Argumenty. ke vstupu ČR do EU

Transkript

1 Argumenty ke vstupu ČR do EU Odbor komunikační strategie MZV ČR březen 2003

2 Předmluva Materiál Argumenty ke vstupu ČR do EU je určen širokému okruhu tzv. opinion-leaderů politikům, státní správě a samosprávě, novinářům a dalším. Má sloužit jako informační podpora pro argumentaci v diskusích před referendem o vstupu ČR do EU; tomu je uzpůsoben jeho obsah i rozsah. Proto obsahuje jen ta fakta, která autoři pokládají za argumentačně silná ve vztahu k širší veřejnosti. Témata tudíž nejsou řazena podle vyjednávacích kapitol ani podle resortů. Rozsah kapitol a odstavců také neodpovídá rozsahu transformovaného acquis nebo obtížnosti jednání ani náročnosti implementace, ale potřebě poskytnout argumentační základnu pro komunikaci s veřejností. Zvláštní zřetel byl přitom brán na otázky, které veřejnost v souvislosti s přípravou ČR na vstup často klade a na to, co by veřejnost měla vědět. Argumenty zpracoval obsahový tým odboru komunikační strategie Ministerstva zahraničních věcí ČR s využitím obsáhlých podkladů jednotlivých resortů. První verze materiálu byla opět resorty připomínkována. V zájmu jednotnosti a vyváženosti byly některé připomínky a návrhy formulačně zjednodušeny, popř. zkráceny. Autoři jsou si vědomi toho, že téměř pro každou popisovanou oblast by argumentace mohla být hlubší a rozsáhlejší. Snahou autorského týmu však bylo připravit pomůcku umožňující rychlou orientaci a snadno srozumitelnou argumentaci. Argumenty ke vstupu ČR do EU jsou živým dokumentem, který je neustále aktualizován a zpřesňován. Odbor komunikační strategie proto uvítá jakékoliv připomínky a návrhy, které laskavě zasílejte na adresu oks_sekretariat@mzv.cz. Pro úplnost je třeba dodat, že Argumenty ke vstupu ČR do EU nejsou dokumentem schváleným vládou ČR a jejich obsah proto nelze prezentovat jako oficiální stanovisko vlády. Tato verze odráží stav úprav ke dni 9. října Argumentář

3 Obsah I. OBČAN A EU... 5 A. Volný pohyb osob ) Práce v EU ) Vzdělávání a studium v EU ) Důchodce B. Oblast sociální ochrany ) Ochrana veřejného zdraví a zdravotní péče ) Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci EU C. Ochrana spotřebitele D. Bezpečnost ) Bezpečnost občana ) Armáda, vojenská služba II. STÁT A. Suverenita B. Vnější bezpečnost státu C. Menšiny, migrace, azylová politika D. Právo spolurozhodovat v EU ) Zastoupení v orgánech EU ) Možnost ovlivňovat rozhodnutí E. Příjmy, výdaje F. Kultura ) Národní identita ) Jazyk ) Kulturní tvorba a kulturní dědictví III. SPOLEČNÝ TRH A. Hospodářské výhody společného trhu B. Vliv společného trhu na životní úroveň ) Ceny ) Příjmy ) Úspory C. Euro D. Dopady pro podnikatele ) Výhody ) Náklady, rizika E. Daně F. Cla IV. SPECIFICKÉ OBLASTI A. Zemědělství B. Regionální politika politika hospodářské a sociální soudržnosti C. Doprava D. Životní prostředí Argumentář

4 Argumentář

5 I. Občan a EU A. Volný pohyb osob Volným pohybem osob se rozumí svobodná možnost pohybovat se, usazovat se a pracovat nebo podnikat kdekoliv v Evropské unii. Tato svoboda platí pro každého občana EU a patří k základním svobodám, na nichž je vybudován společný trh unie 1. Občanem EU je přitom každý, kdo je občanem některé členské země. Od vstupu do unie bude k překračování hranic s ostatními členskými státy postačovat občanský průkaz. Při překračování hranic odpadne povinnost na požádání prokázat finanční zajištění pobytu. Na mezinárodních letištích budou občané ČR odbavováni ve zvláštním koridoru pro občany EU. Každý bude moci bez přihlášení pobývat v jiném členském státě po dobu tří měsíců, teprve pak bude třeba se přihlásit k pobytu, popř. prokázat dostatek finančních prostředků k zajištění důstojného živobytí pro sebe a svou rodinu. Občan, který se ocitne ve svízelné situaci v cizí zemi mimo EU, kde nebude zastupitelský úřad ČR, se může obrátit s žádostí o pomoc na velvyslanectví či konzulát kterékoliv jiné členské země EU. S volným pohybem osob souvisí také vzájemné uznávání řidičských průkazů: průkazy vydané v ČR budou automaticky platit i v ostatních členských státech EU. 1 Tyto tzv. čtyři základní svobody (srv. též oddíl III A) jsou: - volný pohyb zboží, - volný pohyb osob, - volný pohyb služeb, - volný pohyb kapitálu. Argumentář

6 1) Práce v EU Možnost hledat práci v členských zemích EU a pak ji vykonávat má v rámci čtyř základních svobod (zde jde o právo vyplývající ze zásady volného pohybu osob) každý občan EU a jeho rodinní příslušníci bez ohledu na jejich státní příslušnost. EU a ČR se v rámci přístupových jednání dohodly na přechodném období pro volný pohyb pracovníků. Ve státech, které toto přechodné období uplatní, budou moci čeští občané pracovat jako dosud jen na základě pracovního povolení. Toto omezení se však nevztahuje na samostatnou výdělečnou činnost (kromě některých dohodnutých služeb), na podnikání a na studium. Základní přechodné období je stanoveno na dva roky, přičemž toto přechodné období členské státy vůbec využít nemusí a kdykoliv mohou svůj trh práce pro české pracovníky více otevřít. Již nyní pět současných členských zemí EU deklarovalo, že plně uvolní svůj pracovní trh ihned od data vstupu ČR do EU. Jde o Velkou Británii, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko a Irsko. Očekává se, že trh práce od okamžiku vstupu uvolní i Řecko a v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru i Norsko. Čeští pracovníci budou tedy moci v těchto zemích pracovat bez omezení již od prvního dne po vstupu. Základní přechodné období je možno v odůvodněných případech prodloužit o tři roky a v mimořádných případech o další dva. O pozicích zbývajících členských zemí ČR stále jedná. Čtyři členské země EU sice prohlásily, že zamýšlejí využít národní režim k ochraně svého pracovního trhu, avšak i tyto režimy budou poměrně značně liberální. Jedná se o Německo, Rakousko, Belgii a Finsko. Dle posledních údajů procentuální úspěšnost žadatelů o pracovní povolení v těchto zemích převyšuje 90 % (pro rok 2000 je to v případě Německa 94 %, Rakouska 96 %, Belgie 91 %, Finska 100 %). Kvóta pro české pracovníky např. v Německu není v současnosti naplněna. Je třeba zdůraznit, že se EU zavázala, že budoucí režim přístupu na pracovní trh v zemích EU nebude v žádném případě striktnější než je nyní.navíc čeští pracovníci budou jako občané EU upřednostňováni před pracovníky ze třetích zemí. Česká republika bude mít možnost recipročně zpřísnit vstup na svůj trh práce (podmínit zaměstnání vydáním povolení k zaměstnání) občanům těch současných Argumentář

7 členských států, které neuvolní své trhy práce. ČR bude také mít určitou možnost zavést přechodná opatření vůči ostatním novým členským státům. Se vstupem do EU se díky vyššímu hospodářskému růstu očekává postupné snižování nezaměstnanosti v ČR, a to hlavně díky předpokládanému přílivu zahraničních investic, což přispěje ke vzniku nových pracovních příležitostí. Vyšší investice do rozvoje pracovních příležitostí (zejména do rekvalifikací) umožní čerpání prostředků z Evropského sociálního fondu. Nezaměstnaný má navíc právo ucházet se o práci v jiné členské zemi EU s tím, že jeho podpora v nezaměstnanosti se z domovského státu převede maximálně na tři měsíce do země, v níž se uchází o práci. Podmínkou je, aby byl občan alespoň jeden měsíc předtím veden jako nezaměstnaný ve své zemi. Pokud se uchazeči o zaměstnání nepodaří najít práci do šesti měsíců, může v zemi zůstat a pokračovat v hledání práce, pokud má reálnou šanci zaměstnání si brzo najít. Další výhodou je zjednodušené či automatické vzájemné uznávání profesní kvalifikace ve všech zemích EU. Vzhledem k tomu, že v různých zemích stále existují rozdíly ve vzdělávací soustavě a přípravě na zaměstnání, mohou při přesunu do jiného členského státu v některých případech nastat problémy. Výkon tzv. regulovaných povolání je v každém členském státě upraven právními předpisy, které stanovují předpoklady tohoto výkonu (počet regulovaných povolaní v jednotlivých státech kolísá, např. Dánsko cca 100, ČR, SRN, Rakousko cca. 500). Regulované profese jsou z hlediska požadavků na vzdělání a praxi děleny dvojím způsobem: U některých profesí se členské státy po dlouhých letech jednání dokázaly domluvit na společných standardech vzdělávání. Jde o povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, veterináře, všeobecné zdravotní sestry, porodní asistentky, architekta a právníka. Osobám kvalifikovaným k výkonu této profese ve svém domovském státě bude jeho kvalifikace automaticky uznávána i v dalších členských státech a pro povolení přístupu k výkonu této regulované profese postačí tedy předložit svůj diplom. Pro ostatní regulovaná povolání je uznávání kvalifikací založeno na principu důvěry v souladu s principy mezinárodního práva (především tzv. Lisabonská Argumentář

8 úmluva). Základní princip vyjadřuje zásada Když jste odborníkem kvalifikovaným k výkonu profese ve svém domovském státě, jste odborníkem kvalifikovaným k výkonu této profese i jinde. Konkrétně bude žádost o výkon určitého povolání směřována na příslušný úřad (v závislosti na daném povolání který úřad je příslušný, je třeba ověřit v informačním středisku EU v příslušném členském státě) společně s potvrzením o dosažené praxi. Příslušný úřad poté rozhodne, zda dosažené vzdělání a praxe opravňuje k výkonu práce okamžitě, resp. zda je třeba složit dodatečné zkoušky, příp. absolvovat v daném státě doplňkovou praxi pod dohledem. Pokud chcete pracovat ve svém oboru v jiném členském státě, musí vám to být umožněno za stejných podmínek jako tomu, kdo zde získal kvalifikaci. I pokud existují zásadní rozdíly v úrovni vzdělání, které kvalifikuje k práci ve vašem oboru, musí Vám být dána šance dokázat svoji profesionalitu. Tzv. akademické uznávání, tj. uznání studia daného oboru či diplomu získaného v oboru, není právem Evropských společenství přímo upraveno. Některé země podepsaly mezinárodní smlouvy, které toto uznávání upravují (zejm. mnohostranná Lisabonská úmluva o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu ČR je signatářem). V případě, že není s příslušným státem uzavřena žádná taková smlouva, bude třeba předložit doklad o dosaženém vzdělání k nostrifikaci, tj. uznání (většinou ministerstvu školství). V České republice poskytne bližší informaci k akademickému uznávání Středisko pro ekvivalenci dokladů o vzdělání (při Centru pro studium vysokého školství kontakt na V blízké budoucnosti (některé státy již od podzimu 2002, některé od r. 2010) bude uznávání diplomů a přechod mezi jednotlivými školami v rámci vysokoškolského studia značně usnadněn aplikací tzv. Boloňské dohody, na základě níž 31 evropských států včetně členských států EU zavede jednotný dvojstupňový systém studia (tituly B.A. za první tři roky, MSc. za další dva roky studia). Argumentář

9 2) Vzdělávání a studium v EU Úroveň vzdělávání výrazně ovlivňuje zaměstnatelnost občanů. Např. Finsko a Irsko vybudovaly po svém vstupu z prostředků EU celý systém vyššího neuniverzitního vzdělávání a položily tak základy rychlého ekonomického rozvoje. ČR již nyní čerpá mnohamilionové prostředky z projektu PHARE na rozvoj regionálního školství. To se pozitivně odráží v rozšiřování vzdělávacích možností a schopnosti získat zaměstnání v Moravskoslezském i Ústeckém kraji. I po vstupu bude ČR čerpat na rozvoj vzdělávacího systému z Evropského sociálního fondu. Mladí lidé a zejména studenti nejvíce využívají výhod volného pohybu osob. Zásada volného pohybu s sebou totiž nese možnost studovat kdekoliv v EU za stejných podmínek jako domácí studenti, popř. pracovat i krátkodobě kdekoliv v Unii bez zvláštního pracovního povolení. Odpovědnost za obsah výuky ve školách a organizaci vzdělávání však mají v kompetenci jednotlivé členské státy. Smlouva o EU vymezuje rámec vzájemné spolupráce v oblasti školství a mládeže. Aktivity se zaměřují na rozvoj evropské dimenze ve vzdělávání, zejména s akcentem na výuku a šíření jazyků členských států. Evropská unie rovněž podporuje výměnu studentů a učitelů prostřednictvím výměnných a stipendijních programů a zároveň tím, že jsou vzájemně uznávány akademické diplomy a započítává se doba studia. EU se také podílí na mimouniverzitním odborném vzdělávání a napomáhá vzájemným výměnám instruktorů a praktikantů, zvláště mladých lidí. Již v předvstupním období se Česká republika účastní v programech ES pro oblast školství, odborného vzdělávání a mládeže jako jsou Socrates, Leonardo da Vinci a Mládež. Česká republika již řadu let má možnost čerpat prostředky z unijních programů na podporu vzdělávání a vědy. V letech 1997 až 2001 jsme tak získali podporu ve výši přesahující čtyři miliardy Kč. Argumentář

10 3) Důchodce Důchodce v ČR B.2)1 Členství v EU žádný vliv na výši důchodů mít nebude. Předpisy, kterými se důchodové zabezpečení řídí, zůstávají v kompetenci členských států. Důchody se budou i nadále valorizovat v závislosti na výši inflace a pohybu reálné mzdy, jak je stanoveno podle zákona o důchodovém pojištění. Důchodce v jiném státě EU Důchodce, který pracoval v několika členských státech EU Přestože neexistuje důchod poskytovaný EU, existuje nárok na důchod z každé země, ve které byl občan důchodově pojištěn (za splnění podmínek platných v dané zemi - nejméně 1 rok). Vzhledem k tomu, že pro vznik nároku na starobní důchod je ve většině členských států EU třeba získat poměrně dlouhé doby pojištění, posuzuje se nárok se zřetelem k dobám získaným ve všech členských státech (tzv. sčítání dob pojištění). Pokud důchodci vznikl nárok na důchod od více než jedné země, bude se celkový důchod skládat z více položek, které jsou odvozeny od délky jeho pojištění v každém státě. Tento důchod si jeho poživatel může nechat vyplatit do kteréhokoli členského státu EU bez rizika jeho snížení. Přestěhováním do jiné země tedy nárok na důchod nezaniká. B. Oblast sociální ochrany Předpisy upravující tuto oblast jsou plně v kompetenci členských států. Žádné zásadní změny v souvislosti se vstupem do EU nenastanou. Základní sociální práva občanů EU jsou obsažena v Chartě základních sociálních práv pracovníků. Ta je uznávaným východiskem při přijímání konkrétních opatření. Charta základních sociálních práv pracovníků zaručuje svobodu pohybu po celém území ES spojenou s právem být zaměstnán v kterékoli zemi, bez zvláštního 1 Viz též kapitolu B.2. Argumentář

11 povolení a za rovných podmínek. Každé zaměstnání musí být spravedlivě odměňováno. Zaměstnavatelé i zaměstnanci mají právo svobodně se sdružovat do podnikatelských a odborových organizací. Obě strany mají právo uzavírat kolektivní smlouvy. Právo na stávku je však upraveno národním zákonodárstvím. Každý pracovník v zemích ES má právo na přístup k odbornému vzdělávání, a to během celého produktivního věku. Muži a ženy mají mít stejné možnosti při získávání zaměstnání, odměňování, odborné přípravě i postupu v zaměstnání. Za přesně definovaných okolností mají zaměstnanci právo být předběžně informováni a konzultováni o strategii podniku, ve kterém pracují. Zaměstnanec má právo pracovat v bezpečném a zdravém prostředí. Zvláštní články formulují práva mladistvých, starších a zdravotně postižených osob. Členské země mají za povinnost uplatnit tato sociální práva ve vlastní legislativě a prosadit je ve své sociální politice. Mnohé prvky evropské integrace působí v sociální oblasti nepřímo: jednotný vnitřní trh vede nejen ke zlepšování životních a pracovních podmínek, ale také k jejich postupnému sbližování. EU vyvíjí tlak na dodržování zásad Charty základních sociálních práv pracovníků také proto, že nízká úroveň sociálního zabezpečení zlevňuje náklady na výrobu a ten, kdo by sociální chartu nerespektoval, by tak získával neoprávněnou výhodu na trhu. Konkrétní úprava sociálních dávek a opatření sociální pomoci a péče zůstanou v kompetenci ČR. 1) Ochrana veřejného zdraví a zdravotní péče Ochrana veřejného zdraví EU klade velký důraz na preventivní ochranu zdraví svých občanů. I když u nás je úroveň ochrany zdraví tradičně vysoká, během přípravy na vstup došlo a dochází k harmonizaci množství předpisů podle zásady, že pro tutéž věc je lepší mít v EU jeden společný předpis než 25 různých, navzájem jen málo odlišných. Některé z těchto předpisů sjednocují požadavky na léčiva a zdravotnické prostředky (od náplastí až po složité diagnostické a léčebné přístroje), což mj. Argumentář

12 usnadňuje volný pohyb tohoto zvláštního zboží uvnitř EU a zaručuje jeho náležitou jakost, účinnost a bezpečnost. Velká skupina předpisů pokrývá bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin. Týkají se např. věcí, jako - požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých potravin a surovin, - jaké látky je možno do potravin přidávat, v jaké kvalitě a v jakém množství, - jak musí být zajištěna hygiena stravovacích služeb, - hygienické požadavky na prodej potravin. Je třeba mít na paměti, že společné unijní předpisy v řadě případů stanoví jen obecný požadavek a je na členském státu, jak jej zajistí (jednotlivé státy mohou mít např. různý názor na to, zda k zajištění hygienického prodeje měkkého pečiva je třeba je balit či nikoliv). Další předpisy se týkají např.: - kvality pitné vody, - kvality vody ke koupání (koupaliště a vodní plochy), - kvality kosmetických prostředků, - bezpečnosti hraček, - ochrany zdraví při práci. Zdravotní péče; Vlastní zdravotní péče a způsob jejího zabezpečení zůstává plně věcí jednotlivých členských států. Ani v dosavadních členských státech není zaveden jednotný systém zdravotní péče a jejího financování. Obvyklé způsoby organizace zdravotnictví ve státech EU mohou být jen orientačním vodítkem při úvahách o změnách organizace zdravotnictví v ČR a dalších kandidátských státech, nic však nebrání inspirovat se i ve vyspělých státech mimo EU. 2) Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci EU Každý stát má svůj vlastní systém sociálního zabezpečení. Rozdíly v systémech sociálního zabezpečení jsou značné, závisejí zejména na historických Argumentář

13 tradicích, ekonomické a politické situaci v jednotlivých státech apod. Obecně lze však říci, že země EU se v sociální oblasti řadí k nejvyspělejším na světě. Ačkoli EU ponechává obsah systémů sociálního zabezpečení (druhy dávek, jejich výši nebo valorizace) na jednotlivých členských státech, snaží se o koordinaci systémů jednotlivých členských států, tedy o jejich bezproblémové propojení. Proto byla v EU vytvořena pravidla pro sociální zabezpečení občanů, kteří se pohybují v rámci EU (postupně pracují nebo bydlí ve dvou či více státech unie či v nich přechodně pobývají jako turisté nebo v nich studují). Základní principy koordinace sociálního zabezpečení Všeobecně platí základní princip nediskriminace - občané kteréhokoli jiného členského státu mají stejná sociální práva jako občané státu poskytujícího sociální zabezpečení. Druhým základním principem je zásada, že na každého se vztahuje systém sociálního zabezpečení toho státu, ve kterém pracuje či vykonává svou samostatnou výdělečnou činnost, a to i v případě že bydlí, nebo se přestěhuje do jiného členského státu. Předpisy pro tyto migrující občany zasahují do oblastí starobních, vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů, dávek v nemoci a mateřství (a to jak peněžitých dávek tak i zdravotní péče), zabezpečení při pracovních úrazech a nemocích z povolání, pohřebného, dávek v nezaměstnanosti a rodinných dávek a přídavků. Netýkají se dávek, jejichž vyplácení závisí na sociální potřebě občana v ČR jsou dávkami tohoto typu dávky sociální péče. Koordinační pravidla zajišťují rovněž zachování práv během jejich nabývání (sčítání dob pojištění): pojistné doby získané v různých státech se pro účely posouzení nároku na dávky sčítají. V neposlední řadě není třeba se obávat ztráty nároku z důvodu přestěhování dávky, které koordinaci podléhají, jsou vypláceny v nezměněné výši po celém území EU. Přizpůsobení EU se tedy bude týkat pouze koordinace se systémy ostatních členských zemí tak, aby byla zajištěna návaznost sociálního zabezpečení pro české Argumentář

14 občany, kteří budou odcházet za prací do zahraničí a pro občany ostatních států, kteří se budou stěhovat do ČR. Koordinace ve vybraných odvětvích sociálního zabezpečení Zdravotní péče Ustanovení Evropských společenství o koordinaci sociálního zabezpečení se vedle oblasti peněžitých dávek vztahují rovněž na poskytování zdravotní péče (tzv. věcných dávek v nemoci a mateřství). Tyto předpisy se vztahují na občany EU, kteří pobývají v jiném státě, než ve kterém jsou zdravotně pojištěni, např. jako turisté, dále pak na migrující pracovníky a jejich rodinné příslušníky, důchodce, studenty a na ty nezaměstnané, kteří hledají práci v jiném státě EU. Pro naše občany bude mít vstup ČR do EU tu výhodu, že budou moci volně cestovat po EU a náklady na nutnou a neodkladnou péči jim budou automaticky uhrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Před cestou nebo před plánovaným pobytem si však každý bude muset vyzvednout formulář v pobočce své zdravotní pojišťovny. Pak se na území unie na občany členských zemí budou vztahovat pravidla, která zaručují, že v kterémkoliv členském státě EU nezaniknou nároky na zdravotní péči. Obecně se dá říci, že při přechodném pobytu mimo území ČR se z českého systému veřejného zdravotního pojištění hradí pouze nutná a neodkladná péče v případě náhlého onemocnění nebo úrazu. Velmi ovšem záleží na tom, aby bylo zřejmé, kde je občan zdravotně pojištěn a jakým právním předpisům podléhá. Obecně platí, že je zdravotně pojištěn a podléhá právním předpisům toho státu, na jehož území pracuje. Jednu z výjimek tvoří například nepracující důchodci, kteří se přestěhují mimo území, kde celý život pracovali. Ti mají nárok na úhradu veškeré zdravotní péče z toho státu, odkud pobírají důchod (existují přesná pravidla pro případ, že je pobírán důchod ze dvou a více států). Další zvláštní skupinou jsou studenti, kteří mají nárok pouze na nezbytnou péči. Rozsah zdravotní péče hrazené z veřejných zdrojů se liší stát od státu. Ve většině evropských států se ze zdravotního pojištění hradí pouze část nákladů na zdravotní péči, a část (tzv. spoluúčast pacienta) si musí občané doplácet. Kromě toho lze tuto možnost využívat jen v těch zdravotnických zařízeních, která spadají do veřejné sítě, těch je však většina. Důchody A.3) (starobní, invalidní, vdovské, vdovecké, sirotčí) Argumentář

15 Stanovení kritérií pro nárok na různé sociální dávky včetně důchodů zůstává plně v kompetenci členských států, vstup do EU nebude mít vliv na situaci v ČR. Důchody budou valorizovány stejným způsobem jako doposud v závislosti na výši inflace rozhodnutím vlády ČR. Sociální systém ČR se nezmění, bude nadále založen na dvou pilířích: povinném důchodovém pojištění (průběžné financování) a dobrovolném důchodovém připojištění (kapitálové financování). Neexistuje důchod poskytovaný Unií, nárok na důchod vzniká zvlášť z každého státu, ve kterém byl občan důchodově pojištěn (za splnění podmínek platných v daném státě). Doby odpracované v různých státech se pro účely zjištění nároku na důchod sčítají. Důchod se pak skládá z jednotlivých položek, vypočítaných podle délky pojištění v každé jednotlivé zemi. Přestěhováním do jiné země tedy nárok na důchod nezaniká. Důchod je penzistovi zasílán na jakoukoli adresu v EU, na které právě pobývá. Důchodový systém může být rozšířen i o zaměstnanecké penzijní připojištění. Rodinné dávky I v oblasti rodinných dávek a přídavků platí, že je poskytuje stát, ve kterém pracovník či samostatně výdělečně činná osoba vykonává svou činnost. Tento stát mu je poskytne i v případě, že jeho děti bydlí v jiném státě. V případě, že by rodinné dávky byly ve státě bydliště dětí příznivější (resp. vyšší), poskytne stát bydliště dětí doplňkovou dávku ve výši rozdílu. Tak je zajištěno, že v důsledku migrace nebude rodina postižena snížením výše dávek. Dávky v nezaměstnanosti Dávky v nezaměstnanosti vyplácí stát, v němž došlo ke ztrátě zaměstnání, a to po dobu a ve výši odpovídající jeho předpisům. Argumentář

16 Čeští občané, kteří v ČR ztratí práci, budou mít možnost po určité době (zpravidla 4 týdnů) odejít hledat práci v jiném členském státě EU, kam se jim budou dávky z ČR vyplácet. C. Ochrana spotřebitele 1 EU klade na kvalitu výrobků na trhu takové požadavky, aby zajistila ochranu občana spotřebitele, zejména v oblasti jeho zdraví a bezpečnosti, ekonomických zájmů a informovanosti. Důraz na ochranu spotřebitele díky kvalitnějším informacím a lepší přehlednosti trhu chrání spotřebitele před nebezpečnými či rizikovými výrobky a potravinami a zlepšuje možnost domáhat se v případě škody nápravy soudní cestou. Nejvyšší odvolací instancí ve sporech tohoto druhu je Evropský soudní dvůr v Lucemburku. Oblasti, jichž se ochrana spotřebitele týká, jsou: obecná bezpečnost výrobků, přípustné koncentrace cizorodých látek, vyznačení dat nejzazší možné spotřeby, u strojů a přístrojů informace o způsobu jejich používání a o technických parametrech, informace o původu zboží a přesném složení výrobků, opatření proti klamavé reklamě, pravidla pro spotřebitelské úvěry, podomní prodej apod., ochrana osobních údajů. Mezi základní práva spotřebitele, která už byla promítnuta do české legislativy, patří např.: možnost do 14 dnů odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku. To znamená možnost vrátit zboží zakoupené podle katalogu či televizní reklamy bez udání důvodu, 1 Další informace k problematice ochrany spotřebitele jsou obsaženy v související části III Společný trh. Argumentář

17 možnost do 7 dnů odstoupit od smlouvy uzavřené mimo stálou provozovnu (týká se např. zboží zakoupeného na reklamních zájezdech), povinnost výrobce informovat o materiálech použitých v hlavních částech obuvi, možnost vymáhat náhradu škody způsobenou výrobkem přímo na výrobci (např. pokud by závada elektrického spotřebiče způsobila požár), poskytování předepsaných informací o spotřebitelských úvěrech 1. Přitom platí zásada, že při pochybnostech o výkladu spotřebitelské smlouvy platí takový výklad, který je příznivější pro spotřebitele. Od vstoupila v platnost další opatření, vyplývající z evropské legislativy: záruční doba u spotřebního zboží vyrobeného od 1. ledna 2003 se prodlužuje na 2 roky, rozšíření práv uživatelů bankovních služeb: bankovní převody budou prováděny maximálně do dvou pracovních dnů (uvnitř jedné banky během jednoho dne), zlepší se bezpečnost při užívání platebních karet. Pokud stát českým občanům nezaručí ochranu, na jakou mají v rámci evropských norem nárok (např. při nepřesném převzetí norem nebo jejich nerespektování), mohou postižení občané žádat na státu náhradu škody, která by jim v takovém případě vznikla. Harmonizace právních norem zajišťuje stejné podmínky a stejnou míru ochrany pro spotřebitele ve všech členských zemích. Evropané tak mají jistotu, že si mohou zboží, které znají z domova, koupit pod stejným názvem, ve stejné kvalitě a za stejných podmínek třeba ve Skandinávii, v Řecku nebo v Belgii. 1 Prodávající je např. povinen kupujícímu sdělit, kolik celkem za zboží s využitím spotřebitelského úvěru zaplatí. Argumentář

18 D. Bezpečnost 1) Bezpečnost občana Důležitou okolností týkající se bezpečnosti občanů je mezinárodní spolupráce členských států EU v oblasti justice a vnitra. Příslušné dohody např. umožňují velmi těsnou spolupráci policií členských států při potírání kriminality, zejména boj proti obchodu s drogami, proti obchodu s lidmi atd. Je také možné pronásledovat zločince i přes hranice, čímž se zvyšuje pravděpodobnost jejich dopadení. Evropský standard dostává také nakládání s osobními údaji zpracovávanými v rámci policie. Schengenský systém umožňuje čelit přílivu kriminálních živlů na území EU a usnadňuje jejich stíhání. To je významné např. při předcházení teroristickým akcím. Významná je i spolupráce v oblasti justice, která směřuje např. k usnadnění vzájemného vydávání pachatelů trestných činů k potrestání. Tomu napomáhá např. tzv. evropský zatýkací příkaz, který výrazně zjednodušuje procedury při stíhání a trestání pachatelů trestných činů bez ohledu na to, na území kterého členského stát EU se trestné činnosti dopustili. 2) Armáda, vojenská služba EU nemá svoji armádu. Na základě dobrovolné spolupráce členských zemí vytváří Evropská unie soubor národních nebo mnohonárodních sil, které budou k dispozici pro operace Evropské unie, a s jejichž nasazením musí daná země souhlasit. Rozhodnutí ČR přejít od roku 2006 na profesionální armádu je naší vnitřní věcí. V některých členských státech je armáda profesionální nebo poloprofesionální, jinde je povinná základní vojenská služba. Argumentář

19 II. Stát A. Suverenita Česká republika bude jako plnoprávný člen Evropské unie sdílet část své suverenity, tedy nezávislosti státní moci na jakékoliv jiné moci jak ve sféře mezinárodní, tak ve věcech vnitřních, s ostatními členskými státy. ČR již nyní je členem mnoha významných mezinárodních organizací, např. OSN, Rada Evropy, NATO, OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), WTO (Světová obchodní organizace), OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), Světová banka atd. Každá mezinárodní dohoda je vlastně dobrovolným ústupkem od suverenity v zájmu získání výhod, které z uzavřené smlouvy plynou (bezpečnost, výhody hospodářské spolupráce atd.). O řadě věcí může být užitečné rozhodovat společně, protože se týkají většího celku. Česká republika bude moci o společných věcech plnoprávný člen. spolurozhodovat jako ČR se však nadále bude navenek chovat jako suverénní stát, který je omezen jen mezinárodním právem, suverénními právy jiných států a dobrovolně přijatými mezinárodními závazky (smlouvami). V rámci vnitřní svrchovanosti Česká republika disponuje svým státním územím a má volnost při úpravě svých vnitřních věcí, což bude platit i po vstupu do EU, aniž by došlo k nějakému výraznému omezení. Přestože se ČR dobrovolně zřekne časti své suverenity (např. některých úseků rozhodování v hospodářských věcech, týkajících se zejména vzájemného obchodu mezi členskými státy, ale i obchodu se třetími zeměmi) a odevzdá ji do "rukou" společných institucí EU, bude mít možnost trvale ovlivňovat všechna rozhodnutí, která přísluší svrchovaným členským státům. Česká republika, která se řadí do kategorie menších států, bude mít příležitost lépe prosadit své zájmy i na mezinárodním poli. Argumentář

20 B. Vnější bezpečnost státu Členství v EU je mimořádně významným příspěvkem k bezpečnosti státu. Jedním ze tří pilířů, na kterých je EU vybudována, je společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP). Sdílené hodnoty, kulturní blízkost a těsná ekonomická spolupráce vylučují ozbrojené konflikty mezi členskými státy (připomeňme si, že konflikty mezi pozdějšími členskými státy EU vedly v první polovině 20. stol. ke vzniku dvou světových válek!). Ve vztahu k vnějšímu ohrožení (z oblastí mimo EU) mají členské státy téměř vždy velmi blízké postoje: vzájemná spolupráce je mnohostranná a těsná, a proto to, co ohrožuje jeden členský stát ohrožuje automaticky i ostatní; a případný útočník by proto musel počítat s reakcí celé unie. Většina států (rozšířené) EU zároveň je nebo brzy bude členy NATO (organizace severoatlantické smlouvy), kterou ČR pokládá za ústřední organizaci pro zajištění své bezpečnosti. Těsná spolupráce v oblasti justice a vnitra také umožňuje účinně koordinovat boj proti mezinárodnímu terorismu. ČR bude vedle Lucemburska teprve druhým státem EU, který nebude mít vnější hranici EU (kromě mezinárodních letišť). To povede ke značným úsporám nákladů na ochranu hranic 1. C. Menšiny, migrace, azylová politika Jednou ze základních podmínek členství v EU je respekt k základním lidským právům a ochrana práv menšin. Mezi ně patří zejména práva menšin (národnostních, kulturních, náboženských atd.). Příklady ze současných členských států svědčí o tom, že integrace do unie seberealizaci menšin výrazně usnadňuje (srv. např. rozvoj dříve zakázané bretaňštiny a korsičtiny ve Francii). Také postavení národnostních menšin těch národů, které mají své národní státy uvnitř unie se zlepšuje. Tak např. současný vstup Slovenska a Maďarska do EU jistě zmenší pravděpodobnost občasných napětí mezi Maďary a Slováky na jižním Slovensku. 1 Naopak kdyby ČR do EU nevstoupila, bylo by nutno na ochranu hranic vynakládat neúměrné prostředky. Argumentář

21 Všechny státy Evropské unie zaznamenaly v oblasti imigrace a nelegální migrace mírný nárůst počtu cizinců, kteří se chtějí usadit na jejich území (tento vývoj souvisí s atraktivností EU pro občany málo rozvinutých zemí). V podstatě stejnou situací prochází už nějakou dobu i jednotlivé kandidátské země. Proto byla nelegální migrace zařazena mezi bezpečnostní rizika s mezinárodním prvkem. K zefektivnění migrační politiky a k boji proti jejímu případnému zneužívání se na úrovni členských zemí EU a kandidátských zemí podnikají legislativní a praktické kroky (harmonizace legislativy, dvoustranné smlouvy, vstupní kontroly, sladění vízových režimů, dohody o vzájemném vydávání, výměna informací o nelegální migraci, technická a finanční pomoc apod.). D. Právo spolurozhodovat v EU 1) Zastoupení v orgánech EU Česká republika bude mít ve všech orgánech EU své zástupce, kteří se budou na přípravě a přijímání rozhodnutí přímo podílet. K nejdůležitějším z nich patří: Evropská rada (summit), Rada Evropské unie (tzv. Rada ministrů), Evropská komise, Evropský parlament, Výbor regionů, Hospodářský a sociální výbor, Hospodářský a finanční výbor, Evropský účetní dvůr, Evropská investiční banka, Evropský soudní dvůr, Evropská centrální banka a Evropský systém centrálních bank. Týmy odborníků, které v různých výborech, podvýborech, komisích a pracovních skupinách připravují návrhy různých opatření, jsou složené ze zástupců všech Argumentář

22 členských zemí a budou v nich tedy mít plné právo zasedat i čeští zástupci. Rozhodnutí pak přijímá Rada EU, v níž zasedají ministři členských států, obvykle v součinnosti s Evropským parlamentem, jehož poslanci jsou přímo voleni občany EU. Rozhodnutí, které by se týkalo životních zájmů některého státu, může být přijato pouze jednomyslně, tzn., že každý stát má v takových případech právo veta. K takovým rozhodnutím patří např. změny základních smluv o Evropské unii, nebo přijímání nových členských států. Česká republika se jako plnoprávný člen EU bude samozřejmě také spolupodílet na tvorbě nařízení, směrnic, rozhodnutí nebo prostých doporučení a stanovisek. Komunitární předpisy (tj. předpisy Evropského společenství ES) schvalují všechny členské státy a jsou výsledkem kompromisů mezi nimi. Je pravda, že někdy se ve výsledné podobě mohou odlišovat od původních národních představ. Jakmile však vstoupí v platnost, jsou závazné pro všechny bez rozdílu. O většině předpisů se jedná tak dlouho, až se dosáhne shody všech států. Jen výjimečně se sahá k hlasování, v němž je však nutno dosáhnout tzv. kvalifikované většiny. Pro její dosažení existují poměrně složitá pravidla, která např. brání tomu, aby velké státy přehlasovaly menší a naopak. Legislativní proces v EU začíná zpravidla u Evropské komise (EK). Návrh EK je poté formálně předán Radě a Evropskému parlamentu. V závislosti na oblasti (předmětu) legislativní úpravy je následně uplatněn jeden ze čtyř možných postupů, tzn. konzultace, kooperace, spolurozhodování nebo souhlas. V některých případech Evropský parlament pouze sděluje Radě před jejím konečným rozhodnutím své stanovisko. V jiných případech, jestliže se mu předtím s Radou nepodařilo dosáhnout shody, má Parlament právo navrhovaný právní akt zamítnout. Zavedení spolurozhodovacího postupu mezi Radou a EP a širší využívání kooperačního postupu a vyslovování souhlasu jsou dokladem toho, že se pravomoci Evropského parlamentu v legislativní oblasti zvyšují. 2) Možnost ovlivňovat rozhodnutí Rozhodnutí EU na nás mají bezprostřední dopad, ať jsme jejími členy či nikoli. Členstvím ČR v orgánech EU získáme možnost společně se státy, jejichž zájmy jsou podobné, ovlivňovat přijímaná rozhodnutí ve svůj prospěch, což bez členství v EU není možné. V EU existují ochranné mechanismy, jejichž cílem je zabránit určité Argumentář

23 skupině států ovládnout jinou skupinu (například velké státy nemohou diktovat podmínky menším státům): otázkách zásadního významu se rozhoduje vždy jednomyslně (je nutný souhlas všech členských států) v mnoha dalších případech je k rozhodnutí zapotřebí tzv. kvalifikované většiny, která je složitě definována tak, aby všechny státy byly spravedlivě zastoupeny (např. velké státy nemohou přehlasovat malé a naopak.) běžným většinovým hlasováním se rozhodují většinou praktické záležitosti v oblastech dříve odsouhlasených jednomyslně nebo kvalifikovanou většinou, různá prováděcí opatření apod. Váha hlasů ČR bude stejná, jako u států s obdobným počtem obyvatel např. Belgie, Portugalsko, Řecko, Maďarsko. ČR bude mít v Evropském parlamentu stejný počet poslanců (24) jako tyto státy. E. Příjmy, výdaje Rozpočet Evropské unie je důležitým nástrojem procesu integrace a realizace jednoho ze základních cílů Společenství vyrovnávání ekonomických a sociálních rozdílů mezi zeměmi. Rozpočet EU na návrh Evropské komise schvaluje Evropská rada a Evropský parlament. Převážná část rozpočtu slouží k financování činností, které EU zajišťuje podle zakladatelských smluv (společné politiky, strukturální fondy, rozvojová pomoc). Náklady na administrativu tvoří cca 5 %. Příjmy rozpočtu EU tvoří z převážné části tzv. vlastní zdroje: celní výnosy z vnější hranice EU, zemědělské vyrovnávací dávky, část daně z přidané hodnoty, a kromě toho příspěvky jednotlivých členských zemí, stanovené jako podíl na jejich hrubém domácím produktu. Celkový objem vlastních zdrojů nesmí přesáhnout 1,27 % hrubého národního produktu Evropské unie a v současnosti se pohybuje na úrovni cca 1,10 1,15 %. Argumentář

24 První tři z uvedených zdrojů plynou do rozpočtu automaticky, o čtvrtý zdroj musí Evropská komise žádat členské státy prostřednictvím Evropské rady. Děje se tak v případě, že k sestavení rozpočtu nestačí vlastní zdroje. Výdaje rozpočtu EU: Převážná část výdajů (cca 90 %) je určena na financování ekonomických, sociálních a regionálních programů v členských zemích (příp. v kandidátských a rozvojových zemích).z toho největší část rozpočtu (téměř polovina) se využívá na podporu zemědělství. Druhou největší položkou jsou výdaje ze strukturálních fondů EU (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský záruční a orientační fond - podpůrná část fondu, a relativně samostatný Fond soudržnosti). Významná část rozpočtu je věnována na podporu vnitřních politik EU (výzkum, technický rozvoj, ochrana životního prostředí, programy na podporu vzdělávání, energetiky, jaderné bezpečnosti, transevropských sítí aj.). Ze všech těchto fondů (včetně fondů určených pro zemědělství) bude moci ihned po vstupu čerpat na základě schválených projektů i Česká republika. Další část finančních prostředků je určena na vnější vztahy, včetně spolupráce se zeměmi střední a východní Evropy, finanční a technická pomoc je poskytována 70 rozvojovým zemím. Tyto náklady jsou kryty ze zvláštního Evropského rozvojového fondu. Závaznost rozpočtu: Rozpočet se stává závazným po schválení Evropským parlamentem 1. Účetnictví Společenství kontroluje Evropský parlament a Evropský účetní dvůr. Přerozdělování finančních prostředků napomáhá rozvoji méně vyspělých zemí nebo jejich jednotlivých regionů, a podporuje určité společenské skupiny (zemědělce). Toto přerozdělování probíhá na principu solidarity bohatších zemí se zeměmi s méně výkonnou ekonomikou. Vzhledem k rozpočtu pak jsou jednotlivé země buď čistými plátci (Německo, Velká Británie, Itálie, Francie, Nizozemsko) nebo čistými příjemci (Řecko, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Dánsko, Lucembursko). 1 Evropský parlament však nerozhoduje v poslední instanci o výši rozpočtu určeného na zemědělství a o nákladech vyplývajících z realizace mezinárodních smluv. Argumentář

25 Česká republika se po svém vstupu do Evropské unie nestane díky schváleným kompenzačním platbám čistým plátcem, přesto, že ze skupiny 10 kandidátských zemí patří k nejbohatším a s kompenzacemi se původně nepočítalo. Tabulka 1: Bilance příjmů a výdajů ČR v prvních letech po vstupu do EU Mil Celkem Platby ČR do rozpočtu EU Příjmy ČR z rozpočtu EU (bez kompenzací) 3. Kompenzace z rozpočtu EU celkem tj. příjmy ČR do státního rozpočtu 4. Čistý příjem po kompenzacích Pokud by ČR nevyjednala kompenzace, měla by tedy dle odhadů nárok čerpat v období pouze 29 mil. (rozdíl příjmů a plateb) v prvních letech členství je náběh příjmů zejména ze strukturálních fondů pouze pozvolný. ČR nicméně vyjednala druhou největší absolutní výši kompenzací mezi kandidátskými zeměmi (po větším Polsku) - již zmíněných 747 mil., čímž její čistý příjem v období vzroste na hodnotu 776 mil. 1. F. Kultura 1) Národní identita EU přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální rozmanitost a zároveň zdůrazňuje společné evropské kulturní dědictví. Všechny členské státy jsou podporovány v rozvoji svého jazyka, kultury, tradic či jiných svébytných projevů. Čeština se stane jedním z oficiálních jazyků Evropské mil. bylo do rozpočtových kompenzací přesunuto z oblasti strukturálních fondů. Nejsou to tedy dodatečné prostředky, ale není nutno na jejich čerpání předkládat projekty. Toto je zmíněno v kapitole Strukturální fondy Argumentář

26 unie. Podpora se týká i vysloveně menšinových jazyků (viz např. rozvoj dříve zakázané bretaňštiny a korsičtiny ve Francii) i zvláštních pravidel pro ochranu tzv. regionálních výrobků při vstupu na společný trh (např. francouzské sýry, řecké víno či sýr feta). 2) Jazyk Každý občan České republiky bude moci češtinu uplatňovat stejně jako doposud. Navíc bude mít možnost komunikovat se všemi institucemi EU ve svém jazyce. Každý občan EU totiž musí mít právo obracet se na své evropské instituce v úředním jazyce svého státu. Evropská unie nemá žádný jednotný oficiální jazyk. Oficiálními jazyky EU jsou řeči všech členských zemí. V současnosti se v EU hovoří 11 jazyky. Těmi jsou angličtina, dánština, finština, francouzština, holandština, italština, němčina, řečtina, španělština, švédština a portugalština. Ani po rozšíření o nové země se nic nezmění na tom, že každý občan EU má a bude mít právo obrátit se na instituce EU se svými dotazy nebo stížnostmi ve svém mateřském jazyce, což bude platit i pro naše občany. Těžko si však lze představit, že by úředníci v Bruselu mezi sebou komunikovali 11 a více jazyky. V běžném pracovním styku se proto používají dva tzv. pracovní jazyky angličtina a francouzština. Jazyky všech členských zemí jsou úředními jazyky EU, takže i čeština bude po vstupu ČR jedním z oficiálních jazyků EU. Každý občan bude mít právo komunikovat s evropskými úřady v češtině a také všechny oficiální dokumenty budou překládány do češtiny. 3) Kulturní tvorba a kulturní dědictví Vstupem do EU se v souvislosti se zásadou volného pohybu osob rozšíří možnosti uplatnění českých umělců v zahraničí (na samostatně působící umělce se nevztahují omezení plynoucí z přechodného období pro volný pohyb zaměstnanců). Účast v programech Kultura 2000, Media Plus, Media II-Training zajišťuje finanční podporu českým subjektům z prostředků EU. Argumentář

27 Na základě směrnice o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků se zvýší ochrana kulturního dědictví. Uplatnění směrnice Televize bez hranic zvýší kulturní rozmanitost televizních pořadů (více než 50 % TV pořadů musí být evropského původu, větší prostor bude věnován nezávislým tvůrcům). To přispěje k většímu uplatnění české tvorby nejen doma, ale i v ostatních členských státech EU. Argumentář

28 III. Společný trh A. Hospodářské výhody společného trhu Společný vnitřní trh EU znamená, že obchod, podnikání a zaměstnávání uvnitř unie probíhá, jako by to byl jeden stát. Základem jednotného vnitřního trhu jsou čtyři základní ekonomické svobody: volný pohyb zboží, volný pohyb osob, volný pohyb služeb a volný pohyb kapitálu. Hlavní přínosy těchto svobod jsou: Volný pohyb zboží znamená, že s výrobky se může v rámci jednotného vnitřního trhu volně obchodovat v rámci EU bez jakýchkoli celních či administrativních překážek. Předpisy pro jednotlivé skupiny výrobků v současné době stanoví omezený počet základních požadavků vztahujících se zejména k bezpečnosti výrobků, protože jedním z principů společného trhu je, že na trh se smějí uvádět jen pro spotřebitele bezpečné výrobky. Tento princip je plně zaveden do práva ČR, přičemž se uplatňuje princip vzájemného uznávání. To znamená, že předpisy jsou sladěny tak dalece, že vyhovuje-li výrobek technickým, bezpečnostním a hygienickým předpisům jednoho členského státu, může být automaticky uveden i na trh a do provozu v ostatních členských státech EU 1. Je třeba zdůraznit, že technické normy nejsou v EU závazné, jejich dobrovolné dodržování však značně usnadňuje vzájemnou 1 Velmi účinným opatřením usnadňujícím volný pohyb zboží je označení CE na výrobcích, které splňují požadavky předpisů, které se na ně v EU vztahují. Jedná se zejména o tzv. směrnice nového přístupu, které jsou zavedeny do právního řádu ČR. Označení CE je doplněno/provázeno dokumentem nazvaným ES prohlášení shody, který obsahuje základní informace o výrobci, výrobku a jeho souladu s příslušnými předpisy. To, zda toto prohlášení je dodáváno s každým výrobkem nebo je uloženo u výrobce stanoví jednotlivé předpisy různě, a to v závislosti na možné míře ohrožení oprávněného zájmu, které užití výrobku představuje. Argumentář

29 výměnu zboží 1. Pro české výrobky tak vzniká příležitost jejich obchodování na jednotném trhu bez nutnosti jakéhokoli dalšího finančního a časově náročného schvalování a prověřování výrobků. Odpadnou rovněž celní kontroly a administrativa s tím spojená. To v mnoha případech umožní snížit ceny. Volný pohyb služeb a usazování se týká svobody poskytování služeb podnikatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou se sídlem v členském státě EU ve kterémkoli jiném členském státě bez dalších náležitostí (t.j. bez požadavků na jeho registraci nebo jiných administrativních překážek). Usazováním se míní založení obchodní společnosti nebo založení podniku fyzické osoby ( osoba samostatně výdělečně činná ), přenesení sídla z jednoho členského státu do druhého (může jít o dceřinnou společnost, místní pobočku atd.). Na podnikatele se budou aplikovat pravidla volného pohybu služeb, pokud je bude poskytovat v jiném státě než sídlí. Volný pohyb služeb bude mít velký význam především v oblastech jako je bankovnictví, pojišťovnictví, investiční služby a trh s cennými papíry, ochrana osobních údajů a informační společnost. Převzetí právních norem EU zpřístupní každému občanovi tyto služby v kterémkoliv členském státě a všem subjektům na trhu zajistí lepší ochranu včetně účinné ochrany osobních údajů, jakožto významné složky jednoho ze základních lidských práv práva na soukromí. Volný pohyb služeb se ovšem týká i mnoha dalších oblastí, např. provádění řemeslných prací. V oblasti volného pohybu kapitálu byla na ochranu českých občanů, jejichž kupní síla je prozatím nižší než v současných členských zemích, přijata dvě přechodná období, která mají zabránit spekulativním nákupům nemovitostí: Přechodné období pro nabývání zemědělské půdy a lesů v délce 7 let. Během třetího roku přechodného období bude na základě zprávy Evropské komise provedena revize. Případné zkrácení či zrušení přechodného období musí být odsouhlaseno Radou jednomyslně, 1 Normy neobsahují pouze technické prvky, ale i variantu možného řešení dané problematiky a napomáhají tak chránit občany před možnou újmou, která by mohla nastat, pokud by nebyla dosažena potřebná úroveň bezpečnosti, ochrany zdraví nebo životního prostředí. Dobrovolné technické normy tedy ideálním způsobem přináší konkrétní technické řešení naplňující Argumentář

30 tzn. nemůže k němu dojít bez souhlasu ČR. V případě, že před vypršením přechodného období dojde k vážnému narušení trhu se zemědělskou půdou v ČR, máme právo na jeho prodloužení až o tři roky. Přechodné období pro nabývání nemovitostí určených k vedlejšímu bydlení (tj. chat a chalup) pro občany ostatních států EU v délce 5 let. Toto opatření se však nevztahuje na osoby, které do České republiky přijdou pracovat (tzv. migrující pracovníky). Pokud by nastaly vážné potíže v některém sektoru, může ČR využít a přijmout ochranná opatření na základě tzv. ochranné doložky. Toto právo mají jak současné, tak nové členské země. Lze tak reagovat na okamžité potřeby členských států v případě, že je ohrožen některý sektor jejich ekonomiky. To se může týkat i případného nadměrného přílivu zboží z jiného členského státu. Přijatá ochranná opatření zůstanou v platnosti, dokud ohrožení sektoru nepomine. Tomu odpovídá i procedura přijímání opatření. Na žádost členského státu rozhoduje Evropská komise (tzv. naléhavá procedura) do 5 dní od podání žádosti členského státu. I pro citlivá odvětví je možná státní podpora. S EU bylo dojednáno, že stát může poskytovat podporu na restrukturalizaci ocelářského průmyslu (Nová Huť, Vítkovice Steel a Válcovny plechu Frýdek Místek) až do roku B. Vliv společného trhu na životní úroveň 1) Ceny Nižší ceny v ČR (při porovnání s členskými státy EU) jsou odrazem nižší koupěschopností obyvatelstva, která souvisí s nižšími mzdami 1. K zásadnímu skokovému zvýšení cen bezprostředně po vstupu do EU není důvod, protože již od roku 1995 dochází v rámci přibližování společnému trhu k postupnému odbourávání cel a administrativních a technických překážek obchodu a s nimi i k postupnému požadavky technických předpisů. Technické předpisy a technické normy byly v rámci přípravy na vstup ČR do EU plně harmonizovány. 1 Nižší mzdy souvisejí jednak s nižší výkonností české ekonomiky, jednak s rozdílem mezi kurzovou paritou a paritou kupní síly české koruny. Argumentář