy prodlužují délku hospitalizace [9]. Nesmíme zapomínat ani na průvodní fyzické choroby, protože jsou nezávislým faktorem ovlivňujícím délku i kvalitu života pacienta [10,11]. Kromě psychiatrických poruch a narušené pohyblivosti je zejména v pokročilém stadiu Alzheimerovy choroby jednou ze základních komplikací podvýživa. Nejčastější neurologickou komplikací v pokročilém stadiu jsou obtíže s pohyblivostí a držením těla, v menší míře také epileptické záchvaty a moyoklonie. Epizody zmatenosti jsou známkou progrese do pokročilého stadia demence. Pro tuto diagnózu svědčí každé náhlé zhoršení příznaků. Rodiny jsou často za těchto okolností bezmocné, dochází k vyčerpání, zdravotním problémům u pacienta i pečovatele, a někdy i k zneužívání. Co očekáváme od výzkumu: potvrzení kritérií velmi pokročilé demence a vytvoření kritérií pro prognózu choroby. EPIDEMIOLOGIE TÌ KÉ DEMENCE Během prospektivního 10letého sledování kohorty jedinců ve věku 75 let a starších nazvaného PAQUID bylo 17 % běžných případů demence klasifikováno podle škály Mini-Mental State Examination (MMSE) jako velmi těžká demence (MMSE 0 2), 9 % jako těžká demence (MMSE 3 9) a 17 % jako středně těžká demence (MMSE 10 15). Celkem bylo jako středně těžká až velmi těžká demence klasifikováno 42 % všech případů demence. Prevalence těžké demence po 75. roce věku je odhadována na 7,5 %, což ve Francii činí pacientů. Z těchto pacientů žije 60 % v domovech důchodců nebo geriatrických léčebnách dlouhodobě nemocných, přitom 50 % z pacientů umístěných v ústavech trpí těžkou demencí. Těžké demenci lze přičíst asi 44 % případů závislosti na cizí péči, což jasně odráží vliv této choroby na samostatnost starších osob. V kohortní studii uskutečněné v Seattlu a zaměřené na obecnou populaci (reprezentovanou osobami ve věku 60 let a staršími z registru) bylo během sledování diagnostikováno 521 případů Alzheimerovy choroby (incidence). Průměrná předpokládaná délka života po prvotní diagnóze byla 4,2 roku u mužů a 5,7 let u žen. Mezi prediktivní faktory mortality patřilo kromě věku a pohlaví MMSE-skóre v době diagnózy 17 a méně. Průměrná doba života byla u této skupiny pacientů 3,6 roku v porovnání s 6,9 roku u jedinců s MMSE-skóre v době diagnózy mezi 25 a 30 [11]. Co očekáváme od výzkumu: objasnění incidence těžké demence, přirozeného vývoje choroby, vlivu psychických poruch a změn chování na prognózu. HODNOCENÍ TÌ KÉ DEMENCE VYŠETØENÍ TÌ KÉ DEMENCE Řádné pravidelné vyšetřování pacientů v pokročilých stadiích choroby má tyto cíle: zlepšit kvalitu jejich života podporou využívání zachovaných schopností stanovit, nebo upravit terapeutický plán pomoci při dodržování doporučených opatření zaznamenat rozvoj choroby VYŠETØENÍ PACIENTÙ S TÌ KOU DEMENCÍ Od středně těžkých až po těžká stadia je třeba u všech pacientů vyšetřit kognitivní, funkční, psychické příznaky a změny chování. 36 ÈES GER REV 2006; 4(1)
3 Nástroji k tomuto vyšetření jsou testy, které existují ve francouzské verzi. HODNOCENÍ ZTRÁTY KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ VYŠETØENÍ KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ Jako první stále používáme škálu MMSE. V tomto stadiu závažnosti choroby se na specializovaných pracovištích používají specifičtější testy. Kromě nejčastěji používaných škál pro celkové zhodnocení (GDS, CDR, Mattis) je MMSE upravena na hodnocení kognitivních funkcí a zjištění závažnosti jejich postižení. Má ovšem tzv. efekt dna, který omezuje její použití při sledování změn u nejpokročilejších stadií. Pro snadnější zhodnocení pacientů se těžkou demencí byla vyvinuta škála Severe Impairment Battery (SIB) [13,14], která bere zřetel na specifické charakteristiky kognitivních funkcí a chování. HODNOCENÍ FUNKÈNÍ KAPACITY FUNKÈNÍ VYŠETØENÍ Referenčními škálami pro zhodnocení každodenních činností jsou Activities of Daily Living (ADL) od Katze a Instrumental ADL (IADL) od Lawtona. Tyto škály lze doplnit jinými vyšetřovacími testy, které se používají na specializovaných pracovištích. Jako základ pro rozhodnutí o příspěvku pro závislé osoby se používá mřížka AGGIR. V tomto stadiu choroby již pacienti většinu činností s nástroji neprovádějí správně a pravidelně. Kromě toho vykazují postupné zhoršování i nejzákladnějších každodenních činností. Jde o postupné funkční zhoršování, které postihuje nejprve složitější úkoly a později i nejzákladnější každodenní činnosti. Testem pro zhodnocení funkčních schopností je Disability Assessment for Dementia (DAD) [15], který vychází z pojetí nesamostatnosti definovaného WHO. Každá činnost je dále rozdělena, aby bylo možno vyhodnotit schopnost pacienta se nezávisle pro činnost rozhodnout, připravit se na ni a provést ji, což umožňuje posoudit celkové obtíže. Tento test může snadno a rychle použít člen zdravotnického týmu a jeho vyplnění trvá 15 až 20 minut. K posouzení stavu funkčních schopností pacienta byl vytvořen test Functional Assessment Staging Tool (FAST) [16] v 7 stupních. Nedávno byly představeny škály upravené pro těžká stadia demence, jako je Cooperative Study Activities of Daily Living Severe Scale (ADCS-ADL) [17], která byla vytvořena a ověřena na základě studií Amerického sdružení pro výzkum Alzheimerovy choroby (The American Consortium for Research on Alzheimer s Disease). Pro zhodnocení přirozeného vývoje choroby bylo v různých klinických studiích s prospektivním sledováním použito několik hodnoticích škál. Funkční zhoršení placebových skupin ze středně těžkého do těžkého stadia Alzheimerovy choroby během 6 měsíců (LOCF) HODNOTICÍ ŠKÁLA Disability Assessment in Dementia [15] Instrumental ADL [18] Physical Self-Maintenance Scale [18] Alzheimer Disease Cooperative Study ADL severe scale [19] POKLES SKÓRE ZA 6 MÌSÍCÙ 9 bodů 8,4 bodu 1,6 bodu 5,2 bodu HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PORUCH A ZMÌN CHOVÁNÍ Doporučuje se používat škálu Neuro-Psychiatric Inventory (NPI) [20,21] a kombinovat ji s přímým klinickým pozorováním psychických příznaků a změn chování. Zvláště užitečnou pomůckou pro sledování chování pacienta a jeho vlivu na pečovatele a rodinu je NPI. Má několik verzí, jedna z nich je speciálně upravena pro osoby umístěné v ústavu. Ovšem i NPI má svá omezení, zejména u příznaků, které odrážejí subjektivní zkušenost osob s omezenou emoční kapacitou. ÈES GER REV 2006; 4(1) 37
4 K posouzení stavu agitovanosti se používá škálu Cohen-Mansfield [22]. Doposud nebyl vytvořen specifický test pro hodnocení změn chování a emocí osob se těžkou demencí. Proto se doporučuje doplnit vyšetření osob se těžkou demencí pomocí NPI ještě: přímým pozorováním osoby lékařem pozorným sledováním každé změny chování nebo vyjadřování jedince v porovnání s předchozími zvyky. Co očekáváme od výzkumu: podrobnější studie psychických poruch a změn chování, odlišností vyjádření citového rozrušení u těžké demence i následný vliv každého příznaku na stav pacienta (křik, agresivní chování). GERONTOLOGICKÉ VYŠETØENÍ CELKOVÉ VYŠETØENÍ Celkové klinické vyšetření je vhodné pro zjištění průvodních chorob, které je třeba vzít v úvahu při vytváření terapeutického plánu a umístění pacienta. U pacientů ve vysokém věku je vyžadováno vyšetření pomocí Standardised Geriatric Evaluation (SGE). Pozornost je nutné věnovat riziku zneužívání nebo zanedbávání a případné potřebě právní ochrany. U pacientů se středně těžkou a těžkou Alzheimerovou chorobou jsou často zanedbávány tělesné choroby [23], protože pacient si na nic konkrétně nestěžuje a lékaři přesně neznají projevy a příznaky, jakými se tělesné choroby projevují u těžké demence. Test Standardised Geriatric Evaluation (SGE) zhodnotí zdravotní a sociální situaci starších osob a pomůže nasměrovat terapii a sociální péči, která je zde multidisciplinární záležitostí. V první části vyšetření je potřeba pohovořit si s pacientem a jeho rodinou nebo pečovatelem. V první řadě je nutné se věnovat obtížím, které ovlivňují nezávislost pacienta. Lékařské vyšetření musí zahrnovat pečlivé klinické vyšetření, posouzení smyslů, nutričního stavu podle tělesné hmotnosti a body mass indexu (BMI) a užití Mini Nutritional Assessment (MNA) [24], zhodnocení chůze a rovnováhy pomocí testů Tinetti nebo Get up and Go, popř. stání na jedné noze, zjištění kontroly svěračů, zhodnocení kvality života pomocí Logsdonské škály QOL-AD [25] a samozřejmě posouzení prostředí, v jakém pacient žije. ZOBRAZENÍ MOZKOVÝCH STRUKTUR U TÌ KÉ DEMENCE ZOBRAZENÍ MOZKU U každé demence vzniklé v poslední době se nezávisle na stadiu doporučuje rutinní zobrazení mozku. Strukturální zobrazení mozku by se mělo provést i u každého pacienta s náhlým nebo nevysvětlitelným zhoršením kognitivních funkcí a poruch chování. Cílem zobrazení mozku bylo dlouho vyloučit nedegenerativní příčinu zhoršení kognitivních funkcí (léčitelnou demenci). Zobrazení morfologie mozku je také stále nejvýznamnější pro zjištění sekundární příčiny poklesu kognitivních funkcí, který může být léčitelný. Co očekáváme od výzkumu: v budoucnu by byly přínosem morfometrické nebo funkční údaje ze zobrazení mozku, které by umožnily upřesnit a objektivizovat závažnost demence. POSOUZENÍ ZÁTÌ E PEÈOVATELE VYŠETØENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU PEÈUJÍCÍ OSOBY Lékař, který léčí pacienta s Alzheimerovou chorobou, by měl také zjistit a vzít v úvahu zátěž, kterou pro pečující osobu pacient představuje. Tuto zátěž a její důsledky lze podrobněji zhodnotit pomocí speciálních testů. Přibližně 80 % pacientů s Alzheimerovou chorobou (AD) je v péči členů rodiny, které obecně nazýváme neoficiální pečovatelé; tři čtvrtiny z nich jsou ženy. I když může péče o pacienta s AD přinášet uspokojení, může pečující osoba považovat svoji úlohu za zátěž, zejména když se závislost pacienta a změny jeho chování stupňují, a může být nakonec vyčerpávající. Taková situace je faktorem, který přispívá k rozhodnutí umístit pacienta do ústavu, což je pro pacienta v pozdních stadiu choroby i pro dosavadního pečovatele obecně značně traumatizující moment, který přitom neznamená vyřešení jeho emočních problémů. Za hlavního neformálního pečovatele je obecně považována osoba, která má na starosti většinu péče o pacienta doma. 38 ÈES GER REV 2006; 4(1)
5 Klinické údaje se získávají během připraveného rozhovoru s hlavním pečovatelem, nejprve při vstupním vyšetření, při němž je jeho přítomnost nezbytná, a poté při kontrolách (obvykle každých 6 měsíců) nebo při změně situace, např. při rodinné krizi. Každá návštěva musí mít část věnovanou pacientovi a část věnovanou rodině. Vyšetření pečovatele je třeba doplnit o zjištění životních podmínek a úpravy domácnosti podle potřeb pacienta, zjištění finanční situace a lidské, rodinné, sociální a profesní situace. Provádí se pomocí řízeného rozhovoru, v případě potřeby se doplní dotazníkem, který upřesní subjektivní i objektivní dopad péče o pacienta. Hodnocení zvyšující se zátěže pečovatele Mělo by se skládat ze: stanovení faktorů osobní citlivosti pečovatele: špatné přijetí choroby, odmítání odborné pomoci, izolace, konflikty v rodině, chronické onemocnění, chybění mimopracovního vyžití, závažnost závislosti pacienta dané chorobou a jeho psychických potíží a změn chování, potřeba stálé kontroly stanovení subjektivně vnímané zátěže, v zásadě pomocí Zarit s Burden Inventory [26], schváleného ve Francii. Tento test je vhodné rezervovat pro specifické případy, např. při obtížích stanovit zátěž pečovatele screeningu psychických obtíží pečovatele anxieta, poruchy spánku, deprese, užívání psychofarmak nebo alkoholu zhodnocení fyzických faktorů zdravotního stavu pečovatele, jako je např. úbytek tělesné hmotnosti posouzení kvality života pečovatele: vliv choroby na každodenní život pečovatele (čas strávený péčí o pacienta) lze pro účely výzkumu měřit pomocí škály Resource Utilization in Dementia (RUD) [27], schváleného ve Francii zjištění pozitivního dopadu péče o nemocného, pocit osobního uspokojení, splaceného dluhu zjištění přání pečovatele umístit pacienta do ústavu nebo jeho zásadní odpor vůbec o této alternativě uvažovat zjištění případného zneužívání zhodnocení schopnosti pečovatele vypořádat se s důsledky choroby posouzení finanční situace pečovatele. VEDENÍ TERAPIE U TÌ KÉ DEMENCE Cílem léčby a péče je zlepšení kvality života pacienta a jeho pečovatele. Farmakologická léčba musí být součástí plánu péče a pomoci, který zahrnuje prevenci komplikací choroby a edukaci pečovatele. Přínos nefarmakologické léčby Alzheimerovy choroby (kognitivní stimulace, hovorová terapie, muzikoterapie) nebyl dostatečně zhodnocen, zvláště u těžkých stadií této choroby. SPECIFICKÁ MEDIKACE VEDENÍ TERAPIE Pacienti se těžkou demencí musí mít možnost využít přínos symptomatické léčby demence s prokázanou účinností schválené k podávání u tohoto stadia choroby. Doporučuje se, aby léčba pokračovala tak dlouho, jak dlouho přetrvává její klinický přínos. Umístění do ústavu neopravňuje k přerušení terapie demence. Doporučuje se, aby tato léčba byla ukončena, pokud stav pacienta způsobený chorobou dosáhne velmi těžkého stadia, nebo pokud stav jeho kognitivních funkcí či celkový stav neodpovídá situaci, v níž je tato medikace indikována podle oficiálního registračního výměru při MMSE < 3 (Autorisation de mise sur le marché AMM). U dříve neléčených pacientů: u středně těžkých forem (MMSE 16 a >10) je možné zvolit mezi inhibitorem acetycholinesterázy (ACHEI) nebo antiglutamátem podle poměru mezi přínosem a rizikem každého léku u daného pacienta u těžkých forem (MMSE 10) nejsou ACHEI indikovány s výjimkou výzkumných studií u tohoto stadia (MMSE > 3 a 10) je indikován memantin (antiglutamát) přínos léčby by měl každoročně hodnotit specializovaný geriatr, neurolog nebo psychiatr ve spolupráci s ošetřujícím lékařem. U pacientů, kteří užívají ACHEI: u středně těžkého stadia ukázaly studie potenciální přínos kombinace ACHEI a antiglutamátu; nejsou však k dispozici střednědobé výsledky, na základě kterých by bylo možno upřednostnit kombinovanou terapii, nebo monoterapii 40 ÈES GER REV 2006; 4(1)
6 v praxi navrhují někteří lékaři převedení na antiglutamát u pacientů, u nichž selhal očekávaný přínos terapie ACHEI bez fáze kombinovaného podávání obou léků, jiní upřednostňují kombinovanou léčbu a přidávají k ACHEI antiglutamát. SLEDOVÁNÍ PACIENTA Stejně jako u lehkých a středně těžkých stadií je doporučeno každých 6 měsíců zdravotní, psychologické a sociální vyšetření, jehož cílem je přizpůsobit terapii ve spolupráci s ošetřujícím lékařem. Součástí pravidelného sledování pacientů musí být gerontologické vyšetření pacienta se těžkým stadiem demence. Vzhledem k tomu, že rozhovor se samotným pacientem poskytne jen neúplné informace, je třeba pohovořit také s rodinou a s pečovateli a provést základní laboratorní vyšetření. Součástí sledování by také mělo být echokardiografické vyšetření zaměřené na průvodní kardiovaskulární onemocnění, popř. léčbu. ZÁKLADNÍ PRINCIPY LÉÈBY PORUCH CHOVÁNÍ LÉÈBA PORUCH CHOVÁNÍ Psychofarmaka není nutné předepisovat pravidelně. Každé preskripci antipsychotik musí předcházet rozbor poruch chování. Současně s farmakologickou léčbou a v řadě případů ještě před jejím zahájením je nutné ovlivnit i faktory prostředí a mezilidské vztahy. FYZICKÉ OMEZENÍ Fyzickému omezení je třeba předejít. V případě potřeby musí fyzickou aktivitu předepsat striktně lékař v souladu s oficiálním doporučením [28]. Antipsychotika se předepisují, jen pokud od jejich podávání očekáváme určitý přínos, a předem je třeba: vyloučit jiné choroby, které by mohly způsobovat neklid a agresivitu, a zaznamenat výsledky vyšetření možných organických příčin, jako je přeplněný močový měchýř, bolesti břicha, zlomenina nebo zmatenost. Často pomohou základní laboratorní vyšetření a EKG. pátrat po iatrogenních vyvolávajících faktorech, jako jsou vedlejší účinky léků, vysoké dávky léků, jejich interakce nebo náhlé vysazení terapie pátrat po každé změně v životě pacienta, změně pečovatele, změně životních podmínek, nadměrné stimulaci, nebo naopak nedostatečné stimulaci. Předejít poruchám chování může preventivní přístup k léčbě, který zahrnuje zajištění vhodného prostředí, pečovatele znalého choroby a jejího průběhu a edukaci ostatních osob zapojených do péče o pacienta. LÉÈBA PSYCHIATRICKÝCH PORUCH A PORUCH CHOVÁNÍ U TÌ KÉ DEMENCE PODÁVÁNÍ NEUROLEPTIK (STANDARDNÍ A ATYPICKÁ ANTIPSYCHOTIKA) Před každou preskripcí antipsychotik je nutná pečlivá analýza rizik a přínosu jejich podávání v souladu s oficiálním doporučením. Je třeba předepsat minimální účinnou dávku na omezenou dobu, pravidelně pacienta kontrolovat a systematicky sledovat nežádoucí účinky. Předepsanou léčbu je třeba upravovat a vše zaznamenávat, zejména je nutné věnovat pozornost poměru riziko/přínos a závažnosti klinických příznaků: poruchám vedoucím k sebepoškozování, které ohrožuje životní prognózu pacienta (odmítání stravy, sebevražedné náznaky atd) poruchám vedoucím k agresivnímu chování vůči ostatním, které ohrožuje rodinu a přátele, jiné pacienty nebo pečovatele poruchám způsobujícím u pacienta anxietu, která omezuje jeho činnosti změnám zhoršujícím celkový, funkční nebo kognitivní stav pacienta (apatie, delirium nebo halucinace). Vždy je třeba dávat přednost lékům, které prokázaly u této specifické skupiny pacientů účinnost. Riziko nežádoucích účinků je vyšší u pacientů s kardiovaskulární chorobou, dehydratací nebo malnutricí. ÈES GER REV 2006; 4(1) 41
7 LÉÈBA NEUROLOGICKÝCH KOMPLIKACÍ Antiepileptika nepředepisujeme automaticky hned u prvního záchvatu. Jejich podávání je nutné pouze u opakovaných záchvatů. Výběr léku se řídí podle vedlejších účinků a spektra účinnosti na příznaky epilepsie. Vyhýbáme se podávání symptomatických anticholinergních léků u inkontinence, protože zhoršují kognitivní funkce. A konečně terapie epizody zmatenosti se zaměřuje především na pátrání po organické příčině nebo iatrogenním problému, které by mohly způsobit akutní ohrožení mozkových funkcí. LÉÈBA PRÙVODNÍCH A PØIDRU ENÝCH CHOROB Léčba průvodních a přidružených chorob je nutná pro udržení kvality života pacienta a pro prevenci zhoršování funkčního deficitu. Přidružené choroby, akutní i chronické, jsou časté a ovlivňují kognitivní funkce, kvalitu života i životní prognózu [10,11]. Podle závažnosti akutní choroby a ochoty rodiny a pečovatelů je vhodnější léčit pacienta doma nebo v místě, kde žije. Preskripci léků je třeba pravidelně kontrolovat a zaznamenávat, aby tak mohla být medikace, která již není dále přínosná ukončena. Zvláštní pozornost je třeba věnovat lékovým interakcím, např. mezi ACHEI a léky, které prodlužují protrombinový čas. SLEDOVÁNÍ VÝ IVY Pacienta je třeba každý měsíc vážit a zaznamenávat jeho hmotnostní křivku. Proti malnutrici je možné bojovat úpravou nutričních dávek, rozdělením podávaných dávek jídel, změnou konzistence stravy nebo výběrem jídla, které pacientovi zjevně chutná. Úbytek tělesné hmotnosti může odvrátit preskripce potravinových doplňků nebo vysokokalorické či vysokoproteinové diety. Se zavedením změny do praxe často pomůže dietolog. POMOC A PODPORA PRO PEÈOVATELE Opatření na podporu neoficiálních pečovatelů se zaměřují na mnoho cílů: snížení osobní zátěže, prevenci psychických poruch, snížení značně vysoké morbidity a mortality a zlepšení kvality života pečovatele i pacienta. Existují 3 typy opatření pro pomoc pečovatelům: opatření týkající se pacientů jejich cílem je omezit psychické problémy, poruchy chování pacienta a zvýšit jeho samostatnost a kognitivní funkce (resocializace v denním stacionáři nebo denním pečovatelském centru, kognitivní stimulace, psychologická pomoc podpora, psychoterapie, diskusní skupiny) opatření týkající se pečovatelů obecně kombinují několik vzájemně se doplňujících přístupů: poskytování informací o Alzheimerově chorobě, psychická podpora v rámci individuálních nebo skupinových diskusí, psychotropní léky, podpora pomoci v domácnosti a využití možnosti odpočinku pečovatele, např. denní nebo dočasná pečovatelská centra, díky nimž může pečovatel získat volný čas, zlepšení překlenujících postupů pomocí psychologických a edukačních programů zaměřených na zvládnutí zátěže opatření týkající se pacienta i pečovatele, kterých je stále málo, ve formě společných konzultací a diskusních skupin přinášejících cenné rady a zkušenosti. Co očekáváme od výzkumu: studie zaměřené na vliv informačních, pomocných a podpůrných programů pro pečovatele. PRÁVA PACIENTA, PØEDBÌ NÌ VYJÁDØENÁ VÙLE PACIENTA A OPATØENÍ NA OCHRANU JEHO OSOBNOSTI PRÁVA PACIENTA U každého pacienta s těžkou demencí, který nemůže vyjádřit svůj souhlas s léčbou, je třeba předem určit důvěryhodnou osobu a napsat závěť. SOUHLAS PACIENTA Pojem souhlas ve smyslu zcela nezávislého vyjádření není u těžké demence na místě. Je ale třeba požadovat schválení (ochotu zúčastnit se i na základě neúplného pochopení situace) prostřednictvím náznaků důvěry. Toho dosáhneme rozhovorem s pacientem vedeným tím nejjednodušším a nejvhodněji možným způsobem. Náznaky souhlasu získáme z toho, co je pacient ještě schopen říci nebo z jeho přístupu. Tyto náznaky je třeba zaznamenat v dokumentaci pacienta, abychom jasně ukázali rodině, příbuzným a zdravotníkům, kteří se o pacienta starají, že jde o bytost, ke které se dá mluvit, ne jen o objekt péče, o kterém se mluví, i když v pacientově zájmu. 42 ÈES GER REV 2006; 4(1)
8 PØEDBÌ NÌ VYJÁDØENÁ VÙLE PACIENTA Před zahájením péče je třeba vzít v úvahu přání pacienta a základní požadavky na kvalitu jeho života. Pokud to již není možné, např. při komatu nebo těžké demenci, může při výběru zdravotní péče pomoci znalost dřívějších přání pacienta. Neocenitelná je samozřejmě předběžné vyjádření vůle pacienta sepsané před nástupem choroby, zejména, pokud ji pacient potvrdí v době, kdy se tato otázka stává aktuální. Tuto dosud málo obvyklou praxi je třeba podporovat. Když se stane otázka poslední vůle aktuální, je možné vybrat důvěryhodnou osobu, ať už formálně podle předpisů, nebo nepřímo za vědomí a souhlasu všech zainteresovaných. Je třeba mít na paměti, že důvěryhodnou osobou nemusí být automaticky pacientův právní zástupce. SYSTÉM PÉÈE, HOSPITALIZACE, PØIJETÍ A PÉÈE V ÚSTAVECH PRO NESAMOSTATNÉ STARŠÍ OSOBY (ETABLISSEMENT D HÉBERGEMENT POUR PERSONNES AGÉES DÉPENDANTES EHPAD) SOCIÁLNÍ PÉÈE Léčba těžké demence musí využívat všech podpůrných zdrojů dostupných ve společnosti i veškeré dostupné finanční podpory. Ze všech osob se těžkou demencí žije 60 % doma a 40 % v ústavech pro starší osoby závislé na cizí péči (EHPAD). Je důležité si uvědomit, že 20 % starších osob se těžkou demencí žije samo [29]. Praktický lékař se potýká se specifickými situacemi: v některých případech s nechutí pečovatele využívat pomoc se zdravotním stavem pečovatele, zejména pokud se jedná také o starší osobu s procesem rozhodování o umístění pacienta do ústavu; mezistupněm může být využívání denního stacionáře, které usnadní budoucí umístění do ústavu pro starší závislé osoby (EHPAD) s potřebou pomoci na konci života pacienta a po jeho smrti během období smutku pečovatele. Rozhodnutí o hospitalizaci pacienta je pro možné důsledky vždy závažným momentem. Důvodem k hospitalizaci by neměla být pouhá potřeba umístit pacienta do ústavu. Skutečnost je ale mnohdy jiná. Rozhodnutí často urychluje kombinace následujících faktorů: vyčerpání pečovatele, nedostatečná domácí podpora, rozvoj poruch chování a problém močové inkontinence. Abychom tedy předešli nevhodnému využívání nemocničních lůžek (nejprve v nemocnici, poté často na klinice) a iatrogennímu ohrožení pacienta, jsou nutná preventivní organizační opatření. Hospitalizaci je třeba vyhradit pro léčbu opravdu zdravotních problémů, při níž je nutno využít technického vybavení nemocnice nebo péče mezioborového týmu. Při řešení složitých situací v domácí péči a jako prevence systematického využívání hospitalizace často pomůže mobilní geriatrický tým (geriatr, sociální pracovník). UMÍSTÌNÍ DO ÚSTAVU Umístění do ústavu může být jedním z kroků léčby. Je třeba je pečlivě připravit a nepřistupovat k němu jako k urgentnímu opatření. Do rozhodnutí o umístění do ústavu musí být zapojen i pacient. Pro vybudování důvěry pacienta a rodiny je vhodným způsobem pravidelné navštěvování denního stacionáře, zejména pokud má být pacient umístěn v ústavu, v němž se tento denní stacionář nalézá. Z tohoto pohledu je tedy velmi vhodné, aby součástí ústavů pro starší závislé osoby byly i denní stacionáře, protože jen tak mohou plnit úlohu komunitního geriatrického zařízení. Přípravou na umístění do ústavu může být i dočasný pobyt v zařízení, který umožní rodině odpočinek. Zřizovatelé sociálních ústavů by neměli izolovat oddělení pro pacienty s Alzheimerovou chorobou od ostatních oddělení, ale naopak by je měli umístit na bezpečném a chráněném místě, které pozitivně působí na nemocné, které umožňuje, aby nabízené aktivity příznivě ovlivňovaly pacienty, a které dovoluje omezit dávky nebo ještě lépe úplně vysadit neuroleptika nebo sedativa, která byla do té doby pacientům podávána, aby se zamezilo jejich agresivitě a útěkům. Právě systematická snaha zabránit útěkům totiž často vyvolává agresivní chování pacientů. Co očekáváme od výzkumu: vypracování postupů, jak omezit případy urgentního umístění do ústavu. 44 ÈES GER REV 2006; 4(1)
9 TERMINÁLNÍ FÁZE VELMI TÌ KÁ DEMENCE Koncepci odmítnutí neodůvodněného udržování je třeba jednoznačně vysvětlit jako ukončení vyšetřování a terapie, které již neskýtají naději, že přinesou pacientovi skutečné zlepšení stavu. Péče v terminální fázi života nezačíná řešením příznaků smrtelné choroby, ale začíná již ve chvíli, kdy je třeba učinit rozhodnutí s ohledem na složitý zdravotní stav, protože demence ještě více komplikuje proces rozhodování a výběr terapie. U pacientů se těžkou demencí mohou všeobecně nastat 3 různé situace: 1. podezření na závažnou chorobu, která ohrožuje z krátkodobého pohledu životní prognózu 2. náhle vzniklá komplikace nebo akutní onemocnění. Jde o urgentní stav, u kterého je mnohem snazší dojít k nějakému rozhodnutí, pokud se s danou situací předem počítalo, což předpokládá dobrou znalost pacienta a jeho rodiny 3. postupné zhoršování celkového stavu pacienta upoutaného na lůžko I když jsou některé průvodní choroby léčitelné (např. plicní choroby), vyvstává při jejich recidivách řada otázek: Jaká je kvalita života? Jaký je cíl rozmanité léčby ordinované pro tuto novou chorobu? Jak by se měla zajišťovat výživa a hydratace pacienta? Jaký je rozdíl mezi kurativní péčí a neodůvodněným udržováním? U těchto 3 typů situací neexistuje jednoznačná odpověď, k rozhodnutí docházíme přirozeně v návaznosti na dlouhodobou léčbu, pokud je tým zvyklý účastnit se mezioborové diskuse a nezdráhá se využívat rozhodovacích nástrojů. Konečné rozhodnutí se ověřuje diskusí o všech těchto otázkách, odpovědnost je ovšem samozřejmě na ošetřujícím lékaři. Otázky týkající se umělé výživy na konci života TERMINÁLNÍ FÁZE TERMINÁLNÍ FÁZE Pacientovi v terminálním stadiu musí být poskytována komfortní péče (comfort care) a společnost. Jakmile dojdeme k rozhodnutí, že cílem léčby pacienta je komfortní péče, není indikována umělá výživa. Tato práce vznikla za podpory neomezeného edukačního grantu firmy Lundbeck Laboratories. DODATEK PLATNOST MEZNÍCH HODNOT ZACHOVANÝCH KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ U TÌ KÉ DEMENCE REAL.FR Study; J Nutr Health Aging 2005; 9(2) [29, 30] Ve studii REAL.FR jsme sledovali příhodnost mezních hodnot škály MMSE porovnáváním vstupních údajů a vývoje pacientů s MMSE skóre 16 nebo 16. Osoby se středně těžkou až těžkou demencí měli průměrné skóre MMSE 11,4 ± 6,73 v porovnání s 21,4 ± 3,3 u skupiny s mírnou až střední demencí. V 1. skupině bylo více osob, které nebyly schopny vykonávat základní každodenní činnosti (ADL 67 % vs 34 %) a téměř 90 % nebylo schopno vykonávat více než 2 každodenní činnosti pomocí nástrojů (IADL). Zátěž, jakou pociťovala rodina (Zarit-skóre), byla větší: 34,2 ± 17 vs 24 ± 16 a více pacientů ve skupině se středně těžkou až těžkou demencí mělo problémy s pohyblivostí a nebylo schopno stát na jedné noze: 34,7 vs 15,7 %. Je ale třeba poznamenat, že 33 % pacientů s MMSE 16 nemělo žádné omezení v základních aktivitách každodenního života, což není překvapující, protože se jednalo o skupinu se středně těžkou demencí. Zdá se tedy nezbytné nalézt mezní hodnotu MMSE, za kterou ztratilo více než 95 % jedinců schopnost vykonávat nejméně 1 z běžných denních činností (ADL, kromě inkontinence). Podle výsledků studie REAL.FR leží tato mezní hodnota na skóre MMSE 10. V tomto stadiu ztratí 100 % pacientů schopnost vykonávat nejméně 2 ze základních činností a trpí inkontinencí, která je v tomto věku velmi častá. Riziko umístění do ústavu bylo vyšší (RR = 2,35; 95 % CI 1,28 4,31) u pacientů s MMSE 16, což odráží závažnost demence. Pokles skóre MMSE byl stejný v obou skupinách, přitom u 49, resp. u 46 % pacientů se skóre snížilo o více než 3 body, což ÈES GER REV 2006; 4(1) 45
10 jasně ukazuje, že ke zvyšování nedochází a že je u těchto pacientů třeba zachovávat existující kognitivní funkce. Riziko klinicky významného váhového úbytku (více než 4 % tělesné hmotnosti) bylo vyšší u těžších forem. Konečně je třeba poznamenat, že riziko ztráty schopnosti vykonávat další ADL bylo větší u středních těžkých a těžkých forem (RR = 4,08; 95 % CI 2,55 6,53 pro ztrátu schopnosti provádět základní každodenní činnost v následujícím roce). Tento pokles samostatnosti byl pozorován u 75 % jedinců s MMSE 16 v porovnání s 43 % jedinců, kteří měli MMSE 16, což také odráží postupně stále více se zhoršující stav u střední těžké a těžké formy demence. MMSE SKÓRE ZTRÁTA SCHOPNOSTI 95% CI ZTRÁTA SCHOPNOSTI 95% CI VYKONÁVAT ALESPOÒ 1 ADL VYKONÁVAT ALESPOÒ 2 ADL = , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,35 82,94 99, ,08 88,4 99,89 92,31 80,59 97, ,44 83,25 97,88 85,25 73,33 92, ,20 85,07 98,13 85,51 74,49 92, ,64 78,55 93,37 79,78 69,99 87, ,09 76,91 90,80 74,56 65,39 82, ,33 75,63 89,04 71,97 63,37 79, ,13 73,99 86,72 67,30 59,35 74, ,91 70,82 83,71 65,12 57,43 72, ,63 67,92 80,37 60,20 53,05 66, ,07 65,59 77,77 58,11 51,31 64, ,61 64,41 76,15 55,10 48,64 61, ,42 60,37 71,98 50,75 44,61 56, ,71 59,79 71,19 50,00 44,00 55, ,45 58,72 69,80 48,17 42,42 53, ,24 56,65 69,47 47,47 41,87 53, ,58 59,02 69,77 47,65 42,07 53, ,72 58,23 68,88 49,95 41,47 52, ,47 58,03 68,6 46,41 40,98 51, ,47 58,03 68,6 46,41 40,98 51, ,28 57,84 68,41 46,27 40,86 51,77 LITERATURA 1. Folsteti MF, Folstein SE, McHugh PR. Mini-mental stale. A practical method for grading the cognitive stade of patients for the clinician. J Psychiatry Res 1975: 12: Reisberg B, Ferris SH, De Leon MJ et al. The Global Deterioration Scale for assessment of primary degenerative dementia. Am J Psychiatry 1982; 139: Morro JC. The Clinical Dementia Rating (CDR): current version and scoring rules. Neurology 1993; 4: Hope T, Keene J, Fairburn CG et al. Natural history of behavioral changes and psychíatric symptoms in Alzheimer s disease. A longitudinal study. Br J Psychiatry 1999: 174(1): Ballard CJ, Margallo-Lana M, Fossey J et al. A 1 year follow up study of behavioural and psychological symptoms in dementia among people in care environments. J Clin Psychiatry 2001; 6: Teri L, Gibbons LE, McCurry SM et al. Exercise plus behavioral management in patients with Alzheimer disease: a randomized controlled trial. JAMA 2003; 290: Steele C, Rovner B, Chase GA et al. Psychiatric symptoms and nursing home placement of patients with Alzheimer s disease. Am J Psychiatry 1990; 147: ÈES GER REV 2006; 4(1)
11 8. Yaffe K, Fos P, Newcomer R et al. Pacient and caregiver characteristics and nursing home placement in patients with dementia. JAMA 2002; 287: Wancata J, Windhaber J, Kraugartner M et al. The consequences of non-cognitive symptoms of dementia in medical hospital departments. Int J Psychiatry Med 2003; 33: Mitchell SL, Kiely DK, Hamel MB et al. Estimating prognosis for nursing home residents with advanced dementia. JAMA 2004; 291: Larson EB, Shadlen MF, Wang L et al. Survival after initial diagnosis of Alzheimer disease. Ann Intern Med 2004; 140: Helmer C, Barberger-Gateau P, Dartigues JF. Epidémiologie des démences sévčres : résultats d une étude de cohorte longitudinale en population. In: Maladie d Alzheimer et déclin cognitif: Recherche et pratique clinique, Démence sévčre, Paris: Serdi Edition: Saxton J, McGonigle-Gibson KL, Swihart AA et al. Assessment of the severely impaired patient: Description and validation of the new neuropschychological test battery. Psychological Assessment. J Consulting Clin Psychology 1990; 2: Verny M, Hugonot-Diener L, Saillon A et al. Évaluation de la démence sévére: échelles cognitives et comportementales (Groupe de travail du GRECO). Année Gérontologique 1999; 13: Gelinas I, Gauthier L, McIntyre M et al. Development of a functional measure for persons with Alzheimer s disease: the disability assessment for dementia. Am J Occup Ther 1999: 53: Sclan SG, Reisberg B. Functional assessment staging (FAST) in Alzheimer s disease: reliability, validity, and ordinality. Int Psychogeriatrics 1992; 4: Galasko D, Bennett D, Sano M et al. An inventory to assess activities of daily living for clinical trials in Alzheimer s disease. Alzheimer Dis Assoc Disord 1997; 11 (Suppl 2): Lawton MP, Brody EM. Assessment of older people: self-maintaining and instrumental activities of daily living. Gerontologist 1969; 9: Galasko D, Schmitt FA, Jin S et al. Detailed assessment of cognition and activities of daily living in moderate to severe Alzheimer s disease. Neurobiol Aging 2000; 21 (Suppl 1): 168 (Abstract). 20. Cummings JL, Mega M, Gray K et al. The Neuropsychiatric Inventory: comprehensive assessment of psychopathology in dementia. Neurology 1994; Robert PH, Medicin I, Vincent S et al. L inventaire neuropsychiatrique: validation de la version française d un instrument destiné á évaluer les troubles du comportement chez le sujet dément. Année Gérontologique 1998; 5: Cohen Mansfield J, Marx MS, Rosenthal AS. A description of agitation in a nursing home. J Gerontol 1989; 44(3): M Warshaw G. Assessing physical status in Alzheimer disease research. Alzheimer Dis Assoc Disord 1997; 11 (Suppl 6): Vellas B, Guigoz Y, Garry PJ et al. The Mini Nutritional Assessment (MNA) and its use in grading the nutritional stale of elderly patients. Nutrition 1999; 15: Logsdon RG, Gibbons LE, McCurry SM et al. Quality of life in Alzheimer s disease: patient and caregivers reports. J Mental Health Aging 1999; 5: Zarit SH, Reever KE, Bach-Peterson I. Relatives of the impaired elderly Correlates of feelings of burden. Gerontologist 1980: 20: Wimo A, Nordberg G, Jansson W, Grafstrom M. Assessment of informal services to demented people with the RUD instrument. Int J Geriatr Psychiatry 2000; 15: Agence Nationale d Accréditation et d Evaluation en Santé (ANAES). Évaluation des pratiques professionnelles dans les établissements de santé: limiter les risques de la contention physique de la personne âgée. Octobre Cortes F, Gillette S, Nourhashemi F, Andrieu S, Cantet C, Vellas B and the REAL.FR Group. Recent data on the natural history of Alzheimer s disease: Results from the REAL.FR study. J Nutr Health Aging 2005; 9(2): Vellas B. The new natural history of Alzheimer s disease: The REAL.FR study. J Nutr Health Aging 2005: 9(2): 67. * B. VELLAS (Toulouse, France), S. GAUTHIER (Montréal, Canada), H. ALLAIN (Rennes, France), S. ANDRIEU (Toulouse, France), J.P. AQUINO (Versailles, France), G. BERRUT (Angers, France), M. BERTHEL (Strasbourg, France), F. BLAN- CHARD (Reims, France), V. CAMUS (Tours, France), J.F. DARTIGUES (Bordeaux, France), B. DUBOIS (Paris, France), F. FO- RETTE (Paris, France). A. FRANCO (Grenoble, France), R. GONTHIER (Saint-Etienne, France), A. GRAND (Valence, France), M.P. HERVY (Kremlin Bicńtre), C. JEANDEL (Montpellier, France), M.E. JOEL (Paris, France), P. JOUANNY (Rennes, France), F. LEBERT (Lilie, France), P. MICHOT (Paris, France), J.L. MONTASTRUC (Toulouse, France), F. NOURHASHEMI (Toulouse, France), P.J. OUSSET (Toulouse, France), J. PARIENTE (Toulouse, France), A.S. RIGAUD (Paris, France), P. RO- BERT (Nice, France), G. RUAULT (Paris, France), D. STRUBEL (Nëmes, France), J. TOUCHON (Montpellier). M. VERNY (Paris, France), J.M. VETEL (Le Mans, France) Převzato s laskavým svolením redakce z The Journal of Nutrition, Health and Aging 2005; 9(5): ÈES GER REV 2006; 4(1) 47
Komorbidity a kognitivní porucha
Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní
VíceA PROJEKT SHELTER V ČR
DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM
VíceMUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc
MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc Neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V patofyziologickém obraze
VíceLOGBOOK. Specializační vzdělávání v oboru. (všeobecná sestra)
LOGBOOK Specializační vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII (všeobecná sestra) Ministerstvo zdravotnictví České republiky Palackého náměstí 4, 18 01 Praha tel.: + 40 4 971 111, e-mail: onp@mzcr.cz,
VíceHOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma
VíceRehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli
Rehabilitace v psychiatrii MUDr. Helena Reguli Pojem rehabilitace (ze středověké latiny, rehabilitatio = obnovení) snaha navrátit poškozeného člověka do předešlého tělesného stavu či sociální a právní
VícePodpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov
Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Mgr. Pavlína Fridrichovská DiS. Koordinátor podpory zdraví Nemocnice Pelhřimov Efektivní strategie podpory zdraví IV. Praha SZÚ 16. 6. 2016 Nemocnice Pelhřimov Nemocnice
VícePohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života. Radka Bužgová, Radka Kozáková
Pohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života Radka Bužgová, Radka Kozáková Projekt AZV MZ ČR (2017-2020) LF OU a neurologická klinika FN Ostrava Cílem projektu je vytvoření
VíceNekognitivní poruchy u demencí
Nekognitivní poruchy u demencí MUDr. Pavel Ressner Neurologická klinika, Centrum pro diagnostiku a léčbu l neurodegenerativních onem. Fakultní nemocnice Olomouc Komplexní pojetí demencí - demence nejsou
VícePodmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA
Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let
VíceŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE. Kateřina Kopečková FN Motol, Praha
ŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE Kateřina Kopečková FN Motol, Praha Klinická hodnocení LP Nedílnou součásti vývoje léčiva Navazují na preklinický výzkum Pacienti jsou subjekty hodnocení V
VíceKONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016
KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant
VíceNeuropsychologické vyšetření kognitivního deficitu u lůžka. Sabina Telecká I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně
Neuropsychologické vyšetření kognitivního deficitu u lůžka Sabina Telecká I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně Demence Ztráta kognitivních schopností s dopadem na kvalitu fungování člověka v sociálních,
VícePéče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2012 66 Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2011 Health
VíceVzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII
Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII 1 Cíl specializačního vzdělávání... Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání... Učební plán....1 Učební
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
VíceOkruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví
Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví I. PSYCHIATRIE 1. Dětská a dorostová psychiatrie. Pedopsychiatrické vyšetření. Nejčastější příčiny
VícePéče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2013 57 Souhrn Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2008 2012
VíceFamiliární středomořská (Mediterranean) horečka (Fever)
www.printo.it/pediatric-rheumatology/cz/intro Familiární středomořská (Mediterranean) horečka (Fever) Verze č 2016 2. DIAGNÓZA A LÉČBA 2.1 Jak se nemoc diagnostikuje? Obecně se uplatňuje následující postup:
VícePsychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek
Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací
VíceDomácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno
Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a
VícePALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková
PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková Paliativní péče/medicína Z lat. pallium = plášť, obal Přeneseně poskytnutí ochrany nemocnému v nepříznivé situaci Útěšná vs.
VícePaliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře
Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní
Více1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE
1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE V Brně 12.10. 2017 KVALITA A ROZVOJ Hlavním účelem procesu
VíceŽÁDOST O PŘIJETÍ DO DOMOVA PRO SENIORY ONDRÁŠ, P. O.
ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO DOMOVA PRO SENIORY ONDRÁŠ, P. O. Informace pro vyplnění žádosti. Údaje označené hvězdičkou * jsou povinné a je potřeba je uvést pro podání žádosti. Všechny ostatní údaje jsou nepovinné
VíceZuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně
NEUROPSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PARKINSONOVY NEMOCI KOGNITIVNÍ PORUCHY A DEMENCE XIII 13.-14.10.201614.10.2016 Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Parkinsonova nemoc základní
VíceUtrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti
Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti Několik poznámek z pohledu paliativní medicíny Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP Ostrava 9.2.2017
VíceŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM - sociální služba je poskytována dle Zákona č. 108/2006Sb., 50
Domov pro seniory Plaveč, příspěvková organizace Domov 1, 671 32 Plaveč IČ 45671702, tel.: 515 252 250 zřizovatel: Jihomoravský kraj ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM - sociální
VíceGeriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek
Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král
VícePilotní projekt časné diagnostiky Alzheimerovy demence a podobných neurodegenerativních onemocnění ve městě Brně. Mgr.
Pilotní projekt časné diagnostiky Alzheimerovy demence a podobných neurodegenerativních onemocnění ve městě Brně Mgr. Michal Kurečka Participující instituce Magistrát města Brna Ústav zdravotnických informací
VíceSubjektivní hodnocení kvality života - WHODAS 2.0
Subjektivní hodnocení kvality života - WHODAS 2.0 20. 5. 2016 MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
VíceTomáš Zaoral KDL FN Ostrava. Odd.dětské intenzivní a resuscitační péče
Těžká sepse a akutní postižení ledvin (AKI) u dětí : Nezávislý rizikový faktor mortality a funkčního poškození Acute kidney injury in pediatric severe sepsis: An independent risk factor for death and new
VíceTrendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )
Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor
VíceAleš BARTOŠ. AD Centrum Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha & Psychiatrické centrum Praha
Aleš BARTOŠ AD Centrum Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha & Psychiatrické centrum Praha Psychiatrické centrum Praha, Bohnice Poradna pro poruchy paměti, Neurologická klinika UK 3. LF, FN Královské
VícePotřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová
Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)
VíceEdukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera
Edukační materiál Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Přípravek Strattera je indikován k léčbě hyperkinetické
VíceMETODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE
METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE 1. KONTEXT METODICKÉ ÚPRAVY 1.1 Účel úpravy Účelem metodického pokynu k poskytování mobilní specializované
Více1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:
1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé
VíceMobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017
ČSPM ČSL JEP Masarykův onkologický ústav Žlutý kopec 7, 656 53 Brno www.paliativnimedicina.cz info@paliativnimedicina.cz Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017 Stanovisko České společnosti
VíceNemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.
Nemoci nervové soustavy Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc. MKN 10 - VI.kap.l G00-99 G00-G09 Zánětlivé nemoci centrální nervové soustavy G10-G13 Systémové atrofie postihující primárně nervovou soustavu G20-G26
VíceCharitativní a humanitární činnost
Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
Více11/6/2015. Subjektivní kognitivní stížnosti. Stádia preklinické AN. Demence MCI SMC/SCD. 0 bez neuropatologických změn. 1 přítomnost betaamyloidu
Subjektivní stížnosti na paměť Demence Práh demence Martin Vyhnálek Časná stádia MCI mírná kognitivní porucha Klinicky asymptomatické stádium Centrum pro kognitivní poruchy, Neurologická klinika dospělých
VícePŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY
PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost
VícePaliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová
Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení
VícePaliativní péče o pacienty s neurodegenerativním onemocněním
Paliativní péče o pacienty s neurodegenerativním onemocněním MUDr. Kateřina Rusinová, Ph.D. Mgr. Markéta Červenková Kurs kognitivní poruchy a demence 19.10.2018, Brno Paliativní přístup nový standard péče
VíceŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV PRO SENIORY - sociální služba je poskytována dle Zákona č. 108/2006Sb., 49
Domov pro seniory Plaveč, příspěvková organizace Domov 1, 671 32 Plaveč IČ 45671702, tel.: 515 252 250 zřizovatel: Jihomoravský kraj ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV PRO SENIORY - sociální služba
VíceKardiovaskulární rehabilitace
Kardiovaskulární rehabilitace MUDr.Vladimír Tuka, Ph.D. Centrum kardiovaskulární rehabilitace 3. interní klinika VFN a 1.LF UK Změna paradigmatu způsobu uvažování Epizodická péče léčíme akutní choroby
Více5 omylů (problémů) center BL dle revizí VZP a jak jim předcházet. Martin Bortlík Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE, Praha
5 omylů (problémů) center BL dle revizí VZP a jak jim předcházet Martin Bortlík Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE, Praha Úvod Provádění revizí je zákonnou povinností ZP ( 4 zákona č.
VíceALZHEIMEROVA CHOROBA. Hana Bibrlová 3.B
ALZHEIMEROVA CHOROBA Hana Bibrlová 3.B Alzheimerova choroba -neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci -změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk
VíceSOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM
SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty
VíceEDUKAČNÍ MATERIÁL - Pioglitazone Accord
Pioglitazon preskripční informace pro lékaře Výběr pacienta a zvládání rizik Evropská léková agentura přezkoumala možnou spojitost mezi podáním léčivých přípravků s obsahem pioglitazonu a zvýšeným rizikem
VíceNEMOCNIČNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE KONZILIÁRNÍ PALIATIVNÍ TÝM METODIKA
NEMOCNIČNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE KONZILIÁRNÍ PALIATIVNÍ TÝM METODIKA Konziliární paliativní tým je poradním orgánem v indikaci a nastavení obecné a specializované paliativní péče. Skládá se z lékařů
VíceI. GERONTOLOGIE. 1. Fyziologie stárnutí a stáří. Charakteristické znaky chorob ve stáří. Farmakoterapie ve stáří.
Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o pacienty ve vybraných klinických oborech se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty v gerontologii I. GERONTOLOGIE
VíceTerapie Alzheimerovy nemoci
Terapie Alzheimerovy nemoci současnost a pohledy do budoucna Robert Rusina Neurologická klinika IPVZ Fakultní Thomayerova nemocnice Praha Postupy a naděje v poslední dekádě Nefarmakologické postupy Memory
VíceVYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE
VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt Věk patří mezi jeden z rizikových faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav starých osob. Se stoupajícím věkem se podíl
VícePosuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných
Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání
VíceKvalita ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Kvalita ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Kvalita péče z hlediska N 1 Definována podle toho, co od nás zdravotníků N očekává důležitým ohledem je dg. Nemocného Determinující
VíceMarkéta Bodzašová FN Brno KARIM
Markéta Bodzašová FN Brno KARIM Analgosedace jako nezbytná součást péče o kriticky nemocného Cíle outcome pacienta Změna přístupu v hloubce analgosedace a volbě medikace Spojena s problematikou deliria
VíceZávěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře
Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.
VíceLéčba bolesti u mnohočetného myelomu
Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, IHOK FN Brno Bolest u MM Při postižení kostí je bolest častá Intenzita bolesti v průběhu léčby výrazně kolísá V pokročilých stádiích onemocnění je bolest
VícePARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha
PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické
VíceNárodní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020? 1. setkání pracovní skupiny
Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020? 1. setkání pracovní skupiny 19. 3. 2019 Program setkání 1) Představení členů pracovní skupiny 2) Proces tvorby národního akčního plánu
VíceModel. zdraví a nemoci
Model zdraví a nemoci Zdraví SZO (WHO) definovalo zdraví jako:,,celkový stav tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouze nepřítomnost nemoci nebo slabosti". Dále (velmi zjednodušeně): - zdraví je nebýt
VíceLéčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno
Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, MOU Brno Proč je důležité, aby si lékař s pacientem dobře rozuměli, když je řeč o bolesti Několik poznámek k léčbě bolesti morfinem a silnými opioidy Sedmero
VícePsychiatrie. Reprint PRO PRAXI
Psychiatrie PRO PRAXI 32011 www.solen.cz ISSN 1213-0508 Ročník 12. Reprint Využívání maximálních dávek inhibitorů acetylcholinesteráz u pacientů s AD v České republice a základní role pečovatelů v systému
VíceTriáž pacientů s akutními CMP
Triáž pacientů s akutními CMP S. Peška Neurologická klinika LF MU a FN Brno Organizace cerebrovaskulární péče na regionální úrovni, pracovní setkání, Brno 12.11.2010 Hlavní zásady a cíle CMP je urgentní
VíceCÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ DO ROKU 2020 ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO PSYCHOSOCIÁLNÍ POHODU LIDÍ A PRO LIDI S DUŠEVNÍMI PORUCHAMI ZAJISTIT DOSTUPNOST KOMPLEXNÍCH SLUŽEB V oblasti péče o duševní zdraví má
VíceVýkaz činnosti klinického farmaceuta. Mgr. Jana Gregorová Mgr. Kateřina Langmaierová
Výkaz činnosti klinického farmaceuta Mgr. Jana Gregorová Mgr. Kateřina Langmaierová Poznámka Vznik výkazu předcházel vzniku registračních listů k výkonu, procesní stránka schválení výkazu termínově
VícePŘÍLOHA I NÁZEV, LÉKOVÁ FORMA, OBSAH LÉČIVÝCH LÁTEK, ŽIVOČIŠNÉ DRUHY, ZPŮSOB PODÁNÍ A DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 1/7
PŘÍLOHA I NÁZEV, LÉKOVÁ FORMA, OBSAH LÉČIVÝCH LÁTEK, ŽIVOČIŠNÉ DRUHY, ZPŮSOB PODÁNÍ A DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 1/7 Členský stát Žadatel nebo držitel rozhodnutí o registraci Vymyšlený název přípravku
VíceSociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v
VíceZávěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce
Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce O.Pěč, B.Wenigová, J.Stuchlík Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Projekt je financován z prostředků Evropského
VíceFarmakoekonomika v psychiatrii zvyšování kvality péče. Ladislav Hosák Psychiatrická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Farmakoekonomika v psychiatrii zvyšování kvality péče Ladislav Hosák Psychiatrická klinika LF UK a FN Hradec Králové Úvod Nejdůležitější podmínkou přechodu ke komunismu je přeměna práce v první životní
VíceKomunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služe
Komunitní péče Mgr. Martina Pluháčková Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služeb plánování
VíceVýkaz A007 klinická farmacie. Kongres ČOSKF Praha
Výkaz A007 klinická farmacie Kongres ČOSKF 8.10.2016 Praha A007 klinická farmacie První sběr dat za rok 2015 proběhl v průběhu dubna a května 2016 Cíl - zmapovat přesněji situaci v oblasti klinické farmacie
VíceObsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)
Obsah 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) 3. Změny psychiky ve stáří (Tamara Tošnerová) Ztráta nezávislosti
VíceŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202
ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM POBYTOVÁ SOCIÁLNÍ SLUŽBA (7776586) ODLEHČOVACÍ SLUŽBA (9346727) Číslo jednací Došlo dne:
VícePatient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště
Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště Jindřich Polívka 1, Jan Švancara 2 1 Hospic Dobrého Pastýře Čerčany 2 Institut
VíceN á v r h. Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči. Příloha Status klienta dlouhodobé péče
N á v r h Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči Příloha Status klienta dlouhodobé péče Vymezení dlouhodobé péče a jejích klientů Dlouhodobá péče je spektrem kombinovaných zdravotních
VíceDELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH PACIENTŮ
Helena Ondrášková Iveta Zimová Petra Minarčíková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Brno Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity Brno DELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH
VícePilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice. Marek Páv
Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice Marek Páv AGENDA Strana 2 PN Bohnice Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče- probíhající Počet nasmlouvaných lůžek PN Bohnice Strana 3 1460 1440
VícePsychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu
Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu Mgr. Barbora Orlíková, PhDr. Ladislav Csémy Centrum pro epidemiologický a klinický výzkum závislostí Národní ústav duševního zdraví Tento příspěvek
VíceDotazníky. pacientů s Alzheimerovou nemocí. AD Centrum PCP & Neurologická klinika FNKV, 3. LF UK Praha
Dotazníky k hodnocení soběsta stačnosti pacientů s Alzheimerovou nemocí MUDr. Aleš BARTOŠ,, PhD. AD Centrum PCP & Neurologická klinika FNKV, 3. LF UK Praha Osnova 1) aktivity denního života (zkratka ADL)
VíceKlinické hodnocení ARAMIS pro muže s rakovinou prostaty
Klinické hodnocení ARAMIS pro muže s rakovinou prostaty Brožura pro účastníky DĚKUJEME VÁM, že jste se rozhodl zúčastnit klinického hodnocení ARAMIS pro muže s rakovinou prostaty. V této brožuře najdete
VícePOSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE
POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE zpracovala: prof. MUDr. Eva Topinková, CSc. 1 ZÁKLADNÍ UKAZATELE Základní ukazatele 2004 Tab 1 ukazatel Geriatrická
VíceStáří by mělo být zdravé. MUDr.Alena Jiroudková KNL Liberec
Stáří by mělo být zdravé MUDr.Alena Jiroudková KNL Liberec STÁŘÍ je přirozená etapa života Senioři v ČR 1 400 tis.seniorů v ČR 3 5% potřebuje péči v institucích 300 tis.nesoběstačných v IADL 100 tis.nesoběstačných
VíceVyšetřovací metody II
Vyšetřovací metody II Zásady testování v rehabilitaci Součástí vyšetřovacích postupů v rehabilitaci je i získání informací o tělesném i psychickém stavu a možnostech pacienta. Testování stavu pacienta
VíceDoc. MUDr. A. Bartoš, PhD. AD Centrum Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), Klecany & Neurologická klinika, UK 3.
Doc. MUDr. A. Bartoš, PhD AD Centrum Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), Klecany & Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha Jak najít hranice mezi stárnutím a Alzheimerovou nemocí? Bartoš, Raisová:
VícePřímé sdělení pro zdravotnické pracovníky týkající se spojitosti mezi léčbou Sprycelem (dasatinibem) a plicní arteriální hypertenzí (PAH)
Přímé sdělení pro zdravotnické pracovníky týkající se spojitosti mezi léčbou Sprycelem (dasatinibem) a plicní arteriální hypertenzí (PAH) Se souhlasem Evropské lékové agentury (EMA) a její
VíceNarozen/a: Den, měsíc, rok. Bydliště: Ulice Číslo popisné Obec PSČ. Místo aktuálního pobytu žadatele/ky:..
Domov Příbor, příspěvková organizace Masarykova 542, 742 58 Příbor Přijímáme seniory od 65 let, kteří jsou zcela nebo těžce závislí na pomoci jiné fyzické osoby a kteří jsou ohroženi nebo vystaveni sociální
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceTestování v rehabilitaci
Testování v rehabilitaci K hodnocení klientů bylo sestaveno mnoho hodnotících a měřících technik a škál. Autoři je nastavili tak, aby co nejobjektivněji vystihovaly sledované parametry. Fyzioterapeut je
Více1 Zadání ošetřovatelské anamnézy
1 Zadání ošetřovatelské anamnézy Cíle pro žáka vysvětlit klíčové pojmy charakterizovat činnosti zdravotnického asistenta při zadávání ošetřovatelské anamnézy seznámit se se zadáním ošetřovatelské anamnézy
VíceInformace ze zdravotnictví Kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 20. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Kraji Vysočina v roce 2010
VíceZačlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči
Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Autor : nrtm.lenka Válková, rtm.regina Kouřilová, Dis., kap.mudr.rudolf Beňo KOGNITIVNÍ FUNKCE Myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat,
VíceŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202
ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 POBYTOVÁ SOCIÁLNÍ SLUŽBA DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (7776586) ODLEHČOVACÍ SLUŽBA (9346727) Číslo jednací Došlo dne:
VíceÚstav ošetřovatelství
NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2012/2013 Studijní program: Ošetřovatelství Studijní obor: Všeobecná sestra Forma studia: Prezenční a kombinovaná Akademický rok: 2012/2013 Jedná se o
VíceVytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.
Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb
VíceMetodika kódování diagnóz pro využití v IR-DRG
Metodika kódování diagnóz pro využití v IR-DRG 009.2012 Platná verze MKN-10 Pro rok 2012 je platnou verzí Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů 2. aktualizované
VíceMaturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období
Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální péče Pečovatelská činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky
Více