Pracovní úrazovost v České republice v roce 2005

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pracovní úrazovost v České republice v roce 2005"

Transkript

1 Pracovní úrazovost v České republice v roce

2 OBSAH strana 1 ÚVOD VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR. 7 3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH Pracovní úrazovost v roce 2005 v krajích Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2005 v krajích Vývoj pracovní úrazovosti v krajích Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH (OKEČ) Pracovní úrazovost v roce 2005 v odvětvích Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2005 v odvětvích Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích Vliv pracovní úrazovosti v odvětvích na pracovní úrazovost v krajích ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny v roce Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce Nejčastější podskupiny zdrojů pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny Nejčastější podskupiny zdrojů smrtelných pracovních úrazů PRACOVNÍ ÚRAZOVOST MLADISTVÝCH PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PODLE VELIKOST PODNIKU PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ PŘEHLED UKAZATELŮ Absolutní ukazatele Relativní ukazatele.. 38 Zdroje dat 39 Tabulková část přílohy

3 1 ÚVOD Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2005 vyznačovala rozdílným vývojem celkové pracovní úrazovosti a vývojem smrtelné pracovní úrazovosti. Zatímco se hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti proti u 2004 významně snížily, hodnoty absolutních a většina relativních ukazatelů celkové pracovní úrazovosti mírně vzrostly. V roce 2005 bylo statisticky vykázáno 164 smrtelných pracovních úrazů, což je o 23 případů méně než v roce Četnost smrtelných pracovních úrazů na zaměstnanců se meziročně snížila o 14 %. Pozitivní vývoj smrtelné pracovní úrazovosti byl zejména ovlivněn příznivým vývojem v odvětví dobývání nerostných surovin, kde nadto nedošlo v roce 2005 k žádné vážné důlní nehodě. Na druhé straně byl zaznamenán výrazný nárůst smrtelných pracovních úrazů v odvětví potravinářské výroby a výroby elektrických strojů a přístrojů. Počet smrtelných pracovních úrazů výrazně klesl zejména u úrazů vzniklých v souvislosti s elektřinou a naopak výrazně vzrostl v souvislosti s pády břemen a materiálů a v souvislosti s manipulací s břemeny. Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností vzrostl proti u 2004 o 0,4 %. Celková četnost pracovních úrazů zůstala prakticky na stejné úrovni jako v roce Vzrůst ostatních relativních ukazatelů byl způsoben především pokračujícím vzrůstem průměrné doby pracovní neschopnosti na hodnotu 45,1 kalendářních dnů na jeden případ. Zvýšil se proto průměrný stav práce neschopných (o 4,1 %) a průměrné procento pracovní neschopnosti (o 2,8 %). Počet zaměstnanců vzrostl meziročně o více než , tj. o 1,2 %. Do vývoje vykazované pracovní úrazovosti se tedy v roce 2005 různým způsobem promítly trendy hospodářského oživení, pokračující technický vývoj, případně změny v zaměření kontrolní činnosti inspekce práce. 3

4 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR 2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2005 Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2005 vztahují ke 4,443 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti. V roce 2005 bylo v České republice nově hlášeno celkem případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho pracovní úrazy utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 3,702 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu u došlo v roce 2005 k mírnému zvýšení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 354 případů), avšak k poměrně významnému zvýšení absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti o 3,8 %. Celkově pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Bez následné pracovní neschopnosti bylo vykázáno celkem pracovních úrazů. Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2005 pouze k mírnému poklesu četnosti z hodnoty 1,86 na hodnotu 1,85 pracovních úrazů na 100 zaměstnanců. V roce 2005 vzrostla proti u 2004 průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 43,65 na hodnotu 45,13 kalendářních dnů, tj. o 1,48 dne. Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz proti u 2004 vzrostlo z hodnoty 0,222 % na hodnotu 0,226 %. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru osob, o 400 osob více než v roce Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2005 V roce 2005 bylo v informačních systémech SÚIP, VÚBP a ČBÚ-SBS zaznamenáno celkem 176 smrtelných pracovních úrazů, z nichž podléhá statistickému zjišťování pracovní neschopnosti 164 případů. Z toho bylo zaznamenáno (příp. vyšetřeno): 169 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, dříve ČÚBP (vyšetřují inspektoráty bezpečnosti práce), z nichž 158 případů podléhá statistickému zjišťování pracovní neschopnosti a 7 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (vyšetřují obvodní báňské úřady), z nichž statistickému zjišťování podléhá 6 případů Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2005 poklesl proti u 2004 o 23 případů (ze 187 na 164), což představuje pokles o 12 %. Tyto změny ovlivnily četnost smrtelných pracovních úrazů na zaměstnanců. Hodnota tohoto ukazatele se v ČR snížila proti předešlému u z hodnoty 0,43 na 0,37. Proti předcházejícímu u se snížil i podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (z 0,23 % na 0,20 %). 4

5 2.3 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2005 je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (graf č. 2.1). Od u 2001 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sleduje počet pracovních úrazů, u kterých nevznikla pracovní neschopnost. To umožňuje stanovit celkový počet pracovních úrazů, tj. počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti (tabulka č. 2.3). Z vývoje celkového počtu pracovních úrazů je patrné, že takto vykazovaný počet úrazů v období 2001 až 2002 mírně vzrůstal, v roce 2003 poklesl o 7,4 %, v roce 2004 poklesl jen mírně a v roce 2005 mírně vzrostl. Graf č. 2.1 Pracovní úrazy, Česká republika 130 celkem s pracovní neschopností 120 počet (v tisících) Mírný vzrůst absolutního počtu pracovních úrazů v roce 2005 neovlivnil negativně četnost pracovních úrazů na 100 zaměstnanců díky relativně rychlejšímu vzrůstu celkového počtu zaměstnanců v národním hospodářství (graf č. 2.2). V důsledku toho se četnost pracovních úrazů i v roce 2005 mírně snížila. 2,4 Graf č. 2.2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců 2,3 2,2 četnost 2,1 2,0 1,9 1,8 1,

6 Na druhé straně však došlo k významnému vzrůstu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, což se projevilo vzrůstem průměrného procenta pracovní neschopnosti (graf č. 2.3) a pokračujícím vzrůstem průměrné doby pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (graf č. 2.4). Trvalý nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti není způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. Obdobný trend nárůstu průměrné doby trvání pracovní neschopnosti provází v České republice i vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku úrazů a nemocí za posledních deset let postupně klesl o více než 20 %, průměrná doba pracovní neschopnosti od u 1996 vzrostla ve všech oblastech souhrnně o 7 dní na hodnotu 32,8 dne. Přičemž pracovní úrazy zaznamenaly v období 1996 až 2005 nárůst tohoto ukazatele o 7,7 dne na průměrnou hodnotu 45,1 dne a nemoci o 6,8 dne na průměrnou hodnotu 31,9 dne. Příčinou tohoto obecného trendu není vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především systém organizace zdravotní péče a nemotivující nastavení systému nemocenského pojištění. 0,25 Graf č. 2.3 Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz 0,20 průměrné procento 0,15 0,10 0,05 kalendářní dny 0, Graf č 2.4 Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz

7 Důsledkem tohoto stavu je stagnující průměrné procento pracovní neschopnosti ve všech oblastech i souhrnně za Českou republiku. V roce 2005 došlo dokonce k mírnému meziročnímu nárůstu průměrného procenta pracovní neschopnosti na hodnotu 6,1 %. U pracovních úrazů vzrostl tento ukazatel meziročně o 2,7 % z hodnoty 0,222 % na hodnotu 0,228 %. V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. Z grafu je patrné, že v roce 2005 došlo kromě četnosti pracovních úrazů ke vzrůstu všech ukazatelů pracovní úrazovosti. Tento vzrůst je způsoben zejména vzrůstem počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. Graf č. 2.5 Bázické indexy ukazatelů pracovních úrazů s pracovní neschopností 130 doba trvání index (%) průměrné procento zaměstnanci počet dnů pracovní neschopnosti četnost 80 pracovní úrazy 2.4 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR Pokles absolutního počtu smrtelných pracovních úrazů (graf č. 2.6) se projevuje i poklesem četnosti těchto úrazů (graf č. 2.7). Viz tabulka č V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. V roce 2005 četnost smrtelných pracovních úrazů klesla zejména vlivem snížení počtu těchto případů. V grafu č. 2.9 je dokumentován rozdílný vývoj četností pracovní úrazů smrtelných pracovní úrazů v roce v posledním období, zejména v roce počet Graf č. 2.6 Smrtelné pracovní úrazy

8 0,65 Graf č. 2.7 Četnost smrtelných pracovních úrazů na pojištěnců 0,60 0,55 četnost 0,50 0,45 0,40 0, Graf č. 2.8 Bázické indexy ukazatelů smrtelných pracovních úrazů index (%) pojištěnci četnost na pojištěnců počet smrtelných prac. úrazů Graf č. 2.9 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů PÚ - pracovní úrazy, SPÚ - smrtelné pracovní úrazy, PN - pracovní neschopnost četnost PÚ 2,5 2,4 2,3 2,2 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 PÚ s PN smrtelné PÚ 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 četnost SPÚ 1, ,0 8

9 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory: Počet zaměstnanců v jednotlivých krajích Rozložení počtu zaměstnanců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 (tabulka č. 3). Na jeden kraj připadá průměrně 7,14 % zaměstnanců, tj Čtyři kraje jsou nad touto průměrnou hodnotou, deset krajů je pod touto hodnotou. Nejvíce zaměstnanců vykazuje kraj Hlavní město Praha (téměř trojnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Struktura odvětví v jednotlivých krajích Graf č.3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem zaměstnanců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykazují nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, dochází k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č ). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, která vykazuje nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví má Vysočina. Graf č. 3 Struktura odvětví v krajích Hl. m. Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký pojištěnci v % kraj Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ostatní kategorie OKEČ Zpracovatelský průmysl (D) Výroba a rozvod el., plynu a vody (E) Doprava, skladování a spoje (I) Zemědělství a myslivost, lesní hosp. (A) Dobývání nerostných surovin (C) Stavebnictví (F) 9

10 3.1 Pracovní úrazovost v roce 2005 v krajích Rozložení počtu pracovních úrazů v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že: výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,85) vykázaly kraje Plzeňský (2,72), Vysočina (2,60), Jihočeský (2,52), Královéhradecký (2,35), Pardubický (2,16) a Liberecký (2,10), zhruba stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje Karlovarský (1,99), Ústecký (1,96), Středočeský (1,91), Olomoucký (1,89) a Zlínský (1,74) a nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje Moravskoslezský (1,71), Jihomoravský (1,67) a hl. m. Praha (1,13). Graf č. 3.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v krajích v roce 2005 OIP pro: Moravskoslezský 9,7% a Olomoucký 5,2% OIP pro hl. m. Prahu 12,5% OIP pro Středočeský 10,2% OIP pro: Zlínský 5,0% a Jihomoravský 10,1% OIP pro: Pardubický 5,3% a Královéhradecký 6,3% OIP pro: Liberecký 4,2% a Ústecký 7,0% OIP pro: Plzeňský 7,8% a Karlovarský 2,7% OIP pro: Vysočinu 6,2% a Jihočeský 7,8% 3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2005 v krajích V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích (vyšších samosprávných celcích) v roce 2005 (tabulka č. 3.2). 10

11 Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že: výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,37) vykázaly kraje: Ústecký (0,58), Plzeňský (0,56), Moravskoslezský (0,51), Liberecký (0,49), Karlovarský (0,46), Královéhradecký (0,45) a zhruba stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Pardubický (0,39), Zlínský (0,38), Jihomoravský (0,36), Středočeský (0,32) a nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: hl. m. Praha (0,27), Vysočina (0,26), Olomoucký (0,22) a Jihočeský (0,16). Graf č. 3.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v krajích v roce 2005 OIP pro: Moravskoslezský 14,6% a Olomoucký 3,0% OIP pro hl. m. Prahu 14,6% OIP pro: Zlínský 5,5% a Jihomoravský 11,0% OIP pro Středočeský 8,5% OIP pro: Vysočinu a Jihočeský 3,0% 2,4% OIP pro: Pardubický 4,9% a Královéhradecký 6,1% OIP pro: Liberecký 4,9% a Ústecký 10,4% OIP pro: Plzeňský 7,9% a Karlovarský 3,0% Graf č. 3.3 Podíl počtu pojištěnců v ČR v roce 2005 v krajích OIP pro: Moravskoslezský 10,5% a Olomoucký 5,1% OIP pro hl. m. Prahu 20,4% OIP pro: Zlínský 5,3% a Jihomoravský 11,2% OIP pro Středočeský 9,9% OIP pro: Pardubický 4,6% a Královéhradecký 5,0% OIP pro: Liberecký 3,7% OIP pro: Plzeňský 5,3% a Ústecký 6,6% a Karlovarský 2,5% 11 OIP pro: Vysočin 4,4% a Jihočeský 5,7%

12 Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích Na předcházející straně jsou znázorněny v grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 podíly počtů a) zaměstnanců b) pracovních úrazů s pracovní neschopností c) smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním grafů č. 3.1, 3.2 a 3.3 zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti. Charakteristickým krajem je např. Ústecký, kde převažuje podíl smrtelných pracovních úrazů nad ostatními pracovními úrazy. Porovnání četností pracovních úrazů a četností smrtelných pracovních úrazů v krajích s republikovým průměrem: v Hlavním městě Praha jsou obě hodnoty nižší než republikový průměr, obě hodnoty jsou zhruba stejné jako republikový průměr v krajích Středočeském a Zlínském, četnost pracovních úrazů je zhruba stejná jako republikový průměr a četnost smrtelných pracovních úrazů je: o nižší v kraji Olomouckém, o ale vyšší v krajích Karlovarském a Ústeckém, četnost pracovních úrazů je vyšší než republikový průměr a četnost smrtelných pracovních úrazů nižší než republikový průměr v krajích Vysočina a Jihočeském, četnost pracovních úrazů je vyšší než republikový průměr a četnost smrtelných pracovních úrazů je stejná v kraji Pardubickém, obě hodnoty jsou vyšší než republikový průměr v krajích Královéhradeckém, Libereckém a Plzeňském, četnost pracovních úrazů je nižší jako republikový průměr a četnost smrtelných pracovních úrazů je: o stejná v kraji Jihomoravském o ale vyšší v kraji Moravskoslezském. 12

13 3.3 Vývoj pracovní úrazovosti v krajích Z grafu č je patrné, že v krajích, které mají rozhodující podíl na celkovém počtu pracovních úrazů, pokračoval výrazný trend poklesu počtu pracovních úrazů. K nárůstu počtu pracovních úrazů došlo v Praze, k poklesu v krajích Jihočeském, Zlínském a Libereckém. Z grafu č je patrné, že četnost pracovních úrazů klesla v souvislosti s poklesem absolutního počtu pracovních úrazů, zejména v krajích Jihočeském a Zlínském. Průměrné procento pracovní neschopnosti při meziročním porovnání hodnot v roce 2004 a 2005 mírně vzrostlo (graf č ) ve většině krajů. Při poklesu počtu pracovních úrazů je to způsobeno vzrůstem průměrné doby trvání pracovní neschopnosti na jeden případ, viz následující graf Nárůst byl zaznamenán u většiny krajů, kromě Vysočiny a Plzeňského kraje, kde došlo k poklesu. Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů vzrostla u většiny krajů, kromě Vysočiny a Plzeňského kraje, kde došlo k poklesu tohoto ukazatele (graf č ). Viz tabulka č Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích Z grafů č a je patrné, že v krajích Plzeňském a Karlovarském došlo k nárůstu počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů. V krajích Libereckém, Jihomoravském a Zlínském zůstaly tyto ukazatele na stejné úrovni jako v roce Ostatní kraje vykazují sestupný trend. Viz tabulka č

14 Graf č Pracovní úrazy s pracovní neschopností v krajích Hl. m. Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský počet (v tisících) Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský Graf č Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců v krajích 3,0 Hl. m. Praha Středočeský Vysočina 2,5 Jihočeský Plzeňský četnost 2,0 1,5 1, Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ČR 14

15 0,35 Graf č Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v krajích Hl. m. Praha Středočeský 0,30 Vysočina Jihočeský Plzeňský průměrné procento 0,25 0,20 0,15 Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský kalendářní dny 0, Graf č Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v krajích ČR Hl. m. Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ČR 15

16 Hl.m.Praha Grafy č Smrtelné pracovní úrazy v krajích Středočeský počet 20 počet Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský počet 20 počet Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický počet 20 počet Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský počet 20 počet

17 Grafy č Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích Hl.m.Praha ČR Středočeský ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0, Vysočina Jihočeský ČR Plzeňský Karlovarský ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 četnost 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0, četnost 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0, Ústecký Liberecký ČR Královéhradecký Pardubický ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0, Jihomoravský Zlínský ČR Olomoucký Moravskoslezský ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0,

18 4 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH Ukazatele pracovní úrazovosti v roce 2005 jsou uspořádány podle převažující ekonomické činnosti a prezentovány podle kategorií Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Poznámka: Pro větší přehlednost grafů byly některé kategorie, sloučeny do jediné kategorie označené ostatní kategorie nebo byly vynechány, např: Rybolov (B), Pohostinství a ubytování (H), Peněžnictví a pojišťovnictví (J), Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění (L), Školství (M) a Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost (N), atd. Údaje jsou uvedeny v příslušných tabulkách. 4.1 Pracovní úrazovost v roce 2005 v odvětvích V grafu č. 4.1 je uveden podíl počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v jednotlivých odvětvích v roce Nejvíce pracovních úrazů vzniká ve Zpracovatelském průmyslu (D), a to 45,4 %. Je ale nutno upozornit, že toto odvětví zahrnuje 28,1 % zaměstnanců (viz graf č. 4.3). Viz tab Graf č. 4.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností podle kategorií OKEČ v roce 2005 Ostatní služby "O" 2,6% Nemovitosti, služby, výzkum "K" 5,3% ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 9,4% Zemědělství, lesní hospodářství "A" 7,7% Dobývání nerost. surovin "C" 1,8% Doprava, skladování a spoje "I" 7,6% Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" 11,1% Stavebnictví "F" 8,4% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 0,9% Zpracovatelský průmysl "D" 45,4% 18

19 4.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2005 v odvětvích V grafu č. 4.2 je uveden podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2005 v kategoriích odvětvových ekonomických činností (OKEČ). Viz tab Nejvíce smrtelných pracovních úrazů (48, tj. 29,3 %) vzniklo v roce 2005 ve zpracovatelském průmyslu. Graf č. 4.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v kategoriích OKEČ v roce 2005 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby "O" 3,0% Nemovitosti, služby, výzkum "K" 4,9% Doprava, skladování a spoje "I" 12,8% ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 3,7% Zemědělství, lesní hospodářství "A" 11,0% Dobývání nerost. surovin "C" 3,7% Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" 10,4% Zpracovatelský průmysl "D" 29,3% Stavebnictví "F" 20,7% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 0,6% Graf č. 4.3 Podíl počtu pojištěnců v ČR v roce 2005 v kategoriích OKEČ ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 22,2% Zemědělství, lesní hospodářství "A" 3,6% Dobývání nerost. surovin "C" 1,0% Ostatní veřejné, sociální a osobní služby "O" 4,1% Zpracovatelský průmysl "D" 28,1% Nemovitosti, služby, výzkum "K" 11,2% Doprava, skladování a spoje "I" 6,9% Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" 15,1% 19 Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 1,4% Stavebnictví "F" 6,3%

20 Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v odvětvích V grafech č. 4.1, 4.2 a 4.3 jsou znázorněny podíly počtů a) zaměstnanců (tab ) b) pracovních úrazů s pracovní neschopností c) smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích ČR. Vzájemným porovnáním grafů č. 4.1, 4.2 a 4.3 zjistíme pro každé odvětví váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti. Charakteristickým odvětvím je např. stavebnictví, kde převažuje podíl smrtelných pracovních úrazů nad ostatními pracovními úrazy. Z porovnání četností pracovních úrazů a četností smrtelných pracovních úrazů v odvětvích s republikovým průměrem vyplývá, že: odvětví Dobývání nerostných surovin (C), Stavebnictví (F) a Zemědělství, lesní hospodářství (A), vykazují obě hodnoty vyšší než republikový průměr, odvětví Doprava, skladování a spoje (I), vykazuje četnost smrtelných pracovních úrazů vyšší než republikový průměr a četnost pracovních úrazů vykazuje četnost zhruba stejnou jako je republikový průměr, odvětví Zpracovatelský průmysl (D) vykazuje četnost smrtelných pracovních úrazů nižší než republikový průměr a četnost pracovních úrazů vyšší než republikový průměr, odvětví Rybolov, chov ryb (B) vykazuje četnost smrtelných pracovních úrazů nulovou a četnost pracovních úrazů vyšší než republikový průměr, pracuje zde však zanedbatelné množství zaměstnanců, ostatní odvětví vykazují obě hodnoty nižší než je republikový průměr. 20

21 4.3 Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti ( ) v ČR ve vybraných odvětvích. Některé grafy jsou doplněny vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR. Hodnoty ( ) jsou uvedeny v tabulce č V grafu č (logaritmická stupnice na ose hodnot) je zaznamenán vývoj počtu pracovních úrazů. Nárůst u Zdravotnictví (N), pokles u Zemědělství, lesní hospodářství (A) a Dobývání nerostných surovin (C). Graf č dokumentuje vývoj četnosti pracovních úrazů na 100 zaměstnanců. Nárůst: Doprava, skladování a spoje (I), pokles: Zemědělství, lesní hospodářství (A) a Stavebnictví (F). V grafu č je uveden vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Nárůst u Zemědělství, lesní hospodářství (A), Doprava, skladování a spoje (I) a Zdravotnictví (N), pokles u Dobývání nerostných surovin (C). V grafu č je zaznamenán vývoj průměrné doby trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Nárust vykazují všechna odvětví. 21

22 Graf č Pracovní úrazy s pracovní neschopností v kategoriích OKEČ Zpracovatelský průmysl "D" Zemědělství, lesní hospodářství "A" Doprava, skladování a spoje "I" Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" počet případů Stavebnictví "F" Zdravotnictví, veter. a soc. služby "N" Školství "M" Dobývání nerost. surovin "C" Pohostinství a ubytování "H" ,0 4,5 Graf č Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců v kategoriích OKEČ Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zemědělství, lesní hospodářství "A" Dobývání nerost. surovin "C" četnost 4,0 3,5 3,0 2,5 Stavebnictví "F" Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" ČR 2,0 1,5 1,0 0, Pohostinství a ubytování "H" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zdravotnictví, veter. a soc. služby "N" Školství "M"

23 průměrné procento 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 Graf č Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kategoriích OKEČ Dobývání nerost. surovin "C" Zemědělství, lesní hospodářství "A" Stavebnictví "F" Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" ČR Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" Pohostinství a ubytování "H" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zdravotnictví, veter. a soc. služby "N" Školství "M" kalendářní dny Graf č Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kategoriích OKEČ Dobývání nerost. surovin "C" Doprava, skladování a spoje "I" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Stavebnictví "F" Zemědělství, lesní hospodářství "A" ČR Zdravotnictví, veter. a soc. služby "N" Školství "M" Zpracovatelský průmysl "D" Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" Pohostinství a ubytování "H"

24 4.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR ve vybraných odvětvích. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce č V tabulce č je uveden vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých oddílech odvětví. Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje jsou patrné z grafů č a Největší počet smrtelných pracovních úrazů vykazují odvětví: Stavebnictví (F), Zpracovatelský průmysl (D) a Doprava, skladování a spoje (I). Ve Zpracovatelském průmyslu (D) došlo v roce 2005 prudkému vzrůstu úrazů, naproti tomu ve většině ostatních odvětvích, jako i celkově v ČR počet úrazů klesl. 60 Graf č Smrtelné pracovní úrazy v kategoriích OKEČ Stavebnictví "F" Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" Zemědělství, lesní hospodářství "A" počet Dobývání nerost. surovin "C" Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Nemovitosti, služby, výzkum "K" Zdravotnictví, veter. a soc. služby "N" V grafu jsou patrná odvětví, která vykazují četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší než činí republikový průměr (graf je doplněn vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR). Jsou to: Dobývání nerostných surovin (C), Stavebnictví (F), Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E), Zemědělství, lesní hospodářství (A) a Doprava, skladování a spoje (I). Prudký pokles četnosti vykazují odvětví Dobývání nerostných surovin (C), Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E), naopak četnost vzrostla ve Zpracovatelském průmyslu (D). Na poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů se podílí zejména pokles (o 12 případů) v odvětví Dobývání nerostných surovin (C). V ostatních odvětvích nelze v současné době hovořit o nějakém trendu. V některých odvětvích počet smrtelných pracovních úrazů meziročně poklesl (Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody - E), u jiných zase vzrostl (Zpracovatelský průmysl - D). Pokles v ostatních odvětvích kromě Dobývání nerostných surovin (C) činí 11 případů. Na smrtelných pracovních úrazech se v cca 42,6 % podílí dopravní nehody, které jsou rozprostřeny do většiny odvětví. Počet smrtelných pracovních úrazů, u nichž byl zdrojem úrazu dopravní prostředek, se meziročně zvýšil o 3 případy. 24

25 četnost 3,9 3,7 3,5 3,3 3,1 2,9 2,7 2,5 2,3 2,1 1,9 1,7 1,5 1,3 1,1 0,9 0,7 0,5 0,3 0,1 Graf č Četnost smrtelných pracovních úrazů na pojištěnců v kategoriích OKEČ Dobývání nerost. surovin "C" Stavebnictví "F" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zemědělství, lesní hospodářství "A" Doprava, skladování a spoje "I" Nemovitosti, služby, výzkum "K" Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" ČR Zpracovatelský průmysl "D" 4.5 Vliv pracovní úrazovosti v odvětvích na pracovní úrazovost v krajích Rizikovost jednotlivých odvětvích se promítá do ukazatelů pracovní úrazovosti v krajích. Tento vliv je dán strukturou ekonomických činností zastoupených v příslušném kraji. Z důvodu vyššího podílu rizikových odvětví kraj Vysočina a Jihočeský kraj vykazují nadprůměrné hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti. Kraje Ústecký, Moravskoslezský a Královéhradecký vykazují navíc i nadprůměrné hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti. Naproti tomu Hlavní město Praha a kraj Jihomoravský vykazují nižší hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti než činí celorepublikové průměry. Je to dáno zejména nižším podílem dobývání nerostných surovin, zemědělství a lesního hospodářství v těchto krajích. Vyšší podíl pracovníků v odvětví dobývání nerostných surovin ovlivňuje negativně celkovou pracovní úrazovost v Karlovarském, Moravskoslezském, Ústeckém a Libereckém kraji. Větší zastoupení zemědělství a lesního hospodářství také ovlivňuje negativně celkovou pracovní úrazovost v kraji Vysočina, v Jihočeském, Královéhradeckém, Plzeňském, Pardubickém, Olomouckém, Zlínském a Středočeském kraji. Tato dvě odvětví ovlivňují významně úrazovost v krajích díky tomu, že ostatní riziková odvětví (např. stavebnictví) jsou v krajích zastoupena rovnoměrně. Zbylá odvětví vzhledem ke své nízké rizikovosti úrazovost v kraji neovlivňují. 25

26 Příčinou trvale vysoké četnosti pracovních úrazů v některých krajích je vysoký podíl rizikových odvětví v těchto krajích. To je definováno počtem pojištěnců v odvětvích a v krajích ČR v roce 2005 v podnicích nad 25 zaměstnanců (ČSÚ). V grafu č. 4.5 je znázorněna závislost četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na podílu rizikových odvětví (tabulka č. 4.5). Charkteristiky krajů pomocí rizikových odvětví Kraje jsou seřazeny podle podílu počtu pojištěnců (%) v rizikových odvětvích: F - Stavebnictví C - Dobývání nerostných surovin A - Zemědělství, lesní hospodářství I - Doprava, skladování a spoje E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody D - Zpracovatelský průmysl Vysočina má: nejvyšší podíl počtu pojištěnců (70,7 %) v rizikových odvětvích (ČR 53,6 %), nejvyšší podíl počtu pojištěnců (11,5 %) v odvětví A (ČR 3,8 %). Liberecký kraj má: nejvyšší podíl počtu pojištěnců (56,5 %) v odvětví D (ČR 33,4 %), nejnižší podíl počtu pojištěnců (3,1 %) v odvětví F (ČR 4,9 %), nejnišší podíl počtu pojištěnců (0,4 %) v odvětví E (ČR 1,9 %). Pardubický kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Plzeňský kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Královéhradecký kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Zlínský kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Jihočeský kraj má nejvyšší podíl počtu pojištěnců (3,4 %) v odvětví E (ČR 1,9 %). Olomoucký kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Středočeský kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Karlovarský kraj má nejvyšší podíl počtu pojištěnců (7,7 %) v odvětví C (ČR 1,4 %). Ústecký kraj má vyšší podíl počtu pojištěnců (5,4 %) v odvětví C (ČR 1,4 %). Moravskoslezský kraj má vyšší podíl počtu pojištěnců (6,7 %) v odvětví C (ČR 1,4 %). Jihomoravský kraj má nejvyšší podíl počtu pojištěnců (6,8 %) v odvětví F (ČR 4,9 %). Hl. m. Praha má: nejvyšší podíl počtu pojištěnců (19,4 %) v odvětví I (ČR 8,2 %), nejnižší podíl počtu pojištěnců v odvětvích C (0,1 %), A (0,4 %), D (10,4 %), nejnižší podíl počtu pojištěnců (36,2 %) v rizikových odvětvích (ČR 53,6 %). 26

27 Rozložení rizikových odvětví v krajích Stavebnictví (F) je v krajích zastoupeno rovnoměrně (3,1 6,8 %), jeho rizikovost tedy ovlivňuje všechny kraje zhruba stejně. Odvětví dobývání nerostných surovin (C) je v krajích zastoupeno velmi nerovnoměrně, jenom 4 kraje mají významný podíl počtu pojištěnců (Karlovarský, Ústecký, Liberecký a Moravskoslezský), u ostatních krajů je podíl zanedbatelný. Odvětví zemědělství, lesní hospodářství (A) ovlivňuje nerovnoměrně všechny kraje, nejméně Hl. m. Prahu. Odvětví doprava, skladování a spoje (I) je v krajích zastoupeno rovnoměrně (2,4 5,0 %), kromě kraje Hl. m. Praha (19,4 %), který má v porovnání s ostatními kraji v tomto odvětví nejvyšší podíl i počet pojištěnců. Odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E) ovlivňuje nerovnoměrně všechny kraje, nejméně Liberecký kraj (0,4 %). Zpracovatelský průmysl (D) je v krajích zastoupen rovnoměrně (36,0 56,5 %) kromě Hl. m. Prahy (10,4 %). Toto odvětví díky vysokému počtu pojištěnců významně ovlivňuje ukazatele pracovní úrazovosti v každém kraji i v ČR. Graf č. 4.5 Závislost četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na podílu rizikových odvětví v krajích v roce 2005 odvětví F, C, A, I, E, D četnost PÚ s PN na pojištěnců % pojištěnců v odvětvích F, C, A, I, E, D ,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Vysočina Liberecký Pardubický Plzeňský Královéhrad. Zlínský Jihočeský Olomoucký kraj Středočeský Karlovarský Ústecký Moravskosl. Jihomoravský Hl. m. Praha 27

28 5 ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2005 Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2005, byla data o pracovních úrazech pořízených inspektoráty bezpečnosti práce a uložených v bázi dat SÚIP. Soubor dat z u 2005 obsahoval data připravená ze záznamů o úrazu o pracovních úrazech s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP 2. Klasifikace zdrojů úrazů byla provedena z důvodů zachování časových řad podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu obsaženého v příloze III., nyní již neplatné vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. 5.1 Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny v roce 2005 Graf č. 5.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny ve skupinách zdrojů úrazu v roce 2005 Lidé, zvířata, živly 3,4% Nářadí, nástroje 9,5% Průmyslové škodliviny 3,9% Dopravní prostředky 4,5% jiné zdroje 2,5% Zdvihadla a dopravníky 0,8% Stroje 8,3% Pracovní, doprav. prostory 28,4% Materiál, břemena, předměty 38,6% Z grafu č. 5.1 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazu: Skupina V. Materiál, břemena, předměty 38,6 % Skupina IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob 28,4 % Skupina VI. Nářadí, náčiní, nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje 9,5 % Skupina III. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní) 8,3 % Viz tabulka č Podle stavu evidence k Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. 28

29 5.2 Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2005 V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů. Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena převážně oblastními inspektoráty práce podle klasifikačního schéma obsaženého v příloze č. III. k bývalé vyhlášce ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. a zaznamenána v informačním systému SÚIP. Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 169 případů, vč. těch případů, které nepodléhají statistickému zjišťování. Smrtelné pracovní úrazy podléhající dozoru systému ČBÚ (7 případů) zahrnuty nejsou. Graf č. 5.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů ve skupinách zdrojů úrazů v roce 2005 Průmyslové škodliviny 5,3% Elektřina 3,0% Lidé, zvířata, živly 3,6% Kotle 0,0% jiné zdroje 2,4% Materiál, břemena, předměty 17,2% Dopravní prostředky 42,6% Pracovní, doprav. prostory 18,3% Stroje 3,6% Zdvihadla a dopravníky 4,1% Z grafu č. 5.2 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů smrtelných úrazů: Sk. I. Dopravní prostředky 42,6 % Sk. IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory 18,3 % Sk. V. Materiál, břemena, předměty 17,2 % Sk.VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň, výbušiny 5,3 % Viz tabulka č

30 5.3 Nejčastější podskupiny zdrojů pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny Nejčastějšími podskupinami zdrojů úrazů z celkového počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu jsou: Ve skupině I. Dopravní prostředky: Motorové silniční dopravní prostředky:... 2,4 % Nemotorové vnitropodnikové dopravní prostředky: 1,1 % Ve skupině III. Stroje: Stroje (hnací, pomocné, obráběcí) nespecifikováno. 0,9 % Okružní, rámové aj. pily na dřevo:..0,9 % Zvláštní stroje potravinářského, tukového a tabákového průmyslu:... 1,1 % Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob: Vnitropodniková pracoviště:.. 11,4 % Silnice, cesty ap., vč. dopravních a pracovních prostorů kolejových drah (pracovní komunikační prostory) veřejného charakteru pády osob na rovině:.7,9 % Schody, žebříky, výstupy pády osob na nich a z nich:...6,9 % Ostatní zvýšená pracoviště pády osob z výše:..1,4 % Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty: Břemena (materiál, předměty přemisťované/manipulované), úrazy břemeny...16,7 % Materiál, předměty působení ostrými hranami: ,8 % Ostatní materiál, předměty, výrobky:... 6,5 % Drobné úlomky z materiálů nebo z nástrojů odlétnuvší:...2,3 % Materiál břemena předměty nespecifikováno:...1,9 % Ve skupině VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení: Nástroje ruční (řezné, sekací, krájecí, dlabací a probíjecí):..5,8 % Pomocné ruční nářadí (náčiní), bicí, utahovací, přidržovací:...2,1 % Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny Horké látky tekuté a plynné:..1,5 % Horké látky pevné, horké předměty, zařízení apod.:...1,0 % Ve skupině X. Lidé, zvířata a přírodní živly: Zvířata:.. 2,3 % Úmyslné i neúmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou:.1,1 % Ve skupině XI. Jiné zdroje: Jiné zdroje, které nelze zařadit... 1,4 % Ostatní zdroje úrazů jsou zastoupeny méně než 0,9 %. 30

31 5.4 Nejčastější podskupiny zdrojů smrtelných pracovních úrazů Ve skupině I. Dopravní prostředky: Motorové silniční dopravní prostředky: 37,3 % Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob: Ostatní zvýšená pracoviště pády osob z výše:.. 14,8 % Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty: Zemina, hornina, kámen kusový a sypký materiál pád předmětů:. 5,9 % Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny: Látky jedovaté - pevné, tekuté, jedovaté a nedýchatelné plyny:.. 4,1 % Ve skupině II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky Jeřáby a jiná zdvihadla pro různosměrnou dopravu... 1,8 % (Viz tabulka č. 5.4) 31

32 6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST MLADISTVÝCH V posledním desetiletém období klesal absolutní počet pracovních úrazů mladistvých zaměstnanců (do 18 let), zejména díky výraznému poklesu počtu těchto zaměstnanců (tabulka č. 6). V roce 2005 bylo evidováno pouze nemocensky pojištěných mladistvých. Od u 1995 se tento počet z hodnoty snížil více než šestinásobně. Významný je pokles četnosti pracovních úrazů na 100 mladistvých. Četnost úrazů klesla již v roce 2002 pod celorepublikový průměr a v roce 2005 činila 1,39 pracovních úrazů na 100 mladistvých. Ještě v roce 1994 měla četnost pracovních úrazů mladistvých hodnotu 6,61, přičemž celorepublikový průměr činil 2,19. Smrtelné pracovní úrazy mladistvých zaměstnanců jsou výjimečné, poslední případ byl zaznamenán v roce Graf č. 6 Pracovní úrazy s pracovní neschopností mladistvých počet

33 7 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PODLE VELIKOSTI PODNIKU V roce 2005 pracovalo v malých podnicích s 1 až 25 zaměstnanci 1,1 mil. zaměstnanců, ve středních podnicích s 26 až 249 zaměstnanci celkově 1,4 mil. zaměstnanců a ve velkých podnicích s 250 a více zaměstnanci bylo zaměstnáno téměř 1,7 mil. zaměstnanců. Průměrný počet zaměstnanců v malém podniku činil cca 5 zaměstnanců, ve středním 60, ve velkém podniku 820 zaměstnanců. Graf č. 7.1 (tab. 7.1) znázorňuje vývoj vykazované pracovní úrazovosti v závislosti na velikosti podniku. Uvedené údaje nepotvrzují obecně přijímaný předpoklad, že riziko práce je v malých podnicích vyšší než ve středních a velkých podnicích. Pokud by se četnost u malých podniků měla pohybovat v očekávaných hodnotách, potom by měla překročit hodnoty u velkých a středních podniků (2,5). U OSVČ je zřejmé, že jsou pracovní úrazy registrovány ve výjimečných případech. Není dána povinnost vyhotovit záznam o úrazu, navíc OSVČ nepodléhají režimu odškodňování pracovních úrazů podle zákoníku práce. Graf č. 7.1 Četnost pracovních úrazů podle velikosti podniku, ČR 3,0 četnost na 100 zam. 2,5 2,0 1,5 1, zam. 250 a více zam. ČR 1-25 zam. OSVČ 0,5 0, y Vysvětlení nízké hodnoty četnosti vykazovaných pracovních úrazů v malých podnicích je možno najít pomocí mimopracovních úrazů. Pokud by platilo, že v malých podnicích je v průměru nižší úroveň bezpečnosti práce, potom by souhrnná četnost pracovních a mimopracovních úrazů měla být u této kategorie vyšší a výrazně přesahovat hodnotu 5,5 případů úrazů na 100 zaměstnanců (graf č. 7.2). Tento předpoklad se v grafu neprojevil. Ukázalo se však, že souhrnná frekvence úrazů (pracovních a mimopracovních) je u všech kategorií zhruba stejná, nezávisle na tom, o jak velký podnik se jedná. S výjimkou OSVČ, vykazují všechny kategorie podniků podobnou výši souhrnné četnosti úrazů. 33

34 Graf č. 7.2 Četnost součtu pracovních a mimopracovních úrazů podle velikosti podniku, ČR 7,0 četnost na 100 zam. 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 250 zam. a více zam. ČR 1-25 zam. OSVČ 1,0 0, y Lze usuzovat, že v malých podnicích nejsou některé pracovních úrazy klasifikovány jako pracovní a nejsou tudíž takto vykazovány ani ve statistických výkazech. Nicméně vzniklý úraz je ošetřujícím lékařem označen jako úraz a vzniklá pracovní neschopnost je zahrnuta mezi ostatní (mimopracovní) úrazy. Důvody pro tuto praxi podle zkušeností spočívají v obavách před náročností registrace pracovního úrazu a z navazujících problémů. Nejčastěji se jedná o obavy z finančních a časových ztrát spojených s projednáváním pracovního úrazu, u zaměstnavatelů se navíc jedná o obavy z možných problémů ze strany orgánů inspekce práce, a u zaměstnanců o obavy ze ztráty zaměstnání. Svoji úlohu hraje i neznalost problematiky, její podceňování, vědomé i nevědomé přehlížení úrazů z různých subjektivních příčin. Počet zaměstnanců v podniku není natolik významným faktorem výskytu pracovních úrazů jak by se dalo očekávat. Rozhodujícími faktory proto zůstávají odvětví, ve kterém podnik působí, vykonávané činnosti (profese) a podnikem přijatá kultura práce. Nicméně přístup orgánů státní správy a odborných institucí k malým, středním a velkým podnikům se bude při preventivní nebo kontrolní činnosti vždy lišit, a to právě s ohledem na jejich velikost. 34

35 8 PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ Příčiny pracovních úrazů (kromě smrtelných) Nejčastější příčinou pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2005 bylo Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko (tab. 8.1). Tato příčina je uváděna u 58 % případů. Na druhém byly označeny Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce (32 %). Jako třetí nejčastější příčinou pracovních úrazů bylo označeno Ohrožení zvířaty a přírodními živly (2,4 %). Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednáni druhých osob) 1,9 %, dále Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště) 1,7 % a Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru 1,5 %. Ostatní příčiny se na celkovém počtu pracovních úrazů podílejí méně než 0,2 %. U 2,3 % pracovních úrazů nebyla příčina zjištěna. Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl pracovní úraz (tab. 8.2 a 8.3). Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování za 2004, lze však předpokládat, že se zjištěné údaje v posledních po sobě jdoucích letech výrazně neliší. Významnější změny se mohou očekávat až v delším časovém rozmezí. Nejčastější nežádoucí událostí byla zjištěna Neovladatelnost - ztráta kontroly částečná nebo úplná: strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat (47 %), přičemž se nejčastěji jednalo o ztrátu kontroly nad manipulovanými předměty (22 %) nebo nad ručním nářadím popř. jím opracovávaným materiálem (12 %). Z podrobného členění nežádoucích událostí vyplývá, že dalšími velmi častými nežádoucími událostmi jsou uklouznutí nebo klopýtnutí (12 %), špatné došlápnutí bez pádu (9 %), nekoordinovaný pohyb zraněného při pohybu těla bez fyzického zatížení (8 %). Součet těchto nejčastějších podskupin nežádoucích událostí, při kterých byl úraz způsoben různými typy ztráty kontroly, uklouznutím, nekoordinovaným pohybem nebo špatným došlápnutím činí 76 % případů z celku. U zbylých nežádoucích událostí (24 %), lze konkrétněji určit jaká ustanovení bezpečnostních předpisů byla pravděpodobně porušena a jaká konkrétní organizační, technická nebo výchovná opatření by měl zaměstnavatel přijímat, popřípadě na co by se měly zaměřit kontroly bezpečnosti práce, aby bylo riziko odstraněno nebo minimalizováno u jeho zdroje. Jsou to úrazy vzniklé vlivem bezprostředních příčin, např. elektrickým proudem, požáry, technickými závadami, únikem látek, nepoužíváním OOP, pádem z výšek, zdviháním břemen, apod. U první skupiny pracovních úrazů, které tvoří převážnou většinu, je nutno hledat příčiny spíše v úrovni pracovního prostředí, pracovních podmínek, uspořádání pracovišť, v úrovni pracovní pohody nebo stresu, v organizaci práce a celkové úrovni řízení bezpečnosti práce v podniku. Prevenci úrazů je třeba zaměřit na systémové změny, které postihnou i 35

36 nejčastěji uváděné příčiny ( Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko a Nedostatky osobních předpokladů ), které se podílí na vzniku pracovních úrazů v 90 % případů. Příčiny smrtelných pracovních úrazů Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, které zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP. Příčiny smrtelných pracovních úrazů způsobených dopravními nehodami šetří policie. Porušené předpisy u smrtelných pracovních úrazů Z celkového počtu 164 smrtelných pracovních úrazů, je nejčastěji porušován: zákon č. 65/1965 Sb. (zákoník práce) v 98 případech, tj. 60 %, zákon č. 361/2000 Sb. v 47 případech, tj. 29 %, NV č. 362/2005 Sb. ve 3 případech, tj. 2 %, NV č. 378/2001 Sb. v 5 případech, tj. 3 %, vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb. v 21 případech, tj. 13 % a vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. a 26/1989 Sb. ve 4 případech, tj. 2,5 %. Porušení zák. č. 65/1965 Sb. (zákoník práce) ze strany zaměstnance 81 případů Nejčastěji se jedná o 135, odst. 4) zaměstnanec je povinen písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy 30 případů písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy 32 případů písm. e) nepožívat alkoholické nápoje 11 případů dbát o svou vlastní bezpečnost 19 případů Porušení zák. č. 65/1965 Sb. (zákoník práce) ze strany zaměstnavatele 34 případů Nejčastěji se jedná o 133, odst. 1) zaměstnavatel je povinen písm. a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. 1 případ písm. e) zajistit zaměstnancům školení o předpisech BOZP 6 případů písm. f) zajistit zaměstnancům informace a pokyny o BOZP 7 případů dále: 132 Základní ustanovení, odst. 2, 3 2 případy 132a Prevence rizik, odst. 1, 3, 4 16 případů 134 Pracoviště a pracovní prostředí 8 případů 134e Organizace práce a pracovní postupy, odst. 1, písm. b), c) 8 případů 134a Výrobní a pracovní prostředky a zařízení 2 případy Porušení zák. č. 65/1965 Sb. (zákoník práce) ze strany jiné osoby Nejčastěji se jedná o 132, 132a, 134, 135 a případů 36

Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2008

Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2008 Příloha 2-2008.doc Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2008 OBSAH strana 1 ÚVOD 3 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR 4 2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008.. 4

Více

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2007

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2007 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2007 1 OBSAH strana 1 ÚVOD 3 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR 4 2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2007.. 4 2.2 Hodnoty ukazatelů smrtelné

Více

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2010

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2010 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2010 OBSAH strana 1 ÚVOD 3 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR 4 2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2010.. 4 2.2 Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní

Více

Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2004

Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2004 Příloha 2-2004.doc Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2004 1 OBSAH Strana ÚVOD 3 1 PŘEHLED UKAZATELŮ.. 3 1.1 Absolutní ukazatele. 3 1.2 Relativní ukazatele.. 4 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI

Více

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2011

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2011 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2011 OBSAH strana 1 ÚVOD 3 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR 4 2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2011.. 4 2.2 Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní

Více

Tabulková část přílohy č. 2

Tabulková část přílohy č. 2 Tabulková část přílohy č. 2 Tabulka č. 1 Časové řady ukazatelů pracovních úrazů v ČR Ukazatel 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Pojištěnci 4 755 667 4 708 151 4 603 615 4 833 831 4 784

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Tabulková část přílohy. (rok 2004)

Tabulková část přílohy. (rok 2004) Tabulková část přílohy (rok 2004) 1 Seznam tabulek číslo tabulky název str. 2 Časové řady ukazatelů pracovních úrazů v ČR 3 3 (kraje) Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2004 podle krajů 4 3 (IBP)

Více

Koláøská 451/13, 746 01 Opava

Koláøská 451/13, 746 01 Opava Koláøská 451/13, 746 01 Opava 2 0 1 3 Pracovní úrazovost v Èeské republice v roce 2013 Zpracováno z podkladù SÚIP, ÈBÚ, ÈSÚ 1 Předkládaná zpráva o pracovní úrazovosti obsahuje statistické ukazatele pracovní

Více

vydáno: kvìten 2016 Zpráva o pracovní úrazovosti v Èeské republice v roce 2015

vydáno: kvìten 2016 Zpráva o pracovní úrazovosti v Èeské republice v roce 2015 vydáno: kvìten 2016 2 0 1 5 Zpráva o pracovní úrazovosti v Èeské republice v roce 2015 Předkládaná Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2015 - je vypracována na základě - statistických

Více

Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2003 podle kategorií OKEČ (ČSÚ)

Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2003 podle kategorií OKEČ (ČSÚ) Tabulková příloha č.2 k článku: Pracovní úrazy v ČR v roce 2003 podle OKEČ z oborového portálu BOZPinfo.cz (http://www.bozpinfo.cz) Tabulka č. 1.1: Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2003 podle

Více

Pardubický , ,67. Liberecký , Karlovarský , ,27

Pardubický , ,67. Liberecký , Karlovarský , ,27 II. NEHODY V KRAJÍCH Pardubický 3 622-104 -2,79 35-7 -16,67 V této kapitole jsou uvedeny údaje o ách v silničním provozu na území jednotlivých krajů České republiky. Liberecký 3 788-71 -1,84 20-5 -20 Karlovarský

Více

Příloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů

Příloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů Příloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů 1 OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 3 1.1 Dálnice a silnice I. třídy... 3 1.2 Silnice II. a III. třídy... 4 1.3 Místní komunikace... 10 1.4 Síť

Více

STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE

STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE 67. konzultační den Problematika chemické bezpečnosti na pracovišti STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE Ing. Simona ZAJÍCOVÁ metodik inspektor Úsek inspekce BOZP Státní úřad inspekce práce Kolářská 451/13 746 01

Více

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev 3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Pracovní úrazovost v Èeské republice v roce 2014

Pracovní úrazovost v Èeské republice v roce 2014 2 0 1 4 Pracovní úrazovost v Èeské republice v roce 2014 Zpracováno Státním úøadem inspekce práce Zpracováno z podkladù SÚIP, ÈBÚ, ÈSÚ Předkládaná zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce

Více

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI INFORMACE A ÚDAJE - duben 2002 Ministerstvo práce a sociálních věcí věnuje pozornost a podporuje aktivity zaměřené na zvyšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví

Více

Z P R Á V A O Č I N N O S T I I B P

Z P R Á V A O Č I N N O S T I I B P Z P R Á V A O Č I N N O S T I I B P ZA ROK 23 Úvod Zpráva o činnosti IBP pro hl.m. Prahu za rok 23 podává přehled o práci za uplynulý rok. Předkládané informace zahrnují výsledky z dozorčí činnosti IBP

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

Zavádění zvýšených bezpečnostních pravidel ve výrobě

Zavádění zvýšených bezpečnostních pravidel ve výrobě Zavádění zvýšených bezpečnostních pravidel ve výrobě Newsletter 01/2011 Page 2 BOZP (Bezpečnost a ochrana zdraví při práci) BOZP je termín, který označuje jakýsi souhrn opatření stanovených legislativou

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2003 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2003 (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 27.10.2004 68 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2003 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice v roce 2008 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice v roce 2008 (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 29 44 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice v roce 28 (zdroj dat: Český statistický úřad) Souhrn

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve Česká republika Celková míra v dubnu 2012 činila 8,4 %, což představuje 480 818 tzv. dosažitelných 1 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková míra v ČR klesala. Dopad ekonomické

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

Základní informace o činnosti systému Českého úřadu bezpečnosti práce za rok 2001

Základní informace o činnosti systému Českého úřadu bezpečnosti práce za rok 2001 Základní informace o činnosti systému Českého úřadu bezpečnosti práce za rok 2001 Český úřad bezpečnosti práce (ČÚBP) je orgán státní správy a je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí. Řídí činnost

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

Celkové souhrnné údaje

Celkové souhrnné údaje STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE Č.j. 495/.1/149/1.1/6 P Ř Í L O H A k Roční souhrnné zprávě o výsledcích kontrolních akcí provedených státním odborným dozorem a následně inspekcí práce za rok 25 Celkové souhrnné

Více

PRACOVNÍ NESCHOPNOST PRO NEMOC A ÚRAZ V ROCE ZA 1. POLOLETÍ 2014

PRACOVNÍ NESCHOPNOST PRO NEMOC A ÚRAZ V ROCE ZA 1. POLOLETÍ 2014 PRACOVNÍ NESCHOPNOST PRO NEMOC A ÚRAZ V ROCE ZA 1. POLOLETÍ 2014 Do vývoje dočasné pro nemoc a úraz v České republice v 1. pololetí 2014 se výrazně promítly právní úpravy nemocenského pojištění platné

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

Kniha úrazů. Pro firmu (pracoviště) Zavedena : Den Měsíc Rok Podpis odpovědné osoby

Kniha úrazů. Pro firmu (pracoviště) Zavedena : Den Měsíc Rok Podpis odpovědné osoby Kniha úrazů Pro firmu (pracoviště) Zavedena : Den Měsíc Rok Podpis odpovědné osoby POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO ÚRAZU S účinností od 01.01.2011 vstoupilo v platnost nařízení vlády (NV)

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2013 činil 7,7 % jde celkem o 551 662 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V

Více

o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až srpen 2012

o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až srpen 2012 o ovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až srpen 2012 Policie ČR za prvních 8 měsíců letošního roku šetřila celkem 52 566, při kterých bylo 452 osob usmrceno, 2 002 osob těžce

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0). Česká republika Celková míra v dubnu 2010 činila 9,2 % 1, což představuje 523 591 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.

Více

Zahraniční obchod v roce 2008

Zahraniční obchod v roce 2008 3 Zahraniční obchod v roce 28 Obrat zahraničního obchodu zaznamenal poprvé od vstupu České republiky do Evropské unie a podruhé v historii České republiky meziroční pokles. V porovnání s rokem 27 se obrat

Více

Mzdy specialistů ve vědě a technice

Mzdy specialistů ve vědě a technice Mzdy specialistů ve vědě a technice Podrobná charakteristika osob zaměstnaných jako Specialisté ve vědě a technologiích, včetně jednotlivých užších kategorií zaměstnání, je uvedena v příloze k metodice

Více

201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY 201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007

Více

Lékárny v České republice v roce 2003

Lékárny v České republice v roce 2003 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30.7.2004 49 Lékárny v České republice v roce 2003 Předkládaná aktuální informace je zaměřena na činnost lékáren v

Více

Úplný přehled zkušebních okruhů

Úplný přehled zkušebních okruhů Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

Ekonomické výsledky nemocnic

Ekonomické výsledky nemocnic Ekonomické výsledky nemocnic k 31. 12. 2014 Zpracovatel: Ing. Markéta Bartůňková, Ing. Zdeňka Nováková Předkladatel: doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Datum: 9.11.2015 Ústav zdravotnických informací a statistiky

Více

Nárůst zaznamenáváme v kategorii: počet nehod o 372, tj. o 2,9%.

Nárůst zaznamenáváme v kategorii: počet nehod o 372, tj. o 2,9%. o ovosti na pozemních komunikacích v České republice, Policie České republiky v období leden až únor letošního roku šetřila 13 064 na pozemních komunikacích. Při těchto ách bylo 72 osob usmrceno, 284 osob

Více

o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až červenec 2011

o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až červenec 2011 o ovosti na pozemních komunikacích v České republice v Policie ČR za prvních 7 měsíců letošního roku šetřila celkem 40 897, při kterých bylo 385 osob usmrceno, 1 680 osob těžce zraněno a 12 111 osob zraněno

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY. č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

ÚPLNÉ ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY. č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu ÚPLNÉ ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu ze dne 31. května 2010 jak vyplývá ze změn provedených nařízením vlády č. 170/2014 Sb. Vláda nařizuje

Více

Nejen kontrolní činnost orgánů inspekce práce. JUDr. Jaroslav Stádník

Nejen kontrolní činnost orgánů inspekce práce. JUDr. Jaroslav Stádník Nejen kontrolní činnost orgánů inspekce práce JUDr. Jaroslav Stádník STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE ÚSEK INSPEKCE BOZP ODBOR INSPEKČNÍCH ČINNOSTÍ ÚSEK INSPEKCE PVP ÚSEK INSPEKCE NLZ KANCELÁŘ GENERÁLNÍHO INSPEKTORA

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2009/2010 činil 147 957, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 127 806

Více

Statistika nehodovosti 1. čtvrtletí 2016

Statistika nehodovosti 1. čtvrtletí 2016 Statistika nehodovosti 1. čtvrtletí 2016 Statistiky nehodovosti zahrnují pouze ty dopravní nehody, které vyšetřovala Policie České republiky. Pro srovnání vývoje některých ukazatelů nehodovosti a následků

Více

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. čtvrtletí 2011 vzrostla hrubá

Více

o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice, období leden až únor 2012

o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice, období leden až únor 2012 o ovosti na pozemních komunikacích v České republice, období leden až únor 2012 Policie České republiky v období leden až únor letošního roku šetřila 12 479 na pozemních komunikacích. Při těchto ách bylo

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

Pokles zaznamenáváme v kategorii: počet usmrcených o 18 osob, tj. o 3,4% počet těžce zraněných o 94 osob, tj. o 4,0%

Pokles zaznamenáváme v kategorii: počet usmrcených o 18 osob, tj. o 3,4% počet těžce zraněných o 94 osob, tj. o 4,0% o ovosti na pozemních komunikacích v České republice za 9 měsíců 2012 Policie ČR za prvních devět měsíců letošního roku šetřila 59 440, při kterých bylo 505 osob usmrceno, 2 275 osob těžce zraněno a 17

Více

INFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI

INFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI INFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI Rok 216 Obsah Počet bodovaných řidičů, počet dvanáctibodových řidičů 3 Přírůstky bodů za poslední rok, složení udělených bodů. 4 Srovnání

Více

Statistické údaje o činnosti obecních policií za rok 2012

Statistické údaje o činnosti obecních policií za rok 2012 Statistické údaje o činnosti obecních policií za rok 2012 Odbor bezpečnostní politiky Ministerstvo vnitra ČR červen 2013 1 Úvod Údaje o činnosti obecních policií za rok 2012 poskytly obce, ve kterých je

Více

Úrazovost a nemocnost v odvětvích OS za rok 2015 pro ASKP

Úrazovost a nemocnost v odvětvích OS za rok 2015 pro ASKP Úrazovost a nemocnost v odvětvích OS za rok pro ASKP Předkládaná zpráva o vývoji úrazovosti a nemocnosti v odvětvích Odborového svazu skla, keramiky a porcelánu (dále jen OS ) sleduje a zpracovává přehled

Více

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 listopad 2013 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2012 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj

Více

Úplný přehled zkušebních okruhů

Úplný přehled zkušebních okruhů Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci

Více

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Jeruzalémská 9, Praha 1. Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Jeruzalémská 9, Praha 1. Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008 Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Jeruzalémská 9, 116 52 Praha 1 Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008 Praha 2009 Seznam používaných zkratek ČBÚ Český báňský úřad ČSÚ Český statistický

Více

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0). Česká republika Celková míra v dubnu 2009 činila 7,9 % 1, což představuje 445 024 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.

Více

Ujetí viníka z místa nehody. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

Ujetí viníka z místa nehody. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Ujetí viníka z místa nehody Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody a jejich následky, kdy viník z místa nehody ujel 29.11.2016 Obsah 1. Úvod... 3 1.1

Více

Senioři. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky

Senioři. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky 24.4.2016 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...

Více

3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska

3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska 3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska Počty bydlících cizinců Cizinci s polským občanstvím patřili během let 1994-2005 mezi první čtyři nejčetnější občanství cizinců v ČR. V roce 1994 zastali pozici

Více

201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu 201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Energetický regulační úřad sekce regulace oddělení teplárenství VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE K ROKU 2006

Energetický regulační úřad sekce regulace oddělení teplárenství VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE K ROKU 2006 Energetický regulační úřad sekce regulace oddělení teplárenství prosinec 27 VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE K ROKU 26 Obsah: Úvod... 2 1. Přehled průměrných cen... 3 2. Porovnání cen a úrovní cen za rok

Více

Tabulka č.1: Počet škol podle krajů

Tabulka č.1: Počet škol podle krajů 2. Základní školy Síť základních škol v České republice je dostatečně hustá, přestože v posledních letech počet základních škol klesá. Ve školním roce 2007/08 bylo v ČR celkem 3 704 základních škol, což

Více

OTÁZKY ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ZAJIŠŤOVÁNÍ ÚKOLŮ V PREVENCI RIZIK

OTÁZKY ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ZAJIŠŤOVÁNÍ ÚKOLŮ V PREVENCI RIZIK OTÁZKY PRO ÚSTNÍ ČÁST ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ZAJIŠŤOVÁNÍ ÚKOLŮ V PREVENCI RIZIK podle zákona číslo 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních

Více

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6.1 Vývoj vzdělanosti obyvatel ČR Při sčítání lidu byla otázka na nejvyšší vyplňovana pouze 15letými a staršími osobami podle nejvyšší dokončené školy. Škála zjišťovaných

Více

Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí

Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí Stav 5-01, oddíl 094 za rok 2012 Statistická informace je sestavena

Více

Činnost oboru gynekologie a péče o ženy v roce Activity of branch of gynaecology and medical care of women in 2010

Činnost oboru gynekologie a péče o ženy v roce Activity of branch of gynaecology and medical care of women in 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28. 6. 211 32 Činnost oboru gynekologie a péče o ženy v roce 21 Activity of branch of gynaecology and medical care

Více

Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron

Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron Úvod Cílem této práce je statické zpracování a vyhodnocení vývoje cen na trhu rezidenčních nemovitostí ČR ve sledovaném časovém úseku let 2007 až 2009,

Více

Helena Ondriášová - vzdělávání Nemocniční 2902/13, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava 59 661 8661, 737 868 056, e-mail: kort.ondriasova@tiscali.

Helena Ondriášová - vzdělávání Nemocniční 2902/13, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava 59 661 8661, 737 868 056, e-mail: kort.ondriasova@tiscali. Příloha č. V.3 OTÁZKY PRO ÚSTNÍ ČÁST ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ZAJIŠŤOVÁNÍ ÚKOLŮ V PREVENCI RIZIK podle zákona číslo 309/2006 Sb. Výběr otázek do jednotlivých obálek bude proveden podle zkušebních

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných

Více

Informace o vývoji členské základny a dospělých mládeže v letech na základě podkladů statistiky ČUS/ČSTV

Informace o vývoji členské základny a dospělých mládeže v letech na základě podkladů statistiky ČUS/ČSTV Český volejbalový svaz V Praze dne 31. srpna 2016 Registračně matriční komise Informace o vývoji členské základny a dospělých mládeže v letech 2000-2015 na základě podkladů statistiky ČUS/ČSTV Obsah: Úvod

Více

Statistika nehodovosti 3. čtvrtletí 2016

Statistika nehodovosti 3. čtvrtletí 2016 Statistika nehodovosti 3. čtvrtletí 2016 Statistiky nehodovosti zahrnují pouze ty dopravní nehody, které vyšetřovala Policie České republiky. Pro srovnání vývoje některých ukazatelů nehodovosti a následků

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Tabulková část (rok 2014) - seznam tabulek:

Tabulková část (rok 2014) - seznam tabulek: Tabulková část (rok 2014) - seznam tabulek: číslo název v ČR v letech 2.3 Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti (ČSÚ) 2005-2014 2 6.1 Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti mladistvých (ČSÚ) 2005-2014

Více

Informace. o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za období leden-listopad 2010

Informace. o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za období leden-listopad 2010 Informace o ovosti na pozemních komunikacích České republiky za období leden-listopad 2010 Policie ČR za prvních jedenáct měsíců letošního roku šetřila 68 747, při kterých bylo 711 osob usmrceno, 2 655

Více

4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL

4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL 4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL Dojížďka za prací je významnou formou prostorové mobility obyvatel. Z analýzy dat o dojížďce za prací vyplynulo: Z celkového počtu 4 735 tis. zaměstnaných

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

Počet poskytovatelů licencí Počet platných licencí Přijaté licenční poplatky (v mil. Kč) Nové odrůdy rostlin a plemen zvířat. Patent.

Počet poskytovatelů licencí Počet platných licencí Přijaté licenční poplatky (v mil. Kč) Nové odrůdy rostlin a plemen zvířat. Patent. Analytická část Úvod Předmětem následujícího textu jsou zjištění, plynoucí ze statistického šetření Českého statistického úřadu o licencích za rok 2014, zaměřeného na poskytovatele licencí, počty platných

Více

ZÁZNAM O ÚRAZU. A. Údaje o zaměstnavateli, u kterého je úrazem postižený zaměstnanec v základním pracovněprávním vztahu

ZÁZNAM O ÚRAZU. A. Údaje o zaměstnavateli, u kterého je úrazem postižený zaměstnanec v základním pracovněprávním vztahu 11ZaznamOUrazu.pdf Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 201/2010 Sb. smrtelném s hospitalizací delší než 5 dnů ostatním ZÁZNAM O ÚRAZU Evidenční číslo záznamu a) : Evidenční číslo zaměstnavatele b) : A. Údaje

Více

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

Dopravní nehodovost v ČR a Pardubickém kraji v roce 2012

Dopravní nehodovost v ČR a Pardubickém kraji v roce 2012 Dopravní nehodovost v ČR a Pardubickém kraji v roce 2012 Délka a hustota silniční sítě v Pardubickém kraji a v ČR Pardubický kraj Druh silnice Délka v km Hustota na (km/rozloha kraje*1000) Dálnice 8,8

Více

Činnost chirurgických oborů v ambulantní péči v roce Activity of branches of surgery in out-patient care in 2011

Činnost chirurgických oborů v ambulantní péči v roce Activity of branches of surgery in out-patient care in 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 26. 7. 2012 29 Souhrn Činnost chirurgických oborů v ambulantní péči v roce 2011 Activity of branches of surgery in

Více

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Alkohol, léky a narkotika Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody pod vlivem alkoholu, omamných látek, léků a narkotik a jejich následky 20.7.2016 Obsah

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2006/2007 činil 160 841, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 140 564

Více

PRO ZKOUŠKU A OPAKOVANOU ZKOUŠKU Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM

PRO ZKOUŠKU A OPAKOVANOU ZKOUŠKU Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM ROZSAH OVĚŘOVANÝCH ZNALOSTÍ PRO ZKOUŠKU A OPAKOVANOU ZKOUŠKU Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM KOORDINÁTOR BOZP NA STAVENIŠTI dle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ecological Consulting

Více

ZKOUŠKA Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM. dle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ecological Consulting a.s.

ZKOUŠKA Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM. dle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ecological Consulting a.s. ROZSAH OVĚŘOVANÝCH ZNALOSTÍ ZKOUŠKA Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM FYZICKÝCH OSOB ZAJIŠŤUJÍCÍCH ÚKOLY V PREVENCI RIZIK V OBLASTI BOZP dle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ecological

Více

201 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

201 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu * 201 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb.,

Více

Strana: 1 ze 5 Vydání: 1 www.vysplan.cz

Strana: 1 ze 5 Vydání: 1 www.vysplan.cz A1-PLÁN BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI NA STAVENIŠTI strana 1 Příloha č. 3 Přehled právních předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují

Více

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2005 (data: Česká správa sociálního zabezpečení)

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2005 (data: Česká správa sociálního zabezpečení) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2.6.2006 23 Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2005 (data: Česká správa

Více

Míra přerozdělování příjmů v ČR

Míra přerozdělování příjmů v ČR Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu

Více

Přehled zkušebních okruhů

Přehled zkušebních okruhů Přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi dle přílohy č. 2 k nařízení

Více

3. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2015

3. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2015 3. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2015 3.1. Nemocensky pojištěné osoby Základním ukazatelem, ke kterému se vztahují údaje o, je ukazatel průměrného počtu nemocensky pojištěných

Více

Příjmy krajských samospráv

Příjmy krajských samospráv mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech

Více

Univerzita Hradec Králové Strana 1 ze 5 OSNOVA ŠKOLENÍ BOZP ŠKOLENÍ ZÁKLADNÍ VEDOUCÍ PRACOVNÍCI

Univerzita Hradec Králové Strana 1 ze 5 OSNOVA ŠKOLENÍ BOZP ŠKOLENÍ ZÁKLADNÍ VEDOUCÍ PRACOVNÍCI Univerzita Hradec Králové Strana 1 ze 5 Příloha č.2. OSNOVA ŠKOLENÍ BOZP ŠKOLENÍ ZÁKLADNÍ Činnosti / Profese: VEDOUCÍ PRACOVNÍCI Seznam obecně závazných právních předpisů, norem a vlastních vydaných dokumentů

Více

Úrazovost a nemocnost v odvětvích OS za rok 2013

Úrazovost a nemocnost v odvětvích OS za rok 2013 Úrazovost a nemocnost v odvětvích OS za rok pro ASKP Předkládaná zpráva o vývoji úrazovosti a nemocnosti v odvětvích Odborového svazu skla, keramiky a porcelánu (dále jen OS ) sleduje a zpracovává přehled

Více