Pracovní úrazovost v České republice v roce 2005

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pracovní úrazovost v České republice v roce 2005"

Transkript

1 Pracovní úrazovost v České republice v roce

2 OBSAH strana 1 ÚVOD VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR. 7 3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH Pracovní úrazovost v roce 2005 v krajích Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2005 v krajích Vývoj pracovní úrazovosti v krajích Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH (OKEČ) Pracovní úrazovost v roce 2005 v odvětvích Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2005 v odvětvích Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích Vliv pracovní úrazovosti v odvětvích na pracovní úrazovost v krajích ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny v roce Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce Nejčastější podskupiny zdrojů pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny Nejčastější podskupiny zdrojů smrtelných pracovních úrazů PRACOVNÍ ÚRAZOVOST MLADISTVÝCH PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PODLE VELIKOST PODNIKU PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ PŘEHLED UKAZATELŮ Absolutní ukazatele Relativní ukazatele.. 38 Zdroje dat 39 Tabulková část přílohy

3 1 ÚVOD Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2005 vyznačovala rozdílným vývojem celkové pracovní úrazovosti a vývojem smrtelné pracovní úrazovosti. Zatímco se hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti proti u 2004 významně snížily, hodnoty absolutních a většina relativních ukazatelů celkové pracovní úrazovosti mírně vzrostly. V roce 2005 bylo statisticky vykázáno 164 smrtelných pracovních úrazů, což je o 23 případů méně než v roce Četnost smrtelných pracovních úrazů na zaměstnanců se meziročně snížila o 14 %. Pozitivní vývoj smrtelné pracovní úrazovosti byl zejména ovlivněn příznivým vývojem v odvětví dobývání nerostných surovin, kde nadto nedošlo v roce 2005 k žádné vážné důlní nehodě. Na druhé straně byl zaznamenán výrazný nárůst smrtelných pracovních úrazů v odvětví potravinářské výroby a výroby elektrických strojů a přístrojů. Počet smrtelných pracovních úrazů výrazně klesl zejména u úrazů vzniklých v souvislosti s elektřinou a naopak výrazně vzrostl v souvislosti s pády břemen a materiálů a v souvislosti s manipulací s břemeny. Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností vzrostl proti u 2004 o 0,4 %. Celková četnost pracovních úrazů zůstala prakticky na stejné úrovni jako v roce Vzrůst ostatních relativních ukazatelů byl způsoben především pokračujícím vzrůstem průměrné doby pracovní neschopnosti na hodnotu 45,1 kalendářních dnů na jeden případ. Zvýšil se proto průměrný stav práce neschopných (o 4,1 %) a průměrné procento pracovní neschopnosti (o 2,8 %). Počet zaměstnanců vzrostl meziročně o více než , tj. o 1,2 %. Do vývoje vykazované pracovní úrazovosti se tedy v roce 2005 různým způsobem promítly trendy hospodářského oživení, pokračující technický vývoj, případně změny v zaměření kontrolní činnosti inspekce práce. 3

4 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR 2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2005 Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2005 vztahují ke 4,443 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti. V roce 2005 bylo v České republice nově hlášeno celkem případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho pracovní úrazy utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 3,702 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu u došlo v roce 2005 k mírnému zvýšení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 354 případů), avšak k poměrně významnému zvýšení absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti o 3,8 %. Celkově pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Bez následné pracovní neschopnosti bylo vykázáno celkem pracovních úrazů. Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2005 pouze k mírnému poklesu četnosti z hodnoty 1,86 na hodnotu 1,85 pracovních úrazů na 100 zaměstnanců. V roce 2005 vzrostla proti u 2004 průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 43,65 na hodnotu 45,13 kalendářních dnů, tj. o 1,48 dne. Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz proti u 2004 vzrostlo z hodnoty 0,222 % na hodnotu 0,226 %. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru osob, o 400 osob více než v roce Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2005 V roce 2005 bylo v informačních systémech SÚIP, VÚBP a ČBÚ-SBS zaznamenáno celkem 176 smrtelných pracovních úrazů, z nichž podléhá statistickému zjišťování pracovní neschopnosti 164 případů. Z toho bylo zaznamenáno (příp. vyšetřeno): 169 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, dříve ČÚBP (vyšetřují inspektoráty bezpečnosti práce), z nichž 158 případů podléhá statistickému zjišťování pracovní neschopnosti a 7 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (vyšetřují obvodní báňské úřady), z nichž statistickému zjišťování podléhá 6 případů Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2005 poklesl proti u 2004 o 23 případů (ze 187 na 164), což představuje pokles o 12 %. Tyto změny ovlivnily četnost smrtelných pracovních úrazů na zaměstnanců. Hodnota tohoto ukazatele se v ČR snížila proti předešlému u z hodnoty 0,43 na 0,37. Proti předcházejícímu u se snížil i podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (z 0,23 % na 0,20 %). 4

5 2.3 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2005 je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (graf č. 2.1). Od u 2001 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sleduje počet pracovních úrazů, u kterých nevznikla pracovní neschopnost. To umožňuje stanovit celkový počet pracovních úrazů, tj. počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti (tabulka č. 2.3). Z vývoje celkového počtu pracovních úrazů je patrné, že takto vykazovaný počet úrazů v období 2001 až 2002 mírně vzrůstal, v roce 2003 poklesl o 7,4 %, v roce 2004 poklesl jen mírně a v roce 2005 mírně vzrostl. Graf č. 2.1 Pracovní úrazy, Česká republika 130 celkem s pracovní neschopností 120 počet (v tisících) Mírný vzrůst absolutního počtu pracovních úrazů v roce 2005 neovlivnil negativně četnost pracovních úrazů na 100 zaměstnanců díky relativně rychlejšímu vzrůstu celkového počtu zaměstnanců v národním hospodářství (graf č. 2.2). V důsledku toho se četnost pracovních úrazů i v roce 2005 mírně snížila. 2,4 Graf č. 2.2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců 2,3 2,2 četnost 2,1 2,0 1,9 1,8 1,

6 Na druhé straně však došlo k významnému vzrůstu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, což se projevilo vzrůstem průměrného procenta pracovní neschopnosti (graf č. 2.3) a pokračujícím vzrůstem průměrné doby pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (graf č. 2.4). Trvalý nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti není způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. Obdobný trend nárůstu průměrné doby trvání pracovní neschopnosti provází v České republice i vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku úrazů a nemocí za posledních deset let postupně klesl o více než 20 %, průměrná doba pracovní neschopnosti od u 1996 vzrostla ve všech oblastech souhrnně o 7 dní na hodnotu 32,8 dne. Přičemž pracovní úrazy zaznamenaly v období 1996 až 2005 nárůst tohoto ukazatele o 7,7 dne na průměrnou hodnotu 45,1 dne a nemoci o 6,8 dne na průměrnou hodnotu 31,9 dne. Příčinou tohoto obecného trendu není vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především systém organizace zdravotní péče a nemotivující nastavení systému nemocenského pojištění. 0,25 Graf č. 2.3 Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz 0,20 průměrné procento 0,15 0,10 0,05 kalendářní dny 0, Graf č 2.4 Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz

7 Důsledkem tohoto stavu je stagnující průměrné procento pracovní neschopnosti ve všech oblastech i souhrnně za Českou republiku. V roce 2005 došlo dokonce k mírnému meziročnímu nárůstu průměrného procenta pracovní neschopnosti na hodnotu 6,1 %. U pracovních úrazů vzrostl tento ukazatel meziročně o 2,7 % z hodnoty 0,222 % na hodnotu 0,228 %. V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. Z grafu je patrné, že v roce 2005 došlo kromě četnosti pracovních úrazů ke vzrůstu všech ukazatelů pracovní úrazovosti. Tento vzrůst je způsoben zejména vzrůstem počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. Graf č. 2.5 Bázické indexy ukazatelů pracovních úrazů s pracovní neschopností 130 doba trvání index (%) průměrné procento zaměstnanci počet dnů pracovní neschopnosti četnost 80 pracovní úrazy 2.4 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR Pokles absolutního počtu smrtelných pracovních úrazů (graf č. 2.6) se projevuje i poklesem četnosti těchto úrazů (graf č. 2.7). Viz tabulka č V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. V roce 2005 četnost smrtelných pracovních úrazů klesla zejména vlivem snížení počtu těchto případů. V grafu č. 2.9 je dokumentován rozdílný vývoj četností pracovní úrazů smrtelných pracovní úrazů v roce v posledním období, zejména v roce počet Graf č. 2.6 Smrtelné pracovní úrazy

8 0,65 Graf č. 2.7 Četnost smrtelných pracovních úrazů na pojištěnců 0,60 0,55 četnost 0,50 0,45 0,40 0, Graf č. 2.8 Bázické indexy ukazatelů smrtelných pracovních úrazů index (%) pojištěnci četnost na pojištěnců počet smrtelných prac. úrazů Graf č. 2.9 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů PÚ - pracovní úrazy, SPÚ - smrtelné pracovní úrazy, PN - pracovní neschopnost četnost PÚ 2,5 2,4 2,3 2,2 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 PÚ s PN smrtelné PÚ 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 četnost SPÚ 1, ,0 8

9 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory: Počet zaměstnanců v jednotlivých krajích Rozložení počtu zaměstnanců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 (tabulka č. 3). Na jeden kraj připadá průměrně 7,14 % zaměstnanců, tj Čtyři kraje jsou nad touto průměrnou hodnotou, deset krajů je pod touto hodnotou. Nejvíce zaměstnanců vykazuje kraj Hlavní město Praha (téměř trojnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Struktura odvětví v jednotlivých krajích Graf č.3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem zaměstnanců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykazují nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, dochází k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č ). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, která vykazuje nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví má Vysočina. Graf č. 3 Struktura odvětví v krajích Hl. m. Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký pojištěnci v % kraj Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ostatní kategorie OKEČ Zpracovatelský průmysl (D) Výroba a rozvod el., plynu a vody (E) Doprava, skladování a spoje (I) Zemědělství a myslivost, lesní hosp. (A) Dobývání nerostných surovin (C) Stavebnictví (F) 9

10 3.1 Pracovní úrazovost v roce 2005 v krajích Rozložení počtu pracovních úrazů v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že: výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,85) vykázaly kraje Plzeňský (2,72), Vysočina (2,60), Jihočeský (2,52), Královéhradecký (2,35), Pardubický (2,16) a Liberecký (2,10), zhruba stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje Karlovarský (1,99), Ústecký (1,96), Středočeský (1,91), Olomoucký (1,89) a Zlínský (1,74) a nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje Moravskoslezský (1,71), Jihomoravský (1,67) a hl. m. Praha (1,13). Graf č. 3.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v krajích v roce 2005 OIP pro: Moravskoslezský 9,7% a Olomoucký 5,2% OIP pro hl. m. Prahu 12,5% OIP pro Středočeský 10,2% OIP pro: Zlínský 5,0% a Jihomoravský 10,1% OIP pro: Pardubický 5,3% a Královéhradecký 6,3% OIP pro: Liberecký 4,2% a Ústecký 7,0% OIP pro: Plzeňský 7,8% a Karlovarský 2,7% OIP pro: Vysočinu 6,2% a Jihočeský 7,8% 3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2005 v krajích V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích (vyšších samosprávných celcích) v roce 2005 (tabulka č. 3.2). 10

11 Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že: výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,37) vykázaly kraje: Ústecký (0,58), Plzeňský (0,56), Moravskoslezský (0,51), Liberecký (0,49), Karlovarský (0,46), Královéhradecký (0,45) a zhruba stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Pardubický (0,39), Zlínský (0,38), Jihomoravský (0,36), Středočeský (0,32) a nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: hl. m. Praha (0,27), Vysočina (0,26), Olomoucký (0,22) a Jihočeský (0,16). Graf č. 3.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v krajích v roce 2005 OIP pro: Moravskoslezský 14,6% a Olomoucký 3,0% OIP pro hl. m. Prahu 14,6% OIP pro: Zlínský 5,5% a Jihomoravský 11,0% OIP pro Středočeský 8,5% OIP pro: Vysočinu a Jihočeský 3,0% 2,4% OIP pro: Pardubický 4,9% a Královéhradecký 6,1% OIP pro: Liberecký 4,9% a Ústecký 10,4% OIP pro: Plzeňský 7,9% a Karlovarský 3,0% Graf č. 3.3 Podíl počtu pojištěnců v ČR v roce 2005 v krajích OIP pro: Moravskoslezský 10,5% a Olomoucký 5,1% OIP pro hl. m. Prahu 20,4% OIP pro: Zlínský 5,3% a Jihomoravský 11,2% OIP pro Středočeský 9,9% OIP pro: Pardubický 4,6% a Královéhradecký 5,0% OIP pro: Liberecký 3,7% OIP pro: Plzeňský 5,3% a Ústecký 6,6% a Karlovarský 2,5% 11 OIP pro: Vysočin 4,4% a Jihočeský 5,7%

12 Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích Na předcházející straně jsou znázorněny v grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 podíly počtů a) zaměstnanců b) pracovních úrazů s pracovní neschopností c) smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním grafů č. 3.1, 3.2 a 3.3 zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti. Charakteristickým krajem je např. Ústecký, kde převažuje podíl smrtelných pracovních úrazů nad ostatními pracovními úrazy. Porovnání četností pracovních úrazů a četností smrtelných pracovních úrazů v krajích s republikovým průměrem: v Hlavním městě Praha jsou obě hodnoty nižší než republikový průměr, obě hodnoty jsou zhruba stejné jako republikový průměr v krajích Středočeském a Zlínském, četnost pracovních úrazů je zhruba stejná jako republikový průměr a četnost smrtelných pracovních úrazů je: o nižší v kraji Olomouckém, o ale vyšší v krajích Karlovarském a Ústeckém, četnost pracovních úrazů je vyšší než republikový průměr a četnost smrtelných pracovních úrazů nižší než republikový průměr v krajích Vysočina a Jihočeském, četnost pracovních úrazů je vyšší než republikový průměr a četnost smrtelných pracovních úrazů je stejná v kraji Pardubickém, obě hodnoty jsou vyšší než republikový průměr v krajích Královéhradeckém, Libereckém a Plzeňském, četnost pracovních úrazů je nižší jako republikový průměr a četnost smrtelných pracovních úrazů je: o stejná v kraji Jihomoravském o ale vyšší v kraji Moravskoslezském. 12

13 3.3 Vývoj pracovní úrazovosti v krajích Z grafu č je patrné, že v krajích, které mají rozhodující podíl na celkovém počtu pracovních úrazů, pokračoval výrazný trend poklesu počtu pracovních úrazů. K nárůstu počtu pracovních úrazů došlo v Praze, k poklesu v krajích Jihočeském, Zlínském a Libereckém. Z grafu č je patrné, že četnost pracovních úrazů klesla v souvislosti s poklesem absolutního počtu pracovních úrazů, zejména v krajích Jihočeském a Zlínském. Průměrné procento pracovní neschopnosti při meziročním porovnání hodnot v roce 2004 a 2005 mírně vzrostlo (graf č ) ve většině krajů. Při poklesu počtu pracovních úrazů je to způsobeno vzrůstem průměrné doby trvání pracovní neschopnosti na jeden případ, viz následující graf Nárůst byl zaznamenán u většiny krajů, kromě Vysočiny a Plzeňského kraje, kde došlo k poklesu. Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů vzrostla u většiny krajů, kromě Vysočiny a Plzeňského kraje, kde došlo k poklesu tohoto ukazatele (graf č ). Viz tabulka č Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích Z grafů č a je patrné, že v krajích Plzeňském a Karlovarském došlo k nárůstu počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů. V krajích Libereckém, Jihomoravském a Zlínském zůstaly tyto ukazatele na stejné úrovni jako v roce Ostatní kraje vykazují sestupný trend. Viz tabulka č

14 Graf č Pracovní úrazy s pracovní neschopností v krajích Hl. m. Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský počet (v tisících) Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský Graf č Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců v krajích 3,0 Hl. m. Praha Středočeský Vysočina 2,5 Jihočeský Plzeňský četnost 2,0 1,5 1, Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ČR 14

15 0,35 Graf č Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v krajích Hl. m. Praha Středočeský 0,30 Vysočina Jihočeský Plzeňský průměrné procento 0,25 0,20 0,15 Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský kalendářní dny 0, Graf č Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v krajích ČR Hl. m. Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ČR 15

16 Hl.m.Praha Grafy č Smrtelné pracovní úrazy v krajích Středočeský počet 20 počet Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský počet 20 počet Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický počet 20 počet Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský počet 20 počet

17 Grafy č Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích Hl.m.Praha ČR Středočeský ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0, Vysočina Jihočeský ČR Plzeňský Karlovarský ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 četnost 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0, četnost 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0, Ústecký Liberecký ČR Královéhradecký Pardubický ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0, Jihomoravský Zlínský ČR Olomoucký Moravskoslezský ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0,

18 4 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH Ukazatele pracovní úrazovosti v roce 2005 jsou uspořádány podle převažující ekonomické činnosti a prezentovány podle kategorií Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Poznámka: Pro větší přehlednost grafů byly některé kategorie, sloučeny do jediné kategorie označené ostatní kategorie nebo byly vynechány, např: Rybolov (B), Pohostinství a ubytování (H), Peněžnictví a pojišťovnictví (J), Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění (L), Školství (M) a Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost (N), atd. Údaje jsou uvedeny v příslušných tabulkách. 4.1 Pracovní úrazovost v roce 2005 v odvětvích V grafu č. 4.1 je uveden podíl počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v jednotlivých odvětvích v roce Nejvíce pracovních úrazů vzniká ve Zpracovatelském průmyslu (D), a to 45,4 %. Je ale nutno upozornit, že toto odvětví zahrnuje 28,1 % zaměstnanců (viz graf č. 4.3). Viz tab Graf č. 4.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností podle kategorií OKEČ v roce 2005 Ostatní služby "O" 2,6% Nemovitosti, služby, výzkum "K" 5,3% ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 9,4% Zemědělství, lesní hospodářství "A" 7,7% Dobývání nerost. surovin "C" 1,8% Doprava, skladování a spoje "I" 7,6% Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" 11,1% Stavebnictví "F" 8,4% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 0,9% Zpracovatelský průmysl "D" 45,4% 18

19 4.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2005 v odvětvích V grafu č. 4.2 je uveden podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2005 v kategoriích odvětvových ekonomických činností (OKEČ). Viz tab Nejvíce smrtelných pracovních úrazů (48, tj. 29,3 %) vzniklo v roce 2005 ve zpracovatelském průmyslu. Graf č. 4.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v kategoriích OKEČ v roce 2005 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby "O" 3,0% Nemovitosti, služby, výzkum "K" 4,9% Doprava, skladování a spoje "I" 12,8% ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 3,7% Zemědělství, lesní hospodářství "A" 11,0% Dobývání nerost. surovin "C" 3,7% Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" 10,4% Zpracovatelský průmysl "D" 29,3% Stavebnictví "F" 20,7% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 0,6% Graf č. 4.3 Podíl počtu pojištěnců v ČR v roce 2005 v kategoriích OKEČ ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 22,2% Zemědělství, lesní hospodářství "A" 3,6% Dobývání nerost. surovin "C" 1,0% Ostatní veřejné, sociální a osobní služby "O" 4,1% Zpracovatelský průmysl "D" 28,1% Nemovitosti, služby, výzkum "K" 11,2% Doprava, skladování a spoje "I" 6,9% Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" 15,1% 19 Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 1,4% Stavebnictví "F" 6,3%

20 Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v odvětvích V grafech č. 4.1, 4.2 a 4.3 jsou znázorněny podíly počtů a) zaměstnanců (tab ) b) pracovních úrazů s pracovní neschopností c) smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích ČR. Vzájemným porovnáním grafů č. 4.1, 4.2 a 4.3 zjistíme pro každé odvětví váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti. Charakteristickým odvětvím je např. stavebnictví, kde převažuje podíl smrtelných pracovních úrazů nad ostatními pracovními úrazy. Z porovnání četností pracovních úrazů a četností smrtelných pracovních úrazů v odvětvích s republikovým průměrem vyplývá, že: odvětví Dobývání nerostných surovin (C), Stavebnictví (F) a Zemědělství, lesní hospodářství (A), vykazují obě hodnoty vyšší než republikový průměr, odvětví Doprava, skladování a spoje (I), vykazuje četnost smrtelných pracovních úrazů vyšší než republikový průměr a četnost pracovních úrazů vykazuje četnost zhruba stejnou jako je republikový průměr, odvětví Zpracovatelský průmysl (D) vykazuje četnost smrtelných pracovních úrazů nižší než republikový průměr a četnost pracovních úrazů vyšší než republikový průměr, odvětví Rybolov, chov ryb (B) vykazuje četnost smrtelných pracovních úrazů nulovou a četnost pracovních úrazů vyšší než republikový průměr, pracuje zde však zanedbatelné množství zaměstnanců, ostatní odvětví vykazují obě hodnoty nižší než je republikový průměr. 20

21 4.3 Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti ( ) v ČR ve vybraných odvětvích. Některé grafy jsou doplněny vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR. Hodnoty ( ) jsou uvedeny v tabulce č V grafu č (logaritmická stupnice na ose hodnot) je zaznamenán vývoj počtu pracovních úrazů. Nárůst u Zdravotnictví (N), pokles u Zemědělství, lesní hospodářství (A) a Dobývání nerostných surovin (C). Graf č dokumentuje vývoj četnosti pracovních úrazů na 100 zaměstnanců. Nárůst: Doprava, skladování a spoje (I), pokles: Zemědělství, lesní hospodářství (A) a Stavebnictví (F). V grafu č je uveden vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Nárůst u Zemědělství, lesní hospodářství (A), Doprava, skladování a spoje (I) a Zdravotnictví (N), pokles u Dobývání nerostných surovin (C). V grafu č je zaznamenán vývoj průměrné doby trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Nárust vykazují všechna odvětví. 21

22 Graf č Pracovní úrazy s pracovní neschopností v kategoriích OKEČ Zpracovatelský průmysl "D" Zemědělství, lesní hospodářství "A" Doprava, skladování a spoje "I" Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" počet případů Stavebnictví "F" Zdravotnictví, veter. a soc. služby "N" Školství "M" Dobývání nerost. surovin "C" Pohostinství a ubytování "H" ,0 4,5 Graf č Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců v kategoriích OKEČ Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zemědělství, lesní hospodářství "A" Dobývání nerost. surovin "C" četnost 4,0 3,5 3,0 2,5 Stavebnictví "F" Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" ČR 2,0 1,5 1,0 0, Pohostinství a ubytování "H" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zdravotnictví, veter. a soc. služby "N" Školství "M"

23 průměrné procento 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 Graf č Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kategoriích OKEČ Dobývání nerost. surovin "C" Zemědělství, lesní hospodářství "A" Stavebnictví "F" Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" ČR Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" Pohostinství a ubytování "H" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zdravotnictví, veter. a soc. služby "N" Školství "M" kalendářní dny Graf č Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kategoriích OKEČ Dobývání nerost. surovin "C" Doprava, skladování a spoje "I" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Stavebnictví "F" Zemědělství, lesní hospodářství "A" ČR Zdravotnictví, veter. a soc. služby "N" Školství "M" Zpracovatelský průmysl "D" Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" Pohostinství a ubytování "H"

24 4.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR ve vybraných odvětvích. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce č V tabulce č je uveden vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých oddílech odvětví. Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje jsou patrné z grafů č a Největší počet smrtelných pracovních úrazů vykazují odvětví: Stavebnictví (F), Zpracovatelský průmysl (D) a Doprava, skladování a spoje (I). Ve Zpracovatelském průmyslu (D) došlo v roce 2005 prudkému vzrůstu úrazů, naproti tomu ve většině ostatních odvětvích, jako i celkově v ČR počet úrazů klesl. 60 Graf č Smrtelné pracovní úrazy v kategoriích OKEČ Stavebnictví "F" Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" Zemědělství, lesní hospodářství "A" počet Dobývání nerost. surovin "C" Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Nemovitosti, služby, výzkum "K" Zdravotnictví, veter. a soc. služby "N" V grafu jsou patrná odvětví, která vykazují četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší než činí republikový průměr (graf je doplněn vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR). Jsou to: Dobývání nerostných surovin (C), Stavebnictví (F), Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E), Zemědělství, lesní hospodářství (A) a Doprava, skladování a spoje (I). Prudký pokles četnosti vykazují odvětví Dobývání nerostných surovin (C), Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E), naopak četnost vzrostla ve Zpracovatelském průmyslu (D). Na poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů se podílí zejména pokles (o 12 případů) v odvětví Dobývání nerostných surovin (C). V ostatních odvětvích nelze v současné době hovořit o nějakém trendu. V některých odvětvích počet smrtelných pracovních úrazů meziročně poklesl (Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody - E), u jiných zase vzrostl (Zpracovatelský průmysl - D). Pokles v ostatních odvětvích kromě Dobývání nerostných surovin (C) činí 11 případů. Na smrtelných pracovních úrazech se v cca 42,6 % podílí dopravní nehody, které jsou rozprostřeny do většiny odvětví. Počet smrtelných pracovních úrazů, u nichž byl zdrojem úrazu dopravní prostředek, se meziročně zvýšil o 3 případy. 24

25 četnost 3,9 3,7 3,5 3,3 3,1 2,9 2,7 2,5 2,3 2,1 1,9 1,7 1,5 1,3 1,1 0,9 0,7 0,5 0,3 0,1 Graf č Četnost smrtelných pracovních úrazů na pojištěnců v kategoriích OKEČ Dobývání nerost. surovin "C" Stavebnictví "F" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zemědělství, lesní hospodářství "A" Doprava, skladování a spoje "I" Nemovitosti, služby, výzkum "K" Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" ČR Zpracovatelský průmysl "D" 4.5 Vliv pracovní úrazovosti v odvětvích na pracovní úrazovost v krajích Rizikovost jednotlivých odvětvích se promítá do ukazatelů pracovní úrazovosti v krajích. Tento vliv je dán strukturou ekonomických činností zastoupených v příslušném kraji. Z důvodu vyššího podílu rizikových odvětví kraj Vysočina a Jihočeský kraj vykazují nadprůměrné hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti. Kraje Ústecký, Moravskoslezský a Královéhradecký vykazují navíc i nadprůměrné hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti. Naproti tomu Hlavní město Praha a kraj Jihomoravský vykazují nižší hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti než činí celorepublikové průměry. Je to dáno zejména nižším podílem dobývání nerostných surovin, zemědělství a lesního hospodářství v těchto krajích. Vyšší podíl pracovníků v odvětví dobývání nerostných surovin ovlivňuje negativně celkovou pracovní úrazovost v Karlovarském, Moravskoslezském, Ústeckém a Libereckém kraji. Větší zastoupení zemědělství a lesního hospodářství také ovlivňuje negativně celkovou pracovní úrazovost v kraji Vysočina, v Jihočeském, Královéhradeckém, Plzeňském, Pardubickém, Olomouckém, Zlínském a Středočeském kraji. Tato dvě odvětví ovlivňují významně úrazovost v krajích díky tomu, že ostatní riziková odvětví (např. stavebnictví) jsou v krajích zastoupena rovnoměrně. Zbylá odvětví vzhledem ke své nízké rizikovosti úrazovost v kraji neovlivňují. 25

26 Příčinou trvale vysoké četnosti pracovních úrazů v některých krajích je vysoký podíl rizikových odvětví v těchto krajích. To je definováno počtem pojištěnců v odvětvích a v krajích ČR v roce 2005 v podnicích nad 25 zaměstnanců (ČSÚ). V grafu č. 4.5 je znázorněna závislost četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na podílu rizikových odvětví (tabulka č. 4.5). Charkteristiky krajů pomocí rizikových odvětví Kraje jsou seřazeny podle podílu počtu pojištěnců (%) v rizikových odvětvích: F - Stavebnictví C - Dobývání nerostných surovin A - Zemědělství, lesní hospodářství I - Doprava, skladování a spoje E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody D - Zpracovatelský průmysl Vysočina má: nejvyšší podíl počtu pojištěnců (70,7 %) v rizikových odvětvích (ČR 53,6 %), nejvyšší podíl počtu pojištěnců (11,5 %) v odvětví A (ČR 3,8 %). Liberecký kraj má: nejvyšší podíl počtu pojištěnců (56,5 %) v odvětví D (ČR 33,4 %), nejnižší podíl počtu pojištěnců (3,1 %) v odvětví F (ČR 4,9 %), nejnišší podíl počtu pojištěnců (0,4 %) v odvětví E (ČR 1,9 %). Pardubický kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Plzeňský kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Královéhradecký kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Zlínský kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Jihočeský kraj má nejvyšší podíl počtu pojištěnců (3,4 %) v odvětví E (ČR 1,9 %). Olomoucký kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Středočeský kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Karlovarský kraj má nejvyšší podíl počtu pojištěnců (7,7 %) v odvětví C (ČR 1,4 %). Ústecký kraj má vyšší podíl počtu pojištěnců (5,4 %) v odvětví C (ČR 1,4 %). Moravskoslezský kraj má vyšší podíl počtu pojištěnců (6,7 %) v odvětví C (ČR 1,4 %). Jihomoravský kraj má nejvyšší podíl počtu pojištěnců (6,8 %) v odvětví F (ČR 4,9 %). Hl. m. Praha má: nejvyšší podíl počtu pojištěnců (19,4 %) v odvětví I (ČR 8,2 %), nejnižší podíl počtu pojištěnců v odvětvích C (0,1 %), A (0,4 %), D (10,4 %), nejnižší podíl počtu pojištěnců (36,2 %) v rizikových odvětvích (ČR 53,6 %). 26

27 Rozložení rizikových odvětví v krajích Stavebnictví (F) je v krajích zastoupeno rovnoměrně (3,1 6,8 %), jeho rizikovost tedy ovlivňuje všechny kraje zhruba stejně. Odvětví dobývání nerostných surovin (C) je v krajích zastoupeno velmi nerovnoměrně, jenom 4 kraje mají významný podíl počtu pojištěnců (Karlovarský, Ústecký, Liberecký a Moravskoslezský), u ostatních krajů je podíl zanedbatelný. Odvětví zemědělství, lesní hospodářství (A) ovlivňuje nerovnoměrně všechny kraje, nejméně Hl. m. Prahu. Odvětví doprava, skladování a spoje (I) je v krajích zastoupeno rovnoměrně (2,4 5,0 %), kromě kraje Hl. m. Praha (19,4 %), který má v porovnání s ostatními kraji v tomto odvětví nejvyšší podíl i počet pojištěnců. Odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E) ovlivňuje nerovnoměrně všechny kraje, nejméně Liberecký kraj (0,4 %). Zpracovatelský průmysl (D) je v krajích zastoupen rovnoměrně (36,0 56,5 %) kromě Hl. m. Prahy (10,4 %). Toto odvětví díky vysokému počtu pojištěnců významně ovlivňuje ukazatele pracovní úrazovosti v každém kraji i v ČR. Graf č. 4.5 Závislost četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na podílu rizikových odvětví v krajích v roce 2005 odvětví F, C, A, I, E, D četnost PÚ s PN na pojištěnců % pojištěnců v odvětvích F, C, A, I, E, D ,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Vysočina Liberecký Pardubický Plzeňský Královéhrad. Zlínský Jihočeský Olomoucký kraj Středočeský Karlovarský Ústecký Moravskosl. Jihomoravský Hl. m. Praha 27

28 5 ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2005 Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2005, byla data o pracovních úrazech pořízených inspektoráty bezpečnosti práce a uložených v bázi dat SÚIP. Soubor dat z u 2005 obsahoval data připravená ze záznamů o úrazu o pracovních úrazech s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP 2. Klasifikace zdrojů úrazů byla provedena z důvodů zachování časových řad podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu obsaženého v příloze III., nyní již neplatné vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. 5.1 Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny v roce 2005 Graf č. 5.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny ve skupinách zdrojů úrazu v roce 2005 Lidé, zvířata, živly 3,4% Nářadí, nástroje 9,5% Průmyslové škodliviny 3,9% Dopravní prostředky 4,5% jiné zdroje 2,5% Zdvihadla a dopravníky 0,8% Stroje 8,3% Pracovní, doprav. prostory 28,4% Materiál, břemena, předměty 38,6% Z grafu č. 5.1 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazu: Skupina V. Materiál, břemena, předměty 38,6 % Skupina IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob 28,4 % Skupina VI. Nářadí, náčiní, nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje 9,5 % Skupina III. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní) 8,3 % Viz tabulka č Podle stavu evidence k Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. 28

29 5.2 Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2005 V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů. Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena převážně oblastními inspektoráty práce podle klasifikačního schéma obsaženého v příloze č. III. k bývalé vyhlášce ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. a zaznamenána v informačním systému SÚIP. Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 169 případů, vč. těch případů, které nepodléhají statistickému zjišťování. Smrtelné pracovní úrazy podléhající dozoru systému ČBÚ (7 případů) zahrnuty nejsou. Graf č. 5.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů ve skupinách zdrojů úrazů v roce 2005 Průmyslové škodliviny 5,3% Elektřina 3,0% Lidé, zvířata, živly 3,6% Kotle 0,0% jiné zdroje 2,4% Materiál, břemena, předměty 17,2% Dopravní prostředky 42,6% Pracovní, doprav. prostory 18,3% Stroje 3,6% Zdvihadla a dopravníky 4,1% Z grafu č. 5.2 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů smrtelných úrazů: Sk. I. Dopravní prostředky 42,6 % Sk. IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory 18,3 % Sk. V. Materiál, břemena, předměty 17,2 % Sk.VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň, výbušiny 5,3 % Viz tabulka č

30 5.3 Nejčastější podskupiny zdrojů pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny Nejčastějšími podskupinami zdrojů úrazů z celkového počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu jsou: Ve skupině I. Dopravní prostředky: Motorové silniční dopravní prostředky:... 2,4 % Nemotorové vnitropodnikové dopravní prostředky: 1,1 % Ve skupině III. Stroje: Stroje (hnací, pomocné, obráběcí) nespecifikováno. 0,9 % Okružní, rámové aj. pily na dřevo:..0,9 % Zvláštní stroje potravinářského, tukového a tabákového průmyslu:... 1,1 % Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob: Vnitropodniková pracoviště:.. 11,4 % Silnice, cesty ap., vč. dopravních a pracovních prostorů kolejových drah (pracovní komunikační prostory) veřejného charakteru pády osob na rovině:.7,9 % Schody, žebříky, výstupy pády osob na nich a z nich:...6,9 % Ostatní zvýšená pracoviště pády osob z výše:..1,4 % Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty: Břemena (materiál, předměty přemisťované/manipulované), úrazy břemeny...16,7 % Materiál, předměty působení ostrými hranami: ,8 % Ostatní materiál, předměty, výrobky:... 6,5 % Drobné úlomky z materiálů nebo z nástrojů odlétnuvší:...2,3 % Materiál břemena předměty nespecifikováno:...1,9 % Ve skupině VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení: Nástroje ruční (řezné, sekací, krájecí, dlabací a probíjecí):..5,8 % Pomocné ruční nářadí (náčiní), bicí, utahovací, přidržovací:...2,1 % Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny Horké látky tekuté a plynné:..1,5 % Horké látky pevné, horké předměty, zařízení apod.:...1,0 % Ve skupině X. Lidé, zvířata a přírodní živly: Zvířata:.. 2,3 % Úmyslné i neúmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou:.1,1 % Ve skupině XI. Jiné zdroje: Jiné zdroje, které nelze zařadit... 1,4 % Ostatní zdroje úrazů jsou zastoupeny méně než 0,9 %. 30

31 5.4 Nejčastější podskupiny zdrojů smrtelných pracovních úrazů Ve skupině I. Dopravní prostředky: Motorové silniční dopravní prostředky: 37,3 % Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob: Ostatní zvýšená pracoviště pády osob z výše:.. 14,8 % Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty: Zemina, hornina, kámen kusový a sypký materiál pád předmětů:. 5,9 % Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny: Látky jedovaté - pevné, tekuté, jedovaté a nedýchatelné plyny:.. 4,1 % Ve skupině II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky Jeřáby a jiná zdvihadla pro různosměrnou dopravu... 1,8 % (Viz tabulka č. 5.4) 31

32 6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST MLADISTVÝCH V posledním desetiletém období klesal absolutní počet pracovních úrazů mladistvých zaměstnanců (do 18 let), zejména díky výraznému poklesu počtu těchto zaměstnanců (tabulka č. 6). V roce 2005 bylo evidováno pouze nemocensky pojištěných mladistvých. Od u 1995 se tento počet z hodnoty snížil více než šestinásobně. Významný je pokles četnosti pracovních úrazů na 100 mladistvých. Četnost úrazů klesla již v roce 2002 pod celorepublikový průměr a v roce 2005 činila 1,39 pracovních úrazů na 100 mladistvých. Ještě v roce 1994 měla četnost pracovních úrazů mladistvých hodnotu 6,61, přičemž celorepublikový průměr činil 2,19. Smrtelné pracovní úrazy mladistvých zaměstnanců jsou výjimečné, poslední případ byl zaznamenán v roce Graf č. 6 Pracovní úrazy s pracovní neschopností mladistvých počet

33 7 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PODLE VELIKOSTI PODNIKU V roce 2005 pracovalo v malých podnicích s 1 až 25 zaměstnanci 1,1 mil. zaměstnanců, ve středních podnicích s 26 až 249 zaměstnanci celkově 1,4 mil. zaměstnanců a ve velkých podnicích s 250 a více zaměstnanci bylo zaměstnáno téměř 1,7 mil. zaměstnanců. Průměrný počet zaměstnanců v malém podniku činil cca 5 zaměstnanců, ve středním 60, ve velkém podniku 820 zaměstnanců. Graf č. 7.1 (tab. 7.1) znázorňuje vývoj vykazované pracovní úrazovosti v závislosti na velikosti podniku. Uvedené údaje nepotvrzují obecně přijímaný předpoklad, že riziko práce je v malých podnicích vyšší než ve středních a velkých podnicích. Pokud by se četnost u malých podniků měla pohybovat v očekávaných hodnotách, potom by měla překročit hodnoty u velkých a středních podniků (2,5). U OSVČ je zřejmé, že jsou pracovní úrazy registrovány ve výjimečných případech. Není dána povinnost vyhotovit záznam o úrazu, navíc OSVČ nepodléhají režimu odškodňování pracovních úrazů podle zákoníku práce. Graf č. 7.1 Četnost pracovních úrazů podle velikosti podniku, ČR 3,0 četnost na 100 zam. 2,5 2,0 1,5 1, zam. 250 a více zam. ČR 1-25 zam. OSVČ 0,5 0, y Vysvětlení nízké hodnoty četnosti vykazovaných pracovních úrazů v malých podnicích je možno najít pomocí mimopracovních úrazů. Pokud by platilo, že v malých podnicích je v průměru nižší úroveň bezpečnosti práce, potom by souhrnná četnost pracovních a mimopracovních úrazů měla být u této kategorie vyšší a výrazně přesahovat hodnotu 5,5 případů úrazů na 100 zaměstnanců (graf č. 7.2). Tento předpoklad se v grafu neprojevil. Ukázalo se však, že souhrnná frekvence úrazů (pracovních a mimopracovních) je u všech kategorií zhruba stejná, nezávisle na tom, o jak velký podnik se jedná. S výjimkou OSVČ, vykazují všechny kategorie podniků podobnou výši souhrnné četnosti úrazů. 33

34 Graf č. 7.2 Četnost součtu pracovních a mimopracovních úrazů podle velikosti podniku, ČR 7,0 četnost na 100 zam. 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 250 zam. a více zam. ČR 1-25 zam. OSVČ 1,0 0, y Lze usuzovat, že v malých podnicích nejsou některé pracovních úrazy klasifikovány jako pracovní a nejsou tudíž takto vykazovány ani ve statistických výkazech. Nicméně vzniklý úraz je ošetřujícím lékařem označen jako úraz a vzniklá pracovní neschopnost je zahrnuta mezi ostatní (mimopracovní) úrazy. Důvody pro tuto praxi podle zkušeností spočívají v obavách před náročností registrace pracovního úrazu a z navazujících problémů. Nejčastěji se jedná o obavy z finančních a časových ztrát spojených s projednáváním pracovního úrazu, u zaměstnavatelů se navíc jedná o obavy z možných problémů ze strany orgánů inspekce práce, a u zaměstnanců o obavy ze ztráty zaměstnání. Svoji úlohu hraje i neznalost problematiky, její podceňování, vědomé i nevědomé přehlížení úrazů z různých subjektivních příčin. Počet zaměstnanců v podniku není natolik významným faktorem výskytu pracovních úrazů jak by se dalo očekávat. Rozhodujícími faktory proto zůstávají odvětví, ve kterém podnik působí, vykonávané činnosti (profese) a podnikem přijatá kultura práce. Nicméně přístup orgánů státní správy a odborných institucí k malým, středním a velkým podnikům se bude při preventivní nebo kontrolní činnosti vždy lišit, a to právě s ohledem na jejich velikost. 34

35 8 PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ Příčiny pracovních úrazů (kromě smrtelných) Nejčastější příčinou pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2005 bylo Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko (tab. 8.1). Tato příčina je uváděna u 58 % případů. Na druhém byly označeny Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce (32 %). Jako třetí nejčastější příčinou pracovních úrazů bylo označeno Ohrožení zvířaty a přírodními živly (2,4 %). Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednáni druhých osob) 1,9 %, dále Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště) 1,7 % a Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru 1,5 %. Ostatní příčiny se na celkovém počtu pracovních úrazů podílejí méně než 0,2 %. U 2,3 % pracovních úrazů nebyla příčina zjištěna. Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl pracovní úraz (tab. 8.2 a 8.3). Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování za 2004, lze však předpokládat, že se zjištěné údaje v posledních po sobě jdoucích letech výrazně neliší. Významnější změny se mohou očekávat až v delším časovém rozmezí. Nejčastější nežádoucí událostí byla zjištěna Neovladatelnost - ztráta kontroly částečná nebo úplná: strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat (47 %), přičemž se nejčastěji jednalo o ztrátu kontroly nad manipulovanými předměty (22 %) nebo nad ručním nářadím popř. jím opracovávaným materiálem (12 %). Z podrobného členění nežádoucích událostí vyplývá, že dalšími velmi častými nežádoucími událostmi jsou uklouznutí nebo klopýtnutí (12 %), špatné došlápnutí bez pádu (9 %), nekoordinovaný pohyb zraněného při pohybu těla bez fyzického zatížení (8 %). Součet těchto nejčastějších podskupin nežádoucích událostí, při kterých byl úraz způsoben různými typy ztráty kontroly, uklouznutím, nekoordinovaným pohybem nebo špatným došlápnutím činí 76 % případů z celku. U zbylých nežádoucích událostí (24 %), lze konkrétněji určit jaká ustanovení bezpečnostních předpisů byla pravděpodobně porušena a jaká konkrétní organizační, technická nebo výchovná opatření by měl zaměstnavatel přijímat, popřípadě na co by se měly zaměřit kontroly bezpečnosti práce, aby bylo riziko odstraněno nebo minimalizováno u jeho zdroje. Jsou to úrazy vzniklé vlivem bezprostředních příčin, např. elektrickým proudem, požáry, technickými závadami, únikem látek, nepoužíváním OOP, pádem z výšek, zdviháním břemen, apod. U první skupiny pracovních úrazů, které tvoří převážnou většinu, je nutno hledat příčiny spíše v úrovni pracovního prostředí, pracovních podmínek, uspořádání pracovišť, v úrovni pracovní pohody nebo stresu, v organizaci práce a celkové úrovni řízení bezpečnosti práce v podniku. Prevenci úrazů je třeba zaměřit na systémové změny, které postihnou i 35

36 nejčastěji uváděné příčiny ( Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko a Nedostatky osobních předpokladů ), které se podílí na vzniku pracovních úrazů v 90 % případů. Příčiny smrtelných pracovních úrazů Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, které zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP. Příčiny smrtelných pracovních úrazů způsobených dopravními nehodami šetří policie. Porušené předpisy u smrtelných pracovních úrazů Z celkového počtu 164 smrtelných pracovních úrazů, je nejčastěji porušován: zákon č. 65/1965 Sb. (zákoník práce) v 98 případech, tj. 60 %, zákon č. 361/2000 Sb. v 47 případech, tj. 29 %, NV č. 362/2005 Sb. ve 3 případech, tj. 2 %, NV č. 378/2001 Sb. v 5 případech, tj. 3 %, vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb. v 21 případech, tj. 13 % a vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. a 26/1989 Sb. ve 4 případech, tj. 2,5 %. Porušení zák. č. 65/1965 Sb. (zákoník práce) ze strany zaměstnance 81 případů Nejčastěji se jedná o 135, odst. 4) zaměstnanec je povinen písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy 30 případů písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy 32 případů písm. e) nepožívat alkoholické nápoje 11 případů dbát o svou vlastní bezpečnost 19 případů Porušení zák. č. 65/1965 Sb. (zákoník práce) ze strany zaměstnavatele 34 případů Nejčastěji se jedná o 133, odst. 1) zaměstnavatel je povinen písm. a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. 1 případ písm. e) zajistit zaměstnancům školení o předpisech BOZP 6 případů písm. f) zajistit zaměstnancům informace a pokyny o BOZP 7 případů dále: 132 Základní ustanovení, odst. 2, 3 2 případy 132a Prevence rizik, odst. 1, 3, 4 16 případů 134 Pracoviště a pracovní prostředí 8 případů 134e Organizace práce a pracovní postupy, odst. 1, písm. b), c) 8 případů 134a Výrobní a pracovní prostředky a zařízení 2 případy Porušení zák. č. 65/1965 Sb. (zákoník práce) ze strany jiné osoby Nejčastěji se jedná o 132, 132a, 134, 135 a případů 36

Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2004

Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2004 Příloha 2-2004.doc Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2004 1 OBSAH Strana ÚVOD 3 1 PŘEHLED UKAZATELŮ.. 3 1.1 Absolutní ukazatele. 3 1.2 Relativní ukazatele.. 4 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Tabulková část přílohy. (rok 2004)

Tabulková část přílohy. (rok 2004) Tabulková část přílohy (rok 2004) 1 Seznam tabulek číslo tabulky název str. 2 Časové řady ukazatelů pracovních úrazů v ČR 3 3 (kraje) Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2004 podle krajů 4 3 (IBP)

Více

Koláøská 451/13, 746 01 Opava

Koláøská 451/13, 746 01 Opava Koláøská 451/13, 746 01 Opava 2 0 1 3 Pracovní úrazovost v Èeské republice v roce 2013 Zpracováno z podkladù SÚIP, ÈBÚ, ÈSÚ 1 Předkládaná zpráva o pracovní úrazovosti obsahuje statistické ukazatele pracovní

Více

201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu 201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006

Více

Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí

Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí Stav 5-01, oddíl 094 za rok 2012 Statistická informace je sestavena

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Míra přerozdělování příjmů v ČR

Míra přerozdělování příjmů v ČR Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-PV-ZCH Česká Republika. Poloha a obyvatelstvo. Mgr. Helena VIII.

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-PV-ZCH Česká Republika. Poloha a obyvatelstvo. Mgr. Helena VIII. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-PV-ZCH Česká Republika Číslo mate riálu 1. 12.3.2012 2. 15.3.2012 3. 19.3.2012 Datum Třída Téma hodiny Ověřený materiál - název Téma, charakteristika utor

Více

SISP - charakteristika výběrového souboru

SISP - charakteristika výběrového souboru SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259

Více

Posviťme si na břemena

Posviťme si na břemena EVROPSKÝ TÝDEN BOZP 2007 Posviťme si na břemena Muskuloskeletální nemoci z povolání v České republice 1. Úvod Sledování výskytu nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání je významným ukazatelem zdravotního

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

ZÁZNAM O ÚRAZU. 2. Datum narození: 3. Státní občanství: 4. Druh práce (KZAM): 5. Činnost, při které k úrazu došlo d) :

ZÁZNAM O ÚRAZU. 2. Datum narození: 3. Státní občanství: 4. Druh práce (KZAM): 5. Činnost, při které k úrazu došlo d) : ZÁZNAM O ÚRAZU hospitalizací delší než 5 dnů Evidenční číslo záznamu a) : Evidenční číslo zaměstnavatele b) : A. Údaje o zaměstnavateli, u kterého je úrazem postižený zaměstnanec v základním pracovněprávním

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

201 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

201 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu * 201 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb.,

Více

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy Tabulka doporučených mezd pro Jihomoravský kraj 20 404 121 24 347 144 26 808 158 21 681 126 26 547

Více

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy Tabulka doporučených mezd pro Hlavní město Praha horní hranice horní hranice 27 047 155 27 668 166

Více

Tabulková část (rok 2012)

Tabulková část (rok 2012) Tabulková část (rok 2012) Tabulka č. 2.3 Časové řady ukazatelů úrazovosti v ČR v letech 2003 2012 (ČSÚ) rok prac. úrazů s prac. nesch. dnů nesch. pro prac. úrazy četnost prac. úrazů s prac. nesch. na 100

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014. I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost...

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014. I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. Stav a vývoj zaměstnanosti... 7 2. Struktura zaměstnanosti

Více

Činnost záchytných stanic v roce 2012. Activity of sobering-up stations in 2012

Činnost záchytných stanic v roce 2012. Activity of sobering-up stations in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 4. 6. 2013 16 Činnost záchytných v roce 2012 Activity of sobering-up stations in 2012 Souhrn Tato Aktuální informace

Více

Úplný přehled zkušebních okruhů

Úplný přehled zkušebních okruhů Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost

Více

Strana: 1 ze 5 Vydání: 1 www.vysplan.cz

Strana: 1 ze 5 Vydání: 1 www.vysplan.cz A1-PLÁN BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI NA STAVENIŠTI strana 1 Příloha č. 3 Přehled právních předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

Vzdělávací potřeby členské základny Svazu průmyslu a dopravy ČR

Vzdělávací potřeby členské základny Svazu průmyslu a dopravy ČR Vzdělávací potřeby členské základny Svazu průmyslu a dopravy ČR Zpráva z dotazníkového šetření Únor 2009 Zpracoval: Ing. Ondřej Gbelec, SP ČR 1. Vymezení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření Vzdělávací

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011 Obsah: ÚVOD 2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 3 1. Souhrnné údaje o dotacích poskytnutých NNO z veřejných rozpočtů 3

Více

Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR

Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR Zpracoval tým Obsah: Vývoj počtu cizích podnikatelů v ČR Porovnání cizích podnikatelů podle zemí, věkové struktury a jejich regionální působnosti v ČR Oborová struktura

Více

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 11. 2013 50 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2010

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2010 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2010 Obsah: ÚVOD 2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 3 1. Souhrnné údaje o dotacích poskytnutých NNO z veřejných rozpočtů 3

Více

Schválil: Platnost od: Zpracoval:

Schválil: Platnost od: Zpracoval: OSNOVA ŠKOLENÍ BEZPEČNOSTI A HYGIENA PRÁCE Schválil: V dne: Platnost od: Zpracoval:.. I. OSNOVA ŠKOLENÍ Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen BOZP) a stálé zlepšování pracovního prostředí

Více

Mladí lidé a bezpečná práce bez úrazů

Mladí lidé a bezpečná práce bez úrazů Mladí lidé a bezpečná práce bez úrazů MLADÍ LIDÉ jsou nezkušení a nezralí, nejsou si vědomi rizik, nemají dostatečnou odbornou způsobilost a vzdělání; nejsou si vědomi svých povinností a práv a povinností

Více

PRACOVNÍ MATERIÁL. Příloha č. 2

PRACOVNÍ MATERIÁL. Příloha č. 2 PRACOVNÍ MATERIÁL Příloha č. 2 Jedna specializovaná veřejnoprávní instituce - Pracovní úrazová pojišťovna (Výseč z pracovního nástinu návrhu řešení.) 1. Jedna veřejnoprávní instituce pod dohledem státu,

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Děti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky

Děti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky 22.8.2013 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...

Více

Graf č. 1.:... 3. Srovnání dosavadního počtu vykázání v jednotlivých letech:... 3. Graf 2.:... 3

Graf č. 1.:... 3. Srovnání dosavadního počtu vykázání v jednotlivých letech:... 3. Graf 2.:... 3 Obsah Graf č. 1.:... 3 Srovnání dosavadního počtu vykázání v jednotlivých letech:... 3 Graf 2.:... 3 Srovnání jednotlivých krajů 1.1.2007 31.12.2011:... 3 Přehled počtu vykázání v jednotlivých krajích

Více

MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC

MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC Kateřina Pojkarová 1 Anotace:Článek se věnuje železniční přepravě mezi kraji v České republice, se zaměřením na

Více

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012. Zuzana Prouzová 16.12.2013, Praha

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012. Zuzana Prouzová 16.12.2013, Praha Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012 16.12.2013, Praha Nová struktura ROZBORU SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 1.Hlavní zjištění 2.Státní rozpočet (2006-2012) 3.Rozpočty krajů a hl. m. Prahy

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy si dovoluje zveřejnit výsledky analýzy počtu a příčin vzniku podezření na nesrovnalost identifikovaných v

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy si dovoluje zveřejnit výsledky analýzy počtu a příčin vzniku podezření na nesrovnalost identifikovaných v Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy si dovoluje zveřejnit výsledky analýzy počtu a příčin vzniku podezření na nesrovnalost identifikovaných v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ Statistiky produktu za III. čtvrtletí roku 214 ISTAV (www.istav.cz) je služba, díky které stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a další subjekty podnikající

Více

JAK POSTUPOVAT PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO ÚRAZU

JAK POSTUPOVAT PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO ÚRAZU JAK POSTUPOVAT PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO ÚRAZU Od 1. ledna 2011 platí nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Toto NV nahrazuje NV č. 494/2001 Sb., kterým

Více

INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ - (III. čtvrtletí 2011)

INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ - (III. čtvrtletí 2011) ISTAV INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ - (III. čtvrtletí 11) ISTAV (www.istav.cz) je služba, díky které stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a další subjekty podnikající ve stavebním průmyslu

Více

Výnosy z kmenových včelstev v kg Sektor Počet Počet včelstev. k 1.5. k 31.10. a 1 2 3 4 5 6 7. 44 62 9,68 0,097 600,0 6,00 Ostatní 0,00

Výnosy z kmenových včelstev v kg Sektor Počet Počet včelstev. k 1.5. k 31.10. a 1 2 3 4 5 6 7. 44 62 9,68 0,097 600,0 6,00 Ostatní 0,00 0 sumární sestava kraj: Hlavní město Praha.0.0 Sektor včelstev k.. k.0. a, 0,0 00,0,00 0 0 0 0,00 0,000 0,0,00 0, 0,,0,00 0 0, 0, 0,0,00, 0,,0,00 včelstev 0 včelstev včelstev 0 0 0 Vykoupeno medu v kg

Více

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ Statistiky produktu za I. čtvrtletí roku 215 ISTAV (www.istav.cz) je služba, díky které stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a další subjekty podnikající

Více

Prioritní regionální silniční síť seznam úseků

Prioritní regionální silniční síť seznam úseků Prioritní regionální silniční síť seznam úseků Oprávněnými žadateli u projektů z SC 1.1 jsou kraje nebo jimi zřízené organizace. Projekt se může týkat pouze komunikací, které jsou ve vlastnictví příslušného

Více

ZÁZNAM O ÚRAZU. A. Údaje o zaměstnavateli, u kterého je úrazem postižený zaměstnanec v základním pracovněprávním vztahu: 1. IČO:

ZÁZNAM O ÚRAZU. A. Údaje o zaměstnavateli, u kterého je úrazem postižený zaměstnanec v základním pracovněprávním vztahu: 1. IČO: ZÁZNAM O ÚRAZU Evidenční číslo záznamu a): smrtelném s hospitalizací delší než 5 dnů bez pracovní neschopnosti ostatním Evidenční číslo zaměstnavatele b): A. Údaje o zaměstnavateli, u kterého je úrazem

Více

Výroční zpráva o stavu vzdělávání úředníků územních samosprávných celků v oblasti zvláštních odborných způsobilostí za rok 2009

Výroční zpráva o stavu vzdělávání úředníků územních samosprávných celků v oblasti zvláštních odborných způsobilostí za rok 2009 Výroční zpráva o stavu vzdělávání úředníků územních samosprávných celků v oblasti zvláštních odborných způsobilostí za rok 2009 Výroční zpráva podle 35 písmene r) zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních

Více

Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na léta 2009 2011

Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na léta 2009 2011 Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na léta 2009 2011 Autoři: Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Centrum aplikované antropologie

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 75.160.10 2007 Tuhá paliva - Skladování Leden ČSN 44 1315 Solid mineral fuels - Storage Combustible minéraux solides - Entreposage Feste Brennstoffe - Lagerung Nahrazení předchozích

Více

Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013

Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor rozvoje a strategie regionální politiky Ústav územního rozvoje Úkol A.4.7./RP Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 Ministerstvo pro místní

Více

Univerzita Hradec Králové Strana 1 ze 5 OSNOVA ŠKOLENÍ BOZP ŠKOLENÍ ZÁKLADNÍ VEDOUCÍ PRACOVNÍCI

Univerzita Hradec Králové Strana 1 ze 5 OSNOVA ŠKOLENÍ BOZP ŠKOLENÍ ZÁKLADNÍ VEDOUCÍ PRACOVNÍCI Univerzita Hradec Králové Strana 1 ze 5 Příloha č.2. OSNOVA ŠKOLENÍ BOZP ŠKOLENÍ ZÁKLADNÍ Činnosti / Profese: VEDOUCÍ PRACOVNÍCI Seznam obecně závazných právních předpisů, norem a vlastních vydaných dokumentů

Více

Organizace veřejné správy v ČR

Organizace veřejné správy v ČR Organizace veřejné správy v ČR Přednáška č. 4 Územní státní správa JUDr. Marek Starý, Ph.D. Praha, 2011 Územní členění státu Individuální záležitost každého státu V historickém i evropském kontextu se

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Produkty zemědělství, myslivosti a související práce. Produkty lesnictví, těžba dřeva a související práce

Produkty zemědělství, myslivosti a související práce. Produkty lesnictví, těžba dřeva a související práce POPIS ČÍSELNÍKU BA0050 OKEC Odvětvová klasifikace ekonomických činností Odvětvové klasifikace ekonomických činností - česká verze NACE (převzaty položky prvních dvou míst číselníku - hrubé členění). Použití

Více

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2012

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 7. 2013 25 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2014 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

Informační systém o pracovních podmínkách

Informační systém o pracovních podmínkách Informační systém o pracovních podmínkách Pravidelné roční šetření o mzdových a pracovních podmínkách 2006 ISPP Informační systém o pracovních podmínkách Pravidelné roční šetření o mzdových a pracovních

Více

PLATOVÁ STUDIE PRO FINANČNÍ POZICE 2013. Vyhodnocení průzkumu

PLATOVÁ STUDIE PRO FINANČNÍ POZICE 2013. Vyhodnocení průzkumu PLATOVÁ STUDIE PRO FINANČNÍ POZICE 2013 Vyhodnocení průzkumu Česká asociace pro finanční řízení (CAFIN) si jako jeden ze svých cílů klade pomoc při rozvoji finanční profese. Zajímají nás aktuální trendy

Více

Metodický list. Vklady klientské

Metodický list. Vklady klientské Metodický list Vklady klientské I. Definice a obsah Vklady: svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu. Zahrnují konečné zůstatky vkladových účtů klientů včetně

Více

BEZPEČNÁ KOMUNITA TŘEBOŇ

BEZPEČNÁ KOMUNITA TŘEBOŇ BEZPEČNÁ KOMUNITA TŘEBOŇ Závěrečná zpráva za rok 2013 Na základě Plánu preventivních aktivit v rámci programu WHO Bezpečná komunita města Třeboň na období 2008 2020 dochází každoročně k vyhodnocování statistiky

Více

SROVNÁVACÍ ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V KRAJÍCH ČR

SROVNÁVACÍ ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V KRAJÍCH ČR SROVNÁVACÍ ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V KRAJÍCH ČR Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Tým zhotovitele: Ing. Filip Uhlík Lucie Ženíšková únor 2013 1 Obsah 1 Demografický vývoj

Více

Vydání č. 1 (07/07) Strana: 1/11 OTÁZKY K ÚSTNÍMU POHOVORU

Vydání č. 1 (07/07) Strana: 1/11 OTÁZKY K ÚSTNÍMU POHOVORU Strana: 1/11 1. Rozsah Rozsah ověřovaných znalostí je zpracován pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle přílohy 1 nařízení vlády č. 592/2006 Sb. a) znalost právních

Více

Jezdit bez povinného ručení je hazard! Statistiky a grafy

Jezdit bez povinného ručení je hazard! Statistiky a grafy Statistiky a grafy 1 A. Celkový počet nepojištěných škod a jejich vztah k pojištěným škodám (POV = pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) kalendářní rok evidované nepojištěné škody počet evidovaných

Více

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ Statistiky produktu za II. čtvrtletí roku 215 ISTAV (www.istav.cz) je služba, díky které stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a další subjekty podnikající

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v 2013 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

VÝVOJ STAVEBNICTVÍ A BYTOVÉ VÝSTAVBY

VÝVOJ STAVEBNICTVÍ A BYTOVÉ VÝSTAVBY VÝVOJ STAVEBNICTVÍ A BYTOVÉ VÝSTAVBY Petra Cuřínová Tisková konference, ČSÚ Praha, 8. června 5 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 8, 8 Praha www.czso.cz STAVEBNICTVÍ V EVROPĚ Aktuálně 4, 7,9 STAVEBNICTVÍ

Více

Sociální složení obyvatelstva a nezaměstnanost VY_32_INOVACE_Z.1.09. PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014

Sociální složení obyvatelstva a nezaměstnanost VY_32_INOVACE_Z.1.09. PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva květen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Praha - bytové prostory

Praha - bytové prostory Praha - bytové prostory Praha 1 Praha 2 Garsonka 3 750 000 13 000 2 770 000 12 000 Byt 2+1 6 900 000 19 000 4 100 000 15 000 Byt 3+1 10 100 000 21 000 5 200 000 16 000 Byt 4+1 11 500 000 35 000 7 000 000

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Ing. Milan Šmíd, Bazény a wellness s.r.o. projektový ateliér Mnoho z nás vyskytuje v pozici, že má na starosti jednoho a více podřízených. V tomto případě je

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva srpen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Mzdová statistika z hlediska genderu

Mzdová statistika z hlediska genderu Mzdová statistika z hlediska genderu Mgr. Marek Řezanka, ČSÚ GPG využití a proměny ukazatele Výpočet (100-Mž/Mm*100) Co měří a co ne? Jakých hodnot dosahuje: ČR x Evropa Jakou informaci obsahuje GPG? 1.

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva březen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Institut pro testování a certifikaci, a.s. Certifikační orgán systémů managementu třída Tomáše Bati 299, Louky, 763 02 Zlín

Institut pro testování a certifikaci, a.s. Certifikační orgán systémů managementu třída Tomáše Bati 299, Louky, 763 02 Zlín 1 1 Zemědělství, myslivost, lesnictví, rybolov a chov ryb 01 vyjma 01.7 01 01.6 02 03 EN EN EN Strana 1 z celkového počtu 16 stran 2 2 Těžba nerostných surovin 05, 06, 07, 08, 09 3 3 4 4 Výroba potravinářských

Více

P r o g r a m č i n n o s t i Inspektorátu bezpečnosti práce v Ústí nad Labem. na rok 2005

P r o g r a m č i n n o s t i Inspektorátu bezpečnosti práce v Ústí nad Labem. na rok 2005 INSPEKTORÁT BEZPEČNOSTI PRÁCE pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem Č.j. : 5551/7.10/2004/11.2 P r o g r a m č i n n o s t i Inspektorátu bezpečnosti práce v Ústí nad Labem na rok

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012 Spr. 155/2013-000 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012 S cílem zajistit základní údaje o počtech případů Probační a mediační

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červenec 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve

Více

OHLAŠOVACÍ ROZVRH DKV PRAHA

OHLAŠOVACÍ ROZVRH DKV PRAHA Provozní řád DKV Praha PJ ONJ - Příloha 5-1 - POSTUP PŘI OHLAŠOVÁNÍ NEHODOVÝCH UDÁLOSTÍ: Každý zaměstnanec ČD je ve své pracovní době povinen ihned ohlásit svému bezprostřednímu nadřízenému všechny mimořádné

Více

Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 201/2010 Sb. Nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zas... - znění dle 170/14 Sb.

Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 201/2010 Sb. Nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zas... - znění dle 170/14 Sb. Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 201/2010 Sb. Nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zas... - znění dle 170/14 Sb. 201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu

Více

ZÁJEM O PROFESE STUDENTI SŠ CELÁ ČR. Zpracoval: doc. Ing. Jena Švarcová Ph.D.

ZÁJEM O PROFESE STUDENTI SŠ CELÁ ČR. Zpracoval: doc. Ing. Jena Švarcová Ph.D. ZÁJEM O PROFESE STUDENTI SŠ CELÁ ČR 2011 ZLÍN CEED Zpracoval: doc. Ing. Jena Švarcová Ph.D. Cíl výzkum Podmínky pracovního uplatnění absolventů škol v ČR se významně za poslední roky změnily a dále se

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva březen 2014 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu 201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Změna: 170/2014 Sb. (účinná od 1. 1. 2015) Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006

Více

Vrozené vady u narozených v roce 2010. Congenital malformations in births in year 2010

Vrozené vady u narozených v roce 2010. Congenital malformations in births in year 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 10. 2012 51 Souhrn Vrozené vady u narozených v roce 2010 Congenital malformations in births in year 2010 V roce

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva únor 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Česká školní inspekce Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5. České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012

Česká školní inspekce Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5. České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012 Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5 Souhrnné poznatky České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012 Praha, srpen 2012 1/5 1. Úvod Česká školní inspekce (dále ČŠI

Více