Bankovní institut vysoká škola, a.s. DEVIZOVÉ OBCHODY. Doc. Ing. Jana Marková, CSc.

Transkript

1 ankovní institut vysoká škola, a.s. DEVIOVÉ OCHODY Doc. Ing. Jana Marková, CSc. Praha

2 Úvod Mezi jednotlivými zeměmi dochází neustále k pohybům peněžních fondů, které souvisí s pohybem zboží, služeb a investic a to jak finančních tak reálných. Ekonomické subjekty, které vstupují do zahraničně obchodních vztahů, potřebují převést vzniklé zahraniční pohledávky do domácí měny a k úhradě svých zahraničních závazků zase naopak potřebují nakoupit měnu zahraniční. Stejně tak domácí investoři, kteří chtějí investovat v zahraničí musí svoji domácí měnu převést na měnu hostitelské země a naopak zahraniční investoři musí převést svoji měnu do měny země, ve které chtějí investovat. Místo, kde mohou tyto své potřeby uspokojit je devizový trh. V prví části se budeme zabývat charakteristikou devizového trhu a jeho strukturou, a to jak z hlediska formy organizace a objemu obchodovaných částek tak i z hlediska techniky prováděných obchodů. Dále bude pozornost věnována i jednotlivým subjektům, které na devizových trzích vystupují a motivům jejich vstupu na tyto trhy. Druhá část obsahuje charakteristiku jednotlivých devizových obchodů mezi které patří spotové obchody, obchody typu forward, futures, opce a devizové swapy. Vedle popisu principu těchto obchodů, bude věnována pozornost i způsobům kotace kursů, při kterých jsou tyto obchody realizovány. Využití jednotlivých obchodů k arbitrážím, spekulacím a zajištění otevřených devizových pozic je obsahem třetí části. Předložený text má následující strukturu: 1. Devizový trh 2. Devizové obchody z hlediska techniky jejich provádění 3. Devizové obchody z hlediska účelu jejich provádění 2

3 1 DEVIOVÝ TRH úvod Mezi jednotlivými zeměmi dochází neustále k pohybům peněžních fondů, které souvisí s pohybem zboží, služeb a investic a to jak finančních tak reálných. Ekonomické subjekty, které vstupují do zahraničně obchodních vztahů, potřebují převést vzniklé zahraniční pohledávky do domácí měny a k úhradě svých zahraničních závazků zase naopak potřebují nakoupit měnu cizí. Stejně tak domácí investoři, kteří chtějí investovat v zahraničí musí svoji domácí měnu převést na měnu hostitelské země a naopak zahraniční investoři musí převést svoji měnu do měny země, ve které chtějí investovat. Místo, kde mohou tyto své potřeby uspokojit je devizový trh. V této kapitole se budeme zabývat charakteristikou devizového trhu a jeho strukturou a to v závislosti na zvolených faktorech, které jsou rozhodující pro segmentaci tohoto trhu.jak z hlediska formy organizace a objemu obchodovaných částek tak i z hlediska techniky prováděných obchodů. Uvedeme i stručnou charakteristiku trhu valutového. Dále se budeme zabývat i subjekty, které na devizových trzích vystupují a motivům jejich vstupu na tyto trhy. Kapitola obsahuje i pasáž zabývající se kotací devizového kursu na mezibankovních trzích. V závěru kapitoly je uvedena charakteristika devizové pozice. Kapitola je členěna do následujících oddílů: ) Charakteristika a struktura devizového trhu ) Subjekty devizového trhu C) Kótování devizového kursu D) Devizová pozice 3

4 ) Charakteristika a struktura devizového trhu Devizový trh je součástí trhu s cizími měnami. Cizí měna může mít formu valuty (hotovostní prostředky cizí měny) nebo devizy. Devizy jsou bezhotovostní prostředky v cizí měně, které mají podobu zápisů na bankovních účtech nebo elektronických zápisů na obrazovkách terminálů. Odtud rozlišujeme trh valutový a devizový. I když hlavní pozornost bude v následujícím textu věnována trhu devizovému, považujeme za vhodné, z hlediska ucelenosti výkladu o struktuře trhu s cizími měnami, uvést i stručnou charakteristiku trhu valutového. Valutový trh Valutový trh (cash market) je trh, na kterém dochází k obchodování s hotovostními prostředky cizí měny, tedy se zahraničními bankovkami a mincemi. Na tento trh přicházejí především jednotlivci, kteří zde cizí měnu prodávají, případně ji nakupují, aby tak uspokojili své potřeby související s cestovním ruchem, studijními a pracovními pobyty, ale také s převody cizí měny, kterou získali v souvislosti s vypořádáním dědictví, placením alimentů apod. do měny domácí. Protistranou jednotlivců jsou zpravidla směnárny 1. Jednotlivci na straně jedné a směnárny na straně druhé, tvoří maloobchodní síť s valutami. Velkoobchodní síť pak tvoří jednotlivé komerční banky, které s valutami obchodují mezi sebou. Operace s valutami jsou realizovány pomocí valutových kursů, které jednotlivé směnárny kotují, zvlášť pro nákup a zvlášť pro prodej. Vzhledem k tomu že tyto operace jsou zatíženy většími transakčními náklady, je kursové rozpětí (spread) mezi nákupním a prodejním kursem u valut větší než u deviz 2. 1 Směnárna je fyzická nebo právnická osoba provozující směnárenskou činnost jako podnikání. K provozování směnárenské činnosti je požadována registrace ČN. Směnárenskou činností se rozumí poskytování služeb třetím osobám, jejichž předmětem je nákup nebo prodej bankovek, mincí nebo šeků v cizí nebo české měně za bankovky, mince nebo šeky v jiné měně. Devizovou licenci k bezhotovostním obchodům s cizí měnou lze udělit pouze právnické osobě. Osoba, které byla udělena devizová licence, je devizovým místem. Devizovým místem je také banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, které jsou v rozsahu bankovní licence nebo jiného povolení oprávněny provádět platební styk ve vztahu k zahraničí, směnárenskou činnost nebo bezhotovostní obchody s cizí měnou a osoba oprávněná vykonávat směnárenskou činnost na základě registrace, tedy směnárna. 2 Výměna peněz může, ale také nemusí, být zatížena poplatky. Některé směnárny nabízejí výměnu valut bez poplatku pouze při vyšším objemu směňovaných částek, jiné provádějí výměnu jakékoliv částky bez poplatku. Směna valut bez poplatku ve směnárnách však ale může být vykompenzována nevýhodným kursem dané měny. Je proto důležité, před samotnou výměnou překontrolovat kursovní lístek dané směnárny a zjistit si aktuální nákupní či prodejní kurs a porovnat ho s kursy kotovanými jinými směnárnami. Pozornost je nutné věnovat i rozdílným kursům při směně různých částek. Při větších objemech bývá často kurs výhodnější než při výměně pouze menšího objemu peněz. 4

5 V maloobchodním okruhu, tedy u směnáren se tento spread pohybuje zpravidla mezi 4-5% od kursu střed. U méně obchodovaných měn však může být i podstatně vyšší a to 10 i více procent. V některých případech může být spread dokonce odlišný pro bankovky a mince (u mincí širší). Méně významné měny exotické se ani neobchodují. Vyšší transakční náklady jsou důsledkem relativně menšího objemu těchto obchodů a větších nákladů na manipulaci s hotovostními prostředky. Hotovostní prostředky se neúročí a tak je nutné počítat s náklady ušlé příležitosti (opportunity costs). Při operacích s hotovostními prostředky je i větší riziko přijetí padělku ale i riziko ztráty při přepadení banky. Nutné je také počítat i s většími náklady při přepravě hotovostních prostředků. Ta je jednak nákladná sama o sobě a je tu navíc i riziko možné loupeže. I když, z hlediska objemu obchodů, nemá valutový trh velký význam a jeho podíl na celkovém objemu obchodů s cizími měnami neustále klesá, lze předpokládat, že i nadále bude mít své nezastupitelné místo na trhu cizích měn, především v oblasti turistického ruchu, kdy malé nákupy v řadě turistických destinací nelze ani realizovat jiným způsobem než v hotovostní formě. Devizový trh Devizový trh (Foreign Exchang) je trh na kterém se soustřeďuje nabídka a poptávka po devizách a utváří se tu devizový kurs. Devizový trh není trhem úvěrovým tzn. že na něm nevznikají mezi jednotlivými subjekty úvěrové vztahy. Na devizovém trhu dochází pouze ke konverzi jedné měny do druhé. Tímto trhem, kde se utváří devizový kurs není jedno izolované místo, ale v současné době se již jedná o plně integrovaný, velice efektivní celosvětový trh, kde se střetává celosvětová poptávka a nabídka deviz. Devizový trh, je největší, nejlikvidnější a nejdynamičtěji se rozvíjející finanční trh. Tvoří ho všechna místa, kde se s devizami v jakékoliv formě obchoduje. Denní obrat na tomto trhu se pohybuje kolem 5 bil. dolarů a několikanásobně převyšuje obrat světového obchodu. Údaje o vývoji denního obratu na devizovém trhu v letech 1998 až 2013 jsou uvedeny v tabulce 1. Odhaduje se, že pouhých 15 % objemů obchodů na devizovém trhu souvisí s pohybem zboží a služeb. To by znamenalo, že většina realizovaných obchodů na tomto trhu má spekulativní charakter čili je motivována snahou po dosažení zisku z pohybu devizových kursů a úrokových měr. 5

6 Tabulka 1. Průměrný denní obrat na devizovém trhu v mld USD Průměrný denní obrat v dubnu příslušného roku v mld USD Obrat devizových trhů celkem Pramen: ank for International Settlements. Údaje o vývoji denních obratů na devizovém trhu jsou výsledkem analýzy devizového trhu prováděné každý třetí rok ankou pro mezinárodní platby se sídlem v asileji. K velkému nárůstu obchodů na tomto trhu došlo od počátku sedmdesátých let minulého století v souvislosti s opuštěním systému pevných a přechodem na systém pohyblivých měnových kursů u řady zemí. Volatilita měnových kursů vytvořila na jedné straně prostor pro spekulativní pohyby kapitálu mezi jednotlivými zeměmi a na druhé straně vyvolala potřebu zajištění proti kursovému riziku. Nemalý podíl na rozšiřování obratu na devizovém trhu měl i rostoucí počet zemí, které postupně odstraňovaly devizová omezení a zaváděly devizovou směnitelnost svých měn. Přitom řada z těchto zemí odstranila devizová omezení nejen pro operace běžného ale i pro některé operace kapitálového účtu. Toto opatření rozšířilo okruh měn se kterými je možné obchodovat na devizovém trhu. V prvních desetiletích byl devizový trh využíván téměř výhradně bankami a velkými finančními institucemi jednotlivých zemí, a to z důvodu realizace velkých objemů obchodů. Teprve s nástupem vyspělých informačních a komunikačních technologií v průběhu 90. let min. století se tento trh stal přístupný pro další zájemce. Využití těchto moderních technologií umožňuje nejen okamžitý přenos informací, ale i rychlou a jednoduchou realizaci obchodů s minimálními náklady. V současné době devizový trh umožňuje nakupovat a prodávat zahraniční měny v bezhotovostní formě jak bankám, velkým nebankovním finančním institucím (pojišťovny, fondy) a firmám (výrobním i nevýrobním), tak i drobným investorům (makléři na devizovém trhu dnes dovolují otevřít obchodní učet již od 500USD) a zahrnuje všechna místa, kde se s příslušnými měnami obchoduje. Devizový trh není klasický trh v pravém slova smyslu. Nemá jedno centrum na kterém by se setkávali kupující a prodávající. Obchodování na tomto trhu je uskutečňováno pomocí telefonních a počítačových ústředen tvůrců tohoto trhu a brokerských firem nacházejících se na mnohých místech po celém světě. Jedná se tedy o OTC (over-the-counter) mimoburzovní trh. 6

7 Díky rozvinutým informačním technologiím a globalizaci se na devizovém trhu obchoduje nepřetržitě 24 hodin denně, pět dnů v týdnu (o víkendech se neobchoduje). Na obrázku 1 je znázorněn průběh jednoho obchodního dne. Obrázek 1. Obchodní hodiny na devizovém trhu (středoevropský čas) Internet: našeho pohledu obchodování začíná ještě v nočních hodinách kdy na trh vstupuje Sydney a Tokio. K výraznému nárůstu a oživení dochází v osm hodin poté co se do obchodování zapojí evropská finanční centra Frankfurt, Curych a především Londýn, který je stále považován za nejvýznamnější světové finanční centrum, na kterém je realizován největší objem devizových obchodů. Další nárůst je zaznamenám m po otevření trhu v US. V pozdních odpoledních hodinách začíná aktivita devizového trhu slábnout. Tento rytmus se pravidelně každý den opakuje s výjimkou víkendů a státních svátků, kdy je aktivita trhu nižší. Na hlavní obchodní centra, kterými jsou Tokio - Frankfurt - Curych - Londýn - New York - San Francisco, jsou navíc dále napojena netradiční finanční centra (offshore centers) ), mezi která patří především: Hong Kong, Singapur, ahrajn, ejrút aj. Jde o místa s výhodnou geografickou polohou a daňovými výhodami. Obrázek 2. 7

8 Na tradičních devizových trzích v Londýně, New Yorku a Tokiu probíhá téměř 60 % všech devizových obchodů (obr. 2). by banky udržely nepřetržitý kontakt s tímto trhem zavádějí vícesměnné provozy ve svých dealingových odděleních. Struktura devizového trhu Devizový trh můžeme členit, podle zvolených kritérií, na jednotlivé segmenty. Výsledná klasifikace pak závisí na tom, jaké kritérium upřednostníme a jaké bude potlačeno. V některých případech však narážíme na problém, kde přesně stanovit dělící čáru mezi jednotlivými segmenty. Pokud jako kritérium zvolíme objem obchodovaných částek můžeme devizový trh rozdělit na: - velkoobchodní - maloobchodní Velkoobchodní devizový trh je trh, kde jsou uzavírány obchody ve velkých částkách, které se například u dolarů pohybují řádově ve statisících až milionech. Subjekty velkoobchodního trhu jsou obchodní banky, centrální banky, velké firmy a brokeři. Důležité postavení na velkoobchodním devizovém trhu mají velké obchodní banky, které tvoří trh mezibankovní. Tyto banky zaujímají pozici tzv. tvůrců trhu - market-maker. Tvůrce trhu se vyznačuje tím, že je ochoten devizy v každém okamžiku prodávat nebo nakupovat za jím kótované kursy. Obchody tu probíhají na základě telefonního, telefaxového a počítačového spojení mezi jednotlivými dealery obchodních bank. Uzavírání devizových obchodů probíhá nejen telefonicky na základě ústní komunikace s následným písemným potvrzením, ale stále více se dnes prosazuje automatizovaný obchodní systém. Ten je založen na využití terminálové počítačové sítě. O vlastní vypořádání uzavřeného obchodu se dealeři už nestarají. To se uskuteční následně mezi bankami většinou pomocí elektronického systému. Nejdůležitějším elektronickým systémem, pomocí kterého probíhají mezinárodní finanční transakce je SWIFT 3. 3 Systém SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunications Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci) je mezinárodní počítačově řízená komunikační síť určená pro výměnu zpráv mezi bankami na celém světě. Společnost byla založena v roce 1973 jako družstvo, konstituované podle belgických zákonů a registrované v ruselu. Tento systém provádí elektronický bezdokladový přenos dat mezi bankami. Do sítě SWIFTu se banky dostávají pomocí národního telekomunikačního zařízení. Systém v současné době zahrnuje kolem 6000 bank rozmístěných po celém světě. Jde o celosvětový systém, s jehož pomocí lze provádět devizové obchody na všech devizových trzích. Využívání služeb tohoto systému je poměrně nákladné, proto se vyplatí pouze těm bankám, které se na tuto oblast specializují. 8

9 Na maloobchodním devizovém trhu, označovaném též jako klientský, jsou uzavírány obchody v relativně malých částkách, rozmanitých nominále. Transakce se odehrávají mezi bankou a jejími klienty, kterými mohou být malé banky, pojišťovny, investiční fondy, nejrůznější výrobní i nevýrobní firmy, fyzické osoby, apod. Ti jsou označováni jako příjemci trhu market takers. Tím, že velké banky vstupují do obchodních vztahů s těmito klienty, zajišťují fungování devizového trhu, neboť umožňují realizaci příkazů k nákupu či prodeji cizí měny jednotlivými účastníky. ez nich by bylo často velice obtížné uskutečnit řadu obchodů, pokud by se ke každé operaci musela najít strana, která potřebuje realizovat opačnou operaci. Např. firma, která chce prodat dolary za eura, by musela hledat firmu, která chce směnit eura za dolary. Podle formy organizace můžeme devizový trh rozčlenit na: neorganizovaný - mimoburzovní organizovaný - devizová burza Devizový trh má v současné době převážně charakter neorganizovaného mimoburzovního trhu OTC (over-the-counter) s volným přístupem. Na tomto trhu se střetávají exportéři a importéři, bankovní obchodníci s devizami (devizoví dealeři), zprostředkovatelé obchodování s devizami (devizoví brokeři- makléři) a devizoví obchodníci centrálních bank. Na tomto trhu jsou obchody uzavírány na základě individuálních smluv, jejichž podmínky jsou výsledkem vzájemné dohody. Říkáme, že jsou tzv. šité na míru. Jejich výhodou je, že výše kontraktu a doba splatnosti jsou přizpůsobeny požadavkům klienta. Na druhé straně však tato výhoda pro klienty, snižuje likviditu trhu. Pokud by jeden z účastníků obchodování nebyl schopen dostát svému závazku, jen obtížně by se hledala třetí strana, která by tento závazek převzala. Neexistuje tu žádná garance plnění, a pokud jedna strana nebude schopna dostát svému závazku, k vypořádání uzavřeného obchodu vůbec nemusí dojít. Vedle mimoburzovního trhu, existuje i devizový trh organizovaný, tj. devizová burza. Obchodování na burze je upraveno burzovními zákony a dalšími předpisy, které musí být striktně dodržovány. Přestože každá burza má svá určitá specifika, existují určité obecné principy burzovního obchodování. Předem musí být stanoveno kde a kdy se obchoduje. urza má své sídlo. urzovní budova má své opodstatnění i v případě elektronické burzy, kdy jsou obchody domlouvány prostřednictvím počítačové sítě. Jsou zde zpracovávány jednotlivé objednávky, sídlí zde orgány burzy a zpracovávají se a následně distribuují nejrůznější informace o dění na burze. Pro obchodování na burze je vymezeny dny a hodiny, ve kterých 9

10 je možné obchody uzavírat. urzy jsou organizovány na členském principu, to znamená, že obchody tu mohou uzavírat pouze burzou schválení obchodníci (členové burzy). Ostatní zájemci o obchodování, musí využít služeb členů burzy. Rovněž musí být stanoveno, s čím se může na burze obchodovat, jaké obchody mohou být uzavírány a jakým způsobem se stanoví cena. Na devizové burze se realizují pouze některé specifické devizové obchody, jako jsou obchody typu futures a opce. Ostatní termínové obchody (forward a swap) a spotové obchody se na burze vůbec neobchodují. Pro burzovní obchody je charakteristická standardizace. Na burze se obchodují pouze vybrané měny, je stanoveno minimální obchodované množství pro jednotlivé měny tzv. lot a kontrakty jsou uzavírány na celé násobky těchto lotů. Je standardizována i doba vypořádání obchodů. Standardizace na jedné straně stěžuje využití burzovních obchodů pro některé operace (např. pro zajištění otevřených devizových pozic), na straně druhé ale zvyšuje likviditu trhu. Výhodou burzovních obchodů je i garance plnění uzavřených kontraktů. Vzhledem ke standardizaci burzovních obchodů, časovému omezení obchodování a ke skutečnosti, že tato forma obchodování není levnou záležitostí je význam burzy jako místa, kde se střetává devizová nabídka a poptávka a utváří se devizový kurs, nepodstatná. Největší objem devizových obchodů je realizován na mimoburzovních trzích. Nicméně obchodování na burze má svůj význam, neboť ovlivňuje dění na mimoburzovním trhu. Podle techniky prováděných obchodů můžeme devizový trh členit na spotový termínový Na spotovém devizovém trhu dochází k vypořádání uzavřených obchodů zpravidla do dvou pracovních dnů od jejich uzavření a to při dohodnutých spotových kursech. Obchody na termínovém devizovém trhu jsou vypořádány v termínu dohodnutém při jejich uzavírání. Pro tyto obchody je charakteristické, že všechny podmínky obchodu, včetně ceny, jsou sjednány při jejich uzavření. Mezi nejvýznamnější obchody realizované na termínových trzích patří forward, futures, opce a swap. Podrobněji se těmito obchody budeme zabývat ve druhé kapitole. ) Subjekty devizového trhu a motivy jejich vstupu na tyto trhy Ekonomické subjekty, které vstupují na devizový trh sledují určité cíle. Mezi tyto cíle patří zajištění plynulého platebního styku souvisejícího s pohybem zboží, služeb a kapitálu. 10

11 Některé ekonomické subjekty vstupují na devizový trh ve snaze využít rozdílných kotací nákupního a prodejního kursu na různých místech devizového trhu k dosažení zisku. To znamená, že nakupují určitou měnu na trhu, kde je její cena nižší a prodávají ji tam, kde je nákupní kurs vyšší. Tyto obchody, označované jako arbitráže, patří mezi bezrizikové, neboť je předem znám jejich výsledek. Vedle toho vstupují na devizový trh i subjekty, které vyhledávají kursové riziko a uzavírají obchody jejichž cílem je dosažení zisku na základě budoucího vývoje devizového kursu. U těchto obchodů, označovaných jako spekulace, není znám předem výsledek. Pokud se kurs vyvíjí očekávaným způsobem, pak spekulant vydělá. Dalším důvodem vstupu ekonomických subjektů na devizové trhy je hedging čili snaha zajistit se proti kursovému riziku, to znamená proti riziku nepříznivého vývoje devizového kursu. Tomuto riziku jsou vystaveny všechny ekonomické subjekty, které mají pohledávky nebo závazky v cizí měně splatné v budoucnu. Toto kursové riziko je důsledkem neustálé změny nabídky a poptávky po devizách na devizovém trhu, která vede ke změnám devizového kursu. Ekonomické subjekty vystavené tomuto riziku, přicházejí na devizový trh aby zde uzavřely obchod, pomocí kterého fixují devizový kurs k dohodnutému termínu realizace pohledávky (závazku). Cílem je eliminovat nebo alespoň snížit možnou ztrátu z nepříznivého vývoje kursu v období mezi vznikem pohledávek (závazků) a jejich splatností. Existence takovéto možnosti zajištění proti kursovému riziku, je v době nejistoty ohledně pohybu devizových kursů, jako důsledku opuštění systému pevných měnových kursů, důležitým předpokladem fungování mezinárodního obchodu a pohybu zahraničního kapitálu. Mezi hlavní subjekty devizového trhu patří: obchodní banky centrální banka nebankovní finanční instituce (pojišťovny, fondy) firmy Obchodní banky vstupují na devizový trh z důvodu: optimalizace struktury svých devizových aktiv a pasiv z hlediska výnosnosti, rizikovosti a likvidity uspokojení požadavků svých klientů, od kterých cizí měnu nakupují nebo jim ji prodávají a tím přispívají jednak k zabezpečení plynulosti platebního styku se zahraničím a jednak jim umožňují zajistit jejich zahraniční aktiva a pasiva proti pohybu devizového kursu. V obou případech tj. jak při změně struktury aktiv a pasiv tak i při provádění operací pro své klienty je prioritním cílem banky realizace zisku. 11

12 V obchodních bankách existují specializovaná pracoviště tzv. dealingová oddělení, která jsou vybavena telefony a zejména terminály, jejichž obrazovky neustále ukazují aktuální informace o dění na devizových trzích a kotace kursů. Pracovníci těchto oddělení tzv. dealeři působí jak na mezibankovním, tak i na klientském trhu a vzájemně je propojují. Nepřetržitě nakupují na svůj vlastní účet, lépe řečeno na účet své banky a současně prodávají devizy. Tím se mění vztah mezi nabídkou deviz a poptávkou po devizách a utváří se devizový kurs. Dealeři uzavírají obchody buď přímo mezi sebou (po telefonu, přes automatizované systémy), anebo obchodují nepřímo (s využitím služeb brokerů). drojem jejich zisku je rozdíl mezi nákupním a prodejním kursem. Na devizový trh vstupují i centrální banky. Centrální banka je instituce, která je zodpovědná nejen za vnitřní stabilitu měny, ale i za udržení stabilní hodnoty domácí měny vůči měnám zahraničním. Proto vstupuje na devizový trh, aby svými intervencemi udržela kurs na úrovni, která je v souladu se záměry kursové politiky. I když prioritním cílem centrální banky není realizace zisku z devizových operací, měly by být tyto obchody prováděny tak, aby případné kursové ztráty byly minimální. Jednou z funkcí centrální banky je i správa devizových rezerv. To znamená, že centrální banka musí dbát o to aby měla dostatek zahraničních aktiv k zajištění zahraniční likvidity země, ale současně musí dbát i o to, aby se jí spravované devizové rezervy neznehodnocovaly. a tím účelem vstupují dealeři centrální banky na devizový trh, aby konverzí měn snižovali možná rizika poklesu hodnoty devizových rezerv z důvodů pohybů měnových kursů. Dealeři centrální banky nevystupují v roli market maker a nekotují tedy kursy na bázi ID/SK. Obchody provádějí při kursech kotovaných dealery obchodních bank, které se utváří na základě nabídky a poptávky na mezibankovním trhu. Důvodem vstupu firem a finančních institucí nebankovního charakteru na devizový trh je: nákup a prodej cizí měny pro potřeby zajištění plateb souvisejících s mezinárodním obchodem a zahraničními investicemi, zajištění zahraničních pohledávek a závazků proti kursovému a úrokovému riziku. Tyto subjekty pro své operace většinou využívají služeb obchodních bank. rokeři Důležitými účastníky devizového trhu jsou brokeři (makléři), kteří zprostředkovávají obchody mezi účastníky trhu. Pomáhají tomu, kdo chce prodat, najít někoho, kdo koupí a naopak. Sami tak nezaujímají žádnou otevřenou pozici, tzn. sami nenesou kursové riziko. 12

13 K tomu, aby mohli provádět tyto služby pro zákazníky musí mít státní licenci. drojem jejich zisku je poplatek stanovený procentem z realizovaného obchodu v závislosti na druhu obchodované měny. Služeb brokerů využívají především dealeři. rokeři jsou v kontaktu s větším počtem dealerů a mohou tak snadno, rychle a s nižšími náklady získat informace o kotovaných kursech jednotlivými dealery. roker zobrazuje pouze nejvyšší nákupní (ID) kursy a nejnižší prodejní (SK) kursy, které dostává od jednotlivých dealerů. Pokud chce některý dealer za brokerem uvedený kurs cizí měnu koupit, napíše nebo řekne (po telefonní lince) jednoduše anglický výraz mine. Pokud chce cizí měnu prodat, použije anglický termín yours. roker na to musí rychle zareagovat stejným příkazem ve vztahu k dealerovi, jehož kurs uvedl, aby mu nevznikla žádná otevřená devizová pozice. roker dostává příkazy typu nakup co nejlevněji nebo prodej co nejdráž milion dolarů. Na základě těchto informací pak broker hledá dealera, který je ochoten zrealizovat obchod, podle požadavků jeho klienta. Pokud se mu to podaří, pak pouze oba dealery propojí, a ti už si obchod sjednávají mezi sebou. Dealeři využívají služeb brokerů často proto, že tak mohou až do skončení transakce zůstat v anonymitě. Pokud by dealeři mezi sebou obchodovali přímo, vzniká nebezpečí, že ostatní dealeři mohou odhadnout záměry jednoho z nich a využít toho při kotaci kursů. e stejného důvodu využívají služeb brokerů i centrální banky. Obchodování přes zprostředkovatele jim umožňuje utajit jejich záměry na devizovém trhu. Služeb brokerů využívají často i méně zkušení dealeři, kteří se obávají, že by vzhledem ke své horší orientaci na trhu, mohli při přímém obchodování s jinými dealery, přistoupit na nevýhodnou kotaci. V dnešní době jsou skuteční brokeři vytlačováni brokery elektronickými, kteří jsou levnější a najít prodávajícímu kupujícího dokáží stejně kvalitně. Jde ve své podstatě o počítačový informační systém, jenž zpracovává jednotlivé příkazy zcela automaticky a poskytuje klientovi informace o aktuálním dění na devizových trzích. si nejznámější elektronickou platformou u nás je platforma od X-Trade rokers. C) Kotace devizového kursu Dealeři obchodních bank na devizovém trhu neustále kotují nákupní (ID) a prodejní (SK) kursy, při kterých jsou ochotny zrealizovat obchod - zaujímají pozici tzv. tvůrců trhu (market-maker). Pro vymezení kursu na bázi ID/SK se běžně používá označení dvoucestná kotace (two way). Rozdíl mezi nákupním a prodejním kursem tzv. spread (příp. marže) je zdrojem zisku dealerů. Spread je společně s poplatky za uskutečněné měnové 13

14 konverze obvykle hlavním výnosem banky z měnových transakcí a podílí se významnou měrou na celkovém zisku banky. ID je kurs, při kterém je dealer ochoten nakupovat cizí měnu a SK je kurs, při kterém je dealer ochoten cizí měnu prodávat. Spread je u jednotlivých bank rozdílný a závisí především: - na druhu měny, tedy na tom, zda je tato měna často obchodována či nikoli. Nejnižší spred je u nejvíce obchodovaných měn tzv.majors, mezi které patří americký dolar (USD), euro (EUR) a také japonský jen (JPY) a britská libra (GP). - na stabilitě trhu - čím je trh stabilnější, tím menší je rozpětí mezi nákupním a prodejním kursem. V období velkých kursových pohybů se naopak zvyšuje kursové riziko, a proto se zvyšuje i spread. - na formě trhu vyšší spread je na maloobchodním trhu (okolo 1%), kde se obchodují relativně malé částky rozmanitých nominále, než na trhu velkoobchodním (okolo 0,1%), kde se obchodují velké částky vybraných nominále. Nejvyšší je na trhu valutovém (4-5%). - na postavení banky na devizovém trhu. Některé banky ve snaze dosáhnout větší zisk kotují pro své klienty kursy s vyšším rozpětím. Tato strategie jim sice může v krátkém období zajistit větší příjmy ale dlouhodobě může dojít k poklesu jejích zisků z důvodu ztráty klientů. Naopak velká konkurence stlačuje spready i administrativní náklady na provedení příkazů. - na velikosti obchodované částky s některými sumami se obchoduje častěji než s jinými. Pokud je suma příliš malá nebo příliš velká, dealer může mít dodatečné náklady ze zpětného prodeje nebo nákupu. by tyto případné náklady eliminoval, kótuje kurs s širším spreadem. Rozdíl mezi nákupním a prodejním kursem uváděným v kursovním lístku je pro banku zdrojem značných zisků v případech, kdy banka využívá svých možností přístupu na mezibankovní devizový trh, kde má možnost devizy relativně levně nakoupit a následně je prodat klientovi, který nemá přístup na mezibankovní trh, za vyšší cenu. Kursovou výhodu je možné realizovat i v opačném směru, kdy banka relativně levně nakupuje devizy od svého klienta a za vyšší cenu ji prodává na mezibankovním trhu. Protistrana, která požádá o kotaci kursu nikdy dopředu neuvádí, zda bude mít zájem devizy nakupovat nebo prodávat. Pro tvůrce trhu je charakteristické to, že je povinen obchod zrealizovat při jím kotovaném kursu. Dealer nemůže zakótování kursu za žádných okolností odmítnout. akótovat kurs znamená, že konkrétně pro nás kurs vytvoří. Sdělí nám kolik za kolik je ochoten prodat a kolik za kolik je ochoten nakoupit. Tato kotace může být 14

15 dvoucestná ale i jednocestná. Dvoucestná kótace znamená, že dealer dopředu neví, zda protistrana bude nakupovat nebo prodávat. íská pouze informaci, že jde o obchod ve výši například jednoho milionu eur. Dealer pak vytvoří kurs, který bude spravedlivý na obě strany pro nákup i prodej konkrétní sumy peněz. Naproti tomu u jednocestné kotace dealer dopředu ví, že protistrana chce např. jeden milion eur prodat. Kurs, který zakotuje, by mohl být pro prodávajícího nespravedlivý a mnohem méně výhodný. Proto když je riziko, že by dealer mohl odhadnout záměr protistrany, zda chce nakupovat či prodávat a zakotoval by tak jednocestně, je vhodnější využít služeb zprostředkovatele - brokera. Dealer pak neví s kým skutečně obchoduje a je nucen zakotovat dvoucestně a tedy spravedlivě. Pokud by dealer udělal chybu, pak by banka mohla utrpět významnou ztrátu. tohoto důvodu bývají na měnové operace dealerů bank stanoveny poměrně přísné vnitřní limity. Po dojednání devizového obchodu jsou příslušné instrukce a podklady předány k dalšímu zpracování uvnitř banky. Celá procedura zabere nějaký čas, a tak k fyzickému vypořádání spotových měnových obchodů (obchodů k okamžitému dodání) dochází zpravidla druhý obchodní den po uzavření obchodu. Na devizovém trhu se obchodují jednotlivé národní volně směnitelné měny. Podle měn, které jsou obchodovány, se vytváří měnové páry. Nejvíce obchodovanými páry jsou USD/EUR, USD/JPY, EUR/JPY menší procento pak připadá na páry obsahující britskou libru a švýcarský frank. Ostatní kombinace jsou nevýznamné objevují se v méně než 5% obchodů. Dolar vystupuje v páru v 85% obchodů. Údaje o podílu jednotlivých měn na celkovém objemu devizových transakcí v letech 2007 a 2013 jsou uvedeny v tabulce 2. Tabulka 2. Nejobchodovanější měny na devizovém trhu Pořadí Měna Kód měny ISO 4217 % denního obratu (2007) % denního obratu ( 2010) % denního obratu ( 2013) 1 United States dollar USD ($) 86, ,0 2 Euro EUR ( ) 37, ,4 3 Japanese yen JPY ( ) 17, ,0 4 Pound sterling GP ( ) 15, ,8 5 ustralian dollar UD ($) 6, ,6 6 Swiss franc CHF (Fr) 6, ,2 7 Canadian dollar CD ($) 4, ,6 8 Hong Kong dollar HKD ($) 2, ,4 9 Swedish krona SEK (kr) 2,8 2,2 1,8 10 New ealand dollar ND ($) 1, ,0 15

16 Ostatní měny 20, ,2 Celkem Poznámka: Vzhledem k tomu, že v každé transakci jsou zapojeny dvě měny, je celkový součet 200%. Údaje vždy za duben příslušného roku. Pramen: anka pro mezinárodní platby uvedeného přehledu vyplývá, že za poslední tři roky došlo k poklesu podílu amerického dolaru v devizových transakcích. Tento trend probíhá již od roku 2001, kdy podíl dolaru na celkovém objemu transakcí byl 90,4%. Současně se zvýšil podíl eura a japonského jenu a na významu nabývají i obchody v měnách tzv. nových trhů, kdy nejvíce získaly turecká lira a korejský won a to nejen na úkor amerického dolaru ale i britské libry. Při kotaci kursů na mezibankovním trhu se obvykle neuvádějí celé kursy. Protože čísla na prvních dvou místech za desetinou čárkou se mění pomaleji, uvádějí dealeři pouze dvě případně tři poslední desetinná místa. Jednotliví dealeři přesně znají aktuální situaci na trhu a tím pádem vědí, v jakých hodnotách se právě aktuální měnový kurs pohybuje. V našem případě by dealer uvedl pouze 47/69. Někdy je nákupní kurs (ID) kotován celý a u prodejního kursu (SK) se kotují pouze poslední dvě desetinná místa. Kotace měnového páru USD/CK by tedy v tomto případě mohla vypadat takto: 15,8247/69. D) Devizová pozice Při provádění devizových obchodů se mění devizová pozice jednotlivých ekonomických subjektů. Devizovou pozici můžeme charakterizovat jako vztah mezi devizovými aktivy a pasivy z hlediska měny, množství dané měny, doby splatnosti a úročení. hlediska výše uvedeného vztahu pak může být devizová pozice uzavřená a nebo otevřená. O uzavřené devizové pozici mluvíme tehdy, pokud se devizová aktiva a pasiva rovnají jak z kvantitativního tak kvalitativního hlediska. V tomto případě subjekty devizového trhu nepodstupují žádné devizové riziko. Uzavřenou devizovou pozici banky můžeme schematicky znázornit takto: Uzavřená devizová pozice: ktiva: Poskytnutý úvěr ve výši 1 mil. USD - splatnost fixní úroková sazba 3% Pasiva: Termínované depozitum ve výši 1 mil USD - splatnost fixní úroková sazba 3% Situaci popsanou v uvedeném schématu je třeba chápat pouze jako teoretickou. Ve skutečnosti je prakticky nereálné dosáhnout výše popsanou rovnováhu, neboť aktiva jsou 16

17 úročena vždy vyššími úrokovými sazbami než pasiva. bychom mohli vysvětlit různé formy otevřené devizové pozice, budeme od této skutečnosti abstrahovat. Pokud se devizová aktiva a pasiva sobě nerovnají, pak mluvíme o otevřené devizové pozici, která je spojena s devizovým rizikem. Otevřená devizová pozice může být dlouhá (long) nebo krátká (short). O dlouhou devizovou pozici jde v případě, kdy devizová aktiva převyšují devizová pasiva. Otevřená devizová pozice z titulu kvantitativního nesouladu mezi aktivy a pasivy: ktiva: Poskytnutý úvěr ve výši 1 mil. USD Pasiva: Termínované depozitum ve výši 0,5 mil USD - splatnost splatnost fixní úroková sazba 3% - fixní úroková sazba 3% Tuto pozici by zaujala banka, pokud by očekávala zhodnocení dolaru. Opačnou, tedy krátkou devizovou pozici, kdy by aktiva byla menší než pasiva, by volila v případě očekávání znehodnocení dolaru. Otevřená devizová pozice z titulu rozdílné doby splatnosti pohledávek a závazků: ktiva: Poskytnutý úvěr ve výši 1 mil. USD Pasiva: Termínované depozitum ve výši 1 mil USD - splatnost splatnost fixní úroková sazba 3% - fixní úroková sazba 3% Tuto pozici zaujímá banka v případě, kdy očekává zhodnocení dolaru v době od do K uhrazení splatného závazku bude muset nakoupit cizí měnu na devizovém trhu k Pohledávku splatnou k pak prodá při výhodnějším kursu. Opačnou pozici, čili kratší dobu splatnosti u pohledávky a delší u závazku by volila při očekávaném znehodnocení USD. Otevřená devizová pozice z titulu rozdílného způsobu úročení aktiv a pasiv: ktiva: Poskytnutý úvěr ve výši 1 mil. USD Pasiva: Termínované depozitum ve výši 1 mil USD - splatnost splatnost fixní úroková sazba - variabilní úroková sazba Tuto pozici by volila banka v případě očekávání poklesu tržní úrokové míry. V takovém případě by klesaly její úrokové náklady. Opačnou pozici, tedy variabilní úročení u poskytnutých úvěrů a fixní u depozit, by zaujala při očekávání růstu tržní úrokové míry. 17

18 Pokud by současně došlo i ke zhodnocení dolaru, pak by realizovala vedle úrokového výnosu i vyšší zisk při převodu úrokového výnosu do domácí měny. V bankovní praxi je kromě vyhodnocování pozic za jednotlivé cizí měny důležité i souhrnné vyhodnocování pozic za všechny měny, které jsou obsaženy v bilanci banky. tohoto důvodu je sledovaná angažovanost v jednotlivých cizích měnách vyjádřená v korunách, označovaná jako čistá měnová pozice v cizí měně. Ta slouží k výpočtu celkové měnové pozice a čisté měnové pozice v korunách. Cvičení 1 1. Co je to valutový trh. 2. Co je to devizový trh. Uveďte základní charakteristické rysy devizového trhu. 3. Uveďte strukturu devizového trhu. 4. Uveďte subjekty devizového trhu a motivy jejich vstupu na tento trh. 5. Charakterizujte mezibankovní devizový trh. 6. Jaká je úloha dealerů a brokerů na devizovém trhu. 7. Co je spread a na čem závisí jeho výše. 8. Co je to devizová pozice. Vysvětlete rozdíl mezi krátkou a dlouhou devizovou pozicí. 18

19 2. DEVIOVÉ OCHODY Devizovými obchody se nazývají nákupy a prodeje zahraničních měn na devizovém trhu. O podílu jednotlivých devizových obchodů na celkovém obratu devizových trhů vypovídají údaje v následující tabulce. Tabulka 3. Průměrný denní obrat na devizovém trhu v mld USD Průměrný denní obrat v dubnu příslušného roku v mld USD Obrat devizových trhů celkem toho: Spotové transakce Termínované transakce Devizové swapy Měnové swapy Opce a jiné produkty Pramen: ank for International Settlements. Údaje o vývoji denních obratů na devizovém trhu jsou výsledkem analýzy devizového trhu prováděné každý třetí rok ankou pro mezinárodní platby se sídlem v asileji. uvedených údajů vyplývá, že z celkového obratu devizových obchodů připadá rozhodující podíl na devizové swapy. V roce 2013 to bylo 44%. I když se jejich podíl ve srovnání s předcházejícími lety, kdy se pohyboval kolem 50%, snížil, patří devizové swapy trvale mezi nejvýznamnější obchody devizového trhu. Důležitou roli na devizovém trhu zaujímají i spotové obchody, jejichž podíl na celkovém devizovém obratu byl ve sledovaném období 37%. Tyto obchody zaznamenaly za předchozí 3 roky největší nárůst a to o 48%. K nárůstu o 31% došlo také u forwardových obchodů, ale jejich podíl na celkovém devizovém obratu je pouze 12%. Rovněž došlo k nárůstu objemu měnových swapů a to o 39 %. Jejich podíl na celkové objemu obchodů je ale nevýznamný, dosahuje pouze 1%. K absolutnímu i relativnímu poklesu došlo u devizových opcí. Ty se podílí na celkové obratu 6%. Tato kapitola obsahuje charakteristiku jednotlivých devizových obchodů. Vedle popisu mechanismu těchto obchodů bude věnována pozornost i způsobům kotace kursů, při kterých jsou tyto obchody realizovány. Kapitola je členěna do následujících oddílů: ) Spotové obchody 19

20 ) Devizové obchody typu forward C) Devizové obchody typu futures D) Devizové opce E) Swapy ) Spotové obchody ákladním instrumentem obchodovaným na devizovém trhu jsou spotové obchody, při kterých dochází ke spotové konverzi dvou měn. Spotové obchody jsou takové devizové obchody, k jejichž vypořádání dochází zpravidla do dvou pracovních dnů od uzavření kontraktu (T+2 dny). Doba mezi dnem uzavření kontraktu a jeho vypořádáním (value date) slouží k transferu směňovaných měn na účtech kupujícího a prodávajícího. Spotové obchody jsou prováděny při spotových kursech. Jejich kotace může být: přímá (outright) nepřímá Přímá kotace spotového kursu Při přímé kotaci (outright quotation) se kurs vyjadřuje jako počet domácích peněžních jednotek za jednu jednotku zahraniční měny. Pokud má zahraniční měna nízkou hodnotu, může kurs znamenat cenu jednoho sta nebo tisíce jednotek zahraniční měny vyjádřenou v jednotkách domácí měny. ahraniční měna může mít formu valuty nebo devizy a banky, které obchodují se zahraničními měnami pak kotují zvlášť kurs deviz a zvlášť kurs valut. V dalším textu se budeme zabývat výhradně kursem devizovým. anky, které obchodují na devizovém trhu v pozici tvůrců trhu (market-maker), kotují prodejní a nákupní kurs dané měny (dvoucestná kotace) Prodejní kurs dolaru v korunách (SK) označíme symbolem (CK/USD) a nákupní kurs (ID) symbolem (CK/USD). Kurs se vždy vztahuje k té měně, která je uvedena za lomítkem čili jednotkově. Měna v níž kurs vyjadřujeme je uvedena před lomítkem tedy číselně. To znamená že při přímé kotaci záznam CK/USD je kursem dolaru (nikoliv koruny) a říká nám, kolik korun dostaneme my, jako klienti banky, při prodeji jednoho dolaru (ID) a nebo kolik korun musíme vynaložit na nákup jednoho dolaru (SK). Pokud není tato konvence dodržena a kurs cizí měny je zaměňován s kursem domácí měny, pak to přináší určité problémy, neboť dojde-li ke zvýšení kursu (zvýší se absolutní hodnota kursu), znamená to zhodnocení cizí měny ale současně znehodnocení (depreciaci) domácí měny a naopak pokles 20

21 kursu (snížení absolutní hodnoty kursu) znamená to znehodnocení cizí měny ale zhodnocení (apreciaci) domácí měny. Jako příklad uvádíme nákupní a prodejní kurs amerického dolaru v korunách v přímé kotaci: (CK/USD) = 25,122 (CK/USD = 25,432 Vyjádřeno slovy: při prodeji jednoho dolaru dostaneme od banky 25,122 korun. Pokud budeme dolar nakupovat zaplatíme 25,432 korun. de je třeba si uvědomit, že nákup dolaru za koruny bankou, znamená z hlediska protistrany prodej korun za dolary. Nepřímá kotace spotového kursu Při nepřímé kotaci je kurs vyjadřován jako počet zahraničních peněžních jednotek za jednu peněžní jednotku domácí měny. V našem případě můžeme tento nákupní kurs zapsat jako (USD/CK) a vyjádřit takto: ( USD/ CK ) = 1 ( CK / USD) to znamená, že nákupní kurs v nepřímé kotaci je v obráceném poměru k prodejnímu kursu v přímé kotaci. Obdobně pak prodejní kurs v nepřímé kotaci (USD/CK) můžeme vyjádřit jako převrácený poměr prodejního kursu v přímé kotaci: ( USD/ CK ) = 1 ( CK / USD) Při nepřímé kotaci kursu by byl nákupní a prodejní kurs následující: (USD/CK) = 0,039 (1/25,432) (USD/CK) = 0,040 (1/25,122) Vyjádřeno slovy: za jednu korunu dostaneme 0,039 dolarů a při nákupu koruny zaplatíme bance 0,040 dolarů. Dealeři, kteří kotují kursy na mezibankovním trhu, neakceptují tuto konvenci teoretické fronty a používají odlišný záznam pro přímou a nepřímou kotaci kursu. Pro přímou kotaci používají tento záznam USD/CK což interpretují jako kurs dolaru v korunách. Přímé a nepřímé vyjádření kursu amerického dolaru by v tomto případě bylo následující: přímé vyjádření: (USD/ CK) = 25,122 (USD/CK) = 25,432 nepřímé vyjádření: (CK/ USD) = 0,039 (CK/USD) = 0,040 21

22 předešlého vyjádření vidíme, že na rozdíl od teorie je v tom, že jako první je uvedena měna, jejíž kurs je kotován, zatímco měna, v níž je kurs vyjádřen, následuje jako druhá. Devizový kurs střed V měnových analýzách a informacích se velice často uvádí střední devizový kurs jako aritmetický průměr prodejního a nákupního kursu, což v případě kursu dolaru v korunách můžeme vyjádřit takto: S( CK / USD) = ( CK / USD) + 2 ( CK / USD) kde S(CK/USD) je střední kurs dolaru vyjádřený v korunách. Jestliže tedy například některá česká komerční banka prodává USD za 25,432 a nakupuje USD za 25,122 CK, potom střed je dán vztahem: S(CK/USD) = [ (CK/USD) + (CK/USD)] / 2 = 25, ,122) / 2 = 25,277. Rozdíl mezi nákupním a prodejním kursem nazýváme rozpětím (spread) nebo přesněji rozpětím nákup/prodej (bid/ask spread). Označíme-li rozpětí kursu dolaru vyjádřeného v korunách D(CK/USD), máme vztah: D(CK/USD) = (CK/USD) - (CK/USD) Při použití předchozích kotací kursu USD platí pro kursové rozpětí toto: D(CK/USD) = (CK/USD) (CK/USD) = 25,432 25,122 = 0,310. ) Devizové obchody typu forward Forward je mimoburzovní OTC (over-the-counter) termínový kontrakt. Jeho podstata spočívá v tom, že uzavřený obchod, bude vypořádán k určitému datu v budoucnosti za danou předem stanovenou zafixovanou cenu. Obvykle se tento kontrakt označuje za forwardovou koupi či forwardový prodej podkladového aktiva. Forwardová cena (forward price) podkladového aktiva může být vyšší (forward s prémií) či nižší (forward s diskontem), než je spotová cena tohoto aktiva a to v závislosti na očekávání trhu o budoucím vývoji této ceny. Právě nejistota o budoucím vývoji cen byla důvodem vzniku těchto obchodů. První forwardové obchody se týkaly komodit a cílem bylo zajistit se proti možným změnám cen v období mezi datem uzavření kontraktu a datem jeho vypořádání. Formálně neexistuje k obchodování s forwardy žádné místo a neexistuje ani sekundární trh s těmito deriváty, neboť se v podstatě jedná o kontrakty uzavírané podle potřeb 22

23 zainteresovaných stran, říkáme že jsou tzv. šité na míru. V případě finančních kontraktů, kdy podkladovým aktivem jsou národní měny, jsou tyto obchody uzavírány mezi bankou a jejím klientem. Uzavírání forwardových kontraktů je dobrovolné a zahrnuje vždy dvě strany: kupujícího a prodávajícího. Koupí termínového kontraktu zaujímá kupující tzv. dlouhou (long) pozici, která ho chrání před rizikem zvýšení ceny podkladového aktiva, tedy v našem případě před zhodnocením cizí měny, která je předmětem koupě. Na druhé straně je prodávající, který zaujímá krátkou (short) pozici, která ho chrání před poklesem ceny podkladového aktiva, tedy před znehodnocením cizí měny. Forvard (outright forward) je termínový obchod, ve kterém se kupující zavazuje odebrat a prodávající dodat předem určené množství měny v předem určeném termínu a při předem určené ceně (forwardový kurs). Protože tyto kontrakty nejsou standardizované, jsou velmi nelikvidními nástroji, které nelze zrušit bez vzájemné dohody obou stran. Velice obtížně by se před termínem splatnosti našla třetí strana, která by převzala závazek plnění za kupujícího či prodávajícího. K vypořádání uzavřených kontraktů proto dochází v době jejich splatnosti. Neexistuje ale žádná garance plnění a proto není vyloučeno že v případě selhání partnera tzn. že druhá strana nebude schopna splnit závazek, vyplývající z uzavřeného obchodu, k plnění nemusí dojít. Pravděpodobnost tohoto rizika je vyšší, v případě kdy budoucí spotový kurs se příliš odchýlí od dohodnuté forwardové ceny, a nastane situace, kdy jedna strana má z forwardu značnou ztrátu a druhá má značný zisk. Při sjednávání kontraktu si kupující s prodávajícím dohodnou: datum splatnosti kontraktu, které se pohybuje od jednoho dne do jednoho roku. V případě, že je splatnost 1 den od uzavření kontraktu, označuje se takový kontrakt jako ackward. Forwardový obchod může být sjednán i na delší období než jeden rok, ale není to příliš obvyklé vzhledem k větší nejistotě ohledně vývoje budoucího spotového kursu. měnový pár kontraktu. Ten se skládá z hlavní měny, kterou většinou bývá americký dolar, euro nebo britská libra a vedlejší měny, kterou bývá domácí měna země, ve které je kontrakt uzavřen. Forwardový obchod lze ale uzavřít na jakoukoliv měnu. nominální hodnotu kontraktu, která většinou bývá vyjádřena jako hodnota v hlavní měně kontraktu. Někdy se k vyjádření hodnoty kontraktu používá i vedlejší měna. Množství obchodované měny není sice standardizováno, přesto jednotlivé banky 23

24 stanovují určité minimální množství měny, při kterém jsou ochotny obchod zrealizovat. Forwardové obchody jsou prováděny při forwardových kursech, které se stanovují při sjednání kontraktu a takto stanovené kursy jsou pro obě smluvní strany závazné. Kotace forwardových kursů může být: přímá (outright) v bodech (swapové body) v procentech Přímá kotace forwardového kursu Při přímé kotaci je vyjadřována lhůta, na kterou je kurs kotován (např. jeden měsíc, tři měsíce, šest měsíců, jeden rok apod.) a celá hodnota nákupního a prodejního forwardového kursu. Tato hodnota závisí na výši spotového kursu a dále na depozitní a zápůjční úrokové míře na domácí a cizí aktiva. Při odvozování forwardového nákupního kursu se vychází z postavení ekonomického subjektu, který bude disponovat na konci lhůty t cizí měnou a bude ji převádět na měnu domácí. Tento subjekt by mohl postupovat tak, že by s bankou uzavřel forwardový kontrakt na prodej cizí měny ke dni splatnosti pohledávky. a jednotku cizí měny by dostal jednotek měny domácí. Svůj záměr směnit cizí měnu za měnu domácí může zrealizovat také tak, že si půjčí cizí měnu, ale ne v celé výši pohledávky. Může si půjčit pouze diskontované množství, neboť jeho půjčka vzroste o úrok. Pokud by jeho pohledávka byla ve výši jedné jednotky cizí měny, pak si půjčí /( 1 + ) FR 1 IR jednotek cizí měny. Cizí měnu prodá na spotovém trhu a získá tak /(1 + IR ) jednotek domácí měny. Domácí měnu uloží jako depozitum na lhůtu t při úrokové míře na domácí aktiva svém účtu vklad, jehož hodnota včetně úroků bude: splatí z inkasované platby. IR D. Po uplynutí lhůty t bude mít na ( 1+ IRD ) ( 1+ IR ). Půjčku v cizí měně Pokud by banka při kotování forwardového nákupního kursu vycházela z aktuálního spotového kursu a depozitních a zápůjčních úrokových měr na domácí a cizí měnu, pak jsou pro klienta banky oba popsané způsoby směny cizí měny do měny domácí rovnocenné a je jedno, jakou strategii by si zvolil. Obecně můžeme vztah pro odvození forwardového nákupního kursu znázornit takto: 24

25 FR = IR D t IR t Kde: FR je forwardový nákupní kurs cizí měny je spotový nákupní kurs cizí měny IR D je depozitní úroková míra na domácí měnu IR je zápůjční úroková míra na cizí měnu t je lhůta ve dnech Obdobný postup je možné uplatnit při odvozování forwardového prodejního kursu. Tentokrát se vychází z postavení ekonomického subjektu, který bude na konci lhůty t disponovat domácí měnou a bude jí chtít směnit do měny cizí, aby uhradil splatný závazek. Může opět postupovat dvěma způsoby. Při prvním způsobu uzavře s bankou forwardový kontrakt na nákup cizí měny ke dni splatnosti závazku. a jednotku domácí měny by dostl od banky 1 / FR. Při druhém způsobu si půjčí domácí měnu a to ve výši /( 1 + ) 1 IR D. a toto množství domácí měny nakoupí na spotovém trhu měnu cizí a získá tak 1 / ( 1 + IR ) jednotek cizí měny. Cizí měnu uloží jako depozitum při úrokové sazbě jednotku domácí měny získá ( 1+ IR ) ( 1+ IR ) D. tohoto depozita uhradí splatný závazek. D IR. Na jednu Pokud by banka při kotování forwardového prodejního kursu vycházela z aktuálního spotového kursu a depozitních a zápůjčních úrokových měr na domácí a cizí měnu, pak jsou pro klienta banky popsané způsoby směny domácí měny do měny cizí rovnocenné a je jedno, jakou strategii by si vybral. Obecně můžeme vztah pro odvození forwardového prodejního kursu znázornit takto: FR = IR D t IR t Kde: FR je forwardový prodejní kurs cizí měny je spotový prodejní kurs cizí měny IR je zápůjční úroková míra na domácí měnu D IR je depozitní úroková míra na cizí měnu 25