ETCS - výzvy politice, provozovatelům a dodavatelům
|
|
- Adam Brož
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ETCS - výzvy politice, provozovatelům a dodavatelům Ivan Levkov, Rolf Zabel, Michele Mossi Pro zvýšení přitažlivosti přeshraniční železniční dopravy má ETCS a GSM-R vytvořit potřebnou interoperabilitu mezi železničními sítěmi jednotlivých států a společně zvýšit účinnost a efektivitu železničního provozu. Zavedení nové techniky je ovšem velmi nákladné a nepřináší pro každou zemi zvýšení bezpečnosti a kapacity. Rovněž dosud nebylo dosaženo uspokojivého stavu techniky. Článek pojednává, v kontextu s aktuálním rozvojem ETCS v Evropě, o hlavních problémech při zavádění ETCS a řeší otázku, jaká řešení jsou potřebná pro vytvoření nosné migrační strategie (strategie změny) pro politiku a provozovatele. Stav zavádění ETCS a vývojové tendence Myšlenka jednotného evropského systému zabezpečení vlaků se koncepčně vyvíjí od počátku 90. let a od roku 1996 je zakotvena ve směrnici 96/48/ES o interoperabilitě evropského vysokorychlostního systému. V této směrnici jsou rozpracovány technické specifikace pro interoperabilitu (TSI) do šesti dílčích systémů, které zahrnují řízení vlaků, vlakové zabezpečení a signalizaci, provoz, údržbu, infrastrukturu, energii a vozový park. Rozšíření na běžný drážní systém se provádí podle směrnice 2001/16/ES o interoperabilitě konvenčních transevropských železničních systémů. Celoevropská koordinace je začleněna do mnoha grémií - např. UIC - Infrastructure Commission (Komise UIC pro infrastrukturu) a AEIF (Evropské sdružení pro interoperabilitu železnic), konkrétní zavedení přísluší stávajícím správám. V rámci pilotních/testovacích tratí bylo již v roce 2002 vybaveno součástmi ETCS přes 540 km běžných a přes 900 km vysokorychlostních tratí. Současný plán vychází z cca km kolejí ve větším počtu evropských drah, které mají být dány do provozu do roku 2008 (obr. l). Země Popis projektu km kolejí s ETCS % z délky sítě Belgie Švýcarsko Rakousko Bulharsko Itálie Maďarsko Úroveň 2 na vysokorychlostní trati Antverpy-hranice Nizozemska a Liége-hranice Německa; Úroveň 1 na zbývající síti, do roku % v provozu Úroveň 2: NBS/ABS Bern-Olten a LBT; Úroveň 1: (lim. superv.) ve zbývající síti, do roku % v provozu Úroveň 1 na celé A-síti, do % v provozu (mj. Vídeň-Budapešť na rakouské straně) Úroveň l: Sofie-Plovdiv-Burgas; Sofie-hranice Srbska; Plovdiv-Svilengrad Úroveň 2 na vysokorychlostních tratích Řím-Neapol, Florencie-Milán, Milán-Turín Úroveň 1 na tratích Vídeň, Budapešť-Bukurešť (420 km); Lublaň-Budapešť (280 km) Rumunsko Úroveň 1 na trati hranice Maďarska-Bukurešť-Constanta 700 5
2 Nizozemsko Úroveň 2 na NBS (HSL jih atd.) Francie Úroveň 2 na NBS Paříž-východ Německo Úroveň 2 B-H/L a Mannheim-Saarbrücken; Úroveň 1 mezi Cáchami a hranicí Belgie Lucembursko Úroveň l na celé síti Česká republika Návrh na Úroveň 2 na úseku Berlín-Praha-Vídeň Švédsko Úroveň 2 na Botnia line (190 km) Velká Británie Cambrian Coast line Celkem Obr. 1: Přehled plánovaných tratí s technikou ETCS do roku 2008; zdroj UIC Pro naplnění tohoto celoevropského plánu bylo UIC vyčleněno 10 koridorů s celkem více než kilometry kolejí - z toho 4 pro vysokorychlostní provoz a 6 koridorů pro běžnou vlakovou dopravu. Z vysokorychlostních koridorů to jsou - koridor 1: Madrid - Paříž/Curych/Milán, - koridor 2: Paříž - Lucemburk/Mannheim/Curych, - koridor 3: Paříž - Londýn/Brusel/Amsterodam/Kolín n. R. a - koridor 4: Curych/Ženeva/Mnichov - Neapol. Pro každý z těchto koridorů jsou spočítány - v závislosti na stávající ovládací a zabezpečovací technice - tzv. "slow" (pomalé) scénáře a "fast migration" (scénáře rychlé změny) pro možné uplatnění ETCS. Pro scénáře "slow migration" s ETCS bylo do roku 2008 vyčleněno km kolejí. Náklady na realizaci traťových opatření pro evropský systém zabezpečení vlaků byly podle aktuálního stavu znalostí vyčísleny na eur za jeden kilometr koleje. Náklady vybavení infrastruktury všech deseti koridorů činí tedy celkem více než 630 mil. eur, podíl čtyř vysokorychlostních koridorů z toho činí přes 270 mil. eur (Zdroj: UIC, AEIF). Jak ukazuje průzkum UIC z dřívější doby, jsou motivy pro vybavení tratí s ETCS - Úroveň 1 nebo 2 v jednotlivých zemích různé a odrážejí provozní, ekonomické a geografické zvláštnosti jednotlivých drah. Zatímco pro země jako je Anglie a Švédsko, je kritérium "interoperabilita" zastoupeno v argumentaci "za" ETCS velmi slabě, hraje toto kriterium významnou roli v Dánsku, Rakousku, Lucembursku, Španělsku a Švýcarsku. Srovnatelně vysoká je důležitost tohoto kritéria v některých nových zemí EU, jako např. v Polsku, Slovinsku, Maďarsku a Bulharsku. Rozdíly mezi zeměmi se zřetelně projevují též při zvažování dalších kritérií, jako je vysokorychlostní doprava a zvýšení kapacit tratí, bezpečnost a obnovovací investice do ovládací a zabezpečovací techniky, případně vozidlový park. Zatímco "za" argumenty, jako jsou "obnovovací investice do ovládací a zabezpečovací techniky" nebo "provozní bezpečnost" téměř nemají v Německu nebo ve Francii větší význam, hrají tyto motivy u drah v zemích, jako je Bulharsko, Polsko nebo Rumunsko - již s ohledem na zastaralou ovládací a zabezpečovací techniku - důležitou roli.
3 Pro vybavení systémem ETCS - Úroveň 1 jsou vhodné především tratě se stávajícím stabilním (nepřenosným) návěstním zařízením (obr. 2). To znamená, že nová technika se bude provozovat a udržovat paralelně se starou - teprve tehdy, když budou všechny tratě přezbrojeny, může se stará technika "odpojit". Tato migrační fáze je velmi nákladná a časově náročná. Rešerše DB AG vycházejí pro celoplošné uplatnění v Evropě z celkových nákladů až 8 mld. eur, které by vznikly v časovém rozmezí 20 let. Záměr snížit tyto náklady spočívá v této fázi ve využití tzv. Limited Supervision Mode (omezená technika dozoru ). ETCS Úroveň 1 Limited Supervision (L1 LS) dovoluje odstupňovanou funkčnost, při čemž se každé signální místo "vybaví" takovou bezpečností, jak je nezbytné. Technika "Limited Supervision" bude převzata do normy ETCS pravděpodobně v roce 2006 v rámci pravidelné změny jejího vydání. Vybavení technikou ETCS - Úroveň 2 je vhodné pro tratě a uzly, které dosud nemají obvyklou ovládací a zabezpečovací techniku - tedy pro nově budované tratě vysokorychlostního provozu nebo při rozsáhlých rekonstrukčních opatřeních zastaralé techniky. Dalším důvodem pro ETCS - Úroveň 2 mohou být problémy s úzkými místy ve vysoce frekventovaných uzlech. Podmínkou ovšem je, že všechna vozidla musí být od samého počátku vybavena funkčním zařízením Eurocab. Protože s největší pravděpodobností by vozidla nebyla nasazována výlučně na území s ETCS - Úroveň 2, musely by být schopny provozu i na obvyklých tratích. Souhrnně je nutno zdůraznit, že ETCS - Úroveň 2 je vhodnou na budoucnost orientovanou technikou pro plné využití kapacit ETCS a GSM-R (globálního mobilního radiosystému pro železnici) a jako příprava na stupeň Úroveň 3 (obr. 2). Úroveň ETCS Úroveň 1 / Úroveň 1 /LS Přezkoušení kompletnosti Ne Výměna informací Trať-vlak: v bodech nebo polokontinuálně (u L 1/LS) Úroveň 2 Ne Obousměrná; kontinuálně Vlastnosti ETCS-úrovní Přenosové medium Balisy a Euroloop (u L 1/LS) Balisy a GSM-R Úroveň 3 Ano Obousměrná; kontinuálně Balisy a GSM-R Obr. 2: Podstatné rozdíly mezi různými stupni ETCS Stabilní signální zařízení Traťová zařízení hlášení volné tratě Radioblok Ano Ano Ne Ne Ano Ano Ne Ne Ano Provozovatelé, dopravní politika a technika ETCS - šance a překážky Ze současného hlediska se pro provozovatele - evropské dráhy - rýsují dále uváděné přednosti ETCS. Interoperabilita na transevropských koridorech Některá velká města (kromě jiného Kolín n. R., Brusel, Paříž) jsou mezi sebou propojena vlakovými spoji bez přerušení. Pro zabránění vzniku problémů s trakčními změnami jsou na těchto tratích nasazena drahá vícesystémová vozidla. Pro rozšíření této služby bude mít značnou důležitost spolehlivé vyjasnění dodatečně existující poptávky.
4 Zvláště pro "malé" provozovatele je závažná otázka výše a naléhavosti užití nepřerušovaného průběhu jízdy vlaku v pohraničních regionech mezi menšími drážními podniky (zeměmi). Snižování nákladů po dobu životnosti ovládací a zabezpečovací techniky Celoevropský jednotný systém řízení vlaků by přispěl k překonávání hranic dnešních národně orientovaných (a chráněných) trhů. Tím by se vytvořily předpoklady pro skutečnou soutěž mezi těmi, kteří systém vyvíjejí. Jako důsledek lze potom očekávat pozitivní podněty pro zásobovací trh (nákup) i efekty úspor ze zvýšené výroby. Zvýšená bezpečnost Přidaná hodnota bude v jednotlivých zemích rozdílná a závisí přirozeně na tom, jaká zabezpečovací technika byla v provozu u dané dráhy před tím. Například se starými nenápadnými systémy kontroly rychlosti lze dosáhnout pouze bodové bezpečnosti, která je ovšem pod úrovní bezpečnosti, které lze docílit prostřednictvím liniového vlakového zabezpečovacího systému (od ETCS - Úroveň 2, ale i u systému LZB). I když je obtížné technicky realizovat, zvláště u vlakových skupin nákladní dopravy, kontrolu vlakové celistvosti na vozidlech, bude to možné již od stupně Úroveň 3. Možnosti zvýšení kapacity Tohoto účinku se dosahuje zkrácením hradlové vzdálenosti (od stupně Úroveň 2). Zatímco u stupně Úroveň 2 se jezdí ještě při běžné blokové vzdálenosti (úsek se signalizací volné koleje), která může být v porovnání k Úroveň 1 kratší, než vzdálenost dvou stanovišť návěstidel, je u stupně Úroveň 3 umožněna jízda v absolutní vzdálenosti brzdné dráhy. Toto kvazi-plynulé uvolnění dopravní cesty přináší od stupně Úroveň 3 rozhodující zvýšení kapacity. Snížení až odstranění investic do stabilních zařízení Shodně s technickou specifikací různých stupňů se dostavuje tento efekt až od stupně Úroveň 3. Od Úroveň 2 jsou stabilní návěstní zařízení, vzhledem k liniovému zabezpečení vlaků na bázi radiového spojení, zapotřebí pouze volitelně jako opakovací stupeň a pro smíšený provoz, nejsou tedy nezbytně nutné. Opravdový skok lze očekávat až od stupně Úroveň 3, při kterém může traťová signalizace volné koleje (stavědla, počítače náprav, kolejové proudové obvody atd.) odpadnout. Uvedené přednosti se ovšem stále ještě zdají být hudbou budoucnosti, ačkoliv dráhy - přinejmenším některé - uznaly ETCS techniku za budoucí řešení mnoha problémů v ovládání a zabezpečení vlaků. Pokud jde o konkrétní realizaci, vytváří postoj drah rozhodujícím způsobem skepse a částečně i odmítnutí - je zřejmě třeba na cestě k provázané přeshraniční dopravě vyřešit ještě některé problémy (obr. 3). Pro problémy ekonomické povahy lze předjímat, že nejdůležitějším důvodem nedostatečného poznání problému, a tím i pro odmítavý postoj, jsou z časti chybějící znalosti o finančních důsledcích nejdůležitějších zdrojů nákladů - v technice i v procesech. Migrační fáze (= fáze změn) - soubor, drahé, není k dispozici standardní řešení
5 Podpůrná politika EU Investiční politika drah Technické nejasnosti - komerční ohodnocení vlivem neúplného uplatnění ekonomických faktorů velmi znevýhodňující - nejasnosti o výši podpory, chybějící závaznost - chybějící transparentnost pro rozpoznání předností - ztížené plánování přeshraničních koridorů - nejasnosti o potřebě reinvestic pro ovládací a zabezpečovací techniku - potřeba sladění (dodavatelé, dráhy) - standardizovaná datová výměna - interoperabilita procesů Obr. 3: Hlavní oblasti problémů ve spojitosti se zaváděním techniky ETCS V argumentaci "pro" ETCS techniku nebo "proti" ní chybí, z dnešního pohledu, obecný podklad pro rozhodování. Pro takovou pomoc je ovšem nezbytně nutné mít soubor nástrojů pro sestavení migračních strategií, které obstojí. Migrační strategie určuje - zjednodušeně řečeno - na kterých tratích a v jakém období má být stará a nová technika provozována souběžně. Přechod na novou techniku je nákladný a je velmi závislý na stávajících scénářích. A protože nelze tratě s ETCS provozovat izolovaně od ostatních tratí a technik, platí u těchto strategií zásada, že musí být možné transparentně ukázat a analyzovat dalekosáhlé důsledky změn provozní a ekonomické povahy. V této souvislosti je možno konstatovat, že poptávka po vhodném souboru nástrojů, které mohou zabezpečit žádanou transparentnost různých migračních scénářů, skutečně existuje. Takové nástroje musí mít mnoho možností seřízení tak, aby se mohly zobrazit i individuální scénáře. Na tomto základě je možno provádět variantní srovnání setrvávání staré techniky s novou, což je možno uplatnit jako podklad pro jistou podpůrnou politiku EU. Proto tyto postupy a nástroje užívají jak dráhy, tak rozhodující finanční a povolovací úřady. Fundované prognózy reálné potřeby obnovovacích investic do zařízení ovládací a zabezpečovací techniky jsou rozhodujícími faktory a hnací silou v argumentech pro a proti ETCS. K tomu jsou třeba podložené znalosti stavu zařízení a technologicky nutných obnovovacích cyklů. Zkušenost ovšem ukazuje, že objem těchto investic se často nedoceňuje a kritický okamžik se podcení - jinými slovy vychází se z nereálného pokračování scénáře status quo. Je to též způsobeno, kromě jiného, skutečností, že technická zařízení ovládací a zabezpečovací techniky nemají ostré hranice životnosti a na mnoha místech jsou v provozu daleko za v projektu specifikovanou a zařízení odpovídající životností. Další významný problém představují technické a provozní specifikace, které mají být akceptovány všemi drahami. Základní technické principy a funkce byly podchyceny skupinou ERTMS Users Group (skupinou uživatelů evropského systému řízení železničního provozu) a Sdružením průmyslu železničních signálních zařízení UNISIG ve specifikacích požadavků systému. Nejdůležitějším úkolem bude shromáždit zkušenosti provozovatelů a dodavatelů z dosavadních ojedinělých pilotních pokusů co do funkčnosti a RAMS (spolehlivost, dostupnost, udržovatelnost, bezpečnost) a zapojit je do technického vývoje pro komerční provoz. Výhled V celé Evropě se stará více než 15 (!) různých a pouze částečně kompatibilních systémů zabezpečení a řízení vlaků o ztrátu účinnosti a image přeshraniční železniční dopravy
6 a též o vysoké provozní náklady. Technika ETCS sleduje prostřednictvím dosažení všeobecné kompatibility ctižádostivé cíle - snížení nákladů při provozu a údržbě stabilních signálních zařízení, - odstranění velkého počtu národních vlakových zabezpečovacích systémů ve vysokorychlostní dopravě (interoperabilita) a - zvýšení bezpečnosti, kapacity zařízení a rychlosti tratí. Rozhodující roli ve spolehlivé orientaci v ETCS politice drah hrají migrační strategie (strategie změn) z hlediska nákladů životního cyklu (LCS). K tomu je výhodný a nezbytný postup, který - simuluje a srovnává různé migrační strategie (tedy pokud jde o traťovou infrastrukturu, vozidla, radiové spojení, časové horizonty, důsledky pro síť atd.), - propočítá transparentně náklady na migraci a - dokáže optimalizovat plánovací procesy. Takové postupy na jedné straně podporují dráhy při optimalizaci strategií ETCS v celé zemi. Na druhou stranu jsou tyto postupy nepostradatelné i pro podpůrnou politiku EU, neboť poskytují možnost jednotlivé stavební kameny, vztahující se k určité zemi, přepočítat do celoevropské konstrukce. Pro nalezení stability patřičných předpokladů v různých scénářích je nutno provádět vysoce citlivé (senzitivní) analýzy. Musí přitom proběhnout tyto důležité stupně: Prognózy reálné potřeby obnovovacích investic do stávající ovládací a zabezpečovací techniky Jde o to nejdříve zjistit skutečný objem potřebných obnovovacích investic pro budoucí dostatečně dlouhý časový úsek - z hlediska nákladů životního cyklu. Je třeba rovněž zjistit náklady na údržbu stárnoucí ovládací a zabezpečovací techniky a rozpoznat problémy s kompatibilitou staré a nové techniky, které lze očekávat, a kvantifikovat jejich důsledky na řízení provozu. Rizikovým faktorem u setrvávání u staré techniky je, vedle problému s kompatibilitou, zvláště zásobování náhradními díly. Ačkoliv jsou zařízení ovládací a zabezpečovací techniky často provozována i za hranicí své projektované životnosti, neměla by se přeceňovat jejich přetížitelnost. Strategie počkáme a uvidíme, tj. ignorování následků procesů (pře)stárnutí, by mohla vést ke zhroucení systému s těžkými následky. Zjištění investičních a provozních nákladů ETCS Investiční a provozní náklady techniky ETCS je nutno pečlivě zjišťovat u všech jejich nositelů (infrastruktura, vozidlový park, zajišťování radiového spojení, zapojení do stávajícího prostředí atd.). Důležitými součástmi tohoto zjišťování jsou hlediska RAMS (spolehlivost, dostupnost, udržovatelnost, bezpečnost), analýza rizika a rizikový management.
7 Porovnání a rozhodnutí Náklady po dobu životnosti staré a nové techniky je nutno vzájemně porovnat. Důležitý bod v úvahách by měly přestavovat efekty centralizace a automatizace řízení provozu, které se dostaví s novou ovládací a zabezpečovací technikou. Pro daný případ je třeba rozlišovat, jak dalece budou vyšší kapitálové náklady na novou techniku vyváženy a odůvodněny sníženými náklady řízení provozu. Autoři článku patří do inženýrského společenství tří firem, které bylo pověřeno na konci roku 2004 společností Alp Transit Gotthard AG (ATG) plnou mocí pro vypsání veřejné soutěže na zabezpečovací a automatizační zařízení v Gotthardském patním tunelu podle standardu ETCS - Úroveň 2, pro sledování metod opatřování zařízení a pro vyhodnocování nabídek. Jako mimořádnou výzvu tohoto pověření je třeba vyzdvihnout - vedle technicky neprobádaných oblastí, vystupujících na mnoha místech - komplexnost projektu, neboť se zprovozňováním takto dlouhé jednostopé tunelové roury nejsou prostě v současné době k dispozici žádné rozsáhlejší zkušenosti. Při velice dlouhé době plánování a realizace podléhá projekt dále některým rizika přinášejícím vlivům, např. rizikům z technologických změn nebo z oblasti, důležité pro povolovací řízení. Inženýrské společenství Projektoví inženýři pro bezpečnost a automatizaci (IG - PISA) je složeno ze tří partnerů: Emch + Berger AG Bern, ELBAS Schweiz AG a GESTE Engineering SA Lausanne, kteří mají dalekosáhlé zkušenosti v plánování a řízení komplexních projektů drážní techniky z řady náročných projektů ve Švýcarsku a Evropě. IG - PISA dokáže podporovat provozovatele, dodavatele a dozorčí orgány na národní úrovni, ale i na úrovni Evropské unie, ve fázi návrhu a strategie změn, při vypisování veřejných soutěží, vyhotovení a umístění technických zařízení a při jejich uvádění do provozu ve smyslu shora uvedené analýzy a doporučení. Praktická zkušenost z blízkosti staveniště zajišťuje zvládnutí rizik projektu a dodržení kvalitativních, časových a nákladových požadavků stavebníků. Název originálu: ETCS - Herausforderungen an Politik, Betreiber und Lieferanten Zdroj: EI - Eisenbahningenieur (56), 4/2005, s. 5-9 Překlad: Jiří Mencl Korektura: ODIS
Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy
Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení
VíceNárodní implementační plán ERTMS 2014 2020
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Národní implementační plán ERTMS 2014 2020 Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ing. Petr Varadinov Odbor strategie ACRI - Praha, 2. června 2015 Legislativní
VíceJak pokračovat při zavádění ETCS v ČR
K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě XIV Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR Tomáš Konopáč SŽDC, s.o., Generální ředitelství odbor strategie ZČU Plzeň, 29. 5. 2019 4. železniční balíček
VíceINTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ
INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ Ing. Zdeněk THUN 1 Úvod Interoperabilitou rozumíme schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených
VíceModernizace železniční infrastruktury do roku 2025
Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025 Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Jeseník, 17. října 2013 Obsah obecné priority modernizace železniční infrastruktury investiční akce do roku 2025
VíceDlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013
Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci
VíceTelematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice
Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice Florian Kollmannsberger Železnice je technický komplexní systém, jehož výkonnost se zvyšuje s telematikou a může být ještě dále zvyšována.
VíceNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR Ing. Petr Kolář SŽDC, GŘ, Odbor strategie 1. ÚVOD Železniční doprava v České republice má své začátky na počátku 19. století.
VíceÚřední věstník Evropské unie
L 3/6 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/6 ze dne 5. ledna 2017 o evropském prováděcím plánu evropského systému řízení železničního provozu EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
VíceEvropské ETCS koridory a ETCS v České republice
Úvod Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie Mezi základní cíle Evropského společenství (dále jen ES) patří zajistit volný pohyb osob, zboží
VíceEvropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC
Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Obsah Úvod, představení organizace Železniční tratě ČR zařazené do evropské
VíceŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)
ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com ČVUT v
VíceKoncepce modernizace železniční sítě v ČR
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální
VíceInteroperabilita v podmínkách ČR
Interoperabilita v podmínkách ČR Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ředitel odboru strategie Dopravní politika EU Klíčové dokumenty EU k dopravě: Strategie Evropa 2020 (snížení emisí, zvýšení energetické účinnosti
VíceI-Železnice. Základní problematika oboru CCS. AŽD Praha. Ing. Vladimír Kampík AŽD Praha
AŽD Praha I-Železnice Základní problematika oboru CCS Ing. Vladimír Kampík AŽD Praha 06. 02. 2018 Mstětice, Interní konference, Interoperabilita železniční infrastruktury Co se událo v oblasti CCS v EU?
VíceTechnické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah
10. dubna 2018 Ústí nad Labem Technické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah Jindřich Kušnír Ministerstvo dopravy Nařízení 1315/2013/EU o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské
VíceSoučasné problémy moderních elektronických zabezpečovacích zařízení, aneb Quo Vadis současná zabezpečovací technika? (2. část)
K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě IX Současné problémy moderních elektronických zabezpečovacích zařízení, aneb Quo Vadis současná zabezpečovací technika? (2. část) ZČU Plzeň, 21.5.2014
VícePostup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus
Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus náměstek ministra 1 Postup modernizace železniční infrastruktury Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury
VíceTSI provoz a potvrzení bezpečnosti
TSI provoz a potvrzení bezpečnosti Matthias Heidl 1 Uspořádání železničního provozu na transevropské železniční síti (TEN) je do budoucnosti předurčeno technickou specifikací pro interoperabilitu (TSI).
Více2. hodnotící konference projektu I-ŽELEZNICE. Datum: Místo: Mstětice. Aktuální stav realizace Programu TP k rychlým železničním spojením
2. hodnotící konference projektu I-ŽELEZNICE Aktuální stav realizace Programu TP k rychlým železničním spojením Ing. Jaroslav Grim, Ph.D. Datum: 6. 2. 2018 tratí RS Hlavní cíle a zaměření činnosti TP v
VíceInformace o vývoji ERTMS v České republice
Informace o vývoji ERTMS v České republice Petr Varadinov varadinov@szdc szdc.czcz www.szdc.cz 1 Interoperabilita Základní cíl Evropského společenství volný pohyb osob, zboží a kapitálu vyžaduje flexibilní
VíceOrganizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr
Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Ing. Michal Babič, Dipl-Ing. Josef Hendrych IKP Consulting Engineers Konference CZECH RAILDAYS 2013 Ostrava 1 2 Zásady vysokorychlostní
VíceAutomatické vedení vlaku na síti SŽDC
Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 26. 3. 2015 Definice AVV automatizační systém určený pro automatizaci řízení vozidel (zařízení ATO - Automatic Train
VíceAŽD Praha s.r.o. Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici. Ing. Zdeněk Chrdle AŽD Praha. České Budějovice 2017
AŽD Praha s.r.o. Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici Ing. Zdeněk Chrdle AŽD Praha České Budějovice 2017 AŽD je účastna a nebo spolupracuje s těmito organizacemi 2 Motto Na železnici se
VíceITS-Railway. Poziční dokument SDT k dalšímu rozvoji telematiky v železniční dopravě
ITS-Railway Poziční dokument SDT k dalšímu rozvoji telematiky v železniční dopravě Sdružení pro dopravní telematiku navrhuje spojit tři dosud vzájemně oddělené světy na železnici: svět zabezpečení pohybu
VíceACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě
ACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2012, Praha, 1.11.2012 Nový přístup Nově schvalovaná a revidovaná TSI vycházejí z tzv. nového přístupu Cíl: Umožnit
VícePřepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci:
Návrh sítě VRT v ČR z hlediska přepravní poptávky Zdeněk Melzer Přepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci: Přepravní prognóza Obecná část Zpracovaná studie Aktualizace koncepce vysokorychlostní železniční
VíceMožnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014
Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz
VíceDÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY
DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY, STÁTNÍ ORGANIZACE 1 OBSAH: 1. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU PLNĚNÍ... 3 2. POPIS PŘEDMĚTNÉ STAVBY... 3 3. PŘEHLED
VícePříprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti. SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR
Příprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení
VíceSíť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů
Síť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů Ing. Eckart Fricke, Dipl.-Kfm. Götz Müller, Ing. Michael Pohl Konkurenční situace železnice je rozhodujícím způsobem vytvářena výkonnou
VícePřechod od analogové k digitální komunikaci
Petr Kolář Přechod od analogové k digitální komunikaci Klíčová slova: komunikace, traťové rádiové systémy, síť GSM a GSM-R 1. Úvod Traťové rádiové spojení je při řízení železničního provozu důležitým prostředkem
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 8.7.2008 KOM(2008) 432 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Opatření na snížení hluku ze železniční dopravy zaměřená na stávající
VícePříprava Rychlých železničních spojení
Evropská železnice 21. století Příprava Rychlých železničních spojení Ing. Pavel Surý Generální ředitel Praha, 21.11.2017 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé železnice na území ČR
VíceAutomatizované systémy v drážní dopravě. Pohled do budoucnosti 10+ let
AŽD Praha Automatizované systémy v drážní dopravě Pohled do budoucnosti 10+ let Inovace& Železnice Praha, 13. prosince 2016 Zdeněk CHRDLE Generální ředitel, AŽD Praha Co říká Bílá kniha dopravní politiky
VíceNově přijatá a připravovaná TSI
Vývoj v technické normalizaci a železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2011, Praha, 04.05.2011 RISC Výbor pro železniční interoperabilitu a bezpečnost zřízený na základě směrnice 2008/57/ES
VíceDIAGNOSTIKA ERTMS NOVÝ DIAGNOSTICKÝ PROSTŘEDEK TÚČD
DIAGNOSTIKA ERTMS NOVÝ DIAGNOSTICKÝ PROSTŘEDEK TÚČD Jiří ŠUSTR Ing. Jiří ŠUSTR, ČD TÚČD Cílem tohoto příspěvku je v krátkosti seznámit přítomné s novým prostředkem diagnostiky u TÚČD měřícím vozem ERTMS,
VíceMožnosti zvyšování rychlostí
Možnosti zvyšování rychlostí na české železnici Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Historické ohlédnutí a souvislosti Historický dluh: úsporné parametry tratí z 19.
VíceČasová dostupnost krajských měst České republiky
Časová dostupnost krajských měst České republiky Jedním z významných faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost dopravního módu je cestovní doba mezi zdrojem a cílem cesty. Úkolem tohoto dokumentu je proto
VícePalubní část systému ETCS - bezpečná instalace a integrace na vozidla
Palubní část systému ETCS - bezpečná instalace a integrace na vozidla 8. konference - Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici, Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky, safety
VícePříloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200
VíceZabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel odboru strategie České Budějovice, 31.
VíceZlepšování interoperability španělských železnic v evropském kontextu
Zlepšování interoperability španělských železnic v evropském kontextu José Maria Ruiz de Ojeda Úvod Omezení, která má současný moderní železniční systém, nejsou pouze výsledkem období národně zaměřeného
VíceStrategické úkoly SŽDC
Bc. Jiří SVOBODA, MBA Generální ředitel SŽDC Konference dopravní infrastruktura 2019, Zámecký pivovar Litomyšl 15. - 16.5.2019 Zajistit realizaci politiky TEN-T Připravit a postupně realizovat akce k dokončení
VíceVliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu. Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym
Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym Obsah 1. Úvod reforma železnic 2. Rozšíření působnosti TSI 3. Vliv TSI řízení zabezpečení
VíceLimity odolnosti kolejových obvodů vůči rušivým vlivům aktuální stav a trendy ZČU Plzeň, Karel Beneš
K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě X Limity odolnosti kolejových obvodů vůči rušivým vlivům aktuální stav a trendy ZČU Plzeň, 20.5.2015 Karel Beneš Kompatibilita mezi KO a drážními
VíceZvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení
Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie České Budějovice, 8. dubna 2014 Rychlejší železnice = atraktivnější pro zákazníky (objednatele
VíceZvládání železničního hluku v Evropě
Zvládání železničního hluku v Evropě Jakob Oertli 1 Aby se potvrdilo, že doprava po železnici respektuje okolní prostředí, musí také kolejnice způsobovat méně hluku. Mnoho národních podnětů a velmi působivých
VíceVize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti
Konference Inovace & Železnice 13. prosinec 2016, Praha Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti Ing. Dan Ťok ministr dopravy Hlavní témata prezentace Základní cíle
VíceAŽD Praha s.r.o. ZABEZPEČOVACÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY NA ŽELEZNICI Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky safety and security
AŽD Praha s.r.o. ZABEZPEČOVACÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY NA ŽELEZNICI Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky safety and security České Budějovice 2017 Spolupráce ATP a ATO Ing. Libor Šimek
VíceTSI CCS CR. Ing. Libor Lochman, Ph.D.
TSI CCS CR Ing. Libor Lochman, Ph.D. Výzkumný Ústav Železnicní www.cdvuz.cz TSI CCS CR (HS)??? TSI: : Technical Specification for Interoperability Technické specifikace pro interoperabilitu CCS: : Control-Command
VíceAŽD Praha s.r.o. Procesy a důsledky certifikace prvků a subsystémů interoperability
AŽD Praha s.r.o. Procesy a důsledky certifikace prvků a subsystémů interoperability Ing. Antonín Diviš AŽD Praha s.r.o. 29. května 2019, Plzeň Certifikace Certifikace je sada aktivit Cílem je doložení
VíceNAPOJENÍ TROJZEMÍ cz/d/pl NA EVROPSKOU ŽELEZNIČNÍ SÍŤ
TRANS-BORDERS NAPOJENÍ TROJZEMÍ cz/d/pl NA EVROPSKOU ŽELEZNIČNÍ SÍŤ Projekt je podpořen z programu Interreg CENTRAL EUROPE, který napomáhá spolupráci při společných výzvách ve střední Evropě. S rozpočtem
VíceStudie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany
Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel Odboru strategie SŽDC Praha, 26. února 2018 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé
VíceNové železniční spojení Drážďany Praha
Grenzüberschreitende Zusammenarbeit bei der Entwicklung des Eisenbahnprojekts Sachsen - Tschechische Republik Petr Provazník Generální ředitelství, Odbor strategie Dresden, 17. 06. 2019 1. Popis projektu
VíceZkušenosti z aplikace prováděcího nařízení o CSM z pohledu NoBo
Zkušenosti z aplikace prováděcího nařízení o CSM z pohledu NoBo Autor: Ladislav Dušek Datum: 04.11.2014 Místo: Praha ACRI Obsah Názvosloví Uvádění strukturálních subsystémů do provozu TSI Doporučení (RFU)
VíceETCS A JEHO VAZBY NA INFRASTRUKTURU
ETCS A JEHO VAZBY NA INFRASTRUKTURU Ing. Karel Višnovský AŽD Praha s.r.o., Závod Technika 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY Systém ETCS (European Train Control System) je jednou 1 ze dvou základních součástí systému
VíceInformace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě
Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě Danuše Marusičová ACRI Akademie seminář Technické normy pro tramvajovou dopravu Praha, 14.1.2015 Stav změn v drážní legislativě Legislativa ČR Legislativa
Více(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ
23.2.2012 Úřední věstník Evropské unie L 51/1 II (Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 25. ledna 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení
VíceVLIV INTEROPERABILITY NA SYSTÉMY ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY
VLIV INTEROPERABILITY NA SYSTÉMY ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY František FRÝBORT, Karel VIŠNOVSKÝ Ing. František FRÝBORT, AŽD Praha s.r.o, Žirovnická 2/3146, 106 17 Praha 10 Ing. Karel VIŠNOVSKÝ, AŽD Praha s.r.o.,
VícePraktické zkušenosti s projektováním nejnovějších technologií železničního zabezpečovacího zařízení v ČR
Praktické zkušenosti s projektováním nejnovějších technologií železničního zabezpečovacího zařízení v ČR ÚVOD Operační program Doprava 1 Velké množství příležitostí pro projekty Modernizace železniční
VíceVysokorychlostní železnice v ČR - subsystém řízení a zabezpečení
Vysokorychlostní železnice v ČR - subsystém řízení a zabezpečení Petr Varadinov Czech Raildays 2013 Česká železnice v roce 2030 Ostrava 18. a 19.6.2013 Železnice jako dopravní systém Železniční doprava:
VíceCCS - Řízení a zabezpečení pro vysokorychlostní železniční spojení Současnost a trendy budoucího rozvoje
Záměry výstavby a využívání Rychlých železničních spojení v České republice, Praha 7.11.2016 AŽD Praha CCS - Řízení a zabezpečení pro vysokorychlostní železniční spojení Současnost a trendy budoucího rozvoje
VíceKoncepce nasazování ERTMS na železniční síti České republiky
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Koncepce nasazování ERTMS na železniční síti České republiky Tomáš Konopáč Generální ředitelství Odbor strategie K aktuálním problémům zabezpečovací
VíceSPOLUPRÁCE ATP A ATO
SPOLUPRÁCE ATP A ATO Ing. Libor Šimek AŽD Praha s.r.o. 1. AKTUÁLNÍ STAV BEZPEČ NOSTI 1.1 Drážní inspekce: Výroční zprávy Ve výročních zprávách Drážní inspekce od roku 2009 lze sledovat statistiky pro mimořádné
VíceVýzkumný. Ústav. Železniční, a.s. Interoperabilita evropského železničního systému. Ing. Jaroslav GRIM
Výzkumný Ústav Železniční, a.s. Interoperabilita evropského železničního systému Ing. Jaroslav GRIM Interoperabilita Schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících
VíceRada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en) 9438/17 ADD 1 MAP 12 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 17. května 2017 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské
VíceModernizace železniční sítě a její kapacita
Modernizace železniční sítě a její kapacita ŽEL AKTUEL 22. května 2014 Praha Ing. Radim Brejcha, Ph.D. Odbor strategie Definice pojmů modernizace a kapacita: Propustná výkonnost (propustnost, kapacita)
Více*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "
!"!#$ %" &' ( ) *+, -+. / 0(123! " ## $%%%& %' 45 6& -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / " * = < & ' ; '.: '. 9'= '= -+. > 8= '7 :' ' '.8 55, 5' 9'= '= -?7 +., '+.8 @ A:.. =. 0(1237 7 : :' @.
VíceEvropská a národní legislativa k registrům
Evropská a národní legislativa k registrům Ing. Danuše Marusičová ACRI akademie seminář Registry železničních kolejových vozidel Praha, 9.9.2014 Registry v železniční dopravě Železniční doprava je založena
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE
Směrnice (ES) 2888/2000 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2000 o rozdělení povolení pro těžká nákladní vozidla cestující Švýcarskem (Regulation (EC) 2888/2000 of the European Parliament
VíceElektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR
Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR Ing Lapáček Petr Ing Boček Václav podklady Sudop Brno, Sudop Praha, EŽ Praha, ČD Je potřebné přejít na tratích
VíceRozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy
Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí
VíceSrovnávací studie jednotkových nákladů mezi silniční a železniční nákladní dopravou v zemích EU a Švýcarsku
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta dopravní Srovnávací studie jednotkových nákladů mezi silniční a železniční nákladní dopravou v zemích EU a Švýcarsku Objednatel: ČD Cargo, a.s. Jankovcova
Víces tím související rušení některých nerentabilních tratí v socialistických zemích zvýhodňování železnice před silniční dopravou
od poč. 2. polovina 20. století urychlení poklesu významu železnice ve vyspělých zemích s tržním hospodářství (jiná situace v socialistickém táboře) především v souvislosti s růstem silniční dopravy s
VíceSystém ERTMS z pohledu interoperability evropského železničního systému
Jaroslav Grim Systém ERTMS z pohledu interoperability evropského železničního systému Klíčová slova:, interoperabilita, technické specifikace pro interoperabilitu, posuzování shody, systém ERTMS (European
VíceOKD Doprava a.s. Ing. David Kostelník. Ředitel pro rozvoj železniční dopravy
OKD Doprava a.s. Ing. David Kostelník Ředitel pro rozvoj železniční dopravy 2009 1 OKD Doprava základní údaje Společnost založena v roce 1952 na Ostravsku. Dnes působíme v České republice, na Slovensku,
VíceŽelezniční infrastruktura nejlépe vybavených států (bez malých států) zdroj: The 2008 World Factbook
od poč. 2. polovina 20. století urychlení poklesu významu železnice ve vyspělých zemích s tržním hospodářství (jiná situace v socialistickém táboře) především v souvislosti s růstem silniční dopravy s
VíceEuropean Rail Traffic Management System na síti SŽDC
European Rail Traffic Management System na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 26. 3. 2015 Definice ERTMS, historie ERTMS European Rail Traffic Management System (ERTMS) se skládá
VíceZABEZPEČOVACÍ ZAŘÍZENÍ Z POHLEDU STRATEGIE ROZVOJE INFRASTRUKTURY ČR I EU
ZABEZPEČOVACÍ ZAŘÍZENÍ Z POHLEDU STRATEGIE ROZVOJE INFRASTRUKTURY ČR I EU Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. SŽDC, GŘ, Odbor strategie 1. ÚVOD V současné době lze považovat úroveň zabezpečení jízdní cesty prostřednictvím
VícePodpora transparentnosti a rozvoje trhu s energetickými službami ve dvaceti zemích EU
Podpora transparentnosti a rozvoje trhu s energetickými službami ve dvaceti zemích EU Projekt Transparense Projekt Transparense Tento dokument byl vypracován v rámci projektu Transparense Zvýšení transparentnosti
VíceVÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s.
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ,, a.s. www.cdvuz.cz VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s. Česká železnice v roce 2030 Požadavky na vysokorychlostní železniční systém a jeho strukturální subsystémy z pohledu interoperability
VíceŽelezniční infrastruktura pro nákladní dopravu
Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Ostrava, 16. 6. 2015 Parametry infrastruktury pro nákladní dopravu dle evropské legislativy - Nařízení Evropského
VíceINTEROPERABILITA SUBSYSTÉMU INFRASTRUKTURA Z POHLEDU PROVOZOVATELE DRÁHY. Konference: Železniční dopravní cesta 2007
INTEROPERABILITA SUBSYSTÉMU INFRASTRUKTURA Z POHLEDU PROVOZOVATELE DRÁHY Konference: Železniční dopravní cesta 2007 Přednášející: Bohuslav Stečínský České dráhy, a.s., www.cd.cz Obsah Úvod Pojem interoperabilita?
VíceEVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava
EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2004 Část doprava Kapitola 5: Infrastruktura Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem 1.5.1 Železnice: hustota
VíceLegislativa v ČR i zahraničí
Legislativa v ČR i zahraničí Publikováno: 7. 3. 2007 Kromě toho, že v jednotlivých zemích existují různé přírodní, ekonomické, sociální a technické podmínky, které zapříčiňují rozdílný stav bezpečnosti
VíceVize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy
Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy Politika TEN-T Transevropská dopravní síť (TEN-T) vymezena nařízením Evropského parlamentu
VícePožadavky dopravce na dopravní cestu
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Úvod dopravce je vázán na disponibilní infrastrukturu dopravce není schopen často plnit požadavky zákazníků z důvodu nízké kvality nebo kapacity
Více4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči
4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného
VíceSTÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT
STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT Únor 2003 Tento dokument je určen pro informaci v souvislosti s předložením návrhu usnesení o palivech bez obsahu
VíceAntimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách
VíceDěti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky
Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky 29.5.2016 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...
VíceÚloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení
Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Czech Raildays 2014 Tratě Rychlých spojení (RS) = tratě pro vysokorychlostní železniční dopravu dle Nařízení Evropského parlamentu
VíceČeská železnice na křižovatce
Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se
VíceLIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC
LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál
VíceGSM-R A ZABEZPEČENÍ DRÁŽNÍHO PROVOZU Jaroslav Vorlíček
GSM-R A ZABEZPEČENÍ DRÁŽNÍHO PROVOZU Jaroslav Vorlíček Specifikace systému GSM-R vychází ze systému GSM doplněného o specifické drážní požadavky a vlastnosti vyžadované u profesionálního rádiového systému
VíceAPLIKACE TSI CONTROL-COMMAND V PODMÍNKÁCH ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY
APLIKACE TSI CONTROL-COMMAND V PODMÍNKÁCH ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY Petr VARADINOV Ing. Petr VARADINOV, ČD TÚDC Bělehradská 22, Praha 2 Úvod Sjednocení Evropy, odstranění hranic mezi jednotlivými státy
VíceAlternativní odborná metoda dle č. B části II bodu 2 Prováděcích pokynů pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury
Alternativní odborná metoda dle č. B části II bodu 2 Prováděcích pokynů pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury Obecná metodika zjednodušené multikriteriální analýzy pro
VíceAŽD Praha s.r.o. Technické prostředky řízení dopravy pro zvyšování úsekové rychlosti vlaků. Ing. Vlastimil POLACH, Ph.D.
AŽD Praha s.r.o. Technické prostředky řízení dopravy pro zvyšování úsekové rychlosti vlaků Ing. Vlastimil POLACH, Ph.D. ŽELAKTUEL 2013 Praha, 16. 5. 2013 Opatření pro zvýšení rychlosti Stavební úpravy
VíceVyhláška č. 76/2017 Sb., o obsahu a rozsahu služeb poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy a provozovatelem zařízení služeb.
Vyhláška č. 76/2017 Sb., o obsahu a rozsahu služeb poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy a provozovatelem zařízení služeb Ministerstvo dopravy stanoví podle 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách,
Více