Srážky posledních dnů zmírnily dočasně nedostatek vody

Transkript

1 Srážky posledních dnů zmírnily dočasně nedostatek vody V posledních několika letech se naštěstí nevyskytlo sucho, které by zásadně ovlivnilo výnosy plodin na velké části území republiky. Výrazně suché ročníky, jako byl rok 2000, 2003 nebo 2007, ale zůstávají v živé paměti. Suchý podzim 2011 a dosavadní průběh letošního roku znovu připomněly riziko častějšího výskytu sucha. Srážky v druhé dekádě dubna a na počátku května přechodně zlepšily bilanci vody alespoň na části území, ale situace se opět rychle stávala kritickou. V některých lokalitách jsou již škody na porostech pšenice, ječmene a dalších plodin zřejmé, došlo i na zaorání nejpoškozenějších porostů. Poslední srážky na přelomu května a června zabránily nejhoršímu, ale tam kde byl úhrn z těchto dešťů pod mm se projeví vodní stres opět během několika dnů. Velká část zemědělských oblastí Čech a Moravy má stále zápornou bilanci vody a pro dobrý výnos plodin budou nezbytně vyžadovat další srážky. Sucho, nedostatek vody, má řadu negativních dopadů na plodiny. V našich podmínkách se nejčastěji setkáváme s nedostatkem vody v hlavním období růstu, kdy je největší listová plocha, nejvyšší spotřeba vody a kdy se také rozhoduje o výši výnosu. Kromě toho existují kritická období, kdy i krátkodobý nedostatek vody, většinou spojený s vysokými teplotami, může snížit výnos. Příkladem je doba okolo začátku a v průběhu kvetení obilnin, řepky brambor i dalších plodin. Často se v posledních letech vyskytuje přechodné sucho v době setí a vzcházení ozimů a jařin. Většinou jde o vyschnutí povrchové vrstvy, kde hodně rozhoduje zkušenost agronoma, správné zpracování půdy zaměřené na šetření vláhou a zajištění kapilárního propojení seťového lůžka s vlhčí spodinou. V minulých dvou letech se vyskytla kratší období sucha v květnu a v červnu, kdy vysoká spotřeba vody porosty plodin nebyla dostatečně nahrazována srážkami. Letos se vyvíjela situace velmi podobně, ale oproti předchozím ročníkům byla na jaře v hlubších vrstvách nižší zásoba vody. V předchozích letech přišly silné až nadměrné deště v červnu a v červenci. Ty podržely porosty a ještě umožnily dobré výnosy ozimů i jarních plodin, brambor, kukuřice a slunečnice. Na výsušných lehkých půdách, v teplých oblastech však již odrůdy pšenic s rychlým vývojem nebo brzo seté ječmeny obnovení srážek nedokázaly efektivně využít. Podmínky pro zásobení plodin vodou v letošním roce V letošním roce průběh počasí ukazovalo již od konce zimy zvýšené riziko výskytu sucha. K tomu přispěl na řadě míst suchý únor, březen a loňský listopad, s téměř nulovými srážkami. Naše výsledky ukazovaly nižší vlhkost půdy než v předchozím roce i v hlubších vrstvách půdy (obr.1) a to bylo varující. Na obrázku je porovnání vlhkosti půdy na jaře roku 2011 a 2012 na dvou lokalitách s častými přísušky, v Ruzyni u Prahy a v Chrášťanech na Rakovnicku. Absolutní rozdíly vlhkosti mezi oběma ročníky se nezdají velké, ale například o 2-3% nižší vlhkost půdy znamená objem využitelné vody až l/m 2 (= mm srážek) Rezerva vody v podorničí, v hlubokých vrstvách půdního profilu, ke které kořeny rostlin získávají přístup až v generativní fázi může například rozhodovat o přežití praporcového listu v případě kritického nedostatku v době nalévání zrna.

2 mm Ruzyně ozimá pšenice Vlhkost půdy (%) Chrášťany ozimá pšenice Vlhkost půdy 0,0 (%) 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 Chrášťany jarní ječmen Vlhkost půdy (%) Obr.1 Porovnání gravimetrické vlhkosti vrstev půdy na jaře 2012 a 2011 pod ozimou pšenicí v Ruzyni (vlevo) a v Chrášťanech (uprostřed) a pod jarním ječmenem v Chrášťanech (vpravo). Nepříznivou situaci z podzimu 2011 částečně napravily srážky v prosinci a v lednu, někde i v únoru. Po velkou část zimy byl ale povrch půdy, kromě nejvyšších oblastí holý a to spolu s vyššími teplotami zvyšovalo výpar. Úhrn srážek od října 2011 do dubna 2012 však na některých místech (Kuchařovice, Brno, Holešov, Olomouc, Ruzyně) nedosáhl ani 150 mm. V květnu přišly vydatnější srážky v první dekádě, ale většinou ve formě bouřek, nerovnoměrně po celém území (obr. 2). Krátké intenzivní až přívalové deště nejsou z hlediska pěstování plodin výhodné, kromě možného poškození rostlin dochází k stékání vody, která zasakuje nerovnoměrně, v nejhorším případě odtéká neproduktivně z pozemku Brno, Tuřany Cheb České Budějovice 10/ / /2011 1/2012 2/2012 3/2012 4/2012 5/2012 Obr. 2 Úhrn srážek od října 2011 do května 2012 (zdroj ČHMÚ) Dopady tohoto vývoje počasí dokumentují mapy evapotranspirace a bilance vody na území ČR prezentované na webových stránkách ČHMÚ, které ukazují, že zemědělské produkční oblasti s nižší nadmořskou výškou vykazují silný bilanční vláhový deficit, který srážky na konci května a začátku června pouze zmírnily. Na naprosté většině území, kromě oblastí s vyšší nadmořskou výškou, je letos úhrn potenciální evapotranspirace při srovnání s dlouhodobým průměrem ( ) vysoce nadprůměrný. Spotřeba vody porosty plodin Doksany Holešov Hradec Králové Karlovy Vary Kocelovice Kostelní Myslová Košetice Kuchařovice Mošnov Nová Ves v Horách Olomouc Plzeň, Mikulka Praha, Karlov Praha, Ruzyně Semčice Strážnice Světlá Hora Svratouch Šumperk Tábor Ústí nad Labem Ústí nad Orlicí Velké Meziříčí V současnosti již ozimy a většinou i jařiny (kromě plodin s pomalejším vývojem a teplomilných druhů-kukuřice, slunečnice, cukrovka, brambory) dosahují nejvyšší spotřeby vody, na úrovni potenciální evapotranspirace. U takových porostů s maximální spotřebou vody například zjišťujeme, že již dva-tři dni po silnějším dešti (okolo mm) je horní vrstva půdy opět skoro suchá. Na tom se podílí zachycení části vody porostem, která se rychle odpařuje a vysoká spotřeba

3 rostlin (2-5 mm/den). Slabší srážky zvlhčují listy a povrchovou vrstvu půdy, ze které se voda neefektivně odpařuje. Teprve voda prosakující do hlubších vrstev ornice a podorničí je chráněna a slouží rostlinám jako důležitý zdroj vody v pozdějších fázích vývoje. Při výskytu sucha může hrát určitou roli i příjem vody ze srážek nebo rosy listy Porosty plodin nyní díky intenzivnímu růstu kořenů do hloubky využívají nebo v nejbližších dnech budou využívat tuto zásobu vody z hlubších vrstev podorničí, kde ještě, zvláště na hlubších středně těžkých a těžkých půdách, existuje určitá zásoba vody (obr.3), ale celkové dostupné množství vody je na velké části území pod dlouhodobým průměrem. V období nejvyšší spotřeby vody plodinami srážky nedokážou, s výjimkou deštivých ročníků, saturovat celou potřebu vody porostem a půda zde působí jako zásobník vyrovnávající kolísání počasí. Zvláště u porostů obilnin nyní pozorujeme redukci listové plochy, nejstarší spodní listy žloutnou a zasychají i u řidších porostů. Redukce listové plochy je jeden z mechanismů, kterým rostliny snižují spotřebu vody transpirací. V případě, že obnovení srážek umožní udržet horní listy nemusí ještě k dojit k znatelnému snížení výnosů. Ruzyně Vlhkost půdy (%) Chrášťany Pšenice Vlhkost půdy (%) Chrášťany Mák Vlhkost půdy (%) Obr.3 Vlhkost půdy pod ozimou pšenicí na počátku růstu a na konci května (Ruzyně, Chrášťany). Opatření v případě sucha Pokud se porosty dostanou do stádia nedostatku vody a již v dopoledních hodinách jsou patrné příznaky stresu, vadnutí listů nebo stáčení listů u obilnin, eliminace stresu již není možná (samozřejmě s výjimkou závlahy). Na zadržení dostatečného množství vody v půdě, jejího efektivního využití plodinami a vhodnou odrůdovou skladbu je potřeba myslet průběžně, nikoliv až ve chvíli, kdy nastupuje sucho. Vedle známých systematických opatření, která je potřeba uplatňovat trvale, především péče o dobrý fyzikální stav půdy a pravidelnou dodávku organické hmoty, je možné doporučit určitá rámcová opatření v období postupného nástupu nedostatku vody a situace, kdy dlouhodobé předpovědi indikují pokračující sucho. Jedním z opatření je udržovat optimální strukturu porostů, vhodné období u většiny druhů je samozřejmě již za námi. U středně hustých a hustých porostů obilnin, může být podpora odnožování kontraproduktivní, protože v případě sucha hustý porost vyčerpá dříve dostupnou zásobu vody a budou zasychat i sloupkující odnože. V případě nastupujícího sucha, u řidších spíše slabších nebo poškozených porostů je možné vynechat aplikaci morforegulátorů pro zkrácení stébla.

4 Také další opatření zaměřená na podporu porostů s vysokým výnosovým potenciálem jsou v případě sucha málo efektivní. Podle našich výsledků při stresu vody ve fázi kvetení a nalévání zrna zůstává v kořenové zóně nevyužito několik desítek kilogramů dusíku (oproti variantě s dostatečnou dodávkou vody). Je nutné vyloučit nebo významně omezit aplikaci chemických prostředků i hnojiv na list při vysokých teplotách, za plného slunce, a zvláště v případě, že porost již má nedostatek vody a projevuje příznaky stresu. Současně je ale třeba zvažovat pravděpodobnost příchodu intenzivních srážek v červnu a počátkem července. Opakované vysušování a zvlhčování půdy může na úrodných půdách s vysokou zásobou živin, dodávkou organických hnojiv nebo předplodinou s vysokým obsahem N v posklizňových zbytcích zvýšit mineralizaci N a tak zhoršit kvalitu produkce. Sucho a vysoké teploty také urychlují vývoj, vhodné termínové okno pro aplikaci morforegulátorů, například u máku a jarního ječmene, tak může rychle proběhnout. Vyšší efektivnost hnojení v suchém roce může přinést časnější aplikace jednotlivých dávek hnojiv, popř. aplikace vyšších jednorázových dávek dusíku na začátku jarní vegetace, zvláště při použití granulovaných hnojiv na povrch půdy. Protože vlhkost ornice i hlubších vrstev podorničí je na většině území nižší než v minulých letech, je riziko případného vyplavení dusíku mimo dosah kořenů zanedbatelné. Pouze na lehkých nebo mělkých půdách a půdách s velmi propustným podorničím, které mají vodní kapacitu pod 15-20% obj., existuje v případě úhrnu srážek nad 100 mm v krátkém období riziko vyplavení nitrátů, a to především v případě, když porost ještě neodčerpal významnou část vody z půdního profilu (např. u mělce kořenících brambor). Z našich víceletých výsledků pokusů s různými plodinami hnojenými v jarním období dusíkem (značeným izotopem 15 N) vyplývá, že využití dusíku rostlinami je nižší v suchých letech než ve vlhkých i velmi vlhkých letech. Významnější je pak riziko vyplavení nevyužitého, reziduálního dusíku po opětovném nasycení půdy na podzim a v zimě. Více informací s navazující názornou prohlídkou různě hnojených porostů ozimé pšenice a jarního ječmene můžete získat na Polním dni VÚRV, pořádaném v Praze-Ruzyni. Ing. Jan Haberle, CSc., Ing. Pavel Svoboda, Ing. Pavel Růžek, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Článek byl zpracován s podporou projektu NAZV QI111C080: Zpřesnění dostupné zásoby vody v půdním profilu na základě modelu kořenového systému plodin pro efektivní hospodaření s vodou a dusíkem Fotky 1-3 Stáčení listů a podesychání porostů ozimé pšenice v odrůdovém pokusu v Chrášťanech (foto R.Vavera)

5